Cestovní ruch

„Vzdělávací programy v botanické zahradě mají školy ve velké oblibě. V roce 2023 jsme realizovali přes 800 programů s našimi proškolenými průvodci. Velké oblibě se těší laboratorní učebna, kterou jsme otevřeli v roce 2022. Hledali jsme možnosti vzdělávání pro školy v období zimy, kdy není zahrada tak atraktivní, a díky spolupráci s naším generálním partnerem, značkou Hyundai, nyní můžeme pestrou nabídku našich programů přivézt přímo do tříd a představit je tak žákům. V rámci pilotní fáze jsme se setkali s velmi kladnou odezvou,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Botanická zahrada na cestách je program určený žákům druhých až šestých tříd základních škol. Nabídne jim pohled do světa rostlin, pomocí různých aktivit ukáže význam rostlin pro planetu Zemi a představí jednoduché způsoby, jak vlastním chováním snížit uhlíkovou stopu a podpořit udržitelný rozvoj. Pro žáky je připravena práce s mikroskopem a binokulární lupou a také ukázky pěstování rostlin na živných půdách pro záchranné programy. Děti v rámci programu, který trvá 90 minut, prozkoumají rostliny nejen zrakem, ale zapojí i další smysly, tedy také chuť, čich, sluch či hmat. Zážitková prezentace nezapomíná ani na pedagogy. Představí jim pestrou nabídku dalších možných aktivit přímo v areálu botanické zahrady, s žáky se mohou zapojit do probíhajících aktivit a inspirovat se příklady dobré praxe, jak atraktivně učit o rostlinách a upevňovat povědomí o nezastupitelném významu rostlin pro naši planetu.

Botanická zahrada hl. m. Prahy připravuje vzdělávací programy nejen pro základní školy, ale i pro školy mateřské a střední i pro jiné zájmové skupiny. Je možné je objednávat prostřednictvím objednávkového formuláře na webových stránkách www.botanicka.cz.

Vzdělávací programy podporuje generální partner Botanické zahrady hl. m. Prahy Hyundai Motor Czech a Magistrát hl. m. Prahy.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

V letošním roce si připomínáme 30 let od úmrtí Jarmily Novotné, která zemřela nečekaně 9. 2. 1994 v New Yorku. Česká sopranistka Jarmila Novotná patřila k nejzářivějším zjevům světové operní scény 20. století. Zároveň byla známou herečkou v Hollywoodu. Dodnes její jméno rezonuje ve světě, především v Metropolitní opeře v New Yorku, kde působila plných 16 sezón mezi lety 1940-1956 nebo v Berlíně a ve Vídni. Byla rovněž velkou patriotkou, svou rodnou zemi podporovala i ze zahraničí.

Festival Jarmily Novotné, v Litni pořádá již 13 sezón nezisková organizace Zámek Liteň, pro letošní rok chystá sérii akcí, které si budou výročí Jarmily Novotné připomínat.

13. –14. 4.
Jarní akademie hornistů České filharmonie – Liteňské hornové dny 
Hornisté České filharmonie na tomto výjimečném setkání umožní pedagogům, studentům a milovníkům hry na lesní roh sledovat je při hře, účastnit se workshopů a masterclasses s nimi. Během víkendu bude připraveno 6 koncertů pro veřejnost včetně sobotního večerního galakoncertu, výstava hudebních nástrojů a také nedělní vystoupení mysliveckých trubačů v zámeckém parku.

13. 4. v 18.30 v sále Čechovny
Galakoncert hornistů České filharmonie
Díla světových mistrů i českých autorů v podání nejvýznamnějších hráčů na lesní roh v České republice. Mimo jiné na koncertě zazní skladby komponované Leopoldem Eugenem Měchurou nebo Eugènem Bozzou pro hornový kvartet a skladba Karlheinze Stockhausena, kterou zahraje na lesní roh výtečná Kateřina Javůrková.

14. 4.
Koncert Mysliveckých trubačů v zámeckém parku

25. 5.
Slavnostní den při příležitosti 30. výročí úmrtí Jarmily Novotné

15.00 Otevření hrobky rodiny Daubků

18.00 Vzpomínka na Jarmilu Novotnou – slavnostní koncert
Poslední květnovou sobotu bude zpřístupněna hrobka rodiny Daubků při pietním aktu. Součástí vzpomínky na Jarmilu Novotnou bude přednáška o historii, architektuře a výzdobě této významné kulturní památky a komorní koncert. Zájemci si budou moci prohlédnout interiér této velmi zdobné hrobky, o jejíž interiér se postarali významní umělci jako J. V. Myslbek a Maxmilian Pirner. Odpoledne zakončí slavnostní koncert v prostoru stodoly v areálu zámku Liteň.

26. 5.
ZUŠ Open
Přehlídka základních uměleckých škol na zámku v Litni. Během odpoledne probíhají v areálu hudební, pěvecká a taneční i divadelní vystoupení na několika pódiích, především v zámeckém parku nebo v historické budově Čechovny. Pro návštěvníky jsou připraveny i výstavy výtvarných děl v nově zrekonstruované oranžerii nebo v sala terreně Návštěvníci si užijí hudební odpoledne s občerstvením v krásném areálu zámku Liteň.

4. –7. 7.
Výtvarný víkend pro amatérské malíře
Program připravuje edukátorka Národní galerie Monika Švec Sybolová a český malíř Jakub Špaňhel. Součástí prodlouženého víkendu bude i přednáška pro veřejnost a závěrečná vernisáž děl. Přesný program bude zveřejněn blíže k akci.

7. 9. v 18.00
Mozartovi svůdníci na zámku v Litni
Scénické provedení nejznámějších částí oper W. A. Mozarta Figarova svatba a Don Giovanni. Koncert se koná v původní stodole na zámku Liteň.

