Knihy, literatura, média

Přerovská ornitologická stanice ORNIS je přírodovědné oddělení Muzea Komenského v Přerově, zaměřené na výzkum ptáků a ekologickou výchovu. Její historie se začala psát téměř před sto lety, kdy skupina nadšenců pod vedením Františka Gintera založila v Přerově Moravský ornitologický spolek (1932) a později Výzkumnou ornitologickou stanici (postavena 1938). „Za prvotní stavbu ručili představitelé spolku svým vlastním majetkem,“ pouští se do vyprávění o historii stanice její dlouholetý vedoucí, ornitolog Josef Chytil. „Po válce prošla stanice několika neveselými etapami, až se konečně stala součástí tehdejšího Vlastivědného ústavu v Přerově. Na začátku 80. let byla výrazně přestavěna a zvýšena o jedno patro, aby pak v roce 1997 byla zničena katastrofální povodní. Po celou dobu její existence ale nepřestávala sbírkotvorná činnost, díky které zde nyní nalezneme největší sbírku ptačích preparátů a vajec české provenience. Vzhledem k mnoha zmíněným peripetiím jsme se rozhodli tuto historii zvěčnit i formou hraného filmu.“

Film vznikl v souvislosti s nejnovější rekonstrukcí budovy ORNIS (dokončenou 2023) a novou expozicí Ptáci Česka, jejíž součástí je i kinosál. Financování filmu bylo zajištěno prostřednictvím účelových prostředků pro přípravu expozice poskytnutých Olomouckým krajem. Dofinancování proběhlo se souhlasem zřizovatele z rezervních prostředků Muzea Komenského. „Rekonstrukce ORNIS patřila k největším investičním projektům Olomouckého kraje v oblasti kultury v uplynulých letech,“ dodává Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro kulturu a památkovou péči. „Jsem rád, že příběh tohoto unikátního místa i sbírky, která je zde spravována, se dostává k veřejnosti i ve filmové podobě. Obzvlášť mě pak těší uvedení na světovém festivalu Academia Film Olomouc.“

Krátký film je odvyprávěn z pohledu tří fiktivních členů stanice, kteří byli svědky její historie a vývoje v jednotlivých etapách 20. a 21. století. V jejich vzpomínkách se vracíme do času, kdy byla stanice založena a jejich vyprávění nás zavede až do současnosti. Členové nám představí nejen pestrou činnost stanice, ale i výrazné osobnosti, které stanici formovaly. Neopomenou vzpomenout na historické milníky, které zásadně ovlivnily chod stanice a životy jejích členů. "Nechtěli jsme natočit suchý, učebnicový výklad historie ozdobený infografikou a animacemi,“ říká o filmu režisérka Marie Dvořáková, držitelka studentského Oscara za krátký film Kdo je kdo v mykologii, který byl promítán na různých mezinárodních festivalech. „Snažili jsme se do filmu dostat lidský pohled, který v sobě nese emoce. Příběh jsme dramaturgicky vystavěli tak, aby diváka okamžitě vtáhl do děje, byl živý, ale zároveň informoval, i pobavil. Chtěli jsme v divákovi navodit pocit, že historii stanice sám prožil. Fiktivní postavy jsou záměrně vybrané tak, aby se s nimi divák mohl snadno identifikovat."

V hlavních rolích se představí Johana Schmidtmajerová, Zdeněk Pecháček, Josef Bobeš Havelka, ale také samotní pracovníci stanice a významné vědecké osobnosti v oblasti ornitologie a ostatních přírodních věd, jako například prof. František Marec v roli zakladatele stanice Františka Gintera. Za kamerou stáli Adam Oľha (Nový život, Rekonstrukce okupace) a Martin Žiaran (Vlastníci, Čertí brko, Učitelka). Obrazové postprodukce se zhostila společnost UPP. Archivní materiály poskytl Národní filmový archiv, Česká televize, Jan Šikl a TV Přerov. Snímek se natáčel mimo jiné v prostorách Divadla Minor v Praze, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a u rybníka Nesyt na jižní Moravě.

