Plzeňský kraj

<p>CHŘÍČ: Dá se odhadnout, že na konci 19. století u nás vyráběly tisíce cihelen kolkované (značkované) cihlářské zboží – a přitom neexistuje žádné soustavné zmapování této činnosti, po celá desetiletí se nápisy a značkami na cihlách nikdo nezabýval. V tehdejší literatuře se objevují tak nanejvýš reklamy na písmena a znaky do cihlových forem. Ani ve specializovaných časopisech té doby (např. „Cihlářský věstník“ (!) není ani jeden publikovaný obrázek, natož pak katalog značek.</p> <p>“Jsme posedlí svojí historií, a pro potřeby ´budoucnosti´ je zachováváno kde co. Ale tak, jako jsou na sítnici slepé skvrny, tak jsou i slepé skvrny v naší historii“ říká Josef Štogr, který připravuje výstavu o značených cihlách.<br />
A tak je na nadšencích, sběratelích, aby zachraňovali to, co se čas od času dostane na světlo světa: cihly totiž i se svými znaky čekají na to, až si jich při rekonstrukcích někdo všimne, vyloví je ze stavebního odpadu a dá na piedestal. A že z nich začne vytvářet kolekci, která je svědectvím o tom, jak se ke své práci stavěli naši předkové.<br />
Po polovině 19. století nastal podstatný zlom – doposud byly cihelny zpravidla jen „panské“, bylo na ně třeba koncesi, kterou nebylo snadné získat. Po vzniku nového obecního zřízení se cihlářství stalo volnou živností a cihelny zakládal kde kdo – a úroveň cihlářského zboží byla také velmi různorodá. Není proto divu, že si jednotlivé cihelny značkovaly svoje zboží. Staré znaky koncesovaných (většinou šlechtických) cihelen, zpravidla s erbem nebo složitým znakem, byly vystřídány jmény nebo iniciálami majitele, nápisy (zejména názvy obcí u obecních cihelen), jednoduchými znaky, jimž sice dnes nerozumíme, ale které byly zřejmě v okolí snadno dešifrovatelné.<br />
Toto období trvalo přibližně padesát let. Pak se prosadila strojní výroba cihel, hlína se přestala pěchovat do forem – a s tím skončilo období, které nás zajímá.<br />
„Cílem této výstavy ale není seznámit se základními typy značek a kuriozitami, předvádět rozsah jedné konkrétní sbírky značkovaných cihel. Na cihlách lze leccos ukázat, znaky jsou autentickým svědectvím o své době, o tom, co bylo improvizací a co záměrem, ale je tu také svědectví o naší vlastní době: staré cihly jsou znovu používány a značky na nich se stávají dekorativním prvkem,“ dodává k tomu Štogr. </p> <p>Unikátní výstavu značkovaných cihel nabízí Regionální muzeum Chříč<br />
Slavnostně se otevře 13. srpna v 16:30 v pivovaru v Chříči v rámci letního festivalu Křič Fest. Potrvá do října 2011. </p> <p>Individuální prohlídku je možné domluvit s o.s. Propolis.<br />
Kontakt: www.propolis-os.cz, Petr Jakubíček, tel:603216581</p>

<p>PLZEŇ: Na veřejně přístupném místě v historickém centru Plzně vzniklo místo, po jehož objevení se návštěvník bude cítit jako v Alence v říši divů; v Muzeu loutek se dnes, 28. 7. 2011, od 17 h slavnostně otevře Kinetický dvorek.</p> <p>Nejen, že dvorek muzea má charisma už sám o sobě, ale výsledkem sympozia je osazení dvorku sochami a objekty, jejichž části lze rozpohybovat a poznávat nejen zrakem, ale i hmatem.</p> <p>Zadání sympozia bylo jednoduché – exteriérové volné plastiky inspirované loutkou a loutkářstvím, které zároveň budou „komunikovat“ s dětmi a umožní jim vlastními smysly seznámit se s uměleckými díly.<br /> Vybraní umělci – jmenovitě Elen Kudrová, Eliška Majerová, Lucie Nepasická, Vladimír Sosna a Jiří Špinka – se inspirovali muzeem a vytvořili díla, jejichž společným znakem je pohyb. Každý z objektů lze rozhýbat, dotýkat se jich není tedy zakázáno, ale naopak doporučeno! </p> <p>Projekt vznikl za podpory Plzeňského kraje a Magistrátu města Plzně a má ambici stát se novým turistickým cílem Plzně a novou formou výtvarného počinu v historickém centru Plzně.<br />
Objekty budou na dvorku přesně rok do 27. 7. 2012.<br />
Vstup je zdarma.</p>