pondělí
27. září 2021
svátek slaví Jonáš

EDITORIAL

Slovo šéfredaktorky

Milí čtenáři Místní kultury,

<p>dosud jsem nestihla oslovit Vás začátkem letošního roku, což nyní napravuji.<br />
Rok 2014 je, stejně jako všechny roky končící čtyřkou, zasvěcen, české hubě. Místní kultura je mediálním partnerem akce a my máme ambici, zveřejnit v našem internetovém časopise co nejvíce informací, které s Rokem české hudby souvisejí. Podaří se nám to ale pouze s vaší spoluprací; zasílat informace můžete na náš mail nebo rovnou je umístit na webové stránky.</p> <p>Jako letošní nosné téma jsme zvolili: Mládež a kultura, tedy kultura mladých, a pro mladé. I v této oblasti spoléháme na vás, a vděčni budeme i za zajímavé tipy. Napadlo mě až nyní, že se tato dvě témata, tedy česká hudba a mládež, mohou v mnoha případech krásně prolínat. </p> <p>To, že můžete na náš web vkládat pozvánky a další texty už většina z vás ví, a možnosti využívá. Umíte zvolit správný formulář pro vložení textu a víte, že když vložíte pozvánku na akci, zveřejní se okamžitě bez našeho zásahu. Ostatní texty upravujeme, a to zejména graficky. Ale vždy platí, že pokud umístíte text rovnou na web, proces zveřejnění se urychlí. </p> <p>Na českou kulturu jako celek, se nedívám pesimisticky, všechny překážky – finanční, prostorové, politické a jiné, vždy překoná. Jako občasný problém vidím její propagaci, i když všichni aktéři se za pochodu učí. Dovolte, abych vám v té souvislosti připomněla zatím méně využívanou možnost našich webových stránek, a sice vložit pozvánku na tiskovou konferenci. Vzhledem k tomu, že mapujeme celou republiku, můžeme společně vytvořit prostor, kde si každý novinář najde tu „svou“ tiskovou konferenci. A pomalu zvyšující se návštěvnost právě těchto stránek vypovídá o tom, že novináři hledají.</p> <p>Děkuji za jakoukoli propagaci Místní kultury a za spolupráci.<br />
Přeji vám úspěšný Rok koně, který má více než jiné nahrávat průbojným a připraveným…<br />
Srdečně<br />
Ludmila Kučerová</p>

Na co všechno chybí v kultuře peníze?

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>Nejapná otázka; nejspíš by odpověď mnohých z nás zněla na všechno (téměř). Tlaky naší společnosti na významnější financování kultury – alespoň jedním procentem, na lepší ochranu památek, větší podporu regionálních divadel nebo na důstojnější ohodnocení pracovníků v kultuře nebyly dost silné nebo vytrvalé. Ono se také těžko bojuje za větší finanční porce do kultury tehdy, když se průběžně dozvídáte, že krachují nemocnice, že není dost peněz pro sociální sféru či na důchody, a že každý z nás dluží hodně přes sto tisíc, a stát částku, kterou si málokdo z nás umí představit.</p> <p>Alarmujícím způsobem pak vyznívá informace, že:<br />
„Česká republika svedla bitvu o několik desítek miliard korun z evropských dotací. Ve výboru pro regionální rozvoj proběhlo klíčové hlasování, které státy dostanou o rok více na čerpání evropských peněz. Přes urputnou snahu místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka, kterému se podařilo získat zpravodajství k legislativě, která danou věc řeší, však nakonec na výjimku dosáhli pouze Slováci a Rumuni. Pokud se nestane zázrak, přijde v příštím roce Česko o částky v řádu deseti až dvaceti miliard korun. A o další miliardy může přijít v následujícím roce.“ (Citace ze Zpravodaje evropského poslance O. Vlasáka)<br />
Divné je, že tato informace ve veřejnosti nevyvolává žádné emoce, na „frontě“ je klid, i když ve hře je na naše poměry značný obnos. Přinejmenším by se měl někdo zajímat, proč tomu tak je, kdo to zavinil, a jak zjednat nápravu. Ten „někdo“ by se mohl rekrutovat z řad kandidátů ucházejících se ve volbách o naši důvěru a hodlajících pro nás zařídit lepší zítřky. Někteří z nich tuto oblast reflektují, ale není jasné, jestli se v problematice orientují.<br />
Ostatně volební přísliby politických stran byly v minulosti ve velké míře liché. Např. z oblasti kultury se podařilo pouze vyrovnání se s církvemi. Ty nesplněné se již před letošními volbami neopakují a pokud ano, zákonitě Vás napadne paralela s vtipem – dvakrát opakovaný vtip není vtipem…<br />
Možná proto se řada stran tentokrát pro jistotu uchýlila ještě více k obecnějším formulacím volebních slibů, než v minulosti. Ale nakonec, když se sebelepší a perfektně formulované sliby neplní, jsou stejně nanic.<br />
Pokud byste se chtěli do volebních programů důkladně ponořit, pár jsem Vám jich našla a připojila odkaz. U těch stran, které zařadily kulturu do svého volebního programu, zůstává trvalkou tvrzení, jak je kultura pro společnost důležitá…</p> <p> ČSSD />
ODS />
TOP 09 />
KSČM />
KDU-ČSL />
ANO – Resortní program<br />
Pirátská strana

