Odborné studie a recenze

ČESKÝ KRUMLOV: Na základě smlouvy o spolupráci za účelem řešení projektu mezi Městem Český Krumlov a Univerzitou Karlovou v Praze, Filozofickou fakultou ze dne 17. 4. 2012 probíhá v Českém Krumlově řešení projektu „Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb. Řešitelským pracovištěm projektu je Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra kulturologie, poskytovatelem podpory je Ministerstvo kultury České republiky. Místem řešení projektu jsou města Český Krumlov, Blatná a Velké Meziříčí. Řešení projektu je plánováno na roky 2012 až 2015. Cílem je navrhnout a prakticky vyzkoušet různé možnosti zjišťování a vyhodnocování přínosů kultury rozvoji města a jeho obyvatelům. Ty by měly poskytnout vedení města vodítko a nástroje pro rozhodování o podpoře kulturních organizací a akcí. V loňském roce proběhly v rámci projektu výzkumy obyvatel, školní mládeže a organizací i jednotlivých lidí působících aktivně v kultuře. Výzkumy přinesly poznatky, s nimiž se mohli zájemci seznámit na veřejné prezentaci 14. února. Podle výsledků výzkumu mají obyvatelé Českého Krumlova zájem o rozmanité oblasti kultury, včetně okrajových. Tomu odpovídá poměrně vysoká účast i na specifických akcích, jako jsou Festival barokních umění nebo Jazzky Krumlov. Za přínosné pro město přitom považují pořádání těchto akcí také lidé, kteří se jich sami neúčastní. Kulturní zařízení ve městě pokládají obyvatelé za celkově poměrně dobré, pouze menší část je hodnotí spíše negativně. Za jednoznačně dostatečnou považují pouze nabídku kulturních akcí pro návštěvníky města. Častějším návštěvám kulturních akcí brání lidem (kromě obvykle uváděných nedostatku času, rodinných povinnosti a financí) především nedostatečná nebo nevyhovující nabídka. Zlepšení nabídky by také, kromě snížení vstupného, mohlo pomoci vyšší návštěvnosti. Nevyhovující možnosti kulturního vyžití jsou významným důvodem odstěhování obyvatel, kteří nejsou plně rozhodnuti žít v Českém Krumlově trvale. Prvořadými důvody pro odstěhování, je spíše nedostatečná nabídka vyhovující práce a bydlení. Avšak kulturní vyžití, je spolu s možnostmi sportování, vybaveností města obchody a službami na dalším místě. Tyto důvody se vyskytují nejčastěji u lidí s vysokoškolským vzděláním. Postojům obyvatel odpovídají názory lidí, kteří ve městě působí aktivně v oblasti kultury. Za klíčové problémy, které by se měly řešit, považují odstranění nedostatků týkajících se zařízení a jejich vybavení pro kulturní akce. Za důležité považují také rozšíření nabídky pro specifické skupiny (např. mládež, seniory nebo handicapované). Navíc požadují zvýšení atraktivity a zlepšení propagace kulturních akcí pro obyvatele a posílení propagace kultury v cestovním ruchu. Rovněž by se podle nich měla zlepšit spolupráce a komunikace mezi organizátory kulturních akcí ve městě. Výsledky výzkumu byly mimo jiné využity v návrhu prvních praktických kroků k zajištění kvalitních kulturních služeb ve městě. Mezi nimi jsou například: zpracování koncepce rozvoje kultury a navázání grantového systému podpory kulturních služeb na tuto koncepci, pomoc při získávání grantů či dotací z jiných než vlastních prostředků města, opatření v oblasti propagace kultury nebo průběžné sledování vývoje poptávky a hodnocení nabídky kulturních akcí ve městě. Součástí praktických opatření jsou také investiční akce. Aktuálně se jedná o revitalizaci kina Luna. Na základě vyhodnocení průběhu a výsledků realizace budou navržená opatření na konci roku aktualizována a případně doplněna o další. S tím, co se povedlo uskutečnit, a s nově navrženými opatřeními budou obyvatelé Českého Krumlova seznámeni na veřejné prezentaci v závěru letošního nebo začátkem příštího roku. Rada města Český Krumlov vzala zprávu o výsledcích projektu „Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb“ v roce 2012 na vědomí a schválila návrhy opatření k podpoře veřejných kulturních služeb na základě dosavadních výsledků projektu. Dále uložila místostarostce Ing. Jitce Zikmundové MBA, postupovat podle návrhu opatření a předložit radě města jako první, návrh zadání tvorby koncepce podpory kultury ve městě včetně harmonogramu a finančních potřeb. „ Výzkumy v oblasti kulturních služeb probíhají v Českém Krumlově již od roku 1992 a jedná se tedy o unikátní a dlouhodobý projekt. Jejich výsledky slouží jako podklady pro zpracování strategických plánů a žádostí o dotace. Výzkum veřejných kulturních služeb v Českém Krumlově bude i nadále pokračovat a výsledky budeme průběžně zveřejňovat na webových stránkách města. Doporučuji každému se s nimi seznámit a sledovat další jeho etapy“, uvádí mistostarostka města Jitka Zikmundová Úplnou zprávu o projektu, výsledcích a navržených opatřeních naleznete na webových stránkách města Český Krumlov ve virtuálu občan, sekci zajímavosti. V případě dalších dotazů se na mne neváhejte obrátit. Olga Kneiflová BBS. kancelář starosty město Český Krumlov náměstí Svornosti 1 Český Krumlov e-mail olga.kneiflova@mu.ckrumlov.cz tel: 380 766 121 GSM: 608 762 403

