Knihy, literatura, média

La Strada vypráví příběh nevinně naivní, laskavé a dobrosrdečné Gelsominy, kterou její rodina prodá hrubému kočovnému cirkusákovi Zampanovi. Vyprávění sleduje jejich bouřlivý vztah během putování po Itálii. Jiří Bubeníček si téma z cirkusového prostředí nevybral náhodou. „Cirkus je fantastická a okouzlující říše divů, která přitahuje celé generace publika. Narodil jsem se v cirkusové rodině a právě toto nádherné prostředí plné fantazie se tak stalo bezprostřední součástí mého dětství a mé duše,” vysvětluje choreograf. „Prostřednictvím cirkusu vstupujeme do světa magie, jenž překypuje vzrušením a dobrodružstvím. Skrze smích a nečekaná překvapení přináší lidem okamžiky naděje a štěstí. Pod třpytivou fasádou se ale mnohdy skrývá i ponurá stránka cirkusu, která odráží drsnou realitu naší společnosti.“

„Pražský komorní balet je nejstarším nezávislým tanečním souborem v ČR, jehož zakladatelem je dnes už legendární Pavel Šmok. Patronem souboru je Jiří Kylián, jeden z nejvýznamnějších choreografů své generace. Soubor pokračuje v tradici, oslovuje přednostně české tvůrce a dává příležitosti českým tanečníkům. Proto padla volba i na Jiřího Bubeníčka, světově známého tanečníka a choreografa,“ uvádí Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Manžel Ivan Dunovský, který byl za svého života dlouholetým podporovatelem a mecenášem souboru, navrhl Jiřímu v roce 2021 zpracovat titul La Strady podle původní předlohy Federica Felliniho. Už proto, že Jiří Bubeníček pochází z cirkusové rodiny. Jiří nabídku přijal, období covidu a následné období finanční nejistoty však oddálilo uvedení premiéry až na letošní rok. I přes velmi turbulentní a nejistou ekonomickou situaci souboru jsem velmi ráda, že se nám podaří premiéru inscenace La Strada už za několik dnů představit ve světové premiéře divákům.“

Premiéra vzniká v Domě tanečního umění v koprodukci s Tanečním centrem Praha, konzervatoří a vedle sólistů Pražského komorního baletu se představí i členové souboru Balet Praha Junior.

Další reprízy inscenace La Strada jsou plánovány na 14. dubna 2024 v Městském divadle v Mostě a 5. května 2024 v Divadle na Vinohradech.

LA STRADA

Hudba: Nino Rota
Libreto, koncept a dramaturgie: Jiří Bubeníček a Nadina Cojocaru
Choreografie: Jiří Bubeníček
Scénografie: Nadina Cojocaru
Design kostýmů: Nadina Cojocaru
Světelný design: Jiří Bubeníček

Asistenti choreografie: Lenka Šustová Hrabovská, Igor Vejsada

Hudební dramaturgie: Jiří Bubeníček a Nadina Cojocaru

Hudební aranžmá: Petr Holman

Tančí: sólisté Pražského komorního baletu a členové Baletu Praha Junior

Hrají: Marie Hasoňová – housle, Karolína Blehová – trubka a Martin Lesa – akordeon/kytara

Délka: 90 minut

Světová premiéra: 10. března 2024, Divadlo na Vinohradech

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za téměř šest dekád existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice. V sezoně 2023/2024 je zlatým hřebem programu premiéra inscenace La Strada Jiřího Bubeníčka.

www.prazskykomornibalet.cz

U příležitosti dvouletého výročí ruské invaze na Ukrajinu se 29. 2. v Kině 35 ve Francouzském institutu v Praze konala projekce dokumentu 20 dní v Mariupolu od režiséra Mstyslava Černova. Film získal již řadu prestižních ocenění a je nominován i na Oscara za nejlepší dokumentární film 2024.

