Knihy, literatura, média

O nominacích 31. ročníku cen Český lev hlasovalo 195 filmových profesionálů, kteří hodnotili 33 celovečerních hraných filmů, 15 dokumentárních filmů vybraných komisí sestavenou ze členů akademie z celkového počtu 31 snímků, 8 animovaných filmů a také 10 krátkých filmů, které další komise složená z akademiků vybrala z celkem 18 přihlášených snímků. Dále akademici hodnotili 6 televizních filmů nebo minisérií a 14 seriálů, které byly uvedeny na televizních obrazovkách nebo na internetu. Hlasování probíhalo od 1. prosince 2023 do 7. ledna 2024. Celkem 15 nominací akademici přisoudili dramatu Tomáše Mašína Bratři, jež vypráví jeden z největších příběhů studené války, bratrů Mašínových, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo. 12 nominací obdrželo od akademiků výpravné detektivní drama z doby Československa 30. let Úsvit Matěje Chlupáčka, ve kterém převrátí naruby život v moderním baťovském městě tajemný a hrozivý nález. Celovečerní debut Roberta Hloze sci-fi thriller Bod obnovy, který pokládá otázku, zda nám technologie budou zaručovat lepší život, získal 8 nominací. Se stejným počtem nominací se uchází o lví sošky i černá komedie Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara Přišla v noci o páru třicátníků, jejichž poklidný život naruší vpád matky jednoho z nich. Režisér Tomáš Mašín bodoval se sedmi nominacemi i s psychologickým filmem s kriminální zápletkou Němá tajemství. Sedm nominací má na svém kontě i tragikomedie Petra Slavíka Tancuj Matyldo. Šest nominací získal seriál Jana Pachla Volha.

V kategorii nejlepší celovečerní hraný film roku 2023 mohou Českého lva získat filmy Bratři (režie Tomáš Mašín, producent Petr Bílek), Němá tajemství (režie Tomáš Mašín, producent Jiří Tuček), Přišla v noci (režie Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar, producenti Eva Pavlíčková, Pavel Vácha, Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar, Šimon Dvořáček), Tancuj Matyldo (režie Petr Slavík, producentka Nataša Slavíková), Úsvit (Matěj Chlupáček, producenti Maja Hamplová, Matěj Chlupáček). Stejná pětice filmů má i nominace v kategorii nejlepší režie. Ocenění za nejlepší scénář mohou získat Marek Epstein za film Bratři, Alice Nellis za Němá tajemství, Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar za Přišla v noci, Nataša Slavíková a Petr Slavík za Tancuj Matyldo a Miro Šifra za Úsvit.

Nejlepším dokumentárním filmem za loňský rok se může stát jeden z pětice snímků BLIX NOT BOMBS (režie Greta Stocklassa, producenti Radovan Síbrt, Alžběta Karásková), Moje nebe je horší než tvoje peklo (režie Kateřina Dudová, producent Vojtěch Komrzý), Návštěvníci (režie Veronika Lišková, producentky Kristýna Michálek Květová, Martina Netíková), Velké nic (režie Vít Klusák, Marika Pecháčková, producenti Vít Klusák, Filip Remunda, Pavla Klimešová), nebo Všechno dobře dopadne (režie Miroslav Janek, producent Jan Macola).

V rámci dnešní nominační tiskové konference cen ČFTA byly předány i nestatutární ceny Českého lva. Cenou filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s filmovým portálem ČSFD.cz, získal snímek Bod obnovy. Cenu za nejlepší filmový plakát obdrželi Robert V. Novák a Zuzana Burgrová za výtvarný návrh filmu Němá tajemství.

Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli si může v březnu odnést: Tatiana Dyková Vilhelmová za roli matky bratrů Mašínů ve filmu Bratři, Jana Plodková za roli Eriky, manželky veterináře postiženého afázií, ve snímku Němá tajemství, Simona Peková, která ztvárnila nepohodlnou matku a tchyni ve filmu Přišla v noci, Regina Rázlová postavu ženy trpící Alzheimerovou chorobou v tragikomedii Tancuj Matyldo, nebo Eliška Křenková za hlavní roli manželky ředitele baťovské továrny ve filmu Úsvit. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli akademiky nejvíce zaujaly Karolína Lea Nováková ve filmu Bratři, Denisa Barešová výkonem ve filmu Její tělo, Milena Steinmasslová v Němých tajemstvích, Annette Nesvadbová ve snímku Přišla v noci a Martha Issová v Úsvitu.

Cenu pro nejlepšího herce v hlavní roli mohou získat Oskar Hes, nebo Jan Nedbal za ztvárnění bratrů Mašínů ve filmu Bratři, David Prachař za roli táty Moura v road movie Citlivý člověk, Karel Roden za roli nelítostného exekutora Karla ve snímku Tancuj Matyldo a Kryštof Hádek za hlavní postavu amorálního řidiče Standy Pekárka v televizním seriálu Volha. V kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli akademici ocenili nominací Václava Neužila v Bodu obnovy, Stefana Konarskeho v Bratrech, Jiřího Rendla v Přišla v noci, Antonia Šoposkiho v Tancuj Matyldo a Tomáše Jeřábka v seriálu Volha.

