úterý
7. května 2024
svátek slaví Stanisla

Děti a mládež

Únorovým hostem impro talk show 321jedem! bude Iva Janžurová

PRAHA: Slavná česká herečka Iva Janžurová bude dalším hostem Nikoly Orozoviče a jeho improvizační talk show 321jedem v Malostranské besedě v Praze. V originálním formátu, který propojuje talk show a divadelní improvizaci se Iva Janžurová objeví již podruhé. Kromě Orozoviče se diváci mohou těšit také na další členy skupiny Just!Impro. 

09.02.2020
19:00
Autor článku: 
TZ/klapka

Originální a u nás jedinečný formát impro talkshow staví hosta do nečekaných a hravých situací, v jakých ho jinde neuvidíte. Rozhovor se střídavě mění v improvizovanou scénku, historku nebo píseň v podání moderátora Nikoly Orozoviče a dalších členů skupiny Just!Impro. 

Autorem konceptu je právě Orozovič, který se improvizaci věnuje více než patnáct let od chvíle, kdy se stal hráčem České improvizační ligy. Později začal zápasy sám organizovat a následně dal vzniknout formátu improshow a skupině Just!Impro, s níž již sedmým rokem účinkuje ve Švandově divadle. Jako lektor pravidelně vede workshopy a semináře o improvizaci nejen pro herce, ale i ve firemních sférách. Má
za sebou také filmové zkušenost jak před kamerou, tak i za kamerou jako produkční či asistent režie. Věnuje se také loutkovému divadlu. 

V roce 2016 vymyslel formát impro talk show a začal jej od ledna 2017 pravidelně uskutečňovat pod názvem 321jedem! nejdříve v divadle Royal a později v Malostranské besedě. Mezi hosty se objevili například herečky Eva Holubová, Ivana Chýlková, zpěvačka Eva Burešová, kouzelníci Ondřej Pšenička a  Richard Nedvěd, kardiochirurg Petr Neužil, cestovatel Dan Přibáň nebo reportér Miroslav Karas. Naposled to byl v lednu generál Andor Šándor. 

„Vždy si pozvu nějakého zajímavého hosta, se kterým se já a mí kolegové z Just!Impro bavíme a z jeho odpovědí si bereme témata na naše improvizované scény. Poté pokládáme další otázku a hrajeme další scénu a tak to je celé představení. Někdy také hosta lehce do improvizace zapojíme, nebo pokud třeba má co divákům předvést, tak zapojíme i jeho vlastní výstup,“ popisuje formát Orozovič. 

Dalším hostem bude 9. února herečka Iva Janžurová. Ta se v 321jedem! objeví již podruhé po třech letech. A jak to tenkrát začalo? „Určitě za to může Nikolův bratr Igor. Hodně spolu hrajeme a od něho jsem se dozvěděla o show Just!Impro. Šla jsem se podívat a to jsem tedy koukala! Improvizace, že by se jeden chudák herec uzáviděl! Tak si říkám pod fousy: to není možné, v tom je nějaký trik, to mají tvrdě nazkoušené, pár lidí v publiku jim nahrává...,“ popisuje herečka.

„Když mě pak Nikola pozval na jeviště, vzala jsem to, jen abych se jim koukla za zády do karet. No, nepovedlo se mi to, jsou velmi rafinovaní a byla jsem v soustředění na úkoly, které mi dávali, ne dost ostražitá! Tentokrát to jdu znovu zkusit "rozčísnout" a budu se víc snažit,“ těší se Iva Janžurová na své působení v impro talkshow 321jedem!.

 

321jedem!

9. února 2020, 19:00, Malostranská beseda
Moderátor: Nikola Orozovič
Host: Iva Janžurová
Dále účinkují: členové Just!Impro Jana Pokorná a Martin Vasquez
Hudební doprovod: Václav Tobrman 

Antarktida – Země královny Maud

ZBIROH: Městské muzeum Zbiroh zve na poutavou přednášku  Antarktida – Země královny Maud se známým cestovatelem, horolezcem, fotografem, světoběžníkem, romantikem a plzeňským rodákem Čestmírem Lukešem. Již dnes!

 

06.02.2020
17:00
Autor článku: 
TZ/klapka

Zavítáte do ryzího ticha a přírody na snad nejbizarnějším místě Země. Povídání bude o objetí bílého kontinentu. O cestování ve dvou za jižním polárním kruhem a na prahu alpinistického ráje. Zasvěcený výklad doprovodí hudba a diapozitivy promítané pomocí prolínací techniky. Dnes 6. února 2020 od 17.oo hodin v multifunkčním sále MěÚ ve Zbiroze. 

http://www.mireklukes.ch/lukes/

 

Trpaslík Gimli, Kocour i Hellboy míří do Prahy. Comic-Con Prague pro fanoušky sci-fi, fantasy a hororu

Praha: 7. – 9. února 2020 proběhne v pražském O₂ universu celosvětově nejslavnější festival pop-kultury Comic-Con. Festival se zaměřuje na filmy, seriály, hry, komiksy a knihy především v žánru sci-fi, fantasy a horor. Na jediné akci se setkáte s nevídaným množstvím herců, komiksových výtvarníků, spisovatelů a dalších umělců.