Diváci zakoupením vstupenek v hodnotě 150, 300, 500 nebo 1000 Kč přispěli nevládní organizaci Museum of Change, která se zabývá ochranou a obnovou kulturního dědictví na Ukrajině. Francouzský institut v Praze se záměrně rozhodl prodejem vstupenek podpořit tuto organizaci, jelikož si uvědomuje, jak moc je kulturní dědictví důležité pro každý národ.

„Proč máme chránit kulturní dědictví? Protože kultura je základem identity národů a jejich suverenity a masivní ničení ukrajinského kulturního dědictví v Oděse, Mariupolu a po celé zemi, na které se Rusko zaměřuje, je součástí jeho snahy zničit ukrajinskou minulost i budoucnost“, řekl v úvodu večera Felix Buttin, první rada Velvyslanectví Francie v Praze. Večera se také zúčastnil Valerii Demaniets,  chargé d’affaires Velvyslanectví Ukrajiny.

Po projekci dokumentu následovala diskuse s historičkou a dokumentaristkou Mariiou Sulialinou a Davidem Stulíkem, zvláštním zmocněncem pro východní partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Debatu moderovala novinářka a specialistka na Ukrajinu Lenka Víchová.

Diváci měli také možnost si během večera koupit ukrajinské kulinářské speciality a umělecké předměty a tím podpořit spolek Berehyni z Irpenya, který sdružuje ukrajinské ženy zajišťující materiální podporu vojákům.

Večer byl příležitostí seznámit se srdcervoucím dokumentem 20 dní v Mariupolu a vyjádřit solidaritu a úsilí, které je třeba i nadále vyvíjet na podporu Ukrajiny a ukrajinského lidu.

Akci pořádal spolek Kinovarta ve spoluráci s Francouzským institutem v Praze, Velvyslanectvím Francie a Velvyslanectvím Ukrajiny v České republice. Jednalo se o čtvrtý a závěrečný večer cyklu KINOWAR, který pořádalo sdružení Kinovarta ve čtyřech pražských kinech.

ifp.cz

Za prvních sedm dílů se míra spokojenosti dosáhla na průměrnou hodnotu 8,8 bodu z celkem deseti možných. Úspěch seriál zaznamenal i z hlediska zaujetí, které se vyšplhalo na 83 % nebo originality, která průměrně činí 73 %. „Seriál vyhledávaly více ženy než muži. Z věkových skupin pak nejvíce bavil diváky ve věku 45-64 let a také mladé diváky 15-24 let. Nejvyššího podílu dosáhl Smysl pro tumor u vysokoškoláků, zájem s dosaženým vzděláním prudce stoupal. Regionálně je nadprůměrný zájem u diváků z Prahy, východních Čech a Střední Moravy,“ uvádí podrobnosti vedoucí výzkumu a analýz Renata Týmová.

Z celkové sledovanosti se 48 % odehrálo odloženě. Většina byla do sedmi dnů v televizi, na internetu sledovalo seriál Smysl pro tumor průměrně 110 000 diváků starších čtyř let.

Příběh ambiciózního studenta medicíny, kterému nemoc změnila život, ale pomohla najít lásku a vážit si vlastní rodiny, vysílala Česká televize od 7. ledna do 25. února. Původní belgická verze Gevoel voor tumor byla oceněna prestižní cenou Prix Europa pro nejlepší televizní sérii roku 2018. Autorem české adaptace je scenárista Matěj Podzimek, režie se ujala Tereza Kopáčová. Hlavní role v seriálu ztvárnili Filip Březina, Tereza Brodská, Jiří Bartoška, Alžběta Malá nebo Pavel Řezníček.

Celou sérii doprovodila osvětová kampaň a samostatná podcastová série. Součástí každého dílu byly také rozhovory se skutečnými onkologickými pacienty ze sdružení Fuck Cancer.

