Knihy, literatura, média

Čím je publikace ojedinělá? Mimo jiné tím, že je výsledkem mezioborového výzkumu, který propojuje historii, orální historii a psychologii. Věnuje se změnám, kterými prošlo Československé vězeňství ve druhé polovině 20. století. Kniha se mimo jiné snaží odpovědět na následující otázky:

- Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo?

- Jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány?

- S jakými podmínkami se vězni museli vyrovnat?

- Jak personál přistupoval k odsouzeným a obhajoval použití disciplíny a těžké práce?

Pohledem vězňů i dozorců

 „Udělení Mezinárodní ceny Egona Erwina Kische si velmi vážím. Na projektu jsme spolupracovali několik let, takže je skvělé dostat prostřednictvím ocenění takovou zpětnou vazbu. Doufám, že i díky tomu se podaří naši práci šířit mezi širší veřejnost,“ říká oceněný Michal Louč, který je doktorandem oboru Soudobé evropské kulturní dějiny na FHS UK a doplňuje: Čerpali jsme z rozhovorů vedených nejen s politickými, ale i kriminálními vězni a samotnými pracovníky vězeňství. Právě ve snaze zohlednit perspektivy různých aktérů vidím jednu ze silných stránek publikace.“

O spoluautorovi Ceny E. E. Kische:  Mgr. Michal Louč je doktorandem na oboru Soudobé evropské kulturní dějiny (SEKD) Fakulty humanitních studií UK. Věnuje se mimo jiné problematice politických vězňů, vězeňství, orální historie a paměti.

O studijním oboru: Studijní program Soudobé evropské kulturní dějiny je v tuzemsku jediný historický obor, který tematizuje kulturní soudobé dějiny, nadto v evropském kontextu. Cílem oboru je vědecká příprava odborníků pro tematicky široce založený výzkum historie a kulturní historie včetně kulturního dědictví a tradic v období od roku 1918 až do nejaktuálnější současnosti. Prostorově obor tematizuje výměr Evropy včetně České republiky, resp. jejího předchůdce Československa. Více informací zde: https://fhs.cuni.cz/FHS-1577.html

O Mezinárodní ceně Egona Erwina Kische: Ta je od roku 1992 udělována českým a slovenským spisovatelům literatury faktu. Nadace byla roku 1990 založena Giselou Kischovou. Patronát nad cenou převzaly Obec spisovatelů a Asociácia organizácií slovenských spisovateľov. Cena je udělována na setkáních, organizovaných Klubem autorů literatury faktu.

Speciální zpravodajství z obou summitů zahájí ranní Studio 6, pokračovat bude až do pozdních nočních hodin. Kromě přímých přenosů z příjezdů delegací a zahájení jednání nabídne také prohlášení státníků či přenosy tiskových konferencí. Přímo na Hradě bude mít Česká televize své speciální studio, odkud odvysílá množství rozhovorů s hosty z řad bývalých premiérů, ministrů, poslanců, europoslanců, analýzy a komentáře i večerní souhrny dění. Hosty budou nejen politici a aktéři summitů, ale také představitelé kulturní a ekonomické sféry. Z Hradu provede diváky děním Michal Kubal a Martin Řezníček spolu s Barborou Maxovou.

Štáby České televize budou po oba dny sledovat i bezpečnost a dopravu v centru Prahy a prostřednictvím šesti zahraničních zpravodajů ČT také mezinárodní kontext summitu Evropského politického společenství i neformálního summitu Evropské rady.

Největší summit, který kdy Česká republika pořádala, se koná při příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie. České televizi připadá v rámci předsednictví také povinnost tzv. Host Broadcastera, tedy vysílatele, který poskytuje ve spolupráci s Evropskou vysílací unií (EBU) veškeré audiovizuální materiály živě i ze záznamu dalším domácím i zahraničním médiím Zejména čtvrteční summit je z tohoto pohledu co do rozsahu zatím jednou z nejnáročnějších operací svého druhu v historii České televize.  