1. 12.
Adventní koncert
Oblíbené hudební předvánoční setkání na zámku v Litni. Program bude upřesněn.

Během akcí a koncertů bude areál zámku Liteň zpřístupněn veřejnosti. Těšíme se na společné hudební zážitky.

https://www.zamekliten.cz/festival-2024/

S počátkem roku 2024 jsme začali zkoušet našeho šestého Shakespeara (když nepočítáme pásmo Májový Shakespeare, kde jsme inscenovali jen nejslavnější scény z velkých Shakespearových her). Tentokrát jsme vybrali Shakespearovu tragédii KRÁL LEAR, jejíž vznik se datuje do let 1605/1606.

Vznik této inscenace bude velmi odlišný od všech předchozích. Zkoušení rozdělíme do několika etap a vy uvidíte rodící se představení v různých fázích rozpracování…

V květnu bude možnost vidět verzi, která se odehraje během léta na open air jevištích (Kochánky, Kašperk, Vlksice). To už budeme mít (asi) kostýmy, hudbu, scénář bude mít jasnější podobu (do této chvíle jej průběžně škrtáme, doplňujeme a měníme), herecky bychom si měli být „jistější“.
Premiéry open-air verzí pak proběhnou v červnu (zahrada Kochánky), v červenci (hrad Kašperk) a v srpnu (tvrz Vlksice). Každému prostoru ušijeme Leara na míru, využijeme potenciál místa. Tam už je možné vidět „hotovou“ inscenaci. V únoru 2025 se pak Král Lear dočká i své jevištní verze v Divadle v Celetné.

Smyslem této „pouti“ je samozřejmě kvalitní inscenace. Už dříve jsme občas záměrně pozdrželi výrobu dekorace a kostýmů s tím, že uvidíme, jak se hra při zkoušení bude vyvíjet. Zkoušení Leara na etapy sleduje jiný cíl. Z letité zkušenosti víme, že na Kašperku se blankvers, obsah a smysl textu „sám vyloupne“. Je tam jen kámen ve zdi a před vámi spousta diváků, co si přišli pro zážitek. Musíte hrát nahlas, dopředu, jasně. Nutí vás to rozhodnout se, o čem mluvím, co chci sdělit. Věříme, že tam lépe porozumíme smyslu situací, postav i celé hry.
    
Těší nás, že si můžeme něco takového vyzkoušet a jsme sami zvědaví, co nám to dá, případně co nám to vezme. Tak s námi pojďte projít tuto dobrodružnou výpravu.

Hrají: Tomáš Karger, Tereza Slámová, Kateřina Zapletalová, Johana Koubová, Petr Halíček, Matyáš Greif, František Kreuzmann, Tomáš Stolařík, Ondřej Novák, Jan Jankovský, Marek Pospíchal.

www.divadlovceletne.cz

Opera Národního divadla uvede 2. března koncert Smetana Gala, na němž zazní průřez všemi Smetanovými operami pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Roberta Jindry. Dále vystoupí dirigenti Tomáš Netopil, Jiří Rožeň a Rastislav Štúr. Mezi sólisty budou mimo jiné Kateřina Kněžíková, Štěpánka Pučálková, Slávka Zámečníková, Aleš Briscein, Pavel Černoch, Peter Kellner, Svatopluk Sem nebo Adam Plachetka. Česká filharmonie v předvečer Smetanových narozenin vydává své nejnovější CD s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti řízenou Semjonem Byčkovem. Plány všech velkých kulturních institucí zahrnují také řadu zahraničních aktivit. Opera Národního divadla, Česká filharmonie i Pražský filharmonický sbor vyrazí na slavné festivaly v Savonlinně, Lucernu či Londýně. Putovní výstava Národního muzea po Českých centrech připomene významné české skladatele. Další výstavní projekt ve spolupráci s Metropolitní operou v New Yorku zpřístupní divadelní kostýmy slavných českých primadon. Institut umění – Divadelní ústav připravuje výstavu věnovanou scénografickému ztvárnění Smetanových oper. Ta bude uvedena během letošního roku ve Washingtonu a v Litomyšli. Rok české hudby 2024 a související projekt Smetana 200 podpořilo Ministerstvo kultury České republiky celkovou částkou 200 milionů Kč, z nichž byla na podporu aktivit příspěvkových organizací alokována přibližně polovina.

„Těším se například na slavnostní galakoncert k výročí narození Bedřicha Smetany v Národním divadle, na projekty České filharmonie se Sejmonem Byčkovem v Karlových Varech, na open air koncert na Hradčanském náměstí a na neodmyslitelnou Libuši. Nemohu samozřejmě vynechat výstavy v produkci Národního muzea nebo prezentace spolupráce v rámci amatérské činnosti. A Smetanova Litomyšl – to je přímo povinnost! Milá a netrpělivě očekávaná,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Národní divadlo během Roku české hudby uvede celkem 16 českých oper, 3 nové produkce a 2 světové premiéry. „Na čtyřech divadelních scénách nyní nabízí dva umělecké soubory Opery Národního divadla a Státní opery komplexní představení klenotů českého hudebního dědictví od tradičních kusů až po novodobou operní tvorbu, a to i v rozhlasových a televizních přenosech a záznamech,“ říká generální ředitel Národního divadla Jan Burian. Na květen 2024 se navíc chystá premiéra nové inscenace opery Tajemství v režii Ondřeje Havelky a pod taktovkou Roberta Jindry. Díla dalších českých skladatelů připomene mimo jiné březnová premiéra Rusalky v režii dua SKUTR a v hudebním nastudování Tomáše Netopila. V červnu se vrátí Dvořákova Armida v režii Jiřího Heřmana a na programu nebudou chybět ani Janáčkova Její pastorkyňa, Káťa Kabanová nebo Příhody lišky Bystroušky. Raritou je chystaná premiéra Fibichovy Šárky na podzim 2024. V létě Opera Národního divadla vycestuje na slavný operní festival ve finské Savonlinně, kde provede Prodanou nevěstu a galakoncert, na němž vystoupí i specialistka na janáčkovské role sopranistka Karita Mattila.

