Plzeňský kraj

<p>KLATOVY: Seminář o gymnáziu, které ve městě založil jezuitský řád, se bude konat na začátku listopadu v Klatovech. Odborný seminář je součástí projektu Klatovské katakomby 2010 a nese název 375 let jezuitského gymnázia.</p> <p>Své příspěvky přednesou historička Kateřina Bobková-Valentová z Historického ústavu Akademie věd České republiky a český jezuitský provinciál František Hylmar. Předmětem jejich přednášek nebude jen klatovské gymnázium, ale i jezuitské školství obecně. Jak název napovídá, akce má ambici připomenout, že klatovská gymnaziální tradice trvá letos již 375 let.</p> <p> Seminář se uskuteční 3. listopadu 2011 odpoledne od 17 hodin ve společenském sále Městské knihovny v Klatovech. Vzhledem k zajímavému tématu organizátoři očekávají, že 4. listopadu dopoledne bude pokračovat i za účasti studentů a profesorů klatovského gymnázia.</p> <p> Studentka klatovského gymnázia Iveta Chroustová v uplynulém školním roce vyhrála okresní a krajské kolo Středoškolské odborné činnosti s prací nazvanou Tzv. klatovské katakomby. V ní se zabývá historií i současností klatovských katakomb. Již v průběhu Barokních jezuitských Klatov v roce 2009 dokázali studenti klatovského gymnázia, že se zabývají jezuity a zejména těmi, kteří gymnázium před mnoha lety založili, dlouhodobě a systematicky.</p> <p> K zajímavostem klatovských katakomb patří i to, že jezuitský historik Miroslav Herold na konci září dokončil revizi seznamu ne-jezuitů pohřbených na tomto místě. Spolu s již dříve zveřejněným seznamem jezuitů tvoří tento nový dokument kompletní soupis zemřelých, kteří místo svého posledního odpočinku nalezli právě v klatovských katakombách. Z původního počtu 195 pohřbených se do dnešních dní v katakombách dochovaly ostatky 38 osob, ostatní těla byla z důvodu špatného stavu ve 30. a 70. letech 20. století pohřbena na klatovském hřbitově sv. Jakuba.</p> <p> Seminář o klatovském jezuitském gymnáziu pořádá občanské sdružení Klatovské katakomby a Městská knihovna Klatovy ve spolupráci s Gymnáziem Jaroslava Vrchlického v Klatovech.</p> <p> Více na http://www.katakomby.cz</p>

<p>PLZEŇ: Oficiálně byla Plzeň zvolena Evropským hlavním městem kultury 2015 v květnu 2011. Tímto dnem však žádná práce pro tým, který město Plzeň k této volbě připravoval, neskončila, ale naopak ta hlavní a nejdůležitější práce teprve začala. Členové týmu vedoucí projekt Plzeň 2015 nám poodhalili zákulisí náročných příprav a také jaké jsou nejdůležitější cíle celého projektu.</p> <p>Jak hodnotíte současný kulturní potenciál Plzně? </p> <p>Jako velmi slibný. Kromě tradičních akcí a festivalů zde existuje velké množství neziskovek, nezávislých umělců a hnutí, kteří chtějí ve veřejném prostoru něco dělat. Naší rolí je jim v tom pomoci, vyzdvihnout tuto energii, ukázat kulturním aktérům, jak se mohou zapojit a realizovat nápady pod hlavičkou projektu EHMK. </p> <p>Co byste v průběhu čtyř let chtěli změnit k lepšímu?</p> <p>Cílem společnosti Plzeň 2015 je nejen připravit program pro rok 2015, ale především zahrnout do projektu co nejširší spektrum místních i regionálních umělců, zapojit je do evropských kulturních sítí, přivézt do Plzně zahraniční umělce i turisty a celkově město proměnit v příjemné a pulsující místo pro život. </p> <p>Na jakých konkrétních projektech nyní právě pracujete? Daří se vám získat pro vaši ideu i širší veřejnost?