Olomoucký kraj

LIPNÍK NAD BEČVOU: Město spojuje v posledních letech svůj rozvoj v oblasti cestovního a turistického ruchu poměrně úspěšně s kovářstvím a hradem Helfštýnem, který je baštou kovářů v Evropě. Vstup města společně s Helfštýnem do Kruhu evropských kovářských měst v r. 2006 byl dobrým krokem, což dokládá zájem turistů o město.

Jen turistické informační centrum města navštívilo v r. 2007 více než 14 tisíc lidí a služby prohlídky města s průvodcem využilo téměř 2,5 tisíce návštěvníků.

Dnes již tradiční výstavy kovářských plastik ve městě jsou neodmyslitelnou součástí letní turistické sezony.

Na hradě Helfštýně  pořádal Alfred Habermann od r. 2000 odborné kurzy a semináře pro kováře a tento „papež“ kovářů získal velký citový vztah k Lipníku i k jeho obyvatelům. Zastupitelstvo  města rozhodlo o pořízení kované plastiky s příznačným názvem TILIA – LÍPA , která se stane nejen kovářskou dominantou lipenského náměstí ale jistě i symbolem města.

Námět lípy je pro město příznačný, ale u této plastiky nejde však o prostý motiv stromu. Autor Alfred Habermann se inspiroval pouze detaily a liniemi, které jsou pro lípu typické, jako např. srdcovitý obrys listu nebo uzavřený lipový květ. Plastika bude komponována na středovou osu a do srdce skulptury je osazen klenot – skleněný kotouč – slunce jako jistota trvalého života na zemi. Výjimečnost a dnes již originalita plastiky pro město spočívá v rozhodnutí autora použít při tvorbě tohoto monumentálního díla výlučně klasických kovářských postupů a technologií. Uplatní zde zakomponování cirblů, prosekávání, nýtování, pěchování a další historické kovářské prvky. Právě proto vznikne dílo trvalé hodnoty, avšak svým výrazem svrchovaně současné.

Plastika o rozměrech téměř 200 x 400 cm bude umístěna na náměstí TGM, poblíž kašny sv. J. Nepomuckého. Její realizace se Alfred Habermann bohužel nedožil, zemřel jen pár dní před tím, než pořízení plastiky schválilo zastupitelstvo města Lipníka nad Bečvou.

Plastika Tilia bude odhalena letos, 9. května dopoledne. Toho času vzniká v dílně v Náměšti nad Oslavou. Pracuje na ní umělecký kovář Pavel Tasovský a dcera Alfreda Habermanna Kristýna.

Většina částí plastiky je už vykovaná, nyní se v dílně sestavuje. Kristýna Habermannová také pracuje na centrálním motivu – ten už Alfred Habermann nestihl více specifikovat.

Přes osobu Pavla Tasovského je Tilia spojena s letošním ročníkem výstavy Kov ve městě.

Kov ve městě V.

S dílem Pavla Tasovského a také dalšího významného výtvarníka, akademického sochaře Pavla Krbálka se budou moci obyvatelé a návštěvníci města seznámit při letošní výstavě Kov ve městě, která už nese pořadové číslo pět.

Právě tito dva umělci zde představí své kolekce v exteriéru – hlavně na hradebním okruhu. Jejich společná práce je k vidění také před hradem Helfštýnem – osmimetrová plastika s názvem Pocta Prométheovi je dílem Pavla Tasovského podle návrhu Pavla Krbálka.

Více než 20 kovářských plastik Pavla Tasovského a Pavla Krbálka bude instalováno v historickém centru města od soboty 13. června až do středy 30. září 2009.

Letošní ročník Kovu ve městě bude počtem vystavených exteriérových děl zatím nejrozsáhlejší, na rozdíl od loňska proběhne pouze v exteriéru. Několik exponátů ozdobí náměstí T. G. Masaryka, většina instalací bude soustředěna na travnatém pásu v jižní části prstence unikátních středověkých městských hradeb. Stanou se uměleckou pozvánkou k návštěvě kovářského města.

OLOMOUC: Současná, moderní i starší výtvarná kultura je v roce 2009 bohatě zastoupena ve výstavním plánu Muzea umění Olomouc (MUO). Třetí největší instituce svého druhu v České republice připravuje čtrnáct výstavních projektů. Osm z nich se uskuteční v Muzeu moderního umění, s pěti se počítá v Arcidiecézním muzeu Olomouc a jednu výstavu bude hostit kroměřížský zámek, kde sídlí Arcidiecézní muzeum Kroměříž.

