Knihy, literatura, média

BRNO: Moravská zemská knihovna v Brně vyhlašuje pro rok 2009 z pověření Ministerstva kultury ČR odboru umění a knihoven projekt  na podporu nákupu nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury a děl literární vědy a kritiky pro veřejné a vybrané vysokoškolské knihovny.

Cílem projektu ČESKÁ KNIHOVNA je podpora široké sítě subjektů poskytujících veřejnou kulturní službu, veřejným profesionálním knihovnám, evidovaným dle zákona 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), včetně knihoven filozofických a pedagogických fakult vysokých škol a zároveň i vydavatelům české literatury

Tento veřejně prospěšný projekt by měl podpořit odbyt nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury, eventuálně ilustrované tvorby pro děti a mládež, děl literární vědy a kritiky a jejich distribuci do uvedených knihoven dle jejich vlastního výběru.

Uzávěrka pro nakladatele je 6. 2. 2009.

Více zde.

PRAHA: Jste-li náruživými čtenáři, ale do Městské knihovny v Praze nebo do některé z jejích čtyřiceti stálých poboček máte daleko, pak jistě uvítáte zprávu, že se do pražských ulic vrací pojízdné knihovny, takzvané bibliobusy, Tato speciálně upravená vozidla jsou součástí sítě pražské Městské knihovny.

Historie této služby sahá až do roku 1939, kdy pražským čtenářům vyjel v ústrety první bibliobus. Z jeho služeb se ale netěšili moc dlouho. Hned v následujícím roce jej totiž německá armáda zabavila pro potřeby polního lazaretu a tato činnost byla obnovena až po roce 1949. Zlaté období bibliobusů pak nastalo v průběhu padesátých a šedesátých let, kdy tři vozidla působila nejen ve starších okrajových čtvrtích, ale také na nově budovaných sídlištích. Během následujících dvaceti let nastala z nedostatku finančních prostředků krize a obrat k lepšímu začal až počátkem devadesátých let. Vedle obnovy vozového parku byla také rozšířena oblast působení pojízdných knihoven o lokality, kde by vybudování stálé knihovny bylo neekonomické.

V současnosti jsou v provozu tři bibliobusy. První od roku 1995, druhý byl pořízen v roce 2004 za finanční prostředky uvolněné k nápravě škod způsobených povodní a obsluhoval zejména čtenáře v nejpostiženější části Prahy – v Karlíně. Zatím nejnovější pojízdná knihovna funguje od října 2008, kdy nahradila bibliobus zprovozněný počátkem 90. let minulého století. Nákup a vybavení, které přišlo na cca 8 milionů Kč, bylo financováno z evropských peněz, a to v rámci projektu JPD 2 (Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu soudržnosti Praha) nazvaného Bibliobus do sídlišť. Dále se finančně podílel Magistrát hl. m. Prahy a stát.

A co mohou čtenáři od tohoto typu knihovny očekávat? Bibliobusy obsluhují zhruba tisícovku čtenářů, „na palubě“ vozí cca 2 tisíce svazků a dalších 18 tisíc je k dispozici ve skladu. Jde o normální knihovnické služby včetně internetu a bezbariérového přístupu, půjčuje se zejména beletrie a co čtenář nenajde přímo na regále, to mu knihovna příští týden přiveze ze skladu. Bibliobus do stanic zajíždí podle platného jízdního řádu(http://www.mlp.cz/bibus.htm), vracet výpůjčky lze na všech těchto stanicích i v ústřední knihovně na Mariánském náměstí 1, Praha 1. Od října 2008 jsou služby automatizované, a tak v nich můžete použít kartičku knihovny s čárovým kódem nebo Opencard. Tím vším se pojízdné knihovny staly další prostupnou součástí sítě knihoven MKP.

