Olomoucký kraj

 Náš seriál na toto téma postoupil do dalšího kraje. Zatím jsme představili situaci v okresech Olomouc a Šumperk, dnes k nim přidáváme další dva.

Okres Prostějov

Muzeum Prostějovska v Prostějově zcela nepřerušilo po roce 1989  spolupráci s kronikáři . „V rámci tzv. Poradenského střediska pro kronikáře jsme jednou až dvakrát ročně pořádali semináře a setkání na různá témata – historie, aktuální otázky, stylistika zápisu atd. A při této příležitosti si jednotliví kronikáři své zkušenosti vyměňovali mezi sebou. V současné době bohužel nemáme pracovníka, který by se této problematice věnoval. Také zájem kronikářů, respektive obcí, o spolupráci je minimální. Vzhledem k tomu, že tato činnost byla oboustranně zajímavá a přínosná, uvažujeme o nějaké nové formě oslovení kronikářů a obcí,“  říká ředitel prostějovského muzea Václav Hruška. Státní okresní archiv (SOkA) v Prostějově přichází do styku s kronikáři většinou při pořizování retrospektivních zápisů, kdy kronikáři potřebují nahlédnout do starších svazků kronik uložených v archivu či prostudovat písemnosti týkající se obce. „Při skartačních řízeních u obecních úřadů upozorňujeme starosty na povinnost ukládat dopsané svazky kroniky do archivu. Vysvětlujeme jim výhody tohoto kroku, avšak ne vždy se nám to daří. V poslední době se osvědčilo, že obcím nabízíme pořízení kopie kroniky. Ta pak zůstává obci, zatímco originál je bezpečně uložen u nás,“  sděluje ředitelka SOkA PhDr. Dagmar Roháčková.

Okres Přerov

Z působnosti Muzea Komenského v Přerově byla po roce 1989 práce s obecními kronikáři vyjmuta. Ve spolupráci s tehdejším Okresním národním výborem v Přerově se ještě v roce 1993 uskutečnil seminář, jehož se účastnilo 56 kronikářů. „Na jejich žádost se na něm hovořilo zejména o osobnosti kronikáře a o problémech spojených s vedením kroniky. Písemnou formou také kronikáři obdrželi základní pokyny jak vést zápisy a jak naložit s dopsaným svazkem. Získali i heslový ukazatel k ročnímu zápisu. Od té doby však muzeum není s obecními kronikáři v kontaktu,"  vysvětluje Mgr. Milan Chumchal, vedoucí oddělení regionální historie přerovského muzea. Státní okresní archiv v Přerově (SOkA) kontakty s kronikáři před rokem 1989 neudržoval. V rámci předarchivní péče bylo vždy zjišťováno, zda se v té které obci kronika vede, jak jsou uloženy její jednotlivé svazky, které do SOkA nebyly dosud předány, a tato praxe trvá i nadále. Po roce 1989 SOkA převzal k uložení evidenci kronikářů, kterou vedla metodička pro kroniky v Muzeu Komenského v Přerově. „My semináře pro kronikáře nepřipravujeme, ale když na podzim roku 1999 organizoval Městský úřad v Hranicích setkání kronikářů z Hranicka, připravili jsme pro ně přednášku o zpracování dějin obcí. Náš archiv kronikáři průběžně navštěvují, protože zde mohou získat potřebné informace z archivních pramenů. Výsledky studia jim pak poslouží k doplnění zápisů v kronice, popř. ke zpracování dějin obce. Na vyžádání také podáváme jednotlivé informace o vedení kroniky, o archivních pramenech k dějinám obce či předkládáme kroniky k nahlédnutí. Snažíme se pořídit kopie kronik, které nejsou u nás uloženy. Velice se nám osvědčila praxe, kdy město Přerov pořizuje dva exempláře kroniky, z nichž jeden je určen pro nás,"  říká PhDr. Jiří Lapáček, ředitel přerovského SOkA.

 Eva Veselá

Cyklus koncertů Klasika Viva, který v Šumperku pořádá Agentura J+D, přichází s novinkou. Poprvé ve své historii rozšiřuje svou působnost i do jiného města, než je Šumperk, a to do Jeseníku. Smyslem tohoto rozšíření je nabídnout i v Jeseníku pravidelné koncerty klasické vážné hudby a propojení osy Šumperk - Jeseník je logickým vyústěním několikaleté práce pořádající agentury. Neměnným cílem koncertů je představit nejširší veřejnosti v Šumperku a v Jeseníku špičkové české i zahraniční umělce, nabídnout zajímavou, nevšední až objevnou dramaturgii jednotlivých koncertů a příznivcům klasické hudby připravit mnoho neobyčejných zážitků.

Dramaturgie nadcházejícího ročníku cyklu, který bude rozdělen do dvou pololetí, bude velice zajímavá. V první ploivně roku se na koncertech Klasika Viva představí hned několik mimořádných uměleckých osobností.

Na prvním koncertě cyklu (18. března v Šumperku a 19. března v Jeseníku) se představí flétnistka Lenka Kozderková, mladý a talentovaný violoncellista Petr Nouzovský a slovenský klavírista, laureát Mezinárodní soutěže Pražské jaro, Matej Arendárik.

Druhý koncert (15. dubna v Šumperku a 16. dubna v Jeseníku) nabídne návštěvníkům koncertů poslech varhan a žesťových nástrojů. Varhanice Ingrid Silná, profesorka brněnské JAMU, a žesťové trio The Flash Brass budou protagonisty koncertu, v jehož programu nebudou chybět skladby J. I. Biebra, P .J. Vejvanovského, J. S. Bacha, F. Mendelssohna-Bartholdyho a dalších.

