Knihy, literatura, média

PRAHA: Konference Kámen, město, papír, pořádaná za účelem evaluace čtyřletého období od založení programu Umění pro město v Praze, si klade za cíl propojit aktéry z veřejné i soukromé sféry, kteří v českém prostředí rozvíjejí umění ve veřejném prostoru z pozice veřejného i nezávislého sektoru. Nabízí prostor prezentovat svou práci a navzájem se inspirovat a učit z chyb i úspěchů ostatních. Věnuje se mapování různých přístupů k umění ve veřejném prostoru a jeho systematické a systémové podpoře ze strany měst a obcí. Ambicí je poukázat na příklady zdařilé praxe v českých městech, ale nahlédnout i do zahraničních příkladů.  Důležitým východiskem je inspirativní výměna napříč zúčastněnými organizacemi, a tudíž také podpora vzájemné komunikace a případné spolupráce. Tato dvoudenní akce se tedy bude dotýkat témat financování umění ve veřejném prostoru, potřebných postupů a procesů schvalování, role odborníků a veřejného sektoru či postavení umělce v celém procesu.

Afterparty konference + Zahájení performance Light Underground ve sklepeních Domu U Kamenného zvonu

Zásadní součástí komiksu je kresba. Chronologicky uspořádané kresby doplněné textem pak v sekvencích tvoří příběh. Záměrem výstavy je prezentovat konkrétní příklady výtvarných propojení – ať už přiznaných, či jinak doložitelných. Výstava sestává celkem ze čtyř stěžejních ‚linek‘ – inspirací, označovaných ve výstavě jako ‚linka‘ buschovsko-hergéovská, alšovsko-ladovská, moebiovsko-saudkovská a rychlošípácká. Výběr autorů byl uvážený, ovšem redukovaný; zastoupeni jsou umělci, kteří jsou mimo epigonský proud citací.

Expozice je rozvržena do čtyř oddílů dle vzájemných vazeb a inspirací čili linek. V rámci každé linky jsou představeni klíčoví autoři (Wilhelm Bush, Benjamin Rabier, Charles Burns, Václav Šlajch, Tomáš Motal – Mikoláš Aleš, Josef Lada, Marek Čolek, Jiří Franta – Jean Giraud (Moebius), Kája Saudek, Libor Páv, Jan Patrik Krásný, Karel Jerie – Jan Fišer, Marko Čermák, Bohumil Konečný, Jiří Grus a další) buď originální kresbou, nebo tištěnými médii či konkrétními vydanými komiksy.

Letošní téma „laboratoř“ inspirovalo především workshopy, určené filmařům i všem, kteří si chtějí filmové triky jen vyzkoušet. „Vydáme se na průzkum původních ručních, až mechanických způsobů výroby filmových efektů, které mohou mít i v současné době své místo a kouzlo,“ uvedla ředitelka Festivalu Animánie Lenka Fránová.

Další inspiraci přinesou projekce celovečerních filmů, například příběh pavoučí holčičky Lili a její rodiny s názvem Websterovi ve filmu nebo snímek Mimi a Líza: Zahrada, který festival uvede spolu s krátkometrážním filmem Zuza v zahradách. Náročnější diváky pozve Animánie mimo jiné na pozoruhodný snímek Kde je Anne Franková nebo na Švankmajerovy Spiklence slasti.

Na mladé tvůrce čekají i setkání s velkými osobnostmi české animace. Jiří Barta představí svou připravovanou celovečerní novinku Melog, která se právě začíná točit, a Lucie Sunková ukáže divákům taje malované animace na skle.

Scenáristka Tereza Brdečková přiveze do Plzně kolekci unikátních krátkých animovaných filmů svého otce scenáristy Jiřího Brdečky a Animánie uvede také jeho legendární komedii Adéla ještě nevečeřela s animovanými pasážemi Jana Švankmajera.

Do soutěže Festivalu Animánie se tradičně hlásí krátké animované snímky z celého světa, jejichž autory jsou děti a mladí tvůrci do 26 let. Z několika stovek přihlášených jich dramaturgická rada vybrala více než 150. Poprvé se letos uskuteční i soutěž videoher.

