středa
13. listopadu 2024
svátek slaví Tibor

EDITORIAL

Slovo šéfredaktorky

Kultura v karanténě

Autor článku: 
Lenka Jaklová

Jestli je něco, co nám v této mimořádné situaci dodává naději, pak je to úžasná schopnost adaptovat se na nepředvídatelné podmínky. Kulturní instituce – divadla, galerie, muzea, knihovny přecházejí v těchto dnech na on-line aktivity. Herci, muzikanti, umělci přinášejí svůj talent a umění k nám domů, po síti. Mnozí z nich se zapojili do šití roušek, spolupracují s neziskovými organizacemi v pomoci seniorům, nešetří laskavým slovem, vybízejí k ohleduplnosti a podpoře těm, kdo stojí v první linii – především lékařům, zdravotníkům, pracovníkům sociálních služeb, hasičům, policistům, prodavačům….

I tato doba je příležitostí něco nového si uvědomit. Především, že nikdo z nás není ostrov, že se to týká nás všech. Neztrácejme naději, bude líp.

O nesamozřejmosti svobody

ČR: V loňském roce jsme Vám v cyklu Česká kultura před Sametem a po Sametu přinesli rozhovory s významnými osobnostmi převážně z oblasti neprofesionální kultury. O tom, jak listopadové události roku 1989 zasáhly do jejich osudů, vyprávěli mj. dramatik, disident a bývalý politik Milan Uhde, filozof a disident Jan Sokol, teatrolog Vladimír Just, sochař Václav Fiala, dramaturgyně a publicistka Alena Zemančíková, ale také čeští krajané jako např. galeristka Máša Exnarová, žijící ve Švýcarsku, (Pirátka) Dana Guthová-Seidlová, propagátorka českého skautingu ve švýcarském exilu, či hudebník Jaroslav Šonský, jehož druhým domovem se stalo Švédsko.

Autor článku: 
Lenka Jaklová

Zajímavý pohled na „žité dějiny“ nabídla redakční spolupráce se zástupci generace narozené už do demokracie - se studenty střední školy Sion High School v Hradci Králové. Text jsme publikovali pod titulkem Třicet let v demokracii.

Velmi nás těší ohlasy čtenářů, které potvrzují, že seriál přinesl cenné podněty k přemýšlení o nesamozřejmosti svobody. Bez ní se žádná demokracie neobejde.

Z Brna k nám například doputoval e-mail od paní Zuzany V: „V dnešní médii ovládané době by se mohlo snadno zdát, že morálních autorit ve společnosti mnoho není. Já pevně doufám, že je jich stále mnoho (nebo se pohybuji ve zdravé sociální bublině?) a kdykoliv si poslechnu nebo přečtu něco ze vzpomínek na minulý režim, je mi jasné, že hledání inteligence a utváření názorů máme ještě zatraceně snadné. Jen nebýt líný myslet a hledat!

Váš rozhovor s Milanem Uhdem mne dovedl k vyhledání si informací o osobnostech disentu, divadle, následně časovému zařazení některých událostí, zmapování politické situace 90. let nebo znovuotevření Kapesního průvodce od pana Tigrida (který mi i dříve dokázal vysvětlit návaznosti). Hlavně nás ale s dětmi pošťouchl k povídání o komunismu, demokracii, politice, vlivu, ale i bibli a tóře. Zkrátka, pár dní jsme nebyli líní myslet a hledat."

Vzhledem k tomu, že jsme zdaleka nevyčerpali příběhy obdivuhodných žen a mužů, hodláme v „sametovém“ cyklu pokračovat i letos. Stejně tak i nadále budeme přinášet rozhovory s tvořivými maminkami pod redakční značkou Podnikavky na mateřské. Nově jsme zařadili cyklus Stopy v písku (příběhy z rodinných kronik) a prostor dáme také uměleckým spolkům přispívajícím ke kulturnímu životu v regionech. V této oblasti rádi přivítáme Vaše náměty a spolupráci.

 

Tak tedy příjemné čtení po celý letošní rok.

