Co se děje

Dobově poučená interpretace hudebních děl se spojuje především s obdobími baroka či klasicismu, nicméně značných změn doznala i interpretace romantických děl 19. století. Již od počátku 20. století se začal zvuk romantických skladeb a přístup k partiturám měnit.

„Převládl tzv. technokratický přístup k notovému zápisu. Co nebylo v notách, jako by nemělo právo na existenci," přibližuje situaci dirigent orchestru Marek Štryncl. „Romantická hudba je však velmi emocionální, a právě nálada jednotlivých témat, frází a prvků rozhoduje o použití typických romantických výrazových prostředků, jako je postupné, či naopak náhlé zrychlování, tempa rubata, ozdobná glissanda, záměrná nejednota smyků smyčců apod."

Pátá Dvořákova symfonie byla napsána za pouhých šest týdnů a ve skladatelově tvorbě představuje zlomové dílo, jímž došlo k završení rané řady jeho symfonií. Jedná se o absolutní ovládnutí formálního uspořádání hudebního útvaru a současně jeho naplnění novým významem, čímž se Dvořák stal jedním z prvních skladatelů, který formu klasické symfonie rehabilitoval pro novou dobu a publikum.

Tónina symfonie - F dur, byla za dob baroka spojována s nebeskou či pastorální náladou a tato symbolika zřejmě přežila i do stylového období romantismu. „Především první a třetí věta je nesena ve velice rustikální, slovansky odlehčené tanečnosti bez výrazných dramatických zvratů. Naproti tomu druhá, a zejména závěrečná čtvrtá věta je emočně bouřlivější, doplněná o líbezně optimistická vedlejší témata," uvádí Marek Štryncl.

Pátou symfonii doplní Dvořákova dramatická předehra Othello. Jedná se o bohaté dílo nabité náladovými zvraty, jež výrazně podporuje interpretace na dobové nástroje. „Svou archaickou akustickou různorodostí a nerovnoměrností mohou lépe vystihnout stísněnost a osudovost skladby,“ doplňuje Štryncl.

Vstupné na koncerty v Brně i v Praze bude 300 / 150 Kč (studentská a seniorská sleva).

Orchestr Musica Florea vznikl roku 1992 jako jeden z prvních zabývajících se stylově poučenou interpretací hudby v České republice. Zakladatelem a vedoucím ansámblu je violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Orchestr hraje na originální nástroje nebo jejich kopie, jeho práce vychází ze studia dobových pramenů a estetiky - vlastní badatelská činnost a oživování zapomenutých interpretačních stylů a prostředků. Repertoár souboru zahrnuje instrumentální komorní hudbu, světské i duchovní vokálně-instrumentální skladby, orchestrální koncerty i monumentální díla symfonická, operní a oratorní, a to od počátků baroka až po 20. století. V roce 2014 vznikla pod hlavičkou orchestru mobilní scéna na principech barokního divadla Florea Theatrum, která dovoluje lepší práci s rekonstruovanými hudebně dramatickými díly - dobovými operami a balety rozmanitého rozsahu.

“Čas jako fenomén zahrnující minulost, budoucnost, ale především naši přítomnost. Přítomnost vnímáme jako bod, ze kterého se ohlížíme do minulosti a vyhlížíme do budoucnosti. Teď jsme my - tady a teď, se snahou o kontinuitu a zodpovědný přístup k věcem minulým a budoucím.” Marek David (režisér festivalu) a Jana Uhýrková (dramaturgyně festivalu)

Minulost se v našem festivalu zrcadlí zejména ve využívání ověřeného. Ředitelem festivalu zůstává shodně s loňským rokem doc. MgA. Michal Zetel, Ph.D.. Sázíme také na osvědčená festivalová místa, představení hlavního programu budou uvedena v divadlech, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme. Konkrétně se bude jednat o scény Centra experimentálního divadla: Divadlo Husa na Provázku, Sklepní scénu a HaDivadlo, Studio Marta a Divadlo na Orlí.

Role ambasadora, jíž se v minulosti ujali například Jiří Bartoška nebo Boleslav Polívka, se tento rok zhostí historicky první žena, paní Emília Vášáryová, čestná doktorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V současnosti se náš festival může také pochlubit množstvím zdravic od úspěšných absolventů školy, které budou postupně zveřejňovány na sociálních sítích.