ČFTA pravidelně oceňuje i televizní tvorbu. V kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie se o lví sošku utkají film České televize Cesta do tmy (režie Jiří Svoboda), minisérie Docent (režie Jiří Strach) taktéž z produkce České televize a Matematika zločinu (režie Peter Bebjak) z TV Nova. V kategorii nejlepší televizní seriál byl nominován seriál TV Nova #annaismissing (režie Pavel Soukup ml.) a dva seriály České televize Dobré ráno, Brno! (režie Jan Prušinovský) a Volha (režie Jan Pachl).

Českého lva může získat i jeden z trojice animovaných filmů, a to Deniska umřela režiséra a výtvarníka Philippa Kastnera, Electra režisérky Darii Kashcheeva a výtvarníka Marka Špitálského a Tonda, Slávka a kouzelné světlo režiséra a výtvarníka Filipa Pošivače. Další kategorie patří krátkým filmům, ve které byly nominovány snímky Atestace Jana Hechta, Jsme v tom spolu Anny Wowra a Osmý den Petra Pylypčuka.

Na tiskové konferenci byly také oznámeny nominace na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, jež je pravidelně udělována ve spolupráci s Mattoni 1873 a Státním fondem kinematografie. Cenu mohou získat animované filmy Deniska umřela (režie Philippe Kastner, FAMU) a Electra (režie Daria Kashcheeva, FAMU), které jsou zároveň nominovány v kategorii nejlepší animovaný film, a krátké filmy Doprovázení (režie Vojtěch Konečný, FAMU), Jsme v tom spolu (režie Anna Wowra, FAMU) a Osmý den (režie Petr Pylypčuk, FAMU). Snímky Jsme v tom spolu a Osmý den se mohou pochlubit i nominací v kategorii nejlepší krátký film. Ocenění pro začínající tvůrce je spojené s finanční odměnou ve výši 100 000 Kč.

Ve spolupráci se streamovací platformou DAFilms připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout od 26. února do 17. března on-line na www.ceskylev.cz na www.dafilms.cz. Filmovou přehlídku k Českému lvu tradičně nabídne i síť multikin Cinestar.

 

PŘEHLED STATUTÁRNÍCH KATEGORIÍ VÝROČNÍCH CEN ČESKÝ LEV

 

1) nejlepší celovečerní hraný film

2) nejlepší režie

3) nejlepší scénář

4) nejlepší kamera

5) nejlepší hudba

6) nejlepší střih

7) nejlepší zvuk

8) nejlepší scénografie

9) nejlepší kostýmy

10) nejlepší masky

11) nejlepší herečka v hlavní roli

12) nejlepší herec v hlavní roli

13) nejlepší herečka ve vedlejší roli

14) nejlepší herec ve vedlejší roli

15) nejlepší dokumentární film

16) nejlepší televizní film nebo minisérie

17) nejlepší televizní seriál

18) nejlepší animovaný film

19) nejlepší krátký film

20) mimořádný přínos české kinematografii

21) mimořádný počin v oblasti audiovize

 

31. ČESKÝ LEV – NOMINACE

 

NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM

Bratři – producent Petr Bílek

Němá tajemství – producent Jiří Tuček

Přišla v noci – producenti Eva Pavlíčková, Pavel Vácha, Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar, Šimon Dvořáček

Tancuj Matyldo – producentka Nataša Slavíková

Úsvit – producenti Maja Hamplová, Matěj Chlupáček

 

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM

BLIX NOT BOMBS – režie Greta Stocklassa – producenti Radovan Síbrt, Alžběta Karásková

Moje nebe je horší než tvoje peklo – režie Kateřina Dudová – producent Vojtěch Komrzý

Návštěvníci – režie Veronika Lišková – producentky Kristýna Michálek Květová, Martina Netíková

Velké nic – režie Vít Klusák, Marika Pecháčková – producenti Vít Klusák, Filip Remunda,

Pavla Klimešová

Všechno dobře dopadne – režie Miroslav Janek – producent Jan Macola

 

NEJLEPŠÍ REŽIE

Bratři – Tomáš Mašín

Němá tajemství – Tomáš Mašín

Přišla v noci – Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar

Tancuj Matyldo – Petr Slavík

Úsvit – Matěj Chlupáček

 

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI

Bratři – Tatiana Dyková Vilhelmová

Němá tajemství – Jana Plodková

Přišla v noci – Simona Peková

Tancuj Matyldo – Regina Rázlová

Úsvit – Eliška Křenková

 

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI

Bratři – Oskar Hes

Bratři – Jan Nedbal

Citlivý člověk – David Prachař

Tancuj Matyldo – Karel Roden

Volha – Kryštof Hádek

 

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI

Bratři – Karolína Lea Nováková

Její tělo – Denisa Barešová

Němá tajemství – Milena Steinmasslová

Přišla v noci – Annette Nesvadbová

Úsvit – Martha Issová

 

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI

Bod obnovy – Václav Neužil

Bratři – Stefan Konarske

Přišla v noci – Jiří Rendl

Tancuj Matyldo – Antonio Šoposki

Volha – Tomáš Jeřábek

 

