středa
26. ledna 2022
svátek slaví Zora

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Hithit spouští Antivir, rychlou pomoc pro živnostníky

ČR Česko-slovenská crowdfundingová jednička na trhu Hithit.cz reaguje na koronavirovou situaci mezi českými a slovenskými živnostníky. V pondělí 23. 3. spustila speciální program Hithit Antivir, ve kterém můžou ve velice rychlé době získat peníze od svých minulých, současných i budoucích zákazníků. „Prolomili jsme všechna pravidla a formality, které jsme doteď od projektů vyžadovali. Jsme připraveni pomoct všem, kdo to v souvislosti s COVID-19 potřebují,“ říká Aleš Burger z Hithit.cz. Tyto peníze navíc nemusí nikomu vracet.


 

Autor článku: 
Petr Hanzel

Hithit.cz pružně zareagoval na kritickou situaci mezi českými a slovenskými živnostníky, kteří v důsledku pandemie a vládních opatření museli dočasně zavřít podnikání. Oslovuje podnikatele z turistického ruchu, majitele restaurací, bister, kaváren, ubytování, kadeřnictví, barber shopů, lidi, které živí kultura, sport, provozující wellness a všechny ostatní, kteří byli ovlivněni nouzovým stavem.

Do programu už se zapojují první podnikatelé. „Všem se budeme věnovat přednostně, jejich projekty spustíme do 24 hodin, pomůžeme jim s přípravou, netrváme na tom, aby nám dodali video, širokou paletu odměn, projekt můžou dokončit ve zkrácené době 14 dní a mají možnost si nastavit nižší cílovou částku než 50 tisíc korun,“ vypočítává Aleš Burger rozdíl oproti běžným formalitám na Hithit.cz.

Narozdíl od státních ekonomických návrhů na zmírnění dopadů krize peníze získané na Hithitu živnostníci nebudou muset vracet. Musí ovšem dostát svým závazkům vůči podporovatelům, zákazníkům. Prostředky z Hithitu můžou mít do jednoho měsíce od založení projektu.

Crowdfundingový portál Hithit.cz od spuštění v roce 2012 pomohl na svět tisícům projektů. Tenisky Bohempia vybraly téměř čtyři miliony korun, divadlo Jatka78 skoro dva a půl milionu korun, projekt Bezobalu přes milion korun, botoponožky Skinners získaly také přes milion korun. Na Hithitu není neúspěšná kategorie, zalistování je zadarmo a tvůrci riskují pouze úspěch.

„Protože si nesmírně vážíme nasazení zdravotníků, za každých sto korun pro živnostníky pošleme dvě koruny společnosti pro boj s plicní rakovinou Oxyprotect, která nakupuje lékařům přístroje a vybavení nezbytné pro léčbu COVID-19,“ zavazuje se za společníky firmy Aleš Burger.

 

Jak funguje Hithit?

  • Jako předprodej zboží a služeb
  • Komunitní financování - lidé po malých sumách dělají velké věci
  • Všechno, nebo nic - pokud v daném čase nevyberete alespoň 100 %, peníze vrátíme, odkud přišly, a za službu neplatíte

 

Další detaily najdete na www.hithit.cz/antivir

 

Harry Potter v 3D tisku - 20. výročí od první filmové klapky

Autor článku: 
Městská knihovna v Hradci Králové

HRADEC KRÁLOVÉ: Zavzpomínejte s námi v lednu a únoru na potterovskou ságu u příležitosti 20. výročí první filmové klapky nebo se jen přijďte seznámit s 3D tiskem. Ponořte se s námi do světa magie a kouzel! Navštivte naši tajemnou komnatu – jedinou 3D dílnu, kde si můžete vytvořit vlastní kouzelnou hůlku, originální záložku s relikvií smrti či jiný doplněk nezbytný pro správného kouzelníka či kouzelnici. Potřebná zaklínadla nutná pro správný chod 3D tiskáren vám ochotně vyzradí zkušení lektoři čar a kouzel.

Kdo nechce kouzlit, může se jen dívat a seznámit se tak s 3D modelováním a tiskem samotným. Tiskneme z odbouratelného plastu (PLA) každé pondělí od 14 do 18 hodin. Možnost rezervace času tiskárny v rezervačním systému: mestska-knihovna-hk.reservio.com. Případné dotazy směřujte na e-mail: 3dtisk@knihovnahk.cz

Slovenský institut v Praze představuje výstavu úspěšné fotografky EVELYN BENČIČOVÉ: ARTIFICIAL TEARS

PRAHA: Slovenský institut v Praze představuje novou výstavu úspěšné slovenské fotografky EVELYN BENČIČOVÉ: ARTIFICIAL TEARS, která se uskuteční od 11. 2. - 31. 3. v galerii Slovenského institutu, nám. Republiky 3, Praha 1. Fotografický projekt Evelyn Benčičové vznikl v roce 2017 jako reakce na téma „Jaký je rozdíl mezi člověkem a strojem?“.

od 11.02.2022 do 31.03.2022
Autor článku: 
Slovenský institut Praha / Slovenský inštitút v Prahe

Již několik desetiletí stroje prosazují svou nadřazenost nad lidmi. Často se ukázalo, že jsou výkonnější, rychlejší a efektivnější. Přesto se myšlenka vědomého systému v lidské představivosti stále vznáší jako katastrofický model, který staví stroje do přímé konkurence s našimi nestabilními a smrtelnými těly a myslí. Více než automatizace se obáváme autonomie - vize, že technologie, která byla vždy nadstavbou člověka, získala svůj vlastní účel a zdědila lidské touhy po nadvládě a kontrole.

