Olomoucký kraj

OLOMOUC: Snímky Tona Stana focené s akváriem plným piva jsou další podobou firemního kalendáře pro společnost Plzeňský Prazdroj, kterou vytvořil světoznámý fotograf slovenského původu žijící v Praze. Do konce února budou k vidění v kavárně Café 87´ olomouckého Muzea moderního umění.

Pivo je fenomén, neodmyslitelná součást české kultury. Plzeňský Prazdroj, a zvláště pivo Pilsner Urquell, je nesporným představitelem tohoto fenoménu a inspiruje svou originalitou. I díky tomu se od roku 2005 podepisují pod fotografie tvořené pro společnost Plzeňský Prazdroj významní čeští fotografové – Tono Stano, Herbert Slavík, Antonín Kratochvíl, Ivan Pinkava – a vzniká tak unikátní série. Tono Stano (*1960), nepřehlédnutelná osobnost české i světové umělecké fotografie, přitom s Plzeňským Prazdrojem spolupracoval jako první v roce 2005. „Tono Stano je laureátem mnoha prestižních cen a autorem řady špičkových publikací. Může se pochlubit zastoupením ve sbírkách v Praze, Brně, Paříži, Chicagu, Bradfordu nebo Kolíně nad Rýnem. Sérii jeho snímků pro kalendář Plzeňského Prazdroje tvoří třináct velkoformátových fotografií. Vzhledem k velikosti zhruba metr a půl na metr se nám bohužel podařilo v kavárně uplatnit pouze pět z nich. Přesto stojí za to výstavu vidět. Olomouc je po Praze a Hluboké nad Vltavou teprve třetím městem, kde si lze fotografie prohlédnout,“ řekl David Hrbek, lektor Muzea moderního umění a kurátor výstav v kavárně Café 87´. Tono Stano si podle něj na vystavených fotkách hraje se světly a stíny, inspirovat se nechává barvou, pěnou a chutí piva Pilsner Urquell. Pózující modely doprovází před objektivem motiv piva a do kompozice záběrů jsou vneseny osobité postupy autora. Stano přitom přistoupil ke svému záměru velmi odvážně. Rozhodl se nafotit siluety modelů v kompozici s obřím akváriem s kapacitou 500 litrů. Podle původní myšlenky měl být navozen v divákovi dojem postupného ubývání piva a přibývající aktivity modelů. To vyžadovalo dokonalou přípravu – každá fáze se mohla nafotit pouze jednou. „Člověk však míní a život mění. Akvárium ve dvou třetinách prasklo a tři sta litrů prémiového ležáku se rozlilo pod nohy modelů,“ vzpomněl Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

TZ/uma

OLOMOUC: Jak uvedla tisková zpráva olomouckého magistrátu, statutární město Olomouc se pokouší vytvořit pro svou prezentaci jednotný vizuální styl. Vyhlásil proto veřejnou soutěž, které se mohou účastnit právnické i fyzické osoby, návrhy je nutné odevzdat nejpozději do 31. ledna 2008.

Záměrem vyhlašovatele je získat pro město Olomouc, případně pro jím založené a řízené organizace, jednotnou vizualizaci, jejímž základem bude značka a logotyp. Tento má posloužit ke kvalitnější a jasně čitelné prezentaci města na propagačních materiálech, v turistickém informačním systému, na webových stránkách i na oficiálních dokumentech apod. Soutěž byla připravená v odborné spolupráci s (dnes již neexistujícím) Design Centrem ČR, je veřejná, neanonymní a koná se ve dvou kolech. Došlé návrhy bude hodnotit komise složená z odborníků a ze zástupců města.

Vybraných pět návrhů postoupí do druhého kola. Vítěz bude slavnostně vyhlášen na jaře roku 2008. Vybraní účastníci soutěže obdrží finanční ocenění. Podrobné podmínky veřejné soutěže spolu s požadavky na formu soutěžních návrhů naleznete v propozicích soutěže nebo na adrese www.olomouc.eu/design.

[uma]

 „V letech 2003 až 2006 byl program zaměřen pouze na oblast památkové péče. 

Skládal ze dvou dílčích programů – první se soustředil na podporu památek zapsaných v Ústředním seznam kulturních památek ČR“ a druhý byl určen na podporu obnovy drobných památek místního významu, např. božích muk, kapliček, křížů, které nejsou zapsány ve výše uvedeném seznamu, ale velmi časti představují výrazné urbanistické nebo krajinotvorné dominanty“ vysvětluje PhDr. Jindřich Garčic, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu olomouckého kraje a dodává:  „v roce 2007 byl dotační program v oblasti kultury a památkové péče realizován v rozšířené verzi.