Program speciálního vysílání ČT24:

ČTVRTEK 6. 10. 
Summit Evropského politického společenství

10.00-18.55    

Speciální vysílání – přímé vstupy z dění na Pražském hradě, exkluzivní hosté na Hradě, na balkonu Národního divadla i ve studiu na Kavčích horách

20.05-22.00

Speciál ČT – Summit Evropského politického společenství pohledem zahraničních zpravodajů ČT

22.00-23.00    

Události, komentáře – závěr setkání a jeho zhodnocení ve speciálním vydání pořadu s představiteli sedmi stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR

PÁTEK 7. 10.
Neformální summit Evropské rady

9.00-18.55

Speciální vysílání – přímé vstupy z dění na Pražském hradě, exkluzivní hosté na Hradě, na balkonu Národního divadla i ve studiu na Kavčích horách

20.05-22.00

Speciál – shrnutí obou summitů nejen pohledem českých europoslanců

22.00-23.00

Události, komentáře – rozhovor s premiérem Petrem Fialou, zhodnocení obou summitů českými komentátory

„Protagonisté, jejich blízcí i všichni ze štábu museli při natáčení udělat hodně proto, aby film vznikl, museli jít na hranu. Nejen kvůli napjatému rozpočtu, ale především proto, že jsme zvolili hodně autentickou formu dokumentu. Všichni jsme v nějaké formě šli s kůží na trh,“ říká režisérka Veronika Stehlíková, která mimo jiné před časem režírovala dokument Děti úplňku, o lidech s diagnózou těžkého autismu.

Film je víc než pouhá čísla o počtech nemocných

Kamera začala sledovat pacienty v roce 2018. Spolek ALSA, který pečuje o nemocné s ALS, vybral čtyři protagonisty - bývalého maséra české fotbalové reprezentace a tátu dvojčat Vladimíra, kuchařku, snowboardistku a rebelku Járu, mladého kadeřníka Tomáše a laborantku Alenku, která později zemřela. Před několika lety odešli z neurologie s papírem, který jim a jejich blízkým navždy změnil život. Přestože všem postupně dochází fyzická síla, o to více touží co nejlépe využít omezený čas, který zbývá. Hledají smíření, sami sebe, podnikají šílené akce, milují a jsou milováni. Jára, Alena, Vláďa a Tomáš ve filmu nešetří otevřeností ani humorem a ukazují, jak je možné v beznaději žít každým okamžikem. Autoři zachytili prvního respondenta Vláďu před čtyřmi lety, když ještě chodil. Až do letoška mohli sledovat, jak nemoc rychle postupuje, v současné době je již na vozíku a umělé plicní ventilaci.

„Jsou to lidé, s nimiž máme bližší vztahy a byli vybráni i tak, aby jejich příběhy byly různé, aby pocházeli z různých měst i sociálního prostředí. Díky tomu můžeme vidět i odlišné možnosti péče, které mají pacienti v Praze a mimo ni,“ vysvětluje ředitelka spolku ALSA Eva Bezuchová. Cílem filmu Naděje až do konce je otevřeně ukázat, co s nemocí zažívají nejen pacienti, ale i jejich okolí, a jak je péče v případě ALS fyzicky i psychicky náročná a jak se nemoci musejí všichni zcela přizpůsobit.

Producentka a spoluautorka filmu Andrea Papírková začala se spolkem ALSA spolupracovat již v roce 2016, kdy zjistila, co toto vzácné onemocnění, jímž v Česku trpí zhruba 800 lidí, obnáší. „Čísla nikomu nic neřeknou, proto jsem se rozhodla natočit příběhy lidí, jichž se nemoc dotýká. Aby veřejnost viděla, co se za zkratkou ALS skrývá. Jsme si vědomi toho, že film není kasovní trhák, ale chceme, aby se dostal nejen mezi veřejnost, ale i odborníky a studenty, aby viděli, jaká je ALS nemoc,” dodává producentka Andrea Papírková.

Autoři chtějí snímek představit také příští rok na festivalu Jeden svět a poté se bude vysílat i v televizi. Do budoucna by měl sloužit školám jako výukový materiál.