Výstava zobrazuje okamžik nejistoty, odcizení při plnění těch nejvšednějších úkolů. Pohled do okamžiku, ve kterém se rozbije dokonalý model a odhalí se smysl, nebo spíše nesmyslnost vlastního jednání. Nejde nutně o vizi budoucnosti, v níž stroje jednají jako lidé, ale spíše o obraz světa, v němž lidé jednají jako zautomatizovaní činitelé. V honbě za dokonalostí v podobě efektivity není místo pro nejistotu, vzájemnou závislost nebo nejednoznačnost. Rozpor mezi myšlením a imitací, funkčností a inteligencí, vynechává lidský faktor z rovnice. Možná jsme v mnoha ohledech přerostli své vlastní vynálezy, ale ještě jsme nepřerostli sami sebe.

Vernisáž výstavy se uskuteční 10. února 2022 v 18:00 ve Slovenském institutu.

 

EVELYN BENČIČOVÁ (1992, Bratislava)

Evelyn Benčičová je vizuální umělkyně, která se specializuje na fotografii a uměleckou režii.
Ve své tvorbě vychází ze svého vzdělání v oblasti výtvarného umění a studií nových médií na University for Applied Arts ve Vídni. Ve své praxi spojuje akademický výzkum se zájmem o současnou kulturu a vytváří tak jedinečný estetický prostor, v němž se konceptuální setkává s vizuálním.

Její fotografie se vyznačují estetickou sterilitou, podbarvenou poetickým podtónem nadčasové touhy. Pohrává si s divákovým vnímáním a láká ho do tajného labyrintu své imaginace. Její znepokojivě krásný vizuální jazyk a vymytá barevná paleta zasazená do podivně symbolického prostředí umožňují hluboké zkoumání témat, která její obrazy posouvají daleko za hranice toho, co odhalují na první pohled.

V roce 2016 získala Benčičová prestižní ocenění Hasselblad Masters a Broncolor GenNext. Dostala se také do užšího výběru a na ocenění LensCulture, Independent Photographer, Gomma Grant, Life Framer a OFF Festival. Její módní film Asymptote (2016), který vytvořila společně s Adamem Csoka Kellerem, získal cenu za nejlepší nový módní film na Fashion Film Festival Milano 2017 a byl uveden na SHOWstudio Fashion Film Awards, Austrian American Short Film Festival a na A Shaded View on Fashion Diane Pernet.

Evelyniny komerční a umělecké práce se objevily například v časopisech Vogue Portugal, Vogue Czechoslovakia, Vogue Korea, ZEIT Magazine, The Gentlewoman, ELLE, Dazed & Confused, GUP, HANT a Metal Magazine. Její práce byly publikovány v prestižních mezinárodních fotografických knihách a na několika online platformách, jako jsou Juxtapoz, iGNANT, Fubiz media, a účastnila se samostatných i skupinových výstav ve Stockholmu, Londýně, Paříži, Berlíně, Vídni, Miláně, Amsterdamu, Praze a Římě.

https://slovenskyinstitut.cz

Rychta na Střídačku! Ateliér Rychta dočasně hostuje v Malé sportovní hale

PRAHA: Ateliér Rychta, který v létě oslaví jeden rok od svého slavnostního otevření po rekonstrukci v prostorách budovy bývalé restaurace U Primasů, bude v následujících měsících hostovat v denních hodinách v Malé sportovní hale z důvodu rekonstrukce a dostavby levého křídla Průmyslového paláce. Večerní program, který se rozběhne na jaře, bude v Ateliéru Rychta probíhat beze změn.

Autor článku: 
PROTEXT

Rychta na Střídačce

Od poloviny ledna jsou všechny aktivity Ateliéru Rychta v denních hodinách přesunuty do Malé sportovní haly z důvodu rekonstrukce a dostavby levého křídla Průmyslového paláce, která bude započata v nejbližších týdnech. „Rychta má za sebou bezmála jeden rok od svého otevření a my načínáme úspěšně druhé pololetí odpoledních kurzů pro děti i víkendových workshopů pro celou rodinu. Vzhledem k dostavbě levého křídla Průmyslového paláce jsme denní program na několik následujících měsíců přesunuli do Malé sportovní haly, a to zejména z bezpečnostních důvodů. Rychta na Střídačce, jak jsme si toto dočasné řešení na-zvali, bude probíhat pouze po nezbytně nutnou dobu s tím, že večerní program bude v maximální možné míře zachován na Rychtě,“ komentuje dočasné řešení ateliéru Rychta Daniel Netušil, programový ředitel.

