Za skalními reliéfy
LIBERECKÝ KRAJ: Lužické hory patří mezi oblíbený cíl mnoha výletníků. Blízko staré cesty z Kunratic u Cvikova do Mařenic se nalézá osada Třídomí. V jejím okolí lze zhlédnout unikátní, stovky let staré skalní reliéfy.
„Okolí Mařenic patří mezi nejpůvabnější oblasti Lužických hor. Najdete tu krásné ukázky lidové architektury a v krajině stopy předchozích generací,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Osada Třídomí měla dvě části, z nichž severní patřila k Mařeničkám a jižní ke Kunraticím. Počátkem minulého století zde ještě stála kaple sv. Prokopa a sedm domů, z nichž se zachovaly jen dva.
Cesta spojující obě části osady prochází údolím, na jehož východní straně kdysi vynikala mohutná pískovcová skála, nazývaná podle osady Dreihäuserstein. Kolem roku 1740 se skála zalíbila mařenickému truhláři a lidovému umělci Franzi Schierovi, který do ní vytesal překrásný reliéf Nejsvětější Trojice.
O několik desetiletí později tu místní kameníci založili lom a téměř celou skálu postupně odlámali, přičemž reliéf zachovali. Od staré cesty je vzdálen několik metrů a vede k němu krátká pěšinka, která se dá na zarostlém svahu snadno přehlédnout.
Pískovcový reliéf o rozměrech asi 4 x 3,5 metru je vypracovaný jako oltář. V jeho horní části je zobrazena Nejsvětější Trojice, obklopená hlavičkami andílků, dole je pod baldachýnem s královskou korunou znázorněna nebeská brána, v níž jako Královna nebes stojí Panna Marie s Ježíškem. Na sloupcích po stranách jsou vyryté letopočty 1904 a 1930, připomínající patrně renovace reliéfu.
Asi tři sta metrů severněji odtud je v dnes již nepoužívaném a zčásti zasypaném skalním úvozu staré cesty další reliéf, znázorňující útěk Svaté rodiny do Egypta, jehož autorem je zřejmě také Franz Schier. V mělkém výklenku je vytesaný obraz Josefa s oslíkem, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí, a celý výjev obklopují hlavičky andílků.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČR: Muzeum středního Pootaví Strakonice se stalo vítězem 5. ročníku soutěže Muzeum roku, která probíhala na turistickém portálu Kudy z nudy od 25. května 2023 do 31. března 2024. Soutěž Muzeum roku byla vyhlášena jako součást mediální kampaně Národní soutěže muzeí Gloria musaealis.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818