pondělí
27. září 2021
svátek slaví Jonáš

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

61. Zlín Film Festival přivítá producenta snímku Zrodila se hvězda Billa Gerbera

PRAHA: Již za pár dní startuje druhá část 61. Zlín Film Festivalu. Největší a nejstarší festival filmů pro děti a mládež na světě navštíví hned v jeho úvodu známý americký producent Bill Gerber. Zlatý střevíček letos udělí organizátoři Ondřeji Vetchému. Hvězdy na Chodníku slávy nově ponesou jména hereček Anny Geislerové a Kláry Issové. Hlavním tématem festivalu, který se koná ve dvou částech, je letos „Literatura ve filmu“. Podzimní 2. díl Zlín Film Festivalu se uskuteční od 9. do 15. září 2021.

od 09.09.2021 do 15.09.2021
Autor článku: 
Kateřina Markytánová

Zrodila se hvězda, Gran Torino, Zpátky do ringu, Příliš dlouhé zásnuby – to jsou jen některé producentské počiny Billa Gerbera. Podílel se také na snímcích Láska přes internet, L.A. – Přísně tajné, JFK, Nelítostný souboj, ale také na filmech o Harry Potterovi a řadě dalších. „Je nám velkou ctí, že tento světově uznávaný americký producent zavítá k nám na festival a osobně uvede v pátek projekci filmu Zrodila se hvězda. Aktivně se zúčastní také programu pro filmové odborníky,“ uvedl prezident Zlín Film Festivalu Čestmír Vančura. Setkání s Billem Gerberem pod názvem „Od rockenrolových snů po Oscary“ se uskuteční v sobotu 11. září od 16.30 hodin a bude věnováno jeho práci na několika nejlepších snímcích posledních třiceti let, včetně zmiňovaného filmu Zrodila se hvězda.

Dalším významným hostem, který letos navštíví zlínský festival, je herec Ivan Shvedoff, známý mimo jiné z filmů Mission: Impossible – Ghost Protocol a Most špiónů či z úspěšného seriálu Babylon Berlín. Ve Zlíně herec představí večerní zahajovací snímek festivalu Mise Asteroid.

Během 61. ročníku budou opět odhaleny dvě hvězdy na zlínském Chodníku slávy. Historie tohoto společného projektu Nadačního fondu Kapka naděje a Zlín Film Festivalu sahá už do roku 2006. Letos se na kamenných dlaždicích před Velkým kinem objeví jména hereček Anny Geislerové a Kláry Issové. „Filmová kariéra obou dam započala již v útlém věku. Anna Geislerová se nesmazatelně zapsala v pouhých čtrnácti letech do československé filmové historie hlavní rolí v debutu Filipa Renče Requiem pro panenku, který se navíc natáčel přímo ve Zlíně,“ vysvětlila výkonná ředitelka Jarmila Záhorová a doplnila: „Pro Kláru Issovou byla zase osudovou v šestnácti letech její první filmová role v černé komedii režiséra Saši Gedeona Indiánské léto, za níž byla nominována na Českého lva.“

Zlín Film Festival se již několik let zaměřuje také na zajímavé mladé herecké hvězdy. Letošními Young Stars, které přijedou do Zlína, budou Veronika DivišováOskar Hes. „Veronika Divišová i Oskar Hes jsou talentovaní herci a diváci je mohli vidět v mnoha filmech či seriálech. Naši volbu asi nejvíce ovlivnil snímek Město režiséra Jiřího Diviše, ve kterém oba ztvárnili hlavní role a který bude mít na festivalu premiéru. Dalším společným titulem je pak televizní minisérie Božena, kde si oba zahráli. Oskar se navíc objevil ve filmu Spící město,“ zdůvodnila rozhodnutí organizátorů Markéta Pášmová a dodala, že i fantasy snímek Spící město bude uveden v rámci festivalového programu.

Již dříve avizované ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež si ze Zlína odveze herec Ondřej Vetchý, který jej převezme během závěrečného galavečera 15. září.

Ve filmovém programu i v soutěžích se na rozdíl od přechozích let objeví i řada snímků z domácí produkce pro děti a mládež. „Přestože byla kina dlouho dobu zavřená, čeští filmaři se nevzdali, dokázali se přizpůsobit obtížným podmínkám, a mohly tak vzniknout nové filmy,“ konstatovala s radostí umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu Markéta Pášmová a dodala: „Kvalitní český film pro děti a mládež proto opět po mnoha letech ožívá a důkazem je i to, že uvedeme hned čtyři české snímky v hlavní soutěži.“ Půjde o animovaný celovečerní film Myši patří do nebe, který je současně dopoledním zahajovacím snímkem, dále o hraný film režiséra Petra Oukropce Mazel a tajemství lesa, celovečerní loutkový film s názvem Barevný sen a koprodukční animovaný snímek Přes hranici francouzské režisérky Florence Miailhe.

Nejstarší a největší festival filmů pro děti a mládež letos vzdává poctu literárnímu umění, které bylo inspirací pro filmové scenáristy již od prvopočátku kinematografie. Největší pozornost bude směřována ke knihám pro malé a mladé publikum. Hlavní festivalové téma se promítne nejen na filmové plátno, ale i do doprovodného programu. Po jarní online části budou mít návštěvníci opět možnost navštívit řadu workshopů, koncertů, besed, výstav, virtuální realitu a další zajímavé aktivity pro celou rodinu. „Nemůžeme opomenout každoroční aukci filmových klapek, festivalový půlmaraton, malování na chodníku. Diváci by si však neměli nechat ujít koncert Filmové melodie Ondřeje Soukupa v podání Filharmonie Bohuslava Martinů nebo uvedení filmu Hotel Modrá hvězda z roku 1941, jehož speciální projekci chceme věnovat učitelům a zdravotníkům jako poděkování za jejich nasazení během pandemie,“ dodala Jarmila Záhorová.

 

Kompletní filmový i doprovodný program je k dispozici na www.zlinfest.cz a ve festivalové aplikaci Zlinfest.

Festival v rámci svého 61. ročníku zahajuje spolupráci s novým charitativním partnerem, kterým je Patron dětí. Charitativní projekt Nadace Sirius chce návštěvníky Zlín Film Festivalu upozornit na příběhy dětí ze znevýhodněných rodin. „Pokud znáte dítě, kterému rodiče nemohou zaplatit základní věci, jako jsou školní pomůcky, zájmové kroužky, školu v přírodě či třeba z dávek či zdravotního pojištění nehrazenou léčbu, rehabilitace a zdravotnické pomůcky, řekněte nám o nich,“ vyzývá Edita Mrkousová, výkonná ředitelka Patrona dětí.