Druhé pololetí odpoledních kurzů pro děti

Od 21. února startuje druhé pololetí odpoledních kurzů pro děti s tím, že děti, které již navštěvovaly kterýkoli z kurzů, mohou pokračovat ve stejných časech, nebo si zvolit nové aktivity.

Otevřeny budou opět oblíbené kroužky fotografie, Cirk La Putyka Akademie, experimentální výtvarka, 3D tisk a vynálezy nebo Ty-Já-Tr. Na technicky založené milovníky barevných kostiček čeká zbrusu nový kurz LEGO inženýři, který nabídne stavění bez návodů, základy programování nebo zátěžové testy vlastních lego konstrukcí.

21. února 2022 - 20. června 2022

Ty-Já-Tr, 6–10 let, pondělí 14:30–16:00

21. února 2022 - 20. června 2022

Experimentální výtvarka, 6–11 let, pondělí 16:30–18:00

22. února 2022 - 21. června 2022

Cirk La Putyka Akademie, 3–6 let, úterý 13:30–14:15

22. února 2022 - 21. června 2022

Cirk La Putyka Akademie, 7–9 let, úterý 14:30–15:30

22. února 2022 - 21. června 2022

Cirk La Putyka Akademie, 10–13 let, úterý 16:00–17:30

23. února 2022 - 22. června 2022

LEGO inženýři, 7–12 let, středa 14:00–15:30

23. února 2022 - 22. června 2022

3D tisk a vynálezy, 9–13 let, středa 16:00–18:00

24. února 2022 - 23. června 2022

Fotografie, 9–14 let, čtvrtek 16:30–18:00

a další…

Přehled všech kurzů a přihlášky najdete na: www.navystavisti.cz/odpoledni-kurzy

 

Víkendové workshopy pro celou rodinu

Od února do června poběží na Střídačce pravidelné víkendové workshopy pro celou rodinu. Workshopy nabídnou oblíbené aktivity jako kutilství, divadlo, fotografování, výtvarku a další aktivity pro šikovné ruce.

Kutilové na Výstavišti

Máte nápad a základní materiál na jeho výrobu, ale nemáte ty správné nástroje a prostředky pro jeho zhmotnění? Řešení najdete v otevřené dílně na Střídačce. Přijďte si každou sobotu vyrábět a kutit ze dřeva, kovu, plastu, ale třeba i betonu nebo jiných materiálů. Přetavte své nápady v reálné předměty. První workshop proběhne 5. února 2022 od 10.00 do 13.00 hodin.

Do divadla? Na Výstaviště!

Interaktivní divadelní podívaná pro děti, která bude bavit i rodiče (bude probíhat pravidelně každou lichou sobotu na Střídačce), proběhne 5. 2. 2022 od 15.00 do 17.00 hodin. První představení pod názvem „Knihoborec obecný aneb Kde je ta knížka?“ nabídne divadelní spolek Ty-já-tr. Délka představení spolu se čtenářským workshopem je 120 min a je určeno pro děti od 6 let.

Více na: https://ty-ja-tr.cz/hry/knihoborec-obecny-aneb-kde-je-ta-knizka

Další workshopy najdete na: www.navystavisti.cz/vikendove-workshopy

Ze zdejšího kraje sálá nezničitelnost

BROUMOV: V úterý 25. ledna od 17.30 hod se v Městské knihovně uskuteční Literární Café –beseda s překladatelkami a aktuálními rezidentkami klášterního Literárního domku Vlastou Dufkovou a Magdalenou Štulcovou. Při této příležitosti s nimi vedla rozhovor Michaela Plchová.

25.01.2022
17:30
Autor článku: 
Michaela Plchová

Jste na Broumovsku poprvé? Jak se vám zde líbí v zimním období?

VD: Poprvé určitě ne, mám k tomuhle kraji vztah od dětství, protože jsem velkou část prázdnin trávívala v chalupě po pradědečkovi z druhé strany Jestřebích hor. Nikdy se to neobešlo bez pěší túry na Skály a Ostaš, občas až na Hvězdu. (Zpátky jsme ovšem jeli vlakem s dobrodružným přestupem mezi náchodskou a trutnovskou tratí. Byla to pro mne jedna z dětských záhad, jak je možné zvládnout pěšky něco, co se dopravním prostředkem překonává tak složitě.) Můj muž je zase z kopců nad Babiččiným údolím, takže aspoň na dohled Boru se držím pořád.

Pak je tu ještě nepominutelný aspekt špičkových nakladatelů, kterým tenhle kout Čech svědčí podobně jako skalám a spisovatelům.

Zima je tady tím nádhernější, že tu není turistický provoz a já se tu cítím – s trochou sobecké nostalgie – o to víc doma.

