Památky

ÚSTÍ NAD LABEM, PRAHA: Se stále stoupající stavební aktivitou se mnohem častěji dovídáme o nových archeologických objevech, které jsou jednak chráněny zákonem, ale vyžadují také ohleduplný přístup. Mohou se stát předmětem obrovského zájmu nejen našich občanů, ale i turistů. Například odkrytá židovská pohřebiště, která dnes navštěvují ortodoxní rabíni z celého světa. V souvislosti s novu výstavbou a nezbytným archeologickým průzkumem vznikají stavebníkům nepříjemné prostoje a prodražení stavby, ale je to nutná daň za záchranu toho, co se nedá ničím nahradit. 

Historie Zdaru, Zdar Ústeckým

ÚSTÍ nad LABEM: „Komunisté zbourali snad polovinu historické zástavby v našem městě a své udělalo i spojenecké bombardování. proto je třeba si historii připomínat,“  řekl primátor města Ústí nad Labem Jan Kubata krátce poté, co speciální jeřáb s protizávažím vyzvedl nad úroveň terénu vzácný gotický portál ze čtrnáctého století. Archeologové ho našli předloni v prostoru Mírového náměstí, kde má stát palác Zdar, a město se rozhodlo historicky cenný vstup do gotického sklepa zachránit. Z jednání s investorem vyplynulo, že portál se zapustí  do země, nasvítí a přikryje skleněnou deskou. Památka bude spolu s fotografiemi z archeologického průzkumu vystavena na místě nálezu, tedy v paláci Zdar. Celkové náklady na záchranu stavebního fragmentu se odhadovaly na 20 milionů korun, práce si vyžadovaly soustředěnost a použití nadstandardní techniky, příprava na transport trvala dva týdny. Dělníci totiž museli zpevnit podloží pro jeden z největších jeřábů v republice, který dokázal na jaře 2007 vyzdvihnout osmdesátitunovou památku a přesunout ji do středu staveniště. A v listopadu, po dostavbě přízemní části paláce, odborníci portál přestěhovali podruhé, tentokrát už na jeho konečné místo. Portál však zůstane až do konce výstavby v ochranném pouzdře.

Díky důslednému průzkumu našli archeologové řadu dalších unikátních nálezů, které například potvrzují, že v centru Ústí nad Labem existovala osada lovců mamutů. Našel se zde i neolitický rondel, 6900 až 6200 let stará svatyně z mladší doby kamenné. Ukončení stavby se však muselo posunout až na léto roku 2008: „Veřejnost bude moci gotický portál obdivovat hned po dokončení stavby," uvádí na městském webu náměstek primátora Jan Řeřicha a dodává: „Myslím si, že díky portálu bude přízemí objektu velmi atraktivním místem. Chceme v jeho blízkosti umístit i městské informační centrum. V současné době máme informační stánek nedaleko vlakového nádraží, rádi bychom ho posunuli směrem k centru." Záchrana archeologické památky přišla celkem na 18,7 milionu korun. Městu Ústí nad Labem na ni 10 miliony přispěl stát a 3 miliony Ústecký kraj.

Je nutná prezentace památky za každou cenu?

PRAHA: Na náměstí Republiky můžeme z jednoho bodu pozorovat hned několik architektonických slohů, a to od gotiky až po obchodní dům Kotva. V jeho blízkosti stojící nedávno otevřený pražský obchodní palác Palladium vyrostl podobně jako mnohé stavby tohoto charakteru. Do zbylé obvodové zdi kasáren Jiřího z Poděbrad v novogotickém stylu dal investor vestavět novou budovu. Přestože objekt stojí v místech za tehdejšími městskými hradbami, a žádný významný archeologický objev se tedy neočekával, byly zde odkryty pozůstatky románského paláce.

Jak naložili s objevem investoři a jaký signál vyslali k výkonným stavebním složkám? Po návštěvě prostoru kosntatujeme: Nezainteresovaný se nic nedozví, poučený se diví. Několik fragmentů gotického zdiva dnes zcela volně stojí v prodejních interiérech. V kavárně obsluhující personál pokládá na  archeologiocky cennou "zeď" nádobí bez toho, že by to považoval za něco neadekvátního. Žádné označení, natož podtrhnutí výjimečnosti stavební památky. Na tento podivný způsob prezentace památky upozornila na konferenci Urbes 2007 odbornou veřejnost pracovnice Odboru památek MK ČR Mgr. Martina Veselá. Jak sama poukázala, tyto kulturní památky „zatím(!) stojí“, jsou ale nezakonzervovány a ve zcela nevyhovujícím režimu a jsou používány jako odkladní plochy.