 

od 07.02.2020 do 09.02.2020
Autor článku: 
TZ/klapka

Návštěvníci Comic-Conu Prague se mohou těšit nejen na fotografování, autogramiády a besedy se zahraničními i domácími herci a umělci, ale i na promítání, workshopy, soutěže, výstavy, koncerty a také na hraní videoher a stolních her nebo prodej fanouškovského zboží.

Hvězdní hosté

Moc nás potěšilo, s jakou odezvou se setkala poslední ohlášená jména našich hereckých hostů. John Rhys-Davies, známý třeba jako trpaslík Gimli z Pána prstenů, nebo Danny John-Jules, kterého si fanoušci Červeného trpaslíka pamatují jako charismatického Kocoura, vzbudili nadšení. Věřím, že spolu s Ronem Perlmanem, Brandonem Routhem, Casperem Van Dienem a dalšími tvářemi máme silnou hereckou sestavu, která může směle konkurovat zahraničním Comic-Conům s mnohem delší tradicí,“ uvádí Pavel Renčín, marketingový ředitel Active Radio, jejíž produkční divize NoLimits akci spolupořádá. Z řad herců a hereček se dále představí: Ian McElhinney, David Nykl, Vladimír Furdík, Predrag Bjelac, Stefan Kapicic, Anna Shaffer, Tracy Scoggins a Daniela Tlumačová.

Společnou fotografii s oblíbenými herci a jejich autogramy je možné zakoupit přes e-shop, navíc se na místě budou zdarma podepisovat i komiksoví tvůrci, spisovatelé a další známé osobnosti.

Svoji účast již také potvrdili například spisovatelé Ben Aaronovitch, Ondřej Neff či František Kotleta a scénáristé a výtvarníci Brian Azzarello, John McCrea, Rafa Garrres, Alvaro Martínez, Marco Turini, Petr Kopl, Dan Černý, Jonáš Ledecký a mnoho dalších. Zástupce advokátní kanceláře HKDW Legal bude na místě morálně osvědčovat autenticitu podpisů umělců.

Program

Na Comic-Conech lidé milují kostýmy, u nás si jich užijí opravdu dost. Kromě toho, že v nich mnoho účastníků na akci dorazí, v sobotu večer proběhne i naše vlastní kostýmová soutěž PragoCosplay. Při hodnocení takových soutěží nezáleží jen na kvalitě samotného kostýmu, ale i na hereckém ztvárnění vybrané postavy,“ říká programový ředitel festivalu Václav Pravda.

Na páteční slavnostní zahájení v 18:30 hodin dorazí i primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, který svoji účast komentuje následovně: „Jako velkého fanouška komiksu, sci-fi a fantasy mě moc těší, že jsme se v Praze dočkali prvního ročníku Comic-Conu a jsem rád, že jsme ho jako město mohli podpořit. Věřím, že se akce vydaří a všichni si odnesou nezapomenutelné zážitky. Z programu se nejvíce těším na setkání s legendárním kocourem z Červeného trpaslíka Danny John-Julesem a Gimlim z Pána prstenů Johnem Rhays-Davisem. Velmi se také těším na cosplayovou linii – především na blok cosplayerů věnujícím se Hře o Trůny. Comic-Con is coming!“  Pestrý program proběhne za účasti cosplayerů i vybraných hvězdných hostů, plynule na něj naváže koncert Pražského filmového orchestru vedeného dirigentem Jiřím Koryntou.

Videoherně a deskoherně bude vyhrazena plocha přes 1400 m2. V rámci obří videoherny budou představeny nové i retro konzole, videohry, virtuální realita, ale také počítače, notebooky atd.

Deskoherna pak nabídne desítky stolů pro karetní a deskové hry, hlavolamy.

Na programu Comic-Conu Prague je rovněž řada dalších specialit a skvělých projektů. V Artist Alley bude prezentovat a prodávat svá díla řada známých i začínajících kreslířů z různých zemí. Za návštěvu pak jistě bude stát i výstava Star Wars modelů či výstava komiksů. Díky společnosti HBO usednou účastníci dokonce na originální Železný trůn. A to samozřejmě není zdaleka vše, na co se mohou návštěvníci Comic-Conu Prague těšit. Program pořadatelé neustále aktualizují na webu, Facebooku i Instagramu akce.

Novinky a aktuality o akci můžete sledovat na webu a sociálních sítích, kam budou postupně přidávány nové podrobnější informace. 