MŠ: Jsem tady podruhé. Byla jsem tu už loni v lednu a natolik se mi tady zalíbilo, že jsem se zkusila přihlásit znovu. A měla jsem štěstí. Zimu jako takovou vůbec nemám ráda. Ale tady v Broumově mi kupodivu nevadí, a když napadne trocha sněhu, je to dokonce krása. Snažím se práci střídat s pohybem venku a musím zkonstatovat, že obě činnosti si vzájemně velmi prospívají. Genius loci tohoto kraje, blízkého okolí města, na mě velmi silně působí. Je to dramatický kraj, všude jsou pozůstatky zlých časů, ale z krajiny také sálá nezničitelnost. Takové zážitky z procházek pak posilují i mou práci.

 

Působí na vás prostředí broumovského kláštera inspirativně?

VD: Nesmírně. Když pominu přízemně praktické zázemí, protože se na rozdíl od vlastní chalupy nemusím starat o topení nebo haprující připojení na internet, inspirativní je už oproštěnost a současně velkorysost zdejšího životního prostoru. Mohu se tu plně soustředit na práci, která je svou povahou mravenčí a samotářská, a současně mít před očima esteticky i duchovně impozantní výsledek lidského snažení. Taky proto jsem neváhala, když mi byla nabídnuta možnost jet sem v zimě už podruhé.

MŠ: Nevím proč, ale ano. Vyhlídka z jednoho okna do dálky na kopce a z druhého na impozantní, již obnovenou část fasády kláštera člověka tak nějak ukotvuje v prostoru světa a běhu času. Daří se mi tu udělat mnohem víc práce než doma, kde mě hektický způsob života všude kolem víc rozptyluje.

 

Prozradíte čtenářům, na čem v Literárním domku pracujete?

VD: Překládám, a ještě nějaký čas budu, jeden z vrcholů brazilské literatury druhé poloviny 20. století. Jde o kompozičně i jazykově náročný čtyřsetstránkový román Avalovara Osmana Linse, srovnatelný s vrcholnými díly literatury hispanoamerické, jako je třeba Nebe, peklo, ráj Júlia Cortázara. Když se nakladatelství Rubato podaří jej vydat, pomůže to dalším významným dílkem poopravit náš náhled na latinskoamerický kontinent, do něhož literární brazilská portugalština plným právem patří. Takže pozor, Brazílie není jen úkaz Paulo Coelho: právě Osman Lins se řadí k těm, kteří sice neoslovují většinové publikum, zato posouvají literaturu dál a plně zaslouží srovnání s velikány jako Borges, Cortázar či García Márquez.

MŠ: Dokončuji tady překlad knížky mladé rakouské autorky Cornelie Travnicek. Je to nesmírně křehký příběh několika opuštěných chlapců, kteří žijí v primitivních podmínkách kdesi uprostřed řeky na skrytém ostrůvku a bezcitný, surový dospělý je využívá jako kapesní zloděje. Za odměnu děti dostávají pár drobných z toho, co nakradou, a k tomu malé sáčky „andělského prášku“ – syntetické drogy pro dobrou náladu. A vlastně i pro přežití. Je to příběh dětí na úplném dně, přesto na čtenáře působí něžná dětská bezelstnost, důvěřivost a fantazie. Kniha vyznívá křehce, navzdory přímé konfrontaci s hrubostí a brutalitou. Je to v podstatě obraz naší západní společnosti, na jejíž jedné straně vládne sobecký, až sociopatický přístup k životu, na straně druhé vyzařuje empatické vnímání světa – a mezi tím, pro stále přítomnou mlhu to nevidíme, žijí osamělé děti. Knížka vyjde na podzim v nakladatelství Prostor.

 

Bez čeho se překladatelka neobejde?

VD: Bez češtiny.

MŠ: Pro mě je důležitý vnitřní klid, abych se mohla doopravdy pohroužit do jazykového prostředí autora, jehož právě překládám. A nejednou už mi pomohl polibek Múzy, všeptla mi řešení, které bych sama asi nevymyslela. I ona je pro mě nepostradatelná a hýčkám si ji. A pak také počítač, tiskárna a papíry. Všechny překlady si několikrát tisknu a opravuji, dokud mě poslední verze neuspokojí natolik, abych ji mohla předat do rukou redaktora nebo redaktorky.

 

Na co se mohou těšit návštěvníci úterního Literárního café v Městské knihovně?

VD: Třeba na povídání o neviditelnosti překladatele a smrtelnosti překladu nebo o úloze redaktora, a jak to souvisí s novodobým mnišstvím. Dozvědí se, proč se v překladu Hrabala do portugalštiny pasou uši v zeleném háječku, jak se překládají ošemetná slova a jak to přijde, že jsou některá slova sprostá, i když jak kde a kdy, jestli se vůbec překládají slova nebo je to trochu jinak, a co si v překladu počít s cizím jazykem v rámci jiného cizího jazyka. Uvidíme, co stihneme.