Rok 2009 je podle ředitele Pavla Zatloukala pro MUO „rokem knihy“. Celým letošním programem totiž prolíná ústřední dramaturgická linie – reflexe fenoménu knihy v průběhu několika staletí. „Na rozmanité podoby knižní kultury od středověku až po její moderní a současnou podobu se zaměřuje šest letošních výstav. Hned tu první, Růžovou zahrádku, která od 19. února v olomouckém Arcidiecézním muzeu představí rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století, lze označit za objevnou. Diváci se mohou vůbec poprvé seznámit se souborem ručně psaných a kreslených modlitebních knížek, které v uvedeném období vznikaly na českém a moravském venkově," řekl Zatloukal.

Jak doplnila kurátorka výstavy Anežka Šimková, vystavený soubor muzeum získalo z pozůstalosti sběratele Jana Poše. „Věřím, že knížky návštěvníky zaujmou malebným a naivním půvabem vycházejícím z citového zaujetí lidových tvůrců," doplnila.

Fenoménu knihy se dotýká rovněž výstava Eduarda Ovčáčka (*1933), který podle historika umění Ladislava Daňka patří v českém poválečném umění k nejdůslednějším autorům, zabývajícím se vztahem mezi písmem a obrazem, písmem a plastikou nebo objektem či fotografií a také mezi tradiční a netradiční poezií. Výstava bude v Muzeu moderního umění zahájena 19. března.

Nejvýznamnějšími počiny k „roku knihy“ v Muzeu moderního umění bude trojice výstav:

Karel Teige a knižní kultura (16. 4. – 21. 6.)

Listování (11. 6. – 6. 9.)

Josef Čapek/Vidět knihu (16. 7. – 27. 9.)

„První z nich představí typografickou tvorbu přední osobnosti české meziválečné avantgardy Karla Teigeho. Prostřednictvím druhé zmíněné výstavy – Listování – chceme veřejnost seznámit se sbírkotvornou činností, kterou v oblasti knižní kultury vyvíjíme. Vystavíme tak naši sbírku knihy 20. století a Knihovnu O. F. Bablera, kterou jako pozůstalost po tomto olomouckém překladateli a bibliofilovi muzeum spravuje. Podstatnou součástí expozice bude naše sbírka autorských knih, která je v České republice co do rozsahu i kvality zcela ojedinělá. A jak název třetí výstavy napovídá, v rámci ´roku knihy´ neopomeneme ani výraznou osobnost české knižní kultury 20. století – Josefa Čapka. Kromě zhruba tří stovek knižních obálek a ilustrací návštěvníci uvidí také jeho obrazy a grafiky," přiblížil Zatloukal.

Více v příloze.

Seznámit veřejnost s projektem Středoevropského fora Olomouc (SEFO) a současně s tím, co se již podařilo získat pro jeho připravovanou stálou expozici. To jsou hlavní cíle výstavy Středoevropské forum Olomouc 2009, kterou startuje 22. ledna letošní výstavní program. Zahajovací výstava je přitom symbolická pro celoroční úsilí olomouckého muzea. Realizace projektu SEFO, který počítá se stavbou nového multifunkčního kulturního centra za půl miliardy z evropských fondů, je totiž pro muzeum nejdůležitější úkol roku.

Již několik měsíců se přitom potýká s převodem a s výkupem pozemků, kde má SEFO stát. Vedení muzea ale neztrácí naději, že se vše podaří vyřešit do poloviny června, kdy musí podat oficiální žádost o dotaci. Středoevropské forum Olomouc (SEFO), které bylo slavnostně založeno 20. června 2008 v Arcidiecézním muzeu Olomouc při příležitosti schůzky zástupců ministerstev kultury zemí Visegrádské čtyřky, představuje největší investiční akci z hlediska olomoucké kultury vůbec.

Tento záměr patří mezi 19 projektů, které ministerstvo kultury hodlá podpořit evropskými prostředky z Integrovaného operačního programu.

Muzeum umění počítá s tím, že zhruba půl miliardy poslouží jednak k rekonstrukci stávajícího objektu muzea v Denisově ulici, jednak k přístavbě nového objektu.

„Základní ideou proje,ktu je využití proluky v sousedství muzea o rozloze zhruba 1800 metrů čtverečních pro kulturní účely," uvedl ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal.

SEFO, s jehož otevřením se počítá v roce 2013, by mělo systematicky podchycovat různorodé projevy výtvarné kultury středoevropského regionu po 2. světové válce, budovat jeho stálou expozici, pořádat krátkodobé výstavy i větší střednědobé přehlídky typu trienále. Jeho součástí má být nový centrální depozitář uměleckých děl, mezinárodní badatelské a školící centrum včetně velké knihovny, nově transforrmované Divadlo hudby a někdejší kino Central pro cca 200 diváků nebo kavárna, restaurace a bookshop.

„Středoevropské forum může být krokem, směřujícím k transformaci Muzea umění v kulturní instituci s mezinárodní působností. Zároveň by mohlo rozšířit kulturní nabídku Olomouckého kraje i celé republiky a současně zvýšit prestiž regionu. V budoucnu by se mohlo stát tím, čím se pro Bilbao stala novostavba Guggenheimova muzea," dodal ředitel MUO.