„Národní divadlo vždy iniciovalo také novou původní tvorbu současných českých skladatelů. Prostorem pro představení české nové opery bude i letošní ročník festivalu Opera Nova, jehož uměleckým kurátorem byl jmenován mezinárodně uznávaný mladý český dirigent Jiří Rožeň. V rámci tohoto mimořádného počinu a inovativního festivalového konceptu uvedeme během června 2024 ve světové premiéře dvě nová díla vzniklá na objednávku Národního divadla. Operou Kafkův dopis otci skladatele Jiřího Trtíka připomeneme na jevišti Nové scény 100. výročí úmrtí Franze Kafky a uvedeme také scénické oratorium Lidožrouti Šimona Vosečka,“ dodává Burian.

„Pro Českou filharmonii je česká hudba jedním z pilířů její umělecké činnosti, kterou rozvíjí doma i za hranicemi. A právě zahraniční aktivity jsou jedním z klíčových příspěvků, které chce Česká filharmonie letošnímu Roku české hudby přinést. Za absolutní vrchol oslav považujeme Týden české hudby v Carnegie Hall, který proběhne v prosinci,“ přibližuje plány prvního českého orchestru jeho generální ředitel David Mareček. „Na možnost vystoupit v jednom z nejslavnějších sálů světa čekají i ty nejlepší světové orchestry několik let a Česká filharmonie zde získala rovnou třídenní rezidenci. To je mimořádné ocenění nejen kvalit orchestru a jeho hráčů, ale obrovská příležitost pro prezentaci celé České republiky a jejího kulturního bohatství,“ doplňuje Mareček.

V rámci Týdne české hudby v Carnegie Hall vystoupí také Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Oba soubory provedou programy složené výhradně z hudby českých autorů. Pražský filharmonický sbor nejprve doplní Českou filharmonii v Janáčkově Glagolské mši a o den později se představí ve vlastním a cappella koncertu. Vedle New Yorku zavítá Pražský filharmonický sbor také na slavný festival BBC Proms. „Na prahu své 90. sezony se sbor představí na těch nejprestižnějších pódiích, mezi které můžeme počítat i londýnskou Royal Albert Hall. Společně s Českou filharmonií a pod taktovkou Jakuba Hrůši uvedeme Janáčkovu Glagolskou mši a věřím, že to bude pro posluchače mimořádný zážitek právě i díky sboru, jeho uměleckým kvalitám a schopnostem toto dílo autenticky interpretovat,“ říká David Mareček, který je od roku 2021 pověřen vedením Pražského filharmonického sboru, a dodává: „Spolu se svým hlavním sbormistrem Lukášem Vasilek však připravuje Pražský filharmonický sbor program i pro domácí pódia. Už 21. dubna uvedeme ve Španělském sále Pražského hradu koncert jednoduše pojmenovaný Slavné operní sbory a na září tohoto roku chystáme v Rudolfinu společný koncert s amatérskými pěveckými sbory z celé České republiky.“

K oslavám Roku české hudby se připojí také instituce, jejichž aktivity nejsou primárně zaměřeny na hudbu, ale mají k ní blízko. „Národní muzeum si jako instituce uchovávající mimo jiné také naši hudební historii Rok české hudby připomíná v Českém muzeu hudby výstavou Na turné mapující dějiny a současnost hudebního cestování. Prostřednictvím dvou výstavních projektů také uctíme odkaz skladatele Bedřicha Smetany. V březnu se v Muzeu Bedřicha Smetany otevírá výstava s názvem Obnovená krása divadelních kostýmů Smetanových oper. Návštěvníci v ní mohou nahlédnout do kouzelného světa operních kostýmů a do tajů restaurátorské práce odborníků Národního muzea. Koncem roku představí Národní muzeum ve své Historické budově výstavu Má vlast. Ta bude bohatou mozaikou složenou z exponátů od hudebních nástrojů a historických artefaktů až po skladatelovy osobní předměty. Rok české hudby ale připomene také v zahraničí. V květnu Národní muzeum ve spolupráci s Českým centrem a Metropolitní operou v New Yorku otevře zbrusu novou výstavu s názvem České primadony v MET. Výstava představí české pěvkyně, které během své kariéry vystupovaly v jednom z nejprestižnějších světových operních domů – v Metropolitní opeře v New Yorku,“ upřesňuje plány Národního muzea jeho ředitel Michal Lukeš.

Institut umění – Divadelní ústav kromě smetanovské výstavy připravuje také další projekty, které nejsou zaměřeny jen na klasickou hudbu. „O propojení české hudby se světovou scénou usilujeme též prostřednictvím vypsaných výzev. Proexportní hudební kancelář IDU Soundczech vypisuje v rámci Roku české hudby 8 programů na podporu tvorby, rozvoje a exportu české hudební scény v částce 8 mil. Kč, do kterých se přihlásil rekordní počet zájemců. Jde o celkem 323 přihlášených projektů“, uvádí ředitelka IDU Pavla Petrová. Mezi další významné počiny, které v rámci Roku české hudby propojí českou hudbu se světovou scénou, patří koncert FLOEX ENSEMBLE na Classical:NEXT v německém Hannoveru, česko-islandský projekt FYIELD a jejich live session na KEXP, nejpopulárnější indie rádio stanici na světě, který se uskuteční v americkém Seattlu, česko-korejský SONGWRITING CAMP, který přinese spolupráci K-popových producentů s českou scénou, a showcase festivalu LET IT ROLL na prestižní konferenci SXSW v americkém Austinu.

