Hl. m. Praha

Opera Národního divadla uvede 2. března koncert Smetana Gala, na němž zazní průřez všemi Smetanovými operami pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Roberta Jindry. Dále vystoupí dirigenti Tomáš Netopil, Jiří Rožeň a Rastislav Štúr. Mezi sólisty budou mimo jiné Kateřina Kněžíková, Štěpánka Pučálková, Slávka Zámečníková, Aleš Briscein, Pavel Černoch, Peter Kellner, Svatopluk Sem nebo Adam Plachetka. Česká filharmonie v předvečer Smetanových narozenin vydává své nejnovější CD s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti řízenou Semjonem Byčkovem. Plány všech velkých kulturních institucí zahrnují také řadu zahraničních aktivit. Opera Národního divadla, Česká filharmonie i Pražský filharmonický sbor vyrazí na slavné festivaly v Savonlinně, Lucernu či Londýně. Putovní výstava Národního muzea po Českých centrech připomene významné české skladatele. Další výstavní projekt ve spolupráci s Metropolitní operou v New Yorku zpřístupní divadelní kostýmy slavných českých primadon. Institut umění – Divadelní ústav připravuje výstavu věnovanou scénografickému ztvárnění Smetanových oper. Ta bude uvedena během letošního roku ve Washingtonu a v Litomyšli. Rok české hudby 2024 a související projekt Smetana 200 podpořilo Ministerstvo kultury České republiky celkovou částkou 200 milionů Kč, z nichž byla na podporu aktivit příspěvkových organizací alokována přibližně polovina.

„Těším se například na slavnostní galakoncert k výročí narození Bedřicha Smetany v Národním divadle, na projekty České filharmonie se Sejmonem Byčkovem v Karlových Varech, na open air koncert na Hradčanském náměstí a na neodmyslitelnou Libuši. Nemohu samozřejmě vynechat výstavy v produkci Národního muzea nebo prezentace spolupráce v rámci amatérské činnosti. A Smetanova Litomyšl – to je přímo povinnost! Milá a netrpělivě očekávaná,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Národní divadlo během Roku české hudby uvede celkem 16 českých oper, 3 nové produkce a 2 světové premiéry. „Na čtyřech divadelních scénách nyní nabízí dva umělecké soubory Opery Národního divadla a Státní opery komplexní představení klenotů českého hudebního dědictví od tradičních kusů až po novodobou operní tvorbu, a to i v rozhlasových a televizních přenosech a záznamech,“ říká generální ředitel Národního divadla Jan Burian. Na květen 2024 se navíc chystá premiéra nové inscenace opery Tajemství v režii Ondřeje Havelky a pod taktovkou Roberta Jindry. Díla dalších českých skladatelů připomene mimo jiné březnová premiéra Rusalky v režii dua SKUTR a v hudebním nastudování Tomáše Netopila. V červnu se vrátí Dvořákova Armida v režii Jiřího Heřmana a na programu nebudou chybět ani Janáčkova Její pastorkyňa, Káťa Kabanová nebo Příhody lišky Bystroušky. Raritou je chystaná premiéra Fibichovy Šárky na podzim 2024. V létě Opera Národního divadla vycestuje na slavný operní festival ve finské Savonlinně, kde provede Prodanou nevěstu a galakoncert, na němž vystoupí i specialistka na janáčkovské role sopranistka Karita Mattila.

„Národní divadlo vždy iniciovalo také novou původní tvorbu současných českých skladatelů. Prostorem pro představení české nové opery bude i letošní ročník festivalu Opera Nova, jehož uměleckým kurátorem byl jmenován mezinárodně uznávaný mladý český dirigent Jiří Rožeň. V rámci tohoto mimořádného počinu a inovativního festivalového konceptu uvedeme během června 2024 ve světové premiéře dvě nová díla vzniklá na objednávku Národního divadla. Operou Kafkův dopis otci skladatele Jiřího Trtíka připomeneme na jevišti Nové scény 100. výročí úmrtí Franze Kafky a uvedeme také scénické oratorium Lidožrouti Šimona Vosečka,“ dodává Burian.

„Pro Českou filharmonii je česká hudba jedním z pilířů její umělecké činnosti, kterou rozvíjí doma i za hranicemi. A právě zahraniční aktivity jsou jedním z klíčových příspěvků, které chce Česká filharmonie letošnímu Roku české hudby přinést. Za absolutní vrchol oslav považujeme Týden české hudby v Carnegie Hall, který proběhne v prosinci,“ přibližuje plány prvního českého orchestru jeho generální ředitel David Mareček. „Na možnost vystoupit v jednom z nejslavnějších sálů světa čekají i ty nejlepší světové orchestry několik let a Česká filharmonie zde získala rovnou třídenní rezidenci. To je mimořádné ocenění nejen kvalit orchestru a jeho hráčů, ale obrovská příležitost pro prezentaci celé České republiky a jejího kulturního bohatství,“ doplňuje Mareček.

V rámci Týdne české hudby v Carnegie Hall vystoupí také Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Oba soubory provedou programy složené výhradně z hudby českých autorů. Pražský filharmonický sbor nejprve doplní Českou filharmonii v Janáčkově Glagolské mši a o den později se představí ve vlastním a cappella koncertu. Vedle New Yorku zavítá Pražský filharmonický sbor také na slavný festival BBC Proms. „Na prahu své 90. sezony se sbor představí na těch nejprestižnějších pódiích, mezi které můžeme počítat i londýnskou Royal Albert Hall. Společně s Českou filharmonií a pod taktovkou Jakuba Hrůši uvedeme Janáčkovu Glagolskou mši a věřím, že to bude pro posluchače mimořádný zážitek právě i díky sboru, jeho uměleckým kvalitám a schopnostem toto dílo autenticky interpretovat,“ říká David Mareček, který je od roku 2021 pověřen vedením Pražského filharmonického sboru, a dodává: „Spolu se svým hlavním sbormistrem Lukášem Vasilek však připravuje Pražský filharmonický sbor program i pro domácí pódia. Už 21. dubna uvedeme ve Španělském sále Pražského hradu koncert jednoduše pojmenovaný Slavné operní sbory a na září tohoto roku chystáme v Rudolfinu společný koncert s amatérskými pěveckými sbory z celé České republiky.“