Zvláštní uvedení filmu se koná v rámci programu AFO v pátek 26. dubna v 16.30 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Součástí promítání bude i diskuse se zástupci tvůrců filmu. Pozvání přijala režisérka Marie Dvořáková, herec a ředitel Divadla Minor Zdeněk Pecháček a ornitologové Martin Vymazal (ORNIS) a Ondřej Kauzál (Akademie věd ČR). Film se posléze stane součástí expozice Ptáci Česka v prostorách ORNIS, kde bude v kinosále volně dostupný ke zhlédnutí všem návštěvníkům.

www.prerovmuzeum.cz

Dílna všímavosti navazuje na předchozí inscenaci Veroniky Knytlové, Kaleidoscope, kterou rozvíjí a koncept posouvá dál. Projekt pracuje s webovou stránku, na níž si divák může volit a libovolně přepínat mezi několika zvukovými stopami, namíchat si hudbu podle svého přání a stát se pozorovatelem svého měnícího se prožitku.

„Záměrem je zapojit co nejširší spektrum lidí (věkově, národnostně, mírou předchozí zkušeností s tancem) a dát jim možnost tady a teď vznikající improvizovaný tanec provozovat, nebo ho “jen” pozorovat. Pozorovat to, jak s měnící se hudbou se radikálně mění celá žitá skutečnost včetně prožitku ze vnímání tance. Vycházíme z předpokladu, že jakýkoliv všimnutý pohyb, i sebecivilnější a sebenepatrnější, je tancem. Že choreografií může být pohyb mraků po obloze, let hmyzu, pohyb ruky, která háže kelímek do koše. Chceme, aby se účastník plně zaměřil na své tělo a okolní prostor. Dílna všímavosti může tak být pro někoho kromě performance i workshopem nebo meditací,” říká autorka.

„Účastníci v průběhu "seance" mohou být s námi ve společném prostoru, nebo se mohou vydat kamkoli svým směrem. Mohou akci pojmout jako procházku a kontinuálně se pohybovat z místa ať už městem, nebo přírodou. Mohou se k akci připojit z jakéhokoli koutů planety s internetovým signálem,” dodává Knytlová.

Inscenace svou formou tematizuje možnost svobodné volby, její hranice, výhody i úskalí. Mezi řádky pojmenovává také téma manipulace. Snímá z tohoto pojmu jeho ryze negativní konotace. Ve světě tance a pohybu je fyzická manipulace často možností, jak se dostat do míst a poloh, které bychom sami bez druhých lidí nejspíš nikdy neobjevili.

Dílna všímavosti nabízí možnost stát se svědkem vznikání okamžité choreografie, jejíž pohybový slovník se rodí z jednoduchých asociačních představ dostupných nám všem. Tyto představy se postupně vtělují do pohybu, rodí se z běžných, mnohdy automatických pohybů a gest, zahušťují se, vrství a cyklí, aby se nakonec opět, i když ne snad navždy, rozplynuly v našich každodenních životech. Jednu ze zvukových stop naplňuje hlas Veroniky Knytlové, která živě účastníkům nabízí jednoduché, ale promyšlené sledy pokynů, na co zaměřit svou pozornost. Divák má tedy možnost zůstat “jen” divákem – převážně pozorovatelem, nebo naopak pojmout zážitek jako workshop. Může ale zároveň libovolně proplouvat mezi oběma rolemi tak, jak sám uzná v daném okamžiku za vhodné.