</p> <p>Největší část uplynulého roku jsme strávili koncepční prací, která je méně viditelná, ale pro úspěch projektu nezbytná. Vypracovali jsme strategii pro přípravné období (roky 2011 – 2014), koordinujeme desítky projektů z přihlášky do soutěže o titul EHMK 2015. Nezapomínáme ale ani na práci s veřejností. Máme za sebou úspěšnou mezinárodní konferenci ke Dni Evropy v květnu, studentský happening na Den Meliny Mercouri v červnu na hlavní městské třídě, zářijové otevření nového sídla ve Věži, čímž jsme veřejnosti představili nové prostory, kam mohou za týmem chodit se svými nápady a dotazy. Nyní připravujeme pracovní sympozium pro místní kulturní aktéry s názvem Fórum pro kreativní Plzeň, kterého se koncem října zúčastní přes tři sta lidí se zájmem zapojit se do projektu.</p> <p>Hlavní myšlenkou titulu Evropské město kultury je sbližovat evropské národy. Jakou roli při sbližování národů může sehrát kultura? </p> <p>Evropské hlavní město kultury je projektem mimořádného rozsahu a významu, který za 25 let svého fungování prokázal cenné přínosy. Města, která nepodcenila proces příprav, se díky záměru trvale udržitelného rozvoje města a regionu na bázi kreativity proměnila v moderní, inovativní a otevřené metropole. Jde o otevřenost směrem k ostatním evropským národům, ale také proměna vnímání města samotnými obyvateli. Kultura přináší novou kvalitu života, která se promítne v mezilidských vztazích od roviny mezinárodní, sousedské až po sociální začleňování problémových skupin.</p> <p>Čím je podle vás Plzeň atraktivní pro lidi ze zahraničí?</p> <p>Plzeň je v Evropě známa nejen díky značce piva a industriálnímu dědictví Škodových závodů. Pro milovníky kultury je atraktivní například architektonickým odkazem Adolfa Loose, který v Plzni navrhl množství interiérů (po Vídni nejvíce v Evropě), inspirativními osobnostmi Jiřího Trnky či Ladislava Sutnara, jejichž stopy tu lze vysledovat, Santiniho barokní architekturou a v neposlední řadě oběma synagogami. Chybí zde výstavní prostory evropských parametrů, které by více zviditelnily skvělé kurátorské počiny Západočeské galerie, ale je tu velký potenciál.</p> <p>V jakých podmínkách vzniká plzeňský projekt ve srovnání s jinými Evropskými hlavními městy kultury?</p> <p>V daleko skromnějších podmínkách. Náš rozpočet je řádově 10× nižší než u srovnatelných projektů. S vědomím této skutečnosti jsme projekt založili na myšlence maximálního využití současného potenciálu města i kraje. Potenciálu v první řadě lidského. Budeme stavět na činnosti stovek sdružení a kulturních aktivit a zapojovat do projektu veřejnost. Dalšími prozatím nedoceněnými zdroji jsou kulturní i průmyslové dědictví a jedinečná západočeská krajina. Proto vznikly tři regionální programové linie. První chce prezentovat ZÁPADOČESKÉ BAROKO jako evropský kulturní objev, druhá – LAND ART – se bude zabývat krajinou, její obnovou, ochranou a péčí. Jako třetí programový směr jsme zvolili INDUSTRIÁLNÍ DĚDICTVÍ, kde bychom chtěli inspirovat a motivovat k jeho dalšímu využití, oživení, revitalizaci. </p> <p>Jak podle vás mohou investice do kultury rozvinout celý plzeňský region?</p> <p>Investice samy o sobě vizi Evropského hlavního města nenaplní, zásadní je lidský potenciál – o tom především by měl celý projekt EHMK být. Možná je lepší v této souvislosti hovořit spíše o pochopení role kultury ve společnosti. A nové role umění v dnešní době. Plzeň a celý plzeňský region má teď jedinečnou příležitost vytvořit velký precedent. Prozatím můžeme jen poukazovat na zkušenosti již realizovaných projektů EHMK. </p> <p>Jaká města jsou pro vás v tomto směru inspirací?