čtvrtek
9. května 2024
svátek slaví Ctibor

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj

Akademický sbor Žerotín přijme nové zpěváky

Akademický sbor Žerotín při Moravské filharmonii Olomouc přijme nové zpěváky

Očekává: dobré pěvecké předpoklady časovou flexibilitu znalost not, schopnost orientace ve sborových partech zájem o sborový zpěv.

Nabízí: profesionální umělecké vedení zajímavou a kvalitní dramaturgii pravidelnou spolupráci s profesionálními tělesy (MFO, MDO ad.) bohatou koncertní činnost, zájezdy, natáčení a mnoho dalšího.

Zájemci se mohou dostavit 7. 10. nebo 8. 10. 2008 v 17.30 do Mozartova sálu Moravské filharmonie, vchodem z Divadelní ulice Jiný termín možný po domluvě na tel. čísle 603 464 012 

Bližší informace na www.zerotin.cz

 

Seminář visegrádského kina a středoevropského filmu

OLOMOUC: Asociace českých filmových klubů  uspořádá na podzim pilotní ročník semináře věnovaného filmům zemí visegradské čtyřky a středoevropské kinematografii vůbec. Seminář a přehlídka filmů s názvem Centropa proběhne v Olomouci ve dnech 4. - 9. 11. 2008.

Letošní ročník semináře pro odbornou i širokou veřejnost  se zaměří na Magický realismus v současné polské kultuře (literatuře a filmu). Přednášky, diskuse a projekce budou věnovány  především na tvorbě osobností Olgy Tokarczuk, Andrzeje Staszuka a filmové tvorbě Jana Jakuba Kolského, Andrzeje Jakimowského nebo Magdaleny Piekorz.

V rámci  semináře se uskuteční přehlídka aktuální filmové tvorby středoevropských zemí, která navazuje na loňskou přehlídku Střední Evropa. Představeny budou dvě předpremiéry distribučních filmů Fígle (Sztuczki, Andrzej Jakimowski) a Čas umírat (Pora umierac, Dorota Kędzierzawska), ale i další současné filmy polských, českých, maďarských, slovenských a jiných středoevropských autorů, kteří jsou rovněž pozváni k projekcím svých filmů.

Na semináři proběhnou i diskuse na téma visegrádské kino a magický realismu v polské kultuře. Pavel Bednařík, umělecký ředitel AČFK říká: „Seminář Centropa nabízí prohloubení znalostí a souvislostí visegradských a středoevropských kinematografií a navazuje na tradici polského semináře pořádaného pro zástupce filmových klubů v osmdesátých a devadesátých letech. Asociace českých filmových klubů byla a zůstává jedním z mála distributorů, který se soustavně zaměřuje na středoevropskou tvorbu.“ Účastníci semináře uvidí také předpremiéry filmů AČFK (plánovaných na podzim 2008 a jaro 2009) a během semináře proběhne také pravidelná Valná hromada AČFK.

Více informací naleznete v průběhu září 2008 na http://www.acfk.cz/

Vietnamská komunita objektivem českého fotografa

od 10.09.2008 do 07.10.2008

OLOMOUC:  Ve dnech 10. 9. - 7. 10. 2008 uvede Galerie U mlokaE. Pališek: Komunita

výstavu Emil Pališek - Komunita 2003/2008. Návštěvníci uvidí dva soubory dokumentárních fotografií ze života národnostních menšin v naší republice. Fotograf se zaměřil na asijskou komunitu, žijící v Olomouci. Snímky, zachycující jejich každodenní život, mnohdy překvapivě odkryly skrytou nevšednost a sílu lidských osudů .

Emil Pališek (1977) absolvoval Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, pracuje v Olomouci v tiskárně Českých drah. Průběžně se věnuje vlastní umělecké tvorbě.

 

UMA

Zlínská "Balada pro banditu" na olomouckém jevišti

14.09.2008

Balada pro banditu, MD Zlín ZLÍN - OLOMOUC:  Soubor Městského divadla Zlín promění olomoucké jeviště v Koločavu. Celý soubor Městského divadla Zlín vyrazí o víkendu do Olomouce. V tamním Moravském divadle je v neděli 14. 9. večer čeká vystoupení se zbojnickým muzikálem režiséra Dodo Gombára Balada pro banditu. V hlavních rolích inscenace o bolavé lásce, nezkrotné touze po svobodě, zradě, úplatnosti a pomstě se divákům představí Zdeněk Lambor a Kateřina Liďáková.