Snímek vznikl v koprodukci s Českou televizí. Generálním partnerem je společnost Fortuna, soukromá donátorka Jana Milerová, parterem je společnost BTL Medical Technologies a dárci HitHitu. Díky soukromým dárcům, kteří film finančně podporovali od samého počátku, mohli autoři filmu sledovat pacienty delší časové období a zachytit tak složitý vývoj této zákeřné nemoci.

INFORMACE O FILMU

Režie: Veronika Stehlíková

Kamera: Tomáš Svoboda

Střih: Katarína Buchanan Geyerová

Zvuk: Martin Stýblo

Producent: Andrea Papírková

Produkční společnost: Papírek Production s.r.o.

Koproducent: Česká televize, tvůrčí skupina Aleny Müllerové

Délka: 1:29.

https://www.alsfilm.cz/

Co je ALS

Amyotrofická laterální skleróza je neurologické onemocnění způsobující postupnou degeneraci buněk, které ovládají pohyblivost svalů. Nemocní přicházejí postupně o veškerý pohyb na těle, nakonec jim zůstávají pouze pohyby očí. To vše se děje při zachování psychických a mentálních schopností. Příčiny onemocnění nebyly zatím dostatečně objasněny. Nemoc může postihnout kohokoliv, doba přežití se udává mezi 3 až 5 lety po stanovení diagnózy. Prevalence onemocnění v České republice se odhaduje na 6 až 8 případů na 100.000 obyvatel. Jedněmi z nejznámějších pacientů byli astrofyzik Stephen Hawking, bývalý český premiér Stanislav Gross nebo fotbalista Marián Čičovský.

Čemu se věnuje spolek Alsa z.s.

Spolek ALSA je organizace sdružující pacienty a profesionály se zájmem o ALS. Jedná se o unikátní projekt, který realizujeme jako jediná organizace v České i Slovenské republice. Naším posláním je pomáhat pacientům poradenstvím, konzultacemi vhodných terapií, vytvořením specializované půjčovny pomůcek, rekondičními pobyty, výjezdy specialistů do domovů nemocných aj. Největším cílem projektu je vytvoření specializovaného centra pro tyto nemocné, jako je to v jiných zemích.

ČR: 21. září vyšlo letošní druhé číslo kronikářského zpravodaje. Hlavním tématem čísla je úvod k obecní kronice a zaznamenávání událostí mezinárodního, národního a regionálního charakteru. Uvnitř čísla také připomínáme všem čtenářům existenci profesní skupiny Kronikáři na sociální síti Facebook, kde si mohou on-line vyměňovat názory a
zkušenosti a navázat kontakt s kolegy kronikáři. Zpravodaj obsahuje celou řadu dalších rad, námětů a informací.

Nejste předplatiteli, přesto byste chtěli časopis získat? Zpravodaj vám rádi zašleme (50 Kč výtisk + 25 Kč obyčejné ekonomické poštovné s obálkou). O výtisk se můžete přihlásit na e-mailu redakce@kronikari.info, nezapomeňte do e-mailu napsat fakturační údaje.

 

Konference, na které se nespěchá. Takové je motto Broumovských diskusí, které počátkem listopadu pozvou do broumovského kláštera řadu inspirativních hostů z celé České republiky a letos nově i ze zahraničí. Mezi hosty bude i pětice prezidentských kandidátů.

Diskutovat se tentokrát bude na téma Solidarita a sounáležitost a na pódiu tak zazní mj. i tyto otázky: Cítíme evropskou sounáležitost? Kde jsou hranice solidarity? Jak funguje solidarita a sounáležitost v mezinárodních vztazích? Proč má solidarita omezeného trvání? Spojuje, nebo rozděluje solidarita společnost? Je solidarita přirozená lidská vlastnost? Jak souvisí solidarita s charakterem? Patří solidarita do politiky? Jak mohou politici přispět k pocitu sounáležitosti? Jakou roli hraje prezident v otázce solidarity a sounáležitosti?