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Bratři – Marek Epstein

Němá tajemství – Alice Nellis

Přišla v noci – Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar

Tancuj Matyldo – Nataša Slavíková, Petr Slavík

Úsvit – Miro Šifra

 

NEJLEPŠÍ KAMERA

Bod obnovy – Filip Marek
Bratři – Friede Clausz

Citlivý člověk – Dušan Husár

Němá tajemství – Anna Smoroňová

Úsvit – Martin Douba

 

NEJLEPŠÍ STŘIH

Bod obnovy – Jarosław Kamiński
Bratři – Petr Turyna

Němá tajemství – Michal Hýka, Filip De Pina

Přišla v noci – Jakub Vansa

Úsvit – Pavel Hrdlička

 

NEJLEPŠÍ ZVUK

Bod obnovy – Lukáš Ujčík, Samuel Jurkovič, Jan Šulcek
Bratři – David Titěra, Viktor Ekrt

Přišla v noci – Michaela Patríková

Tonda, Slávka a kouzelné světlo – Péter Benjámin Lukács

Úsvit – Pavel Rejholec, Peter Hilčanský, Tomáš Zůbek

 

NEJLEPŠÍ HUDBA

Bod obnovy – Jan Šléška
Bratři – Karel Havlíček

Citlivý člověk – Jonatan Pjoni Pastirčák

Tancuj Matyldo – Michal Pavlíček

Úsvit – Simon Goff

 

NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE

Bod obnovy – Ondřej Lipenský
Bratři – Milan Býček

Citlivý člověk – Stella Šonková

Úsvit – Henrich Boráros

Volha – Jan Vlasák

 

NEJLEPŠÍ KOSTÝMY

Bod obnovy – Ivan Stekla, Eliška Krejzová

Bratři – Ján Kocman

Služka – Katarína Štrbová Bieliková

Úsvit – Jarmila Dunděrová

Volha – Vladimíra Pachl Fomínová

 

NEJLEPŠÍ MASKY

Bod obnovy – Vladimír Wittgruber

Bratři – Adéla Anděla Bursová

Citlivý člověk – Andrea Štrbová

Úsvit – Lenka Nosková, Martin Jankovič

Volha – Martin Valeš, Jana Bílková, Martin Větrovec

 

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE

Cesta do tmy – hlavní tvůrce Jiří Svoboda – hlavní producentka Veronika Slámová

Docent – hlavní tvůrce Jiří Strach – hlavní producentka Jiřina Budíková

Matematika zločinu – hlavní tvůrce Peter Bebjak – hlavní producenti Iva Kašpárková Jestřábová,

Rastislav Šesták, Peter Bebjak

 

 

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL

#annaismissing – hlavní tvůrce Pavel Soukup ml. – hlavní producenti Vratislav Šlajer, Jakub Košťál,

                                    Milan Kuchynka

Dobré ráno, Brno! – hlavní tvůrce Jan Prušinovský – hlavní producenti Michal Reitler, Matěj Stehlík

Volha – hlavní tvůrce Jan Pachl – hlavní producent Josef Viewegh

 

NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM

Deniska umřela – režie, výtvarník Philippe Kastner – producent Tomáš Šimon

Electra – režie Daria Kashcheeva – producenti Zuzana Křivková, Martin Vandas – výtvarník

Marek Špitálský

Tonda, Slávka a kouzelné světlo – režie, výtvarník Filip Pošivač – producenti Jakub Viktorín,

Pavla Janoušková Kubečková

 

NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM

Atestace – režie Jan Hecht – producent Marek Dusil

Jsme v tom spolu – režie Anna Wowra – producentka Alžběta Málková

Osmý den – režie Petr Pylypčuk – producenti Kryštof Burda, Tomáš Pertold

 

CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena

Deniska umřela – režie Philippe Kastner

Doprovázení – režie Vojtěch Konečný

Electra – režie Daria Kashcheeva

Jsme v tom spolu – režie Anna Wowra

Osmý den – režie Petr Pylypčuk

 

 

PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ

Bratři – 15 nominací
Úsvit – 12 nominací
Bod obnovy – 8 nominací
Přišla v noci – 8 nominací
Němá tajemství – 7 nominací
Tancuj Matyldo – 7 nominací
Volha – 6 nominací
Citlivý člověk – 5 nominací
Tonda, Slávka a kouzelné světlo – 2 nominace
#annaismissing – 1 nominace
Atestace – 1 nominace
BLIX NOT BOMBS – 1 nominace
Cesta do tmy – 1 nominace
Deniska umřela – 1 nominace
Dobré ráno, Brno! – 1 nominace
Docent – 1 nominace
Electra – 1 nominace
Její tělo – 1 nominace
Jsme v tom spolu – 1 nominace
Matematika zločinu – 1 nominace
Moje nebe je horší než tvoje peklo – 1 nominace
Návštěvníci – 1 nominace
Osmý den – 1 nominace
Služka – 1 nominace
Velké nic – 1 nominace
Všechno dobře dopadne – 1 nominace
 

Ceny udělené na tiskové konferenci 15. ledna 2024:

NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena

Němá tajemství – Robert V. Novák, Zuzana Burgrová – oceněný plakát

Brutální vedro – Lara Rajniš, Denisa Müllerová

Chybění – Šimon Marek, Matyáš Švejdík

Přišla v noci – Bohdan Heblík

Úsvit – Desi Moore

 

CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena

Bod obnovy – Robert Hloz (oceněný režisér)

 

Český lev

Český lev je prestižní česká filmová cena udělovaná od roku 1993. Filmy jsou hodnoceny na základě hlasování členů České filmové a televizní akademie. Slavnostní ceremoniál vyhlášení výsledků se uskuteční
v sobotu 9. března 2024 v pražském Rudolfinu a v přímém přenosu jej odvysílá Česká televize na ČT1 od 20.10 hod.