Každému, co jeho jest...

Autor článku: 
luk

<p>Žijeme v době, ve které se musí téměř za všechno platit a není třeba se nad tím pozastavovat. Existují sice lidé, kteří pracují a poskytují určité služby zdarma, ale také po světě pobíhají lidé rozmanitých povah s nejrůznějšími způsoby obživy, a to je nutné vzít jako fakt.</p> <p>Chci se s vámi podělit o setkání Místní kultury s autorským zákonem, lépe řečeno s jeho aplikací v praxi, které je takové, jací jsou lidé sami.<br />
Na našich webových stránkách je nepřeberné množství textů a fotografií. Řadu z nich zveřejňují čtenáři sami, takže se mohlo snadno stát, co opravdu nastalo, a sice k jedné stručné pozvánce byla přiložena fotografie neznámého původu. Nyní si jistá firma nárokuje pokutu za použití této fotografie. Zatím nedoložila na základě čeho, nicméně dopis vyznívá kategoricky a výhružně. A cenu za použitou fotografii si tato vymahačská firma stanovila na více jak desetinásobek ceny, kterou za fotografie obvykle platíme.<br />
Myslím, že by nebyl od věci postup, který nepředjímá, že všichni lidé jsou zloději a podvodníci. Aplikuje se např. tehdy, když zapomenete zaplatit složenku nebo se zpozdíte s nájmem a jste na toto nedopatření upozorněni před uvalením sankcí. To, aby se lidé k sobě chovali slušně a ohleduplně dokáže pojmout i zákon, když v některých případech mluví o „dobrém mravu“. Je ale velmi pravděpodobné, že pod pojmem „dobrý mrav“ si představí každý něco jiného. </p> <p> Takže mi dovolte požádat vás pro případ, že budete vkládat fotografie k vašim příspěvkům a pozvánkám, aby se vždy jednalo o bezpečné fotografie a texty, u kterých znáte zdroj a disponujete souhlasem autora. Zdroj také u fotografie uvádějte. V opačném případě vkládejte vaše příspěvky bez fotografií, případně s odkazem na ně. </p> <p>Děkuji<br />
Ludmila Kučerová</p>

Kultura = jízdenka do budoucnosti

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>Rozdělování výtěžku z loterií a sázkových her je od roku 2012 změněno. Adresátem velké části těchto finančních prostředků se staly obce. Vloni se údajně jednalo o částku cca 6 miliard Kč, které měly být použity na sport, kulturu a sociální oblast. V jakém poměru, to už záleželo na vedení obcí.</p> <p>Že má sport vlivné lobbisty v tom nejlepším slova smyslu, je všeobecně známo, a to nejen ve vedení obcí. Poměrně nedávno např. osobně jednal senátor Jozef Regec – bývalý sportovec – v Pardubickém kraji o podpoře sportu. Vloni oslovily představitele obcí a měst právě v souvislosti s rozdělováním výtěžků z loterií společně Český olympijský výbor, ČSTV, Sdružení sportovních svazů ČR a Česká obec sokolská.<br />
V letošním roce se budou výnosy z hazardních her a loterií rozdělovat opět, a tak by se při tom nemělo zapomínat na kulturu a její nositele. Kultura žádnou zastřešující organizaci zatím nemá, a tudíž se jednotlivé subjekty musí postarat samy.</p> <p>A při této příležitosti ještě pár slov k „1 %“. Dlouho se o této problematice nemluvilo a když, tak v souvislosti s recesí v tom smyslu, že závazek zakotvený v dokumentu Státní kulturní politiky na léta 2009 až 2014, nelze realizovat. Jenže ten byl nejen schválen, ale ministru kultury vláda uložila cíle zakotvené v dokumentu splnit. A protože se jedná o procentuální vyjádření částky, která by měla plynout do kultury z celkových státních výdajů, nevidím překážku k naplnění tohoto dlouhodobého cíle.<br />
Vláda rovněž schválila aktualizaci výše zmíněného dokumentu s výhledem na léta 2015 až 2020, z čehož plyne současné ministryni kultury úkol, předložit vládě do 31. prosince 2013 informaci o plnění Státní kulturní politiky.<br />
Myslím, že by bylo záhodno toto datum pohlídat a „jízdenku do budoucnosti“, jak je samotnou vládou kultura nazvána, pro Česko zajistit.</p>