Lenka Jaklová, šéfredaktorka Místní kultury

 

 

 

Jak nepromarnit svůj talent

Podle vědců z NASA je 98 procent dětí kreativních, zatímco v pětadvaceti letech jsou to už jen dvě procenta populace, za což z velké míry může škola. Není to škoda? A můžeme to později ještě ovlivnit? Ano, pokud člověk své schopnosti a talent vědomě rozvíjí, a to i v nové životní situaci. V redakci Místní kultury nás toto téma zajímá hned ve dvou rovinách.

Autor článku: 
Lenka Jaklová

V seriálu rozhovorů Podnikavky na mateřské chceme dát prostor aktivním a šikovným ženám, které se během tzv. mateřské dovolené pustily do tvořivé činnosti. Zúročily ji a dokonce proměnily v profesní úspěch. Věříme, že jejich příběhy Vás zaujmou.

I doba tak vyšinutá a nenormální, jakou byla normalizace v Československu, nemohla zabránit vytváření spřízněných a hravých komunit. Není náhodou, že zejména amatérští divadelníci se po Sametové revoluci začali aktivně angažovat v občanském životě - zakládali spolky, občanská sdružení nebo rovnou vstupovali do politiky. Zkrátka „měli natrénováno“. Tato zkušenost jim ale zásadně změnila život. Jejich osudy, které současně zrcadlí 30 let ve svobodě, přiblížíme v cyklu Česká kultura před Sametem a po Sametu, zejména z pohledu neprofesionálního umění. Inspirativní čtení a tvůrčí naladění po celý rok Vám za redakci Místní kultury přeje

                                                                                                                                           Lenka Jaklová

Cyklus Fenomén českých knihoven v osmičkovém roce na webu Místní kultury

Časopis Místní kultura si zakládá na privilegiu přinášet dobré zprávy ze společenského a kulturního života, a to ze všech koutů České republiky. V informačně přehlcené době jde o vzácně pozitivní – veřejnoprávní – médium. Za celou redakci Vám mohu slíbit, že tomu nejinak bude také letos.

Autor článku: 
Lenka Jaklová

V loňském roce jsme neváhali podpořit celostátní projekt mezzosopranistky Magdaleny Kožené Open ZUŠ. V cyklu Zuška jako český fenomén, jsme zprostředkovali příběhy, zkušenosti a názory absolventů uměleckého vzdělávání. Ať už pro ně byla „zuška“ či "liduška" prvním krokem k tvůrčí profesi, nebo jim „rozsvítila“ život, který se bez umění neobejde, jedno je jisté: Člověk vnímavý ke kultuře, ke kráse, má šanci dívat se na svět s úžasem, emocemi i optimismem.

A protože jeden nápad rodí druhý, časopis Místní kultura bude po celý rok 2018 přinášet další raritu – cyklus inspirovaný jubileem vzniku Československé republiky. 100 let od jejího zrození lze dokumentovat i na příběhu knihoven. Moderní a současně utilitární první knihovní zákon (zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.), který stanovil povinnost zřídit knihovnu v každé obci, je totiž dalším světovým unikátem. I proto je v ČR dodnes zhruba 6 000 veřejných knihoven.

Anketní otázky ve spolupráci s odborníky  jsme „ušili na míru“ jak prvorepublikovým, tak i těm nejmodernějším – krajským – knihovnám v jednotlivých krajích. Rádi bychom tak veřejnost upozornili, že to, co vnímáme jako samozřejmost, je ve skutečnosti pozoruhodné a výjimečné, a že na začátku i na konci spokojenosti nás čtenářů jsou knihovníci a knihovnice, kteří svou práci chápou jako poslání.

Co nám tedy už sto (a mnohde i více) let přinášejí tuzemské knihovny? Skvěle to vystihla ředitelka Krajské knihovny v Pardubicích Radomíra Kodetová. A stačila jí k tomu tři slova. „Vědění, lásku a budoucnost.“

                                                                                                    

 

Loučení nejen se starým rokem

Za pár dnů se rozloučíme se starýn rokem, rozloučili jsme se s ministrem kultury, a loučím se i já s funkcí šéfredaktorky Místní kultury. Od ledna se jí ujme kolegyně Mgr. Lenka Jaklová, a já při této příležitosti přeji hodně úspěchů nejen jí, ale i Místní kultuře. 