O České filmové a televizní akademii:

Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995, v roce 2013 prošla transformací na zapsaný spolek. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v České republice i v zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. Uděluje nejprestižnější českou filmovou cenu – Českého lva a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. ČFTA má v současné době 380 členů.

Hmlisto, dvougenerační duo Veroniky Kickové a jejího syna Jána, žije a tvoří v malé obci Prochot na středním Slovensku. Sami své mísení písničkářství, lidové hudby a postrockové kytary označují za postfolk. Petr Linhart je písničkář, poutník, milovník krajin a jejich příběhů, člen sdružení Osamělí písničkáři.

Píseň Jáchymov, ke které hudbu i text napsali společně Kicková a Linhart, vypráví příběh slovenského rolníka, odsouzeného k nuceným pracem v jáchymovských uranových dolech a zároveň i jeho ženy, čekající na něj doma v obavách a s tušením, že se jí po čtyřech letech nemůže vrátit stejný člověk, kterého milovala.

Jak ze zdvojeného autorství vyplývá, příběh je vyprávěn dvojjazyčně, ze dvou pohledů, slovensky i česky. Klip byl podle scénáře Veroniky Kickové natáčen v reálném prostředí dnešního Jáchymova, kde lze stále potkávat stopy po těžbě uranu i pozůstatky vězeňských lágrů. Stejně tak v klipu potkává Turista přicházející do dnešního Jáchymova stopy příběhu, obsaženého v písni.

„Ačkoliv pocházím z Karlových Varů, k Jáchymovu jsem se dostala oklikou, přes slovenský příběh mladé nevěsty, která  čeká na svého nespravedlivě zavřeného muže a má to “štěstí”, že smí jet několikrát za ním. Historické centrum města je vcelku malebné a vytváří zvláštní kontrast k temné atmosféře lágrů. O vizuálu ke klipu jsem uvažovala téměř dva roky a nemohla jsem najít klíč. Vše se nakonec pohnulo vloni v létě, kdy jsme se jeli do Jáchymova podívat a naučnou stezku Jáchymovské peklo jsme si prošli. Tam mě napadly obrazy s Mařiným krojem v Řetízkárně a nošením kýblů po schodech, kdy se Turista vžívá do situace vězňů, kteří skutečně museli vláčet pitnou vodu strmým kopcem nahoru do tábora,” přibližuje vznik videoklipu Veronika Kicková.

Kamery a střihu se ujal Petr Mikšíček, velký znalec krušnohorské historie a krajiny. Natáčení v podzemí bylo možné díky spolupráci se spolkem Političtí vězni.cz, realizace výroby klipu pak díky podpoře Karlovarského kraje a slovenského Fondu na podporu umenia.

Album Československá (Galén 2022) dua Hmlisto a písničkáře Petra Linharta získalo prestižní slovenské ocenění Radio_Head_Awards za album roku 2022 v kategorii Folk, písně z desky se umístily na prvních dvou příčkách posluchačské hitparády Radia Proglas za rok 2023. Na albu se jako producent podílel i známý kytarista Josef Štěpánek, jehož jméno nesou i nahrávky Vladimíra Mišíka, Vlastimila Třešňáka, Petra Linharta, Miroslava Kemela, Richarda Müllera, Lenky Nové, vystupuje ale i s Lucií Bílou či Radůzou.

V nejbližší době vystoupí Hmlisto a Petr Linhart 1. 3. v brněnské Kafaře, 4. dubna v kladenském klubu Pod Třešní, 22. května v klubu Kaštan v Praze a 27. července na Amfolkfestu v Pulčíně.

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=u7KvoFynAJ4

Rozcestník streamovacích platforem: https://songwhip.com/petrlinhart/jachymov

Další odkazy:

https://www.facebook.com/hmlistoband

https://www.hmlisto.sk/

https://www.petrlinhart.cz/

 

 

 

„Máme obrovskou radost, že se série filmových koncertů o Harrym Potterovi opět vrací do České republiky a že českému publiku můžeme v Praze nabídnout tuto jedinečnou podívanou. I když samotný film známe téměř všichni, spojení s živým 90členným symfonickým orchestrem Filharmoniků města Prahy bude zážitkem z úplně jiné dimenze,“ říká Tibor Engler, producent českých koncertů a dodává, že koncerty budou 100% propojením filmu, hudby a živého orchestru v pravém slova smyslu. V rámci koncertů totiž poběží na plátně, zcela bez hudby, celý film s českým dabingem. A právě o hudbu se postará renomovaný orchestr Filharmoniků města Prahy.

