čtvrtek
6. května 2021
svátek slaví Radoslav

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Hithit spouští Antivir, rychlou pomoc pro živnostníky

ČR Česko-slovenská crowdfundingová jednička na trhu Hithit.cz reaguje na koronavirovou situaci mezi českými a slovenskými živnostníky. V pondělí 23. 3. spustila speciální program Hithit Antivir, ve kterém můžou ve velice rychlé době získat peníze od svých minulých, současných i budoucích zákazníků. „Prolomili jsme všechna pravidla a formality, které jsme doteď od projektů vyžadovali. Jsme připraveni pomoct všem, kdo to v souvislosti s COVID-19 potřebují,“ říká Aleš Burger z Hithit.cz. Tyto peníze navíc nemusí nikomu vracet.


 

Autor článku: 
Petr Hanzel

Hithit.cz pružně zareagoval na kritickou situaci mezi českými a slovenskými živnostníky, kteří v důsledku pandemie a vládních opatření museli dočasně zavřít podnikání. Oslovuje podnikatele z turistického ruchu, majitele restaurací, bister, kaváren, ubytování, kadeřnictví, barber shopů, lidi, které živí kultura, sport, provozující wellness a všechny ostatní, kteří byli ovlivněni nouzovým stavem.

Do programu už se zapojují první podnikatelé. „Všem se budeme věnovat přednostně, jejich projekty spustíme do 24 hodin, pomůžeme jim s přípravou, netrváme na tom, aby nám dodali video, širokou paletu odměn, projekt můžou dokončit ve zkrácené době 14 dní a mají možnost si nastavit nižší cílovou částku než 50 tisíc korun,“ vypočítává Aleš Burger rozdíl oproti běžným formalitám na Hithit.cz.

Narozdíl od státních ekonomických návrhů na zmírnění dopadů krize peníze získané na Hithitu živnostníci nebudou muset vracet. Musí ovšem dostát svým závazkům vůči podporovatelům, zákazníkům. Prostředky z Hithitu můžou mít do jednoho měsíce od založení projektu.

Crowdfundingový portál Hithit.cz od spuštění v roce 2012 pomohl na svět tisícům projektů. Tenisky Bohempia vybraly téměř čtyři miliony korun, divadlo Jatka78 skoro dva a půl milionu korun, projekt Bezobalu přes milion korun, botoponožky Skinners získaly také přes milion korun. Na Hithitu není neúspěšná kategorie, zalistování je zadarmo a tvůrci riskují pouze úspěch.

„Protože si nesmírně vážíme nasazení zdravotníků, za každých sto korun pro živnostníky pošleme dvě koruny společnosti pro boj s plicní rakovinou Oxyprotect, která nakupuje lékařům přístroje a vybavení nezbytné pro léčbu COVID-19,“ zavazuje se za společníky firmy Aleš Burger.

 

Jak funguje Hithit?

  • Jako předprodej zboží a služeb
  • Komunitní financování - lidé po malých sumách dělají velké věci
  • Všechno, nebo nic - pokud v daném čase nevyberete alespoň 100 %, peníze vrátíme, odkud přišly, a za službu neplatíte

 

Další detaily najdete na www.hithit.cz/antivir

 

Sbírka Muzea dělnického hnutí má nový web

PRAHA: Národní muzeum spustilo společně s pražským kreativním studiem Brainz Disruptive koncem března nové webové stránky věnované Sbírce Muzea dělnického hnutí na adrese https://mdh21.cz.

Autor článku: 
Tereza Kosáková/ika

Brainz Disruptive vyhrálo tendr na zpracování webových stránek minulé září. Zadáním bylo především vytvořit vhodnou platformu pro prezentování výběru unikátních předmětů, archiválií a knih z bývalých stranických muzeí - Muzea Klementa Gottwalda s pobočkou Muzea Julia Fučíka a Muzea V. I. Lenina.

Studio Brainz pro nás v rámci výběrového řízení byla jasná volba – líbil se nám moderní a dynamický design návrhu, který dokáže prezentovat kontroverzní obsah neutrálně, a zaujal nás také netradiční font, jenž dobře koresponduje s nabízeným tématem,“ říká Michaela Brejcha, jež měla v rámci Národního muzea web na starosti. „Naším původním záměrem byl projektový web, který bude pouze doplňkově nabízet několik menších virtuálních výstav. Stránky se nám ale v průběhu vytváření zalíbily natolik, až jsme došli k závěru, že by nebylo špatné je rozšířit na stálou platformu pro prezentaci Sbírky Muzea dělnického hnutí v její celistvosti a nabídnout tak k prohlédnutí mnohem větší množství digitalizovaného materiálu, než jsme původně zamýšleli,“ dodává.

Záměrem stránek, které Národní muzeum vytvořilo ve spolupráci se vzdělávacím oddělením Ústavu pro studium totalitních režimů v rámci projektu NAKI II Ministerstva kultury, je citlivá prezentace svébytného kulturního dědictví z doby státního socialismu pro odbornou i širokou veřejnost.