Mgr. Veselá poskytla laskavě naší redakci vlastní snímky, které doprovodila následujícím komentářem:

"Na příkladu základů honosného románského domu z 12. století na náměstí Republiky lze prezentovat kacířskou otázku, zda jakákoli prezentace je lepší než žádná. Nejenom odborníka, který náhodou zabloudí do nově otevřeného obchodního centra Palladium, které se svou více než předimenzovanou hmotou důstojně tyčí za sice zachovaným, leč dnes již bez souvislostí stojícím zdobným průčelím bývalých jezdeckých kasáren, musí nutně napadnout otázka, zda prezentace románského zdiva veřejnosti zde není spíše výsměchem. Rozpadající se opuková hmota, ve které nově a překvapivě objevené zděné předlokační osídlení na území Nového Města pražského vidí málokdo, zde slouží spíše jako podřadná a až svou hrubostí obtěžující kulisa, která se zcela nečekaně vynořuje v prostoru přízemní restaurace mezi tím vším sklem a kovovou konstrukcí. Tento způsob prezentace snad už nelze nazvat ani jako nešťastný. Je to pro odkaz našeho architektonického dědictví nedůstojný kompromis mezi investorem a Magistrátem hlavního města Prahy, který o této věci rozhodoval. A co víc, jedná se o skandální postoj společnosti, o které toho tato ´kauza´ vypovídá více než dost. A rozhodně to není výpověď nejenom směrem k dalším generacím lichotivá."

Mária Uhrinová

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Výstava o rekonstrukci báně kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm, která proběhla na konci roku 2007 v GALERII NA RADNICI v je nyní k dispozici na webových stránkách. http://www.tka.cz/index.htm#stripky

Jedná se o mimořádnou záležitost opakující se pouze jednou za 150 let. Vy můžete být u toho prostřednictvím internetové výstavy, která  byla slavnostně "otevřena" v pondělí 25. 2. 2008. Máte možnost zhlédnout výjimečnou a originální výstavu, která je během našeho života zřejmě neopakovatelná. V roce připomínky 740 let od prvé písemné zmínky o Rožnovu došlo snad kouzlem nechtěného ke generální rekonstrukci báně rožnovského kostela Všech svatých a k nalezení dokumentů, jejichž prostřednictvím můžeme nahlédnout do více než sto let staré historie města.

Město Rožnov pod Radhoštěm je od svého založení historicky úzce spjato s církví. Vždyť také první zmínky o Rožnovu spadají do druhé poloviny 13. století a souvisí s kolonizováním této odlehlejší části východomoravských hor. Nedílnou součástí města je také kostel Všech svatých blízko rožnovského náměstí. Nový zděný kostel, který nahrazoval předchozí kostely dřevěné, byl postaven v letech 1745 – 1750, kvůli probíhajícím nepokojům byl však definitivně včetně interiérů dokončen až v roce 1752.

Od doby své výstavby prošel rožnovský kostel řadou větších i menších oprav a rekonstrukcí. Z historických materiálů lze například vyčíst, že při opravě v roce 1805 byla vyměněna kopule, v roce 1876 pak nahrazena plechová střecha šindelem. Dalších oprav se kostel dočkal po druhé světové válce, za které byla zrekvírována střešní krytina i zvony na válečné účely.

I v současné době byla nutná rekonstrukce horní části kostelní věže a díky tomuto se za krásného počasí v pátek 10. srpna 2007, za pomoci pracovníků provádějících její opravy na věži, snesla po lanech stará makovice z kostelní věže na půdu před rožnovskou farností. Zde už na ni netrpělivě čekala desítka odborníků i zástupců města Rožnova p. R., protože se předpokládalo, že bude ukrývat pro naši generaci nějaké tajemné zprávy. V kopuli kostelní věže se našly celkem tři tubusy a malá měděná schránka. Při jejich otevírání bylo ve vzduchu cítit napětí z očekávání, jaké zprávy zanechali naši předci a z jakého nejstaršího letopočtu jsou.