Eva Veselá

BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU: Město dnes sice patří do té chudší části Opavska, ale má velice zajímavou a bohatou historii. To byl nejspíš jeden z předpokladů a impulsů k tomu, aby se začalo pracovat na encyklopedii Budišovska. Město Budišov nad Budišovkou si v roce 2011 připomene 710. výročí vzniku. Právě na tento rok je naplánováno její vydání, ale píše se už dnes. Více se dozvíte v článku níže,  který vyšel v internetovém nezávislém listu ČAS, odkud jsme jej se svolením autora a vydavatele Petra Andrleho, otiskli.   

Opravdovou dominantou města je místní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl vysvěcen již v dubnu roku 1756. Konstrukcí i interiérem patří k unikátům naší oblasti, což tradičně opomíjejí krajské rádoby turistické prospekty, neboť co by mohlo být na Bruntálsku či v této části Opavska zajímavého. Děkanský budišovský kostel kdysi řídil činnost 23 farností a v jeho stínu jsou i další významné budovy na Halaškově náměstí. Místní rodák Halaška svým významem a pozicemi, které zastával, patří k nejvýznamnějším osobnostem Evropy. O něm pochopitelně propagační materiály kraje také mlčí.

Nicméně naštěstí zde zůstalo vše zachováno tak, jak to má být. Prvním domem (i dle čísla popisného) na Halaškově náměstí je budova farního úřadu, nedávno rekonstruovaná díky spolupráci s původními budišovskými obyvateli, žijícími nyní v Německu. Moc světskou zastupuje budova číslo 2 patřící městské samosprávě, dále zde nalezneme školu i Městské kulturní a informační středisko.

Budišov nad Budišovkou bylo město kdysi královské, podílelo se na vytváření Pražských grošů Václava II, což v té době bylo něco jako dnešní euro. Nu a dalo by se toho nejen z historie vyprávět více. Právě nesmírně bohatá minulost oblasti Budišovska a neméně zajímavá přítomnost – v Budišově je například jediné a unikátní Muzeum břidlice ve střední Evropě – vedla městské radní k rozhodnutí o tom, že v roce 2011 vyjde rozsáhlá ENCYKLOPEDIE BUDIŠOVSKA, publikace, která zřejmě nebude mít v naší zemi obdoby. Na 450 stranách formátu A4 by se měly objevit tisíce encyklopedických hesel a fotografií. Jejichž zpracování se ujímá tým odborníků, historiků, archivářů i zástupců neziskového sektoru tak, aby kniha, která by se měla napříště v rodinách dědit z pokolení na pokolení, vyšla v roce, kdy si Budišov nad Budišovkou bude připomínat 710 výročí vzniku. Město je pochopitelně o hodně starší, leč písemné památky jaksi nejsou.

Co je ještě zajímavé na projektu budišovské encyklopedie? Na výběru hesel by se měli podílet především občané. Od ledna roku 2009 budou na třech místech ve městě umístěny sběrné schránky, do nichž mohou občané přispívat náměty na encyklopedická hesla, aby se na nic nezapomnělo. Zvlášť budou osloveni žáci místních škol, příznivci města, rodáci a další osobnosti, které mají k oblasti vztah. Nejzajímavější hesla zamyšlené encyklopedie budou uvedena i v jazyce německém (plus rešerše v jazyce anglickém a polském), takže se zmíněná publikace může stát turistickým bestsellerem. Zajímavou součástí encyklopedie se jistě stane i obrazová část, jejíž podklady jsou vlastně díky dlouhodobé sběratelské činnosti místního kulturního centra, již shromážděny.

Budišovsko, podobně jako Bruntálsko a Moravskoberounsko, patřilo kdysi k významným ekonomickým a společenským centrům Moravy a Slezska. Počátkem minulého století odtud do celé Evropy například putovaly miliony doutníků vyrobených ve zdejší tabákové továrně, v jejíchž prostorách dnes slibně pokračuje bruntálsko-budišovská firma Linaset.

Budišov nad Budišovkou má řadu krajanů a příznivců ve všech zemích světa. S mnohými udržuje styky s mnohými je spojen například unikátní Cestou česko-německého porozumění, která začala vznikat na území města v roce 1998, a dodnes patří mezi významné mezinárodní evropské projekty. O ní bohužel dosavadní krajské turistické prospekty také cudně mlčí, protože co by se, dle ostravských, mohlo v tak chudičké zemi budišovské dít.

