Odborné studie a recenze

<p>ČR: Jakkoli by se podle vnějších znaků mohlo zdát, že stavby pro kulturní účely nejsou právě aktuální, praxe obcí ukazuje, že je tomu přesně naopak. Stavby pro kulturu tvoří nedílnou součást většiny našich sídel.</p> <p>Je lhostejné, jsou-li to stavby historické, a to ať zrekonstruované nebo takové, které měly původně jinou funkci a pro kulturu byly upraveny, nebo jsou-li to stavby nové. Po letech jakési stagnace, především v 80. a na počátku 90. let, se stavby pro kulturní funkce staly nejen oblíbeným architektonickým tématem, ale především jsou považovány za nedílné a velice důležité vybavení obce. Jsou dnes naplněny životem, zdaleka už nejen oficiálním, reprezentativním, svátečním či tvz. povinným. Jejich architektura je stejně rozmanitá, jako aktivity, jež v nich probíhají.<br />
Ve chvíli, kdy mluvíme o proměně kulturní infrastruktura po roce 1989, tak architekturu prostě nemůžeme vynechat – proměnila se v tomto oboru hodně a velmi zajímavě.</p> <p>Zdroj použitých fotografií: doc. Ing. Arch. Radomíra Sedláková, CSc.; obrázky č. 4, 5, 8 a 14 jsou z archivu soutěže Stavba roku</p> <p>Celý článek je v příloze.</p>

<p>ČR: Příspěvek je úvahou o čtenářích, knihách a knihovnách v éře informací. Zabývá se hrozbami, riziky a příležitostmi, které přinášejí změny současné společnosti. Prostřednictvím příkladů poukazuje na aktuální tendence ve vývoji.</p> <p>Navazuje na výzkumný projekt NAKI DF 11P010VV24 „Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky“, řešeného týmem Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze pro MK ČR. Autor je v rámci projektu řešitelem logistické problematiky. </p> <p>Celý článek je v příloze.</p>

<p>ČR: V příloze najdete materiál k často diskutovanému tématu o návštěvnosti českých hradů a zámků, jejich zachování a financování.</p> <p>Naleznete v něm informace, které se týkají z velké části problematiky soukromých a státních památek s příkladem soukromého zámku Loučeň a státního zámku Slatiňany. Oba dva objekty jsou návštěvnicky zajímavými památkami a jsou zařazeny do projektu marketingu cestovního ruchu v ČR „Otevřte 13. komnatu“.</p> <p>Michaela Janoušková<br />
Account Executive<br />
Crest Communications a. s<br />
Ostrovní 126/30<br />
110 00 Praha 1<br />
tel.: +420 222 927 109<br />
fax: +420 234 648 666<br />
GSM: +420 731 613 623<br />
e-mail: michaela.janouskova@crestcom.cz<br />
www.crestcom.cz</p>

