Knihy, literatura, média

Láska k člověku o generaci staršímu, sex v každém věku, nekonečné dospívání… To vše se řeší v nové sérii úspěšného seriálu Sex O’Clock autorů Karolíny Zalabákové a Matěje Randára, který natáčí pro Voyo. Jak se tato témata pojí s pietní architektonickou památkou?

„Zlín milujeme, nejužší autorský tým se ve Zlíně narodil. Chceme ukázat, že jeho slavná minulost, éra Tomáše a Jana Antonína Bati, není záležitostí dějepisu. Souvisí s dneškem, ovlivňuje nás, a proto na ni navazujeme“, uvedla scenáristka a režisérka Karolína Zalabáková. Tvůrci si Památník vybrali nejen kvůli jeho unikátní architektonické a vizuální podobě. „Pro mne osobně je to zásadní dominanta Zlína. Do děje Památník zapouštíme organicky – nebude jen kulisou, ale skutečnou součástí příběhu. Jeden z hlavních hrdinů – David Doubek, ztvárněný Tomem Seanem Pšeničkou – tady v seriálu brigádničí jako průvodce“, vysvětlil producent Lukáš Gargulák.

Štáb strávil v interiéru Památníku celkem 12 hodin. Na place se přitom objevil výrazný herec nastupující generace Tomas Sean Pšenička a slovenská hvězda Jana Kovalčiková. Co přesně ve scéně zasazené do Památníku odehráli, už producent neprozradil. Chce diváky překvapit. Věří, že druhá řada seriálu o zkáze na první pohled zcela tradiční rodiny bude neméně úspěšná jako ta první, oceněná na 55. ročníku Dětského filmového a televizního festivalu Oty Hofmana v Ostrově.

Pro Památník Tomáše Bati nešlo o první filmovou zkušenost. Kulturní památka se od svého zpřístupnění v roce 2019 objevila například v dokumentech České televize Zlínský klenot a Zlín – město v Zahradách. V roce 2020 prostor zaujal holandskou produkci, která v interiéru natočila finálové kolo populární rodinné televizní soutěže Wie is de Mol. Diváckou úspěšnost zaznamenal v neposlední řadě celovečerní snímek Úsvit, jehož tvůrci měli Památník pronajatý po dobu tří natáčecích dnů.

Proč je Zlín pro filmaře atraktivní? „Kromě toho, že nabízíme zajímavé lokace, jsme členem projektu ‚Filmová obec‘. To znamená, že štábům poskytujeme zvýhodněné podmínky pro natáčení. Nad rámec toho podporujeme i samotnou filmovou tvorbu prostřednictvím filmového fondu,“ popsala náměstkyně primátora města Zlína Martina Hladíková. Že jde o kooperaci oboustranně výhodnou, potvrdila i vedoucí Památníku Magdaléna Hladká: „Spolupráce s filmaři nám umožňuje oslovit širší publikum. Řada turistů se při návštěvě Památníku na jednotlivé filmy odvolává.“

www.pamatnikbata.eu

Kořeny vzniku pořadu spadají do roku 1967. Jiří Šlitr tehdy strávil několik měsíců na světové výstavě Expo 67 v Montrealu, kde v rámci Kinoautomatu Radúze Činčery uváděl pořad pro děti a také hudební program Stars of Prague, v němž představoval československé pěvecké hvězdy jako Hanu Hegerovou, Juditu Čeřovskou nebo Karla Gotta. Přitom zde pozorně sledoval aktuální umělecké trendy a opakovaně jezdil také do sousedních Spojených států, kde jej mimo jiné zaujal typ hudebního večera, o němž se posléze po návratu do republiky zmínil i v rozhovoru pro Kulturní tvorbu: „Když jsem byl v Americe, tak jsem tam na to narážel v každé hospodě, v takových těch tingl-tanglech, šantánových podnicích, kde lidi pijí jen pivo a na stole tam mají buráky – a to je všechno, nic jiného se tam nedostane. Ale je tam pianista a bendžista a obsluhují holky v korzetech, eventuálně v těch lepších lokálech je holka na houpačce u stropu, houpá se jako ozdoba – a nic se tedy neděje, než že ti muzikanti hrají písničky a lidi je zpívají, národní písničky, pochodové písničky, šlágry, a je to tak úžasná atmosféra a je to tak spontánní, že nevím, jestli tu někdy někde v Praze něco takového bylo…"

V archivu Českého rozhlasu se dochovaly pouze tři z odvysílaných dílů (1, 2 a 5), které proto zařazujeme přednostně v kvalitní podobě. Po zbylých třech pátral Lukáš Berný spolu s Ondřejem Suchým, Růženou a Jaroslavem Majerčíkovými a s nemalou pomocí Davida Hertla z Českého rozhlasu. Zejména díky archivům Bohuslava Smítky, Iva Bílého a Věry Kyliesové se podařilo objevit několik záznamů, jež sice mají notně sníženou audio kvalitu, nicméně zařazujeme je také jako cennou archivní památku práce Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého.