Web: https://www.comiccon.cz/

Facebook: https://www.facebook.com/comicconprague/

Instagram: https://www.instagram.com/comiccon_prague/

 

Únor v Muzeu romské kultury

BRNO: Kromě stálé expozice Příběh Romů, která představuje dějiny Romů od jejich předků ve starověké Indii až po novodobou historii, a výstavy Lavutara, nabídne během února Muzeum romské kultury Masopust, ale i doprovodný program pro děti, které si budou moci vyrobit hudební nástroj. 

od 13.02.2020 do 29.02.2020
Autor článku: 
TZ/klapka

UŽ JSI VYRÁBĚL PÍŠŤALKU? 
13. 2. 2020 16.00–18.00
Zveme Vás na dílnu, na které si budete moci sami vyrobit krásný hudební nástroj, píšťalku, kytarku, kalimbu, chrastítko. Společně si zahrajeme a vyzkoušíme i kouzelné strunné hudební nástroje - kantele. Dílna je určena dětem od 6 let a je otevřena i dospělým. Dílnu povede Markéta Lisá, členka kapely Midi Lidi, která spolupořádá audiovizuální dílny pro děti.
 
Markéta Lisá (*1979)
Absolventka VŠUP v Praze, je doktorandkou na Katedře Výtvarné výchovy Pedf Muni v Brně, kde se zabývá prací s audiovizuální technikou. Zabývá se elektronickou hudbou, hraje a zpívá ve skupině Midi Lidi. Spolupořádá audiovizuální dílny pro děti Živé hraní k promítání.
Místo lze rezervovat na edukator@rommuz.cz, tel. 545 581 206.
Vstup zdarma


MASOPUST BUDE 
29. 2. 2020, od 14.30

MASOPUST alias bláznivé dny, ostatky, fašank, šibřinky, končiny BUDE!
29. únor je sice již po Popeleční středě, tedy v postním období, ale U NÁS, V BRONXU, se budem veselit výjimečně až do soboty!
Přijďte v sobotu za námi, s maskami i bez nich!
Ovládneme celý Bronx, budeme hýřit, radovat se, tančit a bez urážky si říkat do očí to, co se jindy nesmí...
O občerstvení se postarají úžasné Romani kucharki.

 

13. ročník Ceny kritiky za mladou malbu 2020

ČR, PRAHA: Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků a Česká sekce AICA oznamují výsledky soutěže 13. Ceny kritiky za mladou malbu 2020. Porota hodnotila účastníky soutěže se zadáním Expandovaná malba. Výstava finalistů se koná v Galerii kritiků v Praze do 1. března 2020.

od 30.01.2020 do 01.03.2020
Autor článku: 
Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph.D./ika

Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků / Česká sekce AICA pořádají každoročně pro umělce do 30 let soutěž Ceny kritiky za mladou malbu, za účelem usnadnění jejich vstupu na profesionální výtvarnou scénu. V roce 2020 se jedná o 13. ročník s historickým počátkem v roce 2008. K ocenění v soutěži patří Výstava finalistů na začátku roku 2020 v Galerii kritiků, a samostatná výstava laureáta v Galerii kritiků ke konci kalendářního roku na náklady pořadatelů. Hodnotí se první tři pořadí a sympatie diváků. Za účelem rozšíření výstavní spolupráce přibyla nově Cena (galerie) Gema Art. Soutěž se koná tradičně s podporou Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury, Hlavního města Prahy, za spolupráce Českých center a s širokou podporou médií.

Tematickým zadáním je Expandovaná malba / Expanded Painting) - v rámci prezentace děl do soutěže se sleduje konfrontace malby s jiným médiem, technologií či materiálem, např. malba–objekt v prostorové instalaci a jiné inter- či multimediální vyjádření. To znamená výrazové „přesahy“ malby, pojaté jak ve formálním, tak v obsahovém slova smyslu. Hodnocení děl provádí odborná porota v kontextu tvůrčího vývoje umělce, nejen za aktuální obrazovou tvorbu, ale s přihlédnutím k jeho práci zhruba za poslední dva roky, doloženou dokumentací. Umělci se přihlašují buď samostatně nebo na základě doporučení nominátorů z řad pedagogů vysokých uměleckých škol a odborných kruhů. Výběr osmi finalistů 13. ročníku soutěže 2020 byl proveden z celkového počtu více než 50 uchazečů. Většina z nich se přihlásila na základě pořadatelské výzvy. Postupným výběrem do užšího okruhu, daného možnostmi výstavního prostoru galerie, byl stanoven výsledný počet finalistů.

Porotu pro 13. ročník 2020 tvoří Martina Vítková (předsedkyně), Václav Hájek, Jitka Mikulicová, Linda Sedláková, Martin Velíšek a Vlasta Čiháková Noshiro (koordinátorka).

Vystavují: Matěj Bílek, Iveta Bradáčová, Klaudie Hlavatá, Ester Knapová, Laura Limbourg, Filip Nádvorník, Miroslav Pelák, Annemari Vardanyan.

