Co se děje

Během besedy Pavel Šafr představí spolu s Johanou Hovorkovou knihu Obrana před Babišem. Pavel Šafr je jedním z nejúspěšnějších šéfredaktorů českých deníků a časopisů, v současnosti šéfredaktor internetového deníku FORUM 24. V roce 1989 se angažoval v disidentské skupině Demokratická iniciativa Emanuela Mandlera. 

Přednáška je součástí cyklu Hovory o demokracii a koná se u příležitosti 30.výročí listopadové revoluce.

Začátek v 17:00 hod. v konferenčním sále v 5.NP. Vstup volný.

Tři diskusní panely a jedna Komorní rozmluva přivítají během středy a čtvrtka jedenáct hostů z celé České republiky. Diskutovat přijedou: bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, břevnovsko-broumovský arciopat Petr Prokop Siostrzonek, bývalý premiér Vladimír Špidla, spisovatelka Iva Pekárková, publicista Roman Joch, senátor Martin Červíček, psychoterapeutka a signatářka Charty 77 Věra Roubalová Kostlánová, boromejka a pedagožka Angelika Pintířová, socioložka Markéta Sedláčková, historik Tomáš Petráček a dlouholetý ředitel Nadace Via Jiří Bárta. Moderace panelů se zhostí Světlana Witowská z České televize, Michael Rozsypal a Martina Mašková z ČRo Plus a moderátorka Daniela Brůhová. Vstupenky na konferenci je možné zakoupit na webu www.broumovskediskuse.cz.

„Šestý ročník Broumovských diskusí se během dvou dní dotkne různých témat, soustředit se však bude především na Důvěru a porozumění. Diskutovat budeme mj. i tyto otázky:  Je důvěra základním předpokladem demokracie? Co způsobuje absence důvěry? Jak lze rozvíjet institucionální důvěru? Jak míra důvěry ve společnosti ovlivňuje kvalitu života? Proč (ne)důvěřujeme evropským institucím?   Co je překážkou většího porozumění mezi generacemi? Co můžeme pro vyšší míru důvěry ve společnosti udělat my sami – každý z nás? Co je základním předpokladem porozumění v sousedských vztazích a komunitě?“ uvedl Jan Školník, ředitel a zakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska, která konferenci pořádá spolu se Vzdělávacím a kulturním centrem Klášter Broumov.

Hlavní program konference nyní vypadá takto:

6.11. / 10:00 - 12:30 / Panel I: Důvěřujeme státu a institucím?
> Eliška Wagnerová (býv. ústavní soudkyně, senátorka)
> Markéta Sedláčková (socioložka)
> Tomáš Petráček (historik, vysokoškolský pedagog)
| moderace: Michael Rozsypal (ČRo Plus)

6.11. / 14:30 - 17:00 / Panel II: 30 let naší demokracie: Proměny důvěry a porozumění
> Vladimír Špidla (bývalý předseda české vlády)
> Roman Joch (publicista, ředitel Občanského institutu)
> Martin Červíček (senátor a náměstek hejtmana KHK)
| moderace: Světlana Witowská (Česká televize)

7.11. / 9:00 - 11:30 / Panel III: Jak si více důvěřovat a lépe porozumět
> Angelika Pintířová (boromejka, pedagožka)
> Věra Roubalová Kostlánová (psychoterapeutka)
> Iva Pekárková (spisovatelka)
| moderace: Martina Mašková (ČRo Plus)

7.11. / 13:30 - 15:30 / Komorní rozmluva: Důvěra a porozumění v sousedských vztazích a v komunitě
> Petr Prokop Siostrzonek (arciopat břevnovský)
> Jiří Bárta (ředitel Nadace Via)
| moderace: Jan Školník (Agentura pro rozvoj Broumovska)

Pro veřejnost i hosty je připraven také doprovodný program: úterní koncert Barbory Mochowe, středeční číše vína, čtvrteční mše svatá, páteční komentovaná prohlídka vybraných kostelů tzv. broumovské skupiny, výstava Davida Hanvalda v Dětské galerii Lapidárium nebo výstava 30 let svobody (ve spolupráci s organizací Post Bellum).

Statutárním partnerem konference je město Broumov, hlavními partnery jsou Raiffeisen Leasing, Jan Barta, Hobra-Školník, Pro rozvoj Broumovska, Královéhradecký kraj a Saargummi. Partnery konference jsou Centrum Walzel, Sekyra Foundation, Edumed, Nadace OSF, Nadační fond Josefa Luxe, Coca Cola – Česko a Slovensko a Martina Rosová. Generálním mediálním partnerem je Česká televize, hlavními mediálními partnery jsou Hospodářské noviny a Český rozhlas Plus. Mediálními partnery jsou naše.broumovsko.cz a Místní kultura.

Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov

Agentura pro rozvoj Broumovska

https://www.facebook.com/events/256102025270699/

„Modrobílý svět Antonie Dostálkové zcela vystihuje autorčino celoživotní zapálení pro specifickou textilní techniku, kterou je modrotisk. Do výstavy vtiskla atmosféru podzimní přírody přecházející do zimní nálady s adventním tématem zvěstování a zrození. Touto výstavou zúročila své dlouholeté zkušenosti a životní názory, které ji od mládí formovaly,“ charakterizuje autorku Gabriela Směřičková etnografka Slováckého muzea.

Antonie Dostálková, rodačka ze Starého Města, vystudovala výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a poté externě dvouleté studium loutkářství na Divadelní fakultě AMU v Praze. Okolnosti ji po roce 1968 přivedly do Lidové školy umění v Uherském Hradišti, kde působila až do svého odchodu do důchodu. „Ráda pracuje s hlínou, s textilem, a to především při výrobě loutek, maňásků a textilních hraček, blízká je jí i fotografie. Ve vlastní tvorbě uplatňovala nejprve techniku koláže, posléze začala využívat možnosti malby vzoru pomocí štětce, trubičky, šablony a dalších technik,“ představuje blíže Směřičková autorčinu tvorbu.

Celoživotní vztah k loutkové tvorbě a práce v divadelním prostředí ji stále vedou při práci s modrotiskem k potřebě plastického vyjádření. Kromě postav z betléma, měkkých polštářků, tak vznikli například prstoví maňásci z modrotisku. „Nebojí se ani velkoplošných formátů, navrhuje závěsy, dlouhé závěsné šály, kalendáře či leporela. Oslovují ji i témata vycházející z lidové kultury, přírody i vzpomínek na dětství. Ráda pracuje se světlem; střídání dne a noci, léta a zimy, zrodu a zániku vyjadřuje skrze kontrastní modrobílou kombinaci,“ dodává Směřičková a podtrhuje její velmi výrazný a osobitý styl tvorby: „Díky využití a propagaci tradiční techniky a v novém uměleckém uchopení je Antonie Dostálková považována za významnou osobnost. Za tento přínos byla v roce 2019 oceněna čestným uznáním ceny Vladimíra Boučka za významný přínos v oblasti výtvarných dovedností inspirovaných tradičními textilními technikami a práci s modrotiskem.“

„Chtěla jsem vrátit paměť místa do ústeckých ulic a zpřítomnit nějakou zajímavou osobnost z dějin města. Myslím, že většina Ústečanů ani neví, že tady žila žena, která se účastí na vývoji první atomové bomby podílela na porážce hitlerovského Německa a jeho spojenců. Až ji teď náhodně potkají, určitě jim v paměti uvízne,“ poznamenala původkyně projektu Michaela Valášková, která se snaží v Ústí z pozice řadového občana vylepšovat veřejný prostor. Podílela se například na návrhu dětského hřiště, které letos vzniklo v rámci participačního rozpočtu města, na realizaci připomínky Lilli Hornig zase získala podporu ve výši 5 000 Kč ze Spolchemie. Inspiraci pro netradiční pamětní desku v podobě fotografie v životní velikosti čerpala v zahraničí. Pro nápad získala i majitele inkriminovaného domu. „Když mě Míša popsala svůj záměr, nad výběrem osobnosti jsem moc neváhal. Před nedávnem jsme totiž získali od syna Lilli Hornig z USA kolekci dosud neznámých snímků slavné vědkyně v dětských letech z Ústí, a jsou velmi působivé,“ dodal historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek, který projekt odborně zaštiťoval a životní příběh této ústecké rodačky premiérově publikoval v knize „Neznámí hrdinové mluvili i německy“,  vydané v loňském roce. K slavnostnímu odhalení velkoplošné fotografie dojde jen 16 dní před druhým výročím úmrtí Lilli Hornig.

Text k umístěný na domě u fotografie:

PLUTONIOVÁ DÁMA – LILLI HORNIG

narozena 22. 3. 1921 v Ústí nad Labem

zemřela 17. 11. 2017 v Providence (USA) 

 „Bylo jich 1 500, vědců, kteří ve službách USA v posledních dvou letech války usilovně pracovali v tajném projektu „Manhattan“ na vývoji atomové bomby. Vedli závod na život a na smrt s atomovými vědci nacistického Německa. A překvapivě někteří z nich mluvili německy. Mezi takové patřila i rodačka z Ústí nad Labem, chemička Lilli Hornig, která se do Ameriky dostala jako židovský uprchlík. Zatímco její příbuzní v Evropě umírali v ghettech, ona v časovém presu, izolovaná v poušti Nového Mexika řešila dílčí vědecké úkoly na konstrukci plutoniové bomby. Nepůsobila sice přímo v nejužším autorském týmu, ale zainteresovaná v něm byla v osobě svého manžela, předního amerického chemika Donalda Horniga. Don byl dokonce úplně posledním člověkem, který kontroloval před výbuchem první atomovou zbraň světa. Na rozdíl od svého manžela se ale Lilli Hornig po jaderném testu připojila k petici žádající prezidenta USA ušetřit před novou bombou lidské cíle. Ani po válce nezůstávala v manželově stínu, platila za přední americkou bojovnici za rovnoprávnost žen v akademickém světě. Mnohé podněty k tomu si odnesla právě ze své role ženy – vědkyně ve válečném projektu.“