Oslavy 200 let od narození Bedřicha Smetany zahrnují také taneční soutěž Proč bychom si netančili, kterou pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. „Na začátku soutěže pro mladé neprofesionální tanečníky stálo zadání vytvořit choreografii na některou z polek Bedřicha Smetany v klasické či moderní úpravě. Krajská kola probíhají na začátku roku, celorepublikové finále pak proběhne 11. května v pražské Divadle Archa. Vítěze vybere odborná porota, která zasedá ve složení Lenka Lázňovská, Markéta Perroud/Dagmar Chaloupková, Eva Josefová Tanerna, Sára Koluchová, Eva Blažíčková, Jana Vöröšová/Martin Smolka / Petr Wajsar / Aliaksand Yasinski,“ přibližuje ředitelka NIPOS Lenka Lázňovská.

K prezentaci koncertů, divadelních představení, výstav i všech dalších aktivit nadále slouží profily Roku české hudby na sociálních sítích Facebook a Instagram a také kalendárium na webových stránkách www.rokceskehudby.cz. Tamtéž se lze přihlásit také k odběru newsletteru, který pravidelně informuje o proběhlých i nadcházejících událostech.

Masopust představoval v minulosti období mezi dvěma postními dobami. Byl oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst, protože následovalo období čtyřicetidenního půstu. Doba Masopustu nastává po svátku Tří králů a její konec je závislý na datu Velikonoc, končit tedy může od poloviny února až do počátku března o Masopustním úterý před Popeleční středou. Probíhaly během ní taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Toto období vrcholí na Tučný čtvrtek, kdy bývala zabíjačka a hostina a v poslední tři dny (neděle, pondělí, úterý), které se nazývají Končiny, Ostatky, Fašank nebo přímo Masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a taneční zábavy. Počátky Masopustu a Masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara. (Zdroj: Zuškoviny, 6. číslo, 17. ročník, 2023)

Jarka Holasová je učitelkou literárně-dramatického oboru v ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř. LDO ve škole v září 1988 zakládala. Zároveň hraje loutkové pohádky podle klasických autorů v mateřských školách. Je členkou Odborné rady pro loutkové divadlo NIPOS-ARTAMA jako lektorka praktických dílen spolupracovala s různými organizátory dalšího vzdělávání pedagogů v Česku a ve Slovinsku. Je členkou Spolku pro podporu tradic loutkářství a Volného sdružení východočeských divadelníků, se svými žáky založila školní měsíčník „ZUŠkoviny“, který řídí doteď. Pod jejím pedagogickým vedením se školní loutkářské soubory pravidelně a často úspěšně účastní krajských přehlídek dětského, loutkového a studentského divadla.

Masopustní veselice se konají na mnoha místech naší země a mají různý průběh, délku, charakter… Jak probíhá ta vaše? Jaké tradiční masopustní postavy, maškary a děje u vás nesmějí chybět?

Jarka Holasová: U nás se už za tu dobu, co s masopustním průvodem chodíme, ustálil čas na masopustní úterý. Některé roky nám to překazily jarní prázdniny, potom jsme vyšli už na Tučný čtvrtek. Mezi maškarami nechybějí klibna, bába s nůší, velký a malý medvěd, smrtka a pak různí řemeslníci a profese jako řezník, kuchařky, kominík, pekař... Většinou se namaškaříme za babky a dědky nebo kluky a holky z Ladových obrázků. Kostýmy spidermanů a princezen zůstávají doma ve skříni. Každoročně vyrážíme podpořeni muzikanty z hudebního oboru a lidovými písničkami v jejich podání. Děti z dramaťáku potom předvádějí scénicky zpracovaná lidová říkadla a masopustní zvyky. Prodáváme klibnu, která umí různé kousky, na povel se dokáže změnit ve velblouda nebo zatančit letkis, letos poprvé bude mít šest nohou. Aby narostlo hodně brambor a vysoký ječmen, musí si každá hospodyně skočit s medvědem mazurku. Za tu všechnu legraci nám už v prvním ročníku (rok 2006) chtěli diváci platit. Druhý rok jsme tedy vzali s sebou do průvodu na případné příspěvky charitativní kasičky. A tak vznikla tradice našich Masopustních ohlédnutí v Domově sv. Josefa v Žirči, kam každoročně s masopustním programem zajedeme a finanční dary z jaroměřského průvodu předáme. Jde jen o malý příspěvek klientům nemocným roztroušenou sklerózou, ale hlavně o veselé chvilky strávené s nimi.

Kostýmy, hudba, divadelní výstupy, scénky… Liší se jednotlivé ročníky něčím? Připravili jste si tentokrát něco nového?

Jarka Holasová: Máme základní masopustní „výbavu“, která se postupně rozšiřuje, co se týče repertoáru i kostýmů. V dramaťáku to funguje jako to kdysi bývávalo… všichni umějí všechno, v rolích se střídají, podle toho, kdo je zrovna po ruce nebo kdo zrovna může. A role a funkce si děti postupně předávají, to mě na tom hodně baví. Holčička, která začínala jako babka s nůší, když vyroste, chodí v kostýmu smrtky nebo prodává koně. Medvědem bývá nejvyšší kluk, většinou po tanečních, což tančící hospodyně také rády ocení. Program je připraven v základních bodech, ale improvizovat je také hodně potřeba. Nejdříve bavíme pana starostu, protože nám ferulí udělí tzv. povolení. Za ty roky na nás před radnicí už diváci čekávají. A potom se vydáme i po obchodech. Před lety se k nám přidal místní spolek Pronáměstí, který připívá k atmosféře stánky s občerstvením a veselými diváky.

Zažili jste jistě už masopust mrazivý, deštivý, covidový… Děti na poslední chvíli onemocní, musí se improvizovat. Vzpomínáte si na nějakou opravdu veselou nebo náročnou chvíli?