Výsledky:

  1.  Cena / 1.Prize – Laura Limbourg (absolventka AVU Praha)
  2.  Cena / 2.Prize - Iveta Bradáčová (absolventka UPMRUM v Praze)
  3.  Cena / 3.Prize -  Filip Nádvorník (student Fakulty umění OSU v Ostravě)
  4. Cena Gema Art / Gema Art Prize – Filip Nádvorník
  5. Cena sympatie diváků – bude vyhlášena k termínu komentované prohlídky Výstavy finalistů 13. Ceny kritiky za mladou malbu 2020 během února

 

Kandidáty soutěže se stávají umělci, kteří bez ohledu na státní příslušnost mají dlouhodobý pobyt na území České republiky a jejich věková hranice nepřekračuje limit 30 let, včetně prosincového data narození. Uchazeči se účastní soutěže nanejvýš třikrát, přednost výběru do Výstavy finalistů dostávají noví uchazeči před účastníky minulých ročníků, s nimiž již byla navázána výstavní spolupráce. Laureát získává v rámci svého ocenění termín autorské výstavy v Galerii kritiků, peněžitý příspěvek na tvorbu a katalog samostatné výstavy, dále možnost týdenní stáže v některé zahraniční destinaci Českých center. Pořadatelé přijímají jedno vítězné dílo jako příspěvek do depozitu Galerie kritiků, či jiná díla finalistů po dohodě s umělci. Otvírají tím možnost k další výstavní spolupráci, eventuálně k prodeji děl, neboť účelem soutěže je uvádět mladé umělce mediálně i tržně na profesionální výtvarnou scénu. Galerie pořadatelů také koncipuje vlastní tematické a autorské výstavy doma i v zahraničí. 

Pořadatelé děkují za záštitu a finanční podporu Ministerstvu kultury ČR, Státnímu fondu kultury ČR, Hlavnímu městu Praha, Českým centrům, společnostem Gema Art a ČEPS, dále za publicitní spolupráci mediálním partnerům. Výstava finalistů 13. Ceny kritiky za mladou malbu 2020 se koná od 30. ledna do 1. března 2020 v prostorách Galerie kritiků Paláce Adria v Praze.

www.galeriekritiku.cz

 

Filip Dvořák

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ: Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí zve na slavnostní vernisáž zástupce mladé výtvarné generace Filipa Dvořáka s názvem Hora a mrak. Vernisáž s úvodním slovem Marka Meduny se uskuteční ve středu 5. února 2020 v 18 h. Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek.

od 05.02.2020 do 10.04.2020
18:00 - 17:00
Autor článku: 
Pavlína Čáňová

Filip Dvořák je absolventem ateliéru Jiřího Černického a Marka Meduny na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Teprve třicetiletý umělec žije a pracuje v Hrádku nad Nisou. Své objekty sestavuje z nalezených materiálů tak, aby diváka zapojil a přilákal jej ke vzájemné interakci s dílem. Propojuje různá média a techniky. Vytváří reliéfní koláže vycházející ze závěsného média a malby. Je laureátem prestižní Esslovy ceny určené pro mladé umělce z osmi evropských zemí. V roce 2018 získal Cenu kritiky za mladou malbu.

Pro výstavu v Galerii Kaple přichází Filip Dvořák s obrazy provedenými pastózní gestickou malbou, z které vystupují obrysy a detaily rozvalin gotických architektur, překrytou vrstvou kulisové iluzivní malby. Mrak je sice pomíjivý, svou velikostí však člověka naprosto přesahuje a je zcela nezávislý na lidském počínání.

Dvořák přemýšlí nad malbou coby médiem, zajímá ho, jak ji lze či nelze uplatnit v současném světě. Mimo jiné vytváří koláže, asambláže, objekty, videoprojekce či pořádá akce ve veřejném prostoru. Pro mnoho svých děl používá označení objektoobrazy – dříve to byly divadelně nasvícené rozměrné asambláže z odpadních materiálů, v poslední době takto nazývá polystyrenové desky s vyřezávanými ornamenty parafrázujícími motiv barokních rozvalin.

Mezinárodní konference Kniha ve 21. století představí vize budoucnosti knihoven

OPAVA: Jak ovlivní digitální služby prostředí veřejných knihoven? Budou potřeba volné výběry knih? Jaký prostor v knihovně budou potřebovat lidé, kteří jsou tzv. každodenně digitální? Jak by měl vypadat eProstor knihoven? To jsou otázky, na které se budou snažit odpovědět účastníci mezinárodní knihovnické konference Kniha ve 21. století 2020, která se bude konat ve dnech 11.–13. února na půdě Slezské univerzity v Opavě.

od 11.02.2020 do 13.02.2020
09:00 - 17:00
Autor článku: 
Marcela Stehlíková/jal

„Cílem konference je podívat se z různých úhlů pohledu na problematiku digitalizace v prostředí veřejných knihoven, proto bylo zvoleno motto „Knihovny 3D“. Výsledkem bude především propojení akademických pohledů s praxí a realitou v knihovnách,“ přiblížila Libuše Foberová, vedoucí týmu organizátorů konference.