K oslavám Roku české hudby se připojí také instituce, jejichž aktivity nejsou primárně zaměřeny na hudbu, ale mají k ní blízko. „Národní muzeum si jako instituce uchovávající mimo jiné také naši hudební historii Rok české hudby připomíná v Českém muzeu hudby výstavou Na turné mapující dějiny a současnost hudebního cestování. Prostřednictvím dvou výstavních projektů také uctíme odkaz skladatele Bedřicha Smetany. V březnu se v Muzeu Bedřicha Smetany otevírá výstava s názvem Obnovená krása divadelních kostýmů Smetanových oper. Návštěvníci v ní mohou nahlédnout do kouzelného světa operních kostýmů a do tajů restaurátorské práce odborníků Národního muzea. Koncem roku představí Národní muzeum ve své Historické budově výstavu Má vlast. Ta bude bohatou mozaikou složenou z exponátů od hudebních nástrojů a historických artefaktů až po skladatelovy osobní předměty. Rok české hudby ale připomene také v zahraničí. V květnu Národní muzeum ve spolupráci s Českým centrem a Metropolitní operou v New Yorku otevře zbrusu novou výstavu s názvem České primadony v MET. Výstava představí české pěvkyně, které během své kariéry vystupovaly v jednom z nejprestižnějších světových operních domů – v Metropolitní opeře v New Yorku,“ upřesňuje plány Národního muzea jeho ředitel Michal Lukeš.

Institut umění – Divadelní ústav kromě smetanovské výstavy připravuje také další projekty, které nejsou zaměřeny jen na klasickou hudbu. „O propojení české hudby se světovou scénou usilujeme též prostřednictvím vypsaných výzev. Proexportní hudební kancelář IDU Soundczech vypisuje v rámci Roku české hudby 8 programů na podporu tvorby, rozvoje a exportu české hudební scény v částce 8 mil. Kč, do kterých se přihlásil rekordní počet zájemců. Jde o celkem 323 přihlášených projektů“, uvádí ředitelka IDU Pavla Petrová. Mezi další významné počiny, které v rámci Roku české hudby propojí českou hudbu se světovou scénou, patří koncert FLOEX ENSEMBLE na Classical:NEXT v německém Hannoveru, česko-islandský projekt FYIELD a jejich live session na KEXP, nejpopulárnější indie rádio stanici na světě, který se uskuteční v americkém Seattlu, česko-korejský SONGWRITING CAMP, který přinese spolupráci K-popových producentů s českou scénou, a showcase festivalu LET IT ROLL na prestižní konferenci SXSW v americkém Austinu.

Oslavy 200 let od narození Bedřicha Smetany zahrnují také taneční soutěž Proč bychom si netančili, kterou pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. „Na začátku soutěže pro mladé neprofesionální tanečníky stálo zadání vytvořit choreografii na některou z polek Bedřicha Smetany v klasické či moderní úpravě. Krajská kola probíhají na začátku roku, celorepublikové finále pak proběhne 11. května v pražské Divadle Archa. Vítěze vybere odborná porota, která zasedá ve složení Lenka Lázňovská, Markéta Perroud/Dagmar Chaloupková, Eva Josefová Tanerna, Sára Koluchová, Eva Blažíčková, Jana Vöröšová/Martin Smolka / Petr Wajsar / Aliaksand Yasinski,“ přibližuje ředitelka NIPOS Lenka Lázňovská.

K prezentaci koncertů, divadelních představení, výstav i všech dalších aktivit nadále slouží profily Roku české hudby na sociálních sítích Facebook a Instagram a také kalendárium na webových stránkách www.rokceskehudby.cz. Tamtéž se lze přihlásit také k odběru newsletteru, který pravidelně informuje o proběhlých i nadcházejících událostech.

 

„Moc se těším a je pro mě velká čest vystoupit na tomto koncertě se skvělými hudebníky Kristinou Fialovou a Martinem Kasíkem v krásném spojení nástrojů klarinetu, violy a klavíru. Společně zahrajeme slavné ‚Kegelstatt trio‘, které Mozart hrál se svým přítelem Antonem Stadlerem a studentkou Franciskou von Jacquin. Společně s Kristinou Fialovou zahrajeme nepříliš známou skladbu od skladatelky Rebeccy Clarke, kterou jsme společně natočily na CD Lady Viola. Na koncertě zazní rovněž Sonatina pro klarinet a klavír Bohuslava Martinů a Tři studie pro klarinet sólo Karla Husy. Tyto skladby patří k mým nejoblíbenějším a posluchači si je mohou mimo jiné poslechnout i na mém debutovém albu, které vyšlo loni v červnu u vydavatelství Supraphon,” říká klarinetistka Anna Paulová.

Anna Paulová je držitelkou řady cen z národních a mezinárodních soutěží, za všechny jmenujme například titul laureáta na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v květnu 2015 a 1. cenu na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů 2016. Je zakládající členkou Mucha tria (s Ludmilou Pavlovou a Johannou Hanikovou). O roku 2020 je stipendistkou Akademie komorní hudby.

Kristina Fialová je odbornou kritikou oceňována především za dokonalou techniku, ohnivý temperament a sofistikované hudební cítění. Je vítězkou řady mezinárodních soutěží – např.: Michal Spisak Competition Katowice, Talents for Europe, ACT London, Forbest Competition, Alexander and Buono International String Competition, Val Tidone Competition, Danish soloist competition, Johannes Brahms competition ad. Mnoho skladatelů Kristině věnovalo své skladby, které provedla ve světové premiéře – např. Petr Fiala, Jiří Teml, Karel Pexidr, Rune Glerup, Sylvie Bodorová.

Klavírista Martin Kasík zvítězil v soutěžích Pražského jara 1998 a Young Concert Artists v New Yorku 1999. Tato vítězství mu otevřela cestu na světová pódia – Carnegie Hall, sál Berlínské filharmonie, Wigmore hall, Tonhalle Zürich, Gewandhaus Leipzig, Concertgebouw Amsterdam, De Doelen Rotterdam, Finlandia hall Helsinki, Auditorio de Barcelona, Suntory Hall Tokio, Kennedy Center Washington aj.

Součástí večera z cyklu Obrazy a hudba je přednáška kurátorky Moniky Švec Sybolové k obrazu Františka Kupky: Klávesy piana. Jezero, 1909. Národní galerie poskytuje návštěvníkům koncertů Obrazy a hudba, kteří se prokáží zakoupenou vstupenkou, 50% slevu na vstupném do stálé expozice, v níž je vystaveno umělecké dílo, které je předmětem doprovodné přednášky.