„Hlavní síla Dílny všímavosti spočívá především v její něžné citlivosti a osobní i vzájemné propojenosti v dnešním často bezohledném, uspěchaném, zrychleném světě. Akcentuje hru se všemi jejími aspekty včetně vítání omylu a chyby jako důležité a podnětné součásti života. Umožňuje intenzivní zaměřování pozornosti na moment teď. Dává prostor také pomalosti a vnímání druhých lidí, věcí, rostlin v malém výseku na našich protínajících se cestách životem bez posuzování, porovnávání a požadování. Dílna všímavosti chce být živoucím příkladem toho, že nejen vybroušená taneční technika je podmínkou vytvoření vysoce sugestivní choreografie,” doplňuje Knytlová.

Součástí performance je mezinárodní skupina studentek a studentů z Katedry nonverbálního divadla HAMU a Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU, kteří se na inscenaci autorsky spolupodílejí jak pohybově, tak textově. Zvukovou složku po stránce hudební, technické i dramaturgicky zaštiťuje hudebník a sound designer Martin Tvrdý. Některé zvuky a hudbu posbíral a vytvořil Vratislav Hubička. Dramaturgicky se na projektu spolupodílela Michaela Raisová, alias Mish Rais. Tvorbu webu se zcela jedinečnými možnostmi má na starost Tomáš Javůrek

Dílna všímavosti bude mít premiéru v Meditační zahradě HAMU ve čtvrtek 25. dubna v 17:30. Je vhodná pro česky i anglicky mluvící publikum a také pro děti od šesti let. Podmínkou účasti v Dílně všímavosti je mít vlastní chytrý telefon a sluchátka.

Dílna všímavosti: Ruka mine bok, slovo probudí oči, chodidlem zazní hlas

25. dubna 2024, 17:30, Meditační zahrada HAMU

FB událost: https://fb.me/e/2526TEx5b

Vstupenky: https://goout.net/cs/dilna-vsimavosti/szwrfcx/ 

Vydechnout. Nadechnout. Zaměřit pozornost: detail akce těla člověka v prostoru. Zamlžit pohled. Rozostřit sluch. Naladit sebe. Naladit frekvenci. Slyšet. Zažít souznění s okolním prostředím, ale i rytmem svého srdce. Nechat se vést. Věnovat se pozorování obyčejných věcí: obyčejných a samozřejmých tak, že jsme se dávno odnaučili je vnímat.

Může mě pozornost zaměřená k okolnímu světu přivést k sobě?

Přijměte pozvání do Dílny všímavosti, v níž hlavní roli spolu s účinkujícími hrají keře, lavičky, ptáci, pukliny ve zdi, večerní setmění, cizí hlasy, brouci a třeba i vlastní tkaničky od bot. Pokud si to dovolíte, i vy sami. Do uší si u nás namícháte podle své chuti takovou hudbu, která naladí vaši pozornost vůči obyčejnému a přesto nečekanému, překvapivému. Zvuk povede vaše oči i celé tělo. Všechno kolem se stává choreografií, tancem, hrou. Přesným zaměřením pozornosti získáváte prostor pro rozehrání vlastní i společné imaginace.

Pro účast je nutné si přinést vlastní mobil a sluchátka.

Koncept: Veronika Knytlová
Dramaturgie: Mish Rais
Choreografie: Veronika Knytlová, Mish Rais a kol.

Sound design, dramaturgie zvuku, technické řešení: Martin Tvrdý
Tvorba webu: Tomáš Javůrek
Spolupráce na zvukových stopách: Vratislav Hubička

Performují: Neviditelné děti – uskupení studentů HAMU: Eliška Švecová, Jana Štofaniková, Kateřina Vernerová, Kristýna Koudelová, Olesya Sydorenko; studenti DAMU: Filip Novák, Magdalena Kovářová, Kateřina Urbánková, Mariale Carranza, Peter Chiang Cheng Te, Neda Taslimian

Producent: Mind Move, z. s.