Připravovaná encyklopedie Budišovska se může pro mnohé „stratégy“ turistického ruchu Moravskoslezského kraje stát sprchou, která je navrátí do reálu.

V předvánočním týdnu vyšel nový průvodce lidovými slavnostmi a folklorními festivaly v České republice v příštím roce 2009 – CESTY ZA FOLKLOREM 2009. Obsahuje pozvánky v českém a anglickém jazyce, s pestrými fotografiemi na 70 folklorních festivalů a slavností, které budou organizovány v příštím roce v České republice.

Součástí průvodce je i kalendárium více než 170 lidových slavností, folklorních festivalů, přehlídek, hodů, posvícení, jarmarků, dožínek, vinobraní, včetně zdrojů dalších informací.

Katalog, který vyšel v nákladu 20 000 výtisků, obdrží členské festivaly FoS ČR, Česká centra v zahraničí, budou rovněž v centrech Czech Tourism, na veletrzích cestovního ruchu v ČR i v zahraničí.

Slavnostní křest katalogu proběhne v rámci prezentace Folklorního sdružení ČR na mezinárodním veletrhu Region Tour v Brně 15. ledna 2009.

Katalog Cesty za folklorem připravilo Folklorní sdružení ČR ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, odpovědným redaktorem je Jiří Pokorný.

Katalog  získáte v Informačním centru FoS ČR, Jeruzalémská, Praha 1. Stojí 80 Kč, pro členy FoS ČR je k dispozici za 60 Kč.

Objednat jej můžete písemně nebo e-mailem a připravuje se také elektronická prezentace na www.folklornisdruzeni.cz.

PRAHA 3: Na vybraných knižních pultech se zanedlouho objeví reprezentativní publikace nazvaná Praha 3 křížem krážem, kterou jistě ocení jak milovníci historie a unikátních dobových fotografií či pohlednic, tak nejeden pamětník. Vychází pod záštitou starostky Městské části Praha 3 Mileny Kozumplíkové, která ji také 11. prosince na Žižkovské věži slavnostně pokřtila.

Dílo je pokračováním dvou předcházejících oblíbených Knih o Praze 3 z let 1994 a 1998, ale jsou zde zařazeny zcela nové kapitoly a obrazová dokumentace. Kolektiv zkušených autorů prostřednictvím této knihy čtenáři nabízí netradiční procházky po stavebních skvostech, malebných zákoutích i přírodních zajímavostech, toulky za sochami a kulturními památkami a seznamuje s osudy mnoha osobností, podniků a firem.

Vázaná kniha ve formátu A4 má 175 stran, přes 400 černobílých a barevných Ilustrací. Doporučená prodejní cena je 374 Kč.

Prahu 3 křížem krážem vydalo ve své úspěšné ediční řadě Knihy o Praze pražské nakladatelství MILPO MEDIA s.r.o., které od samého počátku úzce spolupracuje s mnoha autory, renomovanými publicisty, archiváři, kronikáři, historiky, výtvarníky, fotografy a špičkovými odborníky nejrůznějších odvětví. Všechny knihy z jeho produkce prodávají přední pražská knihkupectví – například Knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, Academia na Václavském náměstí, Kanzelsberger v celé síti svých prodejen i mimo hlavní město, Palác knih NEOLUXOR. Distribuční firma Klíč zajišťuje rozvoz po celé ČR, rovněž tak Nakladatelský servis.

Všechny knihy lze samozřejmě objednat na internetové adrese: www.milpo.cz.

hor

BOHUMÍN - Lidé v Bohumíně dostanou od města pod vánoční stromeček  barevný stolní kalendář na příští rok. Nejde však o obyčejný kalendář se svátky a jmény. Ten bohumínský je zvláštní tím, že obsahuje užitečné informace o nakládání s odpadem.

