Knihy, literatura, média

ČESKÝ TĚŠÍN: Obec spisovatelů pořádá každoročně řadu akcí. V letošním roce je za  stěžejní  pokládáno Mezinárodní setkání na česko-polském pomezí.  Připravuje se na dny  30. 5. – 1. 6. 2008 a očekáváni  jsou spisovatelé z Česka, Polska a Slovenska. Spolupořadatelem akce, která se uskuteční pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje ing. Evžena Tošenovského a s finanční podporou kraje, je Městská knihovna Český Těšín.

V rámci tohoto setkání proběhne také  mezinárodní odborné sympozium „Národní literatury v současné sjednocené Evropě“, kde kromě českých literárních historiků vystoupí odborníci ze Slovenska a Polska. Zúčastní se také odborná veřejnost, včetně studentů Ostravské a Slezské univerzity.

Literární salony, konané v kavárně Těšínského divadla, představí autorská čtení několika spisovatelů: například Jerzyho Kronholda z Polska, Ladislava Balleka a Marty Hlušíkové ze Slovenska, Renaty Putzlacher a Bogdana Trojaka ze Slezska.

Setkání spisovatelů se uskuteční v době konání

XIX. ročníku Mezinárodního divadelního festivalu Bez hranic Český Těšín – Cieszyn,

jehož  hlavním cílem je podporovat staré přátelské vazby česko-polsko-slovenské. Je příznačné, že se k setkávání divadelníků a k oblíbené filmové přehlídce "Kino na hranici", která se konala na přelomu dubna a května, letos připojují i spisovatelé.

Mezinárodní setkání spisovatelů se koná v Městské knihovně Český Těšín, Ostravská 67, www.knihovna.ctesin.cz, tel. 558 746 950.

TZ/ M. Uhrinová

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Městská knihovna kromě běžné knihovnické činnosti věnuje velkou pozornost i vzdělávacím a kulturním akcím. Nachází nová, aktuální a zajímavá témata a díky tomu se stále více dostává širšího povědomí zdejších občanů.

Motto knihovny, uveřejněné v úvodu výroční zprávy za rok 2007, zní: „Knihovna je místem vzájemného setkávání všemožných názorů, myšlenek i jejich nositelů. Rozhodně ji nelze vnímat jako pouhé skladiště knih stojící na okraji zájmu společnosti. Tím bychom se ocitli v 18. století.“ 

Za těmito slovy si zaměstnanci Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm (MěK) stojí, a tak v loňském roce uspořádali pro děti 174 besed, knihovnických lekcí a soutěží, pro dospělé pak 171 večerních či odpoledních besed, výstav a dalších pravidelných klubových akcí.

Děti chodí do knihovny nejen za knihami

Knihovní fond oddělení pro děti a mládež tvoří cca 12,5 tisíc knih, k dispozici jsou čtyři internetové stanice, které využívají také handicapovaní občané. V knihovnickém kroužku Louskáček se tu schází dvakrát za měsíc kolem patnácti dětí ve věku od 9 do 12 let. Akcí s nejdelší tradicí, jejíž 13. ročník proběhne letos, je lampionový průvod nazvaný „Putování s broučky“. Tradici má Noc s Andersenem – ta letošní proběhla pod názvem „Pejskování s bratry Čapky“. V pořadí 8. ročníkem se může pochlubit literární a výtvarná soutěž „O poklad strýca Juráša“, což je součást celostátní soutěže „Kde končí svět“. V jejím rámci vychází každoročně jeden až dva almanachy. V minulém roce sborníky „Cesty a cestičky bez bariér“ a „Cesty a cestičky“ podpořilo ministerstvo kultury. Projekt „Kurnik šopa co se děje za humny“, který se uskutečnil v roce 2006, překročil státní hranice, protože přinesl dětské literární práce z Valašska a slovenských Kysúc. Finanční podporu na sborník vybraných prací poskytla Evropská unie z Fondu mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty. MěK vypisuje každý měsíc soutěž pro děti – ta dubnová s názvem „O posledního mamuta z Dolních Věstonic“ se zaměřila na knihu Eduarda Štorcha Lovci Mamutů. Pozornost je věnována i poezii, takže se každoročně pořádají tzv. „výstavy poezie“, které umožňují publikovat na webu knihovny v rubrice „Otevřeno poezii“. Své příznivce si našly i „Večerníčky na kamenech“, které probíhají na prostranství za budovou MěK prvních pět dnů v červnu. Zprvu se tu četly práce z výše uvedených almanachů, ale protože knihovníci zjistili, že na akce chodí rodiče i s malými dětmi, připravili program zaměřený spíše na ty nejmenší, v němž se hovořilo, hrálo a zpívalo zejména o zvířátkách. Zájem předčil očekávání, protože denně sem zavítalo 30 až 40 dětí. „Neknihovnických“ aktivit jsme uvedli hned několik, ale v jejich výčtu by se ještě dalo pokračovat.