</p> <p>Například francouzské město Lille – EHMK 2004, které se jako první rozhodlo realizovat programové rozšíření do celého regionu Nord-Pas de Calais i do příhraničních oblastí Belgie. Přínosy byly prokazatelné. Projekt EHMK v Lille zaznamenal 9 milionů návštěvníků, přes 17000 zapojených dobrovolníků a ambasadorů, 30% nárůst cestovního ruchu. Do projektu se samostatně zapojilo 193 obcí. Revitalizací průmyslových objektů vzniklo 12 Maisonsfolies (tzv. Domů bláznů) – komunitních a kulturních center v periferních oblastech města a v Belgii. Celé území dnes z tohoto rozhodnutí těží, turisté se vracejí. Rok 2004 je považován za přelomové období v moderní historii města, které se stalo od té chvíle vyhledávanou turistickou destinací a zcela se proměnilo. Tým Plzeň 2015 je katalyzátorem, který má zájem především iniciovat společenský proces změny. Jak moc se nám to podaří, ukáže až rok 2015, či spíše roky následující. </p> <p>Spolupracujete na projektech i s dobrovolníky? </p> <p>Dle zkušeností měst, která byla nositeli titulu EHMK v předchozích letech, hrají dobrovolníci významnou roli při realizaci takto významného a rozsáhlého rozvojového projektu. Místní dobrovolníci pomáhali na různých úrovních, jako např. v administrativní, technicko-organizační nebo v komunikační sekci.<br />
Dobrovolníci podporují a ovlivňují samotný projekt, ať už jsou to místní obyvatelé Evropského hlavního města kultury nebo mladí evropští dobrovolníci z ostatních členských států. Chceme vycházet z těchto zkušeností a zapojení dobrovolníků do realizace projektu Plzeň EHMK 2015 pojmout koncepčně. Náš systém práce s dobrovolníky je součástí širšího projektu participace s názvem Klub strážných andělů Plzně 2015. Název má svou symboliku nejen v ochranitelské a podporující roli dobrovolníka, ale také v tom, že město Plzeň má anděla ve znaku. Strážní andělé podporují Plzeň jako EHMK 2015 a podílí se na úspěšné realizaci tohoto projektu a rozvoji města. Lidé, kteří se jimi chtějí stát, se mohou hlásit prostřednictvím našeho webuhttp://www.plzen2015.net/pridej-se/dobrovolnik/.</p> <p>Kdo vaše projekty finančně podporuje?</p> <p>Rozpočet projektu má dvě části – investiční a neinvestiční. Tu větší (investiční) má v gesci město, kraj, tedy investoři a snaží se zajistit ji s podporou strukturálních fondů EU. Menší část rozpočtu (neinvestiční) představuje „operating budget“ a je určena produkci a organizaci, komunikaci a především přípravě vlastního programu a komplexního monitoringu.<br />
V letošním roce rozhodla vláda ČR podpořit celý projekt částkou 100 milionů korun na období 4 let: 2012 – 2015; v případě bezproblémového průběhu příprav přispívá Evropská komise do rozpočtů Evropských hlavních měst kultury tzv. cenou Meliny Mercouri ve výši 1,5 milionu eur. Všichni, kdo se mají zájem zapojit do procesu příprav programu, musí mít proto zajištěny zdroje příjmů tak, aby projekt byl dlouhodobě udržitelný i po roce 2015 a fungoval na principu vícezdrojového financování. Naší snahou bude především podpořit posílení evropské dimenze projektů, nabídnout proces uměleckého koučinku, arts managementu a dalšího vzdělávání v oblasti komunikace.</p> <p>Co hodnotíte jako největší úspěch ve vaší dosavadní činnosti?</p> <p>Úspěch v boji i titul EHMK byl nepochybně nejvýraznějším momentem několikaleté práce týmu a nebude nyní snadné jej překonat, natož naplnit všechna očekávání. Povědomí o skutečné šíři a přínosech projektu EHMK je obecně velmi nízké, čeká nás proto mravenčí práce, během které je pro nás skutečným úspěchem každý nový nadšenec pro myšlenku EHMK, každý nový Strážný anděl, každý občan, který vezme EHMK za svůj projekt a pochopí, že i on může něco změnit k lepšímu.</p> <p>Více info na:<br />
www.plzen2015.eu<br />
www.facebook.com/Pilsen2015<br />
www.plzenskeikony.eu<br /> www.mesicmelinymercouri.cz</p> <p>Pozn.: Melina Mercouri je zakladatelkou projektu Evropské hlavní město kultury</p>