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

Časopis Místní kultura má poměrně dlouhou historii, v internetové podobě pak existuje od roku 2008. Ač bylo jeho právo na existenci občas zpochybňováno, našel si své místo v mediální sféře, a to i přesto, že neláme rekordy v návštěvnosti. Je zrcadlem těch nejryzejších kulturních aktivit, vycházejících z historických kořenů a z potřeb kulturních lidí nejen ve velkoměstech, ale i v těch nejmenších obcích a lokalitách. Zájem o Místní kulturu lze deklarovat nejen na počtu čtenářů, ale i na množství zpráv, které od všech pořadatelů, organizátorů a jiných nadšenců dostáváme. V poslední době vzniká obsah webových stránek ve větší míře právě z nich, a my za ně moc děkujeme. Jedním z cílů Místní kultury bylo totiž poskytovat mediální prostor právě těm menším, v minulosti opomíjeným akcím, projektům a nápadům. A není přímá úměra mezi lokalitou a velikostí či pozoruhodností nápadu. Příkladů je možné na našich stránkách najít hodně. Za všechny jmenuji "Celé Česko čte dětem", což je navíc nápad, který překročil hranice Česka. Dobrá zpráva je, že v poslední době se situace mění a zdravého kulturního podhoubí si začínají ve větší míře všímat i velká média. Svědčí to mimo jiné o tom, že zájem o kulturní dění není okrajový. Záhadou je, proč kultura jako taková zůstává okrajovým rezortem. Možná s novým rokem a nástupem nového ministra školství vnímání kultury dozná změny. Šance tu určitě je...

Vážení a milí čtenáři a příznivci Místní kultury (nejen té s velkým M),
přeji vám do příštího roku zdraví, pohodu a elán. 

S díky a v úctě 
Ludmila Kučerová

P.S.: Zaslechla jsem, že se kultura šíří jako epidemie, čím více ohnisek, tím lépe. Tak tedy, vy už nakažení předejte tento virus dalším a nenechte zahynout tomu, co národ posiluje a jednotlivce činí lepšími. 

Série článků s právní tematikou

ČR: Možná jste si všimli, možná nikoli... O prázdninách mají lidé zpravidla jiné starosti, ale i radosti, proto chci naše čtenáře upozornit na sérii článků, které se týkají legislativy, a jejichž autorem je právní expertka Mgr. NIPOS Kateřina Vítová. Mohou se týkat čehokoli, co Vás zajímá. Vycházíme z internetové právní poradny, která je k dispozici na www.nipos-mk.cz, kam je také možné posílat dotazy na to, co Vás z této oblasti zajímá. Nyní můžete náměty poslat i nám, a myslím, že pokud tak učiníte, bude z toho mít prospěch i řada dalších čtenářů.

Dnes je zveřejněn druhý článek na téma "Jak je to s udělením souhlasu vlastníka, má li být sídlo v sídle příspěvkové organizace", ten první s vypovídajícím názvem "Spolek v roli zaměstnavatele" vyšel 9. 6. 2017. Věřím, že články s legislativní tematikou Vám budou ku prospěchu, ale zároveň si myslím, že zejména praktik, tedy někdo, kdo se potýká s právními normami např. při zřizování, provozování a třeba účetnictví spolku nebo při pořádání festivalu, narazí na úsaklí, která nejsou ještě úplně zmapována. 

Talk tedy ptát se můžete v právní poradně NIPOS nebo své dotazy posílejte na redakce@mistnikultura.cz. Naše prvání expertka Mgr. Kateřina Vítová nenechá žádný dotaz bez odpovědi. 

Krásný zbytek léta

Ludmila Kučerová

Naše anketa

ČR: Koncem loňského roku jsem připravili anketu, abychom zjistili názor čtenářů na Místní kulturu. Všem, kteří reagovali, chci poděkovat, a také Vám pro zajímavost předložit většinové odpovědi. Zaznamenali jsme poměrně malý ohlas a získali necelých 100 reakcí. Zobecnění by mohlo být na takovém malém vzorku zavádějící, nicméně se o to v některých případech pokusím.

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

Nejvíce těch, kteří nám poskytli zpětnou vazbu, jeví zájem o Místní kulturu v souvislosti s působením v kulturní organizaci (42 %), na druhém místě je skupina těch, kteří mají osobní zájem (44 %), následují ti, kteří působí ve státní správě a samosprávě (31 %).

