Památky

CHEB: V roce 2011 se Chebu u příležitosti oslav 950 let od první písemné zmínky o městě uskuteční řada nejrůznějších akcí, na něž město vyčlenilo 3,5 milionu korun. Stěžejní událostí bude vystavení listiny římsko-německého krále (a od roku 1084 císaře) Jindřicha IV., která byla sepsána v Řezně dne 13. února 1061, a která se konkrétně týká darování části lesa Jindřichovu spolehlivému služebníku a oddanému dvořanu Otnantovi. Tento „poklad“ je trvale uložen v bamberském státním archivu, který spadá pod Bavorské státní archivy. Avšak v roce 2011 se stane hlavním lákadlem výstavy "LÉTA PÁNĚ 1061...", kterou na květen až říjen připravuje Muzeum Cheb. Listina zde bude umístěna do speciální bezpečnostní klimatizované vitríny zajišťující optimální vlhkost, teplotu i osvětlení.

<p>LUŽE: Chrám na Chlumku, nejvýznamnější barokní památka v Pardubickém kraji, mohl téměř po dvouleté opravě uvítat první poutníky. Dne 11. prosince zde příchozí obdivovali zdařilé dílo restaurátorů.</p> <p>Varhany před slavnostní bohoslužbou požehnal český arcibiskup Dominik Duka.<br />
Obnova památky stála téměř 26 milionů korun a finanční prostředky získala římskokatolická farnost převážně z tzv. Norských fondů.<br />
Třemi miliony korun přispěl Pardubický kraj a 842 tisíc přidalo město Luže. Za finanční příspěvek poděkoval farář Josef Hubálek přítomnému zástupci norského velvyslanectví Kjetilu Aaslandovi i zástupcům Pardubického kraje, hejtmanu Radko Martínkovi a jeho náměstkovi Romanu Línkovi. Uvedl, že farníky čeká ještě stavba výtahu: „Chceme, aby se chrám stal srdcem Pardubického kraje.“ A k naplnění myšlenky jim poslouží osm milionů korun z Unie. Na bezbariérové zpřístupnění poutního chrámu obdržel od hejtmana Martínka dekret na evropské peníze.<br />
Hejtman při znovuotevření chrámu poukázal na jeho odkaz. Uvedl, že je symbolem víry a solidarity chudých s bohatými, mladých se starými, nemocných se zdravými. Navázal tak na historii poutního místa spojeného s jeho zakladatelkou a mecenáškou hraběnkou Marií Maxmiliánou Hieserlovou. „Využil jsem této příležitosti, abych vás seznámil s dalším projektem, který je projevem další solidarity. Jeho cílem je umožnit přístup do chrámu lidem s omezenou pohyblivostí a také nahlížení do lodi kostela bez přítomnosti průvodce s pomocí audiovizuálního zařízení,“ shrnul přínos projektu hejtman Martínek před předáním daru. (mag)</p> <p>Celkové náklady projektu (cca): 25,920 mil. Kč</p> <p>Dotace z Norských fondů 85 % nákladů: 22,020 mil Kč (789 970 EUR)</p> <p>Příspěvek 15 % Pardubický kraj 3,060 mil. Kč</p> <p>Město Luže 842 tis. Kč</p> <p>Zdroj: http://www.pardubickykraj.cz</p>

<p>Ministerstvo kultury, odbor památkové péče, vyhlásilo dotační program na obnovu kulturních památek pro rok 2011. Termín uzávěrky je 31. ledna 2011.</p> <p>Finanční prostředky Havarijního programu jsou určeny na záchranu nemovitých kulturních památek v havarijním technickém stavu, zejména na jejich statické a celkové stavební zajištění, vč. restaurátorských prací a na opravy krovů a střech (včetně opravy nebo provedení klempířských a zámečnických prací, komínů a hlavní římsy budovy).</p> <p>Návrhy na zařazení akce obnovy nemovité kulturní památky do programů jsou přijímány na místně příslušných územních odborných pracovištích Národního památkového ústavu.</p> <p>Více zde

<p>Ministerstvo ku1tury vyhlásilo výběrové řízení na poskytnutí dotace v rámci programu Podpora pro památky UNESCO. Možnost zaslat žádosti o dotaci končí 15. 1. 2011.</p> <p>Žádost lze podat jako doporučenou zásilku na adresu: Ministerstvo kultury, odbor památkové péče, oddělení ochrany kulturních památek, Maltézské náměstí 1, 118 01 Praha 1 nebo osobním doručením v pracovních dnech na podatelnu MK, a to do posledního dne lhůty do 16:00 hodin. V případně poštovní zásilky rozhoduje datum poštovního razítka.<br /> Více o programu <p>Výzvu a formulář žádosti najdete v přílohách.</p>