<p>PLZEŇ: 7. ročník Mezinárodního veletrhu cestovního ruchu ITEP 2011 chystá jednu zásadní ZMĚNU! Veletrh se přesouvá do nových prostor, a to do nové haly TJ Lokomotiva Plzeň v Úslavské ulici v Plzni na Slovanech.</p> <p>Ta nabídne návštěvníkům i vystavovatelům přehledný vystavovatelský sektor v jedné hale, bezbariérový přístup, bezproblémovou dostupnost MHD i autem, dobré parkovací možnosti, moderní prostředí, bezproblémovou logistiku apod.<br /> Ve dnech 20. – 22. 10. 2011 se můžete těšit na široky kulturní program – slovenské dopoledne, bavorské odpoledne, indické tance a písně, odborné semináře, ukázky řemesel a regionálních potravin apod.). </p> <p>Otevírací doba veletrhu:<br />
čtvrtek, pátek : 10.00 – 18:00<br />
sobota: 10:00 – 17:00</p> <p>Více zde

<p>PLZEŇSKÝ KRAJ: Po úspěšném 1. ročníku v roce 2009 znovu vyhlašuje kraj soutěž O nejlepší kroniku Plzeňského kraje. Soutěž je určena všem obcím Plzeňského kraje a letos budou hodnoceny zápisy do kroniky v roce 2009 a 2010.</p> <p>Přihláška do soutěže musí být vyplněná, orazítkovaná a podepsaná starostou obce. Na Krajský úřad PK musí být doručena do 31. října 2011 (poštou, datovou schránkou nebo osobně na podatelnu KÚPK). </p> <p>Hodnocení kronik odbornou komisí proběhne v týdnu 14. – 18. 11. 2011.</p> <p> Kritéria hodnocení:<br />
- soulad se zákonem č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí<br />
- obsahová a stylistická úroveň<br />
- grafická úroveň kroniky<br />
- kvalita dokumentace dění v obci<br />
- přílohy ke kronice</p> <p>Organizátoři mají v plánu uspořádat v týdnu od 21. do 25. listopadu v prostorách KÚPK výstavu soutěžících kronik určenou zejména obecním kronikářům.</p> <p>Slavnostní vyhodnocení soutěže proběhne 1. prosince 2011 v Malém sále Měšťanské besedy.</p> <p>Komisí vybraní nejlepší kronikáři obdrží od Plzeňského kraje finanční odměnu (za 1. místo 5 tis. Kč, za 2. místo 3 tis. Kč a za 3. místo 2 tis. Kč).</p> <p>Soutěž organizuje odbor regionálního rozvoje ve spolupráci s odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu.<br />
S dotazy k soutěži se obracejte prosím na pracovníky odd. regionálního rozvoje – Ing. Černou, Mgr. Baxu, Bc. Hessovou a Bc. Šmejkalovou.</p> <p>Celá tisková zpráva

<p>PLZEŇ: Ženský klub migrantek, o.s., pořádá Kulatý stůl „Naše – vaše kultura 2011“. Jedná se o veřejnou diskuzi o kultuře národnostních menšin žijících v Plzni a problematice kulturní integrace cizinců.</p> <p>Veřejná debata, na kterou jsou srdečně zváni zástupci veřejné správy, neziskového sektoru a odborná veřejnost, se koná v pátek 21. 10. 2011 od 16 hodin v sídle ŽKM, Tylova 1, Plzeň.</p> <p>Ženský klub migrantek byl založen v červenci roku 2010 jako iniciativa migrantek dlouhodobě žijících v České republice. Hlavním posláním ŽKM je podpora aktivit vedoucích k integraci žen migrantek do české společnosti.</p> <p>Pozvánka s programem akce je přiložena.</p> <p>Více informací získáte:<br />
Tel.: +420 733 322 162<br />
Tel.: +420 608 776 854<br />
e-mail: zk.migrantek@gmail.com</p>

<p>PLZEŇ: Společnost Plzeň 2015, o.p.s., a Odbor kultury MMP Fórum pro kreativní Plzeň pořádají fórum, jehož cílem je seznámit veřejnost s rozvojovou vizí a strategií společnosti v realizaci programu EHMK v roce 2015 a s možností začlenění obyvatel města a regionu do projektu.</p> <p>Akce se koná 31. 10. 2011 v Měšťanské besedě v Plzni.</p> <p>Odpolední blok se bude týkat Programu rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019 a možností financování plzeňské kultury z veřejných zdrojů.</p> <p>Předběžný program sympozia, registrační formulář a další podrobnosti najdete zde