Vybrané animované filmy se utkají ve třech kategoriích a o vítězích, kteří si z Plzně odvezou festivalové ceny Animáničky, rozhodne mezinárodní porota. Nově bude udělována Cena Honzy Příhody, která je věnována dlouholetému, nedávno zesnulému řediteli festivalu.

Podrobné informace o programu a prodeji vstupenek prostřednictvím sítě GoOut najdou zájemci na stránkách www.festival-animanie.cz, FB a Instagramu.

V první místnosti se zaměřujeme na rozličné nářadí potřebné ku práci se dřevem a také pro splétání provazů. Hoblíky, pilky ale třeba také šlapací soustruh používaný výrobci dýmek kolem Proseče. Ostatně právě výroba dýmek je v Proseči dodnes živá. Nejen nářadí ale také výrobky zručného bednáře nebo truhláře jsou tu k vidění. Seznámit se u nás můžete s výrobou košíků z proutí, košťat z březových větví ale třeba i s výrobou došků či loučí. Kdo ví, jak se dříve vyráběly provazy? Představíme vám masivní stroj na jejich splétání a ukážeme, jak fungoval. Druhá místnost přiblíží práci na poli, žně a senoseč a také na fenomén včelařství. Tady zjistíte, čím se dříve sekaly louky a pole, jak se mlátilo obilí, čím se naklepala kosa. Mnoho dětí, ale i dospělých, si stále myslí, že kupa sena stojí na louce sama. Chyba lávky! Je třeba použít konstrukci ze dřeva, které se říká rasoch (někdy rasocha a moc by nás zajímala i další případná pojmenování). A teprve na konstrukci se navrstvilo seno. Klát, úl, medomet, vykuřovadlo – to jsou pro změnu zásadní předměty pro chov včel. I do jinak utajených vnitřních částí úlu je možno nahlédnout díky jednomu z vystavených předmětů.  Dokonce i med u nás můžete ochutnat.

Další místnost seznamuje s postupy ručního zpracování lnu, výrobou tkaniny, jejím barvením a údržbou tedy praním a bělením. Děti se u nás rády posadí k omalovánkám do staré školní lavice. Do stejné, v jaké sedávaly jejich babičky. V poslední čtvrté místnosti se představí světnice zařízená lidovým nábytkem a v ní výroba peroutek s draním peří. Naučit se zde můžete třeba uplést vánočku nebo opravit prasklou nádobu drátováním.  Velmi oblíbená je část expozice věnující se výrobě másla.

Na celé výstavě jsou pouhé dvě vitríny, a tak je možné si s jistou dávkou opatrnosti vystavené exponáty i „ohmatat“. Vyzkoušet si, s jakými předměty pracovali naši předci. Hlavně děti si tu uvědomí nejlépe to, že doba ještě celkem nedávná, byla zcela bez elektřiny. Nářadí fungovalo samo v zručných rukou předků.

Blíží se zima, to se lidé dříve věnovali opravám poškozených předmětů. Ženy draly peří. Za dlouhých zimních večerů se vyprávěly příběhy, pohádky a pověsti. I u nás se v době adventu promění poslední výstavní místnost do vánočního hávu. Přijďte k nám načerpat tu pravou vánoční atmosféru, výstava je voňavá a lahodící oku.

Výstava je také stále živá.  V odpoledních hodinách se můžete těšit na komentované prohlídky pro veřejnost, školní skupiny provede po předchozím objednání autorka výstavy osobně naopak dopoledne. Součástí jsou také workshopy, na nichž si mohou návštěvníci některé technologie vyzkoušet a výrobek si odnést domů

„V tomto roce se podařilo program připravit tak, abychom nejlépe dostáli jednomu z hlavních cílů naší organizace, tedy podpoře uměleckého vzdělávání. Letošní 13. ročník festivalu dává prostor nejen filmovým profesionálům a debutujícím tvůrcům, ale také studentům a zájemcům o filmovou tvorbu. Snažíme se také představit pedagogům soudobé trendy na poli AV edukace,“ zve na Cinema Open ředitelka Martina Erbsová z hradeckého Centra uměleckých aktivit.