Vedle galerie sbírkových předmětů, jež bude postupně doplňována i o obdobné předměty jiných sbírkových institucí, nabízejí stránky také Slovník muzea dělnického hnutí, informují o aktualitách projektu a budou do nich budou začleněny i odkazy na dvě vzdělávací aplikace – Mapu a Atlas dělnického hnutí.

Na projektu pracovali projektový manažer Adam Mlýnek, art director Pavel Tichoň, koordinátor pro vývoj Branislav Onderišin a vývojáři Jakub Šanda a Ladislav Janeček.

https://www.mdh21.cz.  

Fenomén devadesátek zmapuje celovečerní film, televizní dokument i kniha. I vaše vzpomínka může pomoci

ČR: Byla to doba plná euforie a nadějí, dekáda plná změn. Padla stavidla, svoboda byla všude a jakékoli mantinely byly tak daleko, že je mnozí ani nezahlédli. Dovalili se Rolling Stones, sovětským tankům zamával z pódia Frank Zappa, do Prahy se vrátil Ivan Král, zpod bývalého Stalinova pomníku začalo vysílat první soukromé rádio a Michael Stipe z R.E.M. se marně snažil zaplatit za smažák u stánku na Vranovské přehradě platinovou kreditkou. Rock se stává mainstreamem, Lucie je na vrcholu. Desítky, možná stovky nových českých, moravských i slovenských kapel zkoumají nejrůznější stylová zákoutí punku, hardcoru, crossoveru, vře to na elektronické scéně a na dveře klepe agresivními beaty hip hop.

Autor článku: 
Silvie Marková

Devadesátá léta minulého století byla v historii naší kultury a zejména hudby natolik mimořádnou a neopakovatelnou dobou, že si zaslouží důkladné zmapování.  Z různých úhlů pohledu se tomuto fenoménu bude věnovat rozsáhlý projekt Devadesátky, který vzniká pod vedením filmového producenta Petra Kozy.  Nejen pamětníci se mohou těšit na celovečerní film režiséra Radima Špačka a scenáristy Lukáše Csicselyho, šestidílný dokumentární televizní cyklus Jakuba Skalického i knihu předního hudebního historika a publicisty Radka Diestlera. Traduje se, že kdo si něco z devadesátek pamatuje, tak je doopravdy neprožil. Možná ale, že právě vy máte doma nějakou hmatatelnou vzpomínku, která může autorům Devadesátek pomoci. Autoři projektu prosí o pomoc s hledáním archivních materiálů z let 1990-99, fotografie, plakáty, vstupenky, programy, soukromé nahrávky, audio i video záznamy z koncertů či parties v klubech i na festivalech (jejich digitalizaci si autoři zajistí), fanziny, časopisy a další memorabilie z tohoto období, včetně koncertů zahraničních interpretů na našich pódiích. Tým Devadesátek předem děkuje za vaše tipy a bližší informace, které můžete zaslat na e-mail devadesatky@kozafilm.com.

Zatímco kniha Radka Diestlera by měla vyjít již v příštím roce, filmové projekty plánují premiéru o dva roky později. Více na www.devadesatky.com.

Petr Koza, producent a iniciátor celého projektu, zažil devadesátá léta jako dítě a teenager, emocionální impulsy té doby a objevování různých hudebních stylů však pro něj zůstaly klíčové. „Vracím se přes tehdejší hudbu ve vzpomínkách do doby, po které se mi stýská, ale nevím přesně, co bylo za tím vším. A to je pro mě vlastně klíč k otevření toho velkého příběhu a dlouhého vyprávění,” říká Petr Koza a dodává: “Dalo by se říci, že jde o celkem nedávnou historii, ale čas letí rychleji, než se nám zdá a od roku 1990 už je to více jak 30 let. Je to jeden z mnoha důvodu se důkladně do té doby ponořit a zachovat tu jedinečnost i pro budoucí generace.“

Režisér Radim Špaček, který se ujal režie celovečerního filmu, devadesátky prožil naplno. „Měla by to být nejen vzpomínka na naše mládí, ale i na pocit kolektivní euforie, která tehdy ovládla celou společnost, nic se nezdálo nemožné a optimismus byl k mání zdarma na každém rohu,” říká režisér k filmu, který bude rámován příběhem unaveného rockera – padesátníka Franty a jeho dvacetiletého synovce Petra. „Divoký́ a svižný́ styl odkazující na náladu devadesátek chceme eklekticky přetavit i do filmu, který́ tak může na každého působit jinak. Jako analýza, pomník, pohádka, monument, sci-fi či memento,” dodává Radim Špaček.

