Lidová kultura

Zjistěte, jak neúspěch může být klíčem k úspěchu! Protože každý fuckup je umělecký kousek a škodolibost je přirozená lidská vlastnost. Chceme již po sedmé v řadě vzdát hold příběhům, které na první pohled nepůsobí jako úspěšné, ale vždy byly klíčem k úspěchu. Přednáškový večer plánujeme na čtvrtek 23. 11. 2023 od 19h v olomouckém kině Metropol.

FuckUp Nights je série pravidelných setkání, během kterých hosté mluví nikoli o svých úspěších, ale naopak o sdílí příběhy a zkušenosti, co se zrovna dvakrát nepovedly. Jedná se o celosvětové hnutí s původem v Mexiku, kde se v roce 2013 první FuckUp Night uskutečnila. Od té doby se rozšířila do více než 130 metropolích světa, kde se netradiční přednáškové večery konají každý měsíc.

Setkání mají za cíl především oslavit neúspěch, jakožto zcela přirozenou a přínosnou součást lidského života. Z neúspěchu je třeba se poučit a nechat si jím rozšířit obzory. Hosté ve svých krátkých přednáškách (cca 10 minut) promluví o svých největších fuckupech a rozeberou, co si z daného neúspěchu odnesli a co by dnes třeba udělali jinak. Někdy nám totiž jeden neúspěch dá mnohem více než tisíc úspěchů.

Na koho se můžete těšit?

Na pódiu olomouckého kina vystoupí 6 osobností se zastoupením v oblasti designu, architektury, marketingu a umění.

Během večera se představí Aneta Martinek Co-Founderka největší české marketingové vzdělávací platformy #HolkyzMarketingu. Svůj příběh přijdou odvyprávět i zakladatelé olomouckého architektonického studia Masparti, Pavel Martinka a Ondřej Spusta. S fuck-upy z oblasti umění a byznysu se podělí Jakub Svoboda, zakladatel projektu 100ks.cz, který má za cíl zpřístupňování a popularizaci současného umění. Se svým příběhem naváže David Valner, sklář se studiem v Olomouci, který rozvíjí rodinnou tradici, a se svými designy sklízí mezinárodní úspěchy. O své zkušenosti a neúspěchy se podělí i olomoucký street art umělec Dosy Doss z kolektivu Chaos company. Celý večer uzavře Zdena Zlatová, spoluzakladatelka projektu Blokki, který vdechuje starým lodním kontejnerům nový život.

,,Akce jistě zaujme každého, kdo v sobě má špetku škodolibosti. Naši hosté uměli své neúspěchy obrátit v úspěch, uměli se z nich ponaučit a nebrali je jako prohru. Akce rozhodně není o tom, že se budeme jen škodolibě smát nezdarům řečníků.” komentuje přípravy Radek Holík, který spolu s ostatními členy týmu akci připravuje. Akci moderuje Ivo Spisar, bývalý dlouholetý moderátor rádia Haná. Organizátorem je pak tým z coworkingu Vault 42.

Vstupenky​ na akci zakoupíte na pokladně kina Metropol nebo na webové stránce: https://www.kinometropol.cz/klient-323/kino-96/stranka-4374/film-654053

Facebook stránka:

https://www.facebook.com/FUNolomouc

Facebook událost:

https://www.facebook.com/events/173894212379391/?acontext=%7B%22event_action_history%22%3A%5B%5D%7D

Instagram:

https://www.instagram.com/fuckup_nights_olomouc/

Napadlo vás někdy, jak a kdy slaví vánoční svátky v jiných zemích? Co mají společného nebo čím se liší od našeho pojetí Vánoc? Jak zdobí své stromečky a na čem si pochutnávají při štědrovečerní večeři? Kdo jim naděluje dárky a jaké jsou jejich tradice a zvyky? Odpovědi naleznete na vánoční výstavě poličského muzea, která přibližuje, jak prožívají Vánoce v jiných evropských zemích.

Na výstavě na vás čekají tradiční dárkonoši, kteří nosí dárky v sousedních zemích, jako je Father Christmas ve Velké Británii, švédský skřítek Tomte s kozou nebo tradiční holandský Mikuláš Sinterklaas se svým pomocníkem Černým Petrem. Seznámíte se s postavami Tří králů, kteří nadělují dárky ve Španělsku. Zapomenout nesmíme na čarodějnici Befanu, která vhazuje italským dětem dárky komínem. Budete obdivovat různorodé varianty nazdobených vánočních stromečků, propracované vánoční ozdoby himmeli ze severských a pobaltských států nebo se seznámíte s netradičními svátečními pokrmy. Výstava je plná aktivit pro děti, mohou například napsat pozdrav Ježíškovi nebo si nazdobit vánoční stromek podle svého gusta. Připravená bude i dotyková obrazovka s interaktivní mapou Evropy, kde si vyhledají a prohlédnou množství zajímavostí. Určitě by také neměly zapomenout postarat se o vánočního strýčka Tia de Nadal, jako to dělají děti po celou dobu adventu ve španělském Katalánsku. Jak vypadá tento poněkud nezvyklý vánoční dárce? Přijďte se s ním osobně seznámit!