Jiří Suchý a Jiří Šlitr: PŮLNOČNÍ PÁRTY S+Š

CR1204-2, EAN 8590236120426, CDmp3 349 Kč / 21% DPH
Celkový čas 5 hodin 23 minut

„Půlnoční párty byla jediným programem, který jsme hráli pod samopaly. Bylo to v roce 1968 v armádním studiu Československého rozhlasu střeženém českými vojáky před okupanty.“

Jiří Suchý

Dosud nevydané rozhlasové nahrávky z roku 1968.

1. Půlnoční párty S+Š č. 1 | první část .................................... 28:04

2. Půlnoční párty S+Š č. 1 | druhá část ................................... 30:04

vysíláno 2. 11. 1968

3. Půlnoční párty S+Š č. 2 | první část .................................... 30:59

4. Půlnoční párty S+Š č. 2 | druhá část .................................. 26:48

vysíláno 9. 11. 1968

5. Půlnoční párty S+Š č. 5 | první část .................................... 30:39

6. Půlnoční párty S+Š č. 5 | druhá část .................................. 29:09

vysíláno 30. 11. 1968

BONUSY

nahrávky ve snížené technické kvalitě, originální rozhlasové záznamy se nedochovaly

7. Půlnoční párty S+Š č. 3 | první část .................................... 26:51

8. Půlnoční párty S+Š č. 3 | druhá část ................................... 26:34

vysíláno 16. 11. 1968

9. Půlnoční párty S+Š č. 4 | první část ..................................... 17:07

10. Půlnoční párty S+Š č. 4 | druhá část .................................... 19:12

vysíláno 23. 11. 1968

11. Půlnoční párty S+Š č. 6 | první část .................................... 30:43

12. Půlnoční párty S+Š č. 6 | druhá část ................................... 27:18

vysíláno 14. 12. 1968

V archivu Českého rozhlasu se dochovaly pouze tři z odvysílaných dílů (1, 2 a 5), které proto zařazujeme přednostně v kvalitní podobě. Po zbylých třech pátral spisovatel Lukáš Berný spolu s Ondřejem Suchým, Růženou a Jaroslavem Majerčíkovými a s nemalou pomocí Davida Hertla z Českého rozhlasu.

Zejména díky archivům Bohuslava Smítky, Iva Bílého a Věry Kyliesové se podařilo objevit několik záznamů, jež sice mají notně sníženou audio kvalitu, nicméně zařazujeme je také jako cennou archivní památku práce Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého.

Tyto záznamy si vyžádaly několik zásahů. Ačkoliv v roce 1968 všechny díly působily jako živé vysílání, ve skutečnosti byly zpravidla o den dříve přetáčené a následně krácené. Slyšíme v nich někdy ne úplně citlivé zásahy střihu a v některých případech se naopak drobné části díky střihům záznamů opakovaly. První díl byl při premiéře z neznámého důvodu vysílán pouze do písně Blues o světle. Následná skladba Kytky se smály byla vypuštěna, přičemž další tři písně (Honky tonky blues, Trojský kůň a Propil jsem gáži) byly i s mluveným slovem S+Š dodatečně použity při tvorbě čtvrtého dílu (byly tam vstřiženy po bloku skladeb Jaroslava Jakoubka). Zcela totožnou nahrávku písně Propil jsem gáži prodlouženou o finální track prvního dílu Spánek má strýčka portýra znovu režie použila jako finále také šestého dílu.

V našem záznamu uslyšíte kompletní nahrávku prvního dílu se všemi zmíněnými písněmi, jež se v této podobě reprízovala, resp. prvně vysílala 5. ledna 1969 pod upraveným názvem Nedělní párty S+Š. Z toho důvodu vypouštíme totožnou (ovšem zvukově nekvalitní) část nahrávky v díle čtvrtém. Stejně tak jsme vystřihli opět totožnou verzi písně Propil jsem gáži z dílu šestého, byť zde pro dojem ucelenosti dílu ponecháváme závěrečné zopakování skladby Spánek má strýčka portýra, kterou S+Š i v jiných případech s oblibou používali jako finále.