Šestidílný dokumentární televizní cyklus Jakuba Skalického, do jehož základního fundamentu bude patřit také mravenčí práce Radka Diestlera na přípravě knihy o české a slovenské hudební scéně 90. let, která by měla vyjít v příštím roce v nakladatelství 65. pole, zmapuje scénu té doby z více úhlů. Bude se zabývat kluby a festivaly, rozhlasovými a televizními pořady, časopisy a fanziny. Zmapuje činnost agentur a promotérů, připomene koncerty zahraničních hvězd u nás i první zkušenosti českých kapel v zahraničí. Probere mainstream i extrémní žánry a přinese pohledy na gramofonový trh a silné i obskurní příběhy na téma “jak se prodávala hudba”. Nezapomene ani na vizuální aspekty tehdejší dynamické doby, klipy, plakáty či typické prvky v oblečení. Časovým rámcem cyklu bude období od 3. prosince 1989 (slavný́ koncert Pro všechny slušný lidi) až po rok 1999. „V devadesátých letech jsme na ČT dělali pořad, který se jmenoval Paskvil. Vymysleli jsme ho to léto, co přijeli Pink Floyd. Bylo mi 21. Producentovi 19 let. Během měsíce jsme sehnali milion korun a za další měsíc začali točit. Pak jsme ho vysílali deset let. Mohlo by se tohle stát někdy jindy než v téhle dekádě?“ doplňuje Jakub Skalický.

Pomůže Léto u Stěnavy obnově plácku v Broumově?

BROUMOV: Agentura pro rozvoj Broumovska rozjela 1. května kampaň Léto u Stěnavy, pomocí které by chtěla se zapojením veřejnosti vybrat peníze na obnovu a oživení jednoho z plácků v Broumově – v Dvořákově ulici, nedaleko bývalých jatek.

Autor článku: 
Kateřina Ostradecká

Projekt obnovy chce vnést život na toto místo a tichý výchozí bod cyklostezky vedoucí na Otovice proměnit v příjemný prostor, kde se budou scházet sousedé, rodiny i přátelé. Kampaň byla zahájena v sobotu 1. května na darovacím portálu www.darujme.cz/letoustenavy, kde je možné tuto obnovu podpořit libovolnou částkou. Každou vybranou korunu zdvojnásobí Nadace OSF.

„Za vybrané peníze bychom tento plácek u Stěnavy chtěli oživit a vybavit novým zařízením – například veřejným grilem či ohništěm, lavičkami, stoly nebo herními prvky pro děti. Pokud by se podařilo vybrat dostatek financí, rádi bychom také v další fázi zachránili – a postupně opravili – chátrající domky, které se nacházejí u tohoto plácku,“ uvedla Pavla Jenková z Agentury pro rozvoj Broumovska.

Kampaň poběží celý květen a do obnovy plácku se může zapojit široká veřejnost, a to různými způsoby. „Kromě finančního přispění budeme moc rádi například za vyplnění online dotazníku, který je možné najít na webu Agentury pro rozvoj Broumovska, kde nám může veřejnost dát vědět, jak by tato obnova mohla vypadat a co by tam nemělo chybět. Veškeré podněty předáme architektovi, který navrhne budoucí podobu místa. Do obnovy se mohou zapojit také děti z Broumova, pro které jsme vyhlásili výtvarnou soutěž o ceny. Stačí nakreslit, jak by oživený plácek mohl v budoucnu vypadat, a malbu donést do 27. května do klášterní kavárny nebo poslat do Agentury pro rozvoj Broumovska,“ dodává Pavla Jenková.

Všechna díla z výtvarné soutěže budou vystavena právě na plácku u Stěnavy, kde se v sobotu 29. 5. 2021 od 16.00 uskuteční Sousedská opékačka, na kterou je zvána i nejširší veřejnost. Bližší informace k celé kampani, k online dotazníku i výtvarné soutěži najdou zájemci na webu Agentury pro rozvoj Broumovska: www.aprb.cz/letoustenavy.

 

České pěvecké sbory podpoří Nadační fond Vrba

ČR: Česko, zpívej! Tak se jmenuje benefiční večer, který proběhne ve čtvrtek 6. května od 18 hodin jako live stream na Facebooku Českých sborů a jejich YouTube kanálu. Přestože pěvecké sbory patří k těm, které protipandemická opatření postihla nejvíce, neskládají ruce do klína. Rozhodli se speciálním programem podpořit Nadační fond Vrba, jenž pomáhá ovdovělým rodinám s dětmi. Večerem budou z Jazz & Cocktail Clubu U Staré paní v Praze živě provázet herečka, populární zpěvačka a ambasadorka Nadačního fondu Vrba Berenika Kohoutová a operní pěvec Adam Plachetka. Pro oba platí, že počátky jejich úspěšných uměleckých kariér výrazně ovlivnilo účinkování v dětských pěveckých sborech.

06.05.2021
18:00
Autor článku: 
Silvie Marková

Hudební maraton, vytvořený z krátkých videí pěveckých sborů z nedávné minulosti, tak doplní živě moderované vstupy a rozhovory se zajímavými hosty z nejrůznějších oborů, vždy však spjaté se sborovým zpěvem. Diváci se mohou těšit například na herečku a zpěvačku Petru Černockou, novináře Jana Flemra, přednostku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jarmilu Heissigerovou, ředitelku Nadačního fondu Vrba Petru Glosr Cvrkalovou a řadu dalších.