Všechny díly, včetně bonusových materiálů, jsou k dispozici v iVysílání ČT:

www.ceskatelevize.cz/porady/13767112794-smysl-pro-tumor/

režie: Tereza Kopáčová // kamera: Pavel Berkovič // střih: Michal Böhm, Michal Hýka // zvuk: Radim Hladík jr. // hudba: Jiří Hájek // architekt: David Voborský // kostýmní výtvarnice: Simona Zemanová, Petra Krčková // scénář: Mathias Claeys, Leander Verdievel, Matěj Podzimek // výkonná producentka: Romana Špiková // kreativní producent: Matěj Stehlík // hrají: Filip Březina, Alžběta Malá, Jiří Bartoška, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra, Viktor Krčmář, Mikuláš Voborský, Aleš Petráš, Pavlína Balner, Václav Werner Kraus a další

zdroj: ATO – Nielsen, ke dni 26. 2. 2024, živá v TV + TS0-3, 15+

Hlavní hrdinka knihy Šílená babička Lucie, zažívá se svou matkou groteskní situace. Děti si sice s babičkou užijí spoustu legrace, ale Lucii nejspíš naskáčou nové vrásky. Představte si, že by vám vaše vlastní matka přišla pohlídat děti a v obočí měla čerství piercing, nebo by vám ještě před bytem na chodbě začala ukazovat nové tetování, které zdobí její hýždi. Z toho by začal šílet snad úplně každý.

Matčiným přístupem květinového dítěte je v ohrožení totiž vše, na čem si – jako "vždy ta moudřejší" − zakládá, včetně dceřiného současného partnerského vztahu. Ale coby, vždyť nakonec ten její není jediný chlap na světě.

Lucie ale netuší, že díky všem těm strhujícím prázdninovým zážitkům se i jí samotné během krátké doby obrátí život naruby!

„Psaní Šílené babičky jsem si skvěle užila. Jednak to bylo díky úsměvným životním situacím, jejich vztahům v rodině, stejně jako díky příhodám s Vencou, babiččiným bíglem! Jeho předobrazem byli dva skuteční bíglové, fenka Mája a pes Kaspi z Pardubic. Inspirace se prostě nabízela všude kolem mě. Knížku jsem psala pro všechny, kteří mají rádi život takový, jak je. Berou ho s lehkostí. Vždyť nikdo nejsme dokonalí. Tak proč by měli být děti nebo rodiče? Stejně tak patří milovníkům psů, bíglů obzvláště. Ti také často umí obrátit domácnost vzhůru nohama. Pokud knížka čtenářům vykouzlí úsměv na tváři, splnila svůj účel. A za to opravdu moc děkuji,“ říká ke knize Martina Boučková.

O autorce:

Martina Boučková (* 1975) – její první knížky byly vydány pro dětské čtenáře. Následně publikovala humorné příběhy pro ženy. Některé další texty také uspěly v literárních soutěžích a lze je nalézt v různých antologiích. Humor jí je blízký i v reálném životě. Za svůj optimistický přístup a nadhled prý nejvíce vděčí své rodině. Stejně tak je jejím mottem pro každý den: Berme život z té lepší stránky. Bydlí v Pardubicích a pracuje jako projektová koordinátorka.

Více na www.grada.cz

Jedinečná představení odstartují v pražském Kongresovém centru ve středu 27. března a na programu budou až do neděle 31. března. Každý všední den se uskuteční jedno představení začínající ve 20 hodin, o víkendu jsou pak v plánu hned dvě show během každého dne, a to odpolední od 16 hodin a večerní od 20 hodin. Zejména odpolední představení jsou tak jako stvořená pro rodiny s dětmi a pro malé fandy dobrodružného příběhu Malého prince.

Unikátní scénické představení Malý princ, produkovaný Broadway Entertainment Group, nabídne kouzelnou divadelní hru s plejádou úchvatných postav, jedinečných kostýmů a nadčasové scény. Poutavý, poučný a dobrodružných příběh Malého prince, který nikdy neomrzí, tak diváka vtáhne doslova do děje a umožní mu příběh prožít společně s ním. To vše v roce, kdy si Malý princ připomíná své 80. výročí od svého vydání.

"Jsme opravdu nadšeni, že s Malým princem míříme právě do Prahy! Malý princ na své cestě sdílí poselství lidskosti s mnoha různými lidmi a kulturami. Těší nás, že můžeme s pokorou přinášet jeho příběh o přátelství, osamělosti, lásce a péči o druhé i o naši planetu. Už teď se nemůžeme dočkat pražských představení i českých diváků,“ říká Anne Tournié, režisérka show Malý princ.

