Památky

 Národní technické muzeum má statut ústředního muzea České republiky a vědeckého pracoviště s funkcí dokumentační, prezentační, metodickou a informační v oblasti historie vědy a techniky. Jeho rozsáhlé sbírky, archiválie a knižní fondy jsou prezentovány veřejnosti nejenom prostřednictvím expozic a krátkodobých výstav, ale i výchovně vzdělávacích a odborných programů; je k nim orientována i vlastní publikační činnost muzea. Vloni na podzim se muzeum uzavřelo kvůli rekonstrukci. Ministr kultury Václav Jehlička očekává, že NTM se stane vlajkovou lodí našich technických muzeí, že získá postavení srovnatelné s Národní galerií a Národním muzeem a zařadí se mezi špičkové evropské instituce tohoto druhu. Nový ředitel Mgr. Horymír Kubíček, jmenovaný vloni v létě, si mezi krátkodobější cíle vytkl otevření nově rekonstruované budovy a stálých expozic ke 100. výročí založení muzea. Domnívali jsme se, že toto výročí připadá na letošní podzim, ale PhDr. Jitka Zamrzlová z odboru vnějších vztahů NTM, která zopověděla všechny naše dotazy, nás vyvedla z omylu:

Na jaké datum by měly připadnout oslavy a je už alespoň v přípravě nějaký itinerář?

Nejprve bych ráda upřesnila datum založení muzea; nebylo to na podzim, ale 5. července roku 1908, kdy se konala zakládající schůze. Ovšem až za dva roky, 28. září 1910, se muzeum poprvé otevřelo pro veřejnost. Proto – a nejen proto –  jsou naše oslavy zacíleny na září 2010. Dalším důvodem je také to, že letos, kdy uplyne sto let od konání zakladatelské schůze, je a bude muzeum z důvodů zásadní stavební rekonstrukce uzavřeno. Itinerář oslav není ještě ve finální podobě, soustředíme se nyní především na nové expozice a na výstavu ke stoletému výročí, které by měly být dokončeny a otevřeny v letech 2009 a 2010. Letos hodláme v rámci stoletého výročí vydat ve spolupráci s ČNB pamětní stříbrnou dvousetkorunu, a dále je naplánováno vydání publikace příběh NTM a reprezentativního výběrového katalogu sbírek NTM. Další akce budou následovat v letech 2009 a 2010.

Jak probíhá rekonstrukce? Jsou nějaké vážné problémy, a kdy se počítá s jejím ukončením?

Jak uvádíme i na hlavní stránce naší webové prezentace, příprava jednotlivých stálých expozic (Doprava, Hornictví, Foto-kino, Tiskařství, Komunikace, Technika v každodenním životě, Astronomie a Architektura a stavitelství) a výstav (Příběh Národního technického muzea a Motory) je oproti původnímu předpokladu bývalého vedení NTM finančně a časově výrazně náročnější. Proto nebude technicky možné nové expozice dokončit a zpřístupnit veřejnosti v tomto roce, tak jak bylo avizováno. Nové vedení NTM usiluje o vybudování kvalitních expozic a výstav, a proto věnuje velkou pozornost jejich koncepci, obsahu a provedení. To vyžaduje kromě nemalých finančních prostředků i dostatečný časový prostor na jejich přípravu a realizaci. Jednotlivé expozice budou postupně dokončovány v průběhu roku 2009. Zpřístupnění všech expozic a výstav pro veřejnost v nově zrekonstruované budově je plánováno nejpozději do roku 2010. Vlastní oprava budovy probíhá podle plánu a postupně jsou zprovozňovány její jednotlivé části. Druhá etapa skončí v květnu 2008 a výsledkem budou stavebně zrekonstruované prostory stálých expozic, výstavních sálů, konferenčního sálu, vstupního vestibulu, hlavních schodišť a foyerů, kancelářského, provozního a technického zázemí a dalších prostor včetně venkovního parkoviště pro návštěvníky. Na rok 2009 je plánováno zahájení třetí etapy rekonstrukce, která by měla být ukončena v roce 2011.

Požádalo muzeum na rekonstrukci budovy, sbírek nebo na některý ze záměrů o dotaci EU, případně s jakým úspěchem?

Na rekonstrukci budovy NTM nežádalo o dotaci z EU, neboť všechny tři etapy rekonstrukce jsou průběžně financovány z rozpočtu MK ČR. Muzeum požádalo na podzim r. 2006 o finanční podporu z tzv. „norských fondů“ (Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a finanční mechanismus Norska) na přípravu expozic, bohužel bez úspěchu. V roce 2005 jsme žádali o podporu restaurování Letenského kolotoče, také bezvýsledně.