V květnu (20. května v Šumperku a 21. května v Jeseníku) přivítá Klasika Viva na svém v pořadí již třetím koncertě zahraničního hosta, francouzského kytaristu Pierra Laniaua. V ČR bude vystupovat poprvé a pro svůj český debut přiváží francouzsko-španělský program spojující dvě hudební epochy: zlaté období barokní kytary 17. a 18. století a francouzskou hudbu 20. století, jež je ovšem inspirována španělskými vlivy.

Čtvrtý koncert (10. června v Šumperku a 11. června v Jeseníku) cyklu nabídne večer se smyčcovým kvartetem Apollon.

 Pro zájemce z řad pravidelných návštěvníků koncertů je připraveno oblíbené předplatné. Abonentní karty jsou v prodeji v Šumperku v pokladně Domu kultury a v Informačním centru, v Jeseníku v pokladně Divadla Petra Bezruče. Zakoupením Abonentní karty získává majitel automaticky slevu na vstupném a program na koncerty zdarma. Cyklus koncertů klasika Viva se koná pod záštitou starosty města Šumperku, pod záštitou 2. místostarosty Jeseníku, za podpory Města Šumperku, Města Jeseník a Olomouckého kraje.

Spolupořádajícími subjekty jsou DK Šumperk a MKZ Jeseník.

Hlavní partneři cyklu Klasika Viva: ŠPVS REVIA s.r.o. Partneři rozhlasových vln: Český rozhlas Olomouc Radio Proglas

Agentura J+D, http://www.agenturajd.net/

 Při své návštěvě Pardubického kraje v květnu minulého roku oznámil ministr kultury Václav Jehlička rozhodnutí převést Soubor lidových staveb Vysočina k 1. lednu 2008 z vlastnictví státu na Pardubický kraj. Současným správcem skanzenu je Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích. Pardubický kraj požádal o převod skanzenu, protože má jinou představu o způsobu jeho provozování a využití.  K 1. lednu 2008 však ke změně nedošlo.

Na důvody jsem se zeptala krajského radního pro oblast cestovního ruchu Bc. Miloslava Macely:

Myslíte si, že  převod bude realizován v pozdější době?

„Aby k plánovanému převodu ze státu mohlo dojít, musí nejprve Národní památkový ústav prohlásit Soubor lidových staveb Vysočina za tzv. nepotřebný majetek. A k tomu podle mých informací zatím nedošlo. Hledá se také mechanismus, jak převést skanzen na kraj včetně finančních prostředků, které stát dosud vynakládal jako příspěvek na provoz. Pardubický kraj má samozřejmě na převodu i nadále eminentní zájem a jsme ochotni soubor staveb převzít i v průběhu roku.

V čem se péče o skanzen a jeho návštěvníky zlepší pokud bude zřizovatelem Pardubický kraj?

Skanzen na Veselém kopci (část Souboru lidových staveb Vysočina – pozn. redakce) je nejnavštěvovanější památkou Pardubického kraje. Hlavní změna by spočívala  v tom,  že se kraj jako zřizovatel bude ke skanzenu chovat jako k nejnavštěvovanější památce. Tzv., že zajistíme dostatečné finanční prostředky na propagaci, na jazykové vybavení průvodců a podobně. A hlavně, že veškeré výnosy ze vstupného a dalších aktivit zůstanou v organizaci. Skanzenu se navíc otevře možnost čerpání finančních prostředků z Evropských fondů (z Regionálního operačního programu, oblast cestovního ruchu). Takto získané finance by pomohly např. vyřešit velkou bolest – parkování. Ve spolupráci s městem Hlinskem plánujeme propojení s lokalitou Betlém v Hlinsku. Co se týče společných akcí, tak první «vlaštovkou» by měly být «Dny Pardubického kraje», které se na Veselém kopci uskuteční v sobotu 6. září 2008“.

S podobnou otázkou - zda bude usilovat Ústecký kraj o získání skanzenu v Zubrnicích (posud ve správě územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem), jsem se obrátila na Ing. Pavla Koudu, krajského radního pro kulturu a na náměstka hejtmana Olomouckého kraje Ing. Pavla Horáka ohledně skanzenu v Příkazech.

Kouda: „Zatím jsme o alternativě převzetí Muzea lidové architektury v Zubrnicích neuvažovali. Skanzen je plně funkční pod současným zřizovatelem a není důvodu zasahovat do zřizovatelských funkcí. Pouze v případě, že by se projevily problémy s posláním tohoto zařízení, potom by bylo nutné hledat vhodnějšího zřizovatele“.

Horák: „Olomoucký kraj neusiluje o získání skanzenu v Příkazech. Skanzen je v současné době spravován Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Olomouci (NPÚ). Obecně je nutno v této souvislosti říci, že současný stav, kdy NPÚ spravuje hrady, zámky a případně i skanzeny, není ideální. V případě všech těchto objektů se nejedná pouze o jejich údržbu, ale také o prezentování kulturních hodnot a realizaci kulturních akcí. Tento typ činnosti výrazně překračuje zaměření památkového ústavu, který není již jen vzhledem k personálnímu obsazení schopen nijak výrazně ovlivňovat zaměření činnosti jednotlivých zařízení. Tento stav se může změnit jen systémovými změnami, odtržením těchto objektů od NPÚ s následným vznikem nové zřizovatelské organizace, případně i převedením do působnosti krajů, ale jen za předpokladu, že by byl tento převod provázen i odpovídajícími rozpočtovými opatřeními“.

Děkuji Eva Veselá