MŠ: Domluvily jsme se s kolegyní Vlastou Dufkovou, romanistkou, s níž sdílím literární domek, že na setkání v broumovské knihovně se pokusíme přiblížit čtenářům překladatelské povolání, zejména nejrůznější jazyková úskalí, která musíme zdolávat při překládání z jednoho jazykového kontextu do druhého. Promluvíme o hledání, jak navodit českému čtenáři pocit, který by se co nejvíc přiblížil atmosféře knihy v autorově domovině. Na několika úryvcích ze svých překladů ukážeme, že překládání rozhodně není nahrazování jednoho slovíčka slovíčkem jiným.

 

Pořádá Vzdělávací a kulturní centrum Broumov ve spolupráci s Českou obcí překladatelů a Městskou knihovnou v Broumově.

 

Vlasta Dufková – překladatelka z francouzštiny a portugalštiny, básnířka. Dlouhá léta pracovala jako redaktorka v nakladatelství Odeon, Mladá fronta a Paseka. Je autorkou básnické sbírky Čistec (1998) a prózy Bílé na bílém / Supinum (2000). V roce 2009 obdržela za svůj překlad knihy Burití od brazilského spisovatele Joao Guimaraes Rosa Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší překlad zahraničního literárního díla do češtiny.

Magdalena Štulcová – překladatelka z němčiny a dramaturgyně. Věnuje se zejména moderní beletrii a non fiction. K nejzajímavějším autorům, jejichž knihy často jako první zprostředkovala českým čtenářům, patří např. Josef Winkler, Zoë Jenny, Ralph Dutli nebo Max Frisch. V roce 2011 jí byla za překlad Josefa Winklera udělena rakouská Překladatelská prémie. Za překlad knihy Poslední cesta Chaima Soutina získala v roce 2017 Tvůrčí ocenění Obce překladatelů a v roce 2018 jí bylo uděleno Uznání Dilia za celoživotní činnost.

Audioknihy jsou stále oblíbenějším prostředkem, jak se vyrovnat se stresem

ČR: Výsledky 8. ročníku Velkého audioknižního průzkumu ukazují, že Češi čtou díky audioknihám více, nejraději používají mobilní aplikace a audioknihy jim pomáhají řešit stres.

Autor článku: 
ČTK

50 % lidí čte díky audioknihám více než dřív

21 % lidí si v loňském roce poslechlo více než 21 audioknih

48 % lidí poslouchá audioknihy v klidu doma

77 % lidí poslouchá audioknihy na mobilu nebo tabletu

Povědomí o audioknihách z roku na rok stoupá, pro mnohé čtenáře jsou však stále neobjeveným médiem - v loňském roce se s nimi seznámilo celých 13 % respondentů.

Pro zkušené posluchače se z nich naopak už dávno stal společník na každý den. 50 % respondentů uvedlo, že díky audioknihám přečte ročně mnohem více knih - společně s poslechem audioknih celá čtvrtina respondentů přečetla v loňském roce více než 21 knih.

Audioknihy pomáhají lidem v nejisté době nalézt klid. Dle výsledků Velkého audioknižního průzkumu řadě respondentů audioknihy pomáhají vyrovnat se se stresem a na chvíli zapomenout na problémy. Nejvíce lidí si poslechem audioknih zpříjemňuje domácí práce (21 %), ale velká část je také poslouchá při čistém odpočinku (12 %), na procházkách (9 %), nebo jim pomáhají usínat (14 %). Stále také velká část poslouchá na cestách (15 %).

V souboji mezi digitálním downloadem a audioknihami na fyzických CD i díky vlivu současné pandemie zvítězilo stahování. Z toho také plyne, že už celých 77 % všech respondentů využívá k poslechu audioknih své mobilní zařízení, z čehož 56 % preferuje specificky audioknižní mobilní aplikace.

O odpočinkovém využití audioknih svědčí i vyhledávané žánry - nejoblíbenějšími i nejprodávanějšími audioknižními žánry jsou detektivky a thrillery. Následují je kategorie fantasy, historie a humor.

Kompletní výsledky Velkého audioknižního průzkumu 2021 najdete na doplnit adresu

O průzkumu: Velký audioknižní průzkum, který každoročně pořádá společnost Audiolibrix, si klade za úkol zmapovat jak audioknížní trh, tak návyky samotných posluchačů. 8. ročníku se zúčastnilo 4910 respondentů, čímž si drží pozici největšího audioknižního průzkumu jak u nás, tak v celé Evropě.

O společnosti Audiolibrix: Audiolibrix je jedním z největších digitálních distributorů audioknih, který provozuje stejnojmenný e-shop s možností výhodného předplatného a komplexním věrnostním programem. Velký audioknižní průzkum realizuje již od roku 2014.