Jedna tradice bere za své

Autor článku: 
Ludmila Kučerová
Některé školy oznámily, že nevyvěsí ve třídách portrét prezidenta, protože jim to nepřikazuje žádný zákon. Jedná se přitom o tradiční záležitost, která sice vznikla příkazem za vlády Habsburků cca před 150 lety, ale přetrvala do nedávné současnosti. Někdy se dodržovala ze strachu, jindy z nadšení, což bylo bezesporu v době, kdy se prezidentem stal T. G. Masaryk nebo později Václav Havel. Předpokládám, že spolu se mnou vnímalo mnoho lidí tuto zvyklost za ustálenou, na které nebylo třeba nic měnit. Jenže je to jinak, a přitom není úplně jasné proč. Zaslechla jsem jeden argument, a sice, že politika do školy nepatří. Ale to, že se ve škole děti dívají na portrét prezidenta jim nemusí nutně evokovat politiku, alespoň ne její horší tvář. Navíc výchovu mladého človíčka směřující k orientaci v politice, v souvisejících právech a povinnostech, považuji za prospěšné. Ostatně na školách středních, ale i základních existují dětské parlamenty, které fungují na politických principech. Úskalí vidím v učitelích, kteří často nejsou v „politice„ vyškoleni. Přitom politika je vše, co se nás dotýká, počínaje cenou chleba a konče volbou prezidenta. Jedním z dalších, a v době úspor pádnějších, argumentů jsou náklady, které škola zaplatí za výměnu portrétů. Pod jeho tíhou se nápad vyměnit portrét prezidentů za učitele národů Jana Ámose Komenského, jeví jako dost dobrý. Nicméně ani v tomto případě se zřejmě nejedná o spouštěcí mechanismus a o argument hlavní. Ten lze pouze tušit a mohl by souviset s morálkou ve společnosti. Ostatně první signály jsme mohli zaznamenat při poslední prezidentské amnestii. Kdyby tento trend znamenal fakt, že si nevážíme prezidentů, měl by se nad tím někdo zamyslet. Nejlépe prezidenti sami – minulí, stávající a hlavně budoucí. Nelze vyloučit, že někdy v budoucnosti se k tradici vyvěšování portrétů prezidentů vrátíme, a to nejen ve školách a úředních prostorách. Může se to stát buď: a) příkazem, za b) spontánně. A lepší by bylo za b).

Volíme prezidenta

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>První kolo, ve kterém nebylo jednoduché vybrat svého favorita vzhledem k poměrně velkému množství kandidátů, je za námi. Do druhého kola se dostali ti, kteří mají politické zkušenosti, a hlavně o kterých už něco víme. Budeme volit osobnost, nikoli stranu, ale určitě není jedno, jestli má budoucí prezident sklon doleva či doprava. To je u finalistů také zjevné.</p> <p>Stále slyšíme, že prezident nemá téměř žádné pravomoce, o to více by měl mít morální kredit, díky němuž může otočit kormidlem naší korupcí zmítané bárky o 180°, udat směr, který vrátí společnost na cestu obyčejné slušnosti, nebo alespoň dodat naději v tomto směru. </p> <p> A ještě jedna věc mně připadá důležitá. Jaký postoj zaujímá budoucí prezident ke kultuře; možná zásadně nezmění v její prospěch legislativu, asi jí nepomůže finančně, ale svými postoji, prioritami a žebříčky hodnot může ovlivnit vztah společnosti ke kulturním hodnotám a k odkazu našich předků více, než zákony.</p>

