Knihy, literatura, média

CHEB: Galerie výtvarného umění v Chebu zve na Grand opening v GAVU Cheb ve středu 10. ledna v 17.00, kdy budou zahájeny tyto výstavy:

Pedagogové a posluchači. Akademie výtvarných umění v Praze 1969-1989 (Velká galerie, kurátorka Zuzana Krišková);

Jan Šrámek, Ohrožené druhy. Architektonické dědictví 1958-1989 (Malá galerie, kurátor Ladislav Zikmund-Lender);

Josef Hubáček, Mořský záliv (Cap Ferrat), 1931 (Opus magnum, kurátor Marcel Fišer).

Mezi novinky, kterými Živý Zlín loni obohatil kulturní a společenský život ve městě, patří komunitní kino ko.Kino s odborným úvodem, v němž filmy vybírají sami diváci, projekt Neznámí virtuosové, který pravidelně dává prostor vyniknout špičkovým hudebníkům z regionu nebo například jazzové koncerty výjimečných kapel z celého světa. Velký úspěch měl i první Zámecký ryneček, folklorní festival a slavnosti vína, a převážně rodiny s dětmi si na podzim poprvé užily Strašidelný zámek.  

Jednou z největších akcí Živého Zlína byl multižánrový festival Zlín Žije. „Jedná se o největší komunitní akci ve Zlíně. Ve veřejném prostoru se na pozadí atraktivního mainstreamového programu představilo více než 40 komunit, škol, dobročinných projektů, tvůrců a kreativců. Byla to zároveň největší přehlídka nových i legendárních zlínských hudebních formací a také prorodinných aktivit. Letos bude festival v termínu od 28. do 30. června. Radost jsme měli také ze Dnů otevřených sportovišť, kterých se zapojilo rekordních dvacet,“ připomněla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. 

Nové projekty chystá mladá dynamická organizace i pro tento rok. „Zájem o akce loni ukázal, že jdeme dobrou cestou. Proto budeme dosavadní úspěšné projekty dál rozvíjet, především uměleckými prvky a kvalitou programu. Do kalendáře přidáme pár dalších akcí,“ prozradila Jana Kubáčová. Přibydou například Slavnosti jara, Slavnosti podzimu nebo festival pouličního umění. „Z nejbližších akcí se moc těšíme například na interaktivní výstavu Elišky Podzimkové SOPKA LES PRALES s krásným doprovodným programem v jejím průběhu,“ vyjmenovala Jana Kubáčová. 

Kompletní přehled kulturních akcí najdou návštěvníci na webu Živého Zlína www.kulturazlin.cz, a to nejen akcí živozlínských. Kalendář je pro vkládání pozvánek zdarma k dispozici všem pořadatelům ve Zlíně.

V Jarním Tradináři najdete:

• výklad křesťanských svátků, především velikonočního příběhu od farářky Martiny Viktorie Kopecké
• zvyky, lidové obyčeje, starobylé rituály i současné obřady
• téměř 40 návodů na tvoření (masky, dekorace, kraslice…).
• 80 receptů na tradiční i moderní jarní dobroty, například masopustní koblihy a boží milosti, postní jídla a polévky, božíhodové menu, kynuté jidáše či mazance
• přírodní koloběh a s ním související svátky
• inspiraci k vytváření rodinných i komunitních tradic

Kniha navazuje na čtenářsky úspěšné tituly Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů a Vánoční Tradinář – od Dušiček po Hromnice a pokračuje masopustem a postním obdobím do Velikonoc a následně až do letnic.

Oslavujte s námi nové jaro! Po temném a klidném období zimního odpočinku se příroda začíná probouzet. Můžeme si všímat přibývajícího světla, prvních jarních kvítků i ptáčků. Hned po Třech králích začíná veselé masopustní období a už v únoru na Hromnice se pod povrchem chystá semínko k rozpuku. V přírodě se začínají dít věci – něco se musí stát, aby za pár měsíců bylo jaro viditelné a v plné síle.

Jarní svátky spojené s novým počátkem a nadějí, že zase bude lépe, provázejí lidstvo od nepaměti a jsou plné veselých zvyků, radosti a pospolitosti. Vždyť právě teď vznikají zárodky nové úrody a ty je potřeba náležitě posílit – třeba při masopustu. Obnovu a znovuzrození připomínají i nejdůležitější křesťanské svátky, Velikonoce. Proto je v této knize věnováno více pozornosti křesťanskému příběhu Velikonoc od farářky Martiny Viktorie Kopecké.  