61. ročník Zlín Film Festivalu se letos historicky poprvé koná ve dvou částech. Jarní 1. díl se uskutečnil v původním termínu festivalu v online podobě. Podzimní 2. díl v tradičním formátu začíná již 9. září a potrvá do 15. září.

 

BILL GERBER

Vítěz ceny Emmy a nominant na cenu americké Akademie filmového umění a věd (Oscara) Bill Gerber nasbíral za posledních třicet let bohaté zkušenosti ve filmovém průmyslu, a to na různých pozicích, včetně postu prezidenta produkce společnosti Warner Brothers Pictures. Podílel se na výrobě mnoha filmů, mezi nimiž jsou například L.A. – Přísně tajné, JFK, Nelítostný souboj, Láska přes internet, Dokonalá bouře, Tři králové a také série o Harrym Potterovi. Bill založil společnost Gerber Pictures s dlouhodobou exkluzivní dohodou (prvního pohledu) s Warner Bros. Mezi jeho produkční počiny patří snímky Zrodila se hvězda, Gran Torino, Příliš dlouhé zásnuby a Zpátky do ringu. Za film Příliš dlouhé zásnuby získal nominaci na Zlatý glóbus. Jeho úspěšný snímek Zrodila se hvězda mu vynesl nominaci na Oscara za nejlepší film a před nedávnem obdržel cenu Emmy za filmový počin ve sportu za dokumentární seriál HBO s názvem „Jak se jmenuji: Muhammed Ali“.

Bill Gerber působil před nástupem do společnosti Warner Brothers v přední hudební společnosti Lookout Management, která v průběhu let zastupovala takové rockové klasiky, jako jsou Neil Young, Joni Mitchell nebo Tom Petty. Společně s Elliotem Robertsem zastupoval kapely The Cars, Devo, Heaven 17, ABC, Scritti Politti a také Paula Reubense.

V roce 2019 se Bill Gerber stal oficiálním porotcem mezinárodní soutěže na 32. mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu. V témže roce také jako význačný umělec působil jako profesor ve Studiích Marion Knott při Chapmanově univerzitě v Kalifornii. Má také za sebou působení ve správních radách neziskové organizace Environmental Media Association, kalifornské mateřské a základní školy Center for Early Education a iniciativy pro pořádání OH Los Angeles 2024.

 

Výstava řečí spisovatelů a básníků ukazuje duši regionu

OPAVA: Katedra české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Centrum regionálních studií ve spolupráci s Památníkem Petra Bezruče Slezského zemského muzea v Opavě připravili výstavu, která představuje jedinečnost prozaických a básnických textů pro postižení barvitosti severovýchodní Moravy a českého Slezska, historické, společenské i kulturní proměny regionu za uplynulých sto let. Srdečně zveme na vernisáž výstavy Literární paměť regionu 1918-2018 (texty, osobnosti, místa), která se koná 8. 9. od 17 hodin v Památníku Petra Bezruče Slezského zemského muzea v Opavě a potrvá do 28. 1. 2022.

08.09.2021
Autor článku: 
Lucie Fremrová

Nevšedně pojatá výstava je průřezem reflektujícím regionální literární paměť, literární dění za posledních sto let. Prostřednictvím beletristických textů autorů minulých i současných (jako byli Petr Bezruč, Maria Stona, Vojtěch Martínek, Vilém Závada, Ota Filip, Wilhelm Prezeczek, Jan Balabán a jsou Miroslav Stoniš, Petr Hruška, Eva Tvrdá, Petr Čichoň a další, se návštěvníci výstavy vrátí do časů a míst, která jsou dávno zaniklá nebo přežívají jen ve vzpomínkách. Autoři výstavy záměrně vybrali citace a osobnosti a místa, jež vystihují podstatu a atmosféru kraje a oživují obrazy pohádkové, baladické, venkovské, industriální, budovatelské, normalizační, disidentské, a představují i stav současný viděný očima nejmladších spisovatelů a básníků.

Pokoušíme se představit literární díla, v nichž je zakleto tolik, co v dlouhých historických, sociologických či politických textech,“ uvádí hlavní řešitelka projektu NAKI (Národní a kulturní identita) a  jedna z autorek výstavy prof. Iva Málková z katedry české literatury a literární vědy FF OU.

Na třiceti výstavních panelech představují literární krajinu Jesenicka, Ostravska, Těšínska, Hlučínska, Valašska a Lašska; sílu folkloru, pohádek, vypravěčské tradice; jedinečnost archetypálních postav horalů, zbojníků, dělníků, vyděděnců. Hutný výklad představuje samotné literáty, česky, polsky i německy píšící, mnohé z nich pozapomenuté, opomíjené či zakázané (jako byli Bohumil Pavlok, či Vladimír Liberda). Část výstavy se věnuje nejnovější literární tvorbě (mj. detektivkám, komiksům), divadelním hrám; literárním klubům, festivalům.

Výstava je inspirací všem zájemcům o region i literaturu, autoři výstavy v hutné zkratce odkrývají určující pro regionální literární tvorbu v letech 1918-2018.

https://ff.osu.cz/26365/literarni-pamet-regionu/

Déčko se zaměří na technologie i finanční gramotnost. Nabídne první večerníček Ivana Trojana i Křemílka a Vochomůrku v barvě

ČR: Déčko vstupuje do devátého roku své existence. V nových zábavně-vzdělávacích pořadech se zaměří na rozvoj kompetencí, které jsou pro současné děti stěžejní, na finanční a digitální gramotnost, občanskou výchovu, kreativitu nebo zdravý životní styl. Poprvé také divákům představí výsledek mnohaleté, náročné práce, a to úvodní a původně černo-bílou sérii třinácti Pohádek z mechu a kapradí v barvě. Premiéru bude také mít nový večerníček Kdopak by se čerta bál, kterému hlas propůjčil Ivan Trojan. Novinky nabídnou i oblíbené weby Déčko.cz a ČT edu.