Krvavý Váchal v Jičíně

JIČÍN: Na začátek roku jsme spolu s Regionálním muzeem v Litomyšli připravili výstavu Krvavý román Josefa Váchala. V rámci výstavy se uskuteční loutkové představení Krvavý román, které v sobotu 5. 3. od 19.00 v Konferenčním salonku zahraje divadelní spolek Lokvar. Lístky budou k zakoupení na pokladně muzea.

od 21.01.2022 do 06.03.2022
Autor článku: 
Jana Schlesingerová

Krvavý román je nejznámějším a nejčastěji vydávaným Váchalovým tiskem. Román se dočkal dvou vydání: v roce 1974 a v roce 1990. Širokému publiku jej dodnes přibližuje filmová verze Jaroslava Brabce z roku 1993 a mnohá divadelní zpracování.   

V tiráži Váchal shrnuje veškeré důležité informace týkající se díla, dočteme se například o počtu ilustrací, nebo i to, jak dlouho knížka vznikala: „Tento román satirický a groteskní, dokončen byl v říjnu, roku 1924. Tuto kmihu s 11 starými a 68 původními dřevoryty, vysázel bez rukopisu, vytiskl během osmiset hodin a vydal v 17 exemplářích Josef Váchal, dřevorytec ve Vršovicích, čp. 648.“

Váchal Krvavý román sepsal a vytiskl v roce 1924 v počtu 17 číslovaných výtisků. Kořeny Váchalova zájmu o krváky se však táhnou o desetiletí dříve, už v roce 1903 Váchal vydával reklamy na tyto knížky a posléze je začal nakupovat. Díky Váchalovým deníkům dnes víme, že první román zakoupil 18. 11. 1915. Jednalo se o román Černý papež a Váchala přišel na 2 koruny 50 haléřů, další krváky následovaly. Z dopisu otci. „… Když jsem počátkem prosince vlekl z Hynkova nakladatelství (cha, jak vás pomalu připravuji na nejhorší!) balík deseti starých krvavých románů, poskakoval jsem veselostí a bylo mně nevýslovně blaze, když jsem si uvědomil, že není na světě šílence podobného… Koupil jsem tento pro mě nevýslovně vábný plevel za cenu starého papíru a s lačností hyeny požíral jsem tyto zdechliny literární…“ Během let se Váchalova sbírka krváků rozrostla na 97 kusů. I když své nasbírané knihy byl nucen čas od času prodat, krvavé romány si ponechal i po přestěhování do Studeňan. Ve Váchalově pozůstalosti se jich zachovalo 55.  

První část Krvavého románu tvoří „odborná“ obhajoba existence lidových, tak zvaných krvavých neboli kolportážních románů, druhou pak Váchalem sepsaný vlastní krvavý román. Váchalův pokus o ideální krvavý román po obsahové i formální stránce vychází ze žánru krváku, avšak inspirují ho i další literární žánry. V románu postupně roste míra konkretizace, stáváme se svědky skutečných událostí, setkáváme se se skutečnými lidmi, např. Annou Mackovou (slečna Kocourková), Josefem Portmanem (hrabě Portmon) a Váchalem samotným hned ve třech postavách (Mistr z Vršovic, malíř Fragonard a redaktor Paseka).  

Na velkoformátových tiscích se seznámíte s Váchalovým krvákem, zároveň se dozvíte i o historii kolportážních (krvavých) románů. Součástí výstavy je faksimile tohoto jedinečného díla.  

 

Výstavu můžete navštívit od 21. ledna do 6. března 2022.

Nová sezóna v novém iVysílání: Česká televize představuje další webseriály

ČR: Hraný dramatický seriál z prostředí střední školy, hovory o rodičovství vedené nekorektně a s humorem, dokumentární série ukazující proces novinářské práce oceňovaných reportérek i zábavný pořad o sexu pro mladé lidi, kteří s touto sférou života teprve začínají. To jsou jen některé z novinek, které Česká televize na jaře nabídne exkluzivně v iVysílání. Diváci se dočkají i nových epizod sérií RapStory, Kritika budoucnosti a Do divočiny!

Autor článku: 
Karolína Blinková

„V prosinci jsme představili novou generaci iVysílání a s ní i tři nové, originální projekty určené pro webové publikum. Právě iVysílání je totiž platforma, která nám otevírá prostor k tomu, abychom divákům představovali nové žánry i témata a spolupracovali na nich s jinými než typicky televizními tvůrci. Tři progresivní novinky se nyní dočkají premiérových dílů a spolu s nimi představíme pořady další. Například vůbec první hraný webový seriál s názvem TBH o životě skupiny teenagerů, jejich rodičů i učitelů na jedné střední škole, který ještě před svou webovou premiérou zaznamenal několik festivalových úspěchů,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „Naše filmy a seriály ukazují, že umíme nacházet témata, která vyvolávají diskuzi a rezonují společností a umíme je zpracovávat formou, která diváky baví. Věřím, že nové projekty vhodně doplní nejen televizní nabídku, ale i náš obsáhlý archiv, který je v rámci českého prostředí zcela unikátní svým tematickým i historickým záběrem.