<p>ČR: Neformální vzdělávání je dobrovolná, nenásilná činnost, která probíhá mimo školní a rodinné prostředí. Má svůj cíl, je záměrné, rozvíjí tzv. měkké kompetence – znalosti, dovednosti, hodnoty a postoje lidí – tolik potřebné nejen pro život samotný, ale i pro profesní kariéru a trh práce. Uznávání neformálního vzdělávání se stává celospolečenským tématem nejen u nás, ale je stále aktuálnější i v okolních státech Evropské unie.</p> <p>Problematikou neformálního vzdělávání, zvyšováním jeho kvality a uznáváním se poprvé v České republice začal systematicky zabývat již neexistující Národní institut dětí a mládeže (jeho nástupnickou organizací je od ledna 2014 Národní institut pro další vzdělávání) v roce 2009 prostřednictvím národního projektu „Klíče pro život“ (www.kliceprozivot.cz). Za čtyři roky jeho trvání v rámci klíčové aktivity Uznávání neformálního vzdělávání vzniklo mimo jiné „Memorandum o podpoře uznávání výsledků neformálního vzdělávání při práci s dětmi a mládeží“. A právě tento dokument chce přispět k tomu, aby význam, uplatnitelnost a udržitelnost neformálního vzdělávání byly i nadále důležitým celospolečenským tématem pro politickou reprezentaci, vzdělavatele a zaměstnavatele s důrazem na kompetence, které v něm jeho účastníci rozvíjejí.</p> <p>Memorandum během Konference k uznávání neformálního vzdělávání v roce 2011 podepsalo 11 signatářů, mezi nimi například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Hospodářská komora ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Svaz průmyslu a dopravy ČR či Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého. Od listopadu 2011 se k němu připojilo dalších 21 organizací (více o signatářích Memoranda na http://www.nidm.cz/k2/memorandum). Jeho podpisem tyto organizace upozornily na důležitost podpory úsilí v oblasti uznávání kompetencí získaných mimo formální vzdělávání. Tento dokument otevřel další možnosti k intenzivnějšímu jednání o záměrech do budoucna začít uznávat neformální vzdělávání a tím podpořit v lidech samotných vnitřní motivaci k celoživotnímu učení.</p> <p>Šíření této myšlenky nadále pokračuje v národním projektu K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání prostřednictvím aktivity Metodická podpora uznávání neformálního vzdělávání (http://www.nidm.cz/k2/uznavani-nfv). V jejím rámci například probíhá osvěta Osobního kompetenčního portfolia http://www.nidm.cz/okp), nástroje k prezentování znalostí a dovedností získaných díky zájmovému a neformálnímu vzdělávání zaměstnavatelům a vzdělavatelům, abychom je zaujali.</p> <p>Co vlastně „Ókápéčko“ je a k čemu slouží?</p> <p>V různých etapách života sestavujeme vlastní životopis ve snaze doplňovat takové informace, jež nám mohou usnadnit cestu ke studiu či zaměstnání. Osobní kompetenční portfolio do tohoto procesu přináší nové momenty. Především dodává hlubší informace, které jednoznačně upozorní na to, co umím nebo znám. Vychází z předpokladu, že maturitní vysvědčení, diplom nebo udělený titul sice mohou pomoci v první fázi odlišit jednotlivé uchazeče o zaměstnání či studium, ale to pro další posouzení konkrétních schopností a praktických dovedností již nemusí stačit. Zde je nutné přidat něco navíc, něco, co se učíme v průběhu života i mimo školu nebo zaměstnání. „Ókápéčko“ jako příloha k profesnímu životopisu je určeno těm, kteří mají zájem připravit si svůj osobní profil s přehledem kompetencí, tj. především obecných způsobilostí, znalostí, dovedností i praxe pro různé životní situace, spojené zejména s neustále se měnícím trhem práce. Vytvářením vlastního osobního kompetenčního portfolia se naučíme formulovat a postupně i prezentovat vše, co známe, co umíme a jak jsme způsobilí to vše používat v praxi. Může nám pomoci podpořit vnímání sebe sama, sebeuznání, zdravé sebevědomí a sebedůvěru, stanovování životních cílů, může být rádcem k tomu, jak kvalitně vyplnit strukturovaný životopis (CV – Curriculum Vitae) nebo Europass, může pomoci formulovat a prezentovat znalosti a dovednosti tak, aby zaměstnavatelé i vzdělavatelé byli schopni rozpoznat jedinečnost a osobní kvality každého z nás. Ókápéčko zkrátka může pomoci každému nastartovat profesní kariéru.</p> <p>Osobní kompetenční portfolio (OKP) vznikalo v souvislosti se zkušenostmi a poznatky z přímé práce pracovníků s dětmi a mládeží, z poznatků s vytvářením vzdělávacích programů, z minimálních kompetenčních profilů (MKP), v souvislosti se zkušenostmi s Europassem, s dosavadními výstupy projektů zabývajícími se kompetencemi, s Národní soustavou povolání, Národní soustavou kvalifikací, na základě studia odborných materiálů a neustále se vyvíjí.</p> <p>Jste-li účastníkem vzdělávacích akcí NIDV pro pracovníky pracující s dětmi a mládeží, máte přístup do tzv. „Vzdělávacího modulu“ (vm.nidm.cz ), který automaticky vygeneruje vaše OKP skládající všechny výstupy doposud absolvovaných vzdělávacích programů. Zároveň vás navede k doplňování OKP tak, aby bylo užitečným doplňkem profesního životopisu a zajímavým dokumentem pro potenciální zaměstnavatele nebo vzdělavatele.<br /> Pokud Vás myšlenka Osobního kompetenčního portfolia zaujala, napište nám. Budeme hledat cesty a možnosti vzájemné spolupráce. K jeho prosazení do praxe bude nutná osvěta, vzbudit zájem lidí o osobní a osobnostní rozvoj. Všichni víme, že je stále co rozvíjet a kultivovat.</p> <p>(Pozn. redakce: Neformální studium se oblasti kultury týká velkou měrou.) </p> <p>Vlasta Kohoutová,<br />
projekt K2, NIDV</p>