Z úspěšných počinů let minulých přenášíme do současnosti zejména Open Air Stage, která bude součástí zahajovacího průvodu, a přiblíží Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER brněnské veřejnosti. Dalším zachovaným je THE WORKSHOP probíhající během festivalu, jehož výstup bude součástí závěrečného ceremoniálu. Loňský pilotní ročník vedl maďarský režisér Attila Antal, ten letošní bude v režii performera Radima Vizváryho. Téma festivalu zahrnuje kromě minulosti a přítomnosti také budoucnost. A ta nám není lhostejná. Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER se proto bude snažit jednat s ohledem na ekologickou rovinu, aby mohl probíhat i roky po nás na nezničené planetě Zemi. V praxi to bude znamenat omezení množství tiskovin na minimální možný počet, tvorbu propagačních předmětů z
recyklovatelných materiálů a v neposlední řadě se budeme vyhýbat jednorázovým plastům, jako jsou kelímky či plastové obaly.

S festivalem a jeho pořadateli se můžete spojit na sociálních sítích (facebook: SETKÁNÍ/ENCOUNTER, instagram: @setkani_encounter) a již brzy i na webu www.encounter.cz.

Festival každoročně osloví přes tisíc návštěvníků a je určen všem lidem bez rozdílu věku, pohlaví či handicapu, kteří ocení snahu a um vystupujících. Dopoledne dostanou prostor školy a senioři a večerní program je určen převážně dospělým.

Zahajujeme v pondělí 25. listopadu sólovým koncertem nevidomého Mária Biháriho, slovenského zpěváka, akordeonisty a klavíristy, který se uskuteční v kostele Husova sboru. Zde je také celý listopad k vidění výstava Atelieru Bananenkistl z Regensburgu. Tento výtvarný ateliér spadá pod fotbalový klub Team Bananenflanke Regensburg, který umožňuje mladým lidem s duševním handicapem vyzkoušet si různé výtvarné techniky doprovázené zábavou, uvolněním a radostí z kreativní činnosti.

V rámci večerního programu bude možné zhlédnout několik krásných lidských příběhů. Uvidíte Zuzanu Kronerovou, známou z filmů Habermannův mlýn nebo Domáčí péče, a Dušana Sitka v hlavní roli představení Gin Game, nebo Marii Tomsovou v inscenaci Jezinky bezinky Divadla Merlot.

Divadlo Psycheche, kde se propojili divadelníci a lidé s duševním onemocněním, uvede Příběhy o šílené duši, což jsou životní příběhy samotných herců. Inscenaci je velice intimní, poetická, plná světýlek a naděje. Ukazuje lidskou křehkost, i sílu.

Festival nabízí také workshopy pro školy, školky a pedagogy. Tentokrát oslovíme předškolní děti mateřské školky Mašinka představením Byl jeden domeček, který vznikl v ateliéru Výchovné dramatiky pro Neslyšící, Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Scénografii a loutky vytvořila japonská umělkyně Yumi Mráz Hayashi.

Dopolední program divadla MANA bude patřit od pondělí do čtvrtka DĚTEM i seniorům, jejich divadelním, hudebním vystoupením a pohádkám. Podmínkou pro VSTUP ZDARMA na tento program je pouze otevřené srdce. Držitelé průkazky ZTP mají vstup na dopolední i večerní program zdarma.

Festival integrace Slunce si klade za cíl umožnit všem bez rozdílů zažít proces realizace uměleckého projevu a pocítit tak v rámci celku ocenění publika za úsilí, které každý jednotlivec vynaložil. Atmosféra, která festival provází, je velmi srdečná a dojemná ve své pospolitosti a je pro všechny zúčastněné velkým obohacením všedního života.

Podrobné informace o programu přiloženy.

Zdroj:

www.festivalslunce.wz.cz
www.sukus.wz.cz

Datum ukončení příjmu nabídek je 13. 12 .2019. Finanční prostředky na projekt zajišťuje Ministerstvo kultury České republiky.