Nový seriál TBH vypráví o hledání hranic v bolestném světě dospívání a manipulativních sociálních sítích. V deseti epizodách líčí, jak nezdařený střelecký útok navždy ovlivní životy několika studentů jedné brněnské střední školy. „Dlouhodobě mne autorsky velice zajímá zlomové období mezi dětstvím a dospělostí, období, kdy člověk ještě nemá plně kontrolu nad okolnostmi svého života, ale zároveň už nese za své činy odpovědnost; když musí dělat rozhodnutí, která často zásadně ovlivní další život, ale přitom se ještě hledá a zjišťuje, kdo vlastně je a kým chce být – protože je to čas, kdy se ta osobnost ještě ‚vaří‘; když je vše intenzivní a fatální a na své otázky potřebujete odpovědi okamžitě,“ popisuje myšlenku vzniku seriálu jeho režisérka Lucia Kajánková.

Od dnešního dne je v iVysílání také prvních šest dílů cyklu Protivný sprostý matky, ve kterém se hovoří o rodičovství upřímně, otevřeně a s nadhledem. Jednotlivé díly otvírají i mnohdy bolavá témata, o nichž se v různém kontextu a diskuzích stále ještě většinou mlčí. „Natáčení mě provázelo jak těhotenstvím, tak prvním rokem rodičovství a pomohlo mi uvědomit si, že nejlepší bude nesnažit se o dokonalost nebo správnost, ale hledat si pro sebe a své dítě vlastní originální cestu. V tom asi spočívá ten protivný sprostý směr, který chceme ostatním ukázat,“ uvádí průvodkyně pořadu, herečka Tereza Dočkalová.

Web České televize nabídne také dvanáctidílnou dokumentární sérii Novinářky. Ukáže proces novinářské práce u oceňovaných reportérek Jany Ustohalové, Hany Čápové a Saši Uhlové. „Přišlo mi, že sociální témata jsou v české žurnalistice upozaděná, stejně jako ty, které na nich pracují – skvělé české novinářky. Myslím, že vnášejí do společnosti empatický pohled na problémy těch nejzranitelnějších, a ještě jej umí dávat do podstatných kontextů. V hlavě se mi zrodila idea tyto ženy při jejich práci sledovat a dát divákům a divačkám možnost nahlédnout jim pod prsty, vidět, jak postupují, nad čím přemýšlí, na co se soustředí nebo jak komunikují,“ popisuje autorka projektu a režisérka Apolena Rychlíková.

Další z novinek, nazvaná Na záchodcích, je zábavným pořadem o sexu pro ty, kteří s touto sférou života teprve začínají. Dvě mladé ženy, Terézia a Zuzana, známé z podcastu Vyhonit ďábla, si spolu na záchodcích povídají o různých tématech týkajících se sexuality, intimity, tělesnosti a sebepřijetí. Vypráví své vlastní zážitky, občas si přizvou hosty, ale hlavně mluví vždycky na rovinu, normálně a přitom poučeně. Cílem je sexuální osvěta, ale i „vyhánění mýtů“ a probuzení přemýšlení u teenagerů například nad rolí sociálních sítí, mediálních ikon a pornografie v jejich životech. „Je skvělé, že se o těchto věcech mluví takhle otevřeně, a zároveň holky moderátorky obdivuji, že jsou schopny veřejně sdílet svoje zážitky,“ říká režisérka Erika Hníková.

Nová pokračování jsou připravena i k dokumentárním sériím Do divočiny! s Prokopem Pithartem, Kritika budoucnosti s Martinem Rotou a Patrikem Kořenářem a k RapStory, který doplní nový pořad Lekce rapu. Zatímco v deseti dílech RapStory promlouvají o vývoji žánru samotní aktéři dějin, Lekce rapu zasazuje tento příběh do širších souvislostí. Zachovává si odstup od historek a rivalit a nahlíží historii rapu obecnějším pohledem kulturní historie, který fenomén českého rapu posledních tří dekád vysvětluje i nezasvěceným divákům.

Nabídku webu ČT doplní i několik zahraničních online seriálu a premiéru bude mít i animovaná série Jak Vám mohu pomoci?, která je pilotním projektem spolupráce iVysílání se studenty filmových škol. Nové projekty si pro své fanoušky připravily i weby ČT art a Déčka.

 

Úspěšná edice e-knih z Bohumína pokračuje dalším titulem

BOHUMÍN: E-knihy z edice bohumínského spolku Maryška se těší oblibě. Dosud si je stáhlo přes 11 tisíc uživatelů. V nabídce jsou pohádky pro děti, skutečné životní příběhy, poezie i historický román. Čtenářsky nejúspěšnějším titulem je Mimi z Nového Bohumína, skutečný příběh židovské dívky, která přežila holocaust.

Autor článku: 
Bohumínský spolek Maryška

První e-knihu spolek Maryška vydal v prosinci 2017. Od té doby se nabídka rozšířila na 7 titulů, z toho 5 je ke čtení zdarma. Celkem tituly zaujaly čtenáře v 31 zemích světa. Letos přibude další publikace, elektronická verze knihy „Na křídlech vzpomínek“ přibližující osudy letců RAF za 2. světové války, kteří pocházeli z našeho regionu.