Páteční program se bude odehrávat už od rána v Bio Central. Během dopoledne Cinema Open nabídne pestrý program hlavně žákům II. stupně ZŠ a středoškolákům. Součástí dopoledního programu je i ukázková hodina filmové výchovy a prezentace připravované učebnice Filmouka. Projekce studentských soutěžních filmů STUDOKO v sále kina doplní nabídka animačních dílen a ukázky filmové a televizní techniky.
Zaujme jistě třeba kamerový jeřáb nebo improvizované televizní studio, kde si návštěvníci vyzkoušejí práci zpravodaje a moderátora. Těm trpělivějším se jistě zalíbí animační dílny, které mimo hradecké Střední a vyšší školy aplikované kybernetiky přiveze také Sladovna Písek, která představí svůj projekt Animárium. Živý dabing a stop trik na velkém plátně si vyzkouší diváci evropského vzdělávacího programu CiNEd.

A program bude pokračovat až do pozdního večera projekcemi krátkých filmů. V 21 hodin proběhne slavnostní vyhlášení výsledků filmové soutěže, do které se mohli hlásit filmoví tvůrci svá díla, která ohodnotila odborná porota ve složení profesionální kameraman a steadicam operátor Jaromír Kalina, režisérka a scenáristka Zuzana Dubová a režisér a fotograf Radek Habada. 

Celý páteční program vyvrcholí ve 22 hodin promítáním českého sci-fi režiséra Jiřího Pichla Trosečníci v galaxii Kappa.

Kompletní program festivalu: https://www.cuahk.cz/obory/film/cinema-open/

Kontakt pro média:

www.cuahk.cz

Hrdinkou filmu je devítiletá Babs, kterou o prázdninách čekají hned dvě báječné věci. Nejdříve zjistí, že ten starý pán, který se znenadání objevil u nich doma, je její dědeček. A hlavně – děda Tuitjes jí dá k narozeninám roztomilé malé prasátko. Jenomže Kvík je přeci jenom čuník a Babs si ho může nechat jen pod podmínkou, že absolvuje výcvik s dalšími domácími mazlíčky. Vycvičit Kvíka není vůbec snadné, ale Babs je šťastná a prožívá s dědou a svým malým růžovým kamarádem báječné léto… dokud děda nezmizí i s Kvíkem. A dokud se v dědově kufru nenajde přístroj na výrobu klobás. Má s tím snad něco společného blížící se soutěž o nejlepší klobásu?

Stop-motion animace
Stop-motion je technika animace, při níž je animovaný objekt mezi jednotlivými snímky ručně upravován a posouván o maličké úseky tak, aby po následném spojení vyvolala animace během projekce dojem spojitosti. Výhodou této techniky je možnost animovat prakticky cokoliv. Nevýhodou pak je její velká časová náročnost (například britský celovečerní animovaný film Wallace & Gromit: Prokletí králíkodlaka se točil celých 5 let). Mezi české tvůrce využívající ve svých dílech stop-motion animaci patřily legendy jako Jiří Trnka, Hermína Týrlová, Karel Zeman, Jan Švankmajer či Jiří Barta.

„Mascha Halberstadová vyšvihla stop-motion zázrak, který bude bavit děti (hlavní „prasátková“ linie) i dospělé (černý humor). A pak je tu takřka freudovská fixace na exkrementy, která bude bavit úplně všechny… Inteligentního rodinného obsahu je v českých kinech zatracené málo a našim cílem je, aby Kvík s elegancí sobě vlastní splatil tento dluh…,“ říká Jan Jílek, programový ředitel AČFK.

