Památky

OLOMOUC: Dopravní podnik města Olomouce zahájil veřejnou sbírku na renovaci historického tramvajového vozu č. 223, který byl v roce 1996 prohlášen za movitou kulturní památku. Zájemci mohou přispět zasláním finanční částky - bude jim podle výše příspěvku poskytnuta čestná jízdenka na různé časové období. Další možností je nákup drobných předmětů atd. 

Podrobnosti najdete na http://www.olomouc.eu

ev

CHEB:  Radnice  zřídila Nadační fond Historický Cheb,  jehož hlavním posláním je oprava městských památek. Podnětem k jeho založení se stal dar čestného občana města Cheb Antona Harta ve výši 5 tisíc euro.

Město určilo čtyři  priority – Kulturní centrum Františkán, poutní místo Maria Loreta, chebský hrad a věže kostela sv. Mikuláše. 

V letošním roce má být zahájena rekonstrukce právě na kostele sv. Mikuláše - věže mají získat podobu, kterou měly před zničením v závěru 2. světové války. Práce si vyžádají podle studie kolem 8,5 milionů Kč. Jeden milion Kč se podařilo nadačnímu fondu získat v závěru minulého roku ze státního rozpočtu, při tzv. "porcování medvěda" v Parlamentu ČR. Veřejná sbírka vynesla cca 2,5 milionu Kč, 4 miliony vložilo v dřívějších letech město Cheb a nyní opět přispěje – tentokráte 1 milionem Kč.

Další památkou, která čeká na opravu je křížová cesta k poutnímu místu Maria Lorety ve Starém Hroznatově (místní část Chebu). Studie zahrnuje obnovu jednotlivých zastavení (z původních 30 jich má být obnoveno 29) i opravu povrchu cesty v délce 4 km. Podobný projekt má i Waldsasse v sousedním Německu. Opravy na naší straně si vyžádají kolem 47 milionů Kč, na německé straně, kde je křížová cesta lépe udržovaná, pouze cca 100 tisíc eur. Zrcadlový projekt má větší šanci získat další potřebné finance z evropských fondů.

Eva Veselá

ÚSTÍ NAD LABEM: V centru města se v průběhu posledních let mnoho staví a tak podzemí odkrývá postupně mnoho zajímavých nálezů. Ty je potřeba roztřídit, určit jejich stáří a také je odborně uložit. Pro tento účel byla v ústeckém muzeu nově zřízena archeologická laboratoř.

Ve středu města, na místě, kde roste palác Zdar se podařilo najít kosti mamutů a dalších zvířat z období středověku a mezi asi největší skvosty patří gotický portál ze čtrnáctého století, který se stane po dostavbě obchodního centra hlavní dominantou objektu. Další archeologické poklady se našly u kostela Nanebevzetí panny Marie, známého ústeckého kostela se šikmou věží. Byly tu objeveny základy středověkých domů, prostory, kde dříve bývaly zahrady a dvorky mezi domy. Z archeologických nálezů je možné sledovat osídlení až z dob pravěku.

uma

Sedm partnerů (neziskových organizací, obcí a měst), mezi nimiž jsou Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou, Sdružení Splav, obce Deštné v Orlických horách a Skuhrov nad Bělou spolu s městem Rokytnice v Orlických horách, realizují za pomoci tzv. norských fondů projekt s názvem Krajina paměti. Jedná se o 21 konkrétních aktivit, mezi nimiž je dokončení skanzenu středověké vesnice v Uhřínově pod Deštnou, kam jen za loňský rok zavítalo 14 800 návštěvníků, z toho 4000 v organizovaných skupinách.