Hlavním tématem expozice jsou dějiny německojazyčného obyvatelstva v českých zemích v celém jejich rozsahu. Na přípravě obsahové stránky projektu se několik let podílely pracovní skupiny českých a německých historiků a muzejníků, včetně odborníků z Muzea města Ústí nad Labem nebo ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Autorem architektonického a technického řešení expozice je Architektonický ateliér PROJEKTIL.

Na projektu výstavy „Naši Němci“, která bude mít podobu stálé historické expozice, od samého počátku úzce spolupracuje Muzeum města Ústí nad Labem, v jehož budově se bude tato výjimečná expozice nacházet. Zde expozice zaplní dvě třetiny výstavních ploch celého objektu, což je kolem 1500 m2. Pro stálou expozici „Naši Němci“ by měla být také využita řada muzejních sbírkových předmětů ze sbírky ústeckého muzea, ale i ze sbírek dalších institucí. V letošním roce byla pro plánovanou expozici ze sbírky Muzea města Ústí nad Labem například restaurována dvě umělecká díla. Markéta Pavlíková restaurovala  dřevořezbu anděla z počátku 17. století a Martin Martan restauroval obraz z 18. století „Svatý Jan Nepomucký zpovídá královnu Žofii“.

Zdroj: Mgr. Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem

V sobotu 9. listopadu 2019 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Čelákovicích uskutečnil koncert Tria barokní hudby  v obsazení: Tomáš Thon – varhany, Dušan Foltýn – hoboj, Pavel Hromádka – trubka. Provedli skladby starých mistrů (Pezelius, Vejvanovský, Corbett, Čart, Finger) , v nichž vynikly barevné i dynamické možnosti obou dechových nástrojů. Komorní produkce střídaly sólové varhanní skladby čelákovického skladatele Jana Zacha (1713 - 1775) a komponistů, kteří se jako jeho současníci (František Vondráček, 1717 - 1782) či pokračovatelé (Josef Lipavský, 1772 -1810) ve svých skladbách inspirovali jeho hudebními tématy. Badatelské úsilí Tomáše Thona v tomto směru je shrnuto v titulu Varhanní  skladby Jana Zacha (Artthon, 2019). Koncert se konal u slavnostní příležitosti jeho vydání.

Pořádal Spolek pro varhanní hudbu s podporou Římskokatolické farnosti v Čelákovicích a finančním přispěním Města Čelákovic.

Zdroj: Spolek pro varhanní hudbu Čelákovice

Scénické čtení, ve kterém Jiří Vyorálek, Jana Plodková, Václav Vašák, Magdaléna Sidonová, Petra Bučková a Kateřina Císařová, zhmotňuje dopisy diváků zaslaných divadlu od konce roku 1989, často přetékajících nenávistí, nekulturností a zlobou. Tyto časem odváté výhrůžky však doplní dopisy a komentáře současné, často tak (nezřídka?) podobné těm minulým... O režii celého večera se postará Jan Mikulášek a o jeho výtvarnou podobu scénograf Marek Cpin.

16. listopadu 2019 v 21:30, 22:00, 22:30 a 23:00

17. listopadu 2019 v 17:00, 18:00, 19:00 a 20:00

Vstup na všechna scénická čtení je volný.

Velvet Havel v Londýně

Pomyslnou třešničkou na dortu oslav 30. výročí sametové revoluce je účast představení Velvet Havel na festivalu Czech Velvet 1989–2019 v britské metropoli. Festival pořádaný Českým centrem v Londýně nabídne návštěvníkům mnoho akcí představujících český film, hudbu, divadlo a výtvarné umění, vztahující se právě k revolučnímu roku 1989. Divadlo Na zábradlí přiváží do Londýna inscenaci, která má na svém kontě pět Cen divadelní kritiky, včetně ceny za Inscenaci roku a Mužský herecký výkon. Její název odkazuje na památnou sametovou revoluci. V tomto kabaretním muzikálu, který je na repertoáru Divadla Na zábradlí od roku 2014, diváci nahlédnou do života, tvorby a mnohostranné osobnosti Václava Havla. Devadesátiminutová inscenace nabízí (v režii Jana Friče) lehkou komedii i vážné drama, kdy filozofická rozjímání vyvažuje živá kapela s hravými písněmi od uznávaného skladatele Miloše Orsona Štědroně.