„České sbory pomáhají! A my jsme moc rádi, že během benefičního online koncertu 'Česko zpívej' bude možné podpořit právě NF Vrba. Toto propojení nám připadá více než symbolické. Já sama jsem dlouholetou sbormistryní a sborový zpěv je pro mne velkou láskou," říká ředitelka Nadačního fondu Vrba Petra Glosr Cvrkalová.  „Tento projekt je inspirován tradicí sborových koncertů pro UNICEF, které vždy během jara probíhaly napříč celou republikou. Když jsme ale přemýšleli, kam energii a podporu nasměrovat nyní, hledali jsme něco, co je takříkajíc doma, a kde peníze chybí. Péče o ovdovělé rodiny, a především děti v nich byla pak jasnou volbou. Málokdo o existenci Nadačního fondu Vrba ví, jeho činnost není dostatečně financována a v dnešní době jsou bohužel jeho aktivity ještě potřebnější nežli dříve," dodává za pořádající Unii českých pěveckých sborů Lukáš Prchal.

Benefiční večer Česko, zpívej! bude možné sledovat na Facebooku www.facebook.com/CeskeSbory a YouTube kanálu https://bit.ly/youtube-ceskesbory. Přispět Nadačnímu fondu Vrba mohou nejen diváci streamu v den konání akce a pak celý následující měsíc na portálu Donio - www.donio.cz/CeskeSboryProVrbu. Více informací také na www.nadacnifondvrba.cz a www.ceskesbory.cz.

České a moravské pěvecké sbory jsou výjimečným a dlouholetým kulturním a společenským fenoménem, který spoluvytvářel v posledních dvou stech letech národní povědomí a byl zároveň podhoubím pro růst výrazných uměleckých individualit. Dětství v pěveckém sboru mne utvářelo nejen hudebně, ale i společensky. Myslím si, že bez přispění sbormistra pana profesora Staška bych byl někdo jiný, než jsem dnes," říká moderátor večera Adam Plachetka o počátku cesty, která jej dovedla až do Vídeňské opery nebo newyorské MET. Také jeho spolumoderátorka Berenika Kohoutová vděčí za základní pěvecké a pódiové dovednosti dětství ve sborech. „To, co se tam naučíte vám dá skvělou průpravu na to, co vás později čeká na pódiu i mimo něj, ať již zpíváte, hrajete, nebo stojíte před kamerou,” vysvětluje mladá herečka a zpěvačka, která je také ambasadorkou Nadačního fondu Vrba.

Pěvecké sbory zasáhla pandemie COVID 19 plnou silou, v podstatě jsou již přes rok ochuzeni o možnost společného setkávání a zkoušení, natož vystupování. „Dětské sbory budou tento výpadek činnosti a tím ztrátu členské základny dohánět několik let. Pokud nebude činnost možná od září 2021, rozpadnou se úplně a některé se už neobnoví,“ komentuje situaci Hana Virglerová z dětského sboru Rolnička Praha. Přesto nerezignovaly, a prostřednictvím výběru ze záznamů svých nejlepších vystoupení nyní pomohou těm, kterým pandemie přivodila tu nejtěžší a nevratnou ztrátu.

Nadační fond Vrba pomáhá ovdovělým rodinám s dětmi, přináší důležité informace a praktickou pomoc v každodenním životě při cestě těchto rodin zpátky do života. Poskytuje administrativní, finanční a právní poradenství, psychoterapeutickou pomoc, ale i praktické služby hospodyň nebo řemeslníků pro ovdovělé rodiny.

Broumovsko je bolavé tělo se zřídly naděje /rozhovor s Milošem Doležalem

ČR-BROUMOVSKO: Miloš Doležal (*1970, Háj u Ledče nad Sázavou) je český novinář, nakladatel, prozaik a básník, jehož díla byla přeložena do francouzštiny, němčiny, polštiny, angličtiny, řečtiny, chorvatštiny a italštiny. Na Univerzitě Karlově vystudoval Fakultu sociálních věd, obor nakladatelství. Dvacet let působil jako dramaturg v Českém rozhlase. Vydal několik básnických sbírek, knih rozhovorů, řadu fejetonů a esejí. Jeho kniha Jako bychom dnes zemřít měli o životě a smrti číhošťského faráře Josefa Toufara vyhrála v anketě Lidových novin ocenění Kniha roku 2012. Nejnověji pracuje na dokumentární povídce o Broumovsku v létě 1945. Inspiraci hledal mimo jiné i během letošního pobytu v "literárním domku" v Broumově.

Autor článku: 
Kateřina Ostradecká

V březnu jste pobýval na literární rezidenci v broumovském klášteře. Jak na vás tamní prostor zapůsobil? A byl jste v broumovském klášteře poprvé?

Bylo to silné setkání. Nebyl jsem zde poprvé, ale dosud vždy jen na pár dní. Tentokrát to byl měsíc, intenzivní čas soustředění, psaní, nádechů, potulek a výprav po okolí. Navíc v čase přízračného lockdownového vylidnění, málem jak po válce. Jenže to vše jako by nahrávalo tématům, kvůli kterým jsem tady pobýval. Znovu se mi potvrdilo, že Broumovsko je surová hmota i spirituální síla; velké tělo, bolavé, raněné, ale s místy útěchy a zřídly naděje: kamenná Hvězda jitřní bezpečně svítí nad krajinou, vlající svatá Markéta nad Šonovem, příkrá Kalvárie nad Adršpachem.

 

Na čem jste během rezidence pracoval?