Produkce a propagace: Pavla Haluzová
Podpořili: AMU, Státní fond kultury ČR, Nadace Život umělce

Zvláštní poděkování: Marie Reslová, Daniela Kolková, Jiří Beneš, Tomáš Jungwirth, Zdeněk Krajíček, Jiří Vlček

www.mindmovecz

Současně s výstavou o plicním sanatoriu bude prezentována fotografická výstava Bezobratlí v Karpatech, jejímiž autory jsou Mgr. Jiří Procházka, Ph.D., a Vlastimil Mihal.

Fotovýstava nabízí pohled zblízka na fascinující svět bezobratlých živočichů, především hmyzu, na nějž se oba autoři ve své tvorbě rádi zaměřují. Vyobrazeny jsou druhy, na které můžeme narazit během toulek po karpatských pohořích. Některé z nich jsou vázány na tlející dřevo a najdeme je pouze v těch nejzachovalejších pralesích. Jiné zase doprovází člověka a nalezneme je všude tam, kde se v krajině udrželo tradiční extenzivní hospodaření. Vyobrazeny jsou i běžné druhy v nevšedních situacích či drobné a nenápadné druhy, jejichž krása vynikne až při velmi detailním pohledu.

Letošní soutěžní přehlídka České vize Červený Kostelec byla velmi vydařená, zúčastnilo se ke čtyřiceti autorů a diváků od mladých autorů až po pravidelné každoroční přispěvatele, většinou dokumentaristy. Porota si chválila rozmanitost, a hlavně vysokou technickou kvalitu studentských i amatérských hraných filmů. Zklamalo je naopak málo reportáží a dokumentů z královéhradeckého kraje, kterých bylo na předchozích přehlídkách vždy dostatek.
„Lidé by se měli více dívat okolo sebe a všímat si drobností, zajímavých lidí, akcí, to nám tady na festivalu chybělo…“ komentoval to režisér dokumentárních filmů a profesor FAMU Rudolf Adler.

Odborná porota i přesto udělila nejen ocenění, ale i další čestná ocenění.

V kategorii Dokument byla udělena dvě 3. místa. Toto ocenění si odnesly snímky Jak jsem dělal "KOLONIÁL" a Táta, kolo a já.
1. místo v kategorii Hraný film si odnesl Martin Bohadlo za film U2B3R.

Kategorie Studentský film potvrdila kvalitu budoucích filmařů, když byly uděleny nejen ceny s postupem. Zlato si vydobyl Poslední den Kamila Krofty – režiséra Filipa Lišky, 2. místo proměnil snímek Neznaboh Stefana Lamberta a na 3. místo dosáhl film Dva Týždne Juraja Kréna. K postupu byl doporučen ještě snímek Nezapomeň Adély Neugebauerové.
V kategorii Experiment a videoklip bylo uděleno pouze 3. místo. Bronz tak míří za snímkem Ztvárnění vize v režii Jana Kopeckého.

Ty nejlepší filmy z každé kategorie postupují do předvýběru celorepublikového kola Českých vizí do Ústí nad Orlicí.