<p>ČR: Jak se liší organizace kulturních aktivit, péče o kulturní dědictví a cestovní ruch v krajích České republiky? Jaké problémy tíží místní aktéry, kteří se angažují v kultuře, jaké změny by si přáli uskutečnit, a jaké cesty jsou k tomu nejvhodnější?</p> <p>Tyto otázky se staly výzvou pro tým výzkumného oddělení Lokálních a regionální studií Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.<br />
V rámci projektu nazvaného „Sociální a institucionální podmíněnost rozvoje kultury a uchování kulturního dědictví v regionálním prostředí a její využití v efektivnější organizaci kulturních aktivit regionu“, který byl podpořen Ministerstvem kultury ČR, se tým sociologů, kulturologů a geografů zaměřuje na výzkum sociálních a regionálních aspektů, které ovlivňují místní kulturní aktivity a rozvoj cestovního ruchu. Snaží se postihnout vývojové trendy a působení orgánů veřejné správy na rozvoj kultury a péči o kulturní dědictví v několika vybraných regionech. </p> <p>Viz příloha</p>

<p>ČR: V příloze najdete materiál, věnovaný aktualizaci standardu VKIS, připravovanému standardu pro výstavbu a rekonstrukci knihoven a Regionálním funkcím knihoven.</p> <p>Jeho autorem je PhDr. Vít Richter, předseda SKIP a vedoucí Knihovnického institutu NK.</p>

<p>Národní informační a poradenské středisko pro kulturu zpracovalo studii dvou obcí České republiky. Byla vybrána dvě kulturně vyspělá města podobné velikosti (cca 15 tis., obyvatel), která se mohou pochlubit kulturní tradicí, rozvinutou kulturní infrastrukturou a bohatou nabídkou akcí a aktivit.</p> <p>Obě programově spojují oblast kultury s turistickým ruchem. Obě mají ještě něco navíc, což lze nepochybně označit za přidanou hodnotu; pro město Český Krumlov patřící do Jihočeského kraje je to kulturní dědictví, vě městě Poděbrady v kraji Středočeském jde o lázeňskou tradici.</p>

<p>ČR: Magisterská diplomová práce, kterou najdete v příloze, je sondou do historie kulturních domů v období socialismu. Cílem práce je zmapovat období, ve kterém docházelo k budování kulturních domů, pokusit se objasnit důvody, které k těmto krokům vedly a popsat význam, účel a historický vývoj těchto objektů.</p> <p>Práce přináší analýzu současného stavu kulturních domů na Hodonínsku, jejich rozmístění, kapacitu, současnou funkci a využití. Větší část práce je zaměřena na obec Čejkovice a zdejší kulturní dům, jehož majitelem je Zemědělská a.s. Čejkovice.<br />
V praktické části jsou zpracovány zásady pro budoucí strategii kulturního domu v Čejkovicích a provedeno srovnání s obdobným zařízením ve Ždánicích, které spadá do kompetence obce.</p> <p>Fenomén kulturních domů na Hodonínsku<br />
(se zaměřením na obec Čejkovice)<br />
Magisterská diplomová práce<br />
Autorka Mgr. Marie Novotná<br />
Vedoucí práce: Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.<br />
2011</p>

<p>(Terénní výzkum v regionu Posázaví)<br />
Hlavním zájmem subjektivního terénního výzkumu, který najdete v příloze, se staly drobné sakrální stavby, tzv. „Knihy života“ našich předků, dodávající turistické krajině odlesk.</p> <p>Po delším pozorování těchto „šperků“ našeho dědictví jsem došla k názoru, že je nesmírně důležitá, i když pro některé za našeho života nevýnosná dlouhodobá péče o tyto nepatrné stavby.<br />
Přiložený soubor obsahuje výsledky soustavného terénního šetření, jehož výsledkem jsou fotodokumentace drobných sakrálních staveb ve vybraném regionu Posázaví a datované charakteristiky objektů.<br />
Záměrem šetření bylo určit čerpané finanční prostředky pro obnovu a udržování kulturního dědictví naší krajiny. Text může sloužit jako příručka vlastníka kulturní památky, nebo průvodce poutníka kulturních zajímavostí v regionu Posázaví i mikroregionu Český smaragd.</p>