„Téma solidarita a sounáležitost bylo v našem výběru na horních příčkách už déle, ale v březnu, kdy jsme téma definitivně potvrzovali, získalo kvůli agresi Ruska na Ukrajině určitou urgenci. Zároveň jsme si uvědomovali, že bude mít jiný význam v listopadu, po opadnutí až v té chvíli nevídané shody. Zároveň je to téma, které je aktuální po staletí i mimo kontext mimořádných aktuálních událostí a je třeba ho diskutovat, aby společnost mohla soudržně existovat s rozvíjet se,“ uvedl Jan Školník, zakladatel Broumovských diskusí a Agentury pro rozvoj Broumovska.

Svou účast již přislíbili tito hosté: Pavel Fischer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Josef Středula (kandidáti na prezidenta), Daniel Kroupa (politolog, pedagog), Mikuláš Kroupa (zakladatel a ředitel organizace Post Bellum), Karin Lednická (spisovatelka), Klára Šimáčková Laurenčíková (zmocněnkyně vlády pro lidská práva), Pavel Pola (rektor, kostel Pražského Jezulátka), Eugenie Číhalová (členka Rady vlády pro národnostní menšiny), Vojtěch Boháč (novinář), Jan Barta (investor, filantrop), Antonín Kokeš (podnikatel, filantrop) nebo Martin Vohánka (podnikatel, filantrop). Další jména jsou v jednání. Konferenci budou moderovat novináři Světlana Witowská, Michael Rozsypal, Veronika Sedláčková, Martina Mašková a Daniela Brůhová. 

Konference je přístupná veřejnosti, pro kterou bude připraven bohatý doprovodný program: koncerty Kristina Barta Quartet nebo Ivo Kahánka s laureátem mezinárodní soutěže Broumovská klávesa, prohlídka kláštera, ranní meditace, návštěva výstavy v Dětské galerii Lapidárium, společenská číše vína, mše v klášterním kostele či komentovaná prohlídka broumovské skupiny kostelů, která byla letos zapsána mezi národní kulturní památky.   

Vstupné na jednotlivé panely je 200 Kč, v nabídce je také zvýhodněný balíček na celý program konference nebo balíček na podporu konference. Vstupenky je možné koupit online na úvodní straně webu www.broumovskediskuse.cz. Konference se mohou zúčastnit také studenti středních a vysokých škol, pro které jsou vypisována pobytová stipendia. Podmínkou je napsání eseje a zaslání do 25. září. Z došlých esejí bude porota vybírat několik desítek těch nejzdařilejších.

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Hlavními partnery jsou Královéhradecký kraj, Jan Barta, Hobra – Školník, US Embassy, Raiffeisen Leasing, Konrad Adenauer Stiftung a Coca-Cola HBC Česko a Slovensko. Partnery jsou Podnikatelský klub Broumovska, Nadace OSF, Ztrade, Edumed, Saar Gummi, Martina Rosová, Grund, Centrum Walzel a Pixman. Hlavními mediálními partnery jsou Deník N a ČRo Plus, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník, Naše.broumovsko.cz a Místní kultura. Regionálními partnery jsou Strategická rada regionu Broumovsko, Benediktinské opatství sv. Václava, Maiwaldova akademie a Agentura pro rozvoj Broumovska.

Poprvé byla vyhlášena Design Cabinetem CZ v roce 2008. Navazuje však na soutěž, kterou organizovalo od roku 1991 do roku 2007 Design centrum České republiky. Mladí designéři všech typů škol soutěžili o Národní cenu za studentský design a o ocenění Vynikající studentský design a Dobrý studentský design.

V roce 2012 se soutěž stala mezinárodní. Další změna nastala v roce 2014, kdy se rozdělila na dvě části – na obory patřící pod oblast vizuální komunikace a oblast 3D designu. Soutěží nezávisle na sobě v bienálovém rytmu. Rok 2022 patřil pracím v široké škále vizuální komunikace (knihy, typografie, vizuální styly, aplikace, plakáty, ad.).

Letos se do soutěže přihlásilo 142 prací 163 autorů. Soutěžilo jich 117 prací. Do nominací postoupilo 63 prací. Porota posuzovala 9 prací v kategorii Aplikace, projekt, 26 prací v kategorii Kniha, 10 prací v kategorii Typografie, 10 prací v kategorii Vizuální styl a 8 prací v kategorii Plakát.