„Na Kupkově obrazu, který tvoří výtvarný pendant únorového večera v Anežském klášteře, vidíme, jak v horní části na jezeře pluje bárka s výletníky, v dolní části pak klaviaturu, na níž rozeznáváme hrající ruku klavíristy. Tóny, které z ní stoupají, čeří vodní hladinu stejně jako plující loďka. Podobně hledíme na pódium se špičkovými hudebníky: za klavírem Martin Kasík, s violou Kristina Fialová a s klarinetem Anna Paulová. Stoupá z nich hudba, až uši přecházejí. Cesta plná světla vede od Rebeccy Clarke k Amadeovi, od Karla Husy k Bohuslavu Martinů, Kupkovu pařížskému souputníkovi.“

 

ANNA PAULOVÁ

29. února 2024 od 19:30, klášter sv. Anežky České

 

WOLFGANG AMADEUS MOZART

Trio Es dur K 498 „Kegelstatt“

REBECCA CLARKE

Preludium, allegro a pastorále pro violu a klarinet

BOHUSLAV MARTINŮ

Sonatina pro klarinet a klavír H 356

KAREL HUSA

Tři studie pro klarinet sólo

 

Anna PAULOVÁ | klarinet

Kristina FIALOVÁ | viola

Martin KASÍK | klavír

 

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/paulova

Začíná výstava fotografických děl dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí s názvem Můj svět. Čtyřiadvacet vybraných snímků, zachycujících svět sociálně vyloučené lokality očima dětí z Krásné Lípy a Šluknova, mohou návštěvníci vidět od dnešního dne do příští soboty (20. února–2. března) ve smíchovské 400 ASA Gallery v Praze. „Společně se spolkem 400 ASA jsme se rozhodli dát těmto dětem prostor se vyjádřit, být kreativní, poznat něco nového poznat a inspirovat se, a to prostřednictvím fotografie,“ uvádí Žofie Látalová z obecně prospěšné společnosti Nová škola, která výstavu koordinuje. Fotografie vznikly v rámci fotografických dílen pod hlavičkou projektu Džas dureder, v překladu z romštiny Jdeme dál.

Spolu s Karlem Cudlínem a Martinem Wágnerem ze spolku 400 ASA tyto dílny vedl i Jan Mihaliček, který k tomu říká: „Naše dílny nebyly jen o technice fotografování, ale především o poznávání, objevování a setkávání. Každý z nás představil jiný pohled na svět a dal účastníkům možnost vidět své okolí novýma očima.“ Zapojené děti se během sedmi workshopů učily pracovat se světlem a stínem, vyzkoušely si portrétní fotografie nebo makrofotografie. Vyrobily si také vlastní aparát, který zachycuje obraz na fotografický papír, tzv. cameru obscuru. „Zkoumaly svět kolem nich z dálky i zblízka. Přemýšlely o tom, jak se jejich svět mění v čase. Tato výstava je to svědectvím o tom, jak tyto děti vidí svůj svět,“ dodává fotograf.

Některé rodiny dětí, jejichž fotografie jsou v nyní v pražské galerii k vidění, se potýkají s problémy v oblasti bydlení nebo jsou oběťmi obchodníků s chudobou. A velmi často na ně dopadají negativní vlivy života v odlehlých a strukturálně zatížených částech Česka, jakou Šluknovsko je. „Necítí přijetí většinové společnosti, ve škole zažívají spíše neúspěch. Pro motivaci dítěte ‚jít dál' je přitom právě toto zásadní. Prostřednictvím těchto dílen a této výstavy jsme těmto dětem chtěli dát možnost obojí zažít,“ vysvětluje koordinátorka akce. „Výstava je důkazem toho, že i děti žijící v takto náročných podmínkách nám mají hodně co říci,“ uzavírá Látalová.

Romský název projektu „Džas dureder“ znamená v češtině „jdeme dál“. Vychází z přesvědčení, že pro motivaci jakýchkoliv dětí a tedy možnost „jít dál“ je třeba, aby zažívaly úspěch a cítily přijetí. Romské a další sociálně znevýhodněné děti však zažívají ve škole od počátku školní docházky často pravý opak. V rámci projektu proto navazujeme na dlouholeté zkušenosti Nové školy, o. p. s., že při dostatečné podpoře dětí v přípravě na školu ve školním i domácím prostředí a při dostatečné, vstřícné a respektující komunikaci s jejich rodiči, je možné to zvrátit. Tím se úměrně zvyšuje motivace dětí k práci ve škole a k setrvání ve vzdělávání. V rámci projektu se tak podařilo zorganizovat i workshopy s fotografy spolku 400 ASA, jejichž cílem nebylo naučit starší žáky profesionálně fotit, ale seznámit je se základy řemesla a zajímavými osobnostmi, které jim pomohou znázornit svět kolem nich prostřednictvím fotografie. Žáci si vyzkoušeli dlouhodobější systematickou práci směřující ke konkrétnímu a hmatatelnému cíli.

Obecně prospěšná organizace Nová škola od roku 1996 u nás podporuje inkluzivní vzdělávání menšin, cizinců či jinak sociálně či kulturně znevýhodněných dětí a mládeže. Stála u zrodu zavádění romských pedagogických asistentů do ZŠ. Asistenty nadále podporuje prostřednictvím akreditovaných kurzů a projektů. Usiluje o koncepční řešení otázek spojených s inkluzivním vzděláváním – je členem ČOSIV (České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání). Více na www.novaskolaops.cz.

Skleněná trofej autorky Hany Vopravilové, designérky a studentky ateliéru Skla UJEP v Ústí nad Labem, a Nadace Lasvit, má své první majitele. Tímto počinem poukazuje nový výstavní projekt Art Grand Slam kulturní platformy Sport in Art na propojování sportu a umění napříč kulturními odvětvími. Jádrem prvního ročníku projektu je výstava Uvnitř pohybu kurátora Petra Vaňouse, která je nyní k vidění v pražské SmetanaQ Gallery. Na konci června pak poputuje do Českého centra Paříž, města, kde se uskuteční největší sportovní akce na světě – letní olympijské hry. „Projekt Art Grand Slam se zaměřuje na výběr děl předních současných českých vizuálních umělkyň a umělců, kteří se ve své práci dotýkají tématu v podmnožině pohybu a sportu. Vnější radost a vitalita je kontrolována temnějším pohybem vnitřních nároků, představ, tužeb, snů a ambicí. Prostřednictvím děl vizuální kultury se dostáváme do samotného jádra problému, v němž vzniká a zaniká základní projev lidského života – pohyb,“ přibližuje téma a ideu projektu jeho kurátor Petr Vaňous.