Jednak jsem tu dopisoval nové básně a pak pracoval na rozměrnějším textu, přesněji dvoudílné dokumentární povídce o Broumovsku v létě 1945. Pracovně jsem tu povídku zatím nazval Zkurvená katovská práce (což je doslovný citát jednoho z vrahů). Pár měsíců před svým broumovským pobytem jsem bádal po různých českých i německých archivech právě k tématu poválečného Broumovska. Našel jsem k tomu řadu dosud neznámých nebo méně známých dokumentů, různých situačních zpráv, hlášení, výpovědí, udání, trestních řízení atp., týkajících se nejen odsunu německého obyvatelstva, ale i řádění Rudé armády, novodobých kolonizátorů a počínání místních komunistických funkcionářů. A pak jsem se v březnu ocitl v Broumově v reálných konturách. Osu té mé povídky tvoří vražda dvou benediktinů v lese nad Šonovem, v srpnu 45.  Přesněji rekonstrukce toho mordu, která vychází z dohledaných výpovědí vrahů (mimochodem – usvědčených, ale nikdy nepotrestaných) a svědků. Pochopitelně jsem sledoval i atmosféru v samotném klášteře té doby a pokusil jsem se dovyprávět také životní osudy šonovských vrahů a iniciátorů, z nichž někteří dožívali v Broumově a někteří udělali strmou stranickou kariéru. A druhá část mého povídkového textu je věnovaná příběhu faráře Celestina Baiera ze Zdoňova, který byl zavražděn také v létě 1945 i s několika svými farníky a dosud nebyl nalezen jejich hrob. Domnívám se, že se mi za pomoci některých místních odborníků a pamětníků podařilo to místo blížeji identifikovat. Ale to bude předmětem dalšího bádání.

 

A tvořilo se vám snadněji než doma, nebo raději píšete ve známém, tedy domácím prostředí?

Rád přiznávám, že se mi v „kuchařském“ domečku psalo výborně, neboť jsem nebyl ničím a nikým rušen. Zažil jsem zde sníh i jarní slunce a první lupání pupenů na vzrostlém kaštanu. A docházelo při psaní k až magorickým situacím – například popisoval jsem Šonov a viděl jsem ho oknem na obzoru. Nebo psal jsem o jednom ze zmíněných vrahů, který bydlel dole v Husově ulici, a já se od psacího stolu díval na střechu jeho domu. To se vám stane jen párkrát v životě! Navíc poloha domku je tuze zajímavá, ocitl se „sevřený“ mezi zahradou, klášterem a bývalým pivovarem. Velká konkurence, která vás občas polapí. Do oken mi tu tak z jedné strany vstupovalo klášterní baroko, z druhé industriál. Dientzenhoferovské baroko je vypjaté, členěné, světlo se o něj lomí do různých stran. A opuštěný pivovar s velkým temným nitrem se podobá ponorce s vytaženým periskopem komínu. Nejlépe se zde psalo v noci, kdy se ponorka ponoří a klášter ve tmě zmizí.

 

Literární domek obvykle obývají dva autoři najednou. Kdo byl vaším březnovým společníkem? Našli jste společnou řeč?

Sešel jsem se tu s Noemi Smolik, česko-německou historičkou umění, esejistkou, kritičkou a báječnou ženou, která tu pracovala na své nové knížce o ruském umění. Byly to pěkné debaty u večeří, které Noemi báječně připravila, i několik společných potulek po městě.

 

Stihl jste si prohlédnout i okolí, nebo jste věnoval čas spíše práci a psaní?

Jak jsem naznačil, kombinoval jsem psaní a potulky. Chodil a jezdil jsem na osudová místa, o kterých jsem psal, a nebo se vydával do volné krajiny, která je zde velkorysá. Pochopitelně jsem nemohl nenavštívit a na nit jak korálky navléci všechny kostelíky broumovského výběžku. A také uskutečnil pár výstupů – třeba na pohanskou Ostaš. 

 

Objevil jste při toulkách Broumovskem něco zajímavého? Nečekaného?

Vedle několika míst, která pro mne byla objevem a do kterých jsem se vracel pravidelně (goticko-renesanční zdoňovský kostel, nádraží v Meziměstí aj.), to byli především konkrétní lidé, kteří v této krajině žijí a tvoří, vzdorují zmaru, nesou lampičku lidské naděje. Třeba broumovský pan farář Martin Lanži, muzejník pan Franze, archivářka paní Moravcová, germanista a spoluautor skvělé knihy o Adršpachu Tomáš Dimter, cínař a vydavatel Petr Rýgr a mnozí další.  A zpovzdálí (kvůli pandemii) jsem sledoval viditelné i duchovní plody Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov. To je nadčasový projekt, vize, jejíž důležitost v budoucnu ještě poroste.

 

Narodil jste se v Ledči nad Sázavou… Vracíte se sem někdy? Máte Posázaví rád?

Po dvaceti letech práce v pražském Českém rozhlase jsem se na Vysočinu, tedy domů, vrátil. Do míst svého rodu. A mimo cest na Broumovsko a do Toskány už na Vysočině patrně zůstanu.

 

Vystudoval jste obor Nakladatelství na Univerzitě Karlově – věnujete se nakladatelské činnosti?