Cizinců bylo necelých 10 %. Středisko experimentální archeologie Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou začalo pracovat v roce 1992, oficiálně pak rok poté, registrováno bylo 1994, když předtím působilo pod hlavičkou Domu dětí a mládeže Rychnov nad Kněžnou. V tomto skanzenu, v němž je na ploše sedmi hektarů šest větších objektů a řada malých, postupně vznikly roubená i pletená zemnice, kovárna, hrnčířská dílna, keramické pece a pec metalurgická, kovárna, hospodářské přístřešky, stodola, kruhový přístřešek pro zvířata, nové velké oplocení pro ovce a kozy i sad. Zajímavé je, že tu mají pole na rozloze 300 metrů čtverečních, které loni poprvé místo rytí skoro hodinu orali hákem, taženým koněm; pro všechny to byl velice silný zážitek. Loni se v tomto skanzenu stavěla replika středověkého domu ze 13. století, vykopaného v lokalitě Bystřec u Vyškova, která byla letos dokončena. Letos se pozornost obrátí k tzv. dýmnému provozu za pomoci dýmníku, vymazaného hlínou (moderně bychom řekli digestoře) a malé pícce. Ta první replika je dvouprostorový jednoduchý nadzemní objekt s pilířovou konstrukcí, obytnou jizbou 4 x 3 metry a komorou 2 x 3 metry, dokládající cestu mezi jednoprostorovým a dvouprostorovým domem k tříprostorovému domu. „Po víc než šest let se tu v rámci mezinárodní výměnné studentské služby European Worldcamp Service (EWS) střídají dobrovolníci, mj. z Belgie, Francie, Německa a Turecka, Zakarpatské Ukrajiny a USA. Probíhal tu desetidenní česko-francouzsko-polsko-slovenský tábor pro 27 mladých lidí,“ dodal ředitel skanzenu Bohumír Dragoun, který se jednání také účastnil (na snímku s Kateřinou Holmovou z Euroregionu Glacensis). Muzeum archeologického experimentu, fungující od předloňských prázdnin v sousedství skanzenu středověké vesnice Villa Nova, vzniklo postupnou rekonstrukcí bývalé německé školy v Uhřínově pod Deštnou, místní části obce Liberk v Orlických horách. Tu má Villa Nova pronajatou na 30 let od obce za údržbu. Vybudování muzea po stavební stránce přišlo na 400 tisíc korun, sponzorsky se na něm podílel Královéhradecký kraj a na vytvoření expozice také japonská Tadešiho nadace. Ve třech přízemních místnostech muzea, na ploše 70 metrů čtverečních, kde byly vybudovány nové rozvody elektřiny, vody a ústřední topení, se návštěvníci názorně seznamují (mohou vyzkoušet) např. s tkaním na primitivním středověkém stavu či s mletím obilí pomocí primitivního mlýnského kamene. To vše zapadá do čtyřhodinového programu neformálního projektového vyučování Okno do minulosti, vhodného pro žáky 6. a 7. tříd základních škol a do něhož se ročně zapojuje víc než 3000 dětí. V programu si děti vyzkoušejí různé techniky a mj. sledují, jak vypadá vypalování v keramické peci, a dokonce si upečou placky. Připomeňme ještě úspěšnou rekonstrukci kolomazné pece na výrobu dehtu; šlo o dvouplášťovou kruhovitou stavbu o průměru 2 m a výšce 1,2 m, s vnitřním pláštěm z hliněné mazanice a vnějším z kamení. Tento experiment se uskutečnil ve spolupráci s Okresním muzeem Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Památkovým ústavem archeologické péče středních Čech v Praze a Západočeským muzeem v Plzni. Z drobných staveb tu najdeme prostičký kruhový chlívek pro zimní ustájení koz s centrálním sloupem, do kterého se zapírají krokve a latě, postavený na základě paralely etnografických nálezů z Rumunska. Josef Krám

Dokumentární film " Tempus Rerum Imperator aneb Putování za technickými památkami Plzeňského kraje" představuje víc jak dvacítku technických památek na zmíněném území. Diváci se tak mohou seznámit např. s mostem ze 14. století v Rabštejně nad Střelou, železárnami v Rokycanech či s mostem v Chrástu, který byl svého času nejvyšší svého druhu u nás. Film vznikl ve spolupráci Audio video centra s Krajským úřadem Plzeňského kraje a Nadací ČEZ. Film přibližuje historii každé památky a zdůvodnění, proč byla zařazena do dokumentu.

ev

TŘEBÍČ: Rituální umyvadlo zvané "kijor" pocházející z roku 1718, které váží přes 200 kg, se po restaurování vrátilo v 2. polovině minulého roku na své původní místo do Zadní synagogy v Třebíči. Na tomto místě se nacházelo do konce 20. let minulého století a potom bylo přemístěno na Židovský hřbitov. Náklady na restaruování uhradila Židovská obec Brno.

ev

PRAHA 4: Kostel sv. Pankráce patří k nejstarším a nekrásnějším památkám na území městské části Praha 4. Původní románská rotunda z 12. století se stala základem pro pozdější gotický kostel, který získal barokní podobu v polovině 17. století.

A právě náhodou objevené románské základy zachránily kostel, který získal barokní podobu v polovině 17. století. Domy v okolí byly totiž zbořeny v souvislosti s výstavbou metra. Kostel, který po určitou dobu sloužil jako prachárna, se v loňském roce dočkal obnovy fresek a obrazů. Městská část Prahy 4 poskytla dar církvi ve výši 650 tisíc Kč na jejich restaurování a dalších 250 tisíc na restaurování kazatelny.

[ev]

NOVÉ STRAŠECÍ: Muzeum v Novém Strašecí (Středočeský kraj), pobočka Muzea TGM v Rakovníku, otevřelo novou expozici „Keltové na Rakovnicku“.

Přibližuje okolnosti jednoho z nejslavnějších archeologických nálezů světa – opukové plastiky hlavy Kelta, objevené v roce 1943  nedaleko u Mšeckých Žehrovic. Zájemci se mohou seznámit s významnými archeologickými lokalitami doby laténské na Novostrašecku, které v 5. století př. n. l. přilákaly svým nerostným bohatstvím Kelty. Historii dokresluje řada modelů, replik a rekonstrukcí s možností aktivního zapojení návštěvníka. Na expozici, která přišla na 400 tisíc se finančně podílelo ministerstvo kultury formou grantu, další finance šly přímo z rozpočtu rakovnického muzea a pomohli i sponzoři, budou navazovat doprovodné akce a programy. K dispozici jsou i značené turistické trasy nebo naučná stezka Novostrašecko, která vede do známých archeologických lokalit. Muzeum, jehož vznik se datuje do roku 1893, sídlí od roku 1943 v budově bývalé školy. Nabízí k návštěvě ještě další expozici – Zemědělská usedlost na Novostrašecku.

[ev]

V rámci veletrhů GO a Regiontour 2008 vyhlásil Národní památkový ústav 2. ročník ankety

"O nejpohádkovější hrad nebo zámek". Na výběr jsou zpřístupněné památky ve správě NPÚ a účastníci ankety mohou hlasovat pro své oblíbené místo na http://www.npu.cz/zprist/anketa/ . Z hlasujících budou vylosováni tři účastníci ankety, kterým bude umožněn bezplatný vstup na vybraný hrad nebo zámek a získají publikace z aktuální produkce NPÚ.

[uma]