Vše se můžete dozvědět díky této výstavě. Jsou představeny  dobové dokumenty z let 1876 a 1909 a také vybrané historické předměty z věže. Součástí výstavy je také fotoreportáž z rekonstrukce věže kostela a organizátoři nezapomněli na uvedení dárců, kteří na rekonstrukci přispěli. Dále jsou vedle fotografií známých míst z doby minulé zdokumentována stejná místa ze současnosti a fotografie kontrastují vedle sebe. V neposlední řadě můžete nahlédnout do seznamu, ve kterém jsou zapsány nové soudobé materiály, které se uložily do obnovené věže, včetně původních dokumentů.

Dne 19. října 2007 proběhl na Radnici MěÚ v Rožnově slavnostní akt vložení dokumentů do tubusů, který provedli pracovníci Valašského muzea v přírodě a tubusy byly odborně uzavřeny. Stalo se tak v pondělí 22. října 2007. V průběhu Všesvatského jarmarku v pátek 26. října. 2007 byly tubusy vloženy do makovice v báni kostela. Z rekonstrukce horní části kostelní věže vznikla publikace s názvem Rožnovská věž, jejímiž autory jsou pánové Richard Sobotka, Daniel Drápala, Pavel Jaška a Jiří Polášek. Představení publikace proběhlo v kostele Všech svatých v rámci posledního adventního koncertu a za přítomnosti pozvaných hostů v neděli dne 23. prosince v roce 2007. Střípky z historie Rožnova najdete ve fotogalerii umístěné rovněž na výše uvedené webové adrese.

Lenka Vičarová,

ředitelka TKA 

Městská knihovna hlavního města Prahy  koncem ledna slavnostně otevřela nové digitalizační pracoviště v Provaznické ulici na Praze 1. Bude sloužit k digitalizaci vzácných a historických dokumentů. "Frekvence jejich využívání čtenáři, uživateli knihovny je značná. Právě v důsledku častého používání, degradace nekvalitního papíru, vlivem špatného životního prostředí nejsou tyto dokumenty v dobrém fyzickém stavu. Jedinou možností, jak je zachovat budoucím generacím a umožnit uživatelům práci s jedinečnými, nenahraditelnými informacemi v nich obsažených, je pořídit digitální kopie těchto dokumentů,“ uvedl Milan Richter, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

Vznik tohoto pracoviště byl podpořen z fondů Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru & Norské finanční mechanismy (FM EHP/Norway). Díky nim vznikl projekt HISPRA (Záchrana pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu MKP), který je zaměřen zejména na digitalizaci vzácných monografií, periodik, map a dalších dokumentů o Praze.

Cílem projektu, který je rozložen na několik etap je vybudování samostatného digitalizační pracoviště, pořízení digitálních kopie vytipovaných vzácných, historických a unikátní dokumentů z pragensijního fondu MKP, vytvoření otevřeného sdíleného katalogu digitalizovaných dokumentů MKP a jejich zpřístupnění.  Projektu by měl být dokončen závěrem  roku 2010.

TZ/luk

Článek je přetištěn z Muzejního  čtvrtletníku č. IV/07, který vydává Muzeum Českého ráje v Turnově.

Autor článku PhDr. Michal Babík, historik Muzea Českého ráje v Turnově

TURNOV: Během několika posledních měsíců jsme mohli v Česku vysledovat nenápadnou snahu zřizovatelů některých muzeí organizačně „zahýbat” s jejich statuty. Výrazně se to projevilo například v Karlovarském kraji, kde „optimalizace“ postoupila zřejmě nejdále. Nicméně to, co na karlovarském krajském úřadu chápou úředníci jako optimalizaci, by pracovníci jednotlivých muzeí mohli chápat spíše jako „centralizaci” či „slučování”. A v takovém výkladu se nám již zřetelně objevují podobné tendence, které budou zřejmě aktuálně hýbat školstvím v Libereckém kraji. Proto se pokoušíme alespoň zčásti sumarizovat naše představy o tom, proč je nutné zachovat regionální funkci našeho muzea a proč by bylo přímo škodlivé dělat z něj například pobočku jednoho velkého (krajského?) muzea, či ho například převádět pod jiného zřizovatele (město?).