Jarka Holasová: Ona je to celé veselá chvíle… a protože je masopust, vše je dovoleno! Takže si to s vrchností i pěkně hlasitě vyříkáváme. Leckterý řidič je zaskočen, když uprostřed silnice zastavuje provoz smrtka nebo strážníkům městské policie věští budoucnost cikánka. Za tu dobu nám pršelo jednou, zachraňovalo nás podloubí. A když byla covidová distanční výuka, vymysleli jsme Masopust z obýváků, rodiče posílali své domácí videopříspěvky a vznikl dlouhý, ale moc pěkný pořad.

Masopust z obýváku - YouTube

Ještě se musíme zastavit u multižánrového alternativního festivalu Jařinec, který se letos na jaře (10. – 12. 5. 2024) bude konat v souměstí Josefov-Jaroměř už popáté. Také na něm má literárně dramatický obor ZUŠ F. A. Šporka zásadní podíl…

Barbora Maksymovová: Již popáté a určitě ne naposledy! Multižánrový rodinný festival Jařinec organizují absolventi Literárně-dramatického oboru ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři. Všichni jsme spolu chodili na dramaťák k Jarce Holasové, které se podařilo udělat z nás velkou partu přátel, která se i v profesním životě rozhodla věnovat divadlu v různých formách. Stále nás ale spojuje Jarka, ZUŠka a Jaroměř, kam chceme každoročně dovést zajímavé projekty, inscenace, workshopy a kapely, které nás během roku zaujmou a myslíme si, že by o ně Jaroměř neměla být ochuzena. Jařinec je specifický i svou lokací, celá sobota a nedělní dopoledne se odehrává v umělecké kolonii Bastionu IV., jenž má své kouzlo a díky němuž má Jařinec pohodovou a rodinnou atmosféru mezi pávy.

Jaká je dramaturgie letošního ročníku? Opět se soustředí hlavně na loutkové a experimentující divadlo amatérů i profesionálů? V minulých letech vystoupili například fyzický básník Petr Váša, divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten, písničkářky Bára Zmeková a AN-NA nebo třeba klezmerová kapela Mi Martef. Na co se můžou těšit návštěvníci tentokrát?

Barbora Maksymovová: S radostí můžu oznámit, že dramaturgii pro letošní ročník máme již kompletně potvrzenou a lákadel je opravdu hodně! Celý náš program si opět držíme v alternativní rovině. Určitě srdečně zveme na loutkové pohádky od souborů TMEL, DAMÚZA nebo od žáků z jaroměřské ZUŠ. Dále naše pozvání přijal spisovatel Pavel Novotný, sbor Veselé chvíle, jazzová kapela Hlas kontrabas, indie rockový Island Mint a trocha balkánské hudby dorazí s kapelou Yamaha oriental. Každý rok také zasazujeme do dramaturgie důležitou událost pro naše město. Minulý rok jsme sázeli dub s cílem vysadit dalších 150 do historické pozice na jaroměřské bažantnici, na místo, kde před 150 lety stálo 700 dubů a byly vykáceny za účelem zřízení fondu ke kulturním a jiným potřebám. V letošním roce považujeme za zásadní výročí 650 let od první písemné zmínky o školství v našem městě. Plánujeme součinnost s místními školami, pro které dovezeme do Městského divadla profesionální představení, nicméně výsledek spolupráce bych ráda nechala jako překvapení.

Obnova josefovského opevnění získala na sklonku loňského roku cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Před pár dny jsme přinesli tiskovou zprávu, že se chystá rozsáhlá revitalizace josefovské pevnosti. Máte jako ZUŠ s tím spojené nějaké plány, sny a vize?

Vlastimil Kovář: Myšlenka revitalizace tzv. „čtvercáků“, obrovské budovy čtvercových kasáren, přišla už před několika lety. Možnost zachránit jedinečnou součást josefovské pevnosti navrhl sám Královéhradecký kraj. K hledání vize, jakým způsobem oživit prostor kasáren, byli pozváni nejprve zástupci z kulturní oblasti města, později celá veřejnost. Nápadů se sešla obrovská kupa a i naše ZUŠka několika přispěla.

Případné nové prostory by pomohly s tím, že nám současná školička začíná být malá. Zároveň by pro svou specifičnost otevíraly další možnosti využití ve výuce všech uměleckých oborů školy. Naše soubory pořádají často víkendová soustředění a ono je sice spaní ve škole vždycky jedinečný zážitek, ale pokud bychom měli kvalitní zázemí ve „čtvercácích“, bylo by to ještě lepší. Také bychom mohli pro Literárně dramatický obor, který patří mezi nejlepší u nás, mít odpovídající zázemí s divadelním prostorem a se skladem kulis, loutek. Protože všechny kulisy si naši dramaťáci vyrábějí v rámci výuky, mohli by mít i opravdové dílenské zázemí. Ve výtvarném oboru, který sdílí jednu učebnu, bychom mohli mít učebny zvlášť pro plošnou tvorbu, zvlášť pro sochařinu, keramické studio a ještě k tomu učebnu pro počítačovou grafiku. A také výstavní prostor by se nám hodil. Všechny tyto oblasti se na naší zušce vyučují a vězte, že srovnat je do jedné místnosti je často velmi těžké.

A hudební obor, kde funguje řada souborů, zaplňuje náš koncertní sál do poslední minuty. Kdybychom mohli mít zkušebnu zvlášť pro sbor, zvlášť pro velký dechový orchestr a big band, ale také smyčcový orchestr a zkušebnu pro rockové kapely – to by bylo jedinečné. Každý ze souborů totiž pro svoji práci potřebuje odlišně vybavený prostor, především co se týká akustického nastavení. Také bychom mohli mít učebnu – nahrávací studio, která by sloužila nejen pro potřeby zušky, ale mohl by se v ní vyučovat předmět elektronické zpracování hudby. Prostory by mohly ožít nejen výukou, ale i akcemi, koncerty, představeními, festivaly, výstavami pro veřejnost. Tím vším by bylo možné velkorysý objekt kasáren naplnit a oživit. A zabralo by to jeho nepatrnou část. Takže plány, sny a vize máme.