<p>Abstrakt:<br />
Text se zabývá problematikou kulturního dědictví a jeho zhodnocením v rurálním rozvoji. Vymezuje teoretický rámec zkoumané problematiky a nastiňuje další postup řešení.</p> <p>Článek najdete v připojeném souboru.</p>

Právní ochrana autorského práva a práv s ním souvisejících v rámci vnitřního trhu je mimo jiné regulována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. Na základě předmětné směrnice byly členské státy povinny provést právní úpravu v ní obsaženou do 22. prosince 2002. Prakticky to znamená, že nejpozději do 22. prosince 2002 měl zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „autorský zákon“) reflektovat cíle právní úpravy obsažené ve směrnici č. 2001/29/ES. Směrnice sama stanovila pro členské státy povinnost stanovit pro vyjmenované subjekty (např. pro autory v případě jejich děl; pro výkonné umělce v případě záznamů jejich výkonů; pro výrobce zvukových záznamů v případě jejich zvukových záznamů; pro výrobce prvotních záznamů filmů ve vztahu k originálům a rozmnoženinám jejich filmů; pro vysílací organizace v případě záznamu jejich vysílání) výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování autorských děl jakýmikoli prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech. Zároveň ovšem stanovila, ve svém článku 5 odst. 2 písm. b), fakultativní možnost, aby členské státy umožnily v případech jakýchkoli rozmnoženin na jakémkoli nosiči vytvořených fyzickou osobou pro soukromé užití a pro účely, které nejsou přímo ani nepřímo komerční, a to za podmínky, že nositelé práv získají v takovém případě tzv. spravedlivou odměnu. Zákonodárce promítl výše nastíněnou právní úpravu v § 30 odst. 1 autorského zákona, na jehož základě není za užití díla dle autorského zákona považováno užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a v souladu s ustanovením § 30 odst. 2 autorského zákona tak do práva autorského nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla. „Spravedlivá odměna“ byla ovšem doposud koncipována velmi extenzivně, když zákonodárce uvalil povinnost platit tuto „odměnu“ obecně při dovozu, přijetí nebo při prvním prodeji přístroje určeného k zhotovování rozmnoženin záznamů, přístroje určeného k zhotovování tiskových rozmnoženin, jakož i nenahraných nosičů záznamů, bez ohledu na to, za jakým účelem byly takové přístroje či nosiče záznamů pořízeny. Ve světle rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 21. října 2010 ve věci C-467/08 se dosavadní praxe zakotvená autorským zákonem a prováděcími předpisy jeví jako nelegální. Evropský soudní dvůr předně uzavřel, že „členské státy jsou pro účely financování spravedlivé odměny (viz. výše) oprávněny zavést „poplatek za soukromé rozmnožování“ nikoli k tíži dotyčných soukromých osob, nýbrž k tíži osob, jež disponují vybavením, přístroji a nosiči pro digitální rozmnožování a které z tohoto důvodu právně nebo fakticky dávají toto vybavení k dispozici soukromým osobám nebo jim poskytují rozmnožovací služby.“ Takovou praxi shledává Evropský soudní dvůr jako souladnou s principem „přiměřené rovnováhy práv a zájmů“ mezi na jedné straně právy a zájmy autorů, majícími nárok na spravedlivou odměnu (představující protiplnění za možnou újmu vzniklou v souvislosti s tímto rozmnožením), a na straně druhé právy a zájmy uživatelů předmětů ochrany, zakotveným v třicátém prvním bodě odůvodnění směrnice 2001/29/ES, to vše za podmínky, že osoby, jež disponují vybavením, přístroji a nosiči pro digitální rozmnožování a které z tohoto důvodu právně nebo fakticky dávají toto vybavení k dispozici soukromým osobám nebo jim poskytují rozmnožovací služby, mají možnost přenést skutečnou zátěž spojenou s tímto financováním („poplatkem za soukromé rozmnožování“) na soukromé uživatele. Vždy však musí „existovat spojitost mezi uplatněním poplatku určeného k financování spravedlivé odměny na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování a jejich předpokládaným používáním pro účely soukromého rozmnožování.“ Za podmínky, že předmětné vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování jsou poskytovány fyzickým osobám jakožto soukromým uživatelům a zároveň jsou způsobilé pořizovat rozmnoženiny autorských děl, nastoluje Evropský soudní dvůr automaticky domněnku takovéto spojitosti, neboť k uplatněním poplatku určeného k financování spravedlivé odměny postačí v souladu s třicátým pátým bodem odůvodnění směrnice 2001/29/ES i pouhá hypotetická možnost způsobení újmy autorovi chráněného díla. Na druhou stranu uplatnění poplatku za „soukromé rozmnožování“ bez rozdílu, zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež nebyly poskytnuty soukromým uživatelům a jsou zjevně vyhrazeny k jiným účelům než pro pořizování rozmnoženin k soukromému užití, neshledal Evropský soudní dvůr souladným se směrnicí 2001/29/ES.