Ano, na Vysočině vydáváme v našem sdružení Nezávislý podmelechovský spolek knížky, které se váží k historii a současnosti našeho domovského regionu. Reflektovat nedávnou minulost, nebát se bolestných otázek, posilovat vazby na skutečné osobnosti naší minulosti, které nám dnes chybí – to jsou jen některé z důležitých motivů, proč to děláme.

 

Pracoval jste v Českém rozhlase a jste autorem mnoha pořadů o druhé světové válce. Čím vás toto období zaujalo? Je na něm pro vás něco fascinujícího?

Jednoduše řečeno – zajímá mě nejen existence zla v člověku, ale také chování lidí v mezních situacích. A protektorát či padesátá léta jsou takovým obdobím, kdy se vše vyhrotilo do krajností. Dnes sice žijeme v relativně bezpečné době, ale současně jsme svědky toho, jak se vše může rychlostí větru změnit – od politické situace po celosvětovou pandemickou krizi. Nikdo si nejsme ničím jisti. Odolávají jen ryzí hodnoty.

 

Vaše kniha „Jako bychom dnes zemřít měli“ o životě a smrti číhošťského faráře Josefa Toufara vyhrála v anketě Lidových novin ocenění Kniha roku 2012. Jak jste si k tomuto tématu našel cestu?

Důvod je prostý – pocházím z Vysočiny a moji předci byli farníky Josefa Toufara. Zastřeně se o tom tématu doma mluvilo, to bylo v sedmdesátých letech, kdy jsem vyrůstal. Později, na sklonku komunismu, ještě jako student gymnázia, jsem se do Číhoště vypravil. Mnozí se báli o minulosti bavit, ne tak Marie Pospíšilová, Toufarova neteř, prostá venkovská žena, ale nebojácná a přímočará. Tehdy mě to silně zasáhlo. Osudově.

 

Věděl jste od začátku, že chcete napsat knihu na toto téma, nebo to nějak postupně „vykrystalizovalo“?

Rostlo to pomalu a postupně, což se ukázalo jako velká výhoda. Vlastně se časem vyjevilo, že koncepcí je postupné odkrývání. Nebyl to kalkul, ale přirozený postup. Když za pár let po té mé první návštěvě Číhoště padl komunismus, do celého tématu jsem se ponořil. Objížděl jsem pamětníky a svědky, sháněl fotografie. Nejdříve to v roce 1992 vyústilo v diplomovou práci. A později, když se otevřely archivy, jsem mohl text podstatně doplnit a mnohé konfrontovat a dopsat do více celostního portrétu. Portrétu nejen Josefa Toufara a celé kauzy číhošťského zázraku, ale také jako příběh českého venkova 20. století.

 

Pracujete aktuálně na nějaké nové knize?

Ano, bude o létě a podzimu 1945. A její součástí by měly být i zmíněné texty o Broumovsku.

 

Jak jste prožíval poslední rok, nelehký pro celou společnost? Přinesl vám něco dobrého? A máte nějaký recept proti „trudnomyslnosti“, které spousta lidí nyní propadá?

Poslední rok – tíha a úzkost. Na covid umírají přátelé a známí, vir se dotýká každého, mnohé plánované se neuskutečnilo a patrně jen tak neuskuteční, řada věcí se zásadně proměnila a ještě změní. Uvědomil jsem si v tomto čase sílu přátelství a důležitost vztahů. A co je nejlepší proti trudomyslnosti? Vedle dobré knížky je to tvořivost a fyzická práce – sázet stromky, řezat a sekat dřevo, tahat šutráky.

 

 

 

 

Katedra českého jazyka se výrazně podílela na publikaci o slovenské poezii

OSTRAVA: Kvantitativní lingvista Michal Místecký z katedry českého jazyka FF OU je hlavním autorem slovensko-anglické publikace Láska v číslach: Sládkovičova Marína pohľadom kvantitatívnej lingvistiky / Love in Numbers: Sládkovičʼs Marína from the Viewpoint of Quantitative Linguistics, která v současné době vychází v prestižním slovenském nakladatelství VEDA.

Autor článku: 
Nela Parmová

Publikace s atraktivním názvem v sobě skrývá komplexní stylometrickou analýzu stěžejního díla slovenského národního barda, od jehož narození loni uplynulo dvě stě let, a na její tvorbě se podílela paleta předních odborníků v daných oblastech – lexikografka a stylistka Natália Kolenčíková, literární vědec Martin Navrátil a nedávno nás opustivší legenda kvantitativní lingvistiky Gabriel Altman.

Andrej Sládkovič (1820–1872) byl tvůrcem rozkročeným mezi klasicismem a romantismem – vzal formu francouzské ódy a naplnil ji pocity nešťastně zamilovaného romantika, který je rozpolcen mezi láskou k ženě a láskou k národu. Tak vznikla Marína, nejdelší milostná báseň na světě, která se ve svých 291 strofách snaží zachránit básníka od hlubiny depresivní propasti. Její text můžeme vnímat jako chvalozpěv, lidovou baladu, klinický záznam osobního boje, nebo jako terapeutickou modlitbu. A všechny tyto aspekty vnitřně extrémně členěné a proměnlivé básně odhaluje stylometrická analýza, která se zaměřuje na Sládkovičův rým, slovní bohatství, morfologii, syntax i způsob vyprávění.

