Ve Zlíně vznikl další satirický kabaret, premiérou divadlo oslaví 30 let svobody
ZLÍN: Třicet let bizarního panoptika kotrmelců jedné společnosti svérázně mapuje inscenace Městského divadla Zlín Jednou budem dál v režii ředitele MDZ Petra Michálka. S nadhledem, humorem, sarkasmem a formou na pomezí muzikálu, revue a kabaretu provede diváka časem od sametového cinkání klíči až po dnešek. Česká premiéra inscenace, která dostala podtitul „český sen“, se uskuteční v předvečer 30. výročí Sametové revoluce 16. listopadu v 19.00 ve Velkém sále MDZ.
„Budeme míchat žánry i nálady, učili jsme se choreografie, Jan Šotkovský pro nás napsal několik písniček, které zhudebnil Zdeněk Král,“ prozradil Petr Michálek, který je jako autor podepsán i pod úspěšnými nekorektními kabarety Ovčáček čtveráček a Ovčáček miláček. Srovnávání se však nebojí. „Text Jednou budem dál vznikal rok, ne tři dny jako u Ovčáčka. Nereagujeme už na jednu aktuální kauzu typu předávání státních vyznamenání, ale vyprávíme příběh třiceti let. Nezkoušeli jsme ve volném čase, po nocích. Realizační tým se rozrostl. A Ovčáček samotný se v naší inscenaci objeví jen na tři minuty, a to ještě jako třináctiletý. Rozdílů je milion, přesto se ty inscenace budou srovnávat. Nám to ale nevadí,“ řekl.
Kabaretní skeče propojuje motiv Alenky v říši divů Lewise Carolla. V tomto období se podle tvůrců totiž řada z nás jako Alenka mnohdy cítila.
Výjimečná je inscenace i pokud jde o kostýmy. Dvacet herců jich na jevišti vystřídá několik stovek. Například pro Martu Bačíkovou, která se objeví třeba v roli Olgy Havlové, Marcely Augustové nebo Jany Bouškové to znamená deset převleků. „Kostýmy zabírají šest štendrů, dva dámské a čtyři pánské,“ upřesnila vedoucí garderoby Pavla Daňková s tím, že dámských kostýmů je 160, pánských jednou tolik. Dámské boty (33 párů) zaplnily tři krabice od banánů.
V roli Alenky se představí Kateřina Liďáková. Dále hrají Zdeněk Julina (Andrej Babiš a další), Tamara Kotrbová (Marta Kubišová a další), Radovan Král (Karel Kryl, Michal David a další), Zdeněk Lambor (Václav Havel), Rostislav Marek (Miloš Zeman), Pavel Vacek (Václav Klaus a další) a další.
Ve sváteční den 17. listopadu v 18.00 uvede MDZ první slavnostní reprízu, po níž bude následovat beseda s tvůrci. Premiéra i repríza se uskuteční v rámci akce Festival svobody.
Zdroj: www.divadlozlin.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818