Sport lze ale spatřit nejen ve výtvarném umění. Na další umělecké kategorie a formy ztvárnění upozorňuje nová kulturní cena. V prvním ročníku byli oceněni za současné umělecko-sportovní počiny Bratři v tricku za inscenaci Běžkařská odysea, ve které čerpají ze svých zkušeností pouličního divadla, a která je tradičně plná sebeironie, žonglování, předmětové manipulace, střídmé akrobacie i laskavého humoru. Fotograf Matěj Skalický vytvořil vizuálně silný soubor velkoformátových fotografií starých sokolských žíněnek. Umělec Martin Kafes33 Hirth stojí za vizuální podobou renovovaného basketbalového hřiště v Písku dedikovanému Vítu Krejčímu. Na první pohled zaujme charakteristická barevná paleta i rukopis tohoto grafika a streetartového umělce. Roman Vávra je režisérem oceněného dokumentární filmu Případ Modrý, ve kterém příběh svého otce, kdysi nejlepšího hokejového brankáře světa, Bohumila Modrého, vypráví jeho dcera. V díle se spojuje empatické listování rodinným albem s příběhem Československa. Monografie Petra Volfa Sochař pohybu Zdeněk Němeček představuje život a dílo tohoto českého sochaře specializujícího se na sportovní tématiku. Dokládá umělcovu výjimečnost v domácím i mezinárodním srovnání a představuje jeho, dnes již ikonickou, tvorbu, která byla po dlouhou dobu opomíjená. Dílo oceněného výtvarníka Jakuba Janovského pak mohou návštěvníci zhlédnout přímo na výstavě Uvnitř pohybu, jíž je součástí.

Kromě Janovského práce najdou v galerii návštěvníci tvorbu dalších devíti renomovaných umělců a tří zástupců nejmladší generace. Ze zavedených jmen současné české výtvarné scény jsou na výstavě zastoupení Michael Rittstein, Milena Dopitová, Dalibor David, Paulina Skavová, Michal Cimala, Pavel Šmíd, Alena Anderlová, Lubomír Typlt, Jakub Janovský a Jitka Petrášová. Trojice mladých autorů vzešla z veřejně vypsané soutěže, tzv. open callu, kterým projekt Art Grand Slam podporuje mladé umělce do 30 let v kariérním posunu i inspiraci k novým tématům. Kurátora Petra Vaňouse nejvíce zaujali Veronika Čechmánková videoartem Dialogue with the Previous, který se poeticky dotýká proměny tradičních symbolů v čase a pohybu člověka; čerstvý laureát Ceny kritiky za mladou malbu pro rok 2024 Lukáš Slavický, jenž v triptychu Glory Glory složeném z obrazů a videa reflektuje podobnosti profesionálního sportu a umělecké praxe; a autorská dvojice z platformy INSTITUT INSTITUT Tereza Sikorová a Tomáš Moravanský s filmovým experimentem Dead in the Pool umístěným na městskou plovárnu. Právě Veronika Čechmánková zároveň získala letní rezidenční tvůrčí pobyt v Českém centru Paříž. Naopak všechny tyto vítěze open callu ocenila mladá a nekonvenční automobilová značka CUPRA v podobě zapůjčení auta pro výjezd do jedné z předních evropských galerií pro načerpání inspirace a rozvíjení networkingu se zahraničními umělci i institucemi.

Výstava Uvnitř pohybu je veřejnosti přístupná do 17. března 2024 v prostorách SmetanaQ Gallery na Smetanově nábřeží v Praze. Galerie je otevřena od úterý do neděle, vždy od 11 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

 

Členové a členky poroty:

Jiří Hnilica | ředitel Českého centra Paříž

Michal Novotný | Ředitel Sbírky umění po roce 1945

Anna Strnadová | kurátorka Sbírky grafiky a kresby v Národní galerii – Oddělení grafiky a kresby 20.-21.století

Anna Švarc | architektka pražského metra

Rudolf Kasper | galerista a sběratel umění

Richard Drudy | kurátor GASK

Bára Alex Kašparová | vydavatelka a šéfredaktorka kulturního měsíčníku Artikl, kurátorka Curator Contemporary

Roman Franta | malíř

Markéta Musilová | galeristka a kurátorka SmetanQ Gallery

Anna Hrabáčková | vedoucí oddělení, programová konzultantka, agenda vizuálního umění, Česká centra

 

Art Grand Slam je výstavní projekt inspirovaný pohybem a sportem, jehož první ročník se uskuteční v Praze v roce 2024. Je určen profesionálním umělcům, ale i mladým autorům do 30 let. Součástí je vyhlášení nejlepších umělecko-sportovních počinů předchozího roku, a to v šesti kategoriích. Hlavní část projektu Art Grand Slam je založena na výstavě, která bude mít každý rok nového kurátora, a to především z důvodu zabránění umělecké a tématické stagnaci. Kurátor z tohoto důvodu vybírá i podtitul výstavy, která se v první řadě věnuje sportu, ale zvoleným podtitulem má možnost upozornit na důležitá témata v celospolečenském rozsahu. Pro první ročník výstavního projektu byl zvolen kurátor Mgr. Petr Vaňous PhD., uznávaný odborník, který zrealizoval již mnoho výstavních projektů v Čechách i zahraničí. Petr Vaňous vybral pro první ročník téma nazvané „Uvnitř pohybu“. Projekt organizuje kulturní platforma Sport in Art.