Více informací dostupných na: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/lilli-hornig-usti-fat-man-nagasaki.A150805_193741_vojenstvi_kuz

V těchto chvílích pracovníci muzea dokončují střední část drátěného zátarasu, který "hlídal" státní hranice naší republiky od roku 1952 do poloviny 60 let. Odborně je nazýván EZOH - Elektrické zařízení pro ochranu hranic. Skládal se ze tří částí, přičemž do té střední pouštěli z rozhodnutí velitele roty Pohraniční stráže proud o napětí 2000 až 6000 voltů. Součástí zátarasu byly ještě další prvky. Kompletní sestavu si budou moci zájemci prohlédnout na výstavě Železná opona 1948-1989 už 11. listopadu.

Výstavu zahájí 11. 11. vernisáž a dobové odpoledne, které začne v 15.00 ve venkovním areálu muzea. Ten se promění v hraniční pásmo střežené pohraničníky se služebním psem. Návštěvníci do něj budou moci vstoupit pouze s „propustkou“, která jim bude vydána zdarma při příchodu. Následovat bude program, který vyvrcholí videomappingem na venkovní budovu muzea. Poté se veřejnost přesune do výstavy, kde proběhne komentovaná prohlídka. Na tuto úplně první prohlídku – tentokrát večerní – bude vstup zdarma.

Po čtyři večery tak od 21. do 24. listopadu Prahu rozzáří přední flamenkové hvězdy, které plní prestižní sály nejen doma ve Španělsku. Kastaněty, pestrobarevné šaty tanečnic, klapot podpatků a zvuk flamenkové kytary v letošním ročníku vzdají hold legendárnímu tanečníkovi a choreografovi Antoniu Gadesovi, který zemřel před 15 lety a z jehož odkazu dále čerpají nové generace.

Na festivalu se představí přední tanečníci Joaquín Grilo a Alfonso Losa, výjimečný zážitek slibuje světová premiéra představení Snění o Carmen v podání tanečnic Irene Álvarez a Virginie Delgado či koncert, kterým festival uzavřou vynikající zpěvák Pedro El Granaín a kytarista Antonio de Patrocinio hijo. Mezi skvělými muzikanty, doprovázejícími taneční představení najdeme také synovce a spoluhráče slavného Paca de Lucía Antonia Sancheze, který vystoupil i na nezapomenutelném posledním Pacově pražském koncertu před devíti lety, či nejrespektovanějšího španělského palmera (vytleskávače rytmu) Carlose Grila. Většinu hvězd letošního ročníku festivalu Dne flamenka mohli příznivci tohoto vášnivého hudebního i životního stylu vidět ve filmech Carlose Saury Flamenco a jeho pokračování Flamenco, flamenco.

Festival opět nabízí pestrý doprovodný program zahrnující dílny se španělskými lektory, filmové projekce věnované Antonio Gadesovi, besedy pro školy i širokou veřejnost, flamenkový bazar, španělskou gastronomii či den otevřených dveří flamenkových akademií. Předprodej vstupenek a podrobné informace o festivalu na www.denflamenka.cz.

Festival otevře ve čtvrtek 21. listopadu v Divadle U Hasičů vystoupení současné taneční hvězdy mužského flamenka první velikosti Joaquína Grila, který má v krvi Gadésův taneční styl i charisma a v osmdesátiminutovém vystoupení mu složí okázalou poctu. Tanečníka, který vévodí flamenkovému tanci již přes třicet let a má za sebou řadu ocenění a úspěšná turné po celém světě, doprovodí elitní spoluhráči: kytarista Francis Gómez, zpěváci Londro a Manuel Tañé, tanečníkův bratr Carlos Grilo, nejvyhledávanější španělský palmero, tedy vytleskávač rytmu a perkusista Ané Carrasco.

V pátek 22. listopadu je na programu v klubu Limonádový Joe představení Legado (Dědictví), které flamenkový tanečník a choreograf Alfonso Losa přímo věnoval velikánovi mužského flamenka – Antonio Gadesovi. Podobně jako Gades dokáže Losa propojit tradiční flamenkové pojetí tance s elegancí baletní školy a v představení na toto dědictví po velkém choreografovi odkazuje. Virtuózního kytarového partu se v doprovodu představení ujme Antonio Sanchez, synovec Paca de Lucía, který se svým legendárním strýcem vystoupil i na jeho posledním pražském koncertě ve Smetanově síni před devíti lety. Výjimečnou atmosféru pátečního večera posléze podtrhne a završí flamenková diskotéka s DJ Ekirnem.

