Památky

<p>CHODOV: Další ročník dvoudenní Konference Budoucnost, kterou pořádá město Chodov ve spolupráci s Karlovarským krajem, je tentokrát věnována památkové péči v regionu.</p> <p>První den konference, 11. října 2010, vystoupí s informacemi o památkové péči v Karlovarském kraji radní Eva Valjentová, o revitalizaci hradu a zámku v Bečově promluví budoucí ředitel Národního památkového ústavu v Lokti Tomáš Wizovský, obnovu zámku v Chýši přiblíží majitel soukromé památky Vladimír Lažanský.<br />
Následujícho dne se konference odehraje přímo „in situ“ jako exkurze po regionu. Účastníci akce zavítají do kostela sv. Vavřince v Chodově, na statek Bernard v Královském Poříčí, do klášterního areálu v Ostrově nebo na zámek v Chýši.</p> <p>Podrobný program naleznete zde

<p>PRAHA: Podle rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě se má Slovanská epopej, dílo Alfonse Muchy, přesunout do Prahy na výstavu, která potrvá osm měsíců.</p> <p>Moravský Krumlov se však Slovanské epopeje nechce vzdát a připravuje odvolání proti rozhodnutí soudu. Problémy spojené s vlastnictvím tohoto díla tak zřejmě nekončí.<br />
V záznamu jednání městské rady Prahy ze dne 4. dubna 1925 se praví: „Dekretem č.j. 931-IC/1924 bylo úřadům regulačnímu a měřičskému uloženo, aby vyhledáno bylo vhodné místo ku stavbě budovy ať provisorní či definitivní pro umístění 20 obrazů Epopeje Slovanstva malovaných mistrem prof. Alf. Muchou a p. Ch. Grenem hlavnímu městu Praze darovaných s tou podmínkou, že Obec Pražská postará se o jejich instalování v přiměřené budově. Po dlouhých úvahách a poradě s p. prof. Muchou došlo se k tomu názoru, že za dnešních poměrů by vybudování takové budovy bylo spojeno s ohromným nákladem, a že by bylo tudíž nejlépe obrazy umístiti provisorně v některé budově již postavené…“<br />
V dalším textu se píše o několika budovách, které byly prohlédnuty s cílem umístit v nich Slovanskou epopej. Jednalo se o palác Colloredo-Mansfeldský, letohrádek Hvězda, letohrádek královny Anny na Pražském hradě, refektář budovy Klementina a Nosticovskou jízdárnu. Žádná z budov však nebyla shledána vhodnou pro umístění pláten. Dále přípis říká „Pokud se týče umístění definitivní budovy, mohla by táž býti situována na vrchu Žižkově v jisté ideové souvislosti s Památníkem Odboje…“</p> <p>Hlavní město Praha má v současné době zpracovány dvě varianty umístění nového pavilonu pro Slovanskou epopej. První je na Letné – v sousedství budov Národního technického muzea a Národního zemědělského muzea, a druhá je na vrchu Vítkově – tedy v souladu s jenou z variant, o které přemýšleli představitelé Prahy v roce 1925. (Téma bitvy na Vítkově je námětem jednoho z pláten Slovanské epopeje.) Jak se situace bude dál vyvíjet, záleží také na postoji pražského zastupitelstva, které vzejde z říjnových voleb.<br />
Slovanská epopej měla být od září vystavena ve dvoraně Veletržního paláce v Praze, v sídle Národní galerie. Právě v těchto prostorách byl soubor obrazů vystaven poprvé a to před 82 lety. Nyní ale kvůli zajištění vhodného prostředí pro vystavované obrazy byla na skla světlíku nalepena speciální fólie, která i v největších letních vedrech zajistí maximální teplotu 26 stupńů Celsia. Ke komfortu přispějí i zvlhčovace a topení.<br /> Ovšem, za jak dlouho se Slovanská epopej objeví v Praze, lze těžko převídat.</p>

<p>PRACHATICE: Prachatická radnice nedávno dokončila rozsáhlou čtyři roky trvající obnovu kaple Panny Marie Loretánské (také se jí říká Hüblerova).</p> <p>Byla postavena v letech 1862 – 1864 na místě bývalé menší kaple na konci ulice Zlatá stezka.<br /> Jako první nás upoutají nové střešní doplňky, jimiž jsou pozlacený kříž na zvoničce a hvězda na vrcholovém zakončení lucerny. Podoba kříže a hvězdy vychází z dochované 110 let staré fotografie a slohového charakteru kaple. „Pro zajímavost lze uvést, že podle archivního pátrání MUDr. Jana Antonína Magera vyúčtoval klempíř Jakob Miko za hvězdu pro lucernu dva zlaté,“ uvedl vedoucí stavebně správního odboru prachatické radnice Antonín Jurčo.<br />
Po dokončení kompletní stavební obnovy přišel na řadu dřevěný pseudobarokní oltář z druhé poloviny 19. století. Po jeho demontáži a očištění jednotlivých dílů byl u zadní hrany vrchní desky mensy objeven tužkou napsaný letopočet 1862 představující rok jeho zhotovení.<br />
Restaurováním došlo k co nejvěrnějšímu obnovení původního stavu, respektovány např. byly dochované různé barevnosti (odstíny) mramorování či zlacení. Součástí oltářního nástavce byl mj. obraz, který se však nedochoval. Radnice proto rozhodla o vytvoření nového oltářního obrazu. Jeho dokončení stihla právě do termínu letošních dnů Evropského dědictví (18. a 19. září). </p> <p>Zajímavostí je, že během rekonstrukce se kaple stala kulturní památkou, což přispělo ke schválení žádosti o dotaci od Ministerstva kultury ČR. Na její celkovou obnovu město Prachatice vynaložilo 1,5 milionu Kč, z čehož 300 tisíc Kč tvořila státní finanční podpora z programu Ministerstva kultury Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, 166 tisíci Kč přispěl Nadační fond města Prachatice pro rozvoj kultury a péči o památky a 35 tisíc Kč dotace z projektu Nadace ČEZ a Jihočeského kraje Obnova drobné sakrální architektury v krajině.</p>