Autor článku: 
Karolína Blinková

„Od prvních dnů vysílání před osmi lety se snažíme o to, aby Déčko neuhnulo ze své původní mise. I v nové sezoně tak klademe důraz na zábavné vzdělávání, na kvalitu, na tradici. Jsme si vědomi toho, jak velký zásah Déčko mezi dětskými diváky má a že i vzhledem k tomu musíme nabízet obsah, který není jen prvoplánový,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a upřesňuje: „Bankovkovi rozvíjejí finanční gramotnost, Futuro, celoroční soutěž nebo ČT edu digitální kompetence, Občanka posiluje orientaci v současných tématech, Zvěd vznikl ve spolupráci s Akademií věd, … A vedle toho nepřestáváme pečovat o odkaz historicky silné tvorby pro děti. Přestože je výroba nových večerníčků časově i finančně náročná, přestože bychom mohli čerpat pouze z archivu, vznikají v ČT večerníčky nové. Letos diváci uvidí v premiéře pohádky Kdopak by se čerta bál, s hlasem Ivana Trojana, ale, po několika letech práce, i první obarvenou sérii Pohádek z mechu a kapradí.“

Déčko tak na podzim nabídne nový pořad Futuro s Michalem Isteníkem o moderních technologiích, sérii Zvěd, která ukazuje fungování vědy v praktickém životě, premiéru pořadu s tématem zdravého stravování Ke stolu! Servíruje Servác s Pavlem Zedníčkem, a také nové řady Bankovkových, Občanky, Biblických pátrání nebo Party z garáže.

„ČT :D slaví osmé narozeniny a i nyní přicházíme s novými nápady a inspiracemi. Těmi letošními je programové soustředění na ‚nové technologie‘. Toto téma se odrazí ve vysílání, ale i na webu Déčka v naší zbrusu nové celoroční soutěži Mise Špuntix. Chceme tak zábavnou formou přispět k orientaci mladých diváků v současném moderním světě,“ dodává výkonný ředitel Déčka Petr Koliha.

 

Mise Špuntix

Cílem projektu je vzbudit v dětech zájem o vědu, seznámit je hravou a poutavou formou s technologiemi, které jsou běžnou součástí světa a neustále se vyvíjejí. Soutěž podpoří stejnojmenný desetidílný minipořad a webová stránka, na které děti najdou online hru a spoustu vzdělávacích materiálů. Ke každému z témat na webu najdou dva soutěžní úkoly, vědátorský list a hru. V ní budou moct osídlit svůj vlastní asteroid a osadit ho budovami reprezentujícími jednotlivé technologie.

 

Nové večerníčky

Držitel sedmi Českých lvů, herec Ivan Trojan poprvé namluvil večerníček. Animovaný seriál Kdopak by se čertů bál od září vysílá ČT :D každý den v 18:45 hodin. „Jiří Žáček je klasik české literatury pro děti a mám velkou radost, že se konečně stal i autorem večerníčku. Jeho čerti jsou vtipní a moudří a mají spadeno jen na ty, kdo si to za své špatné chování opravdu zaslouží. Člověk by si skoro přál, aby existovali doopravdy,“ říká kreativní producentka Barbara Johnsonová.

V říjnu se diváci mohou těšit i na kultovní večerníček namluvený Jiřinou Bohdalovou Pohádky z mechu a kapradí, jehož první a původně černo-bílá třináctidílná série se poprvé vysílala na podzim roku 1968. Díky České televizi, která na projektu pracovala mnoho let, ho nyní diváci uvidí poprvé v barvě. „U ‚obarvování‘ prvních dílů původně černobílého projektu stál ještě osobně výtvarník a režisér Zdeněk Smetana. Děti dostanou dárkem oblíbené Pohádky z mechu a kapradí v novém barevném ‚kabátku‘, s digitálně upraveným a restaurovaným obrazem i zvukem, vše v nejvyšší možné kvalitě. Umělecky i časově náročný projekt byl realizován interně v Grafickém centru České televize,“ prozrazuje dramaturg Miloš Zvěřina.

 

Největší vzdělávací videoportál v Česku i chytrá zábava na Déčku.cz

Vedle televizních novinek chystá Česká televize novinky také na svých webových platformách. I zde se zaměří primárně na vzdělávání. Portál ČT edu, který byl spuštěn v dubnu loňského roku, aby učitelům, rodičům i žákům usnadnil distanční vzdělávání, vstupuje do nového školního roku s téměř trojnásobně bohatým obsahem. „Učitelé si na ČT edu rychle zvykli, portál se pro ně stal využívanou digitální pomůckou, kterou se chystají zapojit i do běžné prezenční výuky. Proto jsme se rozhodli ČT edu dále rozvíjet, a vedle nových videí přibyla i víc než tisícovka pracovních listů,“ říká

Na webu Déčka naleznou děti na podzim také nové hry, například k procvičení vyjmenovaných slov nebo paměti. „Webové interaktivní a multiplatformní projekty na decko.cz jsou od svého vzniku založeny na preciznosti a detailu, podílejí se na nich ti nejlepší, jsou tvořeny s hravostí, nadšením a přesvědčením, že zábava nevylučuje kultivovanost ani vzdělání či osvětu, že web může být poetickým, zábavným i užitečným místem, které dokáže nabídnout kvalitní a chytré projekty a že to děti bezpečně poznají.  U většiny her a projektů musejí vyvinout aktivitu, bystrost, něco se naučit, ale podle ohlasů i návštěvnosti jim to za úsilí a námahu stojí,“ říká kreativní producentka Centra dramaturgie nových médií Štěpánka Sunková

 

Duhový svět v Galerii ČT

V říjnu v Galerii ČT na Kavčích horách otevře Česká televize novou výstavu Déčkosvět zaměřenou na duhový svět Déčka. Návštěvníci tak poprvé budou mít možnost vstoupit do světa, který znají především z televizní obrazovky.

Dětem je určena i nová kniha z Edice ČT nazvaná Planeta je Prga. Zábavná publikace vychází z divácky rekordně populárního projektu ČT :D a hravě seznamuje malé čtenáře s principy ekologie i s péčí o jejich okolí. Na její tvorbě se podíleli zkušený autor děl pro děti Petr Hauzírek a ilustrátor Daniel Špaček, známý nejen svou tvorbou vizuálního stylu Déčka.

 

 

AHOJ VARŠAVO! Program hostující země ČR je odhalen!

ZAHRANIČÍ: Česká republika je hlavní hostující zemí letošního 11. ročníku Varšavského knižního veletrhu (Warszawskie Targi Książki / Warsaw Book Fair), který se uskuteční od 9. do 12. září 2021. Ve čtvrtek 2. září proběhla ve Varšavě v Faktyczny Dom Kultury tisková konference k programu veletrhu. Sledovat ji bylo možné i virtuálně na FB Warszawskie Targi Książki či Moravské zemské knihovny.

od 09.09.2021 do 12.09.2021
Autor článku: 
Klára Přibylová

Tiskové konference se za českou stranu zúčastnili velvyslanec v Polsku Ivan Jestřáb a programový koordinátor hostování Martin Krafl. Moderátorem byl novinář, spisovatel a publicista Mariusz Szczygieł, který se stal „ ambasadorem“ české prezentace. K tomu dodává: „Jsem ambasadorem Čechů na Varšavském knižním veletrhu. Totiž čím více české literatury v Polsku, tím více myšlenek, které by nás nenapadly.“

Mezi dalšími hosty byli představitelé pořadatelů: ředitel Targi Książki Rafał Skąpski a ředitel veletrhu, viceředitel Fundacja Historia i Kultura Jacek Oryl. Město Varšava zastupoval ředitel odboru kultury Artur Jóźwik. Paralelní festival Komiksowa Warszawa na konferenci představil Paweł Timofiejuk.