<p>ČR: Text je výstupem z výzkumného projektu NAKI DF 11P010VV24 „Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky“, řešeného týmem Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze pro MK ČR.</p> <p>Přiložená studie navazuje na již dříve uveřejněný seriál stejného autora, který je v rámci projektu řešitelem logistické problematiky.</p>

<p>ČR: V roce 2013 připravila Národní knihovna ČR první celostátní reprezentativní průzkum dětí školního věku se zaměřením na četbu a na vztah dětí ke knihám a knihovnám. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativních a kvalitativních metod, cílovou skupinou byly děti ve věku 9 až 14 let. Praktickou část průzkumu provedla agentura Mediaresearch a.s. Sběr dat proběhl v září a říjnu 2013 na vzorku 1519 respondentů.</p> <p>Čtení knih patří k zábavným činnostem volného času pro 47 % českých dětí, ale pro mnohé z nich je také spojeno s nudou (18 %). Existují výrazné genderové rozdíly – 59 % dívek považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 37 %. S rostoucím věkem vnímají děti význam četby knih pro vzdělávání (35 %). Třetina dětí čte knihy každý den, ale další třetina nepřečte za měsíc ani jednu knihu. Hlavním důvodem pro nečtenářství je konstatování, že čtení „nebaví,“ silnou konkurencí jsou jiné aktivity – film, televize, internet, Facebook a počítačové hry.<br />
Nezbytným faktorem, který ovlivňuje vztah k četbě, je včasné získání dovednosti číst plynule a bez námahy. Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má rodina a škola. Čtenářství rodičů ovlivňuje čtenářství dětí – z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven. Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním zpravidla čtou více. Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé.<br /> Pouze 12% českých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali. Většina českých dětí (75%) dostává alespoň občas knížku jako dárek. Děti nejčastěji čtou povinnou školní četbu (51 %), to, co doporučí kamarádi (50 %) a rodiče (43 %), značný význam má i vlastní objevování knih v domácí nebo veřejné knihovně nebo na internetu. Z hlediska žánrů nejvíce preferují dobrodružné knihy, knihy o zvířatech, pohádky a komiksy. Zhruba třetina českých dětí nedostává od svých učitelů žádný seznam doporučených knih. Děti jednoznačně preferují volný výběr titulu knížek ke čtení.<br />
Nejvíce volného času děti stále tráví sledováním televize (denně cca 1,5 h). Téměř čtvrtina dětí hraje denně elektronické hry (55 minut), chlapci téměř třikrát častěji než dívky. Z hlediska věku kulminuje hraní elektronických her ve věkové kategorii 11 – 12 let (denně 29 % dětí). Téměř dvě pětiny dětí denně surfují na internetu (55 minut) a více než čtvrtina dětí je denně na Facebooku (38 minut). Frekvence četby knih s rostoucím věkem mírně klesá, děti čtou sice méně často, ale déle (42 minut). Knihy již nějakou dobu ztrácejí roli zdroje informací, děti častěji využívají pro školní práce internet. Vztah dětí k elektronickým knihám je zatím nejednoznačný, většinou s nimi nemají zkušenost. Školní knihovny jsou málo využívány, veřejné knihovny navštěvuje zhruba polovina dětí. Hlavním důvodem pro nechození do knihovny je jiná zábava (54 %) a nezájem o knihy (47 %). Děti poprvé přivádějí do knihoven nejčastěji rodiče (52 %) nebo přichází se školou (22 %) a nejčastěji je navštěvují s kamarády (41 %). Knihovna dětem poskytuje hodné pracovníky (90 %), klid (86 %) a nabídku knih (77 %).</p> <p>Studie je přiložena. </p> <p> PhDr. Vít Richter<br />
ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR</p> <p>Kontakt<br />
E-mail: vit.richter@nkp.cz<br />
Tel. 603 223 627</p>