www.radioteka.cz

"Rok 2023 bych zhodnotil jako velmi úspěšný. Dosáhli jsme nejvyšší návštěvnosti za celou dobu existence botanické zahrady, bylo to téměř 413 000 návštěvníků. Myslím, že k tomu ve velké míře přispělo množství oblíbených akcí, které jsme uspořádali, ale i fakt, že jsme se značně pohnuli v rozvoji zahrady. V březnu jsme otevřeli novou lávku pro pěší, která propojila areál u skleníku Fata Morgana s areálem venkovních expozic. Tím se zvýšil komfort návštěvníků, kteří si mohou projít celou zahradu, aniž by v nějaký moment museli areál opouštět. Rád bych ještě vypíchl projekt, který možná pro návštěvníky není tolik patrný, ale hodně se projeví na hospodaření a soběstačnosti botanické zahrady, a to je projekt instalace fotovoltaiky. Nainstalovali jsme první solární panely na střechu multifunkčního objektu v Nádvorní ulici a v tomto projektu budeme pokračovat. Naše akce pro návštěvníky, ať se jedná o výstavy, přednášky, komentované prohlídky nebo různé workshopy a dílny, jsme rozšířili i do období, které nemusí být z pohledu venkovních expozic tolik atraktivní. Osobně mě velmi těší i dokončování rekonstrukce viničního domku, kam se už na jaře roku 2024 opět vrátí Vinotéka sv. Kláry,“ uvádí Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Novinky pro návštěvníky zahrady

V roce 2023 bylo dokončeno hned několik investičních projektů. V březnu byla otevřena nová lávka nad historickým úvozem, která spojila venkovní areál s areálem u skleníku Fata Morgana Byla dokončena stavba multifunkčního objektu v ulici Nádvorní a s výstavou bonsají a bonsajovým Trienále se tu otevřel nový výstavní sál. Vzniklo zde současně moderní zázemí pro návštěvníky i zaměstnance zahrady a již brzo bude otevřena též nová prodejna suvenýrů. Na konci roku 2023 byla dokončena rekonstrukce historického viničního domku, kde vznikl nový degustační prostor až pro 50 osob. Nyní probíhá vybavování vnitřních prostor a během jara tu návštěvníci a milovníci vína opět najdou Vinotéku sv. Kláry. Tyto projekty přinášejí a přinesou návštěvníkům větší komfort a vyšší kvalitu prezentace sbírek a činnosti botanické zahrady a lepší možnosti vzdělávání. V roce 2024 bude zahrada ve své proměně pokračovat, přibudou nové rostlinné celky prezentující flóru z různých koutů světa, bude dokončena expozice Japonské mlžné lesy nebo expozice Kouzlo evoluce.

Oblíbené akce sezóny 2023

„Rok 2023 byl pro nás rok úspěšný, ale i rok plný výzev. V rámci zvýšení návštěvnického komfortu bylo možné poprvé plynule projít celým areálem zahrady, vstupy do zahrady jsme soustředili na tři místa. Reakce návštěvníků jsou pozitivní a na novinky v provozu zahrady si rychle zvykli. Během roku jsme nabídli oblíbené akce, které dosáhly velmi vysoké návštěvnosti, ale přinesli jsme i řadu nových akcí, vyzkoušeli jsme si provoz letního kina a nabídli program na období adventu a vánočních prázdnin. Podotkl bych, že možnost realizovat zajímavé akce a třeba i přednášky pro široké publkum můžeme také díky podpoře našich partnerů. Té si velmi vážíme. Obliba botanické zahrady a jejích akcí stále narůstá a pevně věříme, že v tomto trendu budeme pokračovat i v roce 2024,“ doplňuje Martin Jodas, náměstek pro obchod a marketing. Sezónu 2023, která byla věnována asijské flóře, zahájila výstava Orchideje, poklady vientamské džungle. Nejúspěšnější akcí roku 2023 byla výstava motýlů, kterou zhlédlo téměř 100 tisíc návštěvníků. Festival bonsají a japonské kultury nabídl kromě bonsají i bohatý doprovodný program a jeho součástí bylo také mezinárodní bonsajové Trienále, kterého se zúčastnili pěstitelé a sběratelé z Česka, Polska a Německa. Letní sezónou nás provedly hned dvě unikátní fotografické výstavy – interaktivní výstava ze života včel nazvaná Královny medu zblízka a výstava představující nejlepší fotografie rostlinného světa z předchozích ročníků prestižní soutěže Czech Nature Photo. Podzim byl ve znamení tradičního vinobraní a výstavy dýní a závěr roku 2023 opět patřil večerním komentovaným prohlídkám Džungle, která nespí, ale i adventnímu putování za betlémským příběhem s Betlémskou jurtou Divadla bratří Formanů.

