Co se děje

Záštitu nad festivalem převzal policejní prezident Jan Švejdar. 

Interaktivní galerie Becherova vila v Karlových Varech nabídne v rámci projektu výtvarnou dílnu „Hranice svobody“ inspirovanou pojmem svobody jako takovým, jeho filozofickým a výtvarným aspektem. Dílna pod vedením Pavly Vargové proběhne 5. listopadu 2019 od 16 hodin. 
Vstupné činí 80 Kč.

Ve čtvrtek 7. listopadu 2019 od 17 hodin se uskuteční v Letohrádku Ostrov beseda s významnými osobnostmi regionu. Návštěvníci se tak setkají a budou moci pohovořit s kunsthistoričkou Zdenkou Čepelákovou, kurátorkou Boženou Vachudovou a dalšími o galerijní a umělecké situaci v v kraji před rokem 1989 a po něm. V rámci besedy je pro návštěvníky připravena doprovodná výstava ze sbírek Galerie umění Karlovy Vary. Prezentována bude tvorba Vladimíra Boudníka, Stanislava Kolíbala, Adély Matasové, Jitky a Květy Válových, Olbrama Zoubka, Adriany Šimotové, Karla Nepraše, Bořivoje Hořínka a Františka Stekera, tedy autorů, kteří v osmdesátých letech a na počátku let devadesátých v letohrádku vystavovali. 
Vstup je zdarma.

Třetí částí projektu se stane přednáška karlovarského malíře, grafika a pedagoga Jaroslava Vlasáka, která se bude konat 21. listopadu 2019 od 17 hodin v hlavní budově Galerie umění v Karlových Varech. Hovořit se bude o významném regionálním undergroundovém umělci Milanu Kozelkovi, jenž se velmi aktivně účastnil sametové revoluce. 
Vstupné činí 30 Kč.   

Návrh zákona zároveň zavádí povinnost pro Národní knihovnu provádět v rámci své hlavní činnosti shromažďování r vybraných dokumentů volně přístupných v informačním prostředí.

Tato legislativní norma reagovala na technologický rozvoj a vzrůstající počet knih, novin a časopisů, které jsou vydávané pouze elektronicky bez tištěné varianty.

Elektronické výtisky budou zasílány Národní knihovně, která bude pořizovat databáze takto získaných publikací. Přístup k nim pak bude mít zákonem stanovený okruh vybraných knihoven, které budou moci obsah těchto databází dále zpřístupňovat daným způsobem uživatelům. 

V případě elektronicky pořízených publikací určených primárně pro osoby se zrakovým postiženým bude jejich příjemcem Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana.

ZDROJ

Osada Třídomí měla dvě části, z nichž severní patřila k Mařeničkám a jižní ke Kunraticím. Počátkem minulého století zde ještě stála kaple sv. Prokopa a sedm domů, z nichž se zachovaly jen dva.

Cesta spojující obě části osady prochází údolím, na jehož východní straně kdysi vynikala mohutná pískovcová skála, nazývaná podle osady Dreihäuserstein. Kolem roku 1740 se skála zalíbila mařenickému truhláři a lidovému umělci Franzi Schierovi, který do ní vytesal překrásný reliéf Nejsvětější Trojice.

O několik desetiletí později tu místní kameníci založili lom a téměř celou skálu postupně odlámali, přičemž reliéf zachovali. Od staré cesty je vzdálen několik metrů a vede k němu krátká pěšinka, která se dá na zarostlém svahu snadno přehlédnout.

Pískovcový reliéf o rozměrech asi 4 x 3,5 metru je vypracovaný jako oltář. V jeho horní části je zobrazena Nejsvětější Trojice, obklopená hlavičkami andílků, dole je pod baldachýnem s královskou korunou znázorněna nebeská brána, v níž jako Královna nebes stojí Panna Marie s Ježíškem. Na sloupcích po stranách jsou vyryté letopočty 1904 a 1930, připomínající patrně renovace reliéfu.