Ekologický kalendář město vydává pro občany už jedenáctým rokem a každá domácnost jej dostane stejně jako v předchozích letech zdarma. Na jeho letošní titulní stránce je dálniční most v Bohumíně-Vrbici, který nedávno získal ocenění Stavba roku. Uvnitř kalendáře najdou zájemci aktuální fotografie z různých koutů Bohumína. O motivech na fotografiích rozhodli Bohumínští v anketě na internetových stránkách města.

„S distribucí kalendářů do jednotlivých domácností jsme právě začali. Poslední kalendáře by měly dorazit do domácností do konce letošního roku. Doufáme, že se lidem kalendáře budou líbit a že pro ně budou hezkým dárkem pod stromeček. Při jejich roznášení nám pomohou členové komisí pro městské části či naši městští kurýři a v centru města pak domovníci. Celkem rozdáme 9 400 kalendářů," uvedla Šárka Plutová z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.

Na stránkách kalendáře se například objevují termíny, kdy do ulic vyjede pojízdná sběrna pro nebezpečný odpad a vyřazené elektrozařízení, provozní doba statického sběrného dvora nebo termíny přistavení mobilního sběrného dvora, který v průběhu roku putuje po městě. V kalendáři nechybí ani ceny za odvoz odpadu v roce 2009 a chronologický seznam nejdůležitějších akcí, které se ve městě příští rok uskuteční.

Výroba kalendářů stála téměř 210 tisíc korun. Více než polovinu z této částky však pokryly příjmy z reklamy, která se v kalendáři nachází. Město tak přijde pořízení kalendářů na necelých 80 tisíc korun.

Lucie Balcarová,

tisková mluvčí města Bohumín

PLZEŇ: Nedávno se k nám dostala informace o časopise, který nás zaujal, a to nejen obsahovou blízkosti s Místní kulturou, ale i grafickou dokonalostí a těsnou vazbou na "rodný" kraj. Poprosili jsme proto vydavatelku a šéfredaktorku Hanu Voděrovou, aby představila vydavatelství i časopis, který vydává. Ptali jsme se na jeho začátky a cíle, na to, komu je určen a kde je možné jej získat. Zajímala nás také otázka finanční.

Všechny podstatné informace včetně toho, že časopisu i vydavatelce se dostalo ocenění, a že toho času vycházejí již časopisy dva, se dozvíte z odpovědi H. Voděrové níže:

Vydavatelství „Regionall“ se již řadu let zabývá tvorbou tiskovin, zaměřených na propagaci Plzeňského kraje, který je naším domovem. Z naší produkce jsou velmi dobře známy pohlednice, kalendáře nástěnné i stolní, a rovněž propagační materiály měst a obcí Plzeňského kraje. Vzhledem k tomu, že se touto prací zabýváme cca 15 let, podařilo se nám nashromáždit neuvěřitelné množství nejen fotografií, ale zejména informací o historii a současnosti kraje, vyprávění, pověstí a legend, které nám bylo líto nevyužít. Proto se v březnu 2006 zrodil časopis „Vítaný host“ – čtvrtletník příznivců Plzeňského kraje, který se o tyto sesbírané informace rád dělí se svými čtenáři.

Na jeho stránkách ožívají střípky z dávné historie, příběhy, pověsti a legendy. Časopis navštěvuje a popisuje kulturní i přírodní památky, muzea, galerie, objevuje studánky, památné stromy, rozhledny i zajímavé rodáky, kteří svou činností kraj ovlivnili nebo proslavili. Snaží se čtenářsky poutavou a výtvarně vkusnou formou, doplněnou řadou atraktivních fotografií, inspirovat čtenáře k návštěvě a pobytu u nás. Čtenářský zájem je opravdu pozoruhodný, snad i proto, že na našich stránkách nenarazíte na inzerci, ale pouze na to, co slibujeme – laskavé vyprávění se spoustou krásných snímků.