Odborná a vědecká činnost v roce 2023

Botanická zahrada v roce 2023 potvrdila svoji odbornost a důležitou pozici na poli vědy. Došlo k rozvoji významných sbírek botanické zahrady a pokračovaly práce na realizaci nových expozic, včetně přípravy rostlin, které do nich budou umístěny. Odborníci botanické zahrady pokračovali i ve své expediční činnosti. Navštívili severní Kypr, kde navázali spolupráci s tamním pracovištěm Cyprus Wildlife Research Institute Taşkent. Po úspěšné expedici do Jižní Koreje v roce 2022 následovala další, opět za podpory generálního partnera botanické zahrady, značky Hyundai. Výborné výsledky s mnoha cennými přírůstky do sbírek sukulentů měla také expedice na Madagaskar a pokračovala rovněž spolupráce s Taiwan Forestry Research Institute, zástupci botanické zahrady se zúčastnili konference na Tchaj-wanu s příspěvkem o řešení ochrany ohrožených druhů rostlin v ČR za účasti botanických zahrad. Stále trvá též spolupráce se Singapore Botanic Gardens, ale i se zahradami v Německu, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. 

Tropická sezóna 2024 a 20 let od otevření skleníku Fata Morgana

Rok 2024 bude v botanické zahradě věnovaný tropické flóře a vůbec tropické přírodě. Není to jen tak náhodou. Před 20 lety, přesně 12. června 2004, byl pro návštěvníky otevřen tropický skleník Fata Morgana. Toto jubileum botanická zahrada připomene prostřednictvím výstavy, jež přiblíží nejen samotný skleník a jeho vznik, ale i významné a často unikátní tropické sbírky a expedice botanické zahrady. „Výstavu zaměříme i na naše cesty za rostlinným bohatstvím světa a vysvětlíme, jak se rostliny do skleníku dostaly a dostávají. Kromě naší vlastní činnosti je to také díky spolupráci s botanickými zahradami z různých zemí, spolupráci s národními parky, ale i drobnějšími pěstiteli u nás i v zahraničí. Naše zahrada se pyšní, a ve skleníku Fata Morgana je patrné, že oprávněně, velmi rozsáhlými sbírkami zázvorů, orchidejí, begonií, masožravých a áronovitých rostlin, kapradin, ale i sukulentů, palem a užitkových tropických rostlin. Bohatá skladba exotické flóry dělá ze skleníku Fata Morgana tu pravou tropickou perlu uprostřed České republiky,“ doplňuje Vlastik Rybka, náměstek odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy. Tropický rok byl zahájen 19. ledna výstavou NOVÁ PET TROPICANA. Skleník Fata Morgana se proměnil ve fantastickou barevnou džungli a rozkvetl uměleckými díly Veroniky Richterové, jež jsou tvořena z použitých PET lahví. Výstava se koná do 7. dubna a od 22. března ji doplní prodejní výstava Tropické květy. Fantastická díla z výstavy NOVÁ PET TROPICANA obohacují i oblíbené komentované večerní prohlídky skleníku Fata Morgana, které se konají vždy v pátek a v sobotu až do 23. března. V únoru a v březnu se konají přednášky, tentokrát nejen pro zájemce o botaniku. Během tropického roku nebudou v programu chybět ani další výstavy, například v březnu se ve výstavním sále v srdci botanické zahrady uskuteční výstava Pro všechny smysly – Za kořením a slávou, která návštěvníky zavede na výpravu za vzácným kořením, papírem i hedvábím do daleké Asie. Výstava je vhodná i pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Exponáty bude možné zkoumat nejen zrakem, ale i hmatem a některé z nich si zájemci třeba i očichají nebo ochutnají. V dubnu se skleníkem Fata Morgana opět rozletí tropičtí motýli a v červnu se dočkají milovníci sukulentů. Program botanické zahrady doplní rovněž zážitky spojené s vínem. Během jara se pro návštěvníky otevře zrekonstruovaný viniční domek na Vinici sv. Kláry, kde se uskuteční řada vinařských akcí. Nová sezóna v botanické zahradě slibuje nejen vizuální, ale i edukační zážitky pro všechny příchozí.

Generálním partnerem Botanické zahrady hl. m. Prahy je Hyundai Motor Czech.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

Výstava nabízí dialog mezi různými výtvarnými technikami, odlišnými koncepcemi a různými generacemi autorů, kteří reagují na konkrétní místa nebo krajinu jako celkový fenomén. Snaží se postihnout to, co je krajině jako námětu výtvarného umění vlastní – iluzivní hloubku prostoru, do kterého chceme vstoupit, její schopnost podnítit rozjímání o věcech duchovních a její symbolistní sílu.

„Příchozí objeví například barokní krajinu zhruba z konce 18. století od neznámého autora i provenience. Je to veliký obraz, který prošel konzervací, ale podpis nebo nějaké další indicie se nenašly, a může se tak stát objektem dalšího bádání do budoucna. Zajímavý je dále výběr pěti fotografií od Pavla Hály z cyklu Parovod. Ty zachycují zahrádkářskou kolonii někde u Otrokovic, nad kterou se vine a úspěšně ji tak hyzdí nebo zkrášluje, záleží na úhlu pohledu, parovod. Dále jsou k vidění videa od Oty Hudce, který hraje krajinám na kytaru různé skladby,“ doplňuje Lukáš Malina.