„Na počátku musela být smrt, aby se zrodila legenda. Nikola Šuhaj zahynul 16. 8. 1921. O desetiletí později z něj učinil spisovatel Ivan Olbracht, který pobýval několik let na Podkarpatské Rusi a zpracovával příběhy vyprávěné místními lidmi, slavnou literární postavu. Jeho román Nikola Šuhaj loupežník získal dokonce Státní cenu za literaturu a stal se povinnou školní četbou,“  připomenul dramaturg MD Zlín Vladimír Fekar. Dodal, že v sedmdesátých letech se díky režiséru Zdeňku Pospíšilovi, dramatiku Milanu Uhdemu a díky vynikající hudbě Miloše Štědroně dostal Nikola Šuhaj na divadelní jeviště. Jejich verze příběhu o banditovi z Podkarpatské Rusi se na jevištích českých divadel zabydlela.

Městské divadlo Zlín nastudovalo Baladu pro banditu letos před prázdninami poprvé. Premiéru měla v červnu a těší se velkému zájmu diváků.

Vedle ústřední dvojice postav v inscenaci hraje celý zlínský soubor. Vesnici Koločavu a okolí zabydlí i několik hostů. Hrají: K. Liďáková, Z. Lambor, H. Čermáková, R. Šopík, R. Král, R. Julinová, P. Vacek, R. Marek, I. Řehák, J. Leflík, L. Randár, Z. Julina, J. Koller, G. Řezníček, P. Leicman, D. Sitek, M. Hloušek, M. Marcilisová, J. Tomečková, T. Komínková, E. Daňková, P. Hřebíčková, T. Slepánek j. h., H. Mrázková j. h., B. Kocmánková j. h., P. Lukáš j. h., D. Dufek j. h.

Foto: Zdeněk Lambor a Kateřina Liďáková coby Nikola a Eržika v Baladě pro banditu.

 

UMA

Tvář zdevastované krajiny nahlížena voyerem

od 11.09.2008 do 21.09.2008

Interiér zdevastovaného kostela Ještě do 21. 9. budou moct návštěvníci olomouckého Muzea moderního umění zhlédnout výstavu Miroslava Urbana „Voyeur před branou věčnosti– práce z let 1973 – 2008“. Retrospektiva, připravená ve spolupráci s Divadlem hudby Olomouc, poprvé upozorňuje na význam jeho díla v celostátním a středoevropském měřítku. Výstava je doprovázena katalogem a DVD s rozsáhlým dokumentárním archivem.

Mroslav Urban (*1953) patří mezi nezaměnitelné autory střední generace v olomouckém regionu. Koncem 70. let 20. století tento autoididakt objevil své první velké téma. V desetitisících negativů, pozitivů (a také na 8 mm filmech) zachycoval mizející tvář brutálně devastované kulturní krajiny a památek severozápadních Čech, sídel odsouzených k zániku po odsunu německého obyvatelstva i poničených extenzivní těžbou hnědého uhlí. Tyto „temné toulky“ osobitým způsobem katalogizoval v „archivech“, které vznikaly paralelně s jeho kresbami inspirovanými dekadentní a symbolistní tradicí českého a světového umění fin de siècle. Ve své době u nás neměly obdobu. Ve druhé polovině 80. let začal Urban své snímky pokreslovat pastelkami a tušemi a vznikala tak svérázná díla – „palimpsesty“, kterými odkazoval k postmoderní a ironicko-subverzivní práci s historií, pamětí a symbolickými systémy. Na přelomu 80. a 90. let nastal v jeho díle přerod a tento introvertní kreslíř začal vytvářet velkoformátové kresby, objekty-„oltáře“, malby a metakoláže (inspirované také estetikou Tvrdohlavých). V jeho práci převážily archaismus, ornamentalismus, ironie a persifláž. Metodou jeho práce se stala brikoláž. Začal vystavovat, pořádat přednášky a vytvářel autorské knihy o předmětech svých zájmů. Leitmotivem jeho tvorby byla již od počátku 80. let – smrt a „postmortální existence“. Hodně cestoval (53 zemí 4 kontinentů) a navštívil hřbitovy mnoha kultur, které fotograficky dokumentoval. Mezi jeho další hlavní metody náleží pastiš, jímž komentuje uměleckou a západní křesťanskou tradici. Urbanovo dílo se rozpadá přibližně na dvě stejné poloviny – ornamentální a figurální, vzniká v kvantitativně bohatých cyklech, které probíhají od ornamentu k figuře, od černobílého k barevnému, od jednoduchého k složitému. Kolem poloviny 90. let omezil výstavní a veřejnou činnost a soustředil se na kresbu. Koncem století se jeho dílo přiblížilo počtu deseti tisíc kreseb, desítek obrazů, desetitisíců fotografického materiálu. Seriálnost, (ne)záměrný diletantismus, tíživý dušezpyt i (sebe) parodie, grotesknost i neutuchající vyprávěcí pud, hyperbola, manýristická hravost i postmoderní kolísání, erotismus a thanatismus (opěvování smrti) – patří mezi hlavní charakteristiky jeho „stylu“.

