Knihy, literatura, média

HODONÍN: V České republice existuje široká síť regionálních rádií. Některá chtějí oslovit širokou škálu posluchačů, jiná výběrem specifických hudebních žánrů cíleně míří na některé posluchačské skupiny. Příznivci lidové hudby najdou svůj oblíbený žánr v programovém schématu veřejnoprávních médií. Regionální studia Českého rozhlasu – ČRo 2 Praha, ČRo Ostrava, ČRo Brno, ČRo Plzeň, ČRo Olomouc, ČRo České Budějovice – zařazují do vysílání folklór několikrát týdně.
Kromě toho provozuje ČRo internetové Folklórní rádio. Jedná se o celkem osm tematicky rozdělených hodin folklorní hudby v opakující se smyčce. Nepřetržitý proud českého a moravského folklóru je vybrán dle regionů, uměleckých souborů a taky způsobu interpretace.
Vedle veřejnoprávních rádií hraje lidovou muziku i Rádio Proglas a Rádio Dyje, které coby Slovácké rádio vysílá na třech frekvencích pro Hodonínsko, Břeclavsko a Kyjovsko.

Milovníkům folklorní hudby se rozířila nabídka o moravské 24hodinové internetové folklorní rádio Cimbálka.
Brněnské Rádio Jih zahájilo začátkem září vysílání internetového rádia, které se 24 hodin denně věnuje jen a jen folklóru. Tvůrci vysílání „RÁDIO JIH – CIMBÁLKA“ jsou přesvědčeni, že nikdo jiný se toho nemohl ujmout než rádio, které má svoje domovské studio v srdci Slovácka v Hodoníně. Provozovatelé slibují, že zájemci můžou po celý den poslouchat reprezentativní výběr legendárních i současných především slováckých cimbálových muzik, zpěváků a lidových sborů okořeněný výlety do dalších koutů Moravy, Slovenska. Uslyší i nahrávky ze vzácných hudebních archívů.

Rádio Cimbálka si příznivci folklóru mohou naladit 24 hodin denně.

V rozhovoru s programovým ředitelem Rádia JIH Martinem Kozlovským jsme se pokusili nastínit profil tohoto nového internetového rádia a zjistit na čem stojí dramaturgie folklorního rádia Cimbálka.

Prezentujete pouze moravský folklór nebo i jiný?

V převážné většině prezentujeme slovácký folklór s občasnými odbočkami do dalších moravských národopisných regionů a také zhruba jednou za hodinu zahrajeme písničku ze slovenské strany. Český ani světový folklór nezařazujeme – možná je to námět na další takové rádio.

Spolupracujete při tvorbě programu s muzikology, nebo jinými odborníky, např. z časopisu Folklór, nebo z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici?

V úvodní fázi bylo naším hlavním cílem tento internetový projekt vůbec rozjet a spoléhali jsme především na svoje síly a znalosti, ale vím, že existuje ve folklórní oblasti spousta fundovaných odborníků a rád bych s těmi, kteří by se chtěli jakýmkoliv způsobem zapojit, navázal kontakt. Musím ale ještě říct, že jsme „Cimbálkou“ dost nečekaně zabrousili do „veřejnoprávních“ vod a mnozí jistě na nás hledí s jistou dávkou nedůvěry – těm bych asi jen poradil, aby si „Cimbálku“ pustili a snad nám uvěří, že to myslíme opravdu vážně.

Jsou v programovém schématu zpravodajství, reklamy, publicistické útvary a jiné?

Klasické zpravodajství a reklamu na „Cimbálce“ neuslyšíte, momentálně kromě hudby pravidelně zařazujeme pozvánkový servis. Jedna jeho část se věnuje veškerým akcím spojených s vínem - tedy koštům, vinobraním, vinařským soutěžím, ochutnávkám nebo projektu vinařských stezek. Část druhá informuje o rozmanitých lidových slavnostech a folklorních koncertech a festivalech. Máme samozřejmě větší ambice, ale chceme vysílání vylepšovat postupně po jednotlivých krůčcích.

Budete do studia zvát hosty a představovat soubory?