„K expozici budou připraveny poznávací programy pro nejrůznější věkové kategorie, od pohádkových setkání pro děti z mateřských škol až po interaktivní výklad ušitý na míru dospělým. Veřejnost se může těšit také na komentované prohlídky,“ dodává muzejní edukátorka a lektorka Mgr. Vladimíra Černá.

Expozice bude otevřena v Ondřejském sále galerie v úterý 13. února a potrvá do konce roku 2025. Navštívit ji lze od úterý do neděle, v čase od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.

www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum

Těžiště výstavního projektu Art Grand Slam, realizovaného kulturní platformou Sport in Art, spočívá ve výstavě, která v první řadě nese téma sportu, zároveň ale dává prostor i tématům celospolečenského rozsahu. Do prvního ročníku otiskl svou kurátorskou vizi nezávislý kurátor, historik umění a výtvarný kritik Petr Vaňous, a to prostřednictvím tématu Uvnitř pohybu, která sám určil. „Projekt se zaměřuje na výběr děl předních současných českých vizuálních umělkyň a umělců, kteří se ve své práci dotýkají tématu v podmnožině pohybu a sportu. Vnější radost a vitalita je kontrolována temnějším pohybem vnitřních nároků, představ, tužeb, snů a ambicí. Prostřednictvím děl vizuální kultury se dostáváme do samotného jádra problému, v němž vzniká a zaniká základní projev lidského života – pohyb,“ uvádí Petr Vaňous k projektu Art Grand Slam. V roce 2024 se výstava kromě SmetanaQ Gallery představí díky spolupráci s Českými centry také v Českém centru Paříž, a to v době konání letních olympijských her.

Slavnostní vernisáž premiérového uvedení výstavy ve SmetanaQ Gallery odkryje 15. února nejen díla samotná, ale také umělecko-sportovní počiny roku 2023. Zastoupeny budou v šesti kategoriích, každá z nich je dozorována odborným garantem: výtvarné umění (Petr Vaňous), film (Jindřiška Bláhová), kniha (Milan Tesař), divadlo a tanec (Marta Ljubková), fotografie (Tomáš Pospěch), veřejný prostor (Marie Foltýnová). Z reprezentativních děl vybere garant jako skvělý příklad svého oboru a zajímavý kulturní podnět pro veřejnost právě jedno, které získá ocenění. „Podobné vyhlášení v kulturním prostředí není. Známe cenu za mladou kritiku, či prestižní ocenění ceny Jindřicha Chalupeckého. V uměleckém prostředí je sportovní tématika okrajovým tématem, a my jsme se rozhodli na ni výrazněji poukázat,” přibližuje záměr projektu Art Grand Slam i nového ocenění manažerka projektu, Josefína Frýbová. Důležitou součástí projektu Art Grand Slam je propojení s mladou generací, proto vítěz obdrží designovou cenu podle návrhu studentů ateliéru Sklo Fakulty umění a designu UJEP pod vedením Marcela Mochala. Na finální podobě a výrobě trofeje se podílí také prestižní česká designová a sklářská společnost Lasvit.

Podpora mladých umělců se odráží rovněž ve výběru tvůrců, kteří na výstavě Uvnitř pohybu ukazují, že umění a sport mohou být vzájemnou inspirací, nikoliv oddělenými zájmovými skupinami. Deset renomovaných umělců doplní svou tvorbou tři zástupci nejmladší generace. Ze zavedených jmen současné české výtvarné scény jsou na výstavě zastoupeni Michael Rittstein, Milena Dopitová, Dalibor David, Paulina Skavová, Michal Cimala, Pavel Šmíd, Alena Anderlová, Lubomír Typlt, Jakub Janovský a Jitka Petrášková. Trojice mladých autorů vzešla z veřejně vypsané soutěže, tzv. open callu, kterým projekt Art Grand Slam podporuje mladé umělce do 30 let v kariérním posunu i inspiraci k novým tématům. Kurátora nejvíce zaujali Veronika Čechmánková videoartem Dialogue with the Previous, který se poeticky dotýká proměny tradičních symbolů v čase a pohybu člověka; Lukáš Slavický, jenž v triptychu Glory Glory složeném z obrazů a videa reflektuje podobnosti profesionálního sportu a umělecké praxe; a autorská dvojice z platformy INSTITUT INSTITUT Tereza Sikorová a Tomáš Moravanský s filmovým experimentem Dead in the Pool umístěným na městskou plovárnu. „První tři mladé umělce open callu jsem vybral na základě přesvědčivých děl, které do soutěže přihlásili. Jsem rád, že dvě autorky a jeden autor obohatí připravovanou výstavu o video a pohyblivý obraz. Jejich účast určitě podpoří téma letošního ročníku „Uvnitř pohybu“. Díla jsou to mnohoznačná a jejich vazba ke sportu má spíše polemickou příchuť,” přibližuje svůj výběr Vaňous. Mladá a nekonvenční automobilová značka CUPRA jednoho z výherců open callu ocení na slavnostním večeru 15. února speciální cenou, kterou bude zapůjčení auta pro výjezd do jedné z předních evropských galerií pro načerpání inspirace a rozvíjení networkingu se zahraničními umělci i institucemi. Jeden z mladých talentů navíc získá letní rezidenční pobyt v Paříži a možnost prezentace děl v prostorách tamního Českého centra.