 „Varšavský veletrh je po roce a půl od začátku pandemie první vlaštovkou naznačující návrat knižních veletrhů. Do Varšavy proto přivážíme bohatý literární program s přibližně 30 kulturními akcemi během čtyř veletržních dnů. Nebudou chybět ani setkání a autogramiády českých autorů s čtenáři v našem národním stanu před Palácem kultury a vědy. Grafickou identitou a sloganem, resp. českým pozdravem AHOJ navazujeme na úspěch z roku 2019 na Lipském knižním veletrhu, kde byla Česká republika hostující zemí,“  řekl Martin Krafl.

„S napětím se těšíme na varšavský veletrh. A to nejenom kvůli tomu, že jde o obnovení literárního života, ale i proto, že se v jistém smyslu vracíme domů. Snad nikde jinde na světě nezdomácněla česká literatura tak, jako je tomu v Polsku. O to větší odpovědnost to pro nás znamená. Doufám, že očekávání polských čtenářů a čtenářek nezklameme a že k tomu, co už tak důvěrně znají, přidáme i něco, co je nově zaujme a posílí zájem o české autorky a autory..“ uvedl prof. Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny.

Prezentaci České republiky si budou moci nejen polští návštěvníci prohlédnout v národním stanu o rozloze 300 m2 STOISKO CZECH: GOŚCIA HONOROWEGO WTK. Veletrh proběhne ve formě „open air“ před Palácem kultury a vědy (Pałac Kultury i Nauki). Národní stan je rozdělen na dvě části, prodejní a výstavní, na které budou představeny nejnovější české knihy. Hostující země má speciální českou scénu SCENA CZESKA věnující se primárně 12 nominovaným českým autorkám a autorům, kteří na veletrh během čtyř dnů přijedou a představí polským čtenářům své nové překlady do polštiny či svá díla doposud do polštiny nepřeložená. Jedni z nejúspěšnějších autorů na polské scéně – Radka Denemarková, Marek Šindelka a Jaroslav Rudiš – vystoupí na hlavní stage veletrhu SCENA GŁÓWNA – Kanapa literacka. Nejmenší čtenáři se seznámí s českými autorkami a autory pro děti a mládež na speciální scéně FORUM 1.

Nominovanými autory, které vybrala dramaturgická rada, jsou: Michal Ajvaz, Bianca Bellová, David Böhm, Radka Denemarková, Petr Hruška, Petra Hůlová, Galina Miklínová, Alena Mornštajnová, Iva Procházková, Jaroslav Rudiš, Marek Šindelka a Kateřina Tučková. V rámci doprovodného programu se představí Pavel Čech vystupující na souběžně probíhajícím festivalu Komiksová Varšava (Komiksowa Warszawa), Milan Děžinský se svými básněmi přeloženými do polštiny ve varšavském Big Book Café a Michael Žantovský, který 7. září ve Faktyczny Dom Kultury bude s Mariuszem Szczygiełem diskutovat o různých tvářích dramatika a prezidenta Václava Havla. Během večera pořádaného pod záštitou českého velvyslance v Polsku Ivana Jestřába bude literárně i kulinárně představen překlad Kuchařky Václava Havla - Kančí na dančím (Havel od kuchni, přeložil Andrzej S. Jagodziński, Afera 2020). České centrum Varšava spolu s Michaelem Žantovským, ředitelem Knihovny Václava Havla, nabídnou návštěvníkům veletrhu výstavu „Václav Havel - Politika a svědomí“.

Veletrh bude slavnostně otevřen ve čtvrtek 9. září v poledne, mj. za přítomnosti náměstka ministra kultury ČR pro Sekci živého umění Milana Němečka, ředitele Moravské zemské knihovny prof. Tomáše Kubíčka a ambasadora českého hostování Mariusze Szczygieła na SCENA GŁÓWNA – Kanapa literacka. Ve čtvrtek 9. září se od 20 hod. uskuteční Exhibitors evening v Teatr Dramatyczny m. st. Warszawy, na kterém vystoupí česká violoncellistka a zpěvačka Dorota Barová s recitálem věnovaným 100. výročí narození polského poety Krzysztofa Kamila Baczyńského.

Pověření k přípravě hostování dostala v první polovině června 2021 Moravská zemská knihovna v Brně, která tradičně zajišťuje čtyři veletrhy, v Londýně, Boloni, Lipsku i Frankfurtu nad Mohanem, od Ministerstva kultury České republiky. Projekt probíhá v úzké spolupráci Českého literárního centra (sekce Moravské zemské knihovny), Českého centra Varšava a Velvyslanectví ČR ve Varšavě.

Další informace včetně programu najdete zde http://veletrhy.mzk.cz/veletrh-varsava.html

Žižkovská spojka uvolní v září ledovec na Vítkově a přesně po sto letech od vydání Švejka věnuje lavičky Haškovi a Sauerovi

PRAHA: Open air festival Žižkovská spojka oživí na jeden měsíc veřejný prostor na pražském Dolním Žižkově. V této tradičně dynamické, kultuře a experimentům nakloněné městské části Praha 3 se mezi 6. zářím a 3. říjnem uskuteční řada performancí a happeningů, a vznikne zde několik intervencí do veřejného prostoru. Autory děl budou například Kurt Gebauer, Aleš Hnízdil, Timo, Martin Velíšek, Marek Šilpoch, Archwerk či studenti FA VUT Brno.

od 06.09.2021 do 03.10.2021
Autor článku: 
Silvie Marková

Festival zahájí 6. září v 17.30 hod. na Tachovském náměstí vernisáž výstavy Náměstí s váhou a tunelem a poté od 18.00 hod. na Krenovce (začátek cyklostezky pod Vítkovem z ulice Příběnická) koncert skupin Houpací koně, George Moon, Purplefox Town nebo ukázka tanečního představení Divadla Ponec Jáma lvová.

Jednodenním happeningem za účasti Eugena Brikciuse, Karolíny Neprašové, Richarda Haška a Anatola Svahilce a Moniky Načevy připomene Žižkovská spojka 20. září také sté výročí vydání kultovního románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Podrobné informace a kompletní program je k dispozici na www.zizkovska-spojka.cz.