Ohlasy z médií

„Rozkošný, originální animovaný film o dívce a jejím prasátku, inspirovaný poetikou Roalda Dahla“ (SlashFilm)

„I když je Kvík určený dětem, ve filmu je spousta věcí, které si užijí i dospělí. Například prasečí hovínka, kterých je ve filmu opravdu dost a hrají ústřední roli i v několika vrcholných scénách filmu…“ (The Hollywood Reporter)

Původní název: Knor / Země: Nizozemsko / 72 minut / Režie: Mascha Halberstadová / Scénář:

Fiona van Heemstraová / Kamera: Peter Mansfelt / Hudba: Rutger Reinders / Hrají: / V českém znění účinkují – Petra Šimberová (Babs), Zdeněk Junák (děda Tuitjes), Jiří Daniel (Tijn), Jana Musilová (maminka), Martin Sláma (tatínek), Aranka Lapešová (teta Christine)

Důležité odkazy

Oficiální trailer s českým dabingem:

Kvík (2022) - cz trailer - YouTube

Více info o filmu, foto, press-kit a plakát ke stažení:

Kvík (acfk.cz)

Oficiální stránky Asociace českých filmových klubů: www.acfk.cz

https://www.facebook.com/asociaceceskychfilmovychklubu

Dale Wasserman: PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM

CR1163-2, EAN 8590236116320, CDmp3 369 Kč / sazba DPH je 10 %
Celkový čas 85:33

Hra podle slavného románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven

Příběh známý z filmu režiséra Miloše Formana z roku 1975, ověnčeného pěti Oscary.

Do Ústavu pro duševně choré se přichází léčit svérázný Randle Patrick McMurphy, který svou nespoutanou energií strhne všechny pacienty, a naruší tak zaběhlý řád a rigidní systém, v jehož čele stojí vrchní sestra Ratchedová. Příběh, který proslavil oscarový snímek Miloše Formana s Jackem Nicholsonem v hlavní roli, získal svou rozhlasovou podobu poprvé.

Předlohou známého filmu i divadelního scénáře Přelet nad kukaččím hnízdem je román amerického spisovatele Kena Keseyho z roku 1962, který čeští čtenáři znají pod názvem Vyhoďme ho z kola ven. Divadelní hru Přelet nad kukaččím hnízdem napsal na motivy knihy Dale Wasserman. Autorkou rozhlasové adaptace je Petra Lásková, autorem překladu Luděk Kárl.

Vypravěčem v knize je indián Bromden, jenž si jako jeden z mála uvědomuje rozsah moci a nesprávnost počínání vrchní sestry. Aby sám sebe ochránil, předstírá, že je hluchoněmý. V jeho vyprávění se mísí halucinace, představy a vzpomínky na dětství i změnu v zaběhlém rutinním řádu po příchodu nového pacienta. Divadelní, filmové i rozhlasové zpracování však staví do středu právě McMurphyho, člověka, jenž vybočuje z většinové společnosti a následně čelí jejímu útlaku.

„McMurphy je trochu grázl a výtržník, ale zároveň sympaťák, který se snaží vymezit proti systému, do něhož se dobrovolně dostal, a zpočátku si neuvědomuje, jak to může být nebezpečné,“ vysvětluje režisér Aleš Vrzák. „Ve hře se dostáváme do mikrosvěta psychiatrické léčebny, v němž má někdo moc naprosto bezohledně zacházet s lidskými životy. Když to celé zvětšíme do světových rozměrů, běhá z toho mráz po zádech. Přelet nad kukaččím hnízdem je o svobodě člověka.“

Aleš Vrzák do ústřední role excentrického McMurphyho, jenž se odmítá podřídit nesmyslným pravidlům a autoritám, obsadil Jiřího Vyorálka. Vrchní sestru ztělesňující systém zavedených stereotypů, nařízení, moci a kontroly ztvárnila Helena Dvořáková. Indiána Bromdena, jemuž se díky McMurphymu podaří vyrůst, hraje Pavel Šimčík. Role dalších pacientů z léčebny si rozdělili Ondřej Rychlý, Radek Holub a Filip Kaňkovský. Rozhlasové zpracování se ještě více soustřeďuje na fungování malé skupiny v uzavřeném prostoru, které nedovoluje jedinečnost.