Dochovaly se nám zvyky a obyčeje, které opakujeme každý rok zas a znovu. Pečeme koblihy, vynášíme Moranu, nosíme si domů zelené větvičky, pleteme pomlázky, malujeme vajíčka, pečeme jidášky a mazance.  Víme ale proč? A kdy začíná a končí masopust, jak je to s tím masem? Proč a jak se drží půst? Co si uvařit a upéct na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a na Hod Boží velikonoční? Má smysl chodit na koledu?

Starobylé svátky jsou často propojené s těmi křesťanskými i novodobými, ale všechny nás nakonec vedou zpět k přírodě a obživě i k lidské sounáležitosti. Objevujte společně s námi, co jsme pozapomněli. 

Kromě popisu a hledání smyslu tradic najdete v knize mnoho inspirace, jak jarní svátky v období ledna až června slavit, co si na ně připravit, uvařit a napéct, jak si ozdobit svůj příbytek i zahradu, co pro sebe a své blízké vytvořit. Ale také jak nový začátek a jarní energii využít pro sebe osobně.

Krása uchovaná v tradicích a v lidové kultuře nás bude vždy inspirovat. S moudrostí našich předků můžeme vnést do našeho života řád a tvořit a žít v souladu s přírodou. Jarní svátky nás vedou k pospolitosti – k trávení důležitého času, s rodinou, přáteli a sousedy, užijte si je společně!

Jarní Tradinář – od ledna do června

Martina Viktorie Kopecká, Martina Boledovičová

Masopust, postní období, Velikonoce, čarodějnice, letnice

V knize najdete: Zvyky a obyčeje – Tvoření a zahrada – Pečení a vaření – Rodina a pospolitost – Rituály a tradice

15. 1. 2024 vydává nakladatelství Smart Press, více na www.smartpress.cz: https://smartpress.cz/obchod/jarni-tradinar-od-ledna-do-cervna/

210x210 mm, pevná vazba, 288 stran, DMOC: 599 Kč

Očekávanou nedělní novinku Smysl pro tumor sledovalo přes 1,27 milionu diváků při podílu na sledovanosti 32,47 %. Zásah se vyšplhal na 1,61 milionu lidí u obrazovek. Dramatický příběh mladého medika se tak stal nejen pořadem nedělního večera, ale také nejvyhledávanějším pořadem celého víkendu. Nadprůměrný zájem zaznamenala ČT u mladých diváků mezi 15 až 24 lety.

Pečte teď! Přesně takový pokyn od moderátorů slyšeli diváci během prvního dílu třetí řady soutěže Peče celá země. Dohromady dvanáct soutěžících se ucházelo nejen o přízeň porotců, ale také o sympatie 1,13 milionu diváků 15+ a dalších 80 tisíc dětí. Jedná se tak o nejsledovanější první díl v porovnání s předchozími dvěma řadami. Oblíbené pekařské klání sledovaly převážně ženy a děti, největší zájem panoval v oblasti severovýchodních a východních Čech.

Páteční televizní premiéru hudebního dramatu Il Boemo si nenechalo ujít 739 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 21,33 % a stalo se tak nejsledovanějším titulem pátečního večera. Film vyprávějící příběh skladatele Josefa Myslivečka vyhledávaly výrazně více ženy, nadprůměrný zájem zaznamenala Česká televize mezi diváky z Prahy a jihovýchodu republiky.

Sobotní dokument na Jedničce věnovaný výrazné osobnosti tuzemské populární hudby Daliborovi Jandovi sledovalo 742 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 20,55 %.

Program ČT1 uvedl v pondělí 8. ledna od 21:25 hodin další premiéru, a sice druhou řadu satirického seriálu Dobré ráno, Brno!

Všechny odvysílané novinky nabízí iVysílání České televize: ceskatelevize.cz/ivysilani

Ústředními postavami výstavního projektu s názvem „Hvězdná záře“ jsou dívky, které prožívají celou škálu emocí, a to od odhodlání, naděje a odvahy, až po osamělost, strach a zoufalství.