Projekt Žižkovská spojka je primárně inspirován diplomovou prací Darie Sayapiny s názvem Žižkov Dead Ends a dvěma ročníky Landscape festivalu, které se odehrávaly v širší lokalitě předpolí vrchu Vítkov. Obecně pak navazuje nejen na kulturní tradice této městské části, ale také připravovanou revitalizaci vrchu Vítkov, dokončovanou proměnu cyklostezky pod Vítkovem a Tachovského náměstí a podporuje vznik nového kulturního klastru v okolí Krenovky a Divadla Ponec.

Mód architekti připravili v oblasti Tachovského náměstí instalaci na pomezí land artu nazvanou Vítkovský ledovec, která se snaží kontrastním způsobem upozornit na problémy a potenciál zamrzlého Tachovského náměstí. Navržené segmenty Vítkovského ledovce pomyslně sjíždějí z Vítkova a vytvářejí multifunkční pobytové plochy (lavičky, pódia), a chtějí poukázat na původní unikátní charakter svažitého náměstí otevřeného směrem k Vítkovu a upozornit na problémy, které je nezbytné při dalším rozvoji náměstí překonat. V těsné blízkosti Pomníku Jaroslava Haška od Karla Nepraše budou umístěny dvě lavičky z dílny Natueronu pro Jaroslava Haška a Frantu Sauera, dva žižkovské bardy, kteří stáli u vzniku pražské bohémy. Na Kostnické náměstí bude instalována skulptura Klenba Zdeňka Hůly. Fragment koule složený z 13 dílů je podobenstvím vztahu k celku, vnitřní struktury a vnějšího tvaru, ženského a mužského principu, duality světa. Další dílo, Husův Vesuv, navrhl Kurt Gebauer v roce 2015 při příležitosti upálení mistra Jana Husa a doplní dvorní trakt kubistické Betlémské kaple, jedné z architektonických ikon Žižkova. Dílem Inkubátoru Krenovka je High Line Žižkov II, dřevěné schodiště ve veřejném prostoru mezi Karlínem (Karlínská kasárna, Florenc), Žižkovem (ulice Husitská, Seifertova) a vrchem Vítkovem (rekreační trasa cyklostezky). V místě, které má pro Žižkov podobný potenciál jako High Line pro New York, vytváří nové pěší propojení dosud oddělených částí města a upozorňuje na nevyužitý a opuštěný prostor v centrální oblasti města. Dalšími autory, kteří se budou na Žižkovské spojce podílet, jsou Jan Zdvořák, Jan Waldhauser, Petra Vlachynská, Prague Idiots, Aleš Novák, Jakub Fišer nebo již zmíněná Daria Sayapina.

Generální partnerem festivalu Žižkovská spojka je společnost Central Group „Oceňujeme, že festival dává prostor mladým progresivním architektům, designérům a umělcům a ukazuje, jak důležitý je hodnotný a živý veřejný prostor. Aby se město rozvíjelo a příjemně se v něm žilo, musí podporovat vznik nových čtvrtí, parků, škol, školek nebo kulturních center. Praha 3 jde příkladem. Jsme rádi, že se na rozvoji této dynamické městské části podílíme i my, jako největší český rezidenční stavitel, a můžeme podporovat projekty jako je festival Žižkovská spojka,“ říká zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský.

Festival se koná ve spolupráci s Městskou částí Praha 3, Galerií hlavního města Prahy, Tancem Praha, Krenovkou sobě a Unijazzem. Byl finančně podpořen hlavním městem Prahou, programem Ministerstva kultury ČR – Podpora trvalé udržitelnosti projektu Evropské hlavní město kultury, programem Umění pro město.

Za finanční podporu děkujeme: generálnímu partnerovi – Central Group a.s., hlavním partnerům – Geosan Development s.r.o, Amadeus Real a.s., partnerům – Kolektory a.s., Vars Brno a.s., Sekyra Group a.s., Insky spol. s.r.o., Finep CZ a.s., Metrostav Development a.s., Penta Real Estate s.r.o, Sudop Real a.s.

 

Výstavou „Co bude s Miladou dál?“ s M. Krskem a S. Sochockým

ÚSTÍ NAD LABEM: Výstavou „Co bude s Miladou dál?“ vás provede Ing. Stanislav Sochocký – autor publikace „Těžní kola se zastavují“ o historii těžby hnědého uhlí na Chabařovicku. O zaniklých vesnicích v prostoru jezera Milada promluví muzejní historik Mgr. Martin Krsek.

07.09.2021
17:00 - 18:00
Autor článku: 
Muzeum města Ústí nad Labem

Výstavou bude provázet Ing. Stanislav Sochocký z Chabařovic, autor publikace TĚŽNÍ KOLA SE ZASTAVUJÍ o historii jednotlivých podniků působících v Severočeské hnědouhelné pánvi. Zabývá se historií hornické činnosti našeho regionu až po současnost s důrazem na 20. století a dobu ukončování aktivní činnosti lomu Chabařovice.

Své znalosti má „odfárané na místních dolech a lomech od lopaty až po nejvyšší funkce“. Ve státním podniku Palivový kombinát Ústí se vypracoval od štajgra až na pozici výrobního náměstka v době, kdy měl na 3 a půl tisíce zaměstnanců a spadala pod něj mimo jiné i Tlaková plynárna Úžín. Je autorem výstav o důlní činnosti v prostorách zámku Trmice a muzea v Chabařovicích. Je spoluzakladatelem Chabařovických novin, do kterých pravidelně píše již 25 let.

Umění klimatickou krizi nevyřeší, ale může nám svítit na cestu. Začíná 11. ročník Fotograf Festivalu!

PRAHA: 2. září začíná 11. ročník Fotograf Festivalu. Uskuteční se na 26 lokacích po celé Praze. Až do 17. října bude mít veřejnost možnost zdarma navštívit více než 20 akcí a zhlédnout díla bezmála 40 umělců z celého světa. Festival se přitom nezaměřuje jen na současnou fotografii, ale také na další disciplíny, jako je video art, konceptuální umění či nová média. Šestitýdenní událost, jejíž název jsou Pozemšťané*ky, ukáže, jakou formou s tématem klimatických změn pracují lidé mimo obor současné vědy. Cílem Fotograf Festivalu není nabídnout řešení, ale přístupnou formou zapojit veřejnost, jejíž názor a pocity obvykle stojí stranou vědeckého bádání. Název festivalu pak odkazuje k tomu, co máme společné bez ohledu na to, zda jsme umělci, vědci, ekologové či milovníci umění: Všichni jsme pozemšťané a pozemšťanky.