Pár slov koncem roku

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>Vážení a milí čtenáři,<br />
letošní rok – 2012 – zasvětila Místní kultura tématu aktivního stárnutí, které korespondovalo s Evropským rokem věnovaným seniorům. Řadu článků na toto téma najdete podle názvu, pokud by ale někdo chtěl články spočítat, tak vězte, že tentokrát to nejde. Náš vyhledávač totiž neumí najít texty, ve kterých se nevyskytuje slovo senior, ani žádná odvozenina, a přesto se seniorů týkají. Popisovali jsme v nich co, jak a kdo dělá, ale to, že se jedná o protagonisty dříve narozené bylo možné zjistit až z nějakých vedlejších indicií. Skutečnost, že si málem ani nevšimnete věku hlavního protagonisty, je vlastně nejlepší vizitka aktivního seniora.</p> <p>Také téma roku předešlého jsme stanovili v souladu s EU, když jsme jej věnovali dobrovolníkům. </p> <p>Příští rok je vyhlášen Evropským rokem občanů, a v tomto případě se Místní kultura nepřipojí, a to z jednoduchého důvodu – občanská společnost hraje na našem webu prim stále. Je hybnou silou kultury, v mnoha místech jedinou, občanská sdružení, spolky někdy jen party nadšenců stojí za nejrůznějšími aktivitami, o kterých si na našich stránkách můžete číst velmi často. Je zde také možné vystopovat určité trendy, např. to, jak se učí své bohulibé cíle prosazovat, vdechnout jim život a získávat na ně peníze. </p> <p>Pro rok 2013 jsme zvolili jako nosné téma infrastrukturu kultury. Infrastruktura je módní slovo, které si člověk dá do souvislosti spíše s oblastí technickou či průmyslovou. Znamená v tom nejobecnějším smyslu stavební kameny, které udržují celou strukturu pohromadě. V českém prostředí se tento výraz vyskytuje ve Stavebním zákoně a mimo jiné se vztahuje také k občanskému vybavení, jakým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby a kulturu. Pojem infrastruktura zahrnuje také správu, údržbu a rozvoj těchto zařízení. O infrastruktuře kultury píšeme pokaždé, když je článek věnován nějaké lokalitě, ale v příštím roce se zaměříme spíše na atypické a neobvyklé přístupy. Bude nás tedy zajímat, jaké objekty jsou v obcích k dispozici, ale také systém podpory kultury a jeho zvláštnosti. </p> <p>Dovolte mi v den, kdy tyto řádky píši, věnovat vzpomínku bývalému prezidentu Václavu Havlovi a smutnému výročí jeho úmrtí. K jeho poctě se spojila řada světových umělců, aby zafinancovala výrobu tapisérie, podle návrhu výtvarníka Petra Síse, která je nyní umístěná na pražském letišti VH. Vzpomíná i Evropa umístěním neonového srdce – symbolu lásky prvního českého prezidenta – na jednu z budov v Bruselu. Místo suchých politických projevů umělecké artefakty, místo smutných oficiálních obřadů spontánní vzpomínkové akce pořádané občanskou společností, a to i za hranicemi České republiky. Myslím, že takhle je uctíván velký člověk, kterému se podařilo předat část svého nazírání světa dál… </p> <p>A nakonec Vám přeji pěkné Vánoce, úspěšný rok 2013 a naději ve vítězství dobra<br />
Ludmila Kučerová</p>

Je financování regionálních divadel problém?

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>Letos v září proběhla informační kampaň Pomozte svému divadlu. Její iniciátoři se snažili upozornit na podfinancování regionálních divadel a na nepoměr státních dotací do kulturních subjektů pražských a regionálních. Cca měsíc poté to vypadá, že se nic neděje, informační tok ustal, není jasné, jak se naložilo s peticí, jestli na ni někdo kompetentní reagoval a co tedy čeká regionální divadla v příštím roce.</p> <p>Přitom v říjnu proběhly volby a předvolební čas byl velmi vhodný k tomu, aby informační kampaň ještě zesílila. Volil se samosprávný management ve všech krajích, kromě hlavního města, a právě kraje by měly v této problematice hrát první housle a přijít s návrhem na řešení. Představitelé krajů, nejlépe kulturní komise Asociace krajů, by se měla zabývat modelem financování kulturních subjektů z různých zdrojů, aby tíha neležela jen na městech, kde se tyto subjekty vyskytují.<br />
Poté by se Asociace mohla ujmout role vyjednavače se státem ve snaze docílit jeho větší finanční účasti a masivnější podpory regionální kultury.<br />
To se ale stane jedině tehdy, budou-li krajští zastupitelé vnímat financování regionální kultury jako problematické. Neumím si představit nikoho, kdo by měl být více znepokojen, než právě oni, pokud je v tomto směru něco v nepořádku. Obávám se ale, že ani voliči před volbami nedali najevo, že by v oblasti kultury měli nějaký problém.<br />
Snažila jsem se předvolební boj v krajích sledovat a myslím, že kultura se stala (resp. opět zůstala) okrajovým tématem.</p>