I přes některé nepříznivé okolnosti, provázející převod a výkup parcel, kde má novostavba vyrůst, musí muzeum již nyní pracovat na programové náplni SEFO a připravovat jeho stálou expozici.

„V roce 2013 bychom chtěli Forum otevřít velkou expozicí výtvarné kultury střední Evropy let 1945 - 1989 se základním námětem kultura a svoboda. Obecným cílem tohoto projektu je snaha přispět k vědomí sounáležitosti jak s kořeny evropské civilizace, tak s jejími konkrétními kulturními projevy minulosti i současnosti. Z každé ze středoevropských zemí, tedy z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a části Německa, bude vytipováno několik výrazných osobností, jejichž dílo hodláme relativně zevrubně představit a vytvořit tak jedinečný soubor co nejkvalitnějších exponátů a současně ideových souvislostí. A zároveň umožnit návštěvníkům nahlédnout také do lidských příběhů těchto umělců,“ přiblížil Zatloukal ideu stálé expozice SEFO.

Otevření nové instituce chce podle něj muzeum každým rokem předjímat komorní výstavou. „Budeme veřejnosti předkládat výběr ze sbírkových přírůstků, které se nám již pro SEFO podařilo získat. Vernisáže těchto výstav by zároveň mohly být spíše diskusními večery, fory k zveřejňování a promýšlení otázek, které s projektem konkrétně i obecně souvisejí,“ informoval Zatloukal.

První výstavou tohoto druhu je Středoevropské forum Olomouc 2009, která bude v Muzeu moderního umění zahájena 22. ledna a potrvá do 22. března.

Ve dvou výstavních sálech si mohou diváci prohlédnout stovku exponátů - grafik, fotografií,kreseb, koláží, asambláží, obrazů a plastik od devíti špičkových českých autorů, například Jiřího Koláře, Milana Knížáka, Karla Malicha či Vladimíra Boudníka. „Část z vystavených děl již ve sbírkách muzea byla z předchozích let, větší část se však podařilo získat v poslední době, a to již s vědomím, že budou součástí stálé expozice SEFO," uzavřela kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová.

POŘADATEL VÝSTAVY: Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění

KONCEPCE VÝSTAVY: Pavel Zatloukal

KURÁTORKA: Štěpánka Bieleszová

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ VÝSTAVY: Petr Šmalec

Mediální partneři: MF Dnes, Lidové noviny, ČRo Olomouc, Info, Epava, Profit

Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Denisova47, 771 11 Olomouc

HRANICE: Pokud si lidé ještě lámou hlavu s tím, jaký dárek obstarat pod stromeček, nabízí jim Městské kulturní zařízení poukázku, jejíž hodnotu si určí sami. Obdarovaný si pak sám vybere z nabídky programů. Na zadní straně poukázek, které budou mít platnost půl roku, se vyčerpané částky postupně odepíší. Poukázka má rozměr papírové bankovky, takže se pohodlně vejde do peněženky....

Ještě nyní můžete poukázky zakoupit v kanceláři MKZ v přízemí zámku - ve dvoraně, pondělí - pátek 8.00 - 15.00 hod.

Městské kulturní zařízení Hranice, p.o. 

Nám. 8. května 368, 753 01 Hranice

tel.: 581 828 170, 733 510 141

Občanského sdružení Za krásnou Olomouc zveřejnilo své stanovisko k aktuální kauze připravovaného zastřešení nádvoří Salmova paláce na Horním náměstí v Olomouci.

Tímto projektem, který by již jednou KÚ v Olomouci zamítnut a nyní znovu povolen památkovým odborem magistrátu města, je vážně ohrožena historická podstata této významné barokní stavby. Text prohlášení najdete v příloze.

Občanské sdružení za krásnou Olomouc vzniklo v dubnu roku 2008.

Jeho zakládajícími členy jsou tři olomoučtí historikové umění: Marcela Marková, PhDr. Martin Horáček, Ph.D. a Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D. Jsou podporováni zainteresovanými zájemci z řad odborné i laické veřejnosti, která se znepokojením sleduje negativní proměny obrazu města Olomouce.

Členy a příznivci (obecné podmínky jsou formulovány ve stanovách Sdružení) se ovšem může stát každý, komu leží nas srdci nevhodné novodobé vstupy do městského prostředí. Hlavní problematické kauzy můžete sledovat na stránkách www.krasnaolomouc.cz.

Členové sdružení na svých webových stránkách deklarují zájem o jakoukoliv pomoc a aktivitu při naší snaze o zachování památkových hodnot města Olomouce a podpoře kvalitní novodobé architektury a dalších zásahů do jeho městského organismu.