Na otázku, která témata respondenty nejvíce zajímají, jsme obdrželi velmi širokou paletu různorodých odpovědí, které potvrzují, že pro čtenáře jsou všeobecné informace z kultury v ČR zajímavé. Články a zprávy rozdělujeme nyní do 16 témat, podle respondentů by jich mohlo být více. Některá zmiňovaná témata sice reflektujeme, ale pro tázané asi nikoli dostatečně.

Hodnocení grafiky webových stránek dopadlo průměrně (hodnoceno jak ve škole) a z odpovědí na otázku „Jak často navštěvujete portál Místní kultury“ vyplynulo, že 26 % respondentů přichází jednou až několikrát týdně a nejvíce pak (54 %) jednou až několikrát měsíčně. Z toho vyplývá, že naše snaha o maximálně možnou aktuálnost je na místě.

Nejvíce navštěvují náš web ženy (76,5 %), což nejspíš souvisí s tím, že žen je více zaměstnaných v oblasti kultury. Může to ovšem také znamenat, že muži jsou méně sdílní.

Nakonec jsem si nechala otázku "Které téma Vám v internetovém časopise Místní kultura chybí." Sama musím sebekritiky konstatovat, že je to moderní alternativní umění, které vyznává nejmladší věková skupina, což bylo v anketě také zmíněno, a odráží se to na věkovém rozložení čtenářů. Nejvíce jich je ve věku 51 - 65 let (43 %) a 36 - 50 let (31 %), 26 - 35 let (11,6 %) Zajímavostí jjistě je, že stejné procento čtenářů (11,6 %) je vě veku 66 let a více. 

A jeden respondent napsal, že mu chybí více informací z Olomouce. V tomto případě je to snadno napravitelné, napište nám odkudkoli, podělte se o svoje zkušenosti s ostatními, dejte o sobě vědět prostřednictvím Místní kultury. A nezapomeňte, zprávu můžete na náš web můžete vložit sami. Podmínka je pouze to, aby se týkala kultury.  

 

 

Krátce k letošnímu tématu: Umělecké vzdělávání

ČR: Umělecké vzdělávání představuje širokou oblast. Zahrnuje jak formální vzdělávání ve školských institucích, tak neformální platformu, kterou realizují nejen kulturní instituce a zařízení, ale také nevládní neziskové organizace a v neposlední řadě soukromé subjekty. Umělecky se vzdělávat je možné už od útlého dětství v mateřské školce (viz tento článek), a naše oficiální vzdělávací soustava nezapomíná ani na dospěláky a seniory.

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

Na téma Umělecké školství se vedou různé debaty a konají se diskusní fóra a konference. Mezi diskusní náměty patří zpravidla to, zda možnost umělecky se vzdělávat mají všichni, kteří o to stojí. Řeší se, jak včas podchytit talenty, nebo zda je umělecké školství v ČR dostatečně podporováno. Na druhou stranu, samotní studenti a absolventi řeší, jaké mají profesní uplatnění, a jestli jim tato profesní orientace skýtá šanci na slušné živobytí. Ovšem, ať už se děti věnují uměleckým aktivitám s ambicí na pozdější profesionální kariéru nebo jen tak pro radost, je to v každém případě dobře.

Místní kultura mediálně podporuje 5. ročník celorepublikové akce, kterou organizuje Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS): Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby a budeme se snažit přinést vám co nejvíce informací o celostátním happeningu "ZUŠ Open 2017".

Umělecké vzdělávání je velmi rozmanité téma, a nejspíš se nám během jednoho roku nepodaří podchytit byť jen to nejzajímavější, co v této oblasti nejen naše školství nabízí. Ale jako vždy trochu spoléháme na Vás, naše čtenáře, a Vaše tipy. 

Anketa Místní kultury

Vážení čtenáři,
na tomto místě a v tomto čase vás zpravidla informuji o tématu aktuálního roku. V roce 2017 je naše nosné téma Umělecké vzdělávání, ale podrobněji se mu budu věnovat později. Nyní mám na vás, na naše stálé spolupracovníky a věrné čtenáře, prosbu. Týká se toho, že se snažíme web vylepšit a obstát ve stále větší konkurenci internetového světa. 