Soutěž je anonymní. Přihlášené práce hodnotily tři nezávislé poroty: mezinárodní univerzitní porota byla složena z pedagogů univerzit a vysokých škol, národní středoškolská porota z pedagogů středních a vyšších odborných škol a mezinárodní odborná porota byla složena z kurátorů muzeí, nezávislých expertů a nejlepších profesionálních grafických designérů ČR a zahraničí. Celkem hodnotilo studentské práce 38 profesionálních vysokoškolských a středoškolských pedagogů, grafických designérů, expertů a kurátorů designu. 

Poroty nominovaly v několikakolovém anonymním hodnocení k ocenění 63 prací. Národní cenu za studentský design 2022 *GRAND získala Kateřina Puncmannová z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, Národní cenu za studentský design 2022 *JUNIOR Konrád Karlík z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze. Excelentní studentský design 2022 si odnesli Alber Weis z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, Darjan Hardi z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a Tereza Janáková a Daniel Barek z Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Dvě tato ocenění putují do Polska – získala je Agnieszka Ejsymont a Iga Nawara z Akademie Sztuk Pięknych im. E. Gepperta we Wrocławiu.

Dobrý studentský design 2022 získali Dominika Hynková z Vysoké škole kreativních komunikací, Pavel Kuja a Michal Tůma z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Klára Daniová a Vendula Frydrychová z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlín, Emma Folprechtová a 25 studentů z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze a ze Slovenska Diana Mrázová z Vysokej školy výtvarných umení v Bratislavě.         

Vítězka mezinárodní soutěže o Národní cenu za studentský design 2022 *GRAND Kateřina Puncmannová z FDU LS) získává cenu Českých center (letenku a týdenní rezidenční pobyt v některé z evropských metropolí se sídlem Českých center), pobyt v letním ArtCampu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, voucher z IKEA ČR v hodnotě 6 000 Kč, voucher na knihy z produkce nakladatelského domu  Albatros Media v hodnotě 2000 Kč, roční předplatné časopisu Font a Brand & Stories a právo užívat značku Národní cena za studentský design 2022 *GRAND.  

Vítěz Národní ceny za studentský design 2022 *JUNIOR Konrád Karlík z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze obdržel pobyt v ArtCampu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, voucher z IKEA ČR v hodnotě 4 000 Kč, voucher z nakladatelského domu í Albatros Media. v hodnotě 2 000 Kč,, roční předplatné časopisů Font a Brand & Stories a právo užívat značku Národní cena za studentský design 2022 *JUNIOR.

Zvláštní ceny ve formě finančních odměn udělují v soutěži děkani a rektoři vzdělávacích institucí, profesionální sdružení, muzea a odborné časopisy. Cenu Design Exit udělil děkan Fakulty umění a designu Karolíně Pucholtové z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové ocenil práci Adriána Gubrici z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara si vybral čtyři práce – Konráda Karlíka z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze, Darjana Hardiho z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Adriána Gubricu z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně a Moniky Szlanty z Akademie Sztuk Pięknych w Warszawie z Polska.

Nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH udělila tři ceny – Dianě Mrázové z Vysokej školy výtvarných umění, Adriánu Gubricovi z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně a Marii Stavniichuk z Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem.  

Nadace českých výtvarných umělců ocenila práci Barbory Němcové a z Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem a Adriána Gubrici z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně.

Asociace užité grafiky a grafického designu si vybrala dvě práce - Barbory Němcové a Katrin Bittnerové z Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem.

Brněnské studio ATAK Design si stejně jako ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze ocenily japonskou práci Huang YaLi z Joshibi University of Art and Design.

Nakladatelství Albatros Media, a. s. vybralo k vydání knihu Marta Kelbla z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.   

Cenu veřejnosti *GRAND získala Vendula Frydrychová z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, Cenu veřejnosti *JUNIOR Emma Folprechtová z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické, Hellichova, Praha.

Grafický vizuální styl soutěže a katalogu je týmovou prací studentů Ateliéru vizuální komunikace z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara pod vedením doc. akad. mal. Františka Stekera.