<p>Ve prospěch prožití Vánoc beze spěchu a stresů chce přispět také Národní památkový ústav akcemi, které na „svých“ hradech a zámcích pro nadcházející sváteční dny připravil.</p> <p>Na hradě Karlštejně je 26. prosince 2010 od 18 h připraven koncert O Vánocích zpívám, klášter Sázava přímo na Štědrý den připravil od 16 h rodinnou mši v poutním kostele sv. Prokopa a tamtéž od 18 h Rybovu mši Hej, mistře.<br />
Na zámek Červené Poříčí, nebo do kostela v Horšově si 24. prosince 2010 okolo poledne mohou návštěvníci přijít pro Betlémské světlo na svůj štědrovečerní stůl. Vánoční koncert je připraven na 26. prosince 2010 v Erbovním sále zámku Horšovský Týn, mše svatá na sv. Štěpána v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech />
Zámecké koncerty se uskuteční také 22. prosince 2010 od 18 h na zámku v Ploskovicích a 26. prosince 2010 na zámku v Duchcově v Ústeckém kraji. Půlnoční mše bude sloužena 24. prosince 2010 od 22 h v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě />
Zkrácené prohlídky a výstavu nabízí 24. – 27. prosince 2010 zámek ve Slatiňanech, a v rámci Pardubického kraje můžete navštívit ještě Betlém Hlinsko ve vánoční atmosféře, který je součástí Souboru lidových staveb Vysočina />
Na zámku Sychrov v Libereckém kraji se uskuteční 26. prosince 2010 koncert Vánoce s Jaroslavem Svěceným.<br />
I Morava nabízí množství příležitostí, jak si užít Vánoce v kouzelných historických interiérech. Návštěvníci si mohou o víkendech projít unikátní zámecký skleník v Lednici, pokoje zámku v Lysicích ozvláštní vánoční výzdoba a vánoční a silvestrovské prohlídky. Na Silvestra se bude provázet také na zámku v Rájci nad Svitavou. Vánoce s hračkami začínají 26. prosince 2010 na zámku Vranov nad Dyjí Adventní zpívání rozezní zámeckou kapli ve Valticích />
Zlínský kraj a správci památek na jeho území připravili na 23. prosince 2010 vánoční koncert na zámku v Buchlovicích, silvestrovské prohlídky arcibiskupského zámku v Kroměříži nebo vánoční akci na nádvoří hradu Buchlov pod názvem Na Štěpána otevřená brána. Správa zámku ve Vizovicích zve na Vánoční výstavu andělů a Betlém v zámecké kapli.<br />
Hrad Bouzov v Olomouckém kraji oslaví 27. a 28. prosince 2010 Vánoce na Bouzově s živým Betlémem, hrad Šternberk přichystal na 25. prosince 2010 Poetické Vánoce s podvečerní procházkou hradem a na 26. prosince 2010 vánoční dětská pohádková představení.<br />
Zámek Raduň na severní Moravě zve na neděli 23. ledna Vánoce, a to od 28. do 30. prosince 2010, Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích pořádá zajímavou výstavu hornických a lidových Betlémů.</p> <p>Kompletní přehledy adventních a vánočních doprovodných akcí napříč celou Českou republikou naleznete na webových stránkách NPÚ pod odkazy Zimní provoz na hradech a zámcích a Kalendář akcí na zpřístupněných památkách, kde můžete vyhledávat také podle data.</p>