Právě prostřednictvím písní postavy promlouvají a vyjadřují se k myšlenkám a činům Václava Havla, který se stal legendou ještě za svého života. Hra sleduje Havlův soukromý i veřejný život, zejména jeho politickou činnost a její důsledky, například založení Charty 77 a jeho následné odsouzení. V příběhu sledujícím Havlovu cestu až na vrchol politické kariéry – zvolení prezidentem republiky – vystupují i důležité postavy jeho života – dlouholetí přátelé, rodinní příslušníci a lásky. Inspiraci k psaní ztělesňují jeho femme fatale Olga, manželka a neobyčejná mateřská figura hrající v jeho životě zásadní roli, a strýc Miloš Havel, okouzlující šoumen a šikovný podnikatel, který vlastnil a vedl slavnou produkční společnost Lucernafilm.

Představení se uskuteční 21. listopadu 2019 od 20:00 v kulturní centrum RICH MIX, v londýnské čtvrti Shoreditch, které je domovem mnoha divadelních, hudebních i filmových událostí.

Noc divadel začne v ALFĚ už v 15 hodin odpoledne, kdy se odehraje představení Cirkus zlodějů. Příběh o tom, že by se lidé neměli bát a neměli by krást, je plný loutkářských cirkusových kouzel. Po jeho skončení se otevřou brány divadla i pro další návštěvníky.

ALFA se k Noci divadel připojuje už počtvrté a v minulých letech prošly jejími prostorami vždy stovky návštěvníků. „Letos jsme se chtěli přihlásit i k programu Cesta svobody, který v Plzni připomíná výročí sametové revoluce, a vznikla tak originální bojovka, cesta prostorami divadla, která zážitkovým způsobem připomene dobu před třiceti lety,“ zve ředitel Divadla ALFA Jakub Hora.

Děti čeká určování předmětů, jejichž funkci dnes nahrazují mobilní telefony, zasoutěží si v převíjení kazety tužkou na čas, poslechnou si vyprávění o tehdejším divadle a navštíví i divadlo bytové. Spolu s rodiči mohou opisovat přes kopírák zakázanou knížku nebo si vyrobit mávátko. Na trase je čeká řada překvapení a za její úspěšné projití získají malý dárek.

K oslavám výročí sametové revoluce se divadlo připojí i v pondělí 18. 11. večerním představením inscenace Kde domov můj, která očima jedné plzeňské rodiny prochází celým stoletím a končí právě sametovou revolucí.

Na představení Cirkus zlodějů a Kde domov můj je třeba mít vstupenku, vstup na Noc divadel, která v ALFĚ potrvá do 19 hodin, je zdarma.

Učitelka základní školy s mindrákem ze své nadváhy, bankovní úřednice, které se najednou objeví podivný ekzém kolem očí, stárnoucí majitel nonstop lahůdek v nešťastném manželství, osamělý muž žijící v lesích a cizích chatách…Ti všichni mohou dál přežívat se svým problémem, skrývat ho a neřešit. Anebo se s ním porvou a za cenu šrámů a ran změní situaci k lepšímu. „Tereza Kopáčová za mnou přišla s tím, že by České televizi slušely komediální filmy, které jsou více o ženách. Respektive ženy jsou v nesnázích či nesnází pro jiné. Chtěla lehčí formou vyprávět o strachu z pokaženého života, o naději, která je spojena s odhodláním poprat se o kvalitu vlastního osudu. Každého z nás totiž občas silně zasáhne podezření, že jsme si, málem, podělali život. Kdy se definitivně naše pracně a úzkostlivě budovaná stabilita navěky zhroutí. No a tam někde začínají naše filmy,“ říká kreativní producent cyklu Michal Reitler.