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

Za tím cílem jsme mimo jiné připravili anketu a ​prosíme, abyste si udělali chvilku času na její vyplnění. Najdete ji na tomto odkaze: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSe4olzlJsC99DfY-HMoGcbcJhstqXGwIDZMPveSznrVQPAZXA/viewform?c=0&w=1.  
Jsme otevřeni vašemu názoru a každému nápadu, a výsledky ankety využijeme ke zkvalitnění webu.

Na naše příznivce, a na ty, kteří prostřednictvím webových stránek Místní kultura propagují svoje akce, se ještě obracíme s prosbou o podporu. Formu může mít různou, někdy stačí málo, např. že informaci o našem webu předáte dál, stanete se naším fanouškem na Facebooku, nebo zde označíte aktivitu, která se Vám líbí či ji budete sdílet. Usilujme o to, aby se informace z Místní kultury dostaly k co největšímu počtu čtenářů a jsme přesvědčeni, že těch, které zajímá dění v české kultuře, je hodně. A myslíme si také, že takových, kterým by se náš web mohl líbit nebo jim dokonce pomoci, je více. 

Děkujeme za pomoc, za váš čas a přízeň, a těšíme se na další spolupráci
Redakce Místní kultury

 

Podpora umění a kultury v regionech v České republice

To je na naše letošní téma.  Je podpora velká nebo malá? Je nedostatečná nebo vyhovující? Možná jsou tací, kteří si myslí, že financovat kulturu z veřejných zdrojů je úplně špatně.  Co člověk to názor. Hned na úvod těchto řádků si dovolím poznamenat, že je velmi důležitá podpora z „pater“ nejvyšších, ale rozhodující vliv na stav kultury má lidské společenství, jeho duševní úroveň, potřeby a ochota něco pro věc udělat. Pakliže si jdou tyto proudy naproti sobě, dá se ledacos  ovlivnit, změnit nebo posunout k lepšímu.

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

Možná si vzpomenete na diskuse o tom, zda potřebujeme ministerstvo kultury.  Jeho úkolem je starat se o tradice a památky, které nám odkázaly generace předešlé. Hájí kulturu jako celek, mimo jiné proto, aby obstála v evropském či celosvětovém měřítku, a stanovuje systém podpory kultury. Ani kraje nezaostávají, podporují kulturní aktivity různými, a nutno poznamenat, že stále více promyšlenějšími programy, a zvyšují tak kredit nejen kultury jako takové, ale také dané lokality. Stejně se chová velká řádka obcí.
Pakliže z úrovně státu očekáváme systematický přístup, který je možné zobecnit a uplatnit v celé  republice, podpora kultury z nižších stupňů veřejné správy zohledňuje kromě obecného přístupu, nejrůznější místní specifika. V řadě míst tato kulturní rozmanitost významně pomáhá posilovat cestovní ruch. V poslední době totiž máloco láká více, než tradice, jedinečnost či výjimečnost. 
Tento text je velkým zjednodušením dané problematiky a navíc můj pohled je tradičně optimistický.  Může za to každodenní dávka pozitivních zpráv, které docházejí do Místní kultury. I když jsou výdaje na kulturu stále nepatrné oproti jiným oblastem a přínos nikoli zanedbatelný,  při vědomí dluhu do oprav kulturních památek a skutečnosti, že 1 % do kultury se stále pouze jen mluví, tvrdím, že česká kultura si vede dobře.
Zkusíme se zeptat všech kompetentních a uvítáme rovněž postřehy a názory našich čtenářů; pozitivní i negativní příklady, postoje většinové i ojedinělé a zkušenosti z praxe všeho druhu. 

 

Namátkově vybrané související texty z poslední doby, které se dotýkají tématu a doporučuji je přečíst :
Praha 7 iniciuje  vznik kulturní a kreativní čtvrti
Malované opony divadel českých zemí 
Lucemburský rok
Kraj podpoří regionální funkce knihoven
Středočeské knihovny a muzea dostanou od kraje prostředky na rozvojové projekty

V horském středisku Deštné v Orlických horách se daří i kultuře
V Přepychách ctí historii
Stavět klavír je jako stavět loď nebo katedrálu
Kraj ocení mistry tradičních řemesel

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - EDITORIAL