Vernisáž výstavy se uskuteční v neděli 19. listopadu v 16 hodin ve výstavních sálech muzea. O hudební doprovod se postará dívčí pěvecký sbor Juliettes pod vedením Ellen Erbesové, který zazpívá výběr zahraničních vánočních koled. Součástí vernisáže bude tvoření zaměřené na výrobu skandinávských papírových ozdob, jimiž si doma můžete ozdobit vánoční stromek. Výstavu můžete navštívit až do 7. ledna 2024.

Výstava se koná ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti, Muzeem Vyškovska a Vlastivědným muzeem v Šumperku.

www.cbmpolicka.cz

„Soubor valašských písní a tanců Vsacan byl založen v roce 1943. V průběhu svého osmdesátiletého působení prezentuje národopisnou oblast Valašsko na folklorních festivalech nejen doma v České republice, ale téměř po celém světě,“ uvedl Pavel Tomeček, předseda Folklorního spolku. V roce 1956 byl Vsacan jako vůbec první amatérský folklorní soubor z Československa vyslán na Mezinárodní folklórní festival do Llangollenu v Anglii, kde získal první a třetí místo.

„Uběhlo již mnoho let od tohoto prvního zahraničního výjezdu a přibyla i řada dalších států, jako jsou Francie, Polsko, Španělsko, Itálie, Německo, Turecko, Rumunsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko, Litva, Řecko, Belgie, Holandsko, Bulharsko, Egypt, Portugalsko, Chile, Čína a další, kde Vsacan reprezentoval naši zemi,“ přidává předseda Pavel Tomeček výčet států, do kterých soubor zavítal. Mezi nejaktuálnější úspěchy, kterých vsetínský folklorní spolek v zahraničí dosáhl, patři 3. místo na Mezinárodní folklorním festivalu v polském Zakopaném v roce 2022.

K významnému jubileu připravil Vsacan speciální galaprogram nazvaný „Ideme, ideme…“. Vystoupení osmdesáti tanečníků, muzikantů a zpěváků ze všech složek souboru doplní hosté z Nového Hrozenkova i pěvecká skupina Spolek vdolek. „Osmdesáté výročí založení Vsacanu bude příležitostí pro setkání velké Vsacanské rodiny s jejími přáteli příznivci. Na své si přijdou také všichni milovníci Valašska a valašského folklóru,“ dodal závěrem s pozváním předseda souboru Tomeček.

Předprodej vstupenek probíhá na webových stránkách www.dkvsetin.cz a na pokladně v Kině Vatra od 23. října do 18. listopadu do 16.00. Vstupné 290 Kč. Doprodej vstupenek na místě.

Tuto akci pořádá Folklorní spolek Vsacan ve spolupráci s Městem Vsetín a Domem kultury Vsetín.

Bohatý program bude připraven jako už tradičně na zámku Loučeň. Magické období adventu zde zahájí už 17. listopadu speciálními prohlídkami. V komnatách se objeví více než dvacítka nazdobených vánočních stromečků. Na sobotu 25. listopadu zámek připravuje křest největšího adventního věnce v Česku. Na tradiční trhy pod názvem Královský advent zve návštěvníky druhý a třetí adventní víkend hrad Křivoklát. Zámek Konopiště zase vyzdobí na neděli 4. prosince interiér vánočními dekoracemi stejně jako za časů arcivévody Františka Ferdinanda d´Este.

V neděli 10. prosince proběhnou adventní trhy na zámku Kačina a netradiční advent zažijete v Galerii Středočeského kraje (GASK), která pořádá v sobotu 3. prosince design market doplněný o program s vybranými tvůrci českého designu a výtvarného umění. Utéct předvánočnímu shonu můžete na zámku Mcely. Během pobytu nasajete vánoční atmosféru ochutnávkou tradičního cukroví, hudbou, která zazní na nedělní snídani a v případě příznivé sněhové nadílky, je možné objevovat krásy okolí jízdou na saních tažených koňmi.