 Podíváme-li se do nedaleké minulosti, zjistíme, že regionální muzea a galerie, které byly původně zřizovány státem (MK ČR a OkÚ), přešly v souvislosti s reformou veřejné správy na základě zákonů č. 157/2000 Sb. a 290/2002 Sb. pod krajské úřady. Důvodů pro to bylo několik. V obecném rozměru šlo o uchování a posílení regionálních funkcí těchto institucí v historicky daných regionech. Kraje se staly zřizovateli, neboť přirozeně především v jejich zájmu bylo zachovávat a dále rozvíjet regionální funkce těchto institucí. Jednotlivá regionální muzea představují historicky vzniklé subjekty s dlouhodobou tradicí. Např. část názvu muzea – „Českého ráje“ – není pouze kosmetickým doplňkem názvu, ale zrcadlí se v něm širší – regionální – působnost naší instituce v oblasti zahrnující katastry několika měst a obcí, jejichž společensko-historický vývoj a přírodní charakter jsou navzájem propojené.

Regionální muzea přirozeně pomáhají některým místním regionálním aktivitám a v mnoha případech se stávají také metodiky a garanty vzniku některých nových expozic. Sbírky, které uchovávají jednotlivá muzea Libereckého kraje, se do velké míry odlišují (Liberec – uměleckoprůmyslové sbírky; Česká Lípa – přírodovědné a etnografické sbírky; Turnov – geologicko-mineralogické, národopisné a historické sbírky), což svědčí o prospěšné specializaci. Tyto sbírky dosahují nikoliv regionálního, ale v mnoha případech také nadregionálního a nadstátního významu.

Například v Českém ráji jsou to unikátní hodnoty geoparku, který je jedinečný v rámci celé naší planety. Tyto sbírky, jakožto základní prvek každého muzea, vyžadují speciální zacházení, péči i režim uložení, a to je zakotveno také v legislativě. Domníváme se, že například města nejsou schopna zajistit adekvátní podmínky pro disponování s nimi. Myslíme si, že města by nebyla v budoucnu schopná zajistit specializované muzejní odborníky, včetně restaurátorů, preparátorů a konzervátorů – to je možné jen na úrovni kraje, přirozeně také s vlastní grantovou aktivitou jednotlivých muzeí.

Dalším, a velice závažným důvodem, proč je nutné zachovat stávající strukturu, je archeologická památková péče. Ta je zajišťována archeologickými pracovišti pověřených regionálních muzeí po řadu let v jasně vymezených oblastech Libereckého kraje. S ohledem na stavební aktivity v regionu je současný stav personálního obsazení těchto pracovišť na hranici únosnosti. Městská zařízení by v rámci dané legislativy tyto činnosti zajišťovat nemohla. Bez využití stávající sítě regionálních muzeí by vznikl závažný problém, kdo bude záchranné archeologické výzkumy provádět. Muzea spravují rozsáhlé archeologické sbírky, které se mnohonásobně zmnožily zejména díky záchranným a předstihovým výzkumům v posledních letech. Pouze regionální muzea jako jediné specializované instituce zajišťující archeologickou sbírkotvornou činnost jsou schopna zajistit deponování nálezů, jejich konzervaci, evidenci a následnou prezentaci ve smyslu muzejního zákona.

Ovšem výčet zdaleka nekončí – nezmínili jsme se například o tom, že v rámci téměř všech regionálních muzeí existují specializovaná pracoviště pověřená činnostmi celokrajskými s dopadem do celé republiky. Dnes takto pracuje například pověřené regionální pracoviště pro plnění vládního programu Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v Libereckém kraji, pracoviště dokumentace světových ložisek drahých kamenů a broušených drahých kamenů, koordinační pracoviště pro Geopark Český ráj UNESCO, pracoviště pro ekologickou výchovu v Libereckém kraji, pracoviště Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví, přírodovědná monitorovací pracoviště pro projekty Natura 2000, pracoviště dokumentace sakrálních, funerálních, technických a lidových památek, pracoviště speleoantropologie, které je svým zaměřením unikátní v celé ČR, a další.

Nastínili jsme pouze některé naše obavy, které by mohly reálně vyvstat při možné změně statusu našeho muzea. Domníváme se, že jsou v případě jakékoliv takovéto změny zcela oprávněné a že by tak mohly být regionální funkce muzea eliminovány, ne-li přímo zrušeny. Došlo by tak s největší pravděpodobností i k likvidaci dvousložkové muzejní sítě v Libereckém kraji, která je zakotvena v přijaté dlouhodobé „Koncepci kultury kraje”.

Michal Babík