Unikátní série filmových koncertů Harryho Pottera tak opět vstupuje do České republiky, která patří k dalším 48 zemím, v nichž se tyto koncerty konají, a které od roku 2016 zhlédlo přes 3 miliony diváků. Pražské koncerty Harry Potter a Kámen mudrců in Concert navíc nabídnou i bohatý doprovodný program, který pořadatelé odtajní v nejbližších dnech.

Vstupenky jsou už nyní k dispozici v předprodejních sítích Ticketportal a Ticketmaster.

 

Co je Harry Potter in Concert

Připomeňme, že v roce 2016 Warner Bros. Discovery Global Themed Entertainment a CineConcerts společně vytvořili sérii filmových koncertů Harry Potter in Concert, která je jediným oficiálním celosvětovým tour oslavující filmy o Harrym Potterovi. Od světové premiéry filmu Harry Potter a Kámen mudrců in Concert v roce 2016 si už více jak 3 miliony diváků užilo tento magický zážitek ze světa čarodějů. Do roku 2025 bude mít za sebou více než 2973 představení ve více než 48 zemích světa.

Ve filmu Harry Potter a Kámen mudrců se Harry Potter na své 11. narozeniny dozví, že je sirotkem po dvou čarodějích a že i on sám má magické schopnosti. Ve škole čar a kouzel v Bradavicích se naučí, jak hrát famfrpál a zahraje si napínavou hru „živých“ šachů na cestě k temnému čaroději, který si dal za cíl jej zničit. 

„Filmová série o Harry Potterovi je jedním z ojedinělých kulturních fenoménů, který stále přináší potěšení milionům fanoušků po celém světě. Těší mě, že můžeme divákům poskytnout unikátní možnost poslechnout si oceňovanou hudbu, v živém podání symfonického orchestru, a zároveň si užít i kultovní film promítaný na velkém plátně. Bude to rozhodně nezapomenutelný zážitek,“ říká Justin Freer, prezident CineConcerts a producent série filmových koncertů o Harrym Potterovi. „Harry je na celém světě synonymem vzrušení a proto věřím, že díky filmovém koncertu s živou hudbou propojenou s filmem si diváci užijí návrat do tohoto magického světa,“ dodává Brady Beaubien z CineConcerts, producent série filmových koncertů o Harrym Potterovi. 

Trailer k Harry Potter a Kámen mudrců in Concert (ENG) https://vimeo.com/240288019

Více informací o sérii filmových koncertů na www.harrypotterinconcert.com.

Cena Jiřího Ortena je udělována s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Magistrátu hl. města Prahy a partnerem je také České literární centrum. Kandidáty mohou do soutěže nominovat nakladatelé, veřejné knihovny, redakce deníků a časopisů, rozhlasové a televizní stanice a instituce zabývající se podporou literatury a jejím šířením.

Přihlášená díla je třeba v šesti výtiscích spolu s vyplněnou přihláškou (ke stažení na www.cenajirihoortena.cz) zaslat poštou či osobně doručit na adresu: Sekretariát Svazu českých knihkupců a nakladatelů, Fügnerovo náměstí 1808/3 Praha 2, 120 00.

Prestižní ocenění se uděluje od roku 1987, od roku 2009 jej organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN). Cena Jiřího Ortena se uděluje autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v době vydání díla není více než třicet let. Vítěze vybírá odborná porota. Mezi laureáty Ceny Jiřího Ortena patří například Michal Viewegh, Tereza Boučková, Petr Borkovec, Jaroslav Rudiš, Radek Malý, Petra Hůlová, Petra Soukupová, Marek Šindelka, Sára Vybíralová, Anna Cima či Hana Lehečková. Laureátem Ceny Jiřího Ortena se v roce 2023 stal Filip Klega se svou básnickou sbírku Andrstán.

Laureáti Ceny Jiřího Ortena také získají možnost účastnit se zahraničního tvůrčího pobytu, který zprostředkuje České literární centrum.

Kompletní informace o ocenění najdete na www.cenajirihoortena.cz.

 

Oficiální web: www.cenajirihoortena.cz

PATNÁCTÝ ROČNÍK PRO PATNÁCT OCENĚNÝCH

Zpěvačka Marta Kubišová, spisovatel Jáchym Topol či signatář a mluvčí Charty 77 Jan Litomiský – a spolu s nimi ještě dvanáct dalších osobností převezmou ocenění, které Ústav pro studium totalitních režimů letos předává již popatnácté, nyní opět pod původním označení Cena Václava Bendy. Ceny jsou udělovány osobnostem, které se v minulosti nebály veřejně vystupovat proti režimu, násilí a totalitě, přispěly k poznání soudobých dějin či historickému bádání nebo se zasloužily o mimořádný úspěch na poli zkoumání nedávné historie. Od roku 2009 do roku 2023 tak získalo medaili 190 osobností, letošním ročníkem se číslo navyšuje o 15 statečných. Nejstarší držitelkou ceny byla tehdy žijící, devětadevadesátiletá nizozemská teoložka Hebe Charlotte Kohlbrugge, která ji získala v roce 2013 a letos to bude pouze o rok mladší Libuše Musilová. Bývalá aktivistka a politická vězeňkyně z 50. let 20. století přijede plaketu převzít osobně. Slavnostní ceremoniál se letos uskuteční 16. 1. 2024 v prostorách Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou Jiřího Drahoše, 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR, a Jiřího Oberfalzera, místopředsedy Senátu PČR.  