V prvním filmu v režii Terezy Kopáčové, vedoucí celého projektu, se představí mladá plnoštíhlá učitelka, která má mindrák ze své postavy. Díky kurzu burlesky si ale postupně dodá sebevědomí a pozitivní přístup se snaží přenést i na ostatní. „Půl roku před začátkem natáčení jsem trénovala kondici a pohyb. Měla jsem dvě trenérky a choreografky, které se na mně střídaly a dávaly mi milosrdně do těla. Musela jsem se psychicky připravit na nahotu ve filmu a taky přestat hubnout,“ říká hlavní představitelka filmu Až budou krávy lítat Eva Hacurová. Druhý snímek, opět v režii Terezy Kopáčové, se jmenuje Můj bezvadnej život. Hlavní roli ztvárňuje Tereza Brodská, kterou si do filmu, jenž bude mít premiéru 8. prosince, vybrala sama režisérka. „Měla jsem takové období, kdy jsem si myslela, že zvládnu svou energií, odhodláním a nasazením úplně všechno. Ale bylo toho zjevně už moc, takže po takové poslední kapce můj organismus řekl ne a vyrobil mi podivné věci okolo očí, šířilo se to, zanedlouho jsem se proměnila v ještěra. Doktoři si nevěděli rady, alternativní medicína a šarlatáni taky ne, nakonec jsem pochopila, že budu muset změnit pohled na sebe samotnou a svůj život,“ vypráví Tereza Kopáčová historku, která se stala i inspirací pro scenáristku snímku Alice Nellis. „Když jsme s Alicí hledaly téma pro můj film a moc nám to nešlo, vyprávěly jsme si i naše holčičí věci a já jí mezi řečí ukázala mé ještěří fotky. Alice se toho chytla, i když já se bránila, že to není na film.“

O týden dříve, v první adventní neděli, uvede ČT1 snímek režírovaný Janem Hřebejkem podle scénáře Tomáše Pavlíčka. Nonstop lahůdky se odehrávají během jedné chladné noci, kdy jedna nepovedená večeře mladého páru a následný zmeškaný vlak svede dohromady majitele lahůdek v podání Miroslava Krobota a Lenku, kterou ztvárnila Eliška Křenková. „S Mirkem se mi pracovalo skvěle. Vždycky jsem s ním chtěla točit. Miluju jeho herecký projev. Byla jsem nadšená, když ho obsadili a nadšení se jenom stupňovalo během natáčení. Naprosto jsem si ho zamilovala jako kolegu i jako člověka a doufám, že se zase nějak potkáme.“

Poslední ze snímků, nazvaný Beze stopy, svede na filmové plátno Ondřeje Vetchého a Václava Švarce. „Jelikož jsme se s Ondřejem Vetchým setkali už při státnicích na DAMU, kdy byl jedním ze členů komise, nebyl jsem ze setkání tolik nervózní, jako spíš zvědavý, jak pracuje. Překvapilo mě, kolik životní síly v sobě chlap, kterému je už k šedesátce, může mít. Bylo pro mne nesmírným štěstím setkat se s hercem, který ke své práci přistupuje s odpovědností a vnitřním vkladem,“ vysvětluje Švarc. Film režiséra Víta Karase, představí samotářského muže, který tráví zimy v lesích a opuštěných chatách, v nichž tajně přespává. A to až do chvíle, než se mu do cesty přimotají dva lidé a jedno dítě. Poslední z filmů cyklu Jak si nepodělat život uvede Česká televize v neděli 15. prosince.

Až budou krávy lítat

scénář: Pavel Gotthard, Michal Reitler // režie: Tereza Kopáčová // kamera: Martin Štěpánek // výkonný producent: Matěj Stehlík // kreativní producent: Michal Reitler // hrají: Eva Hacurová, Sabina Remundová, Stanislav Majer, Eva Burešová, Daniel Bambas, Jacob Erftemeijer, Jana Burkiewiczová a další

Nonstop lahůdky

scénář: Tomáš Pavlíček // režie: Jan Hřebejk // kamera: Lukáš Milota // výkonný producent: Matěj Stehlík // kreativní producent: Michal Reitler // hrají: Miroslav Krobot, Eliška Křenková, Jitka Sedláčková, Hana Seidlová, Tomáš Bambušek, Václav Kopta, Martin Kyšperský a další

Můj bezvadnej život

scénář: Alice Nellis // režie: Tereza Kopáčová // kamera: Martin Štěpánek // výkonný producent: Matěj Stehlík // kreativní producent: Michal Reitler // hrají: Tereza Brodská, Vasil Fridrich, Lucie Žáčková, Anna Peřinová, Veronika Divišová, Jitka Schneiderová a další

Beze stopy

scénář: Tomáš Holeček // režie: Vít Karas // dramaturgie: Matěj Podzimek // kamera: Pavel Berkovič // výkonný producent: Matěj Stehlík // kreativní producent: Michal Reitler // hrají: Ondřej Vetchý, Marika Šoposká, Vít Gajdoš, Václav Švarc a další

Památník tvoří jej šest ocelových srdcí, které spojené skládají tvar květu. Význam každého srdce a hesla, které nese, osvětlí přímo na místě v rámci ceremoniálu odhalení sama autorka sochy.