Asi tři sta metrů severněji odtud je v dnes již nepoužívaném a zčásti zasypaném skalním úvozu staré cesty další reliéf, znázorňující útěk Svaté rodiny do Egypta, jehož autorem je zřejmě také Franz Schier. V mělkém výklenku je vytesaný obraz Josefa s oslíkem, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí, a celý výjev obklopují hlavičky andílků.

ZDROJ

Očistě, odkyselení a restaurování dokumentů předchází vždy fotodokumentace a popis poškození. Teprve potom začíná trpělivá práce, která se zahajuje mechanickým čištěním vazeb i papíru. Účelem restaurování není návrat knihy do původní podoby, aby vypadala znovu jako nová. Restaurátorky vracejí knihám jejich původní eleganci, přičemž zachovávají patinu získanou staletími a přirozený vzhled ručního papíru a gotických vazeb.

 „Práci dvou restaurátorek, Kateřiny Opatové a Michaely Caranové, jsme mohli vidět na vlastní oči při kontrolním dnu a návštěvě v jejich ateliérech,“ dodala ředitelka knihovny Blanka Konvalinková.

Tři knihy z 15. a jedna z počátku 16. století nesly větší či menší známky poškození – ať už používáním, věkem nebo působením vnějších podmínek, ve kterých byly uloženy. Knihy prošly ruční očistou – desky i listy jeden po druhém, papír se dočkal odkyselení, byly prozkoumány vazby, desky a hřbety. Při práci narazily restaurátorky v tiscích například na zrnka rostlin, textilní vlákna nebo drobný hmyz

„Těší nás, že knihy se mohou nyní navrátit do depozitáře, který díky evropským penězům získal fungující klimatizaci. Staré tisky tak mají nyní ideální podmínky pro uložení — odpovídající teplotu i vlhkost,“ podotkl Václav Kříček, vedoucí bibliografického oddělení knihovny.

Restaurování všech knih by mělo být hotové v příštím roce. Poté je knihovna chce představit na výstavě, doprovázené diskusí s restaurátorkami.

ZDROJ

Komise spolupracuje s Fakultou architektury ČVUT Praha, kde v loňském roce vypracovaly dvě studentky svou diplomovou práci na téma obnovy hradu. Jedna z nich, Dominika Dašková, za ni dokonce získala Cenu Břetislava Štorma za první místo v soutěži o nejkvalitnější koncepční studie a projektů studentů v ateliérech Ústavu památkové péče fakulty. S oběma projekty se nyní seznámí také zastupitelé Předhradí a v lednu se komise na základě společné debaty účastníků rozhodne, kterým směrem se bude obnova hradu ubírat.

„Na začátku příštího roku vypíšeme výběrové řízení na člověka, který bude částečně kastelánem a také projektovým manažerem.  V prvních letech bude mít v pracovní náplni podobný transformační proces i na zámku Bystré u Poličky. V Podhradí se chceme ve spolupráci s obcí také připravit na zajištění parkovacích kapacit, které mohou při výjimečných příležitostech výrazně překročit současné možnosti,“ sdělil Línek.

Více informací ZDE

Začátkem tohoto týdne přijali pozvání Jany Fischerové a Jany Fialové všichni čtyři členové kovářského týmu Jiří Ondráček, Luboš Jan, Josef Tulis i Václav Noha. „Bylo mi ctí poděkovat pánům za skvělou reprezentaci Vysočiny v jednom z tradičních řemesel,“ říká Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu. „Pánové předvedli, že jsou mistry svého řemesla a obstáli v celosvětové konkurenci, navíc všichni ve svých dílnách ochotně předávají zkušenosti mladým zájemcům o praxi, a jeden z nich dokonce pracuje se studenty na třebíčské průmyslovce,“ oceňuje zájem o výchovu dalších kovářských generací Jana Fialová, krajská radní pro oblast školství, mládeže a sportu.