WEB |  www.artgrandslam.org

Česká centra, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou stěžejním nástrojem veřejné diplomacie zahraniční politiky Česka a rozvíjejí kulturní vztahy mezi zeměmi. Jakožto kulturní institut jsou členem sítě zahraničních evropských kulturních institutů EUNIC. Prezentují naši zemi v široké škále kulturních a společenských oblastí: od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací. Věnují se výuce češtiny v zahraničí. Zapojují se do mezinárodních projektů a slouží jako platforma pro rozvoj mezinárodního kulturního dialogu. V současnosti působí v zahraničí celkem 26 poboček na 4 kontinentech. Kromě Českých center spravují také Český dům v Jeruzalémě a Bratislavě. Více na www.czechcentres.cz

 

Partneři projektu:

Hlavní mediální partner: CUPRA

Partneři: Centre tchèque Paris, Česká centra, Sport in Art, SmetanaQ, Lasvit, F.H. Prager, FUD UJEP, TUL,

Mediální partneři: CzechCrunch, Reportér, Radio 1, Artmap, Artikl, Uni - kulturní magazín, Otevřené ateliéry Praha

Pod záštitou: hl. m. Prahy, městské části Praha 1, Ministerstva kultury

 

Vybraný pořad Radia 1 a jeho moderátor, aktuální hudební nahrávky, ale také zážitky, vzpomínky, komentáře i vizuální materiály, které by se do běžného rozhlasového formátu nedostaly – to vše provázené Janou Kománkovou či Jerrym Žákem. Tak bude vypadat série večerů Radio 1 nablízko v Čítárně Unijazz. Startujeme už 26. února tradiční Hitparádou Radia 1, pak nás 11. března čeká naživo Reggae Klub s DJ Kayou a třetí večer je plánován na 13. května. Pořady začínají vždy v 19:00, vstup je volný.

Čítárna Unijazz už od svého otevření roku 1997 v původních prostorách v Jindřišské ulici plní funkci kultovního a bezpečného místa pro setkávání a propojování lidí, myšlenek i kulturních podnětů nejen z alternativní scény. Ve večerním programu se střídají autorská čtení, přednášky a besedy, filmové projekce, divadelní představení a koncerty. Po čtyřleté pauze se v roce 2022 podařilo Čítárnu znovu otevřít v prostorách historické usedlosti Krenovka na úpatí Žižkova.

„S postupným zabydlováním v novém působišti v Husitské 22 rozvíjíme vedle čistě literárních, filmových či hudebních pořadů i nové programové formáty v podobě mezižánrových tematických večerů, které naši diváci jinde nezažijí. Živé provedení oblíbených pořadů Radia 1, obohacené o promítání fotek, videí a moderovanou debatu je přesně takovým intermediálním formátem, jaký jsme hledali,“ říká dramaturgyně Čítárny Unijazz Anna Marie Hradecká.

Radio 1 je legendární pražská rozhlasová stanice s bezprecedentně otevřeným přístupem k hudebnímu vysílání. Za dobu své existence od roku 1991 získala řada pořadů i jejich moderátorů kultovní status. Mnoha hudebním počinům se díky odvysílání na Radiu 1 dostalo pozornosti médií i publika. Radio 1 plní funkci šiřitele aktuálních informací nejen z české alternativní scény mimo jiné díky každodennímu kulturnímu servisu, flexibilním zařazováním nových hudebních skladeb i připomínáním zásadních hudebních počinů z hudební historie. 33 let existence Radia 1 mapuje obrazová publikace Radio 1 – Život v éteru, která byla pokřtěna právě v Čítárně Unijazz a během série večerů Radio 1 nablízko bude na místě ke koupi.

„Křest knížky Radio 1 – Život v éteru ukázal, že posluchači se o zákulisí rádia zajímají a chtějí se přijít podívat na to, co jindy jen slyší. Protože se Čítárně Unijazz líbilo, jak posluchači interagují, rozhodli jsme se zkusit vyvinout akci, kde budou jednotlivé pořady ožívat. Do budoucna je možné zkoušet spoustu dalších variací včetně vysílání přímo ze Žižkova. Zatím začínáme s tím, na co máme stabilně nejvíc ohlasů: Hitparáda, Reggae klub a uvidíme, co dál. Možnost přijít zažít své oblíbené rádio v jiné podobě a strávit příjemný večer v místě, které je na takové večírky jako stvořené, se mi zdá velmi fajn,“ dodává k celému konceptu série Radio 1 nablízko Jana Kománková.

Večery Radio 1 nablízko vznikají s podporou SUDOP Real a kulturní památky Krenovka, kde Čítárna Unijazz spolu s dalšími kulturními institucemi sídlí.

Život v éteru: Druhý dotisk přichází

Už druhý dotisk knihy Život v éteru mapující příběh kultovního Radia 1 je od 1. února v prodeji včetně několika kusů limitované edice s bílým hřbetem. „Po předvánoční knihkupecké smršti skoro nic nezbylo, takže dávalo smysl vyrobit ještě další kusy,“ říká autorka Jana Kománková, DJ Radia 1 od roku 1993. Kniha Život v éteru vyšla v srpnu 2023 a na podzim byla vydána i její audioknižní verze. Načetla ji Jitka Ježková, bývalá DJ Radia 1 a vyhledávaná herečka a dabérka. Ohlasy na obě verze jsou více než příznivé, na Databázi knih získal Život v éteru 100% hodnocení a kniha se objevila v řadě tipů na nejlepší publikace vydané v roce 2023. Recenze jsou jednomyslně pozitivní, ať v tisku (např. Reflex, Respekt, Host, Lidové noviny a další), nebo na webu či v televizi (Artzóna).

 

FB Čítárny Unijazz: https://fb.me/e/1oYQomf4S

IG Čítárny Unijazz: https://www.instagram.com/citarna_unijazz/

Web Čítárny Unijazz: https://citarna.unijazz.cz/events/radio-1-nablizko-ozivla-hitparada-radia-1/

Web Protišedi: https://protisedi.cz/v-unijazzu-budou-nove-akce-kde-oziji-porady-radia-1/

 

Čítárna Unijazz

Husitská 22, 130 00 Praha 3-Žižkov
Otevřeno Po–So 14:00–23:00

https://citarna.unijazz.cz/

 

Celkem se letos bude udělovat šestnáct andělských sošek. O držiteli ocenění v kategorii Síň slávy už je rozhodnuto, o patnácti dalších budou členové České hudební akademie rozhodovat v závěrečném kole hlasování, ve kterém vybírají jako tradičně vždy ze tří jmen. Letos se mezi nominovanými objevují hned dvě jména třikrát. Jedním z nich je rapper Viktor Sheen, který se za své sólové album Planeta opic může stát nejlepším Interpretem. V kategorii Společný projekt pak akademiky zaujalo album Roadtrip, které V. Sheen natočil ve spolupráci s Calinem. A se singlem Safír, který z něj pochází, mají oba šanci i ve Skladbě roku.