Výsledky České vize Červený Kostelec 2024

Dokument

3. místo - Jak jsem dělal "KOLONIÁL" – Miroslav Šolc

3. místo - Táta, kolo a já – Jan Vačlena

Reportáž, publicistika

Čestné uznání bez postupu – Vzhůru do oblak – Jaromír Schejbal

Hraný film

1. místo - U2B3R – Martin Bohadlo

3. místo – Žabinec – Adéla Holemá

Čestné uznání bez postupu – Kamenná tvář – Otto Dušek

Filmy studentů filmových škol

1. místo – Poslední den Kamila Krofty – Filip Liška

2. místo – Neznaboh – Stefan Lambert

3. místo – Dva Týždne – Juraj Krén

Čestné uznání s postupem – Nezapomeň – Adéla Neugebauerová

Čestné uznání bez postupu – Andělská rapsodie – Matěj František Preisler

Experiment a videoklip

3. místo – Ztvárnění vize – Jan Kopecký

Animovaný film

Žádné ocenění neuděleno

„Podle výzkumu HarperCollins Publishers je jednoznačně potvrzeno, že „čtení pro radost je největším ukazatelem budoucího úspěchu dítěte“. Dámeknihu.cz je původně projekt webové platformy umožňující vytváření dárkových poukázek na knihy, za kterým stojí profesní sdružení knihkupců a nakladatelů, tedy Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Jedním z naších hlavních dlouhodobých cílů je podpora dětského čtenářství. Do Broumova a Meziměstí jedeme za dětmi slavit Světový den knihy a autorských práv i proto, že v těchto velkých městech bohužel nejsou knihkupectví. Naštěstí učitelky na těchto základních školách důležitost knih a dětského čtení nepodceňují. Vezeme tedy knížky z Prahy za nimi a doufáme, že udělají radost,“ uvedla ředitelka SČKN Marcela Turečková.

Divadlo Čučka nebylo zvoleno náhodou. Tvoří ho tvůrčí dvojice složená z knihovnice Edity Vaníčkové Makosové a spisovatele Marka Tomana. „Spojuje nás zkušenost se stovkami knižních dílen, autorských čtení, literárních diskusí a vycházek, veletrhů i malotrhů a knižních křtů. A především to, že máme rádi knihy a bereme je vážně, čtenáře jakbysmet. Další oblíbená téma: podpora četby,“ uvádějí. Jejich divadélko vychází z dramatizací knih pro děti Marka Tomana.

Program akcí Dáme knihu dětem

Meziměstí

8:00 představení Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse, poctivého piráta ve službách madam L. (divadlo Čučka)

9:00 Knižní seminář: Rozbalování dárků a překvapení

Broumov

10:30 představení Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse, poctivého piráta ve službách madam L. (divadlo Čučka)

11:30 Knižní seminář: Rozbalování dárků a překvapení

Více o inscenaci Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse

Hoch z dobré rodiny se dostane na loď pirátského kapitána, který ho nutí plnit zapeklité úkoly. Jinak mu půjde o život. Pomůže mu někdo? Hra o vzájemné solidaritě i významu vzdělání. Navzdory tématu hra pro kluky i holky.

Pro děti od 9 let, 45 minut

Podle stejnojmenné knihy, vydalo nakl. Baobab s ilustracemi Magdaleny Rutové (2019), oceněno Zlatou stuhou 2020

Projektem dárkové knižní poukázky Dámeknihu.cz Svaz českých knihkupců a nakladatelů připomíná, že čtení je atraktivní způsob trávení volného času a knihy jsou dárkem, který vždycky potěší. Pestrý výběr hotových poukázek na knihy s volitelnou hodnotou je na www.dameknihu.cz rozšířen o možnost kreativní tvorby poukázky s vlastním textem i obrázkem. Dárkovou knižní poukázku je možné zakoupit a věnovat v elektronické verzi nebo ji lze v papírovém provedení a třeba i v dárkovém balení nechat obdarovanému doručit až domů. Poukázku je možné uplatnit v partnerských knihkupectvích po celé České republice 12 měsíců od zakoupení.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) je profesní organizace knihkupců a nakladatelů, jejímž cílem je hájit společné zájmy nakladatelů, distributorů knih a knihkupců. SČKN vydává čtrnáctideník Knižní novinky
s bibliografickou přílohou, která je nejúplnějším a nejrozsáhlejším soupisem tohoto druhu v ČR. Svaz je také pořadatelem mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy a uděluje literární Cenu Jiřího Ortena. Každý rok také publikuje Zprávu o českém knižním trhu a vydává katalog Nejlepší knihy dětem.

Oficiální web: www.dameknihu.cz

Facebook: www.facebook.com/dameknihucz

 
Lucie Tučková (1981), vedoucí Česko-francouzského kulturního centra Petrkov
Romanistka, věnuje se dlouhodobě česko-francouzským kulturním vztahům. Je mimo jiné autorkou monografie Suzanne Renaud/Petrkov 13 (Praha: Paseka, 2013). O tvorbě Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové napsala řadu odborných studií, uspořádala několik výstav a spolupracovala na rozhlasových pořadech.