od 02.09.2021 do 17.10.2021
Autor článku: 
Zuzana Hošková

 

Festival se v roce 2021 soustředí na zdokumentování klimatické či společenské krize člověkem. V současné době se totiž setkáváme s tím, že o všech těchto změnách slýcháme mluvit vědce a vědkyně, úředníky a úřednice, politiky a političky nebo aktivisty a aktivistky. Všichni většinou pro popis probíhajících změn a blížících se katastrof využívají autoritu vědy a expertních obrazů. Tuto linii se kurátor Lukáš Likavčan rozhodl záměrně nesledovat:

„Obrazy vymykající se zavedeným normám vědecké estetiky a reprezentace ve veřejném prostoru nevidíme a slovník těch, jichž se nakonec klimatická změna dotýká nejvíce, se používá jen málokdy. Mým základním předpokladem – a svého druhu také nadějí – je to, že přítomnost planety jako aktivní síly produkující vlastní obrazy a kanály dává moc právě alternativním, mimo-vědeckým slovníkům a lidovým obrazům,“ vysvětluje Lukáš Likavčan.

K lidovosti, kterou kurátor zmiňuje, se obrací také vizuál letošního festivalu. Jeho středobodem jsou tzv. hladové kameny, kterými byly v minulosti podle informací Českého hydrometeorologického ústavu označovány výrazné balvany, či části skalního podloží, vystupující z koryt řek za velmi nízkých stavů. Nedostatek vody, způsobený dlouhodobým suchem, znamenal většinou nízkou úrodu a následnou bídu a hlad. Naši předkové proto na tyto kameny zaznamenávali letopočty a značky minimální hladiny jako svědectví pro budoucí generace.

Cílem Fotograf Festivalu není moralizování, ani snaha nabídnout jednoznačné řešení klimatické krize, jde spíše o její reflexi formou umění. Roli vědy přitom organizátoři nijak nezpochybňují a ani ji nekritizují. Je jim spíše zásobárnou motivů a technik, jak lze ke krizi klimatu přistupovat:

 „Myslím si, že žijeme v bezprecedentní krizi a že nejvíc nám pomůže, když se trochu stáhneme z role věčných nabízečů řešení, a místo toho postojíme a rozhlédneme se kolem sebe, zda ta řešení nepřicházejí úplně odjinud – třeba ze zdrojů lidovosti a upřímnosti. V tomto smyslu pak tento festival není ani tak intervencí, ale spíše pauzou, jež umožňuje vyniknout jiným intervencím. Umění totiž nic nevyřeší. Umění jenom pomalu promílá, promývá, precizuje a prosvětluje intuice, jež vycházejí z každodenního zážitku bezprostřední naléhavosti vnější skutečnosti a jež nenacházejí jiné metody svého dočasného zaobalení. Dějiny fotografie nám zde svítí na cestu,“ uzavírá Lukáš Likavčan.

 

6 týdnů umění po celé Praze

Mezi highlighty patří skupinová výstava Pozemšťané*ky I: Pletiva v Národním zemědělském muzeu. Ta proběhne formou intervence do stávajícího výstavního plánu muzea. Událost představí v Británii žijící dokumentaristku Susan Schuppli, australskou umělkyni Tegu Brain, novozélandského architekta a ekologického aktivistu Juliana Olivera či Pracovní skupinu pro výzkum mimosmyslové estetiky a Institut Úzkosti. Poslední jmenované uskupení bude spolupracovat s lokálními institucemi (spolky, družstvy, sdruženími) a od nich získávat informace o klimatických proměnách v jejich okolí. Záměrem projektu je sledování proměn přírody v místě, kde tito lidé žijí.

„Program festivalu je celkově provázaný a jednotlivá témata nebo instalace a práce na sebe navazují a doplňují se. Osobně jsem ale zvědavá, na rozměrnou video instalaci umělkyně Tegy Brain, která bude součástí skupinové výstavy v Národním zemědělském muzeu. Také se těším na výstavu v Display, kde se představí Terike Haapoja a Laura Gustafsson. Ty nejen, že jsou zajímavé jako umělkyně, ale současně přinášejí velice podnětné myšlenky týkající se mezidruhového soužití. Pro příznivce fotografie bude zajímavá skupinová výstava Antropologie ledu ve Fotograf Gallery. Tam se zaměřujeme na prozkoumání ledu jako záznamového média a současně se v díle Roberta Zhao Renhuie seznámíme se způsoby velice elegantní digitální manipulace, která může poznamenat i vědeckou fotografii,“ zve na Fotograf Festival jeho ředitelka Tereza Rudolf.

Venkovní instalace Vlčí hovory na 12 místech v centru Prahy přiblíží dlouhotrvající projekt umělce, pedagoga a výzkumníka Nico Carpentiera, který se zabývá možnostmi, jak poslouchat a vyslyšet příběhy přírody. Projekt zkoumá vztah mezi lidmi a (divokými) zvířaty. Jeho základem je vícejazyčná platforma se zvukovými nahrávkami, které mají být vyjádřením vlků na nejrůznější otázky – od ekologických až po filozofické. Fotograf Festival do města umístí velkoformátové fotky, na nichž bude umístěn QR kód pro poslech „vlčí“ promluvy.

Českému publiku program dále představí uznávané světové umělce, např. Denise Ferreira da Silvu, vystudovanou filozofkou věnující se video artu. Přednášet a vystavovat do Prahy pak přijede Abelardo Gil-Fournier. Jeho stěžejním tématem je metabolismus a růst rostlin, jež ve své práci dokumentuje. Jeho díla bude možné zhlédnout na výstavě Metabolický pohled v Galerii AMU. Ve spolupráci s Instituto Cervantes Praha proběhne také Gil–Fournierova přednáška Dech rostlin a povrch obrazu.

Vedle již etablovaných osobností dává festival možnost nahlédnout do budoucnosti umění a uvede i talentované tvůrce, kteří stojí za pozornost. Galerie Světova 1 vystaví Nesourodé soustavy, díla vzniklá na základě open callu, kde umělci na jaře 2021 zkoumali městskou část Praha–Libeň jako živoucí organismus.