První den bude konference zahájena panelovou diskusí odborníků na mezinárodní úrovni, kteří budou diskutovat zejména o roli knihoven v době čtvrté průmyslové revoluce. V dalších dvou dnech bude konference rozdělena do tří tematických bloků: digitalizace a digitální služby, role knihoven ve vzdělávání, architektura knihoven.

Organizátory konference jsou Ústav bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Svaz knihovníků a informačních pracovníků Moravskoslezského a Olomouckého kraje a Sdružení knihoven ČR. Konference je určena knihovníkům, zřizovatelům knihoven, studentům, vědeckým pracovníkům, přátelům knihoven a čtenářům.

Konference se koná pod záštitou ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka.

Podrobný program konference najdete zde: http://k21.fpf.slu.cz/

Divadlo Drak uvede maňáskovou grotesku Šípková Růženka

HRADEC KRÁLOVÉ: Prvním titulem Divadla Drak v roce 2020 je maňásková inscenace inspirovaná klasickou pohádkou Šípková Růženka. Stejnojmenné představení, které je určeno divákům od šesti let, bude mít premiéru v sobotu 8. 2. od 18.00 h na hlavní scéně divadla.

Autor článku: 
Divadlo Drak

Růženka Divadla Drak je výpravnou „steampunkovou maňáskovou groteskou“, jež zpracovává známý lyrický příběh královské dcerky, kterou stihne symbolická kletba. Autoři, Jakub Vašíček s Tomášem Jarkovským, rozehrávají v téměř westernovém stylu téma rodičovského strachu a ochranitelství, které se dostává do konfliktu s nevyhnutelností Růženčina dospívání a s její touhou jít za naplněním svého osudu. Se symboly pracující scénografie Kamila Bělohlávka spolu s živou hudbou Daniela Čámského pak celý koncept dotváří. Bělohlávek vystavěl uprostřed jeviště vysokou, plechem pobytou multifunkční věž s točitými schody. Ta, i když se zprvu jeví jako útulný domeček pro panenky, se dokáže změnit v nedobytnou pevnost ochraňující Růženku před vnějším nebezpečím, ale zároveň se stává i jejím vězením. Celkovou atmosféru steampunku podtrhují loutky a kostýmy Terezy Vašíčkové. Celý příběh je vyprávěn atraktivní formou maňáskové grotesky, která dává vyniknout přesné loutkářské práci zkušených členů souboru Divadla Drak -  Pavly Lustykové, Jana Popely a Milana Žďárského. Těm na scéně zdárně sekundují Pavel Černík a Jan Čipčala, spolu s Petrem Seinerem.

"Inscenaci s maňásky jsem chtěl v Draku dělat už docela dlouho. Ten žánr mě láká a tady je tolik lidí, kteří ho opravdu umí...Stejně tak jsme se už delší dobu zaobírali tématem Šípkové Růženky. Hodně jsme o ní mluvili, když jsme připravovali inscenaci O bílé lani. Ty náměty jsou si v lecčem podobné, pracují s obdobnou symbolikou, točí se kolem stejných témat. Zdálo se nám čím dál lákavější dodat spíš lyrickému námětu Šípkové Růženky prostřednictvím maňásků víc razance, zkratky, pohybu, dění...a naopak založit maňáskovou grotesku na silném, metaforickém obsahu, který často takto koncipované inscenace postrádají nebo je v nich upozaděn. Navíc v Růžence hraje strašně důležitou roli motiv času. A čas se dá znázornit různě, cyklicky jako pohyb kolem dokola, nebo lineárně, třeba jako vlak. A od vlaku už je jen kousek k westernovému principu cizince, co přijel do města, od westernu je kousek ke spaghetti westernu, od něj ke grotesce, od grotesky k maňáskům...prostě to do sebe začalo zapadat a nás čím dál víc bavit," upřesňuje inscenační záměr režisér Jakub Vašíček.

Šípková Růženka je jednou z nejstarších pohádek, která přešla z ústního podání do literatury. Pravděpodobně je její první literární podobou barokní příběh Slunce, Měsíc a Talia, zpracovaný italským básníkem Giambattistou Basilem. Mnohem známější jsou však její pozdější verze převyprávěné Charlesem Perraultem nebo bratry Grimmy. Nejpopulárnější zpracovaní u nás pochází z pera Františka Hrubína.