NOVÉ KNIŽNÍ TITULY

Atraktivnímu edičnímu plánu pro rok 2024 mají vévodit tři ojedinělé tituly, první dva díly Dějiny Státní bezpečnosti (Milan Bárta a kol.), čtyřsvazkoví Popravení z politických důvodů v Československu 1945–1989 (Petr Mallota, ed.), v neposlední řadě pak Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny (Jan Dvořák a kol., ed.). Posledně jmenovaná publikace se dostává na pulty již v lednu a představuje první knižní titul roku 2024. Na sestavení unikátní edice dokumentů přibližující tragédii české menšiny na Sovětské Ukrajině v letech 1937–1938 pracoval kolektiv českých a ukrajinských autorů plných dvanáct let a výsledkem je ucelené dílo podávající svědectví o sovětském státním teroru uplatňovaném proti Čechoslovákům, kteří byli nejčastěji obviňováni z členství v neexistujících nacionalistických kontrarevolučních organizacích,
ve skutečnosti se však „provinili“ pouze svojí národností. Na základě výzkumů prozatím bylo potvrzeno, že sovětský režim zavraždil na území Ukrajiny jen v tomto období více než 660 Čechů.

NÁZEV JAKO PŘEKVAPENÍ? CIRKUS ÚSTR BUDE!  

Ambicí programové koncepce je větší propojení s kulturou a uměním a zcela jistě by neměly chybět ani nadsázka a humor. To ostatně dokládá i název nového diskusního cyklu „CIRKUS ÚSTR“, který připravil Odbor výzkumu a vzdělávání ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Je třeba zdůraznit, že název CIRKUS ÚSTR vyjadřuje nadsázku, nikoli zmatek. Odkazuje totiž na antický „circus“, amfiteátr okrouhlého tvaru, v němž mimo jiné probíhaly gladiátorské zápasy. A zároveň i na kulatý stůl jako symbol rovnosti těch, kteří u něj sedí a diskutují či polemizují. Cílem pak je vnášet do veřejného prostoru témata z dějin 20. století, která lze reflektovat z nových perspektiv. Proto je například lednovým tématem transgenerační trauma, v březnu proběhne debata k paměti a umění ve veřejném prostoru.

NOVÁ LITERÁRNÍ CENA

Na jaře letošního roku bude vyhlášena Literární cena Waltera Sernera, která je určena středoškolským studentům. Jedná se o vůbec o první ocenění, které ÚSTR směřuje do oblasti literární a esejistické tvorby k tématu druhé světové války, holokaustu či soužití Čechů, Němců a Židů ve střední Evropě, problematiku svobody a nesvobody, xenofobie a rasové nenávisti, občanské odvahy, stejně jako evropanství a smíření mezi lidmi a národy. Pojmenována je po Walteru Sernerovi (1889–1942), všestranném literátu, umělci a intelektuálovi, spoluzakladateli dadaismu a oběti holokaustu, rodáku z Karlových Varů, jenž je spojen s Prahou, Vídní, Římem, Berlínem, Paříží, Rigou a dalšími evropskými městy.

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

Zajímavá kolokvia a vzdělávací semináře určené pro odbornou i širší veřejnost tvoří významnou část celé programové nabídky. Na podzim loňského roku rezonovala mezinárodní konference Ruský imperialismus a podobně laděný formát bude mít i připravovaná mezinárodní konference k 35. výročí pádu komunismu s názvem (Ne)vyrovnání s komunistickou minulostí v evropské perspektivě. Rozsáhlé mezinárodní kolokvium konané na podzim v prostorách Lichtenštejnského paláce připravuje Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a zahraničními partnery.

Neméně významná je však i otázka odhalování archivů NKVD/KGB potažmo sovětské státní policie na Ukrajině mezi lety 2014–2024 a tedy další téma pro mezinárodní konferenci, konanou na jaře v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí ČR, které je spoluorganizátorem tohoto evropského setkání.  

V průběhu celého roku ÚSTR uspořádá řadu dalších událostí, například seminář k srpnovým událostem roku 1969, veřejné besedy o autorech lágrové literatury či tradiční letní školu církevních dějin. V plánu je také cyklus přednášek pro veřejnost v jednotlivých regionech.

www.ustrcr.cz
 

Pátou sezónu Dětské galerie Lapidárium otevírá výstava Jana Stolína Ze dne do noci, která ve shodě s jeho uměleckou profilací odkazuje k prostředí, v němž se odehrává a jeho reinterpretaci. Na jedné straně je to místo bývalé klášterní prádelny, tedy technické zázemí produchovnělého prostoru, které vrací spirituální myšlenky a rituály do praktické reality všedního dne. Na straně druhé chce reflektovat fascinující krajinu Broumovska, jež se prostírá do širokého okolí impozantního barokního komplexu. Prostorová site specific instalace pracuje s typickým vizuálním jazykem tohoto autora, kdy jako stavební prvky využívá ready made, tedy už existující průmyslově nebo manuálně vyrobené objekty. V tomto případě například lešenářské trubky, pružné potrubí vzduchotechniky nebo dermoplastické preparáty (vycpaniny). Jeho přístup k „materiálu“ není pouze formální, ale disponuje symbolickým přesahem, takže otevírá nejen otázky na historické zvazbení a vzájemný poměr obou emotivně působivých míst a způsoby jejich prožívání, ale může vést i k racionálním úvahám o tom, čím byla dříve a čím se stala dnes.