 

Program Fotograf Festivalu #11

2. září – 17. listopadu 2021

Fotograf festival 2. září odstartuje výstavou Antropologie ledu ve Fotograf Gallery. Následovat budou výstavy ze série Pozemšťané*ky I–III (v Národním zemědělském muzeu, Národní technické knihovně a Karlin Studios). Organizátoři si připravili celkem 11 výstav, které proběhnou v těchto termínech a lokacích:

  • Antropologie ledu (Fotograf Gallery), 3. 9.–16. 11.
  • Vlčí hovory (12 lokací po celé Praze), 3. 9.–3. 10.
  • Pozemšťané*ky I: Pletiva (Národní zemědělské muzeum), 4. 9.–31. 10.
  • Pozemšťané*ky II: Vaziva (Národní technická knihovna), 6. 9.–17. 10.
  • Eroica (Artwall), 10. 9.–15. 10.
  • Zař jasně, rudá hvězdo (Lítost), 12. 9.–23. 10.
  • Metabolický pohled (GAMU), 15. 9.–7. 10.
  • Pozemšťané III: Vzorce (Karlin Studios), 16. 9.–7. 11.
  • Nesourodé soustavy (Světova 1), 18. 9.–17. 10.
  • Stávání se (Display), 23. 9.–21. 11.
  • THERE IS A RIOT GOIN ON: zaostřeno na scénu nezávislých vydavatelství (Kavárna Bazén, Kasárna Karlín), 23. 9.–21. 11.

V rámci doprovodného programu proběhne pestrá paleta akcí: 3 přednášky, 3 projekce videí či událost Odpoledne pozemšťanů*ek zaměřená na děti. S důrazem na edukaci a podporu domácím umělcům festival pořádá také Portfoilo review, kdy sestaví porotu z významných místních i zahraničních osobností, před níž budou moci čeští umělci představovat svá díla a získat tak cenný kontakt a feedback ze zahraničí na svoji tvorbu. Uzávěrka přihlášek této výzvy je 10. září.

Doprovodný program v rámci Fotograf Festivalu 2021:

  • Jak vypít město? Komponovaný večer (AVOID Floating Gallery), 4. 9. od 18.30
  • Abelardo Gil-Fournier: Dech rostlin a povrch obrazu. Přednáška (Instituto Cervantes v Praze), 13. 9. od 18.30
  • Křest časopisu Fotograf #40 Pozemšťané*ky (Fotograf Gallery), 16. 9. od 19.00
  • Portfolio review. Neveřejná prezentace českých umělců (Fotograf Gallery),  23. 9.
  • Rozhovor o ledu. Přednáška (Fotograf Gallery),  30. 9. od 18.00
  • Elementární možnosti propojení. Pásmo videí (Altán Jezerka), 5. 10. od 19.00
  • K možnostem mezidruhové komunikace. Přednáška (Display), 12. 10. od 18.00
  • Odpoledne pozemšťanů*ek. Událost pro děti (Kasárna Karlín – Garáže), 16. 10. 14–17.00
  • Soft drinks. Projekce videí (Kasárna Karlín), 16. 10. od 18.30

 

Program festivalu naleznete na https://fotografestival.cz.

Rezervaci na konkrétní události je možné provést přes GoOut

Festival pořádá spolek Fotograf 07 již 11. rokem zdarma. Konání letošního ročníku je možné podpořit v rámci dárcovské výzvy na Darujme.cz.

Fotograf Festival se koná pod záštitou hlavního města Prahy, Městské části Praha 1, Ministerstva kultury ČR a Ministerstva životního prostředí. Pořádání festivalu podpořil Magistrát hlavního města Prahy částkou 405 000 Kč a Ministerstvo kultury České republiky.

FOTOGRAF 07 z.s.

Cílem spolku Fotograf je propagace a podpora fotografie v rámci výtvarného umění, její širší začlenění do kontextu současného umění a do povědomí široké veřejnosti nejen u nás, ale také výrazně na mezinárodní scéně. Spolek vydává časopis, provozuje galerii a pořádá festival. Časopis Fotograf vychází od loňského roku třikrát ročně jako souhrnné tematicky koncipované periodikum o 80 stranách. Existuje v české i anglické mutaci již od roku 2002. V roce 2020 prošel redesignem. Na činnost časopisu navázala Fotograf Gallery v roce 2009 a o dva roky později vznikl Fotograf Festival.

Přijeďte se zasnít až za vrcholy Jeseníků! Na Jesnění

JESENÍK: Kdesi za vrcholy jesenických hor se rozhodla parta přátel přinést do města svého srdce to, co jim tam již dlouhou dobu chybělo. Kulturu za hranicí mainstreamu. Hodně kultury. A tak vznikl nápad uspořádat Jesnění, sousedsko-kulturní akci, která přivede do Jeseníku známá jména současné umělecké scény i publicistiky a má ambici přivítat spolu s nimi jak místní, tak milovníky kultury z celé republiky. Petr Borkovec, Kittchen, Karel Veselý a Pavel Turek i další přijedou, tak dorazte 17. - 19.9.2021 do Jeseníku také!

od 17.09.2021 do 19.09.2021
Autor článku: 
Amálie Štrajtová/Festival Jesnění

Snění

Festival Jesnění vznikl z nadšení a touhy udělat něco pro město, které nás spojuje. Dodat životu v něm novou šťávu, ukázat jej světu v novém světle a propojit mezi sebou návštěvníky, umělce i městské kulturní prostory. Jeseník je mým domovem, i když v něm nežiji, navíc má jistý genius loci,” popisuje produkční Lukáš, který byl u zrodu festivalu. 


Za festivalem stojí parta přátel pohybujících se kolem místního spolku Sudetikus, který se již několik let zasazuje o to, aby to v Jeseníku žilo. Skupinka vizionářů, kteří neuhýbají výzvám a snaží se naplňovat své sny - třeba ten o Jesnění. „Skočili jsme do toho s nadšením a po hlavě,” říká jeden z pořadatelů Matěj. „Všechna ta práce kolem Jesnění nás moc baví, ale celý festival sami nezaplatíme,” dodává Ivka. Pokud vás myšlenka festivalu zaujala, můžete jeho vznik podpořit zde: www.donio.cz/jesneni

Více informací najdete na sociálních sítích (@jesneni) a na webu: www.jesneni.cz 

 

Jesnění

Kultura v rámci multižánrového Jesnění prostoupí celým městem a oživí jeho krásné i pozapomenuté kouty. Chtěli bychom program festivalu rozložit do míst, s nimiž má spolek co dočinění, a tak trochu i oslavit 5. výročí jeho založení,” vysvětluje Martina, jedna z organizátorek a předsedkyně spolku Sudetikus. K hlavním protagonistům patří kapely Kittchen, Good Times Only a něco něco, dále Petr Borkovec, Ondřej Hrabal, Markéta Pilátová, Hana Řičicová nebo Karel Veselý. Program celého festivalu je velmi pestrý. Můžete se těšit na koncerty, interaktivní divadlo, autorská čtení, vernisáže výstav, přednášky, tvořivé dílny, soundwalk, nebo komentovanou vycházku po historických zapomenutých stezkách a na jejím konci koncert na Zlatém Chlumu,” představuje program Amálie, jedna z organizátorek. Součástí bude také trh s regionálními produkty a food festival Restaurant Day. Do programu jsou zapojeny také univerzity. Platforma positivJE spolu s Univerzitou Palackého představí top 11 jesenických kreativců a pokřtí katalog DESIGN kreativJE. Studenti Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně přednesou enviromentální architektonické úvahy o městě, krajině a lidech. Jesnění slibuje skvělý program nejen pro mladé, ale také pro děti i seniory. „Festival je jedinečný svým rozsahem a záběrem, taková akce se tu ještě nikdy nekonala a jsem ráda, že ho můžeme uskutečnit v dnešní trochu složité době,” uzavírá Martina.