Podle slov autorů se aktuální inscenace Divadla Drak opírá o psychoanalytický výklad amerického psychologa rakouského původu Bruna Bettelheima. „Ten chápe příběh Šípkové Růženky jako podobenství o iniciaci a dívčím dospívání a všímá si symboliky jednotlivých motivů v příběhu. I naše inscenace klade na tyto motivy zvláštní důraz, čímž ji činí atraktivní i pro dospělého diváka, přesto ale celý příběh drží v pohádkových mezích, srozumitelný i nejmenším divákům,“ řekl o inscenaci ředitel Divadla Drak, dramaturg Tomáš Jarkovský.

Lektorský tým Draku pro pedagogy k tomuto titulu připravil metodické listy, které mohou použít jednak jako přípravu před návštěvou divadla, ale také jako pracovní listy po zhlédnutí nové pohádky Divadla Drak Šípková Růženka.

 

 

Rozhovor s Reném Nekudou o příbězích a jejich vyprávění

PLZEŇ: Pohádka o Třech zlatých vlasech děda Vševěda, o Červené Karkulce, příběh Krásky a zvířete, ale také o vlkodlačí princezně nebo vlkovi v důchodu. Jsou pohádky a příběhy, které nás doprovázely dětstvím, a pak také pohádky, které vytváří sama dětská fantazie. Oba dva typy jsou pro náš život nesmírně důležité. Se spisovatelem Reném Nekudou jsme si o potřebě vyprávění v našich životech povídali nad jeho knihou Příběhostroj.

Autor článku: 
Eva Klapka Koutová

„Bez pohádek si dětství vlastně ani nedokážeme pořádně představit. Na celém světě, ve všech kulturách a ve všech dobách se dětem vyprávějí příběhy, které se ve skutečnosti nikdy neodehrály, v nichž vystupují bytosti a tvorové, které zatím žádný přírodovědec nepopsal, v nichž se dějí věci neuvěřitelné a nadpřirozené, odporující fyzikálním zákonům. Síla představivosti a kouzlo pohádkového slova je silnější než zákon gravitace.“ Michal Černoušek v úvodu knihy ti a svět pohádek.

Vyprávění příběhů a pohádek má v našem životě nezastupitelné místo. I když se to na první pohled může zdát, nenabízí samotné pohádky dětem jen příběh na dobrou noc. Někomu přijde vyprávění jako ztrátu času, ale právě ono splňuje hned několik důležitých sociálních funkcí, a to nejen u dětí. Pohádky například pomáhají posluchači spoluprožít konflikt s hlavním hrdinou či si utříbit své vlastní hodnoty. Podle Černouška rozehrávají „skryté obrazy imaginace dřímající v dětské psychice. Svou jednoduchostí a jistou přímočarostí nabízí dětem cestu v jejich dosud ne zcela srozumitelném světě. Vyprávěním dostávají příběhy život a žijí společně s posluchačem. Nabývají na síle a stávají se součástí přetrvávajícího lidového vyprávění, které se opět přenese na další a další generaci potenciálních posluchačů. Vyprávění v sobě také nabízí nenahraditelné psychologické vazby mezi vypravěčem a posluchačem – chvíle spolubytí. V současné době se vyprávění příběhů vytrácí, ačkoliv po nich stále prahneme. Všichni je milujeme, lákají nás a přitahují. Ale proč?

René Nekuda vystudoval tvůrčí psaní na Literární akademii v Praze. Pracoval jako novinář a v současnosti píše povídky i divadelní hry. Už téměř deset let také vyučuje kreativní psaní. Koncem loňského roku mu vyšla interaktivní kniha Příběhostroj, podporující fantazii u dětí i dospělých. Nabízí klíč k vytváření příběhů, jejich sdílení a motivuje ke společně stráveným chvílím díky vyprávění.

 

Jaký příběh jste měl jako dítě nejraději (a proč?)

V dětství mě nejvíc bavily pohádky a pověsti, které jsme si s mou babičkou povídali při různých procházkách či cestách. Pocházím z Vysočiny, z Hlinska, a s babičkou jsem chodíval na dva kilometry vzdálenou zahrádku. Při cestě jsme si vyprávěli například o čertech, kteří v našem kraji přenášeli kamení a vznikaly tak různé skalní útvary. Také si hodně vzpomínám na pověst o paní, která na své zahrádce tak moc kouřila dýmku, že když pak zemřela a pochovali ji na jejím nejoblíbenějším místě, objevoval se tam občas kouř.

 

Vracíte se k těmto příběhům i v dospělosti?

No ano! Do dnešní doby ve mně rezonují a vzpomínám si na ně poměrně často. Mám tyto příběhy spjaté s nějakou emocí nebo situací, takže se k nim vracím, když přemýšlím nad novým projektem a vzpomínám si, jak jsem jako dítě básnil o své možné budoucnosti. (Například jsem si vymýšlel, jak budu v dospělosti ředitelem ZOO). Občas mi to pomáhá jít tím správným směrem.

 

Takže příběhy, které jste si povídali s babičkou, vás inspirovaly k vytvoření Příběhostroje?

Určitě! Přijde mi trošku líto, že dnešní společnost od domácího vyprávění příběhů upouští. Například kultury v Asii, Africe, v Jižní Americe jsou stále založené na takovémto vyprávění. Zatímco my už teď vše strkáme spíše na YouTube a do televize, a na povídání už čas nezbývá. Vyprávěním příběhů se lidé více poznávají, skrze příběhy se prohlubují vztahy doma. Následně můžeme vidět, co doma děti řeší, co je pro ně důležité.

Příběhostroj má celý tento proces hodně usnadňovat. Díky tomu můžeme přijít na to, co druhé trápí, můžeme jim pomoci problém řešit nebo jen pozvednout náladu, anebo otvírat hezké vzpomínky, jako jsem to měl já se svou babičkou. Příběhy byly naše společné chvíle a bylo to mé dětství.

 

Jak vznikl nápad napsat takovouto knihu?

Dlouhou dobu jsem přemýšlel nad tím, že jsou knihy jenom pro děti a potom knihy jenom pro dospělé. Málo jich je pro děti a pro dospělé dohromady. Chtěl jsem vytvořit knížku, která by svět dětí a svět dospělých spojovala.

 

Jakým způsobem tedy Příběhostroj tyto dva světy spojuje?

Příběhostroj má pomoci rodinnému sdílení příběhu. Jeho cílem je, aby si děti a dospělí navzájem vyprávěli příběhy.

 

Kniha se nečte klasickým způsobem – vyžaduje čtenářovu interakci. Můžete přiblížit, jak se s ní pracuje?

Má dvě části. První obsahuje 60 úkolů seřazených od nejlehčích po složitější. Vždy je nějaký úkol zaměřený na jeden typ kreativního myšlení. Druhá část knihy je tzv. náhodný generátor příběhů. Na každé stránce je v rozích jedna položka, která pomáhá k vytváření příběhu. Vzniká tak 12 milionů kombinací, podle různých zadání. Například, když jsem unavený rodič v devět večer a nevím, jak dál vyprávět příběh, mohu si vzít knihu, zalistovat náhodným výběrem a pokračovat dál ve vyprávění, protože základní kostru příběhu za mě vymyslí Příběhostroj.

Jak dlouho knížka vznikala?

Tím, že jsem měl v hlavě tento nápad už dlouho, tak samotná realizace nebyla časově náročná a složitá, takže přibližně necelý půlrok.

 

Jak nás příběhy, které jsme slyšely jako děti, ovlivňují do budoucna?

Příběh může být jistým modelem, vzorcem chování, který nám něco vštěpí do paměti nebo nás něčemu naučí. A pak je samozřejmě také důležité, s kým a v jakém kontextu příběhy prožíváme. Milé pohádky před spaním jsou něco jiného než neustálé připomínání, že je někdo neschopný a něco nezvládne.

 

Proč je důležité si příběhy vyprávět?

Jejich vyprávěním se víc a víc poznáváme. Usnadňují nám komunikaci mezi sebou. Je to jeden ze základních principů mezilidských vztahů, a navíc je to zábava. Je to lepší a levnější než terapeut.  Když se podívám na workshopy, které s Příběhostrojem vedu a kterých se mnohdy účastní i rodiče, tak byste se divila, jak máma s tátou nevychází z údivu, co v jejich potomcích je. Často žasnou, že vůbec neznali tuhle jejich stránku – tím myslím vypravěčskou – jejich syna nebo dcery, ale také objevují pomocí nenuceného vyprávění svých dětí, jejich skrytá přání, a třeba i traumata. Těch workshopů jsem už dělal desítky všude po republice a jsem si tedy stoprocentně jistý, že tohle funguje. Viděl jsem to na vlastní oči.

 

Kde jsou kolem nás příběhy a jakým způsobem k nám promlouvají?

Stručná odpověď je, že úplně všude. Neumíme žít bez příběhů. Když se podíváte na fotku z dovolené, automaticky se vám vybaví minipříběh vašeho prožitku - naše mysl například strukturuje vzpomínky ve formě příběhů. Dále jsou v politice, v reklamě, dokonce i v hospodě, když si chlapi stěžují, jaká je to dnešní doba.

 

Co nás na nich tak baví?

Je to něco, co dává okolnímu světu smysl. Čistá informace tohle nikdy nedovede, ale příběh umí mnohé dobře pojmenovat a má široký záběr. Vzpomeňte si na dějepisáře – na ty, kteří říkali jenom čistá fakta a na ty, kteří vám historii zapáleně převyprávěli. A samozřejmě je příběh spojen s emocemi a prožitky, což je vždycky silné a zajímavé. Proto třeba mnoho lidí miluje horory, nebo brečí nad červenou knihovnou.

 

Jak podpořit fantazii pro vyprávění příběhu?

Zkoušet to stále dokola. Na začátku Příběhostroje je jedna důležitá věta: „V Příběhostroji není nikdy nic špatně“. Cokoliv čtenáře napadne, je dobře. Důležité je se nebát a zbytečně se neblokovat. Když nejde jeden způsob, tak může jít jiný.