Jan Stolín (1966) absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Je nejen respektovaným vizuálním umělcem, ale i zkušeným kurátorem. Od roku 1998 působí na Fakultě umění a architektury. V roce 2012 získal docenturu. Od roku 2023 je děkanem a vedoucím katedry umění. V roce 2000 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, o rok později získal Čestné uznání Grand Prix Obce architektů.

Dlouhodobým konceptem Dětské galerie Lapidárium je uvádět děti do světa umění pomocí neobvyklého výstavního formátu. Ten dětem umožňuje poznávat různé formy současného umění, výtvarných technik, vnímat aktuální společenská témata a dále vše rozvíjet pomocí doprovodných vzdělávacích programů, autorských workshopů a prohlídek. Rovněž výstava Jana Stolína přinese návštěvníkům tvořivý doprovodný program v podobě workshopů včetně setkání s autorem. Data konání doprovodných programů najdete na webu kláštera Broumov v kalendáři akcí. Sledujte také náš instagramový účet @lapi_darium.

 

Výstavní program galerie je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR, Nadačního fondu GESTOR pro současné umění a GESTOR – ochranného svazu autorského, z.s, Královéhradeckého kraje, Města Broumov. Mediálním partnerem je Český rozhlas Hradec Králové a web Naše Broumovsko.  

 

Adalbert Khan již několik let fotografuje hřbitovy, všude kam přijede. Nezajímá ho smrt, ale inscenace na hrobech, předměty, květiny a fotografie, díky nimž pokračujeme ve vztahu s osobou, která nás opustila. Hroby nevypovídají mnoho o smrti, ale o živých, o našem vztahu k okolí, k lásce, k rodině, ke každodennímu životu, k přírodě, ke všemu, co je pro nás důležité. Hřbitov je místo, kde jsou všem na očích vystaveny naše nejintimnější city, kde je velmi těžké oddělit společenské od osobního. Každý hřbitov tak vypovídá o otázkách, kterými žije jeho společnost.

Výstava nazvaná „Na věčnou památ“, jako náhrobní kámen rozbitý plynutím času navzdory příslibu věčnosti vyrytému do mramoru, je souborem akvarelů a pohyblivých obrazů. Jedná se o jakousi procházku pohřebními zvyklostmi v místech, která Adalbert Khan v posledních letech navštívil.

Vernisáž, určená i pro širokou veřejnost, proběhne 18. 1. 2023 v 17 hodin v Galerii 35 ve Francouzském institutu v Praze.

O autorovi

Adalbert Khan, vlastním jménem Vojtěch Janyška, je mladý český umělec žijící v Paříži. Narodil se v Praze v roce 1985 a v 10 letech se jako syn diplomata přestěhoval do Paříže. Již od dětství se věnoval malování. Řadu let se intenzivně zajímá o Indii, její jazyk i kulturu, které studoval na Univerzitě orientálních studií v Paříži. Je členem kolektivního ateliéru Houloc a pravidelně vystavuje své obrazy ve Francii a v České republice. Věnuje se také filmové režii a nedávno dokončil krátký film "Le seul risque c’est la catastrophe". Hlavní roli zde hraje žena, která estetizuje svůj život až do samého extrému.

ifp.cz

CHEB: Galerie výtvarného umění v Chebu zve na Grand opening v GAVU Cheb ve středu 10. ledna v 17.00, kdy budou zahájeny tyto výstavy:

Pedagogové a posluchači. Akademie výtvarných umění v Praze 1969-1989 (Velká galerie, kurátorka Zuzana Krišková);

Jan Šrámek, Ohrožené druhy. Architektonické dědictví 1958-1989 (Malá galerie, kurátor Ladislav Zikmund-Lender);

Josef Hubáček, Mořský záliv (Cap Ferrat), 1931 (Opus magnum, kurátor Marcel Fišer).

 

 

 

Mezi novinky, kterými Živý Zlín loni obohatil kulturní a společenský život ve městě, patří komunitní kino ko.Kino s odborným úvodem, v němž filmy vybírají sami diváci, projekt Neznámí virtuosové, který pravidelně dává prostor vyniknout špičkovým hudebníkům z regionu nebo například jazzové koncerty výjimečných kapel z celého světa. Velký úspěch měl i první Zámecký ryneček, folklorní festival a slavnosti vína, a převážně rodiny s dětmi si na podzim poprvé užily Strašidelný zámek.  