LIPNÍK NAD BEČVOU: Rok 2010 byl v Lipníku nad Bečvou rokem židovským. Uplynulo 250 let od narození významného lipenského rabína Barucha Theomina Fränkela, pohřbeného na lipenském židovském hřbitově. V červnu byl pod záštitou tehdejšího premiéra české vlády J. Fischera odhalen památník obětem holocaustu, kovaná plastika Memento autora Lukáše Dvorského. Dny evropského dědictví v září byly zaměřeny na židovské památky, svébytnou židovskou kulturu přiblížila klezmerová kapela Létající rabín a taneční skupina Rut (obě z Prostějova). Autorka textu níže - Libuše Křenková - jedna z koordinátorek judaistických projektů v Lipníku n. B., dostala v závěru roku 2010 dopis od rabína z USA… Pí Křenková píše: V roce 2001 jsem se společně se studenty gymnázia v Lipníku nad Bečvou zapojila do projektu Židovského muzea v Praze „Zmizelí sousedé“. Pátrali jsme v historii lipenských Židů, uspořádali několik výstav, dramatizovali i židovské příběhy, uspořádali besedu s posledním u nás žijícím lipenským Židem, který přežil holocaust, Dr. Ing. Jiřím Schreiberem, CSc, z Pardubic. V judaismu pokračujeme nadále v projektu s názvem Příběhy lipenských židovských domů. Před měsícem mi přišel dopis z USA. Napsal mi pan rabín Meryl M. Crean, který tam vede židovskou komunitu seniorů. Vlastní svitek lipenské tóry! Hledá pana Schreibera, který jako poslední chlapec četl z tohoto svitku při svém Bar Micve. Pan rabín chce ujistit pana Schreibera, že svitek je v dobrém stavu, a že ho v budoucnu obnoví do košér stavu a budou ho používat v komunitě o významných svátcích. Dopis mě příjemně překvapil a hned vnutil otázku: jak se svitek dostal z Lipníka nad Bečvou až do USA? Obrátila jsem se o pomoc na Židovské muzeum v Praze k panu řediteli Leo Pavlátovi. V muzeu má na starosti tóry paní Veselská, která mi stručně objasnila, co se dělo s tórami ve 20. století. Před válkou vlastnily tóry židovské komunity a pečlivě se o ně staraly. Do pražského muzea se dostaly až v květnu 1942. Tehdy pražský nacistický úřad Ústředna pro židovské vystěhovalectví přikázal židovským obcím v Čechách a na Moravě, s výjimkou Sudet, aby všechny své liturgické předměty, knihy a archiválie zaslaly do Prahy do sbírek právě vznikajícího Židovského ústředního muzea. Podnět k založení této instituce dali pracovníci pražské židovské obce, aby zachránili předměty, jejichž majitelé byli deportováni do koncentračních táborů. Během 2. světové války se tak součástí sbírek tohoto muzea stalo téměř 1800 svitků tóry. V bouřlivé poválečné době si obnovené židovské obce vzaly tóry zpět, ale po zániku mnohých obcí se vrátily do pražského muzea. Komunisté Židovské muzeum zestátnili v roce 1950, a pro uložení svitků byla určena synagoga v pražské Michli. Tehdejší paní ředitelka Hana Volavková zde hodlala zřídit muzeum svitků. Ty sem byly sváženy a ukládány v letech 1956 – 1959. V zahraničí byl o sbírky ŽM velký zájem. Paní ředitelka nabídkám o odkoupení odolávala. Jenže komunisté začali liturgické předměty do zahraničí prodávat prostřednictví podniku zahraničního obchodu Artia. Svitky tóry se staly vítaným artiklem. Většina z nich neměla zvlášť velkou cenu a nebylo je možné použít v expozici. Tak se stalo, že po nalezení vhodného kupce uvolnili pracovníci muzea v roce 1963 tóry k prodeji. Přibližně 1500 svitků zaplatil neznámý filantrop. Byl mezi nimi i svitek tóry z Lipníka? Tak to musíme vypátrat a obrátit se na malé muzeum v Kent House v Londýně, které se o svitky náležitě stará. Svitky tomuto muzeu zapůjčila kongregace Memorial Scrolls Trust, a ta také rozhoduje o dlouhodobé zapůjčce svitku židovským komunitám po celém světě. Náš svitek č. 1222/10 zřejmě doputoval do Anglie. Budeme dále pátrat po jeho cestě za Atlantik. Až budeme vědět více, ozveme se...

<p>OLOMOUC: Ve Vlastivědném muzeu se křtila dvojjazyčná publikace o nejvýznamnějších památkách Olomouckého kraje a Opolského vojvodství.</p> <p>Uvnitř dvousetstránkové knihy naleznou zájemci informace o šedesáti historických stavbách a uměleckých skvostech. Publikace je jedním z hlavních výstupů projektu „Kulturní dědictví – společná úloha“ se zaměřením na podporu kontaktů mezi institucemi zabývajícími se kulturním dědictvím. Čtenáře seznamuje nejen s historií hradů, zámků či církevních staveb a artefaktů na území obou regionů, ale zmiňuje se rovněž o zajímavých výtvorech moderní architektury z poslední doby.<br />
Bylo opravdu z čeho vybírat, protože na území Olomouckého kraje se nachází více než sedm tisíc movitých i nemovitých kulturních památek, sedmnáct z nich je národních kulturních památek a jedna dokonce zapsaná na seznamu UNESCO.</p> <p>V rámci projektu „Kulturní dědictví – společná úloha“ proběhly dosud dvě odborné konference, do konce roku budou také spuštěny speciální webové stránky www.kulturnidedictvi.eu a www.dziedzictwokulturalne.eu, které kromě šíření informací o projektu poslouží také k vyhledávání kontaktů v rámci obou regionů.</p>

<p>KONSTANTINOVY LÁZNĚ: Na seznamu památek akutně si žádajících opravu se ocitla již v roce 2000 zřícenina hradu Gutštejn z konce 13. století.</p> <p>Na základě rozhodnutí ministra kultury Jiřího Bessera o uvolnění peněz na mimořádné opravy a díky rychlému jednání Národního památkového ústavu se uskutečnily práce na záchraně havarijního stavu. Oprava hradu přišla na 1,3 milionu korun.<br />
Zřícenina gotického hradu Gutštejn s více než sedm set let dlouhou historií se tak opět stala chloubou Konstantinových Lázní.<br /> Hrad vznikl jako jedno ze sídel pánů z Gutštějna pravděpodobně kolem roku 1300. Až do 16. století byl trvale obýván a přestavován, poškozen byl pravděpodobně během třicetileté války. Poté osiřel a pustl, což zapříčinilo zřícení částí hradeb a paláců.</p>