Soutěž a výstavy mohly proběhnout díky finanční podpoře Nadace Jablotron a Grund, materiálové podpoře firem Česká centra, ATAK Design, Albatros Media a. s., Nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH, DEPO2015 a Design Cabinet CZ. Svými produkty podpořily studenty nakladatelský a vydavatelský dům Albatros Media, Galerie České spořitelny, Galerei GAFA, kreativní prostor DEPO2015, studio Design ATAK, Design Cabinet CZ, firma IKEA, Nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH a časopisy Font a Brand&Stories.

Stážemi podpořili studenty Česká centra, ArtCamp Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a brněnské studio Design ATAK.

Se soutěží je spojená výstava NOMINACE!!!, která proběhla v kreativním prostoru DEPO2015 v Plzni. Výstava oceněných prací Nový (z)boží! se představí v Praze v Galerii České spořitelny. 

Vítězka Národní ceny za studentský design 2022 Kateřina Puncmannová

Diskusi o duševním zdraví se v současné době konečně začíná věnovat více prostoru, přesto však ve společnosti stále přetrvávají různé mylné představy či předsudky. Jak to doopravdy chodí na psychiatrickém oddělení, se Kateřina Puncmannová snaží přiblížit veřejnosti ve své knize K2O, která byla oceněna cenou Národní cena za studentský design 2022 *GRAND.

Vítěz Národní ceny za studentský design 2022 *JUNIOR Konrád Karlík

Možná jste Konráda Karlíka již zahlédli na divadelních prknech se souborem „Strop je nahoře, podlaha je dole“ a jeho práci jste mohli též zaregistrovat díky spolupráci s divadelním festivalem ZLOMVAZ. Cenu Národní cena za studentský design 2022 *JUNIOR získal za svůj návrh notové sazby pro lineární bezserifové písmo.

www.designcabinet.cz

www.studentskydesign.cz

Autoři výstavy Česko/slovenské okamžiky vybrali bezmála 130 snímků, které zachycují důležité i méně známé momenty ze společné historie, dvojího rozpadu československého státu, stejně jako vzájemné vztahy Čechů a Slováků v posledních 30 letech. „Naší ambicí není odvyprávět do detailu dějiny Československa a jeho rozdělení. Chceme prostřednictvím zpravodajských fotografií ukázat, co nás spojovalo, ale také rozdělovalo. A to nejen na úrovni politické, ale i snímky z běžného života, kultury či sportu,“ uvedla za autorský tým šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

Na výstavě jsou i snímky z produkce Československé tiskové kanceláře, které před 30 lety při dělení Československa připadly nově vzniklé slovenské agentuře TASR. „Jsme rádi, že nám je slovenští kolegové zapůjčili, neboť jde o velmi vydařené fotografie, díky nimž si připomeneme například výrobky Made in Czechoslovakia z podniků na slovenském území či slavný snímek Alexandera Dubčeka na koupališti,“ uvedl šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch. Několik vystavených fotografií autoři našli v databázi fotobanky Profimedia, kterou ČTK koupila v červenci 2021.

Autorský tandem doplnil bývalý dlouholetý šéfredaktor obrazového zpravodajství ČTK a autor mnoha výstav Dušan Veselý. Na přípravě doprovodných textů se podílí Pavel Lukáš z dokumentační redakce ČTK.

Vernisáž v Šumperku se uskuteční 7. října ve 13 h na pěší zóně před IC Šumperk. Výstava pak v Šumperku potrvá až do 23. listopadu.

https://www.dksumperk.cz/

Hlasování o kandidáta na Oscara probíhalo od 29. srpna do 9. září a akademici vybírali z 15 českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Za filmem Petra Václava se umístily snímky Oběť režiséra Michala Blaško a Světlonoc v režii Terezy Nvotové (v abecedním pořadí). Oscarový shortlist 15 zahraničních filmů bude zveřejněn 21. prosince 2022 a nominace budou vyhlášeny 24. ledna 2023. Datum slavnostního ceremoniálu v pořadí 95. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd je stanoveno na 12. března 2023.