Součástí ceremoniálu bude také zveřejnění deklarace Studentské unie Slezské univerzity v Opavě ústy její prezidentky Mgr. Lucie Zelinkové. Prohlášení zhodnotí generační postoj současných studentů nejen k hodnotám, za něž vedli boj jejich rodiče v roce 1989, ale pojmenuje soudobé výzvy, se kterými se tito studenti identifikují. Deklarace bude pro další generace uložena do časové schránky v blízkosti památníku.

Další doprovodný program v sobě zahrnuje především imaginaci atmosféry revolučního dění v Opavě prostřednictvím scénického čtení studentů oboru Kulturní dramaturgie. Návštěvníci dále mohou sledovat a aktivně se zapojit do besedy, kdy revoluční dění budou z opavského úhlu pohledu komentovat tehdejší studentka (dnes ředitelka opavského Mendelova gymnázia) Monika Klapková, disident a chartista Ivo Mludek, historik Aleš Binar i poslední dvorní dokumentarista Václava Havla, režisér Petr Jančárek. Ten také účastníkům besedy zpřístupní ukázky svého posledního filmu, který bude uveden do kin v příštím roce pod názvem Tady Havel, slyšíte mě? Slavnostní program, který Slezská univerzita zveřejnila na svých webových stránkách www.slu.cz i sociálních sítích, zakončí večerní koncert oceňovaného talentu mladé muzikantské scény Thoma Artwaye.

Celý program je zdarma dostupný i zájemcům z řad široké veřejnosti.

„Budeme míchat žánry i nálady, učili jsme se choreografie, Jan Šotkovský pro nás napsal několik písniček, které zhudebnil Zdeněk Král,“ prozradil Petr Michálek, který je jako autor podepsán i pod úspěšnými nekorektními kabarety Ovčáček čtveráček a Ovčáček miláček. Srovnávání se však nebojí. „Text Jednou budem dál vznikal rok, ne tři dny jako u Ovčáčka. Nereagujeme už na jednu aktuální kauzu typu předávání státních vyznamenání, ale vyprávíme příběh třiceti let. Nezkoušeli jsme ve volném čase, po nocích. Realizační tým se rozrostl. A Ovčáček samotný se v naší inscenaci objeví jen na tři minuty, a to ještě jako třináctiletý. Rozdílů je milion, přesto se ty inscenace budou srovnávat. Nám to ale nevadí,“ řekl.

Kabaretní skeče propojuje motiv Alenky v říši divů Lewise Carolla. V tomto období se podle tvůrců totiž řada z nás jako Alenka mnohdy cítila.

Výjimečná je inscenace i pokud jde o kostýmy. Dvacet herců jich na jevišti vystřídá několik stovek. Například pro Martu Bačíkovou, která se objeví třeba v roli Olgy Havlové, Marcely Augustové nebo Jany Bouškové to znamená deset převleků. „Kostýmy zabírají šest štendrů, dva dámské a čtyři pánské,“ upřesnila vedoucí garderoby Pavla Daňková s tím, že dámských kostýmů je 160, pánských jednou tolik. Dámské boty (33 párů) zaplnily tři krabice od banánů.

V roli Alenky se představí Kateřina Liďáková. Dále hrají Zdeněk Julina (Andrej Babiš a další), Tamara Kotrbová (Marta Kubišová a další), Radovan Král (Karel Kryl, Michal David a další), Zdeněk Lambor (Václav Havel), Rostislav Marek (Miloš Zeman), Pavel Vacek (Václav Klaus a další) a další.

Ve sváteční den 17. listopadu v 18.00 uvede MDZ první slavnostní reprízu, po níž bude následovat beseda s tvůrci. Premiéra i repríza se uskuteční v rámci akce Festival svobody.

Zdroj: www.divadlozlin.cz