Senioři

Autor článku: 
luk

<p>ČR: Senioři oslaví 1. 10. Mezinárodní den seniorů, a to v roce, který je této skupině obyvatelstva a aktivnímu stárnutí rovněž zasvěcen. Také Místní kultura se snažila toto téma reflektovat. Na našem webu najdete řadu textů a pozvánek na akce, které se nějakým způsobem týkají seniorů. Aniž bych provedla nějakou důkladnou analýzu, zkusím vyjádřit to, co mi díky nim prošlo hlavou.</p> <p>Pro seniory se běžně připravují speciální programy, slevy či nabídky. Určitě v některých případech je to na místě, ale kulturní programová nabídka nemusí podle mě rozlišovat, jestli jde o publikum středního či staršího věku. Senior během svého života inklinoval k nějakému druhu umění a kultury a pochybuji, že by se věkem tyto záliby měnily, spíše se prohlubují. Také ne všichni senioři jsou hmotně potřební. Možná by ale neškodilo připravovat pro dříve narozené více vzpomínkových programů, z nichž řada je velmi kvalitní. I v médiích se k nim dramaturgové vracejí minimálně, a přitom by mohly zaujmout i generace mladší.<br />
Naopak vyjít vstříc starším kulturymilovným lidem v oblasti stanovení začátků představení, zařídit jim dopravu či doprovod na představení, je na místě. Kdyby si tyto služby chtěla přidat do svého portfólia Pečovatelská služba, neviděla bych na tom nic mimořádného a ani nemožného.<br />
Za velmi důležité pro spokojenost seniorů považuji možnost zapojit se do společenského dění. Umožnit jim aktivně pariticipovat tam, kde to jde. Např. využití jejich vzpomínek, zkušeností a vědomostí. Jako příklad takto zaměřeného a úspěšného projektu uvádím Město v mé paměti., který realizuje knihovna v Rožnově pod Radhoštěm. Určitě dobrý nápad pro všechny je Národní kronika, je jen otázka, jak se projekt ujme.<br />
Možná nejdůležitější je odstranit mezigenerační přezírání. Cesta vede přes vzájemné kontakty, poznávání a spolupráci. I zde je široké pole působnosti, a dokazuje to nejeden text na našich stránkách, za všechny odkazuji na článek o knihovně ve Vsetíně />
To, jak kvalitní život senioři prožívají, záleží samozřejmě na každém z nich. Na druhou stranu žijí ve společnosti, která vyznává určité hodnoty a priority, a existuje v ní také řada předsudků a stereotypů, které škodí.</p>

A zase jsou za dveřmi - VOLBY

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>ČR: Opět se vláda věcí veřejných na chvíli ocitne v rukách voličů. Tentokrát na krajské úrovni. Celé volební období musíme naslouchat či pouze sledovat námi „vyvolené“, teď to může být na pár týdnů obráceně. Nastává čas, kdy si bývalí a budoucí politici pustí voliče k tělu, protože jim nic jiného nezbývá. A budou zase slibovat…</p> <p>Je to čas, na který bychom se měli být připraveni. Není to tak těžké, jen pracné; prověřit sliby jednotlivých stran z posledních voleb, v té souvislosti zrekapitulovat realitu, a podívat se na záměry současné. Porovnání dvou prvních úkonů v ideálním případě vyjádří znaménko =, a mezi druhý a třetí patří znaménko +. Vyjde-li vám, že = se hodí mezi sliby minulé a současné, tak je něco špatně.<br />
Že se volby blíží, mi dnes připomněla Česká televize. Ta připravuje tradiční volební vysílání, a v té souvislosti zřídila speciální webové stránky, kde čtenáři najdou nepřetržitý přísun aktuálních informací o volbách. A nabízí další novinky. Jednou z nich je šance pro občany zúčastnit se debat, nebo ovlivnit jejich průběh zasláním námětů – stačí jen na volebních stránkách vyplnit formuláře „Přihlaste se“ nebo „Vaše volba tématu“.<br />
Novinkou je také skutečnost, že moderátor Václav Moravec a jeho tým poprvé vyjedou se svými předvolebními speciály do všech třinácti krajů. </p> <p>První volební Otázky Speciál Václava Moravce proběhnou 28. srpna od 21 hodin, a vysílat se budou z Karlovarského kraje. </p> <p> Samotnou by mě zajímalo, zda mají kandidáti do vedení kraje ucelenou koncepci pro kulturu, či zda jsou v obraze, co se týče Lázní v Kyselce, navrhnou-li nějaké řešení pro tuto kulturní památku, či hodlají-li jen zpovzdálí fandit občanským aktivitám.</p>

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - EDITORIAL