pondělí
6. května 2024
svátek slaví Radoslav

Odborné studie a recenze

Odborné studie a recenze

Legislativní ochrana arecheologických památek

Ochranu archeologického dědictví umožňují právní předpisy vztahující se k zajištění výkonu památkové péče a mezinárodní dokumenty na ochranu kulturního dědictví vydávané Mezinárodní radou památek a sídel ICOMOS.

Kromě legislativy - konvencí a zákonů - zde najdetet i dokumenty  ICOMOS, které v letech 2002, 2003 a 2004 vydala ve slovenském překladu Slovenská republika, a které nyní v Českém překladě vydává Národní památkový ústav, ústřední pracoviště.

Celý dokument, připravil Milan Jančo, najdete v příloze.

Subjekty oprávněné provádět archeologické výzkumy

 Archeologické výzkumy mohou provádět pouze subjekty mající k této činnosti oprávnění, na jehož základě se řadí mezi tzv. „oprávněné organizace“ dle § 21 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Přímo ze zákona, tedy bez nutnosti udělení nějakého povolení, smí podle § 21 odst. 1 citovaného zákona 20/1987 Sb. archeologické výzkumy provádět pouze Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a v Brně, který je od 1. 1. 2007 veřejnou výzkumnou institucí zřízenou Akademií věd České republiky.

Celý text v příloze

Na základě čeho a jak se vymezují ochranné zóny a rezervace?

Protože na stránkách Místní kultury hodláme věnovat více prostoru archeologii, poslali jsme na NPÚ několik otázek, na které postupně Milan Jančoodpovídá  Milan Jančo. Díky jemu už je na našich stránkách v "lidské řeči" zveřejněna "Maltská konvence" a "Pravidla pro prohlašování věcí za kulturní památky".  Dnes jsme připojili opověď na otázku:  

 Na základě čeho a jak se vymezují ochranné zóny a rezervace?  

M. Jančo říká: "Vše je dané památkovým zákonem.  Text jsem  připravil podle  publikace  kolegů dr. Zídka a Klusoně, můj vklad  je minimální." Nicméně redakce Místní kultury děkuje autorovi  za vstřícnost, se kterou se našich otázek ujal. 

 

 

 

 

 

Příští text se bude věnovat základní legislativě a jejím  úskalím. 

Ludmila Kučerová

Pravidla pro prohlašování věcí (arch. nálezů) za kulturní památky

Za kulturní památky podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob až do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké a technické a které mají přímí vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Soubory věcí se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami (§ 2 citovaného zákona 20/1987). Prohlašování věcí za kulturní památky se řídí § 3 citovaného zákona 20/1987. Podnět na prohlášení věci (s výjimkou archeologického nálezu) podává kterýkoli občan či organizace ČR ministerstvu kultury ČR. Tato podání, ač třeba označena jako návrhy na prohlášení věci za kulturní památku, jsou toliko podkladem pro ministerstvo kultury k posouzení, zda řízení o prohlášení za kulturní památku zahájí z vlastního podnětu nebo nikoli.

Celý text , který zpracoval Milan Jančo (NPÚ), najdete v příloze.

Maltská konvence

Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, Maltská konvence (revidovaná) (č. 99/2000 Sb. m. s.)  je úmluvou členských státu Rady Evropy a ostatních států – smluvních stran Evropské kulturní úmluvy. Úmluva byla přijata dne 16. ledna 1992 ve Vallettě. Jménem České republiky byla podepsaná ve Štrasburku dne 17. prosince 1998. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina ČR byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 22. března 2000. Dokument  vstoupil v platnost na základě svého článku 14 odst. 3 dne 25. května 1995. Pro Českou republiku je závazný  podle odst. 5 téhož článku od  23. září 2000.

Na otázku redakce Místní kultury: Co je základní myšlenkou či motivací Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy - tzv. Maltské konvence?  reagoval  Milan Jančo (pracovník NPÚ), který dokumet pro naše čtenáře zpracoval tak, aby byl jasný důvod jeho vzniku, obsah a  cíle.

Celý dokument najdtete v příloze  

Regionální funkce knihoven a jejich financování ze strany krajů

Vít Richter, autor fotografie Eva HodíkováNejdůležitějším dotačním programem pro oblast veřejných knihoven provozovaných obcemi je „Program podpory výkonu regionálních funkcí knihoven“ (dále jen Program RF). Jeho vznik je provázán se schválením knihovního zákona (257/2001 Sb. http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm), který vymezuje regionální funkce jako systém podpůrných služeb, garantovaný krajskou knihovnou.

Celá studie v příloze.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Odborné studie a recenze