Výstava Uvnitř pohybu bude veřejnosti otevřena od 16. února do 17. března 2024 v prostorách SmetanaQ Gallery na Smetanově nábřeží v Praze. Galerie je otevřena od úterý do neděle, vždy od 11 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

Art Grand Slam je výstavní projekt inspirovaný pohybem a sportem, jehož první ročník se uskuteční v Praze v roce 2024. Je určen profesionálním umělcům, ale i mladým autorům do 30 let. Součástí je vyhlášení nejlepších umělecko-sportovních počinů předchozího roku, a to v šesti kategoriích. Hlavní část projektu Art Grand Slam je založena na výstavě, která bude mít každý rok nového kurátora, a to především z důvodu zabránění umělecké a tématické stagnaci. Kurátor z tohoto důvodu vybírá i podtitul výstavy, která se v první řadě věnuje sportu, ale zvoleným podtitulem má možnost upozornit na důležitá témata v celospolečenském rozsahu. Pro první ročník výstavního projektu byl zvolen kurátor Mgr. Petr Vaňous PhD., uznávaný odborník, který zrealizoval již mnoho výstavních projektů v Čechách i zahraničí. Petr Vaňous vybral pro první ročník téma nazvané „Uvnitř pohybu“. Projekt organizuje kulturní platforma Sport in Art.

WEB |  www.artgrandslam.org

Česká centra, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou stěžejním nástrojem veřejné diplomacie zahraniční politiky Česka a rozvíjejí kulturní vztahy mezi zeměmi. Jakožto kulturní institut jsou členem sítě zahraničních evropských kulturních institutů EUNIC. Prezentují naši zemi v široké škále kulturních a společenských oblastí: od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací. Věnují se výuce češtiny v zahraničí. Zapojují se do mezinárodních projektů a slouží jako platforma pro rozvoj mezinárodního kulturního dialogu. V současnosti působí v zahraničí celkem 26 poboček na 4 kontinentech. Kromě Českých center spravují také Český dům v Jeruzalémě a Bratislavě. Více na www.czechcentres.cz

Partneři projektu:

Hlavní mediální partner: CUPRA

Partneři: Centre Tchèque Paris, Česká centra, Sport in Art, SmetanaQ, Lasvit

Mediální partneři: CzechCrunch, Reportér, Radio 1, Artmap, Artikl, Uni - kulturní magazín, Otevřené ateliéry Praha

Pod záštitou: hl. m. Prahy, městské části Praha 1, Ministerstva kultury

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

Součástí akce bude prezentace česko-polské panelové výstavy Životice 1944 Żywocice, kterou připravilo Muzeum Těšínska u příležitosti nadcházejícího 80. výročí životické tragédie. Prostřednictvím 14 mobilních roll-up bannerů o rozměrech 120 × 200 cm ve zkratce představuje v širším kontextu právě okolnosti zavraždění 36 nevinných mužů ze Životic a okolních obcí. Součástí výstavy, která vychází ze zmíněné publikace, jsou dobové dokumenty, fotografie, mapy či sugestivní výpovědi očitých svědků a pozůstalých o exekucích jejich rodinných příslušníků. Výstavu bude možné zhlédnout na vybraných pobočkách muzea a bude nabídnuta školám, knihovnám a dalším organizacím k zapůjčení.

Městská knihovna v Praze (MKP) je příspěvkovou organizací hl. m. Prahy a provozuje v současné době 46 poboček (včetně jedné sousedské dílny - DOK16 a jedné samoobslužné půjčovny - Kiosku), které jsou rozmístěné v 16 z 57 pražských městských částí, kamenné pobočky doplňuje 28 stanic dvou vozů pojízdné knihovny. Říkáte si, co asi dělají lidé, když zrovna bydlí v městské části, kde MKP nemá svoji pobočku? Mohou využívat služby místních knihoven.  