Zmiňuji-li absenci inzerce, je Vám jistě jasné, že financování je dosti náročné. Naštěstí naši práci velmi pozitivně vnímají zejména města a obce našeho kraje, jejichž představitelé pochopili jedinečnou příležitost společné propagace, na kterou zejména malé obce jiným způsobem nedosáhnou. Od počátku se na práci podíleli tím, že po částech nakupovali časopis pro místní informační centra (kde jej prodávali a investice se jim vrátila), nebo jako pozornost návštěvám, a pomohli postupně rozšiřovat čtenářskou obec.

Samozřejmě nejvýznamnějším partnerem bylo od počátků město Plzeň, které našemu projektu projevovalo a stále projevuje přízeň. Za krátký čas pak Odbor cestovního ruchu a Odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje převzaly „patronát“ nad některými stránkami a finančně časopis podpořily. V letním a podzimním vydání 2008 se připojil i Odbor kultury a památkové péče. Nejedná se o žádné závratné částky, ale pomáhají existenci časopisu, který by dnes již tisícům čtenářů chyběl, a jsou pro nás především projevem důvěry a přízně.

Po roce práce jsme obdrželi v novinářské soutěži o Non prix pereant – Média na pomoc památkám ve Valdštejnském paláci v Praze mimořádnou cenu, a v roce dalším pak ceny čtyři: tři za jednotlivé tematické celky (církevní památky Pošumaví, technické památky Plzeňského kraje a drobné kamenné stavby Českého lesa) a já, jako vydavatelka, hlavní cenu v kategorii „publicistika“. Soutěž každoročně pořádá Syndikát novinářů České republiky a Nadace Pro Bohemia pod záštitou ministra kultury ČR.

Jako novinka se v letošním roce objevily na stránkách časopisu „Pozvánky k sousedům“. Je to prostor, který jsme nabídli sousedním krajům, aby mohly pozvat nás, Plzeňáky, na návštěvu k sobě. Tyto stránky využil kraj Jihočeský, Karlovarský a Středočeský a dle ohlasu čtenářů byly vnímány jako příjemné zpestření a inspirace. Podzimní změny ve vedení krajských úřadů samozřejmě přinesly změny v navázaných vztazích, ale domnívám se, že spolupráci úspěšně navážeme i v roce příštím. Stránky sousedů jsou také finančně podporovány.

Zapomenout bych rozhodně neměla na časopis „Vítaný host na Šumavě a v Českém lese“, který je určen příznivcům právě tohoto území a na trhu se objevil o rok později, v březnu 2007. Zájem o Šumavu je samozřejmě nesmírný a dokonce jsme díky tomuto titulu byli osloveni redakcí bavorského časopisu „Schöner Bayerischer Wald“, která projevila zájem o spolupráci a výměnu informací. Zahájili jsme neprodleně, a tak dnes již s námi mohou čtenáři obou zemí bez obav nahlédnout k sousedům a seznámit se s jejich turisticky zajímavými místy, ale také s tradicemi, kuchyní apod.

Časopis Vítaný host – Plzeňský kraj vychází v nákladu 5000 kusů, Šumava a Český les v nákladu 8000 kusů. K dostání jsou v prodejnách tisku (prostřednictvím PNS), v Plzeňském kraji také v řadě prodejen knih a informačních centrech. A samozřejmě je lze zajistit předplatitelsky na naší adrese. Dnes se již předplatitelská obec blíží dvěma tisícům abonentů.

V časopisech Vítaný host se vždy snažíme najít příjemně vypravěčský styl prezentace, který je dostupný a srozumitelný široké čtenářské obci, doplnit jej atraktivní fotografií a celkově kvalitně výtvarně zpracovat. Příjemné je, že nám často svá vyprávění zcela nezištně nabízejí sami čtenáři a přiznávám, že mnohdy velmi kvalitně zpracované. Časopisy se tak postupně vydaly vlastní cestou, jsou prostorem, ve kterém si vyprávíme navzájem a jen mám společně dobře.

(K nahlédnutí na www.vitanyhost.cz)