Režisér Petr Václav připravoval film Il Boemo více než deset let a je zároveň i autorem jeho scénáře. Přibližuje osudy jednoho z nejslavnějších českých skladatelů Josefa Myslivečka, který se ve své době dokázal prosadit v obrovské konkurenci italských skladatelů. Vedle Vojtěcha Dyka do hlavních rolí obsadil herečky Barbaru Ronchi, Elenu Radonicich nebo Lanu Vlady. O autentické provedení Myslivečkových operních árií se ve filmu za hudebního doprovodu předního českého barokního orchestru Collegium 1704 pod vedením dirigenta Václava Lukse zasloužili přední světoví operní sólisté, jako například Philippe Jaroussky, Simona Šaturová, Raffaella Milanesi nebo Emőke Baráth. Film se natáčel v České republice i Itálii a vznikl v česko-italsko-slovenské koprodukci.

Režisér a scenárista Petr Václav je absolventem pražské FAMU. Již jeho celovečerní debut Marian získal v roce 1996 řadu cen v zahraničí, mj. Stříbrného leoparda na MFF v Locarnu, cenu za režii v Angers, Belfortu, Teheránu, Bratislavě a byl nominován na Českého lva. V roce 2001 jej následoval snímek Paralelní světy, který se dostal do finále scénáristické soutěže Sundance Institute/NHK Award a byl promítán v soutěžní sekci festivalu v San Sebastiánu. Jeho další film Cesta ven byl uveden v roce 2014 na Filmovém festivalu v Cannes, v sekci ACID a stal se tak po 23 letech první českou premiérou na tomto nejvýznamnějším filmovém festivalu. Získal sedm Českých lvů, včetně kategorií nejlepší film, scénář a režie. Drama Nikdy nejsme sami (2016) získalo diváckou cenu Tagesspiegel Award na Festivalu Berlinale a cenu za umělecký přínos na MFF v Káhiře. Jeho posledním filmem uvedeným v českých kinech je roadmovie Skokan z roku 2017.

V loňském roce vyslali akademici do boje o Oscara film Davida Ondříčka Zátopek. Zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film. V roce 1965 Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šestice dalších filmů se pak probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a naposledy Želary Ondřeje Trojana (2003).

O České filmové a televizní akademii:

Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995, v roce 2013 prošla transformací na zapsaný spolek. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v České republice i v zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. Uděluje nejprestižnější českou filmovou cenu – Českého lva
a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. ČFTA má v současné době 367 členů.

„Jsem rád, že Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila, neboť nelegální obchodování s kulturními statky a drancování archeologických nalezišť představuje závažný celosvětový problém. Dokud bude možné věnovat se nedovolenému, ale lukrativnímu obchodu s kulturními statky bez významných rizik, budou nelegální vykopávky a drancování pokračovat i nadále, a proto nařízení (2019/880) o vstupu a dovozu kulturních statků zavádí komplexní systém pravidel upravujících dovoz těchto statků na území Evropské unie,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Návrh zákona stanovuje postup Ministerstva kultury a celních úřadů, dojde-li ke vstupu kulturních statků (uvedených v příloze A nařízení) ze třetích zemí na celní území Evropské unie v rozporu s právními předpisy těchto zemí a jeho zachycení českým celním úřadem. Dále pak určuje pravidla pro bezpečné uchování takového předmětu a přezkoumání určenou odbornou příspěvkovou organizací až po rozhodnutí o jeho zabavení a následné vrácení do země původu. Navrhovaný zákon představuje zatím první část adaptace na uvedené nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/880. Druhá fáze adaptace s termínem do 28. června 2025 pak naváže jednak na zprovoznění centralizovaného elektronického systému na úrovni Evropské unie, který bude sloužit členským státům k výměně informací o dovozech kulturních statků ze třetích zemí a jednak upraví podmínky pro vstup a dovoz určených kulturních statků (uvedených v příloze B a C nařízení), včetně pravidel pro vydávání dovozních licencí. Současně promítne i Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1079 ze dne 24. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení 2019/880. Na základě této právní úpravy se Česká republika zapojí vedle dalších států do boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky včetně financování terorismu prostřednictvím jejich prodeje a s tím spojenému drancování archeologických nalezišť zejména v oblasti Blízkého východu a přispěje tak k zachování světového kulturního dědictví lidstva.