I proto se režisér spolu se zvukovým designérem Janem Trojanem a zvukovým mistrem Tomášem Pernickým rozhodli, že v rozhlasovém studiu vytvoří co nejrealističtější prostředí připomínající psychiatrickou léčebnu. Kromě stolu a židlí nechybělo ani prosklené výdejní okénko, různé skleničky, prášky, karty a další rekvizity. Elektrické zařízení pro kabinu sester, které Bromden v závěru prohodí oknem, představovala stará lednice. Většina zvuků se nahrávala živě přímo při natáčení – jak kroky a pohyby herců, tak pleskání karet o stůl nebo šoupání židlí.

Nerealistickou, snovou a až strašidelnou rovinou je v rozhlasové hře šeptané, zpívané a různě rytmicky interpretované rozpočítávadlo rozhodující o tom, kdo půjde z kola ven. Dětské hlasy členů Dismanova rozhlasového dětského souboru nepříjemně útočí na emoce posluchačů a vzbuzují pocit, že před dobře propracovanou a zažitou mašinerií nelze utéct...

OSOBY A OBSAZENÍ:

Patrick McMurphy – JIŘÍ VYORÁLEK

vrchní sestra Ratchedová – HELENA DVOŘÁKOVÁ

náčelník Bromden – PAVEL ŠIMČÍK

Billy Bibbit – ONDŘEJ RYCHLÝ

Dale Harding – RADEK HOLUB

Cheswick – FILIP KAŇKOVSKÝ

Dr. Spivey – LUBOŠ VESELÝ

ošetřovatel Williams – TOMÁŠ DASTLÍK

Candy Starrová – TEREZA DOČKALOVÁ

sportovní komentátor z TV – DAVID NYČ

dětské hlasy – členové Dismanova rozhlasového dětského souboru

režie Aleš Vrzák

www.radioteka.cz

„Své filmy i své zlínské stopy na 1. Zlínském filmovém víkendu postupně představí režiséři Michal Nohejl, Tomáš Hodan a Dan Svátek,“ uvedla za organizátory Markéta Pášmová, umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu a dodala, že si tvůrci v doprovodu svých hostů také zavzpomínají na léta strávená ve Zlíně a společně se pak s účastníky besedy vydají na noční prohlídku míst spojených s jejich studii.

V pátek 11. listopadu je od 17 hodin na programu oceňovaný film Okupace. Následovat bude v 19 hodin beseda s režisérem Michalem Nohejlem a kameramanem Janem Basetem Střítežským.

Sobota 12. listopadu bude patřit filmům režiséra Dana Svátka. Ve 14:30 hodin promítáme úspěšný snímek Úsměvy smutných mužů. V 17 hodin bude uvedena mimořádná projekce rozpracovaného filmu Dvě slova jako klíč, který opět vychází z knihy spisovatele Josefa Formánka. Oba tvůrci pak budou společně s producentem filmu Martinem Gazdou z IS Produkce k diskutovat s diváky od 19 hodin.

V neděli 13. listopadu ve 14:30 hodin uvedou režisér Tomáš Hodan a trikový specialista Boris Masník dokumentární film Filmový dobrodruh Karel Zeman. Půjde o netradiční projekci, která se bude konat v původním velkém ateliéru. Další film Tomáše Hodana Poslední závod promítáme v 17 hodin. Do třetice se s režisérem bude možné setkat na besedě v 19 hodin.

Pásma krátkých českých filmů, jejichž vznik byl podpořen Nadačním fondem FILMTALENT ZLÍN a které zabodovaly na filmových festivalech, budou uvedeny v sobotu 12. a v neděli 13. 11. od 11:30 hodin pod názvem FILMTALENT Stars.

Samostatné exkurze po areálu Filmových ateliérů proběhnou v pátek 11. 11. od 15:30 hodin, v sobotu 12. a v neděli 13. 11. od 10:00, 13:00 a 15:30 hodin.

Vstupné na jednotlivé filmové projekce, exkurze a besedy je 99 Kč a lze je zakoupit pouze online. Jejich kapacita je omezená, proto doporučujeme včasný nákup vstupenek. Kompletní program a vstupenky jsou k dispozici zde.

Organizátorem akce je společnost Filmfest s. r. o., pořadatel Zlín Film Festivalu.

www.zlinfest.cz