Tři nominace má i rocková kapela November 2nd, která se loni po dvanácti letech vrátila na scénu s eponymním albem. To u akademiků zabodovalo v kategoriích Album, Skupina a Rock. V královské kategorii Album se November 2nd „utkají“ s albem Jezus Kristus Neexistus? od J.A.R. a LP XXIII od Davida Kollera. J.A.R. i D. Koller přitom mají po dvou nominacích, stejně jako Anna K., Calin a Sofian Medjmedj s Benem Cristovao. „Nominace jsou letos celkově žánrově hodně pestré a rozkročené. Mimo jiné ukazují i to, že se česká hudba nejen generačně proměňuje,“ komentuje výsledky druhého kola hlasování předseda rady České hudební akademie Honza Vedral.  Ve 2. kole hlasování o Cenách Anděl Coca-Cola 2023 hlasovalo celkem 432 akademiků.

I v letošním roce bude mít možnost zapojit se do hlasování v Cenách Anděl také veřejnost, a to díky titulárnímu partnerovi Cen Anděl, společnosti Coca-Cola. Ta stejně jako v uplynulých letech vyhlásila Cenu fanoušků – multižánrovou cenu popularity, ve které může veřejnost ze všech nominovaných hlasovat pro svého favorita, a to od dnešního dne. Ten, který obdrží nejvíce hlasů, získá kromě finanční podpory ve výši sto tisíc korun zásobu nápojů z portfolia Coca-Coly na celý rok do zkušebny zdarma. Tento celoroční pitný režim čeká také vítěze kategorie Videoklip. „Pro společnost Coca-Cola je podpora českých hudebních talentů jedním z důležitých témat. Těší nás, že můžeme navíc Cenou fanoušků vtáhnout do hlasování také veřejnost a v této speciální kategorii propojit výjimečné interprety nezávisle na odlišných žánrech. Jsme zvědaví, komu letos nakonec naše podpora poputuje," uvádí Veronika Němcová, ředitelka komunikace a vnějších vztahů společnosti Coca-Cola ČR.

„Máme velkou radost, že s námi naši partneři dlouhodobě zůstávají. Díky nim můžeme Ceny Anděl stále posouvat kupředu, být v nápadech kreativnější a ambicióznější. Dalším z těchto partnerů je i Evropa 2, která je společně s Českou televizí hlavním mediálním partnerem Cen Anděl. Evropa 2 je navíc patronem kategorie Objev a každoročně jejího vítěze podporuje mediální kampaní v hodnotě půl milionu korun. Jsme přesvědčeni o tom, že takové spolupráce jsou skutečně smysluplné i pro samotné umělce. V tomto ohledu nemůžeme opomenout ani Intergram nebo OSA, kteří při nás a hudebnících stojí již řadu let," doplňuje Hájková.

Letos přišli pořadatelé 33. ročníku Cen Anděl Coca-Cola 2023 s dobrou zprávou pro všechny hudební fanoušky. Ještě vloni byl předávací ceremoniál s ohledem na kapacitu prostoru určen pouze pro zvané umělce, v tomto roce však mohli pořadatelé uvolnit do veřejného prodeje omezené množství vstupenek. Ty jsou k dispozici od dnešního dne v prodejních sítích Ticketmaster a Ticketportal.

Ceny Anděl uděluje každoročně od roku 1991 hudební akademie. Od roku 1995 se realizují pod záštitou ČNS IFPI a od roku 1997 je symbolizuje soška Anděla se šalmají od sochaře Jaroslava Róny. Titulárním partnerem 33. ročníku Cen Anděl je společnost Coca‐Cola, mediálními partnery Česká televize a Evropa 2. Dalšími partnery ročníku jsou Intergram a OSA. Pořadatelem je od roku 2017 společnost LUFF PRODUCTION.

 

Nominace

Ceny České hudební akademie – Anděl Coca-Cola 2023

 

Album

J.A.R. – JEZUS KRISTUS NEEXISTUS?

DAVID KOLLER – LP XXIII

NOVEMBER 2ND – NOVEMBER 2ND

 

Skladba

ANNA K. – ÚDOLÍ VČEL

CALIN & VIKTOR SHEEN – SAFÍR

SOFIAN MEDJMEDJ & BEN CRISTOVAO – SLZY

 

Skupina

J.A.R. – JEZUS KRISTUS NEEXISTUS?

JELEN – VŠECHNO BUDE DOBRÝ

NOVEMBER 2ND – NOVEMBER 2ND

 

Sólová interpretka

ANNA K. – ÚDOLÍ VČEL

BARBORA POLÁKOVÁ – ON/OFF

PAM RABBIT – I LOVE THE INTERNET

 

Sólový interpret

DAVID KOLLER – LP XXIII

JAKUB KÖNIG – HVĚZDY

VIKTOR SHEEN – PLANETA OPIC

 

Společný projekt

CALIN & VIKTOR SHEEN – ROADTRIP

SOFIAN MEDJMEDJ & BEN CRISTOVAO – SLZY

ADAM PLACHETKA, ONDŘEJ HAVELKA – NEBE NA ZEMI

 

Objev

TEREZA BALONOVÁ – LAMPIONY

MARCELL – DÉŠŤ

BARBORA MOCHOWA – WILL-O‘-THE-WISP

 

Videoklip

ANNET X & NOBODYLISTEN – VRSTVY (režie J. Moravec)

BERT & FRIENDS – NIGHT RIDER (režie A. Romanutti, A. Kořínek)

DNÉ – TRAPS IN MY FEED (FEAT. FVLCRVM) (režie L. Vacke)

 

Alternativa a elektronika

PETRA HERMANOVA – IN DEATH’S EYES

TOYOTA VANGELIS – VÝKLOPNÝ SVĚTLOMETY

ANNA VAVERKOVÁ – POZDRAVY Z POLEPŠOVNY

 

Folk

BRATŘI EBENOVÉ – CO MY VÍME

PAVEL ČADEK – STEPNÍ VLK

MARIE PUTTNEROVÁ – LAILA TOV

 

Jazz

ŠTĚPÁNKA BALCAROVÁ – EMOTIONS

D. DORŮŽKA, R. FISCHMANN, M. NOVÁK – GILGUL

TOMÁŠ SÝKORA TRIO & AID KID – ALCHEMY

 

Klasika

MARTINŮ VOICES – BRITTEN

J. ŠPAČEK, M. SEKERA, SOČR, P. POPELKA – MARTINŮ: KONCERT PRO HOUSLE A KLAVÍR, HOUSLOVÁ SONÁTA Č. 3, PĚT KRÁTKÝCH SKLADEB

L. VONDRÁČEK, SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK, T. BRAUNER – RACHMANINOV: KLAVÍRNÍ KONCERTY (KOMPLET), RAPSODIE NA PAGANINIHO TÉMA

 

Rap

MC GEY – O TATÍNKOVI, KTERÝ USNUL

SMACK, HUCLBERRY – END 2 END

YZOMANDIAS – YZOMANDIAS II: ZPÁTKY NA SVOJÍ PLANETU

 

Rock

EXORCIZPHOBIA – SPIRITUAL EXODUS

NOVEMBER 2ND – NOVEMBER 2ND

PAN LYNX – KDO SE BOJÍ, MUSÍ DO LESA

 

Slovenské album

HEX – KDE JE TU LÁSKA?