Součástí doprovodného programu k této výstavě je přednáška " Do prdele šel můj kraj...", ve které Miroslav Urban okomentuje výběr z dokumentace zanikajících a zdevastovaných památek v českých zemích, pořízený převážně v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Akce se koná ve čt. 11. 9. v 18.30 hodin v Besedním sálu MU Olomouc.

 

UMA

Mezinárodní varhanní festival

od 04.09.2008 do 18.09.2008

OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc, Horní nám. 23, pořádá 40. MEZINÁRODNÍ VARHANNÍ FESTIVAL OLOMOUC 2008 v Chrámu sv. Mořice od 4. do 18. září vždy od 19 hodin.

Předprodej vstupenek je v Infocentru v podloubí radnice, nebo večer před koncertem u chrámu sv. Mořice.

Více informací na: tel. 58 52 06 520, fax: 58 52 20 124, e-mail: mfo@mfo.cz , www.mfo.cz .

 

Setkání mladých divadelníků

od 15.08.2008 do 23.08.2008

ŠUMPERK: Setkání mladých amatérských divadelníků Šumperk 2008  je pracovní divadelní dílnou. Účastníci    budou pracovat vždy s jednou osobností českého či slovenského divadla. V letošním roce se otevírá 6 tříd po cca 12 - 16 účastnících, ale pro velký zájem jsou již nyní všechny třídy beznadějně plné. Výsledky osmidenní práce budou přístupné veřejnosti na závěrečném vystoupení v sobotu 23. 8. v budově Městského divadla Šumperk.

Pořadatelem je občanské sdružení Společnost amatérské divadlo a svět v odborné garanci NIPOS-ARTAMA Praha ve spolupráci s Městským divadlem, Střední zdravotnickou školou a MÚ v Šumperku. Projekt se uskuteční s finanční podporou Ministerstva kultury a města Šumperk.  

Víc informaci zde

Další informace včetně zpráv přímo z akce:

Alena Crhová, NIPOS, 604 569 781, crhova@nipos-mk.cz

Karel Tomas, NIPOS, 603 480 111, tomas@nipos-mk.cz

160 let starý hranický viadukt se podařilo zachránit

HRANICE na Moravě: Nejstarší ze tří zdejších viaduktů, který je stále v majetku Českých drah, byl zařazen mezi státem chráněné památky, a tak se předešlo jeho zboření. Na trati Přerov – Hranice na Moravě, před vjezdem do stanice Hranice, se nacházejí hned tři viadukty. První − se zděnými klenbami − byl vybudován mezi lety 1844 až 1847, mladší kamenný v 70. letech 19. století a nejmladší dvoukolejný betonový pak ve 20. až 30. letech 20. století. Všechny původně tvořily součást Severní dráhy císaře Ferdinanda a díky nim se snadno překonala mělká, široká údolí u Jezernice a u Hranic.

Avšak po dokončení železničního koridoru přestaly sloužit svému účelu, a zejména ten zděný,  přes 160 let starý, viadukt začal chátrat, především kvůli vlhkosti pronikající do jeho mostní konstrukce. Z oblouků začaly vypadávat cihly a byly zjištěny trhliny v jeho klenbě. Město Hranice jej chtělo od Českých drah odkoupit, což se nepovedlo. Naopak se podařilo jeho zařazení spolu se dvěma mladšími hranickými viadukty mezi státem chráněné památky, a díky tomu byla v červenci ukončena první etapa jeho rekonstrukce.

Hranický starosta by si přál, aby se z viaduktů stala turistická atrakce, protože − podle slov Ivy Orálkové z olomouckého pracoviště Národního památkového úřadu − jsou technicky i stavebně velice náročné a navíc patří k předním železničním mostním stavbám dochovaným v autentické podobě. „K zapsání na seznam památek přispělo také to, že trojice viaduktů dokládá vývoj dopravního stavitelství v regionu a vhodně dotváří jeho krajinu,“  vysvětluje Iva Orálková.