Festival Jařinec pořádá Kolegium hraběte Šporka. Spolek byl založen jako občanské sdružení v říjnu 2008 s cílem podporovat rozvoj kulturních a uměleckých aktivit mládeže v Jaroměři a okolí a získávat granty a finanční příspěvky, o které nemůže žádat základní umělecká škola. Asi největší akcí, kterou uspořádal, byl mezinárodní projekt nastudování dětské opery Brundibár Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistera v roce 2009, tedy před patnácti lety. Můžete přiblížit aktuální činnost spolku?

Vlastimil Kovář: V každém školním roce jsme pod hlavičkou Kolegia, které funguje při ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř, uspořádali několik akcí. Spolek totiž může realizovat akce, které jsou mimo možnosti zušky. Byli jsme třeba s žáky na velkém projektu v Turecku, vystupovali jsme v Albánii, také v rumunském Banátu. Tradičně na podzim jsme pořádali jazzový minifestival JAZZOMĚŘ. V současné době tvoří páteř činnosti aktivity spojené s pořádáním multižánrového festivalu Jařinec, které se začínají rozprostírat nejen na dny, kdy festival probíhá. Jednou z nich je projekt ke znovu osázení Dubiny, místa, z něhož byly před desítkami let pokáceny desítky vzrostlých dubů a prostředky z jejich prodeje potom město investovalo do jaroměřského školství a kultury. A byla to dobrá investice. Tak ji chceme naší činností za pomoci ostatních aspoň trochu vracet.

www.zus-jaromer.cz

Kolegium hraběte Šporka | Facebook

"Rok 2023 bych zhodnotil jako velmi úspěšný. Dosáhli jsme nejvyšší návštěvnosti za celou dobu existence botanické zahrady, bylo to téměř 413 000 návštěvníků. Myslím, že k tomu ve velké míře přispělo množství oblíbených akcí, které jsme uspořádali, ale i fakt, že jsme se značně pohnuli v rozvoji zahrady. V březnu jsme otevřeli novou lávku pro pěší, která propojila areál u skleníku Fata Morgana s areálem venkovních expozic. Tím se zvýšil komfort návštěvníků, kteří si mohou projít celou zahradu, aniž by v nějaký moment museli areál opouštět. Rád bych ještě vypíchl projekt, který možná pro návštěvníky není tolik patrný, ale hodně se projeví na hospodaření a soběstačnosti botanické zahrady, a to je projekt instalace fotovoltaiky. Nainstalovali jsme první solární panely na střechu multifunkčního objektu v Nádvorní ulici a v tomto projektu budeme pokračovat. Naše akce pro návštěvníky, ať se jedná o výstavy, přednášky, komentované prohlídky nebo různé workshopy a dílny, jsme rozšířili i do období, které nemusí být z pohledu venkovních expozic tolik atraktivní. Osobně mě velmi těší i dokončování rekonstrukce viničního domku, kam se už na jaře roku 2024 opět vrátí Vinotéka sv. Kláry,“ uvádí Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Novinky pro návštěvníky zahrady

V roce 2023 bylo dokončeno hned několik investičních projektů. V březnu byla otevřena nová lávka nad historickým úvozem, která spojila venkovní areál s areálem u skleníku Fata Morgana Byla dokončena stavba multifunkčního objektu v ulici Nádvorní a s výstavou bonsají a bonsajovým Trienále se tu otevřel nový výstavní sál. Vzniklo zde současně moderní zázemí pro návštěvníky i zaměstnance zahrady a již brzo bude otevřena též nová prodejna suvenýrů. Na konci roku 2023 byla dokončena rekonstrukce historického viničního domku, kde vznikl nový degustační prostor až pro 50 osob. Nyní probíhá vybavování vnitřních prostor a během jara tu návštěvníci a milovníci vína opět najdou Vinotéku sv. Kláry. Tyto projekty přinášejí a přinesou návštěvníkům větší komfort a vyšší kvalitu prezentace sbírek a činnosti botanické zahrady a lepší možnosti vzdělávání. V roce 2024 bude zahrada ve své proměně pokračovat, přibudou nové rostlinné celky prezentující flóru z různých koutů světa, bude dokončena expozice Japonské mlžné lesy nebo expozice Kouzlo evoluce.

Oblíbené akce sezóny 2023

„Rok 2023 byl pro nás rok úspěšný, ale i rok plný výzev. V rámci zvýšení návštěvnického komfortu bylo možné poprvé plynule projít celým areálem zahrady, vstupy do zahrady jsme soustředili na tři místa. Reakce návštěvníků jsou pozitivní a na novinky v provozu zahrady si rychle zvykli. Během roku jsme nabídli oblíbené akce, které dosáhly velmi vysoké návštěvnosti, ale přinesli jsme i řadu nových akcí, vyzkoušeli jsme si provoz letního kina a nabídli program na období adventu a vánočních prázdnin. Podotkl bych, že možnost realizovat zajímavé akce a třeba i přednášky pro široké publkum můžeme také díky podpoře našich partnerů. Té si velmi vážíme. Obliba botanické zahrady a jejích akcí stále narůstá a pevně věříme, že v tomto trendu budeme pokračovat i v roce 2024,“ doplňuje Martin Jodas, náměstek pro obchod a marketing. Sezónu 2023, která byla věnována asijské flóře, zahájila výstava Orchideje, poklady vientamské džungle. Nejúspěšnější akcí roku 2023 byla výstava motýlů, kterou zhlédlo téměř 100 tisíc návštěvníků. Festival bonsají a japonské kultury nabídl kromě bonsají i bohatý doprovodný program a jeho součástí bylo také mezinárodní bonsajové Trienále, kterého se zúčastnili pěstitelé a sběratelé z Česka, Polska a Německa. Letní sezónou nás provedly hned dvě unikátní fotografické výstavy – interaktivní výstava ze života včel nazvaná Královny medu zblízka a výstava představující nejlepší fotografie rostlinného světa z předchozích ročníků prestižní soutěže Czech Nature Photo. Podzim byl ve znamení tradičního vinobraní a výstavy dýní a závěr roku 2023 opět patřil večerním komentovaným prohlídkám Džungle, která nespí, ale i adventnímu putování za betlémským příběhem s Betlémskou jurtou Divadla bratří Formanů.