PETER LIPA – NOLA

ZUZANA SMATANOVÁ – ROZPRÁVAČ

 

 

„Rok české hudby pro mě začíná právě koncertem Moravských dvojzpěvů, které budu zpívat po více než čtyřech letech. Už jsem trochu zapomněla, jakou radost při jejich interpretaci vždy zažívám, ale od prvních tónů naší první zkoušky s Monikou a Vojtěchem byla opět zpět. Program jsme ještě doplnili o dvě slovenské písně z cyklu v Národním tónu a Dvě písně na lidové texty. Dvořákovo zhudebnění lidové poezie je doopravdy kouzelné a doufám, že jak pro nás, tak i pro posluchače bude potěšením,“ říká sopranistka Simona Šaturová.

Moravské dvojzpěvy zaujímají ve Dvořákově umělecké dráze specifické místo. Celkem třináct vybraných písní vydaných Janem Neffem na vlastní náklady přiložil Dvořák k žádosti o státní stipendium, kde byl tehdejším členem komise Johannes Brahms. Brahms následně zaslal písně nakladateli Fritzi Simrockovi. Vytištění písní renomovaným a respektovaným nakladatelem nastartovalo Dvořákovo působení na mezinárodní skladatelské scéně.

Sopranistka Simona Šaturová je velmi žádanou interpretkou mozartovských postav a repertoáru období italského belcanta a rovněž renomovanou koncertní pěvkyní. Absolvovala bratislavskou konzervatoř, pěvecké vzdělání dále prohlubovala na mistrovských kursech Ileany Cotrubas ve Vídni a u Margreet Honig v Amsterodamu. K vrcholům jejích posledních sezón patří například uvedení Mozartovy trilogie (Mozart – Da Ponte) v Théâtre Royal de la Monnaie v Bruselu.

Altistka Monika Jägerová debutovala na českém jevišti v roce 2017 rolí Mrs. Quickly (Falstaff) ve Slezském divadle v Opavě. Intenzivně se též věnuje staré hudbě. Sezónu 2023/2024 zahájila v Markraběcím divadle v Bayreuthu jako Teodata v Händelově opeře Flavio (Bayreuthský festival barokní opery). Kromě zpěvu se nyní věnuje doktorském studiu na Universität Leipzig se zaměřením na historii opery a politické reprezentace v Habsburské monarchii v 19. století.

Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského

„Klíčovou postavou Roku české hudby je Antonín Dvořák. A jeho klíčovým opusem zase Moravské dvojzpěvy. Ony to byly, které mu přinesly mezinárodní uznání. "Až si je zahrajete, budete z nich mít radost jako já. A jako nakladatele Vás zvláště potěší jejich neobvyklý půvab,” napsal Johannes Brahms v doporučení svému berlínskému nakladateli Fritzi Simrockovi, který je naštěstí pro celý svět vydal. Na konci února 2024 se jejich provedení ujme vynikající československé duo: Simona Šaturová a Monika Jägerová, a to za stylového doprovodu Vojtěcha Spurného. Ten ještě navíc písňový večer proloží vzácně uváděnými klavírními perlami: Eklogami. I ty má na svědomí náš Antonín Dvořák.“

 

MORAVSKÉ DVOJZPĚVY

27. února 2024 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy

 

ANTONÍN DVOŘÁK

Moravské dvojzpěvy op. 32

Moravské dvojzpěvy op. 38

V národním tónu op. 73

Dvě písně na lidové texty

Eklogy

 

Simona ŠATUROVÁ | soprán

Monika JÄGEROVÁ | alt

Vojtěch SPURNÝ | klavír

 

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/moravske-dvojzpevy

 

„Druhá polovina 19. a počátek 20. století představují magický čas v kulturních dějinách střední Evropy. Filozofie, literatura, umění, a především hudba těžily ze součinnosti národních hodnot a mezinárodního ducha. Náš program odráží tuto alchymii. Maďarské tance, které složil Vídeňák narozený v Německu a které orchestroval Čech; Sinfonietta od Moravana, který byl velmi obdivován od Londýna po Berlín a který přetvořil folklór na nejvyšší úroveň významu; symfonie, jejíž již světově proslulý skladatel potřeboval k jejímu napsání téměř čtyřicet let. Všechny tyto prvky vytvářejí mezníky intenzivní vnitřní cesty, kterou jsem se snažil přiblížit znamenitému pražskému publiku, kdykoli jsem měl tu čest zde dirigovat,“ říká dirigent s rumunskými kořeny Ion Marin.

Ion Marin je jeden z mála dirigentů, kteří se dostali na světovou špičku v symfonické i operní oblasti. Studoval skladbu, klavír a dirigování na Hudební akademii George Enescu a na salcburském Mozarteu. Jeho vzdělání zahrnuje také studium filozofie a dějin náboženství. V roce 1986 uprchl rumunské diktatuře, což ho přivedlo k novému životu a hudební kariéře ve Vídni. Za působení maestra Claudia Abbada se stal rezidenčním dirigentem Vídeňské státní opery. Jeho symfonické renomé vedlo k tomu, že dirigoval prakticky všechny největší světové orchestry včetně Berlínských filharmoniků, Lipského Gewandhausu, Londýnských symfoniků, Staatskapelle Dresden, Orchestra della Santa Cecilia, Orchestre National de France, Tokyo Metropolitan Orchestra a dalších.

„A tu jednou zřel jsem město v zázračné přeměně. Nad městem vykouzlena zář svobody, znovuzrození. A třesk vítězných trubek, noční stíny a dech zelené hory a vidění jistého rozmachu a velikosti rodil se v mé Sinfoniettě tohoto poznání z mého města Brna,“ to jsou slova skladatele Leoše Janáčka o jeho nejznámějším instrumentálním díle. Najdeme v něm impozantní dechovou sekci, včetně čtrnácti (!) trubek, která podtrhuje oslavný charakter díla, kterým Janáček nadšeně přivítal vznik Československa.

Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského

„S Maestrem Ionem Marinem se orchestr FOK poprvé potkal na festivalu Pražské jaro v roce 2021, podruhé na podzim 2022, tehdy s koncertním mistrem Romanem Patočkou coby sólistou. Jsou to setkání inspirativní, plná vzájemného porozumění. Tentokrát jsme jej oslovili s tím, aby si vybral skladby nejosobnější a zároveň se vztahem k české kotlině. Maestro k naší velké radosti vybral strhující Janáčkovu Sinfoniettu, která Smetanovu síň svým hlaholem zaplní do posledního místa, a hudbu Johannesa Brahmse, který podobně jako Maestro zvolil za svůj druhý domov Vídeň. A v echu samozřejmě slyšíme jméno Antonína Dvořáka, který instrumentoval poslední Uherské tance.“

 

BRAHMS & JANÁČEK

21. a 22. února 2024 od 19:30, Obecní dům

 

JOHANNES BRAHMS

Uherské tance č. 17–21 (orch. A. Dvořák)

LEOŠ JANÁČEK

Sinfonietta

JOHANNES BRAHMS

Symfonie č. 1 c moll

 

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Ion MARIN | dirigent

Vstupenky: https://www.fok.cz/cappella-mariana

„Komedie spojuje stejné téma – intimní prostor dvou lidí je narušen zásahem mocenské entity zvenčí. To vytváří řadu komediálních až absurdních situací, založených na četných nedorozuměních. Kohoutovy aktovky ze 70. let patří k proudu absurdního divadla. To do českého kontextu přinesl především Kohoutův přítel Václav Havel, pro něhož bylo absurdní divadlo po celý jeho život bytostným sebevyjádřením,“ říká dramaturgyně divadla Věra Mašková a dodává: „Autenticita prostředí navozuje zcela jiný druh zážitku, než je běžná divadelní produkce. Mizí totiž takzvaná čtvrtá stěna, diváci jsou od herců doslova pár centimetrů, stávají se tak bezprostředními účastníky.“ 

To potvrzuje i herečka Eva Leimbergerová: „Těším se na absolutní blízkost s diváky a tedy i jiné herecké, výrazové prostředky než člověk využívá v klasickém kukátkovém divadle a na velkých scénách. Diváci navíc ocení a pobaví se texty Pavla Kohouta, které jsou podle mého názoru výjimečné - výjimečně skvělé. A těšit se můžou na netradiční prostory divadla MANA, ve kterých se budou aktovky odehrávat.“

 

Kdo založil požár během svatební noci a kdo přišel na návštěvu?

Co se stane, když u vás během svatební noci začne hořet, přijedou hasiči a zároveň zařehtá úřední šiml? Kdo zapálil oheň, co shořelo a může za všechno opravdu jen kachna? Novomanželé, svatební noc, romantika a hasičský sbor. To je téma bláznivé komedie nazvané Požár v suterénu. Děj se odehrává v jednom skutečném sklepě, který je zařízený jako skromný příbytek novomanželů, a požár spolu s hasičským sborem zkomplikují mladému páru svatební noc. 

 

Pech pod střechou s malířem a jeho vysněnou láskou

Ve druhé komedii Pech pod střechou nahlédnou diváci do podkrovního uměleckého ateliéru, kam si nesmělý malíř pozve dámu svého srdce. „Jde vlastně o podkrovní zkušebnu ve věži, protože hlavní hrdina je malíř. Netuší, že další návštěvník přijde bez pozvání, zato s ideou všeobecného dobra, které mu velí nabourat se někomu do soukromí a snažit se ho spasit, bez ohledu na to, zda o to dotyčný stojí,“ líčí Mašková.

Do podkroví je podle Věry Maškové přístup pouze po točitém schodišti. „Kapacita hlediště je omezená, proto je třeba včasná rezervace,“ upozorňuje Mašková. Představení je určeno pro 25 diváků, kteří si budou moct sednout kamkoli a na cokoli, co není součástí hracího prostoru. Představení není vhodné pro osoby se sníženou pohyblivostí.

 

www.vrsovickedivadlo.cz

 

Víte, že…

…aktovka Pech pod střechou byla napsána v roce 1972, Požár v suterénu v roce 1973? To už byl dramatik Pavel Kohout, který se velice angažoval v procesu nazvaném Pražské jaro, označen jako nepřítel tehdejšího režimu a jeho dílo nesmělo být v Československu uváděno. Na česká jeviště se tyto aktovky sporadicky dostávají až v 90. letech, nikoli však dohromady, ale každá zvlášť. 

…bytové divadlo bývá často ztotožňováno s divadelními představeními pořádanými v soukromých bytech v období normalizace v prostředí disentu? K nejznámějším patřilo bytové divadlo Vlasty Chramostové, kdy měla tato herečka po podpisu Charty 77 zakázáno veřejně vystupovat. Divadlo se hrálo v jejím bytě a v bytech jejích přátel.

…bytová divadla byla ale kdysi i součástí aristokratické kultury v 17. a 18. století? V 19. století se pak tato praxe přenáší do měšťanských domů, a to nejen jako kratochvíle, ale i jako jeden z projevů národního obrození. Ve všech případech se však jednalo o produkce amatérské.

...na repertoáru divadla MANA je i hra To nemyslíš vážně, Pavlíčku inspirovaná životem mimořádného českého dramatika Pavla Kohouta? „Potěšitelné je, že na inscenaci velice dobře reagují mladí lidé, pro které je vše, co se tam odehrává, historií a často dost vzdálenou. Cirkusová atmosféra, množství klaunských gagů a výtvarných obrazů je koktejl, který ve vyprávění o časech nelehkých úplně nečekáte a pro většinu diváků je tak tohle představení příjemným překvapením,“ hodnotí dramaturgyně divadla Věra Mašková.

…ke konci divadelní sezóny divadlo MANA začíná zkoušet novou hru Marka Epsteina Lajf? Tu uvede ve světové premiéře. Jednu z hlavních rolí bude hrát Martin Dejdar. Divadlo Mana pokračuje také v projektu pro Čapkovu vilu nazvaný Čaj o páté u Čapků.