 

Vytvářejí dospělí jiné příběhy a jiným způsobem než děti?

Princip je v jádru stejný, akorát děti to mají posunuté o tu hranici uvěřitelnosti. Mnohdy jsou některé kombinace u dětí z pohledu dospělých šílenější, ale principy, které jsou za tím, jsou stejné, ty se nemění.

 

Principy myslíte náměty nebo používání archetypů?

To spolu souvisí, takže asi obojí. (smích)

 

Jak podle vás vypadá dobrý příběh?

Příběh je příběh. Záleží, s jakým cílem a pro koho jej utvářím. Tvůrčí psaní nezná dobrý, nebo špatný; kvalitní, nebo nekvalitní. Spíš funkční a nefunkční.

 

Takže funkční?

Když dopadne na úrodnou půdu. Když někoho pobaví a vtipu se někdo zasměje.

 

A pokud nemá jít o vtipný příběh?

Tak je to v pořádku, když se nikdo nesměje. Důležité je, aby cíl a smysl příběhu byl naplněn. Když chci například vyvolat nějakou emoci a vidím, že to funguje, pak se mi to asi povedlo. Pokud ne, tak se nic neděje, dá se s tím pracovat.

 

Vytrácí se v dnešní době vyprávění příběhů?

Tohle by bylo povídání na dlouhou dobu. Ano, dnes trochu mizí vytvoření vlastních příběhů a jejich sdílení tváří v tvář a přesouvá se na internet. Také se blíží čas, který absolutně překopává dosud známé způsoby psaní scénářů - může za to virtuální realita a tzv. „imerzivita“. Čili jádro a základní funkce příběhů se už sto tisíc let prakticky nezměnily, ale to neznamená, že způsoby přijímání příběhů a nakládání s nimi neumožňuje nějaký vývoj.

 

Jak se tedy příběhy mění v digitálním věku a jaká bude jejich budoucnost a v jaké formě?

Jak už jsem říkal, ty základní kostry se nemění, ale přibývá interaktivita a imerzivita. Čili přichází doba, kdy se příběhem opravdu necháme pohltit a obklopit ze všech stran, zároveň se zvyšuje počet „konzumentů příběhů“, kteří chtějí zasahovat do děje – to jsou například hráči počítačových her. Nejsem věštec, který by dokázal přesně vyčíst budoucnost vyprávění, ale jsem přesvědčený o tom, že tyto dva prvky na jistou dobu hodně zamíchají s kartami vypravěčů a později i marketérů. Těším se třeba na první reklamu ve virtuální realitě.

 

Právě jste se vrátil z Vietnamu. Sbíral jste tam vietnamské příběhy a pohádky?

No jéje! Samozřejmě, že jsem tam čerpal inspiraci a bedlivě vše sledoval. Probíhal tam zrovna čínský lunární nový rok a bylo neuvěřitelné, jak to celým kontinentem hýbalo. Navíc tam lidé hodně žijí komunitním životem a to mě baví. A jako takový malý bonus na závěr - zkuste si vygooglit, jak vypadá vietnamský jednorožec. Budete se hodně divit. (smích)

Začal předprodej vstupenek na festival Letem světem

PRAHA: Devátý ročník cestovatelského festivalu Letem světem sice v Plzni vypukne až 27. března, již nyní si však mohou zájemci koupit vstupenky za zvýhodněnou lednovou cenu. Dvoudenní festival bude hostit například syna norské cestovatelské legendy.

od 27.03.2020 do 28.03.2020
Autor článku: 
klapka

Nabitý program, inspirativní přednášky, zajímavé hudební i rukodělné workshopy, výborné exotické jídlo, přátelská atmosféra a cestovatelské osobnosti... to je cestovatelský festival Letem světem. V čem však bude ten devátý výjimečný?

Tématem letošního festivalu jsou cestovatelské legendy Thor Heyerdahl a Eduard Ingriš.

Život norského mořeplavce, experimentálního archeologa a antropologa nám přijede přiblížit jeho syn Thor Heyrdahl jr. O spolupráci hudebníka, kameramana a cestovatele českého původu Eduarda Ingriše s Thorem Heyerdahlem nám více poví režisér, producent a dokumentarista Petr Horký. Že se sochou Moai nelze hnout? To nám vyvrátí a pravý opak ukáže badatel a experimentální archeolog Pavel Pavel, který ji 'rozchodil' na Velikonočním ostrově při expedici s Thorem Heyerdahlem. Přijďte si to také zkusit a spolu s Pavlem Pavlem rozpohybovat kopii sochy Moai na našem festivalu!

To je zatím jen malá ochutnávka z programu, který má opravdu co nabídnout!  

 

Vstupenky k prodeji na https://www.svetem.net/vstupenky/

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Děti a mládež