„Během loňského podzimu jsem s touhle partou projel Jižní Ameriku a společně jsme hlásali slam. Myšlenka přivézt tyhle světové slamery na šňůru do domoviny na sebe nedala dlouho čekat, dali jsme kalendáře dohromady a vyšel nám z toho přelom jarních měsíců,“ popisuje přípravu turné český slamer a organizátor Anatol Svahilec.

Světovou soupisku podpoří v každém městě jiná parta tuzemských performerů, složená nejen z finalistů a finalistek, ale také nových tváří. Například na pražském klání vystoupí vicemistr z roku 2022 Vašek z Aše, improvizátor Honza Dibitanzl a autorka slovních hříček a vítězka Femislamu Tali. Všechny zapojené performery jednotlivých zastávek můžete nalézt na facebookových událostech. Moderaci všech sedmi večerů zajistí právě Anatol Svahilec.

Zahraniční slameři budou své texty přednášet ve svých mateřských jazycích a jejich performance bude doplněna o české titulky. “Tento formát je naprosto běžný například na mezinárodních událostech, jako je třeba Mistrovství Evropy. Čeští diváci a divačky už mohli několikrát tyto performance zažít, běžně bývají součástí letních festivalů nebo kratších turné, ale prozatím se nám nikdy nepodařilo přivézt do sedmi měst performery ze tří kontinentů najednou,” uvádí Svahilec.

Yuri Miki se podílela na organizaci největšího festivalu poezie v Japonsku a současně je také ředitelkou tamní národní organizace slam poetry. Společně se Simonem Savoginim, Ignaciem Perinim a Anatolem Svahilcem absolvovali během loňského října několik vystoupení v Latinské Americe. Právě během měsíčního cestování si navzájem nejen předávali zkušenosti, ale především vymýšleli možnosti další spolupráce.

A právě přítomnost tří zahraničních umělců posune každý večer do jiné dimenze. “Vlastně to nebude jen všichni proti všem, ale zároveň česká scéna versus ta světová. A o vítězi samozřejmě nerozhodne nikdo jiný než diváci,” dodává Svahilec, který se zahraniční trojkou absolvuje nejen jednotlivé exhibice, ale také je provede českými městy.

O slam poetry 

Žánr vznikl v polovině 80. let 20. století v USA a rychle se rozšířil po celém světě. Je definován jako performativní žánr přednesu autorské poezie a svým formátem osciluje mezi uměleckými obory dramatické recitace, storytellingu a stand-upu. V současnosti se v Česku pořádají pravidelné exhibice ve všech krajských a dalších zhruba 30 městech. Každý rok probíhá také mistrovství republiky za účasti bezmála tisíce diváků. Žánr bývá zastupován na největších kulturních festivalech (Colours of Ostrava, MFF Karlovy Vary, Letní filmová škola, Banát a další). Scénu tvoří zhruba stovka aktivních tvůrců působících po celé zemi.

Vstupenky v předprodeji

Praha: https://bit.ly/3UmGUqp
Plzeň: https://bit.ly/3U3SaGM
Brno: https://bit.ly/3Q46Apd
Vstupenky na ostatní exhibice budou v prodeji na místě.

Přehled všech událostí

23. dubna 19:30 / Praha, Rock Café

24. dubna 20:00 / Plzeň, Anděl Music Bar

26. dubna 18:00 / Liberec, Krajská vědecká knihovna

28. dubna 19:00 / Tábor, Divadlo O. Nedbala

29. dubna 19:00 / Brno, Káznice

30. dubna 20:00 / Olomouc, Červený kostel VKOL

3. května 19:00 / Uherské Hradiště, Café Portál