A právě k Letenského kolotoče se týká naše poslední otázka. V roce 2005 byla vyhlášena veřejná sbírka na rekonstrukci této kulturní památky, povolená na tři roky. Zeptali jsem se:

Kolik peněz se díky sbírce shromáždilo a jak byly či budou použity. Kdy skončí restaurování této památky a kde se počítá s jejím umístěním?

Veřejná sbírka na opravu kolotoče vynesla k 28. únoru letošního roku 300 179 Kč. Tyto prostředky budou použity přednostně na stavebně historické průzkumy objektu kolotoče a na restaurátorské průzkumy koní, případně i na zahájení restaurátorských prací. V současnosti se zpřesňuje strategie restaurování, neboť jde o naprosto bezprecedentní případ, kdy by výsledkem těchto prací měl být sbírkový předmět požívající památkové ochrany a zároveň by tento předmět měl být používán ku svému původnímu účelu. Rozhodně však nepočítáme s možností, že by kolotoč měnil své historické místo, a zároveň počítáme s tím, že bude i nadále otevřen pro veřejnost při splnění všech bezpečnostních a památkářských kritérií.

Díky za informace

Ludmila Kučerová

Výstava se koná v Muzeu české loutky a cirkusu

Velké náměstí 43

PRACHATICE

Vernisáž proběhne 19. 3. 2008 v 16 hod.

VELEHRAD: V pozdně románské, velehradské bazilice zaznívaly modlitby cisterciáckých mnichů odpradávna. Matice Velehradská se proto rozhodla ve dnech 7. - 9. 3. 2008 na Velehradě uspořádat Víkend gregoriánského chorálu. Kurz vede přední interpret tohoto duchovního žánru v ČR, hudebník a organizátor Jiří Hodina. V letech 1994-96 studoval obor dirigování gregoriánského chorálu na Conservatoire de Paris. Od svého založení do roku 2003 byl členem a později i zastupujícím dirigentem souboru Schola Gregoriana Pragensis. Od roku 1997 je uměleckým vedoucím komorního ženského vokálního souboru Schola Benedicta, který se specializuje na interpretaci gregoriánského chorálu v rámci liturgie i koncertní činnosti.

 Příhlášku i další informace získáte na : http://www.maticevelehradska.cz/dokument/Gregoriansky-choral-93/

[uma]

SVOJANOV: K připomenutí 720. výročí založení obce pod malebným hradem Svojanov vydalo několik místních nadšenců knihu Svojanovské letopisy.  S nápadem vydat knižně historické texty, zápisky pamětníků i legendy a pověsti vztahujících se k hradu a městysu na Trstenické stezce přišla místní kronikářka Růžena Stejskalová. Před třemi lety začala pátrat v dobových pramenech po nejstarších písemných zmínkách o Svojanově.

„Dílo ukazuje významnou historickou hodnotu naší obce. Letopisy ukazují zdejší život od dob dávné minulosti. Čerpají téměř ze třiceti kronik a pro autentičnost je zde použito i dobové malované písmo,“ popisuje publikaci starosta městyse Josef Gracias.

 Po tom, jak byla kniha představena veřejnosti jí v místním kostele sv. Petra a Pavla posvětil farář Erik Tvrdoň. Svojanovské letopisy ( vydalo nakladatelství Corona) jsou unikátní sbírkou textů několika autorů, (jako hlavní editoři jsou uvedeni Václav Petříček, Ivan Matějka) kteří se celý svůj život věnovali sepisování historie dění kolem hradu a městyse Svojanova. Tento byl již od dob Karla IV. důležitou součástí českého království a tak se touto knihou dočkal zasloužené pozornosti a shrnutí své bohaté historie. Kniha na svých stránkách zachycuje proměny nejen ve vnímání lidských hodnot, ale třeba také to, jak výrazně se zrychlil každodenní tep našeho života. Mnohem širšího významu nabývají Svojanovské letopisy jako autentická studie. Nepřinášejí pouze souhrn suchých faktů, ale pomocí prostředků krásné literatury nabízí pohledy lidí, kteří se snaží svými vlastními výrazovými prostředky převyprávět mnohé příběhy a přitom zachytit prchavé okamžiky doby jejich života.

Mária Uhrinová