  

Ukazuje se, jak velký dosah mohou mít e-knihy, třebaže vydávané v malém regionálním vydání, díky jejich přístupnosti prakticky kdekoliv a kdykoliv. Stačí vhodné zařízení, jako je čtečka, mobil nebo tablet, a čas pro čtení,“ říká editorka e-knih Táňa Kaizarová ze spolku Maryška. Čtenáři si můžou e-knihy z Bohumína najít v Google Books na adrese https://books.google.cz/ a taky na webu www.maryska.cz.

 

E-knihy spolku Maryška evidují 11 383 stažení. Nejúspěšnějšími tituly jsou životní příběh Mimi z Nového Bohumína (5631 stažení) a humoristická „prknonovela“ bohumínské autorky Heleny Vambleki Červenkové Kdo má židli, bydlí (1743 stažení). „Když srovnáme například roky 2018 a 2019, pak meziroční nárůst byl skoro o tři tisíce stažení. Velmi nás těší, že čtenáře nabídka zaujala a zároveň je to motivace dále ji rozšiřovat,“ říká Táňa Kaizarová.

 

Nejvíce stažení bohumínských e-knih je čtenáři z České a Slovenské republiky, přes 11 tisíc. Na třetím místě pomyslné hitparády se překvapivě umístila Indie s 51 staženími. Následují například Velká Británie, Rusko, Řecko, Holandsko či Německo.

 

Bohumínský spolek Maryška

www.maryska.cz, www.facebook.com/salonmaryska

Evropská noc myšlenek 2022

PRAHA: Francouzský institut v Praze,  Francouzské velvyslanectví v České republice a Centrum současného umění DOX vás zvou ve čtvrtek 27. ledna 2022 od 18:30 do prostor DOXu na další ročník Noci myšlenek. Ta letošní se ponese ve znamení francouzského předsednictví Rady Evropské unie. 27. ledna 2022 se v celé Evropské unii uskuteční série debat o Evropě, na nichž se sejdou přední intelektuálové z oblasti umění, literatury, vědy, žurnalistiky a z řad občanské společnosti. V Praze se tato akce zaměří na téma svobody tisku v Evropě.

27.01.2022
18:30
Autor článku: 
Hugo ben Simhon/ika

Evropa je stále kontinentem, který je pro svobodu tisku nejpříznivější, tento fakt by ale neměl zastínit znepokojivý vývoj situace evropských novinářů v posledních několika letech. Rok 2015 byl poznamenán útokem na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, při němž přišlo o život osm novinářů. V roce 2017 byla na Maltě zavražděna investigativní novinářka Daphne Caruana Galiziová. V roce 2018 zemřel slovenský novinář Ján Kuciak a v roce 2019 severoirská novinářka Lyra McKeeová, která byla zastřelena při reportáži o nepokojích v Londonderry/Derry...

Dnes je riziko odklonu od této příznivé situace vnímáno jako reálné. Svoboda tisku je skutečně v programu evropských institucí na prvním místě. Všude v Evropě se musí mobilizovat celá společnost, aby bylo zajištěno, že novináři budou moci vykonávat svou profesi v naprostém bezpečí.

Diskuse za mimořádné účasti Matthewa Caruany Galizii, maltského novináře a ředitele Nadace Daphne Caruany Galiziové, a Pavly Holcové, investigativní novinářky. Diskusi moderuje Martin Ehl, novinář a publicista (Hospodářské noviny).

Matthew Caruana Galizia je maltský novinář a ředitel Nadace Daphne Caruany Galiziové. V roce 2018, po zavraždění své matky Daphne Caruany Galiziové, založil nadaci nesoucí její jméno. Od té doby Matthew Caruana Galizia a jeho rodina neúnavně bojují proti beztrestnosti a odhalují pravdu o smrti Daphne. Je držitelem ceny za svobodu tisku (Impact Award), kterou mu v roce 2018 udělila organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Pavla Holcová je investigativní novinářka (investigace.cz a Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP)). Do OCCRP nastoupila v roce 2013 jako regionální redaktorka pro střední Evropu. Je také zakladatelkou nezávislého média investigace.cz. Spolu se svým slovenským kolegou Jánem Kuciakem pracovala na odhalování vazeb mezi slovenskou vládou a italskou mafií. V listopadu 2016 byla Pavla Holcová zařazena mezi 100 tvůrců změn v Evropě („New Europe Changemakers“). V roce 2018 byla vybrána do iniciativy European Young Leaders.

Pavla Holcová a Matthew Caruana Galizia se podíleli na celosvětovém vyšetřování Panama Papers, za které Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů získalo Pulitzerovu cenu.

Debata proběhne se simultánním tlumočením do francouzštiny, angličtiny a češtiny.

Vstup volný v rámci kapacity sálu.

Ve spolupráci s Francouzským institutem v Paříži a Centrem současného umění DOX.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média