 

Úlohou SG-Geotechniky, a.s. bylo provést geotechnický průzkum, analyzovat příčiny vzniku deformací a navrhnout způsob sanace.

Na fotografii osazuje pracovník SG-Geotechnika, a.s. monitorovací prvky na klenbu.

 

 

E. Horníčková

Komu se čte, ten nezlobí aneb Škola naruby

Svaz knihovníků a informačních pracovníků startuje další ze svých projektů na podporu četby a začíná vydávat sérii plakátů Cílem programu nazvaného Škola naruby, který organizuje Klub dětských knihoven regionální pobočky Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) Moravskoslezského a Olomouckého kraje, je podporovat dětské čtenářství. Výzkumy sice ukazují, že největší význam pro rozvoj dětského čtenářství má rodina, nicméně veřejné knihovny zde mají také své nezastupitelné místo. Dnes již nejsou jen pouhou půjčovnou, ale plní celou řadu osvětových a vzdělávacích funkcí. Například výchova k tzv. dětské čtenářské gramotnosti je jednou z priorit, kterou se zabývají dětská oddělení většiny veřejných knihoven. Noc s Andersenem, Kde končí svět, Pasování prvňáčků ..., to je jen pouhý zlomek stovky lokálních programů. Ten nejnovější z nich se jmenuje Škola naruby a je součástí projektu Celé Česko čte dětem.

Klub dětských knihoven jím chce oslovit děti i jejich rodiče, prarodiče a další dospělé, kteří mají smysl pro humor a jsou ochotni věnovat svůj čas. Protože si děti rády hrají na školu, mají možnost stát se učitelem a přimět dospělé k vyplnění Čtenářského deníčku pro děti a dospělé, aby do něho proti podpisu zaznamenávali, co a jak dlouho svému potomku četli. Dítě pak třeba na volné stránky Deníčku své zážitky z četby namaluje, udělí pochvalu, nebo naopak poznámku například za to, že „maminka u čtení usínala“.

Dojmy z přečtených knih si mohou "čtecí rodiny" sdělovat na pravidelných schůzkách v knihovně, ty zajímavé doporučit ostatním a prostřednictvím knihovnic se také seznámit s novinkami na knižním trhu.

Akce Škola naruby začala v březnu k Měsíci knihy a ukončena bude v prosinci oceněním nejlepších "čtecích rodin". Vše je hrazeno z grantu MK ČR za finančního přispění SKIP 10.

Knihovnám krajů Moravskoslezského a Olomouckého jsou deníčky zasílány zdarma, ostatní knihovny musí 10 Kč za 1 kus a poštovné uhradit samy.

O deníčky je možné si psát na adresu jana.galas@knihovna.ctesin.cz  nebo kochovad@seznam.cz .

Eva Horníčková

DNY ŽIDOVSKÉ KULTURY

OLOMOUC: U příležitosti vstupu do své jubilejní 40. sezony přichází Divadlo hudby Olomouc s ambicí založit ve městě tradici festivalu s židovskou tematikou. Olomouc byla kdysi městem básníků, filosofů a architektů a místem soužití tří etnik – českého, německého a židovského. Cílem šesti Dnů židovské kultury Olomouc je zprostředkovat spoluobčanům kulturu, která byla před druhou světovou válkou samozřejmou součástí identity našeho města.

Motto prvního ročníku festivalu: Židé a Olomouc

 Kromě bohatého kulturního a vzdělávacího programu pro nejširší veřejnost (podrobnější program přiložen) by pořadatelé také rádi prostřednictvím besed s pamětníky přiblížili zkušenost holokaustu – šoa žákům základních a středních škol.

První ročník Dnů židovské kultury Olomouc se uskuteční ve dnech 11. – 16. října 2008. Oficiální zahájení  proběhne s největší pravděpodobností v pondělí 13. října 2008 v rámci vernisáže Terezínské dětské kresby, během níž bude dosavadní Kabinet judaistiky slavnostně povýšen na Katedru FF UP, a to za účasti zástupců Velvyslanectví Státu Izrael a Rakouské republiky.

Festival spolupořádají:

Muzeum umění Olomouc, Židovská obec Olomouc a Kabinet judaistiky Univerzity Palackého. 

Pod záštitou:

předsedy senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky

ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky

1. náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Horáka

primátora města Olomouce Martina Novotného

rektora Univerzity Palackého Olomouc Lubomíra Dvořáka

Kontakty:

www.divadlohudby.cz

email: divadlohudby@divadlohudby.cz

tel.: 585 223 565

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Olomoucký kraj