Místní knihovnu zřizuje příslušná městská část a v Praze jich je 40. „Místní knihovnu mají například Kbely, Letňany, Dolní Chabry, Slivenec, Radotín, Řepy, ale i Vinohrady nebo Modřany. Staráme se ale i o knihovnu neziskové organizace Cesty domů,“ říká Táňa Janáčková, krajská metodička. A doplňuje: „Jsou to samostatné knihovny, kterým je MKP ze zákona povinna poskytovat pomoc v rámci tzv. regionálních funkcí a kromě toho se snaží služby knihoven propojit v projektu Metropolitní knihovna.“  

Prvním malým krůčkem je zapojení všech poboček MKP a sedmi místních knihoven do služby, která umožňuje vrátit vypůjčené knížky z dané místní knihovny kdekoliv v síti Městské knihovny v Praze (kromě Kiosku) a naopak knížky půjčené z MKP vrátit z jedné ze zapojených místních knihoven - Zličín, Zbraslav, Řepy, Letňany, Radotín, Kbely, Horní Počernice a také v knihovně v Roztokách u Prahy, která je ve Středočeském kraji.  

„Služba je u nás velmi oblíbená a pravidelně se od nás pondělním svozem vrací minimálně dvě plné bedny knih. Knihy lze vracet, jak osobně v řepské knihovně, tak přes Bibliobox, který je přístupný 24 hodin denně před budovou naší knihovny a KC Průhon,“ říká Pavla Kratochvílová, knihovnice místní knihovny Řepy. 

Městská knihovna v Praze poskytuje v rámci regionálních funkcí místním knihovnám, a jejich zřizovatelům, metodickou podporu, díky které se zvyšuje kvalita poskytovaných knihovních služeb veřejnosti.  „Jedná se zejména o obohacení výběru knih prostřednictvím výměnných souborů, poskytování licence a technické podpory ke knihovnímu systému, nabídku vzdělávání knihovnic a knihovníků a v neposlední řadě i metodickou pomoc při rekonstrukci nebo stavbě nových knihoven,“ uvádí Janáčková. 

Novinky z oboru a přehled vzdělávacích akcí nabízí portál https://regionpraha.mlp.cz, kde je také odkaz na sdílený katalog místních knihoven používajících systém Tritius. „Náruživí čtenáři si mohou ověřit, zda hodně žádaný titul není dostupný v některé z místních knihoven,“ přibližuje Janáčková. „Určitě by si s sebou ale neměli zapomenout občanský průkaz, který budou potřebovat k založení čtenářského průkazu. Identitu čtenáře mezi sebou knihovny nesdílejí, i když knížku půjčenou v místní knihovně na Zličíně už vrátí v pobočce MKP,“ doplňuje Janáčková. 

Podpora knihoven v regionu Praha: 

Táňa Janáčková a Hana Hrabáková 

region@mlp.cz 

„Když začala válka, cílem Dramoxu na Ukrajině se stalo ukázat, že Ukrajina není jen horor, ale i úžasná kultura. Za poslední rok se nám podařilo upevnit spolupráci s divadly a zároveň přidat nové scény. V nabídce nám tak přibylo 50 nových představení z Chersonu, Kyjeva a desítek dalších měst,“ hodnotí uplynulý rok ředitel Dramoxu Martin Zavadil. „Zároveň  je drtivá většina dostupná pro veřejné promítání, čehož využívají města i organizace.” doplňuje další možnosti Zavadil.

2 roky spolupráce, 120 představení, 60 divadel

V současné době je na streamovací platformě možné zhlédnout více než 120 ukrajinských představení z 60 divadel, každý měsíc přibývají další. Pokud byste chtěli podpořit ukrajinskou kulturu, stačí si předplatit Dramox a pustit si některé z nich. Řada z nich je opatřená českými titulky. Podle Martina Zavadila by si diváci neměli nechat ujít zejména opery: „Ukrajinské opery nabízejí úžasný zážitek, určitě doporučuji cokoliv z Lvovské opery, třeba současné zpracování Don Giovanniho nebo zvířecí operu pro děti i dospělé Lišák Mikita, nebo z Shevčenkova Národního divadla v Kyjevě." Netradiční spojení baletu a motorek nabízí divoká taneční show Giselle z Kyjevského moderního baletu nebo tamní fascinující vizuální a hudební zpracování Malého prince, které doprovázejí folklorní písně i Mozartovy skladby.

Divácký úspěch sklízí i repertoár známého kyjevského divadla Left Bank Theatre, například inscenace Rodinné album (trailer) připomínající 90. léta na Ukrajině nebo oceňované představení Na špatné cestě o hrůzách války. Kdo má rád moderní divadlo, neměl by si nechat ujít ani originální satirickou inscenaci o ukrajinské společnosti a vládě Othello/Ukraine/Facebook (trailer) z divadla Golden Gate Theatre nebo vizuální projekty Divadla 360 stupňů Kamenný pán domu (trailer) a Plášť (trailer zde).