Autorka bude na vernisáži osobně přítomná a umožní všem příchozím hostům nahlédnout pod pokličku nástrojů a technik digitální ilustrace. Přiblíží rovněž proces tvorby ilustrace od skicování až po finální soubor připravený k tisku. 

Natali své práce představila například v Černínském paláci na Hradčanech, v Galerii U Zlatého kohouta v Praze, v prostorách OC Futurum v Kolíně a Justiční akademie Kroměříž. Vystavovala také na uměleckých festivalech FRAME Prague Comics Art Festival v Divadle X10, Polabský Montmartre v Brandýse nad Labem a na výtvarné scéně festivalu Nymburské posvícení.

V loňském roce vystavovala soubor svých ilustrací z cyklu „Hvězdná záře“ poprvé na mezinárodním uměleckém festivalu Open Art Fest 2023 v Křižíkových pavilonech holešovického Výstaviště a poté během listopadu 2023 v galerijních prostorách Městské knihovny Beroun.

Vzrůstající zájem o její tvorbu je patrný jak ze strany běžných návštěvníků výstav, tak ze strany odborné veřejnosti a také soukromých investorů do umění, kteří sází na investiční potenciál uměleckých děl autorů nastupující generace. To dokládá fakt, že je Natali Santini ve svých 20 letech zastoupena v soukromých sbírkách v České republice, Španělsku, Švédsku, Francii, Itálii, Nizozemsku a v USA.

Víte, kde všude lze ilustrace využít? Existuje vůbec talent? Zajímají Vás odpovědi nejenom na tyto otázky? Pak se určitě zastavte.

Vernisáž: 23.1. 2024 od 17:00 hodin

Místo: Knihovna Ervína Špindlera - sál, Karlovo nám. 19, Roudnice nad Labem

Výstava: od 23.1. 2024 do 23.2.2024

Vstupné je DOBROVOLNÉ.

www.natalisantini.com   

Sociální média:

FB: facebook.com/NataliSantiniArt
TW: twitter.com/santininatali
IG: instagram.com/natalisantini
YT: www.youtube.com/@natalisantini

„Hoří!“ klimatická změna i nejstarší divadelní budova střední Evropy 

Organizátoři přistoupili k zadanému tématu rozmanitými způsoby. Například v olomouckém Divadle na cucky navštívilo program Na sále Divadla na cucky hoří! více než 400 návštěvníků, kteří se tak zúčastnili průchozího workshopu s techniky divadla. „Zapálili“ oheň přímo na sále divadla pomocí světel, zvuků a kouřostroje, vyzkoušeli si práci se světelným i zvukovým pultem. 

Institut umění – Divadelní ústav (IDU) v Praze připravil akční bojovku pro celou rodinu IDU v žáru Noci divadel. Na 7 stanovištích se diváci seznamovali nejen s tématem požárů v dramatické literatuře, ale také mohli diskutovat o tom, co aktuálně „Hoří!“. V rámci programu navštívili nejen hlavní budovu v Celetné ulici, ale také nové prostory IDU na adrese Nekázanka 16. 

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích pozvalo návštěvníky na komentované prohlídky divadla Bezpečák a Hasič, kde proběhlo seznámení s divadelní požární bezpečností. 

Následoval večer se SlamPoetry, na který navázalo posezení u ohně v kulisách inscenace Maryša na nedalekém mostě přes řeku Vltavu.  

Pražské Divadlo Na zábradlí plnému hledišti nabídlo atraktivní program Noc s Hamlety. Jeviště se stalo místem setkání největšího počtu žijících představitelů českých Hamletů. Hledaly se odpovědi například na tyto otázky: Jak se od sebe jednotliví Hamletové odlišovali a co měli společného? Jaké téma pro herce jejich postava nesla? Kdo držel v ruce skutečnou a kdo pouze kašírovanou lebku šaška Yoricka? Večera se účastnila exkluzivní herecká sestava: Otakar Brousek ml., Patrik Děrgel, Jaromír Hanzlík, Vladimír Javorský, Pavel Neškudla, Josef Trojan a další. 