Děti a senioři spolu

Rožnovským knihovníkům se podařilo výborně skloubit zájmy dvou generací – té nejmladší a nejstarší. Na počátku tohoto záměru stál internet a snaha seniorů o proniknutí do jeho tajů. Knihovníci vytipovali stránky, které by pro ně mohly být zajímavé, a děti se na jednu hodinu vžily do role přednášejících. Toto „školení“ bylo přijato s velkým oboustranným nadšením a určitě přispělo ke zlepšení vztahů a porozumění mezi oběma věkovými skupinami. Zůstaňme však ještě u seniorů. V polovině minulého roku byla MěK vybrána nadací Open society fund (OSF) k realizaci projektu „Město v mé paměti“, který je součásti programu „Senioři vítáni“.  Probíhá od září 2007 do srpna 2008 a finančně ho podpořil OSF a Nadace České spořitelny.  Cílem je dosáhnout toho, aby se senioři sami stali aktivními. Na půdě MěK se mohou dvakrát do měsíce společně sejít, vzájemně se inspirovat a o tom, co zajímavého ve svém městě zažili, napsat. Že je to dobrý nápad, potvrzuje stále stoupající počet příchozích. Zpočátku se účastnilo přibližně 8 seniorů, nyní jich do knihovny zavítá 25 až 30. Jejich zásluhou pak vzniká ojedinělý projekt, v němž se proplétají osobní příběhy s historií města. Výstupem se stane tištěný netradiční průvodce Rožnovem, na nějž navážou besedy pro školy. Senioři, kteří zatím psali do „šuplíku“, mají na setkáních možnost seznámit se svou tvorbou ostatní, mohou získat lektorské znalosti atd. V rámci programu „Senioři vítáni“ proběhlo vloni i setkání rožnovských a kysuckých dětí a dospělých nad Velkými Karlovicemi nazvané „S knížkou v batůžku po pašeráckých stezkách“, na němž se také podílela Kysucká knižnica v Čadci. Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm se tak stává místem setkávání všech, kteří jsou duchem mladí, aktivně se zajímají o literární činnost, historii města a chtějí se učit stále něco nového.

Eva Veselá

František Štangl, radní Jihočeského kraje pro kulturu, v příspěvku otištěném v časopise Grand BIBLIO shrnuje aktivity kraje ve prospěch knihoven, a tím i ve prospěch jeho obyvatel z hlediska dostupnosti k informacím v tištěné i elektronické podobě. Vedle vytvoření informačního portálu veřejných knihoven by mělo dojít také na přestavbu a dostavbu hlavní budovy Jihočeské vědecké knihovny (JVK) v Českých Budějovicích.

Krajská knihovna lídrem i partnerem

Síť knihoven v Jihočeském kraji tvoří 83 profesionálních knihoven s 57 pobočkami a 504 neprofesionálních knihoven s 38 pobočkami. Na pomyslném vrcholu stojí JVK, jejímž zřizovatelem je ze zákona od roku 2001 Jihočeský kraj. Více jak 120letá historie knihovny a skutečnost, že se jedná o největší knihovnu v jižních Čechách, poskytuje této instituci přirozenou vážnost. Současně však zavazuje, neboť jejím posláním je nejen úspěšné fungování, ale i aktivní podíl na rozvoji knihovnických služeb na celém území kraje. K tomu účelu knihovna plní a koordinuje tzv. regionální funkce. Dlouhodobá koncepce knihovny a její status daný zřizovací listinou umožňuje knihovně zaujímat vůči veřejnosti roli garanta služeb a vůči zřizovateli roli lídra i partnera významných projektů. Spolupráce a v mnoha případech i společné hledání dalších způsobů vícezdrojového financování zajišťuje knihovně otevřenou podporu ze strany zřizovatele a posiluje její vnímání u veřejnosti. Tento fakt hraje významnou roli nejen při tvorbě rozpočtu knihovny, ale i při plánování velkých a finančně náročných projektů, které by nebylo možné bez vícezdrojového financování realizovat.

