Památky

<p>PRAHA: Hlavní město vlastní Šlechtovu restauraci, zdevastovanou kulturní památku, na jejíž obnovu mělo letos vyčleněno 30 mil. Kč. Zahájení prací se ovšem odkládá.</p> <p>Nejstarší část této kulturní památky pochází z konce 17. století, dostavěna byla až o cca 150 let později. Dříve známá pod jménem Královská dvorana se později přejmenovala na Šlechtovu restaurace. Název získala po posledním majiteli Václavu Šlechtovi, který v padesátých letech neúspěšně čelil tlaku na znárodnění. Kdysi oblíbené výletní místo ve Stromovce začalo chátrat, budova ve 20. století dvakrát vyhořela a v roce 2002 se na ní podepsala povodeň, přičemž hrozilo její stržení.<br />
Hl. m. Praha se v polovině 90. let snažilo problém vyřešit tak, že tuto kulturní památku svěřilo radnici Prahy 7, která sice usilovala o zahájení rekonstrukce, ale marně.<br />
Další pokus o zahájení prací vedoucích k záchraně památky byl naplánován na letošní září, nakonec se však opět odložilo, tentokrát kvůli ražbě tunelového komplexu Blanka pod Královskou oborou.<br />
Podle posledních zpráv tiskového mluvčího Magistrátu hl. m. Prahy Jiří Wolfa, provádí nyní vlastník technickou inventuru stavu budovy a současně probíhá soutěž na dodavatele rekonstrukčních prací.<br /> Wolf předpokládá, že rekonstrukce Šlechtovy restaurace zahájí v březnu nebo dubnu příštího roku. Termín dokončení bude podle něj záviset na nejvhodnější nabídce, neboť, jak upřesňuje: „Lhůta výstavby tvoří jedno ze soutěžních kritérií.“<br />
Dodejmě tedy jen, že celkové náklady se odhadují na 180 milionů korun, čímž může být úspěch rekonstrukce také podmíněn.</p>

<p>KONSTANTINOVY LÁZNĚ: V druhém rozšířeném vydání právě vychází publikace s dostatečně vypovídajícím názvem – Práce jako na kostele.</p> <p>Představuje sakrální památky, které měly to štěstí, že našly své zachránce či přímo majitele, ale neomezuje se jen na pouhý výčet a popis. Naopak emotivně a autenticky líčí příběhy lidí, kteří se na bázi dobrovolnictví rozhodli zachránit k zániku odsouzené kostely v západní části Čech, v oblasti Plzeňska a Tachovska, v tzv. Sudetech. </p> <p>V jedné z kapitol naleznou případní zájemci o záchranu dalších pamětihodností návod, kde začít, a to od prvního jednání s úřady až po možnosti nového odpovídajícího využití. Součástí knihy je také vystřihovánka modelu kaple sv. Máří Magdaleny. </p> <p>Publikace vznikla v rámci projektu Obnova vybraných sakrálních památek regionu Český Západ financovaným Norským finančním mechanismem a vydalo ji MAS Český Západ – Místní partnerství ve spolupráci s městem Stříbrem a Fakultou umění a designu v Ústí nad Labem. </p> <p>Práce jako na kostele je také výjimečná svou vizuální podobou, o kterou se zasloužila MgA. Štěpánka Bláhovcová. Tato mladá designérka ji zpracovala v rámci své diplomové práce na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem a graficky dokázala mimořádně zdařile vystihnout mimořádnost jejího obsahu. Za svou práci získala v letošním roce nejvyšší ocenenění, zlatou medaili, v kategorii knižní layout (grafická úprava – knižní design) na evropském festivalu designu v Rotterdamu. Ten patří k nejprestižnějším festivalům v rámci Evropské designérské obce. </p> <p>Na publikaci spolupracovali: redaktorka Kateřina Kvasničková, autory textů jsou členové sdružení Pomozme si sami, Jan Florian, Štěpánka Blahovcová, Miroslava Válová, Kateřina Kvasničková, Zdeněk Procházka, grafická úprava Štěpánka Blahovcová, autor vystřihovánky Ondřej Hejl. Knihu si můžete zakoupit za 250 Kč v kanceláři MAS v Konstantinových Lázních anebo je možné ji zaslat na dobírku. Objednávky na kvasnickova@leader-ceskyzapad.cz.</p>

<p>PRAHA: Románský relikviář svatého Maura je výjimečnou zlatnickou prací a vzácnou památkou nevyčíslitelné hondoty. Od jeho objevení a vyzvednutí zpod podlahy kaple bečovského hradu uplynulo v listopadu 25 let. A právě tento skvost bude vystaven ve Vladislavském sále Pražského hradu od 24. listopadu 2010 spolu s kopiemi korunovačních klenotů, s nimiž je co do hodnoty srovnatelný.<br />
Nad výstavou převzala záštitu manželka prezidenta republiky Livia Klausová.</p> <p>Relikviář o rozměrech 140×42 cm je 65 cm vysoký a jeho horní část má tvar sedlové střechy. Je vyroben z ořechového dřeva a bohatě zdoben množstvím reliéfů a sošek z pozlaceného stříbra, drahými kameny, filigrány a gemy z drahokamů a polodrahokamů. Je to největší předmět svého druhu nacházející se v ČR.</p> <p>Vzácnou památku zapůjčil na Pražský hrad Národní památkový ústav ze Státního hradu a zámku Bečov, kde je po rekonstrukci trvale vystaven od roku 2002.</p> <p>Více o pohnuté historii relikviáře a jeho restaurování najdete zde

<p>PRAHA: Konference PRO památky 2010 nabídne prostor pro diskusi na téma obnovy a využívání kostelů. Přednášky se zaměří především na venkov, kde existuje mnoho nezodpovězených otázek.</p> <p>Např.: „Kde hledat potřebné finance? Do jaké míry je možné kostel využívat ke světským účelům? Kde hledat příklady dobré praxe? Kdo může při rekonstrukci zodpovědně poradit? Lze se spolehnout na vlastní síly?“ apod.<br />
Díky podpoře financování konference z Programu rozvoje venkova je účast na této vzdělávací aktivitě bezplatná. </p> <p>Konference se koná 11. listopadu 2010 v Praze v sále Pastoračního střediska Arcibiskupství pražského. </p> <p>Záštitu nad konferencí poskytlo ministerstvo kultury.</p> <p>Konference je spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro<br /> rozvoj venkova (EZFRV) a z Programu rozvoje venkova (PRV).</p>