LIPNÍK NAD BEČVOU: Rok 2010 byl v Lipníku nad Bečvou rokem židovským. Uplynulo 250 let od narození významného lipenského rabína Barucha Theomina Fränkela, pohřbeného na lipenském židovském hřbitově.
V červnu byl pod záštitou tehdejšího premiéra české vlády J. Fischera odhalen památník obětem holocaustu, kovaná plastika Memento autora Lukáše Dvorského. Dny evropského dědictví v září byly zaměřeny na židovské památky, svébytnou židovskou kulturu přiblížila klezmerová kapela Létající rabín a taneční skupina Rut (obě z Prostějova). Autorka textu níže - Libuše Křenková - jedna z koordinátorek judaistických projektů v Lipníku n. B., dostala v závěru roku 2010 dopis od rabína z USA…
Pí Křenková píše:
V roce 2001 jsem se společně se studenty gymnázia v Lipníku nad Bečvou zapojila do projektu Židovského muzea v Praze „Zmizelí sousedé“. Pátrali jsme v historii lipenských Židů, uspořádali několik výstav, dramatizovali i židovské příběhy, uspořádali besedu s posledním u nás žijícím lipenským Židem, který přežil holocaust, Dr. Ing. Jiřím Schreiberem, CSc, z Pardubic. V judaismu pokračujeme nadále v projektu s názvem Příběhy lipenských židovských domů.
Před měsícem mi přišel dopis z USA. Napsal mi pan rabín Meryl M. Crean, který tam vede židovskou komunitu seniorů. Vlastní svitek lipenské tóry! Hledá pana Schreibera, který jako poslední chlapec četl z tohoto svitku při svém Bar Micve. Pan rabín chce ujistit pana Schreibera, že svitek je v dobrém stavu, a že ho v budoucnu obnoví do košér stavu a budou ho používat v komunitě o významných svátcích.
Dopis mě příjemně překvapil a hned vnutil otázku: jak se svitek dostal z Lipníka nad Bečvou až do USA? Obrátila jsem se o pomoc na Židovské muzeum v Praze k panu řediteli Leo Pavlátovi. V muzeu má na starosti tóry paní Veselská, která mi stručně objasnila, co se dělo s tórami ve 20. století.
Před válkou vlastnily tóry židovské komunity a pečlivě se o ně staraly. Do pražského muzea se dostaly až v květnu 1942. Tehdy pražský nacistický úřad Ústředna pro židovské vystěhovalectví přikázal židovským obcím v Čechách a na Moravě, s výjimkou Sudet, aby všechny své liturgické předměty, knihy a archiválie zaslaly do Prahy do sbírek právě vznikajícího Židovského ústředního muzea. Podnět k založení této instituce dali pracovníci pražské židovské obce, aby zachránili předměty, jejichž majitelé byli deportováni do koncentračních táborů.
Během 2. světové války se tak součástí sbírek tohoto muzea stalo téměř 1800 svitků tóry. V bouřlivé poválečné době si obnovené židovské obce vzaly tóry zpět, ale po zániku mnohých obcí se vrátily do pražského muzea. Komunisté Židovské muzeum zestátnili v roce 1950, a pro uložení svitků byla určena synagoga v pražské Michli. Tehdejší paní ředitelka Hana Volavková zde hodlala zřídit muzeum svitků. Ty sem byly sváženy a ukládány v letech 1956 – 1959.
V zahraničí byl o sbírky ŽM velký zájem. Paní ředitelka nabídkám o odkoupení odolávala. Jenže komunisté začali liturgické předměty do zahraničí prodávat prostřednictví podniku zahraničního obchodu Artia. Svitky tóry se staly vítaným artiklem. Většina z nich neměla zvlášť velkou cenu a nebylo je možné použít v expozici. Tak se stalo, že po nalezení vhodného kupce uvolnili pracovníci muzea v roce 1963 tóry k prodeji. Přibližně 1500 svitků zaplatil neznámý filantrop. Byl mezi nimi i svitek tóry z Lipníka? Tak to musíme vypátrat a obrátit se na malé muzeum v Kent House v Londýně, které se o svitky náležitě stará. Svitky tomuto muzeu zapůjčila kongregace Memorial Scrolls Trust, a ta také rozhoduje o dlouhodobé zapůjčce svitku židovským komunitám po celém světě.
Náš svitek č. 1222/10 zřejmě doputoval do Anglie. Budeme dále pátrat po jeho cestě za Atlantik. Až budeme vědět více, ozveme se...