Národní divadlo Brno, konkrétně Divadlo Reduta, nejstarší kamenná divadelní scéna ve střední Evropě, která přežila 4 požáry, uvedla program Reduta hoří. Během zážitkové divadelní prohlídky napříč minulostí a budoucností scény návštěvníci zjistili, co nejrychleji hoří, které únikové prostory skrývají netušená tajemství a taky co se stane, když vládu nad budovou převezmou bezpečnostní technici a požárníci. Programem provázeli přední experti z řad umělců Opery, Činohry a Baletu Národního divadla Brno. 

12. ročník Noci divadel nově v březnu na téma „Proměna“ 

Noc divadel se od roku 2024 přesunuje na nový jarní termín, tedy na nejbližší sobotu v týdnu, v němž celosvětově slavíme Světový den divadla, který připadá na 27. března. - 12. ročník Noci divadel v ČR tedy letos připadá na sobotu 23. března 2024. „Letošní téma 'Proměna' odkazuje nejen ke stoletému výročí úmrtí Franze Kafky, které rezonuje v připomínkách či inspiracích vycházejících z díla tohoto představitele pražské česko-německo-židovské kultury u nás i v zahraničí. Zároveň však může být opět východiskem k hravým či vážnějším interpretacím programu Noci divadel na témata aktuálních civilizačních proměn nebo 'kafkáren' v našem každodenním životě,“ říká dramaturgyně Noci divadel v ČR Martina Pecková Černá. 

Registrace pro divadla je již otevřena na webových stránkách www.nocdivadel.cz 

Webové stránky 

Facebook 

Instagram 

O pohnuté historii jedné z perel mezi prvorepublikovými ostravskými obchodními domy, ale i o architektuře meziválečných obchodních domů a budoucnosti Smetanova náměstí hovoří Martin Strakoš a Romana Rosová z Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, a člen Petičního výboru za záchranu celku zvaného Ostravica-Textilia a zakladatel facebookové stránky Módní dům Ostravica-Textilia Michal Šíma. 

Ve filmu najdete řadu unikátních historických pramenů a také časosběrné záběry z rekonstrukce či letecké záběry.

Dokumenty vznikají díky finanční podpoře Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ve spolupráci s Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a Archivem města Ostravy. 


Snímky z cyklu Ostravské kulturní stopy nabízejí řadu zajímavých skutečností a souvislostí, aktuálních či historických záběrů mapovaných míst i unikátních archivních materiálů. Cyklus má velký ohlas, například díl věnovaný historii a diskusím týkajícím se výstavby Nové Karoliny má, přes svou stopáž 60 minut, několik tisíc zhlédnutí. Všechny již natočené dokumenty můžete zhlédnout zdarma na webu spolku Fiducia https://klubfiducia.cz/…py/, na vzdělávací televizi Slezské univerzity LucernaTV a také na sociálních sítích.

Odborná porota ve složení Vladimír Karfík (předseda), Daniela Fischerová, Petr Kotyk, Petr Nagy a Jan Šulc rozhodla, že cenu letos převezme Sylva Fischerová, básnířka, prozaička a klasická filoložka, za básnickou a prozaickou tvorbu. Laureátka obdrží šek na 100 tisíc Kč a diplom s odůvodněním rozhodnutí poroty.

Sylva Fischerová studovala filozofii na Filozofické fakultě UK a fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, klasickou filologii na FF UK, kde v roce 1991 absolvovala s diplomovou prací Problém jednoty areté u Platóna (na dialogu Prótagoras). Od roku 1992 pracuje v Ústavu řeckých a latinských studií jako odborná asistentka, v roce 2020 se zde habilitovala prací Hippokratovský spis O přirozenosti člověka. V současnosti přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii na Karlově univerzitě. Je autorkou jedenácti básnických sbírek, píše také povídky, romány a knihy pro děti. Za knižní rozhovor s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (Praha 2011) obdržela Cenu Nadace českého literárního fondu, v roce 2018 se stala první básnířkou města Prahy.

Cenu Karla Čapka uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu od roku 1994, kdy ji poprvé obdrželi Günter Grass a Philip Roth u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Cena se uděluje každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny. Mezi laureáty patří např. Josef Topol, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Ivan Klíma, Petr Šabach, Václav Jamek a Jaroslav Rudiš. Více o všech ročnících Ceny Karla Čapka na https://www.penklub.net/copy-of-charta-pen-klubu

Cenu Karla Čapka pro rok 2024 podpořili a partnery Českého PEN klubu jsou: Nadace The Sekyra Foundation, J&T Real Estate, Asociace soukromého zemědělství a ICZ, a.s.