Odborná a vědecká činnost v roce 2023

Botanická zahrada v roce 2023 potvrdila svoji odbornost a důležitou pozici na poli vědy. Došlo k rozvoji významných sbírek botanické zahrady a pokračovaly práce na realizaci nových expozic, včetně přípravy rostlin, které do nich budou umístěny. Odborníci botanické zahrady pokračovali i ve své expediční činnosti. Navštívili severní Kypr, kde navázali spolupráci s tamním pracovištěm Cyprus Wildlife Research Institute Taşkent. Po úspěšné expedici do Jižní Koreje v roce 2022 následovala další, opět za podpory generálního partnera botanické zahrady, značky Hyundai. Výborné výsledky s mnoha cennými přírůstky do sbírek sukulentů měla také expedice na Madagaskar a pokračovala rovněž spolupráce s Taiwan Forestry Research Institute, zástupci botanické zahrady se zúčastnili konference na Tchaj-wanu s příspěvkem o řešení ochrany ohrožených druhů rostlin v ČR za účasti botanických zahrad. Stále trvá též spolupráce se Singapore Botanic Gardens, ale i se zahradami v Německu, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. 

Tropická sezóna 2024 a 20 let od otevření skleníku Fata Morgana

Rok 2024 bude v botanické zahradě věnovaný tropické flóře a vůbec tropické přírodě. Není to jen tak náhodou. Před 20 lety, přesně 12. června 2004, byl pro návštěvníky otevřen tropický skleník Fata Morgana. Toto jubileum botanická zahrada připomene prostřednictvím výstavy, jež přiblíží nejen samotný skleník a jeho vznik, ale i významné a často unikátní tropické sbírky a expedice botanické zahrady. „Výstavu zaměříme i na naše cesty za rostlinným bohatstvím světa a vysvětlíme, jak se rostliny do skleníku dostaly a dostávají. Kromě naší vlastní činnosti je to také díky spolupráci s botanickými zahradami z různých zemí, spolupráci s národními parky, ale i drobnějšími pěstiteli u nás i v zahraničí. Naše zahrada se pyšní, a ve skleníku Fata Morgana je patrné, že oprávněně, velmi rozsáhlými sbírkami zázvorů, orchidejí, begonií, masožravých a áronovitých rostlin, kapradin, ale i sukulentů, palem a užitkových tropických rostlin. Bohatá skladba exotické flóry dělá ze skleníku Fata Morgana tu pravou tropickou perlu uprostřed České republiky,“ doplňuje Vlastik Rybka, náměstek odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy. Tropický rok byl zahájen 19. ledna výstavou NOVÁ PET TROPICANA. Skleník Fata Morgana se proměnil ve fantastickou barevnou džungli a rozkvetl uměleckými díly Veroniky Richterové, jež jsou tvořena z použitých PET lahví. Výstava se koná do 7. dubna a od 22. března ji doplní prodejní výstava Tropické květy. Fantastická díla z výstavy NOVÁ PET TROPICANA obohacují i oblíbené komentované večerní prohlídky skleníku Fata Morgana, které se konají vždy v pátek a v sobotu až do 23. března. V únoru a v březnu se konají přednášky, tentokrát nejen pro zájemce o botaniku. Během tropického roku nebudou v programu chybět ani další výstavy, například v březnu se ve výstavním sále v srdci botanické zahrady uskuteční výstava Pro všechny smysly – Za kořením a slávou, která návštěvníky zavede na výpravu za vzácným kořením, papírem i hedvábím do daleké Asie. Výstava je vhodná i pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Exponáty bude možné zkoumat nejen zrakem, ale i hmatem a některé z nich si zájemci třeba i očichají nebo ochutnají. V dubnu se skleníkem Fata Morgana opět rozletí tropičtí motýli a v červnu se dočkají milovníci sukulentů. Program botanické zahrady doplní rovněž zážitky spojené s vínem. Během jara se pro návštěvníky otevře zrekonstruovaný viniční domek na Vinici sv. Kláry, kde se uskuteční řada vinařských akcí. Nová sezóna v botanické zahradě slibuje nejen vizuální, ale i edukační zážitky pro všechny příchozí.

Generálním partnerem Botanické zahrady hl. m. Prahy je Hyundai Motor Czech.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

Největší architektonický festival u nás v loňském roce nabídl přes 500 akcí ve více než stovce měst po celé republice i na Slovensku a přilákal na 35 tisíc návštěvníků. Na nejrůznější architektonické procházky či exkurze ve společnosti architektů a odborníků na dané téma i další akce se mohou zájemci v letošním roce těšit na přelomu září a října, a to od pátku 27. září do čtvrtka 3. října 2024. Akce jsou realizovány ve spolupráci s místními spolky a architekty. Současně se Dnem architektury proběhne opět jeho sesterský festival Film a architektura. Více informací bude průběžně zveřejňováno na www.denarchitektury.cz.