Celé zpracování show, od hudby, přes tanec, herectví a akrobacii až po projekce založené na inovativní technologii videomappingu povyšují příběh Malého prince na nadčasový zážitek a doslova jej oživují. Představení, která k nám míří po vyprodaných zastávkách v Paříži, Sydney a Dubaji a odehrané sezóně na americké Broadwayi, s kompletním obsazením a týmem, tak slibují nezapomenutelnou podívanou a komplexní kulturní zážitek skutečně na světové úrovni. Show je celá ve francouzštině, s přehlednými a krátkými českými titulky, aby je zvládli i malí diváci.

Doplňme, že oceňovaný tvůrčí tým Malého prince vede režisérka a choreografka Anne Tournié, pod libretem a spolurežií je podepsanén Chris Mouron, původní hudbu napsal Terry Truck, o pomocnou choreografii se stará Noellie Bordelet, videodesign je dílem Marie Jumelin, kostýmní návrhy připravila Peggy Housset, světelný design show zajišťuje Stéphane Fritsch, zvukový design pak Tristana Viscogliosiho, videoprojekce obstarává Etienn Beaussart, o vlasy a make-up účinkujících se stará od Carmen Arbues Miro a o rekvizity Aurélie Gandilhon. Malý princ byl za 80 let od prvního vydání přeložen do 250 jazyků a po celém světě se prodalo 200 milionů jeho výtisků, díky čemuž se stal 2. nejprodávanější knihou v moderní historii.

Nenechte si ujít poselství Malého prince o tom, že to skutečně důležité je očím neviditelné a vychutnejte si jedno ze 7 pražských představení plné hudby, tance, herectví, akrobacie, jedinečných kostýmů a scény s nadčasovou technologií videomappingu. Již od 27. března v Kongresovém centru Praha!

Termíny představení:

• Středa, 27. 3. – 20:00
• Čtvrtek, 28. 3. – 20:00
• Pátek, 29. 3. – 20:00
• Sobota, 30. 3. – 16:00 a 20:00
• Neděle, 31. 3. – 16:00 a 20:00

Vstupenky jsou k dostání v předprodejní síti TicketLive za cenu od 1 390 Kč.
https://www.ticketlive.cz/cs/event/the-little-prince-praha-2024-prehled

Více na:

www.thelittleprincetour.eu   

Projekt přinese kromě výběru dobových fotografií ze sbírek sběratele Jiřího Madzii, pořízených před sto pěti lety při příležitosti 25. výročí firmy Baťa, také překvapivou práci s filmem i zážitkový doprovodný program. Součástí bude i virtuální zaměstnanec závodů Baťa, jehož podobu, hlas i reakce vytvořila podle dostupných informací a dobových nahrávek a záznamů také AI.

„Nové technologie nám odhalují detaily historie. Prožíváme bouřlivý rozvoj použití umělé inteligence napříč obory, včetně uměleckého světa. Projekt má otevřít diskusi nad použitím AI, ukázat možnosti práce s fotografiemi a filmem i přinést návod k rozpoznávání reality a upraveného díla,” popsala myšlenku výstavy Jana Kubáčová, ředitelka Živého Zlína.

Unikátní audiovizuální dílo vzniklo během několika měsíců v ateliérech zlínské IS Produkce. „Umělá inteligence bude velmi brzy schopná rozumět obsahu stejně jako my lidé. Díky AI jsme nyní svědky velmi rychlé evoluce v audiovizuálním světě, která brzy změní způsob, jakým vnímáme filmy nebo fotografie,” specifikoval práci s AI Martin Gazda, jednatel IS Produkce. „Filmy se budou přizpůsobovat divákům, budou reagovat na naše individuální preference a určitě brzy zažijeme také audiovizuální cestování časem a prostorem. Nebudeme jen pasivní diváci, ale aktivní účastníci,” doplnil.