Odkaz na trailer představení Rodinné album:

Family Album/Album di Famiglia | The Left Bank Theater | Trailer | Dramox

Odkaz na trailer představení Othello:

Othello/Ukraine/Facebook | Golden Gate Theater | Trailer | Dramox

Odkaz na trailer představení Kamenný pán domu:

The Stone Host | Theater 360 Degrees | Trailer | Dramox

Kontakty s ukrajinskou scénou

Součástí týmu komunikace Dramoxu jsou i Oliya Shylo a Iryna Yatsiuk, které jsou v každodenním kontaktu s ukrajinskými divadly. „Zatímco v prvním roce jsme my oslovovaly divadla, teď nás oslovují sama s nabídkou svých představení, náš katalog jsme tak mohly rozšířit o nové žánry a formáty,” říká Oliya Shylo. Její kolegyně Iryna zase propojuje divadla skrze sociální sítě a navazuje kontakty s univerzitami, které mohou Dramox bezplatně zapojit do výuky. Během druhého roku konfliktu na Ukrajině se podle ní divadla už situaci více přizpůsobila, aktivně propagují svá představení. „Je to známka toho, že ukrajinská scéna chce být zachována a chce se ukázat světu.”

A jaká představení se jim osobně nejvíce loni líbila? Divákům doporučují hlavně inscenace zmiňovaného Left Bank Theatre, například VIŇO běloruského experimentálního režiséra Evžena Korniaga o alkoholu a osamění. Hře může porozumět každý - ve vizuální inscenaci herec vypráví své osudy řečí těla, rytmem a hudbou. Oliya Shylo vyzdvihuje i moderní uvedení Händelovy opery Acis a Galatea z Open Opera, které vyniká módními kostýmy a scénografií a může tak oslovit i mladou generaci.

Venezuelská režisérka Patricia Ortegová vypráví s lehkostí, vtipem i kapkou provokace příběh sedmdesátileté katoličky Cruz, která celý život žije podle pravidel rigidní španělské společnosti. Denně chodí do kostela, uzavírá své tělo do korzetu, stará se o svého nemluvného manžela, pečuje o vnučku a strachuje se o dceru, která se snaží prosadit ve Vídni jako tanečnice. Stačí ale jeden náhodný klik na internetu a její život nabere úplně nový směr. Pornostránky, které zpočátku zděšeně ukrývá pod polštář, jsou začátkem cesty ke svobodě – těla, emocí, myšlení.

Hlavní roli ve filmu ztvárnila Kiti Mánverová, známá z filmů Pedra Almodóvara. „Potřebovala jsem ženu, která by dokázala omládnout bez make-upu, která by měla velmi široké emocionální spektrum a schopnost vypadat na začátku jen svými gesty a pohyby těla velmi staře a pak, po všem, co se jí stane, omládnout,“ řekla režisérka Patricia Ortegová o obsazení Mánverové. „Zjistila jsem, že je úžasná, protože dokáže být „Almodóvarovým děvčetem“ a zároveň někým úplně jiným. Když se dívám na Mamacruz, velmi si její práce vážím, protože se v tom filmu úplně vydala. Nebála se být citově a fyzicky zranitelná. Mám pocit, že Kiti je duší filmu.“

„Předsudky, očekávání a společenský diktát zná každý z nás a nesmělá a vytrvalá cesta Cruz ke svobodě je tedy univerzálním příběhem, který může oslovit diváky napříč generacemi. Proto tento laskavý, humorný a okouzlující příběh uvádíme do kin se stejnou vášní, jakou objevila naše hrdinka Cruz,“ řekla programová ředitelka Asociace českých filmových klubů Iva Hejlíčková.

Snímek měl světovou premiéru na festivalu v Sundance a sbírá kladná hodnocení od zahraničních i českých kritiků:

„Geniální výkon Kiti Mánverové.“ Cineuropa

„Hold všem ženám, které se rozhodly vzít osud do svých rukou.“ Variety

„Nádherná studie života, se silným poselstvím, že život se má žít.“ Slashfilm

„Decentní a laskavý, přesto provokativní a vtipný.“ Martin Mažári, Totalfilm

„Sexuální probuzení je možné v každém věku: jak inspirativní!“ Irena Hejdová, Deník N

„Mystické vytržení a sexuální extáze jsou jen dvě strany téže mince. (…) Možná na to nechoďte se svou mámou, ale pošlete na to svoji mámu.“ (Kamil Fila)

Důležité odkazy

České stránky: https://acfk.cz/film/mamacruz/

Oficiální trailer: https://youtu.be/xKybepcoi8o

FB: https://www.facebook.com/asociaceceskychfilmovychklubu

www.acfk.cz

www.lfs.cz