Už 14 let organizuje spolek Kruh Festival Den architektury a každoročně připomíná také výročí výrazných osobností na poli architektury i zásadních staveb. Letos poprvé propojí obor architektury a literatury, a to díky významnému jubileu, jakým je 100 let od úmrtí Franze Kafky. Právě osobnost a dílo spisovatele, který je považován za jednoho z nejvlivnějších literátů 20. století, je inspirací pro dramaturgii a programovou skladbu. Z názvů jeho knih vychází také podtitul letošního ročníku festivalu „Proces proměny“, který v kontextu architektury, vývoje města a veřejného prostoru nabývá nejrůznějších významů. „Program bude volně vycházet z kafkovské nálady a objevovat místa a architekturu podivnou, nezvyklou, absurdní, stísněnou, snovou, byrokratickou nebo groteskní. Architekturu, která je často zapomenutá nebo přehlížená. Ukážeme ale také domy, které souvisí s literaturou (například sídla nakladatelství nebo tiskáren), nebo technické servisní stavby, jako jsou trafostanice, telefonní ústředny, výdechy z tunelů, vodárenské věže, větráky a kolektory i málo známá výtvarná díla ve veřejném prostoru,“ říká Marcela Steinbachová, ředitelka festivalu a zakladatelka spolku Kruh. V hledáčku má festival i německé a židovské architekty a Kafkovy současníky, kteří ovlivnili dnešní podobu českých měst, stejně jako Kafka ovlivnil českou literaturu a kulturu. Patří mezi ně mimo jiné Josef Zasche, Ernst Wiesner nebo Rudolf Wels, kteří působili v Praze, Brně a zejména ve městech na území bývalých Sudet.   

Program Dne architektury připomene v roce 2024 i další jubilea: 350 let od narození významného pozdně barokního stavitele a architekta Františka Maxmiliána Kaňky (1674–1766), 70 let od úmrtí Josefa Fanty (1856–1954), architekta budovy pražského hlavního nádraží nebo nynějšího Ministerstva průmyslu a obchodu. Do festivalového programu se promítne i 100. výročí narození Karla Hubáčka (1924–2011), jednoho z nejuznávanějších československých architektů, spoluzakladatele Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL) a autora návrhu televizního vysílače a hotelu na Ještědu. Pozornost přitom bude věnována také jeho spolupracovníkům Miroslavu Masákovi, Johnu Eislerovi, Martinu Rajnišovi, Emilu Přikrylovi a dalším a jejich realizacím

Cílem festivalů Den architektury i sesterského Film a architektura je upozorňovat na kvalitní architekturu, představovat ji v širších souvislostech a přispět k diskuzi o veřejném prostoru, který je nedílnou součástí životů nás všech. Pořádající spolek Kruh je přitom zárukou kvalitního obsahu, vychází z více než dvou desítek let zkušeností v oboru a dlouhodobé spolupráce s předními architekty, renomovanými odborníky, spolky a institucemi ve všech regionech. Vedle architektonických procházek či exkurzí nabízí Den architektury i řadu přednášek, výstav, koncertů, workshopů i akcí pro děti.

Spolek Kruh pořádá i celoroční série přednášek. Letošní v pořadí 24. cyklus s názvem Kra/jiná pozve poprvé do České republiky zástupce světové krajinářské architektury, kteří svými inovativními přístupy vytváří lepší, zdravější a odolnější životní prostředí nejen pro lidi, ale i pro další druhy a snaží se předcházet dalším dopadům klimatických změn. Více informací je k dispozici na www.kruh.info.

Skleníky v olomouckých Smetanových sadech budou v únoru otevřené vždy o víkendu, v sobotu i v neděli od 9 do 16 hodin. Od března se pak otevírací doba rozšíří na více dní a posléze i prodlouží.

„Olomoucký skleníkový areál ukrývá celou řadu zajímavostí ze světa exotiky. Udržovat a dále rozvíjet zdejší botanické sbírky se daří díky práci našich kolegů ze zahradnického oddělení. Všechny čtyři Sbírkové skleníky – zvlášť v nynějším chladném počasí – stojí za návštěvu. Je to uklidňují výprava do tropů, která se dá stihnout za jediný den,“ uvedla Eva Fuglíčková, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc.

Ve sklenících rostou i kyselé „mandarinky“, které se celé krájí do salátů

Velkým zážitkem je nyní návštěva subtropického skleníku, a to díky zdejším citrusům. Jsou v plné síle, celý skleník je plný jejich svěží vůně.

„Právě dozrává poměrně velké množství citrusů. Vedle pomerančů, grepů a citronů mohou návštěvníci vidět i méně známé druhy. Jsou to například cedráty, které často připomínají velké citrony, ale používají se díky své silné vůni například v parfumerii. Nebo mandarinkám podobné kalamondiny, které však mají kyselou dužinu a sladké oplodí. Na Filipínách se používá jejich šťáva k marinování nebo se plody vcelku dávají do salátů,“ popsal Pavel Souček, vedoucí Sbírkových skleníků ve Smetanových sadech.

Za návštěvu stojí i největší z olomouckých skleníků – Palmový skleník, kde nejvyšší palmy měří bezmála deset metrů. Některé z nich nyní kvetou. K vidění je zde také několik metrů vysoký banánovník.

„V Palmovém skleníku právě kvete botanický druh banánovníku, jehož plody obsahují semena, a není proto nejlepší ke konzumaci. Nejde tak o banány, které lidé znají z obchodu. Tento banánovník ovšem máme v našem Tropickém skleníku. Jde o odrůdu „Cavendish“ - jedinou, k nám dováženou odrůdu banánu. Ta neobsahuje semena, celý trs dozrává současně a výborně zvládá přepravu,“ doplňuje Pavel Souček.

Při návštěvě olomouckých Sbírkových skleníků by lidé neměli vynechat ani atraktivní Kaktusový skleník, kde mimo jiné objeví jedny i z největších kulovitých kaktusů v Evropě.

Sbírkové skleníky jsou v únoru otevřeny víkendu vždy od 9 do 16 hodin. Od března se sem lidé mohou vypravit již každý den s výjimkou pondělí.

www.flora-ol.cz