Internetizace knihoven Jihočeského kraje

V roce 2005 se otevřela možnost využít evropských prostředků na rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, která korespondovala se záměrem internetizace knihoven v duchu zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách. Kraj této možnosti využil k podání žádosti na realizaci Projektu internetizace knihoven Jihočeského kraje, spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu. Na přípravě i realizaci projektu se významnou měrou odborně i metodicky podílela právě JVK. Hlavním cílem projektu bylo udržet síť knihoven v kraji, rozšířit jimi poskytované služby a v neposlední řadě pomoci malým obcím a knihovnám, které často představují jediné kulturní centrum v oblasti, při naplňování povinností vyplývajících z knihovního zákona. Praktické naplnění projektu znamenalo vybavit knihovny obcí moderní výpočetní technikou, plošně rozšířit technologie pro širokopásmový přístup k internetu, a zajistit tak rovný přístup obyvatel k informacím v elektronické podobě. Zpřístupnění moderních technologií v 255 knihovnách a jejich pobočkách v celkem 220 partnerských obcích kraje tak přispělo nejen k posílení informační vzdělanosti obyvatel, ale i k odstranění relativní odlehlosti některých oblastí regionu.

Co přinese budoucnost?

V návaznosti na úspěšnou internetizaci knihoven připravuje nyní Jihočeský kraj ve spolupráci s JVK projekt na vytvoření internetového portálu veřejných knihoven. Jeho záměrem je shromáždit odkazy na webové stránky profesionálních jihočeských knihoven a zároveň vytvořit souborný katalog jejich knižních fondů. Zájemce nebo čtenář by tak získal rychlou informaci o všech profesionálních knihovnách v kraji i o veřejných knihovnách s veřejně přístupným internetem. Jednotný portál nabídne přehled o dokumentech, které se nacházejí ve fondech jednotlivých knihoven včetně údajů o provozní době a pořádaných akcích. Uvažujeme i o možném využití on-line přístupu pro služby veřejné správy, vzdělávání a cestovní ruch v mikroregionech. Jihočeský kraj zároveň plánuje přestavbu a dostavbu hlavní budovy JVK, která se nachází v ne zcela vyhovujícím adaptovaném objektu, původně určeném k muzejním účelům. Knihovna by tak získala nové prostory pro volný výběr z části fondu, studovny, výstavní prostory, vzdělávací a informační centrum pro poskytování služeb a přístup k internetu. Dostavba by umožnila lepší využití interiéru knihovny a jeho rozvržení do různě velkých uzavřených celků, spojujících funkce dosavadních studoven a specializovaných oddělení knihovny.

František Štangl, radní Jihočeského kraje pro kulturu

Pozn. redakce: Článek uveřejňujeme se svolením autora i redakce časopisu Grand BIBLIO.

Více než 70 knihoven v celé České republice připravilo mnoho zajímavých akcí pro své uživatele ke Světovému dni knihy a autorských práv, který byl vyhlášen světovou organizací UNESCO na 23. dubna.

Tento den slaví až 100 zemí světa všech kontinentů od roku 1995 a připomínají si tak symbolické datum pro literaturu, neboť tohoto dne roku 1616 zemřely takové významné osobnosti světové literatury, jimiž byli např. Miguel de Cervantes y Savedra, William Shakespeare nebo Inca Garcilaso de la Vega.

Viz UNESCO:

http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=5125&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html

Tradičními partnery akcí pořádaných při této příležitosti jsou spisovatelé, učitelé, školy, knihovny, vydavatelé knih a zejména IFLA http://www.ifla.org/VI/1/conf/worldbook.htm.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků připravil pro české knihovny na svých webových stránkách přehled akcí pořádaných v zahraničí a přihlašovací formulář, kde mohou knihovny prezentovat své zajímavé akce http://www.stk.cz/skip/SDK/.

Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve španělské Katalanii. 23. dubna se zde oslavuje svatý Jiří a každý, kdo si koupí knihu, je obdarován růží.

Kontakt: Roman Giebesch, Vědecká knihovna Olomouc, roman@vkol.cz, Tel.: 739 023 718

Akce v knihovnách viz příloha