Tři desítky fotografií dokumentují naprosté počátky výroby zn. Baťa ve Zlíně. „V barvě znovuobjevujeme historii, její ukrývané detaily, které najednou vystupují z pozadí a umožňují nám vnímat minulost uceleněji, v netušených souvislostech a perspektivách. Animace s pomocí AI je způsob, jak nedovolit vzpomínkám zestárnout, ale dát jim nový smysl,” uvedl Jiří Madzia, majitel původního fotoalba a autor projektu Baťa: Náš závod je závodem dělníků. 

Atmosféru výstavy dokreslují stroje a artefakty využívané v minulosti při výrobě obuvi a audionahrávky, které mapují život v tehdejším baťovském Zlíně. Více informací na www.kulturazlin.cz.

„Už v roce 2018 jsme vydali speciální mapu, která provádí turisty po stopách vesnického kováře Jindřicha, hlavního hrdiny herního příběhu. Průvodce obsahuje trasu po nejvýraznějších místech děje a zároveň střet jejich středověké podoby s dneškem. U příležitosti letošního výročí, ale i milníku v počtu prodaných kopií, jsme připravili pro fanoušky možnost pěšího výletu. Nejenom herní nadšenci tak mohou následovat kroky Jindřicha a prožít svůj vlastní příběh v posázavských reáliích,“ vysvětlil Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Tip na pěší výlet

Trasa dlouhá 14 kilometrů začíná v Ratajích nad Sázavou, v ústředním místě celého příběhu, kam se ve hře hlavní hrdina dostal po tragických událostech v jeho rodném městečku Skalici. Už od vlakové zastávky se vám bude zdát krajina povědomá. Stejnou cestou k hradu Pirkštejn vedly první Jindřichovi kroky od Ratajského mlýna. Jakmile překonáte několik výškových metrů z údolí od řeky Sázavy do městečka a projdete kamennou branou, naskytne se vám pohled na hrad Pirkštejn - gotický komplex tvořený palácem s hradební zdí a válcovou věží, známý coby sídlo Hanuše z Důbé, tehdejšího správce okolního kraje. Pár kroků od hradu se rozprostírá náměstí s kostelem sv. Matouše a také zámek Rataje nad Sázavou.  Na nádvoří zámku dnes již kolbiště nenajdete. Prohlédnout si ale můžete zdejší expozici Kingdome Come, která prostřednictvím populární hry seznámí návštěvníky s historií Ratají na přelomu 14. - 15. století.

Výlet pokračuje podél řeky Sázavy do obce Ledečko, kde si odpočinete v altánku na vrcholu kopce, u památného sloupku sv. Prokopa.  Další historickou památkou, důležitou pro děj hry, je hrad Talmberk. V roce 1403 drží hrad v majetku pan Diviš z Talmberka a ten poskytne Jindřichovi úkryt. Do dnešních dnů se z hradu zachovaly jen trosky. Jste v polovině trasy, ale cestou od hradu se rozhlédněte po okolí. Možná se vám vybaví větrný mlýn na protějším kopci nebo zahlédnete další místa, kde bylo odkryto nejedno tajemství. 

Převážně po lesních cestách se přes Mrchojedy dostanete zpět k řece Sázavě. Podél proudu doputujete až do stejnojmenného města, kam Jindřicha přivedlo pátrání po skupině padělatelů pražských grošů. V době, kdy se na klášterní dvůr dostává Jindřich, probíhá zrovna přestavba kostela, která však nebude nikdy dokončena. Torzo jižní lodě s věží z červeného nučického pískovce je dodnes jediným důkazem plánů stavby gotického chrámu. Z původní podoby objektu se zachovala jen okna a věže. Dnešní městečko Sázava je známé především Sázavským klášterem, třetím nejstarším mužským klášterem v Čechách úzce spojeným se sv. Prokopem, který tu v 11. století žil. Ze Sázavy zpět do Ratají se pak dostanete pohodlně vlakem. Celý výlet zabere zhruba 4 – 5 hodin. Posilnit se můžete v Sázavské Kozlovně, která se nachází jen pár metrů od nádraží.  

Více informací najdete zde.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz