pátek
26. dubna 2024
svátek slaví Oto

Děti a mládež

Na které literární a komiksové hvězdy se mohou těšit návštěvníci Comic-Con Prague?

PRAHA: Festival popkultury Comic-Con Prague odtajnil seznam hlavních hvězd z řad spisovatelů, scenáristů a komiksových tvůrců, kteří se zúčastní besed a diskusí v rámci literárního a komiksového programu. Historicky první Comic-Con Prague proběhne v termínu 7.– 9. února 2020 v pražském O₂ universu.

od 07.02.2020 do 09.02.2020
Autor článku: 
TZ/ika

Hlavní hvězdou bude známý britský spisovatel Ben Aaronovitch, který se prosadil jako televizní scenárista pro proslulý anglický seriál Doctor Who či space operu Jupiter Moon,“ prozradil Pavel Renčín, marketingový ředitel Active Radio, jejíž produkční divize NoLimits akci spolupořádá.  Mezi nejznámější knižní díla Bena Aaronovitcha patří Řeky Londýna, Zvony Londýna, Strom viselců nebo Měsíc na Soho.

Z českých spisovatelů a spisovatelek sci-fi, fantasy a hororu nám svoji účast již potvrdili Miroslav Žamboch či František Kotleta. Dorazí také Vilma Kadlečková, Petra Neomillnerová, Karolína Francová, Kristýna Sněgoňová, Jan Kotouč či Jiří Walker Procházka,“ doplnil Václav Pravda, programový ředitel festivalu. Spisovatelky a spisovatelé si pro návštěvníky na pátek a sobotu připravují řadu zajímavých diskusních témat jako Moderní akční fantastika, Česká fantastika v angličtině, Psaní sexuálních scén, Tvorba literárních světů, Fantastické příběhy v českém prostředí, Moderní česká high fantasy nebo Povídky a povídkové sbírky.

Hlavní literární program v neděli bude probíhat na HumbookStage, kterou organizuje nakladatelství Albatros ve spolupráci s Euromedia Group a Argo. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program se zahraničními spisovateli, komiksovými tvůrci, domácími literárními hvězdami i redaktory.

„Jsme rádi, že kromě zavedených spisovatelů můžeme na naší akci přivítat i mladé talenty domácí literatury, třeba Katku Šardickou, která v loňské anketě Kniha roku zvítězila v kategoriích Young Adult a Objev roku nebo talentované spisovatele Pavla Bareše či Martina Bečana a další,“ dodal Pavel Renčín.

Na festivalu popkultury samozřejmě nesmí chybět ani tvorba komiksových malířů a ilustrátorů. Mezi umělce, kteří navštíví Comic-Con Prague, patří Brian Azzarello, John McCrea, Rafa Garres, Alvaro Martínez, Marco Turini, Vlastislav Toman, Petr Kopl, Jonáš Ledecký a mnoho dalších. Zatímco komiksový program v pátek bude převážně se zahraničními hosty, sobotní a nedělní program se rozšiřuje i o domácí hosty.

Přítomnost hostů na akci je možné zjistit na těchto stránkách: https://www.comiccon.cz/guests-presence.

Na Comic-Con Prague si stánky a doprovodné programy připravují nakladatelství a vydavatelství: Albatros, Argo, Comics Centrum, Crew, Epocha, Euromedia, Fantom Print, Knihy Dobrovský a Pevnost.

Festival Comic-Con Prague organizují poprvé v ČR společnosti Active Radio a.s. a Comic-Con Prague s.r.o. (založená pořadateli Festivalu fantazie) ve spolupráci s rádiem Evropa 2.  

Novinky a aktuality o akci můžete sledovat na webu a sociálních sítích, kam budou postupně přidávány nové podrobnější informace. 

Web: https://www.comiccon.cz/

Facebook: https://www.facebook.com/comicconprague/

Instagram: https://www.instagram.com/comiccon_prague/

Pohádka o modré a bílé

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti bude i letos pokračovat v nedělním programu pro rodiny s dětmi. První díl Zvídálkové, vzhůru do muzea! se uskuteční v neděli 19. ledna v hlavní budově Slováckého muzea v tradičním čase o 13.00 do 17.00 hodin. Inspirací k volbě tématu byla Petře Tománkové, programové pracovnici Slováckého muzea, aktuální poetická výstava Modrobílý svět, která představuje modrotiskovou tvorbu Antonie Dostálkové.

19.01.2020
13:00 - 17:00
Autor článku: 
Pavel Princ

Během předešlých let se děti dozvěděly, jak se řídí RC modely, proč slavíme Velikonoce, Vánoce, fašank, kdy se sadí brambory nebo sklízí obilí, poznaly svět archeologa, restauratéra, malíře, navštívily Památník Velké Moravy i Galerii Slováckého muzea. Kromě zvídavých otázek po výukovém bloku vybraných témat, si děti užily spoustu zábavy v dovednostních aktivitách a vyrobily nejeden výrobek v připravených dílničkách. Domů v posledních dvou letech také mohou odcházet s poutavou připomínkou na čas strávený v muzeu, a to společnou rodinnou fotografií.

„V našem prvním setkání v roce 2020 se vše bude točit kolem modré a bílé, proto název Pohádka o modré a bílé. Obrazně se dá říct, že výroba modrotisku, kterou dětem popíši, je vždy maláé dobrodružství s pohádkovým koncem. Po krátkém povídání budou mít děti příležitost připravit si každý svůj kousek opravdového modrotisku, a to přímo pod vedením autorky výstavy Antonie Dostálkové,“ prozradila Petra Tománková k náplni programu a doplnila, že vyzvednout si své minidílka po finálním procesu v tiskařské dílně ve Strážnici mohou během února.

I další stanoviště se budou točit kolem modré a bílé barvy. „Budeme tvořit pohádkové stromy a víly, vyzkoušíme si potisknout plochu razítky, podobně jako to bývá při výrobě látek a vytvoříme si tak modrotiskové zvířátko na kolíčku,“ dodala Tománková.

Na památku domů si každý dále odnese za cenu rodinného vstupného 100 korun navíc Zvídálkův úkolníček, originální magnetek a společnou fotografii.

Dva únorové workshopy pro filmaře s Free Cinema

PRAHA: Platforma Free Cinema zve v únoru na workshop Postprodukce v digitálních střižnách a Barevné korekce videa. Přijďte se zdokonalit ve filmařských dovednostech!

Autor článku: 
TZ/ika

Postprodukce v digitálních střižnách 

https://www.facebook.com/events/2605690302843472/ 

Víkendový workshop postprodukce vás naučí upravovat hrubý materiál, třídit ho a importovat do střihových programů a naučíte se základní funkce digitálních střižen. Řemeslo filmového střihače zahrnuje nejen uměleckou manipulaci s obrazem a zvukem, ale rovněž předpokládá širokou škálu technických dovedností. Obzvláště to potom platí ve světě digitálních médií, kde je nutné rychle se přizpůsobovat novým standardům a dynamicky se rozvíjejícím nástrojům.

Kurz filmové postprodukce nabízí orientaci v džungli digitálních formátů a termínů, přináší řadu poznatků a triků, jak vyzrát na problémy ve střižně a zasvěcuje účastníky do profesionální work-flow. Je určen nejen pro začínající střihače a filmové tvůrce, ale pro všechny, kteří se chtějí o této disciplíně dozvědět více. Workshop vede střihač a experimentální filmař František Týmal a proběhne 15. a 16. února ve Studiu za komínem v Praze.

 

Barevné korekce videa

https://www.facebook.com/events/2551544295091363/ 

Jednodenní workshop barevných korekcí videa bude plný praktických ukázek úprav video materiálu v programu DaVinci Resolve.

Kurz vede kameraman Ondřej Belica a je vhodný pro začátečníky a mírně pokročilé v oblasti úprav videa. Dozvíte se vše potřebné k nastavení pracovního prostředí, tipy pro korektní import materiálu a základní workflow v online fázi. Vyzkoušíme si základní úpravy obrazu, sekundární barevné korekce, tvorbu kreativního looku na většině světelných situací a přístup k nejběžnějším obrazovým trikům. Workshop proběhne 29. února ve Studiu za komínem.

Zdroj: www.freecinema.cz

O Cenách Trilobit 2020 s porotci Vladimírem Justem a Šárkou Koskovou

BEROUN: 33. ročník audiovizuálních cen TRILOBIT 2020 představí už za pár dní nejzdařilejší filmové počiny předešlého roku. Jaká televizní a filmová díla nesou podle porotců výraznou estetickou, etickou, uměleckou či společenskou hodnotou bez ohledu na komerční úspěch a diváckou sledovanost? Jaké snímky poslání cen naplňují, se dozvíme v přímém přenosu České televize v sobotu 25. ledna ve 20.20 hodin na ČT art. Ale ještě než jedno z nejstarších filmových ocenění rozdá křišťálové trofeje, zeptali jsme se předsedy poroty prof. PhDr. Vladimíra Justa, CSc., a členky poroty Mgr. Šárky Koskové, jak letošní ročník hodnotí.

25.01.2020
Autor článku: 
Irena Koušková

Prof. PhDr. VLADIMÍR JUST, CSc., je předsedou poroty, jinak profesí teatrolog, divadelní a mediální kritik, esejista.

 

Proč by měl filmař chtít získat právě Trilobit a ne třeba Cenu české filmové kritiky, Cenu Asociace českých kameramanů nebo Českého lva?

Protože je to naše nejstarší nikoli jen filmová, ale skutečně audiovizuální cena, která se od počátku rovnocenně věnuje (na rozdíl třeba od Karlovarského festivalu) nejen filmové, ale i televizní a v posledních době šířeji i mediální tvorbě, včetně její knižní reflexe. Čili fronta kandidátů na cenu, chcete-li konkurence, je nepoměrně větší, než u jiných cen. A druhým, možná nejpodstatnějším důvodem je fakt, že se porota věnuje dílům a jejich společenské, občanské naléhavosti nikoli podle většinového ohlasu (návštěvnosti, sledovanosti), nýbrž především podle jejich estetické a mravní hodnoty. Máme například „havlovskou“ Cenu Ferdinanda Vaňka, pro niž je hlavním měřítkem přínos občanské společnosti, starost o lidská práva u nás i ve světě.

 

V minulých letech byla hlavní Cena Trilobit udělena např. dokumentární sérii Čechoslováci v gulagu režisérky Marty Novákové, dokumentárnímu filmu Mečiar režisérky Terezy Nvotové či osmidílnému kriminálně-psychologickému dramatu Pustina scenáristy Štěpána Hulíka a režisérů Ivana Zachariáše a Alici Nellis. Tady se spíš potkal odborný a později i divácký zájem. Jistě jsou v Trilobitech ale také filmy, které takové štěstí neměly. Jaký byste chtěl připomenout?

Ano, takový úděl, že se odborný a divácký zájem neprotnou, potkal v minulosti í mnohé z oceněných filmů (ať už za to může macešská distribuce, nulové píár, mizivý počet kopií či nezájem velkých televizí). Ale to je o důvod víc, aby cena, která aspoň upozorní na něco, o čem by se, nebýt jí, nikdo z potenciálních diváků nedozvěděl, nadále existovala! Cena s patinou trvalejší hodnoty, než je momentální móda, momentální trend nebo ta či ona mediální bublina. Ale jsou i opačné příklady. Například v době, kdy jsme jako první ocenili streamový satirický seriál Kancelář Blaník, málokdo z pravidelných návštěvníků kin či konzumentů mainstreamové televizní zábavy o jeho existenci věděl (teprve mnohem později vzrůstající popularita seriálu vedla dokonce ke vzniku klasického celovečerního filmu).

 

Přeje dnešní doba spíše vzniku dokumentů nebo filmu?

Tady se ukazuje naprostá nezastupitelnost médií veřejné služby. I když mimořádné dokumenty, reportáže nebo hrané snímky vznikaly a vznikají i mimo Českou televizi (např. v HBO, na Seznamu aj.), tak to jsou spíš výjimky z pravidla. Zatímco ČT to má jaksi přímo v popisu práce, od toho si ji platíme. V hrané tvorbě se jí to tradičně moc nedaří (o to víc se raduji z úspěchu třeba takového Mostu, nebo blahopřeji k vynikajícímu dokumentárnímu seriálu o Národním divadle, jaký tu ještě nebyl a jen tak nebude). Zato v seriózní tvorbě na pomezí investigativní žurnalistiky a dokumentu nemají Reportéři, 168 hodin, Fokus nebo Nedej se! na celém českém mediálním trhu co do kvality, hloubky i odvahy široko daleko konkurenci. Tyto formáty jsou nenahraditelné a četné mocenské útoky proti nim ze strany politiků i jim posluhujících médií jsou toho neklamným důkazem.      

 

Jak se obměňuje porota a jak je poskládaná?

Porota je tradičně „víceoborová“, což odpovídá specifice ceny: jsou v ní jak praktikující filmaři či pedagogové FAMU (od režisérů přes dramaturgy a další profese až po kameru), tak filmoví či mediální kritici a teoretici. Atmosféra je skvělá, přátelská a konstruktivně kritická. Kéž by taková byla v celé společnosti!

 

Z kolika letos přihlášených děl jste vybírali? Můžete už odtajnit některé oceněné? Je rozhodnuto o kritické ceně?

Letos jsme hodnotili přes 160 opusů, naplnili jsme opět všechny kategorie. Některé, např. hlavní cena, byly přijaty jednomyslně, o jiné byl lítý boj (hlasování 3:4). O zcela zvláštní „kritické“ ceně, známé jako Zlatý citrón, na kterou se asi ptáte, bylo ale nakonec rozhodnuto jednomyslně, ačkoli kandidátů byla celá fronta, což se ve výsledku projeví letos velmi překvapivým způsobem. A už teď je mi jasné jedno: to bude zase radosti na Starém bělidle! (Upozornění pro všechny postižené: citrón je, zvláště teď v zimě, mimořádně zdravé ovoce, stejně jako je mimořádně zdravá nezávislá kritika: věc, která se ve většině médií, fakticky vlastněných oligarchy a přímo či nepřímo politiky od premiéra po prezidenta, už takřka nepěstuje; tento proces likvidace kritiky jako profese bohužel začal už i ve veřejnoprávních médiích).                

 

Bude patřit letošní ročník mezi ty silnější? Měla česká kinematografie dobrý rok?

Letos bylo více dobrých hraných filmů, takže nebyly oproti dokumentům – jako u předchozích ročníků – v tak výrazné menšině, spíš naopak. Nakonec čtyři z pěti mých žhavých dokumentárních favoritů propadly – naštěstí ve prospěch mých jiných, „hraných“ tipů. Což je asi dobrá zpráva. Špatná naopak je, že letos porota sice těsnou, leč přece jen většinou ve svých preferencích ignorovala ústřední téma dneška – starost o životní prostředí. Ty filmy či reportáže tam byly, ne že ne, ale až na jednu výjimku – typicky, že víc slovenskou než českou – letos propadly. Beru to jako fakt a musím se s tím smířit: na rozdíl od našich západních či jižních sousedů žiji nadále v ekologicky negramotné společnosti.  

 

Trilobit je jedinečný tím, že jednu z cen uděluje dětská porota. Vloni byla zavedena cena místních diváků. Jsou nějaké novinky v letošním roce?

Ano, diváci mohli ve dnech 10. - 11. ledna 2020 hlasovat v Městském kině Beroun o svých favoritech – byly zde celodenně promítány všechny filmy, jež se dostaly do užšího výběru – nejen ty oceněné, ale i většina těch, které na cenu nedosáhly.

 

Přímý přenos z udílení cen odvysílá ČT art. Česká televize ale v cenách za kvalitní filmovou tvorbu příliš v minulých letech neuspěla. Jak to vypadá v tomto ročníku?

Myslím, že až na jednu výjimku může být ČT tentokrát s výsledkem spokojena.

 

Proč by si neměli diváci nechat ujít přímý přenos slavnostního předávání cen?

No, asi proto, že – ačkoli se u nás tradičně nikdy nic neutají – zatím se nestalo, že by informace o odměněných předem pronikly na veřejnost. Takže motivem, kromě trvalých sympatií pro noblesního moderátora Martina Myšičku, bude odvěká lidská vlastnost - zvědavost. Doufám jen, že (jako se to stává u řady cen) taškařice kolem předávání nepřehluší to hlavní, proč se to celé podniká: stručné, věcné a vtipné upozornění na hodnoty, které jinak obecné pozornosti unikají.  

 

Členkou poroty je také Mgr. ŠÁRKA KOSKOVÁ. Působila jako vedoucí dramaturg hrané tvorby v České televizi Ostrava, předtím jako redaktorka Českého rozhlasu, v současné době jako rozhlasová scenáristka. Je autorkou desítek literárních pořadů, řady rozhlasových her i scénářů televizních inscenací a filmů. Zasedá jako místopředsedkyně v Českém filmovém a televizním svazu FITES, z.s.

 

Začínala jste v ostravském rozhlase. Co vás přivedlo do světa televize a filmu?

Po odvysílání několika mých pořadů v rozhlase, k němuž mám dodnes vřelý vztah, mě oslovili z televize a nabídli místo dramaturga. Byla to hozená rukavice, a protože ráda zkouším nové věci, zvedla jsem ji. Lákalo mě hledat v tvorbě ještě jiné cesty a možnosti než „jen“ ty, kterými disponuje literatura a rozhlas. Ale když vás jednou magický svět filmu a televize polapí, už vás nepustí, já v něm zůstala celé čtvrtstoletí a do vysílání připravila kolem stovky televizních her a filmů.

 

Sama jste v roce 1994 získala čestné uznání poroty cen Trilobit za scénář televizní inscenace Zapomenuté tváře podle románu Waltra Jense. Můžete ji stručně představit? Proč porotu zaujala?

Hra v režii Otakara Koska (tehdejší manžel Š. K. – pozn. red.) vypráví o skupině kdysi slavných stárnoucích herců, kteří dožívají v chátrajícím zámečku, jenž jim odkázal jeden filantropický šlechtic s tím, že už nikdy nesmějí vstoupit na jeviště. Po jeho smrti se starosta města rozhodl staré herce ze zámku vyhodit a vybudovat z něj prvotřídní hotel pro snoby, který bude těžit z jejich slávy. Každý pokoj měl být pojmenován po některém z herců.

Zapomenuté tváře mě oslovily především nádhernými figurami a jejich posedlostí hereckým kumštem, ale rovněž svým přesahem do osudu kumštu vůbec, což asi bylo to, co zaujalo i porotu.

Navíc v inscenaci hrála nevídaná plejáda těch nejlepších českých herců – Květa Fialová, Vlastimil Brodský, Jaroslava Adamová, Stela Zázvorková, Luděk Munzar, Radovan Lukavský, Blanka Bohdanová, Ilja Racek, Vladimír Ráž, Josef Kemr, Ljuba Skořepová.

 

Pokolikáté vlastně už v porotě zasedáte? Vnímáte nějaký vývoj v kvalitě a kvantitě přihlášených snímků?

Počtvrté. Poprvé to bylo v roce 1997, kdy jsme stihli udělit Cenu Vladislava Vančury za celoživotní dílo Františku Vláčilovi.

90. léta se ale s dneškem srovnávat nedají. Tehdy byla do soutěže přihlášena zhruba polovina současné nabídky, kazety s přihlášenými filmy jsme si mezi sebou půjčovali a složitě zjišťovali, u koho se právě to které dílo nachází. To by při současném počtu cca 160 soutěžních snímků bylo vražedné. Dnes porotce dostane link k filmu přímo do počítače, kde ho může sledovat. To je obrovská výhoda.
Pokud jde o kvalitu, nemám pocit, že by se něco výrazně změnilo. Zdá se být sice přirozené, že se zvýšeným počtem přihlášených děl poroste i počet kvalitních snímků, ale není to tak. Řekla bych, že spíš platí – méně (ale kvalitně) je více.

Oproti mé první zkušenosti v porotě jsou novým fenoménem snad jen stále sofistikovanější technologie, které audiovizuálně umožňují doslova zázraky, což je skvělé, pokud je tvůrci podřídí zajímavému autorskému sdělení. Mnohdy však na ně dnes jen nekriticky spoléhají a rezignují tak na hlubší poselství filmu.  

  

Jaké je vaše osobní kritérium při hodnocení přihlášených snímků? Čeho si na soutěžních filmech nejvíce ceníte a jaké mají největší slabiny?

Mám ráda díla, která tryskají ze srdce a která umějí navázat úzký kontakt s divákem. Mnohdy ani není důležitá zpracovávaná matérie či námět sám, ale jejich účinek, to, jak hluboce a sugestivně se vás celá věc dotkne. Romeo a Julie je stará omšelá povídka, Shakespeare ji ovšem povýšil na nesmrtelné dílo. Scénář zpracovávající současný příběh ze stavby nemusí být vůbec současný, ta stavba může zůstat jen kulisou, pokud její autor nenajde ten nejsilnější způsob, kterým svého diváka osloví. Žádná doba a žádná společnost nevolá jen po svém obtisku, ale žádá si hluboké uchopení a pochopení, je na tvůrci, aby zvolil tu nejlepší a nejpůsobivější formu.

Jaké jsou největší slabiny? Když to, o čem mluvím výše, chybí. Když je to průměrné, plytké, bez nápadu a fantazie, bez jasné představy o tom, co chci sdělit. Bohužel i takových děl je stále dost.

 

Máte už své favority? Jaký se letos sešel výběr filmů?

Favority samozřejmě mám, ale jistě chápete, že je před slavnostním vyhlášením nemohu odtajnit.

Jako každoročně je tam převaha velmi kvalitních dokumentů mapujících přelomové historické události i současnost, ale je tam, k mé velké radosti, i pár skvělých hraných solitérů.

 

Jak probíhá diskuse v porotě třeba o výběru finalistů? Jak se dobíráte ke konečnému rozhodnutí, je to někdy boj? Přeci jen mají v porotě zastoupení nejrůznější profese… Jak silný je hlas scenáristy a dramaturga?

Co bychom to byli za porotu, kdybychom se o věcech někdy i velmi dramaticky nepohádali? Ale protože jejími členy jsou moudří, vzdělaní, a řekla bych, že v jádru i velmi laskaví lidé, kteří jsou především otevření názorům druhých, nebijeme se. Nakonec se na nominacích a finálním ocenění vždycky shodneme.

Detailně probíráme titul za titulem, každý má povinnost se k němu vyjádřit, a protože cen je pouze devět, postupně díla eliminujeme, až zbudou ta vítězná.

Hlas dramaturga a scenáristy je stejný jako hlasy ostatních. Jsme holt demokraté. Jestliže ale někdo, což se občas stane, je přesvědčen o kvalitách díla, které tam ostatní nevidí, ale svůj názor přesvědčivě zargumentuje, díváme se většinou na snímek znovu, a o výsledku rozhodneme hlasováním.

 

Můžete připomenout některé filmy oceněné Trilobitem v minulých letech, které ve vás zanechaly hlubší stopu?

V paměti mi zůstala Pustina, jež nejspíš stále patří k nejlepším současným českým seriálům, nebo filmařsky uhrančivé drama Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých, které otevírá řadu témat k zamyšlení, také sympatický Omerzův snímek Všechno bude, dokument přinášející otřesná svědectví o Čechoslovácích v gulagu, potěšila mě i Bába z ledu s báječnou Zuzanou Kronerovou, zaujal Mečiar či Hovory s TGM.

 

Co je na porotcování těchto cen nejtěžší? Musíte zhlédnout desítky filmů, co vás motivuje?

TRILOBIT je skvělý v tom, že se mu už dlouhodobě daří upozorňovat na snímky, které nemají masivní reklamu, které jsou mimo takzvaný mainstream, někdy se o nich ani neví, ale jsou umělecky i tematicky velmi cenné.

Když se mně nebo ostatním členům poroty podaří takové dílo najít, mám velkou radost a okamžitě zapomenu na nekonečné hodiny úmorného sezení před obrazovkou.

 

Vítězové budou odtajněni v průběhu slavnostního „swingového“ večera v sobotu 25. ledna 2020 v KD Plzeňka v Berouně. Ceny TRILOBIT 2020 opět udělí Český filmový a televizní svaz FITES za spolupráce města Beroun a Městského kulturního centra Beroun. Slavnostní večer bude přenášet Česká televize na programu ČT art od 20.20 hodin.

 

Web: cenytrilobit.cz

 

Zdena Kolečková - Molekuly vzpomínek

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ: V Galerii Sýpka představí svou tvorbu Zdena Kolečková, rodačka z Ústí nad Labem. Vernisáž se uskuteční ve středu 22. ledna v 18 h. Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek.

od 22.01.2020 do 27.03.2020
18:00 - 17:00
Autor článku: 
Michal Kolečko/jal

Výstava Zdeny Kolečkové připravená pro Galerii Sýpka je sestavena z pečlivě komponovaného souboru starších i novějších prací. Jejich prostřednictvím autorka diváka citlivě uvádí do prostředí svého dlouhodobého zájmu, tedy do protikladné a významově mnohoznačné atmosféry města Ústí nad Labem, chápaného jako symbol české příhraniční postindustriální periferie. Zdena Kolečková se v tomto městě v roce 1969 narodila a zůstala mu věrná v jeho nelehké kráse do dnešních dní. Působí zde jak umělecky, tak pedagogicky na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Příběh výstavy Molekuly vzpomínek je dynamizován zcela novou prací, krátkým video snímkem nazvaným V kůži Robinsona. Na jeho půdorysu autorka zaznamenává vlastní snahy o kultivaci často pokleslého a rozpadajícího se prostředí, které obývá, prostřednictvím přirozených a praktických činností. Snaží se tak uchopit a znovu zabydlet území, která zdánlivě definitivně ztratila smysl, a předestřít možnou budoucnost spojenou s aktivizací sdílené zodpovědnosti za stav životního prostředí a fungování vlastní komunity.

Zdena Kolečková je součástí silné umělecké generace, která vstoupila na českou a mezinárodní scénu v polovině devadesátých let dvacátého století a definovala nový obsahový i institucionální rámec místního umění v souvislosti s tehdy probíhající hlubokými společenskými, politickými, hospodářskými i kulturními změnami. V tomto kontextu se Zdena Kolečková prosadila jako součást tzv. ústeckého neo-konceptuálního okruhu (společně například s Michaelou Thelenovou, Jiřím Černickým, Pavlem Kopřivou, Pavlem Mrkusem a dalšími), který v českém uměleckém prostředí etabloval tematiku spojenou s problematikou vztahu centra a periferie, sociální angažovaností či environmentální zodpovědnosti.

Krocení literární múzy

ČR: Nový rok zahájilo Muzeum Brněnska putovními semináři tvůrčího psaní Krocení literární múzy. Doprovodný program celostátní literární soutěže Skrytá paměť Moravy bude probíhat od začátku ledna do konce března po celé Moravě.

Autor článku: 
TZ/ika

Semináře jsou určeny dvěma věkovým skupinám, které odpovídají soutěžním kategoriím: I. kategorie (11–15 let) a II. kategorie (16–19 let). V letošním roce se mohou soutěže, a tedy i workshopů, účastnit děti již od 11 let. Během hodinových setkání se seznámí s některými technikami tvůrčího psaní, jejichž výsledkem budou krátké texty na letošní téma Skryté paměti Moravy – „Sítě“. Pro ty nejmladší může jít o první zkušenost s vlastní literární tvorbou, zkušenější pisatelé zase mohou získat nové impulzy k dalšímu psaní. Ve spolupráci s místními knihovnami a muzei se semináře uskuteční v Olomouci, Šumperku, Znojmě, Třebíči a dalších moravských městech. Pro větší skupiny zájemců je po domluvě s lektory možné uspořádat workshop přímo ve škole.

Zájemci se mohou přihlásit sami nebo prostřednictvím svých pedagogů nejpozději týden předem na mailu pamet@muzeumbrnenska.cz nebo telefonicky na čísle 544 544 282.

Bližší informace o soutěži a přehled termínů Krocení literární múzy na www.jmk.cz, www.muzeumbrnenska.cz a na Facebooku.

SOUTĚŽ: Skrytá paměť Moravy – XIV. ročník, literární soutěž pro mládež od 11 do 19 let

VYHLAŠOVATEL: Jihomoravský kraj

ORGANIZACE SOUTĚŽE: Muzeum Brněnska, příspěvková organizace, pobočka Památník písemnictví na Moravě

VYHLÁŠENÍ XIV. ROČNÍKU: 15. října 2019 v 15 hod.

DATUM UZÁVĚRKY: 31. března 2020

VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ SOUTĚŽE: 12. června 2020, areál Památníku písemnictví na Moravě

KONTAKT: Památník písemnictví na Moravě, Rajhrad, Mgr. Andrea Procházková, Ph.D., e-mail: a.prochazkova@muzeumbrnenska.cz, tel.: 544 544 282

5 tipů na zábavu pro celou rodinu, kterou můžete přes zimu zažít na žďárském zámku

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Většina hradů i zámků se na zimu již uzavřela. Jinak je tomu však na zámku ve Žďáru nad Sázavou, který má otevřeno celoročně a láká na řadu skvělých atrakcí, které si užijí jak malí, tak i velcí návštěvníci. Tady je pět tipů, které váš rodinný den promění na jedinečný zážitek.

Autor článku: 
TZ/klapka

1. Poznejte život včely na vlastní kůži

Je to jen pár týdnů, co na zámku otevřela brány nová interaktivní výstava Včela - cesta do včelího města, která nadchne nejen vaše děti, ale i vás. Na výstavu vstoupíte jako člověk, ale budete jím pouze chvíli. Hned vzápětí se stanete včelkou a vydáte se na cestu za poznáním, na jejímž konci otevřete chrám včelí královny. Abyste úkoly dokázali splnit, budete potřebovat všechny smysly. Těšit se můžete na úchvatné prostředí s krásnými dřevěnými kulisami, zvukové i vizuální efekty, dobrodružství, zábavu, hraní i spoustu nových informací.

 

2. Navštivte interaktivní muzeum a projděte se cisterciáckým klášterem

Jedním z hlavních lákadel žďárského zámku je interaktivní Muzeum nové generace, kde vám audio průvodce budou dělat středověký mnich a malá holčička ze současnosti. Expozice, která vás okouzlí multimediálními prvky, je věnovaná řádu cisterciáků, zakládání kláštera, a také době kulturního a společenského rozkvětu, období baroka. Seznámíte se s opatem Vejmluvou, hlavně ale s geniálním architektem a stavitelem Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Ten se nejen významně podílel na renovaci kláštera, ale své vrcholné dílo, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře známý svým hvězdicovitým půdorysem, vystavěl hned za žďárským zámkem.

 

3. Seznamte se s největšími umělci baroka

Bylo to právě baroko, které se nejvíc zapsalo do současné podoby zámku ve Žďáru nad Sázavou. Proto tu najdete i stálou expozici Umění baroka ze sbírek Národní galerie v Praze. Kromě obrazů s náboženskou tématikou tu uvidíte také obrazy a sochy, které jsou charakteristické pro barokní klášterní sbírky. Vedle děl z Čech, Moravy a Rakous se tu ale seznámíte i s umělci, jež tvořili v Itálii nebo ve Španělsku. Těšit se můžete na díla Karla Škréty, Michaela Václava Helbaxe, Petra Brandla, Jana Kupeckého, Bernarda a Antonína Braunových, Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a Ignáce Františka Platzera.

 

4. Po stopách geniálního Santiniho

Jan Blažej Santini-Aichl, jeden z nejoceňovanějších architektů baroka, působil po celých Čechách, jedny z jeho nejvýznamnějších děl ale naleznete právě na žďárském zámku a v jeho okolí. Pokud sem zamíříte a nebudete vědět, kam se vydat, doporučujeme jako první navštívit Muzeum nové generace, které vám dá k Santiniho dílu klíč a pak se vypravit na prohlídku Po stopách Santiniho.

Při této komentované prohlídce navštívíte nejzajímavější místa bývalého cisterciáckého kláštera, která jsou s tímto architektem spojena. Seznámíte se se životem v cisterciáckém řádu, vstoupíte do osobního sídla opata či navštívíte baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, studniční kapli a původní sádky ze 13. století.

 

5. Rozlučte se dárkem a sladkou tečkou

Svoji cestu z minulosti do současnosti můžete zakončit v zámecké kavárně, kde si malí návštěvníci pochutnají na horké čokoládě, pro velké je připravena prémiová káva Café Reserva nebo výběrové čaje. Na všechny pak čekají domácí dortíky z regionální pekárny nebo chráněné dílny, a to včetně bezlepkových variant a slaného občerstvení. Originální dárky si pak můžete pořídit v obchůdku se suvenýry, kde najdete ručně vyráběné svíčky, bio produkty lokálních výrobců, skleněné umění z nedaleké sklárny, knihy i mnoho dalších věcí pro radost. To vše vás na zámku ve Žďáru nad Sázavou čeká, tak neseďte doma a co nejdříve tam vyrazte!

Zlin Design Week - výzva pro mladé designéry

ZLÍN: Designéři do 30 let mají jedinečnou příležitost zúčastnit se mezinárodní soutěže Best in Design a výstavy Opencall v rámci týdenního festivalu Zlin Design Week (1. – 8. května 2020). Tématem letošního ročníku je SPOLUPRÁCE.

od 01.05.2020 do 08.05.2020
Autor článku: 
TZ/ika

Best in Design

Své práce, které nesmí být starší než dva roky, můžete přihlásit přes formulář na webových stránkách bestindesign.cz, a to do 29. února 2020. Výherci budou oceněni na Opening Zlin Design Week 1. května 2020 v rámci Zlin Design Weeku 2020. Vítěz soutěže Best in Design získá výhru 1 500 €.

Soutěží se ve třech kategoriích – Fashion Design, Communication Design a Industrial&Product Design. Hlásit se mohou jak jednotlivci, tak i celé tvůrčí kolektivy, které mají co nabídnout a odvahu utkat se s konkurencí z celého světa. Jediné omezení je opět věkové, soutěžící nesmí být starší než 30 let. Přihlášky do soutěže jsou zdarma.