 K výše uvedeným dvou programům se nově přiřadil  program Podpora kulturních aktivit v Olomouckém kraji, tedy podpora tzv. živé kultury. Celková poskytnutá částka 24 milionů 892 tisíc byla rozdělena následovně: obnova kulturních památek – 12 milionů 547 tisíc Kč, obnova staveb drobné architektury místního významu – 2 miliony 735 tisíc Kč a podpora kulturních aktivit – 9 milionů 700 tisíc Kč. Pro letošní rok získají uvedené tři programy celkem 32,5 milionů Kč.“ Dotace nelze poskytnout na obnovu kulturních památek a dalších objektů ve vlastnictví státu, Olomouckého kraje a osob s majetkovou účastí státu a také subjektům zřizovaným státem nebo subjektům s majetkovou účastí státu.                                                       [ev]

RAJHRAD: Pro velký zájem návštěvníků bude výstava historických map, která se koná v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě, prodloužena do 3. února 2008. Lze na ní zhlédnout bohatě zdobené mapy z 18. a 19. stol. zachycující území Evropy a hranice evropských států té doby, které ale v současné době ve většině případů již neexistují.

Můžeme zde obdivovat zručnost našich předků či porovnat staré plány evropských měst např. Vídně, Paříže a   Londýna s jejich dnešní tváří.
Pod titulem „Co rok dal“ je výstava doplněna ukázkou nových přírůstků do knihovny a sbírek Památníku písemnictví na Moravě. Mezi nimi vyniká výklad bible vydaný v roce 1602 a kolekce ex libris.

Bc. Petra Křivová
Památník písemnictví na Moravě, Rajhrad

V Národní knihovně ČR v Praze v Galerii Klementinum můžete v prodlouženém termínu do 9. března navštívit výstavu Codex gigas – Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa). Originál zapůjčila ze svých sbírek Královská knihovna ve Stockholmu. Návštěvníci budou moci vidět i maketu tohoto rukopisu, která se veřejnosti poprvé představila na knižním veletrhu a literárním festivalu Libri na podzim loňského roku.

Původní dílo vzniklo na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi (Pardubický kraj). Za třicetileté války ho jako válečnou kořist odvezli z rudolfinských sbírek švédští vojáci. Kniha o rozměrech 90,5 krát 50,5 cm, vážící 75 kilogramů, byla ve středověku přirovnávána k sedmi divům světa.

Snaha o co nejvěrnější napodobení

 „Zhotovení makety přišlo na 350 tisíc Kč a práce na ní trvala téměř pět set hodin. Nechala ji vyrobit obecně prospěšná společnost Nadační ústav regionální spolupráce Olomouc. V současné době jednáme o jejím převodu a zapůjčení do Národní knihovny ČR, kde by byla vystavena po dobu prodlouženého konání výstavy Codex gigas – Ďáblova bible,“ sděluje předseda správní rady o.p.s. Ing. Jiří Rudolf a dodává: „v maketě je potištěna každá čtvrtá dvoustrana (tento postup byl zvolen z technologických důvodů) velmi věrnou, digitální kopií originálu. Kopie stránek svým umístěním v maketě odpovídají umístění v originálu. Nejsložitější problém spočíval v zajištění papíru tak velkého formátu – cca jedenkrát 1 metr. Vstříc nám vyšly Olšanské papírny. Průběh vzniku makety byl zachycen videokamerou. Uvažujeme o zhotovení kopií i jiných děl. V současné době experimentujeme s potisky pergamenů.“

Prubířský kámen pro knihaře

Originál rukopisu používal pergamenu, maketa papír. Konečná podoba rukopisu vznikla pod rukama uměleckého knihaře Jiřího Fogla ze Žamberka. Nezvykle velký formát bylo nutné sešít způsobem, který se dnes používá pouze při restaurátorských pracích. Jen vlastní šití listů zabralo téměř pět dnů pečlivé práce. Na desky byly použity kůže ze dvou krav, které byly dovezeny z Polska. Zájemci si dnes mohou v maketě zalistovat a vžít se tak do pocitů dřívějšího čtenáře. Původní rukopis byl zřejmě umístěn na dřevěném pultě a vlastní četba rozhodně nebyla pohodlnou činností.

Film i nově vydaná kniha

Během výstavy v Národní knihovně mohou návštěvníci vidět film přibližující místo vzniku Codexu gigas i jeho putování staletími. Stejný snímek zhlédli i návštěvníci loňského podzimního veletrhu Libri v Olomouci. Národní knihovna ČR vydala u příležitosti konání řadu upomínkových předmětů a také knihu Codex gigas – Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa) autorů Kamila Boldana, Michala Dragouna, Dušana Foltýna, Jindřicha Marka a Zdeňka Uhlíře. NA 120 stránkách textu přibližují rukopis z mnoha úhlů – seznamují se způsobem psaní knih se středověku, osvětlují vznik rukopisu, jeho složité putování u nás a cestu do Švédska. Opomenut není ani obsah – na 312 pergamenových listech je zaznamenána řada textů – dalo by se říci, že jde o jakousi „knihovnu v knize“. Publikace vyšla v českém a anglickém jazyce. Na webu Národní knihovny http://www.manuskriptorum.com/Site/CZE/volne_dostupne_dokumenty.asp se ve virtuálním badatelském prostředí pro oblast historických fondů nachází i Codex gigas v originále – v latinském jazyku.

Eva Veselá