 

Jeseník

Jedním z center festivalu se stane čerstvě zrekonstruované Letní Divadlo ve Smetanových sadech i drobná náplavka u břehu řeky Bělé. Na opravě obou těchto míst se z velké části podíleli sami obyvatelé Jeseníku. Město Jeseník je drobné městečko ležící ve Slezsku, v údolí Jesenických hor, čítající kolem 10 000 obyvatel. Kromě zimní turistiky je známé hlavně díky Priessnitzovým léčebným lázním, které propojují v rehabilitaci svých klientů tradiční vodoléčebné postupy Vincenze Priessnitze (např. Priessnitzův obklad) s moderními lázeňskými metodami. Město se pyšní i několika historickými památkami, krásnou okolní přírodou a za navštívení rozhodně stojí i některá ze zdejších kaváren. 

Jeseník a jeho okolí toho nabízí mnoho, stejně jako nabitý program festivalu Jesnění.

 

Máte doma knihy, které už nebudete číst? Pošlete je dál!

PRAHA: Průzkumy českého čtenářského prostředí ukazují, že většina českých domácností má doma nějakou tu knihu. Čtenářské domácnosti prý kolem 300. Je to dáno tradicí kupování knih, která se zatím drží. Občas tak všichni vlastníci domácích knihoven řeší, co s knihami, které mají přečtené, nebo pro které už nemají využití. Přitom, nejrychlejší varianta, tedy uložení do/ke kontejneru na papír, by měla být až ta poslední. Knihy se nevyhazují. Knihovna knižní dary přijímá, ale pečlivě si vybírá, a tak by nabízené tituly neměly být starší než tři roky, nebo cizojazyčné. Co tedy s tím?   

Autor článku: 
Lenka Hanzlíková

Nově mohou Pražané knihy odkládat do tří určených sběrných dvorů (re-use center) ve Vysočanech, Spořilově a Horních Počernicích. Odtud si je budou přebírat pracovníci společnosti Reknihy a nabízet je dál v rámci provozu svého antikvariátu. Část peněz z prodeje půjde na účet sociálního projektu Přestupní stanice, který se věnuje lidem bez domova.  

Nejpřístupnější řešení z hlediska času i dostupnosti je ale knihobudka. Jen v Praze jich je totiž podle portálu Mapy.cz přes dvě desítky. Která je pro vás ta nejbližší? Stačí zadat heslo knihobudka do hledání na Mapy.cz. Odkud se knihobudky vzaly? Myšlenka knihovničky ve veřejném prostoru se objevila asi před deseti lety a přišla z USA, kde tou dobou začaly jako houby po dešti růst tzv. Little Free Libraries. V České republice se iniciativa KnihoBudka propojila s trendem rušení telefonních budek, které hledaly své nové využití. Z označení projektu se tak záhy stalo obecné označení pro pouliční knihovnu.  

Budka na knihy může mít různou podobu – od klasického dřevěného regálu, přes větší krmítko pro ptáky s dvířky, designový kousek veřejnému prostoru na míru až po zmíněné revitalizované vysloužilé telefonní budky.   

Městská knihovna v Praze je jedním ze správců pouličních knihoven. Aktuálně se otevřeně hlásí ke třem. Knihobudce v Praze 15 na rohu ulice Golfové, regálu Kniha do vlaku na nádraží Praha – Dejvice a nově také knižní skříni v ulici Školská (Praha 1). Hlavní město Praha ji dostalo jako dar od partnerského města Frankfurt nad Mohanem a po vzájemné dohodě knihovny, Prahy 1 a Prahy byla k pobočce Školská umístěna v rámci obnovy výloh. Přístupná je přímo z ulice v době, kdy jsou v knihovně přítomni knihovníci.  

 

 

 

Interiér přísálí Klubu Starý pivovar obohatila výstava obalů starých vinylových desek

KROMĚŘÍŽ: Prostory prvního patra Klubu Starý pivovar v Kroměříži zdobí aktuálně výstava obalů gramofonových LP desek ze sbírky Vladimíra Beránka, externího spolupracovníka Domu kultury v Kroměříži. Zajímavá výstava bude k vidění v rámci kulturních pořadů jako jsou koncerty, besedy nebo filmových projekcí až do konce letošního roku.

Autor článku: 
Robert Rohál

Ve velké většině převládají obaly vinylových desek dodnes interpretů dodnes oblíbených interpretů tuzemské populární hudby (Karel Gott, Helena Vondráčková, Václav Neckář, Marie Rottrová, Pavel Novák, Věra Špinarová, Stanislav Wabi Daněk, Jaromír Mayer, Miluška Voborníková, Petr Spálený, Petr Rezek a mnoho dalších). Návštěvníci si navíc mohou ocenit i úroveň fotografií, výtvarníků a grafiků, kteří tyto obaly a booklety vytvářeli.

„Samozřejmě budu rád, když si návštěvníci Klubu Starý Pivovar prostřednictvím výstavy mých gramodesek připomenou známé interprety a jejich písničky,“ tvrdí kroměřížský sběratel.

Zajímavé na této výstavě je i to, že některé obaly mají autogramy interpretů, ale hlavně nechybí ani četné informace o samotných často kultovních deskách i oblíbených interpretech.

„Celkem mám ve sbírce přibližně tři tisíce desek hudby nejrůznějších žánrů, z toho podepsaných asi padesát kusů. Dodnes se snažím získat na ně podpisy od interpretů, kteří přijedou do Kroměříže, nebo s nimiž se setkám. Velmi cenná je pro mě deska od Karla Gotta – kvůli podpisu. Nejhůře se získávaly desky od Václava Neckáře – to byly boje! Za velmi cennou považuji z hlediska sběratelského také SP desku 1. celostátní spartakiáda 1955. A dodnes mě mrzí, že jsem si tenkrát nekoupil desku skupiny Matardors,“ říká Vladimír Beránek, který prozradil, že desky sbírá už od svých čtrnácti let.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média