OpenCall

Zúčastnit se mohou mladí umělci do 30 let. Své návrhy mohou zájemci posílat prostřednictvím formuláře do 14. 2. 2020, nezávislá odborná porota následně vybere vítězné projekty, které budou široké veřejnosti představeny na společné kurátorské výstavě v rámci Zlin Design Weeku (1. – 8. května 2020).

Vystavit zde můžete své realizované i nerealizované práce, které vznikly spojením s firmou nebo institucí z komerčního i nekomerčního sektoru. Podmínkou je, že projekt nesmí být starší 5 let. Přihlašovat se můžou jednotlivci, ateliéry i celé umělecké fakulty.

Bližší informace přiloženy.

Zdroj: zlindesignweek.com/2020/

Mezinárodní soutěž Broumovská klávesa spustila registraci pro desátý ročník

BROUMOV: Mezinárodní soutěž pro mladé klavíristy Broumovská klávesa už zná termín svého příštího ročníku. 10. ročník soutěže, určené klavíristům do 17 let, se uskuteční 24.–26. dubna 2020. Registrace pro účastníky již byla spuštěna.

od 24.04.2020 do 26.04.2020
Autor článku: 
Kateřina Ostradecká

Soutěž se opět bude konat v prostorách národní kulturní památky broumovského kláštera. Přihlásit se do ní mohou zájemci z řad veřejnosti, a to online – na webu www.broumovskaklavesa.cz. Přihlášky je možné podávat do 17. dubna 2020.

Pro vítěze jednotlivých kategorií soutěže jsou připraveny nejen finanční ceny, ale i koncertní vystoupení na letním hudebním festivalu Za poklady Broumovska, na Slavnostním koncertu v pražském Rudolfinu na podzim 2020 a také koncert se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské lázně.

„Letos nás čeká Broumovská klávesa podesáté a my se chystáme oslavit její jubileum. Deset let uteklo jako voda, soutěž se dvakrát přestěhovala kvůli rekonstrukci kláštera v Broumově, nicméně nyní už máme k dispozici špičkové zázemí s neopakovatelnou atmosférou a já jsem moc rád, že se za tu dobu stala soutěž pevnou součástí hudebního života u nás, a troufám si říct, že i ve střední Evropě. Za sebe, všechny partnery i mé milé kolegy v organizačním týmu mohu slíbit, že se i nadále budeme snažit o maximální zkvalitňování celé akce tak, aby sem všichni zúčastnění jezdili nejen zasoutěžit si, ale také za krásným zážitkem – jako doposud,“ uvedl ředitel soutěže, koncertní pianista Ivo Kahánek.

Mezinárodní klavírní soutěž Broumovská klávesa vznikla v roce 2011. Jejím cílem je pořádání soutěže pro děti a mládež s patřičnou odbornou platformou v široké mezinárodní působnosti. Celá idea se opírá o osvědčený systém dětského hudebního vzdělávání a dlouholetou tradici dětských soutěží v ČR. Mladí hudebníci mají nejen možnost vzájemné konfrontace na mezinárodní úrovni, ale také kontaktu se špičkovými osobnostmi českého i zahraničního klavírního umění a představiteli stěžejních hudebních institucí.

Zdroj: www.klasterbroumov.cz

Nejen o Josefovi a Boženě

ČR: Čtvrtého února 2020 to bude 200 let, co se narodila významná česká spisovatelka Božena Němcová. Toto výročí si připomene Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě ve čtvrtek 16. ledna v 17 h uvedením literárně dramatického pásma s hudbou nazvaného Nejen o Josefovi a Boženě.

16.01.2020
17:00 - 18:30
Autor článku: 
TZ/jal

Mladičká Božena Němcová byla na nátlak matky provdána ve svých 17 letech za Josefa Němce, o generaci staršího úředníka finanční stráže. Jejich manželství je popisováno jako neradostné. Co navzájem spojovalo Boženu Němcovou s jejím manželem Josefem? A co bylo příčinou konfliktů a nedorozumění? Jaký byl jejich vzájemný vztah s dětmi? Celé pásmo je ukázkou manželského  rodinného života rodiny Němcových, které však neopomíjí literární tvorbu Boženy Němcové a připomíná i její stěžejní dílo Babičku. Je sestaveno z obsáhlé korespondence autorky, prokládané verši Františka Halase a doprovázené hudebními motivy z lidové i autorské tvorby.

Autorkou pořadu je Mgr. Markéta Palowská, etnografka Ostravského muzea, která se dlouhodobě zabývá životem a dílem Boženy Němcové. Spolupracuje s Muzeem Boženy Němcové v České Skalici, Národním muzeem v Praze a dalšími institucemi.

Po skončení pořadu proběhne beseda s návštěvníky a Markéta Palowská pohovoří rovněž o zajímavostech ze života Boženy Němcové, spisovatelky, která předběhla svou dobu.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Děti a mládež