Sobota 23. listopadu nabídne ve velkém sále Městské knihovny nejprve flamenkovou fiestu, kde budou k vidění exhibiční choreografie tanečních akademií z celé České republiky i Slovenska. V hlavním programu pak proběhne světová premiéra tanečního představení Snění o Carmen, kterou připravily tanečnice Virene Álvarez a Virginia Delgado. Ve fantazii o čtyřech aktech na motivy mýtu o Carmen od Prospera Mériméeho pronikneme do nejcharakterističtějších rysů osobnosti Carmen skrze dvě tanečnice, které ztvární rozlišné obrazy této legendy.

V neděli 24. listopadu festival uzavře v Českém muzeu hudby fenomenální flamenkový zpěvák Pedro El Granaíno, kterého doprovodí kytarista Antonio de Patrocinio hijo. Rodák z romské muzikantské rodiny z Granady se postupně vypracoval v jednoho z nejsvébytnějších flamenkových zpěváků. Jeho nezaměnitelný hlas už slyšel Londýn, New York, Istanbul, Los Angeles, San Francisco, Mexiko, Paříž, Miami, Amsterdam i Řím. Nyní se s písněmi o nezměrné radosti, lásce, starostech i životních strastech tryskajících přímo ze srdce Pedra El Granaína setká i pražské publikum.

Nenechte si ujít oslavy mexického svátku Día de muertos (Den mrtvých), které pro vás Národní muzeum připravilo ve spolupráci se zástupci mexické komunity (El Colectivo del Día de muertos) a Velvyslanectvím Spojených států mexických. Připraven je bohatý doprovodný program, který vám představí tyto oslavy, jež UNESCO prohlásilo za nehmotné dědictví lidstva.

Těšit se můžete na oltáře mrtvých, slavnostně vyzdobené muzeum i na vysvětlení celé tradice v několika světových jazycích. Zaposloucháte se do tradiční mexické hudby, podíváte se na mexické tance a na závěr celého dne se zapojíte do průvodu masek s mariachi.

Děti si budou moci vyrobit masku, podívají se na divadelní představení anebo zhlédnou film Coco.  Součástí programu jsou stánky s místními specialitami a drobnostmi. Na oslavy je vstup zdarma.

PROGRAM:

pátek 1. 11. 2019

Nádvoří muzea

• 14:30–14:50   Oltáře mrtvých – Prohlídka oltářů s výkladem v ruském jazyce
• 15:30–16:00   Vysvětlení tradice Dne mrtvých v českém a španělském jazyce
• 16:15–17:00   Tradiční mexické tance, 3 Catrinas
• 17:15–18:00   Tradiční mexické písně, Naomi Villegas (soprán)             
• 19:15–19:45   Průvod návštěvníků s Mariachi

Přednáškový sál 3. patro

• 10:00–12:00   Zdobení masek, La Lotería
• 13:00–14:40   Coco, projekce filmu pro děti
• 16:00–18:00   Zdobení masek, La Lotería
• 18:00–20:00   Loutkové divadlo a workshop pro děti, Svetlana Conti - Poradna pro integraci

sobota 2. 11. 2019

Nádvoří muzea

• 12:00–12:50   Zahajovací proslovy s vysvětlením oslav
• 13:45–14:15   Oltáře mrtvých – Prohlídka oltářů s výkladem v českém jazyce
• 14:30–15:00   Flash  Mob, Ana Valadez a dobrovolníci
• 15:15–15:45   Četba poezie v hudebním doprovodu, Antonio Andrade           
• 16:00–16:45   Tradiční mexické tance, Taneční skupina Dvorana
• 17:00–17:20   Oltáře mrtvých – Prohlídka oltářů s výkladem v anglickém jazyce
• 17:25–18:45   Oltáře mrtvých – Prohlídka oltářů s výkladem ve španělském jazyce
• 18:00–18:45   Hudební představení, Omar Rojas "La Mulata de Córdoba"
• 20:00–21:00   Průvod návštěvníků s Mariachi na Malé náměstí

Přednáškový sál 3. patro

• 10:00–14:00   Zdobení masek, La Lotería
• 14:00–16:45   Coco, projekce filmu pro děti
• 16:00–16:45   Workshop výroby plátěných tašek
• 17:00–18:00   Přednáška, spisovatelka Katia Pinal Diettrich

Vstup je po oba dva dny zdarma. Více informací naleznete také na stránkách http://www.nm.cz.

Změna programu vyhrazena