<p>ČR: Dopravní dostupnost je jedním z klíčových logistických předpokladů návštěvnosti kulturních cílů. Významně ovlivňuje návštěvnost jak v mezinárodním cestovním ruchu, tak v domácím měřítku.</p> <p>Abychom porozuměli jejím hlubším kořenům, musíme nahlédnout do procesů vývoje urbanistické struktury Evropy i České republiky. </p> <p>Navazujeme tím na předcházející příspěvek a problematiku uzavíráme.</p> <p>Celá studie je v příloze.</p>

<p>ČR: Český rozhlas Regina Praha 11. září 2013 ohlásil nový rekord v návštěvnosti: pražskou výstavu Muchových plakátů ze sbírky Ivana Lendla navštívilo za pět měsíců 180 tisíc lidí. I když se v našich příspěvcích zabýváme pouze návštěvností památkových objektů a návštěvností expozic a výstav v muzeích, galeriích a památnících, zveřejněná zpráva vyvolává otázku: kolik asi z návštěvníků této výstavy si ji přijelo prohlédnout z jiných krajů a kolik na ni přišlo cizinců?</p> <p>Obecně: jaký potenciál z hlediska návštěvnosti kulturních cílů je skryt v cestovním ruchu v Praze a v ostatních krajích České republiky?<br />
Čtěte v přiložené studii.</p>

<p>ČR: Z ankety, která zjišťovala, jaké aktivity v létě nejvíce lákají obyvatele České republiky, vyplynulo, že na prvním místě to je poznávací turistika (návštěvy památek, muzeí, galerií ad.).</p> <p>Celkové pořadí:<br />
1. poznávací turistika (53, 8 % kladných odpovědí)<br />
2. pěší turistika (42,5 %)<br />
3. cykloturistika, horská cyklistika (24,3 %)<br />
4. koupání, vodní sporty (22 %)<br />
5. návštěvy kulturních akcí (festivalů, slavností, koncertů apod., 12,1 %)<br />
6. společenský život a zábava (11,7 %)<br />
7. péče o fyzickou a duševní kondici (fitness, posilování, sauna, rehabilitace apod., 8,8 %)<br />
8. nevím, nedokážu říci (5,9 %)<br />
9. venkovská turistika (agroturistika, pobyt na farmě, projížďky na koni apod., 5,5 %)<br />
10. jiný aktivní sport (golf, volejbal, horolezectví, létání apod., 5 %)<br />
11. návštěvy sportovních akcí (závodů, utkání, přeborů apod., 3,8 %)<br />
12. církevní turistika (církevní památky, poutě, náboženské aktivity, 3,4 %). </p> <p>Ve srovnání se situací o dva roky starší se pořadí na prvních sedmi místech nezměnilo, avšak o dvě příčky postoupil jiný aktivní sport (polepšil si o 1,2 %), o jednu pozici postoupily návštěvy sportovních akcí (o 0,2 %), přibylo nerozhodných (o 2,3 %) a z předposledního místa na poslední místo se propadla církevní turistika (o 0,1 %). Z významných aktivit nabyla cykloturistika a horská cyklistika (o 1,6 %) a venkovská turistika (o 2,8 %).<br />
Celkově to znamená, že na vzestupu (i když zatím jen mírně) jsou aktivnější formy dovolené, ovšem zaměřené na sport a další tělesné aktivity. Naopak, upadá zájem o kulturu: nejvíce ve formě poznávací turistiky (o 4,3 %), ale také návštěv kulturních akcí (o 1,9 %).</p> <p>Pokračování v příloze.</p>

<p>ČR: Pod dojmem klimatických extrémů letošního léta, můžeme říci s Vladislavem Vančurou, že „tento způsob léta zdá se býti poněkud nešťastným“, ani tak ne pro majitele koupališť, kteří dohnali ztrátu z první části sezóny, jako pro památkové objekty.</p> <p>Všímaly si toho i sdělovací prostředky: například Lidové noviny nazvaly své téma „Extrémní výkyvy počasí, klesající návštěvnost a nižší útraty výletníků trápí tuzemské hrady a zámky“ a uvedly varovná data: od dubna do konce července navštívilo české, moravské a slezské historické památky o 14,35 % méně návštěvníků než loňského roku. Tento vývoj má hlubší a dlouhodobější příčiny. Pokusme se na ně podívat poněkud blíže. Některé jsou spojené i s logistickými problémy. </p> <p>Celá studie je přiložena.</p>