Ano, v tomto projektu počítáme i s těmito rubrikami, ale jsme teprve na začátku a jak už jsem zmínil, všechno chce svůj čas.

Domovské Rádio Jih pracuje na komerční bázi. Jak se do vaší strategie hodí Rádio Cimbálka, které je spíš pro menšinového posluchače?

„Cimbálka“ je z tohoto úhlu pohledu opravdu pro někoho asi překvapivý krok, ale nám v tomto případě nejde o klasický model komerční stanice, ale především o jistý druh zhodnocení našich znalostí i osobních zálib v této oblasti. A i když to možná bude znít v dnešní době divně, „Cimbálku“ děláme především s láskou a peníze tu určitě nejsou důvodem ani hnacím motorem.

Děkuji za vaše odpovědi.

Mária Uhrinová

VSETÍN: Již v polovině října by měl proběhnout křest unikátní publikace o Vsetínu a jeho okolí, kterou chystá vsetínská Masarykova veřejná knihovna ve spolupráci s městem u příležitosti 700. výročí od první písemné zmínky o městě. 

„Snažili jsme se pojmout vývoj Vsetína z nejrůznějších úhlů pohledu. Publikace tak bude obsahovat nejen velmi zajímavou část o někdy i kontroverzních historických událostech, kterou poutavě zpracoval historik Ladislav Baletka, ale také pohledy architekta Libora Sošťáka, literárního kritika Mojmíra Trávníčka, etnoložky Evy Urbachové, sportovního redaktora Julia Ficka a pedagoga a folkloristy Břetislava Rokyty,“ přiblížila knihu ředitelka vsetínské knihovny Helena Gajdušková s tím, že publikace bude obsahovat také kresby Antonína Kaderky a bohatou fotografickou přílohu.

„A to jak historických, tak i současných fotografií,“  dodala ředitelka knihovny. Knihu k vydání připravil Dalibor Malina. „Dnes byla odeslána do tisku, takže pevně věřím, že plánovaný termín křtu bude dodržen,“ informovala Helena Gajdušková. Titul by tak měl být slavnostně představen veřejnosti 19. října na vsetínském zámku.

Vedle této nové publikace však město připravuje i reedici vlastivědy s názvem Vsatský okres, jejímž autorem je vsetínský kronikář Matouš Václavek a jíž v roce 1909 vydal Musejní spolek v Brně.

„Dostali jsme od jednoho brněnského nakladatelství nabídku k reedici, proto jsme jí rádi v rámci letošního výročí v omezeném nákladu využili,“ uvedla místostarostka města Iveta Táborská.

Matouš Václavek přitom popisuje Vsatský okres z nejrůznějších hledisek: mimo jiné se dotýká „květeny“ a „zvířeny“, řemesel a živností, vpádu nepřátel, poddanství a roboty, školství, „spojovacích prostředků“ tedy dopravy a zvlášť se věnuje i jednotlivým obcím.

Eva Stejskalová

Nakladatelství ARGO přináší čtenářům knižní titul, jenž poukazuje na cenný kulturní odkaz lidových řemeslníků – Luděk Štěpán, Hana Klimešová, Radim Urbánek a kolektiv: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.

Naši přední odborníci seznamují čtenáře s obnovou památek postavených mlynáři a sekerníky, předkládají nové poznatky, zaměřené na potřeby majitelů mlýnů, památkářů a badatelů. Druhý díl knihy je návodem k podrobnějšímu poznávání a hodnocení všech typů mlýnů, přináší jejich soupis a je rozšířen odborný slovník. Tento druh technické památky je zde představen popisem mlýna v Hoslovicích, který je nejstarším mechanickým mlýnem u nás.

Kapitola Větrné mlýny je věnována všem, které v Čechách přežily včetně jejich historie. Památkové péči a záchraně cenných mlynářských staveb se věnuje kapitola Obnova památek stavěných mlynáři a sekerníky, která zaznamenává zkušenosti našich předních odborníků na danou problematiku. Kniha se mimoto zabývá také stavbou vodních kol na základě poznatků našich nejzkušenějších sekerníků. je doplněna bohatou fotografickou, kresebnou a plánovou dokumentací.

UMA