Vydaná knížka má různé cíle. Jednak jí jde o Sládkoviče samotného a oživení jeho odkazu, jednak o to, aby představila vědecké nástroje, které se dají úspěšně využívat pro analýzu básnického jazyka. V neposlední řadě by se ráda stala jednou z řady podobných publikací, které budou mapovat (slovenskou) literární tvorbu prizmatem progresivních kvantitativních metod.

 

Bibliografický údaj:

 

MÍSTECKÝ, Michal – KOLENČÍKOVÁ, Natália – NAVRÁTIL, Martin – ALTMANN, Gabriel. Láska v číslach: Sládkovičova Marína pohľadom kvantitatívnej lingvistiky / Love in Numbers: Sládkovičʼs Marína from the Viewpoint of Quantitative Linguistics. Bratislava: VEDA, 2020. 212 stran.

Všechna krajská muzea a galerie se během příštího týdne otevřou

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: V rámci rozvolňování vládních opatření proti šíření koronaviru se v Královéhradeckém kraji od pondělí mohou otevřít muzea, galerie a památky. Návštěvníci musejí dodržovat přísná hygienická opatření a nosit respirátory.

Autor článku: 
Lukáš Vaníček

„Částečné uvolnění vládních nařízení vítáme s obrovskou radostí a nadějí. Krajská muzea a galerie se nucenému uzavření přizpůsobila v maximální možné míře a lidem nabídla neuvěřitelně detailní a kvalitní výstavy i doplňující program prostřednictvím webových prohlížečů případně sociálních sítí, ale kulturu už nelze dál dusit. Věřím proto v pokračující trend rozvolnění. Naše instituce jsou na návštěvníky připravené,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Královéhradecký kraj je zřizovatelem čtyř muzeí a dvou galerií.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Největší krajské muzeum počítá v květnu zatím s víkendovým provozem ve výstavní budově na Eliščině nábřeží v Hradci Králové i v Muzeu války 1866 u Chlumu. V historické budově budou od 8. května k vidění tři aktuální výstavy. Na Chlumu bude po opravě zpřístupněna rozhledna v areálu bojiště.

Muzeum Náchodska

Muzeum Náchodska otevře pobočky v Náchodě, Hronově a Polici nad Metují 7. května 2021 a návštěvníkům nabídne tradiční každoroční akci Týden v muzeu zdarma. Možnost bezplatně navštívit muzeum mají zájemci od 7. do 14. května v Náchodě, kde je v Broučkově domě kromě stálé expozice připravena výstava „Z Frýdku do celého světa. Příběhy rodu Landsbergerů“.

V Hronově a Polici nad Metují bude akce zkrácená na Víkend v muzeu zdarma, a to od 7. do 9. května a mimo klasické expozice bude v polickém benediktinském klášteře přichystaná také autorská výstava fotografií Zdeňka Odla, jež je zaměřena na barokní kostely Broumovské skupiny.

Regionální muzeum a galerie v Jičíně – Muzeum hry

Regionální muzeum a galerie v Jičíně připravilo dvě nové výstavy. Výstava Jičínsko očima výtvarníků představí výběr obrazů a grafik, kreseb jejichž společným jmenovatelem je Jičín a jeho okolí. Návštěvníci se mohou těšit zejména na díla z první poloviny 20. století, ale budou představena i díla starší a mladší. Druhá otevíraná výstava představí jičínského rodáka, významného památkáře Jaroslava Wágnera, od jehož narození v červnu uplyne sto let.  

Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou

V pondělí 3. května se pro návštěvníky otevřou také všechny expozice Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou a všech jeho poboček s výjimkou Orlické galerie. Na pobočce Sýpka přivítá návštěvníky stálá expozice věnovaná zaniklým řemeslům a přírodě Orlických hor, která je oblíbená především u rodin s dětmi kvůli své interaktivní podobě.

V bývalých rychnovských kasárnách bude zpřístupněna expozice historických fotografií Rychnovska a také částečně obnovený Památník Karla Plachetky, kde jsou nově nainstalovány interaktivní prvky nejen pro děti. V prostorách Muzea krajky Vamberk čeká veřejnost nejen stálá expozice věnovaná historii krajkářství a moderní krajce, ale také výstava „Orlické hory na fotografiích Jiřího Šulce“.

Galerie výtvarného umění v Náchodě

Galerie výtvarného umění v Náchodě otevře 4. května dvě výstavy. První jsou „Obrazy mého světa – tušení a doteky řádu“ od Antonína Kanta a druhou triptych „Vzkříšení“ Jana Paula. Smyslem díla je vyjádření vztahu a úcty nejen ke Kristu a jeho vykupitelskému dílu, ale k celému křesťanství, které významně ovlivnilo světové myšlení a kulturu. Obě výstavy je možné vidět do 27. června.