„Zájem je rok od roku větší. Když bych měl srovnávat, tak na konkurz do druhé řady se přihlásilo asi tři sta uchazečů, což bylo opět více než do té první“, přibližuje vzrůstající počet přihlášek kreativní producent Petr Mühl.

Třetí řada Peče celá země opět stmelí celé rodiny u televizních obrazovek, a to jak u české klasiky, tak u často velmi originálních receptů. Víte například, jak se peče malinový dort, který znáte ze znělky? V letošní řadě budou moci diváci ocenit i mnohá umělecká díla, cukrářské skládačky, výrobky průzračné jako sklo, na své si přijdou i zahrádkáři či milovníci starých krajek. Nebudou chybět ani známé recepty z ciziny. Během natáčení bylo tentokrát spotřebováno 221 kilogramů mouky, 63 litrů mléka a 134 kilogramů másla.

„Primárně peču sám pro sebe. Občas donesu koláčky kolegům a kamarádům, ale ti naštěstí moc kritičtí nejsou. V soutěži to najednou bylo jiné,“ upřesňuje jeden ze soutěžících. Oba porotci soutěže nešetří kritikou ani chválou, práci s vybranou dvanáctkou třetí řady si však pochvalují. „Při třetí řadě jsem nevnímala propracovanější strategii soutěžících. Měla jsem pocit, že si to účastníci chtěli hlavně užít,“ říká Míša Landová a Josef Maršálek doplňuje: „Jsem přesvědčen o tom, že soutěžící vytvořili nádherný tým a že si užívali blízkost mezi sebou. A nám, porotcům, se s nimi i díky tomu krásně spolupracovalo. Máme nezáviděníhodnou roli, protože lidi posíláme domů a musíme jim říct věci, které nechtějí slyšet. A i za ně nám poděkovali, a to se nám ještě nestalo.“

Moderátorská dvojice Tereza Bebarová a Václav Kopta pořadem provází od samého začátku. Pro Terezu Bebarovou se pečení stalo součástí jejího osobního i pracovního života. „Začala jsem více péct a přestala jsem se bát postavit se k plotně i jako cukrářka. Společně s Josefem Maršálkem jsme natočili další díly cyklu České televize Buchty po ránu, ve kterém Pepovi sekunduji a snažím se pro diváky získat cenné rady.“

Václav Kopta oceňuje i další přesah, který dle něj pořad má: „Myslím, že znovu nastartoval vztah k tradici, buduje v lidech pocit rodinné sounáležitosti. Opět jsme objevili kouzlo babiččiných receptů. A to jsou věci, které se dnešní divoká doba snažila v rodinách utlumit. BBC přišla s geniálním konceptem, prostřednictvím kterého se tohle všechno podařilo podnítit, a to celosvětově.“

Peče celá země se současně spojí s tradiční velikonoční sbírkou Pomozte dětem. Šestadvacátý ročník sbírky, který Česká televize tradičně odvysílá o Velikonočním pondělí 1. dubna 2024, tak bude mít sladkou příchuť. Péct pro dobrou věc budou herečky Jitka Čvančarová a Barbora Poláková, moderátorka Martina Hynková Vrbová, herec Martin Písařík a jazzový hudebník Rudy Linka. Tematickou velikonoční technickou a kreativní výzvu si spolu s nimi vyzkouší i moderátoři Tereza Bebarová a Václav Kopta.

scénář: Aleš Wallcon // režie: Jan Fronc // redaktoři: Zbyněk Fiala, Štěpán Kačírek, David Slabý // dramaturgie: Michaela Hronová // hlavní kameramani: Filip Havelka, Petr Czurda // výkonná producentka: Klára Dražanová // kreativní producent: Petr Mühl // pořadem provázejí: Tereza Bebarová, Václav Kopta // porota: Míša Landová, Josef Maršálek

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

K vydání připravil historik Radim Jež, překlad Irena Prengel Adamczyk. Publikace je již v prodeji v Historické budově Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Muzeu trojmezí v Jablunkově a Archeoparku Chotěbuz-Podobora za 360 Kč. Knihu lze objednat také na našem webu https://www.muzeumct.cz/publikace/853-swiadectwo-z-zywocic.