Jednou z největších akcí Živého Zlína byl multižánrový festival Zlín Žije. „Jedná se o největší komunitní akci ve Zlíně. Ve veřejném prostoru se na pozadí atraktivního mainstreamového programu představilo více než 40 komunit, škol, dobročinných projektů, tvůrců a kreativců. Byla to zároveň největší přehlídka nových i legendárních zlínských hudebních formací a také prorodinných aktivit. Letos bude festival v termínu od 28. do 30. června. Radost jsme měli také ze Dnů otevřených sportovišť, kterých se zapojilo rekordních dvacet,“ připomněla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. 

Nové projekty chystá mladá dynamická organizace i pro tento rok. „Zájem o akce loni ukázal, že jdeme dobrou cestou. Proto budeme dosavadní úspěšné projekty dál rozvíjet, především uměleckými prvky a kvalitou programu. Do kalendáře přidáme pár dalších akcí,“ prozradila Jana Kubáčová. Přibydou například Slavnosti jara, Slavnosti podzimu nebo festival pouličního umění. „Z nejbližších akcí se moc těšíme například na interaktivní výstavu Elišky Podzimkové SOPKA LES PRALES s krásným doprovodným programem v jejím průběhu,“ vyjmenovala Jana Kubáčová. 

Kompletní přehled kulturních akcí najdou návštěvníci na webu Živého Zlína www.kulturazlin.cz, a to nejen akcí živozlínských. Kalendář je pro vkládání pozvánek zdarma k dispozici všem pořadatelům ve Zlíně.

 

V Jarním Tradináři najdete:

• výklad křesťanských svátků, především velikonočního příběhu od farářky Martiny Viktorie Kopecké
• zvyky, lidové obyčeje, starobylé rituály i současné obřady
• téměř 40 návodů na tvoření (masky, dekorace, kraslice…).
• 80 receptů na tradiční i moderní jarní dobroty, například masopustní koblihy a boží milosti, postní jídla a polévky, božíhodové menu, kynuté jidáše či mazance
• přírodní koloběh a s ním související svátky
• inspiraci k vytváření rodinných i komunitních tradic

Kniha navazuje na čtenářsky úspěšné tituly Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů a Vánoční Tradinář – od Dušiček po Hromnice a pokračuje masopustem a postním obdobím do Velikonoc a následně až do letnic.

Oslavujte s námi nové jaro! Po temném a klidném období zimního odpočinku se příroda začíná probouzet. Můžeme si všímat přibývajícího světla, prvních jarních kvítků i ptáčků. Hned po Třech králích začíná veselé masopustní období a už v únoru na Hromnice se pod povrchem chystá semínko k rozpuku. V přírodě se začínají dít věci – něco se musí stát, aby za pár měsíců bylo jaro viditelné a v plné síle.

Jarní svátky spojené s novým počátkem a nadějí, že zase bude lépe, provázejí lidstvo od nepaměti a jsou plné veselých zvyků, radosti a pospolitosti. Vždyť právě teď vznikají zárodky nové úrody a ty je potřeba náležitě posílit – třeba při masopustu. Obnovu a znovuzrození připomínají i nejdůležitější křesťanské svátky, Velikonoce. Proto je v této knize věnováno více pozornosti křesťanskému příběhu Velikonoc od farářky Martiny Viktorie Kopecké.  

Dochovaly se nám zvyky a obyčeje, které opakujeme každý rok zas a znovu. Pečeme koblihy, vynášíme Moranu, nosíme si domů zelené větvičky, pleteme pomlázky, malujeme vajíčka, pečeme jidášky a mazance.  Víme ale proč? A kdy začíná a končí masopust, jak je to s tím masem? Proč a jak se drží půst? Co si uvařit a upéct na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a na Hod Boží velikonoční? Má smysl chodit na koledu?

Starobylé svátky jsou často propojené s těmi křesťanskými i novodobými, ale všechny nás nakonec vedou zpět k přírodě a obživě i k lidské sounáležitosti. Objevujte společně s námi, co jsme pozapomněli. 

Kromě popisu a hledání smyslu tradic najdete v knize mnoho inspirace, jak jarní svátky v období ledna až června slavit, co si na ně připravit, uvařit a napéct, jak si ozdobit svůj příbytek i zahradu, co pro sebe a své blízké vytvořit. Ale také jak nový začátek a jarní energii využít pro sebe osobně.

Krása uchovaná v tradicích a v lidové kultuře nás bude vždy inspirovat. S moudrostí našich předků můžeme vnést do našeho života řád a tvořit a žít v souladu s přírodou. Jarní svátky nás vedou k pospolitosti – k trávení důležitého času, s rodinou, přáteli a sousedy, užijte si je společně!

 

Jarní Tradinář – od ledna do června

Martina Viktorie Kopecká, Martina Boledovičová

Masopust, postní období, Velikonoce, čarodějnice, letnice

V knize najdete: Zvyky a obyčeje – Tvoření a zahrada – Pečení a vaření – Rodina a pospolitost – Rituály a tradice

15. 1. 2024 vydává nakladatelství Smart Press, více na www.smartpress.cz: https://smartpress.cz/obchod/jarni-tradinar-od-ledna-do-cervna/

210x210 mm, pevná vazba, 288 stran, DMOC: 599 Kč