Galerie moderního umění v Hradci Králové

Navštívit Galerii moderního umění v Hradci Králové bude možné od úterý 4. května od 10:00. Otevřená bude nadále pro individuální prohlídky podle běžné otevírací doby. Ve vstupní hale galerie mají návštěvníci příležitost spatřit prodlouženou intervenci Za Kulisou, v prvním patře mohou navštívit dlouhodobou výstavu „Nekousavě kousati – Dar Vladimíra Preclíka Královéhradeckému kraji“ a ve druhém a třetím patře se otevřou dvě nové stálé expozice „Minulé století – dvacet osobností“ a „Posledních padesát let“.

Ostrava bude mít osm originálních hmyzích kolekcí

OSTRAVA: Odborná porota soutěže na Ostravský hmyzí mobiliář vybrala 22. dubna na svém setkání celkem 8 vítězných návrhů na hmyzí domky, které postupně během letošního roku vzniknou na osmi místech Ostravy (centrum, Poruba, Přívoz, Hrabůvka).  Veřejnost se může těšit také na speciální dílny s umělci, na kterých si bude moci vyrobit a bezplatně odnést originální hmyzí domek na balkon či zahradu. Aktuality k projektu včetně termínů dílen a podrobností k umístění hmyzích domků budeme zveřejňovat postupně na webu klubu Fiducia a na facebookové stránce Hmyz je fajnovy.

Autor článku: 
TZ/jal

Komentář k jednání poroty včetně výsledků soutěže a vizualizací soutěžních návrhů najdete ve Zprávě k soutěži, můžete také zhlédnout video z jednání poroty, kde její členové komentují výsledky soutěže. 

Soutěž vypsal spolek Fiducia v březnu 2021 a byl určen pro umělce působící v Ostravě. Celkem se přihlásilo 13 autorů se 17 soutěžními návrhy. S autory vybraných návrhů se postupně sejde přípravný tým ve složení: Ilona Rozehnalová za spolek Fiducia, sochař Jaroslav Koléšek a biolog Petr Kočárek s tím, že se dořeší detaily finální podoby, umístění a funkčnosti hmyzích domků, včetně řešení a umístění hnízda malých domků a dohody ohledně přípravy malých domků pro dílnu pro veřejnost. Porota se rozhodla vybrat následující soutěžní návrhy:

 

a. Petr Szyroki – „Svatý Ambrož“

b. Marie Seibertová – „Městská hmyzí aglomerace

c. Seibertová – „Ostrava!!!

d. Josef Kukučka – „Vajíčko

e. Jiří Markevič – „Beatles

f. Gabriela Maňáková – „Sbírka brouků“

g. Bedřich Mrkva – „Loď“

h. Lukáš Dvorský – „Kolektivní dům

Náhradník: (V případě, že by některý z vybraných návrhů nebyl realizován, porota zvolila náhradníka.) Sebastian Podolewski – „Kukačka

 

Projekt Hmyz je fajnovy!!! aneb Ostravský hmyzí mobiliář je realizován spolkem Fiducia a financován dotací Statutárního města Ostrava v rámci dotačního programu fajnOVY prostor částkou 500 000 Kč.  

Za tuto částku bude vytvořeno 8 velkých hmyzích domků, 8 hnízd malých hmyzích domků a cca 500 malých hmyzích domků pro veřejnost.

Projekt realizuje spolek Fiducia ve spolupráci s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu, Ostravskou univerzitou v Ostravě a Slezskou univerzitou v Opavě.

 

Více o projektu najdete na webu klubu Fiducia nebo na facebookové skupině Hmyz je fajnovy. 



 

 

 

 

 

27. ročník studentské literární soutěže Cena Maxe Broda 2021

ČR, SLOVENSKO: Společnost Franze Kafky vyhlásila 27. ročník česko–slovenské studentské literární soutěže o nejlepší esej – CENA MAXE BRODA 2021, která je určena všem mladým lidem do 20 let. Uzávěrka pro odevzdání prací je 30. června 2021.

Autor článku: 
Společnost Franze Kafky

Texty v rozsahu maximálně 5 normostran psané v českém či slovenském jazyce, mohou studenti spolu s vyplněnou přihláškou zasílat do 30. června 2021 e-mailem (PDF,doc) na cmb@franzkafka-soc.cz.

 

Témata soutěže pro rok 2021:

HUMOR FRANZE KAFKY – Jean Collignon ve svém eseji Kafkův humor píše: „Specifikum Kafkova humoru tkví v tom, že – jak se zdá – nemá předmět.” Jak lze rozumět humoru Franze Kafky? A kde ho v jeho díle můžeme objevit?

KRIZE – Krize mezilidských vztahů, ekonomická krize, klimatická krize, existenční krize... Co je to krize a jaké může mít podoby?

LOCKDOWN – Jak celosvětová pandemie ovlivnila můj život?

 

Na vítěze čeká finanční odměna:

1.      místo 6000 Kč (240 €)

2.      místo 3500 Kč (140 €)

3.      místo 2000 Kč (80 €)

 

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční do konce září letošního roku.

Bližší informace a zmíněné dokumenty naleznete také na webových stránkách Společnosti Franze Kafky: http://franzkafka-soc.cz/clanek/vyhlaseni-souteze-cena-maxe-broda-2021/.

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média