„Blíží se období adventu a Vánoc, a všem, kteří chtějí prožít tuto kouzelnou dobu v autentickém a pohádkovém prostředí, nabízejí střední Čechy nespočet zážitků. Do vánoční nálady je zaručeně dostanou středočeské vánoční jarmarky, výstavy betlémů, koncerty nebo speciální vánoční prohlídky na hradech a zámcích,“ řekl Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Betlémy, zvyky a tradice

Každoročně patří k adventnímu času výstavy betlémů. Výstavu připravují na zámku v Hořovicích, v Mělníku budou k vidění unikátní vyřezávané a ručně malované betlémy z let 1840–1940. Na Karlštejně najdete největší loutkový betlém v Česku – Karlštejnský královský betlém. Originální betlémy je možné obdivovat v muzeu dolu Řimbaba. Vystavují zde betlémy v provedení dřevořezby nebo přírodní. Příkladem může být betlém z keramiky, chlebové skřídky nebo gumiček. Betlémy nabídne také skanzen Březové Hory, který je součástí Hornického muzea Příbram. Vánoce, tradice a zvyky připomene rovněž dochovaná hornická chalupa, která je součástí muzea.

Jak slavili Vánoce naši předci, zjistíte během speciálních prohlídek skanzenů ve Vysokém Chlumci, Kouřimi nebo na Hamousově statku ve Zbečně. Skanzen v Přerově nad Labem nabídne v interiérech všech devíti chalup scény ze života našich prababiček, připomínající starobylé zvyky v čase adventu a v období od vánočních svátků až do Tří králů.

Hudební Vánoce a vytrubování

Nedílnou součástí Vánoc je zpívání koled. Ve středních Čechách budou k poslechu hned na několika místech. Druhou adventní neděli proběhne koncert vánočních melodií v areálu zámku Liteň. Nejznámější Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazní 10. prosince v Císařském paláci na hradě Karlštejn. Těšit se na české vánoční koledy mohou také návštěvníci prostor expozice Muzea Hořovicka na Starém zámku. Ve středu 13. prosince se zde budou zpívat známé melodie s komorním sborem Základní umělecké školy Josefa Slavíka.

O netradiční zážitek v podobě vánočního troubení a zpívání se postará oblíbená poberounská kapela Třehusk. Její koledy můžete slyšet na několika místech ve středních Čechách. V neděli 17. prosince zahraje na nádvoří hradu Karlštejn a v pátek 22. prosince v Tochovicích na návsi. Nezapomenutelné bude Štědrovečerní vytrubování v Zadní Třebani.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

K vidění toho bude ale samozřejmě mnohem víc. Do výstavy byla také zařazena část mimořádné sbírky pražského sběratele Ing. Františka Karase (1941 - 2020), kterou se v minulém roce podařilo muzeu získat. Jedná se pravděpodobně o největší sbírku papírových tištěných betlémů v ČR, obsahující přes 700 položek stavěcích betlémů vyřezaných z tištěných archů.

Představeny jsou betlémy stavěcí, skříňkové, kompaktní, mechanické, rozkládací, ale také betlémové archy. Samotná sbírka v sobě zahrnuje artefakty od jesliček z několika významných betlémářských center (Ústí nad Orlicí, Příbram, Králíky, Podkrkonoší), přes hlavní typy tištěných betlémů napříč 20. stoletím, až po ukázky individuální autorské produkce z posledních 30 let.

K vánoční tradici části křesťanského světa patří stavění jesliček jako výraz osobního vztahu člověka k biblickému příběhu Kristova narození. S Vánocemi je kromě jejich náboženského a duchovního rozměru spojena řada vnějších znaků, které měly v různých obdobích různou podobu a důležitost. Kromě obřadních pokrmů a zvykoslovných úkonů k těm nejvýraznějším patřilo stavění betlémů, jež bylo starším zvykem než dnešní symbol Vánoc – ozdobený stromeček, který do Čech pronikl z Německa začátkem 19. století.

Betlémy jsou chápány jako zpravidla prostorové zobrazení narození Ježíše Krista, případně i dalších událostí vztahujících se k jeho životu, často doplněné malebnými doprovodnými scénami. Vytvořené mohou být z různých materiálů a různými technikami. Svoje kořeny mají betlémy v Itálii, kde se rozvíjely na církevní půdě. Inspirací pro jejich vznik byla sama vyobrazení Narození Páně, Madony s dítětem a Klanění. Nejstarší známé sochařské zpracování scény Klanění Tří králů vytvořil v roce 1288 italský sochař a architekt Arnolfo di Cambio pro baziliku Santa Maria Maggiore v Římě. Přímý impuls pro vznik betlémů nejspíš představovaly pozdně gotické jesličkové skříně a jesličkové oltáře s reliéfně provedeným Narozením nebo Klaněním. K dalším zdrojům mohly náležet středověké antifony (biblické verše zpívané nebo recitované střídanými hlasy během liturgie) a vánoční mystéria provozovaná řádovými bratry, jež postupně nabyla podoby chrámových divadelních her.

Vývoj betlémů bývá také spojován se sv. Františkem z Assisi. V roce 1223 uspořádal jáhen František u obce Greccio ve středoitalském regionu Umbrie při půlnoční mši sloužené pod širým nebem živý obraz, kdy k vystlaným jeslím byla přivázána skutečná zvířata – vůl s oslem. Tato událost bývá někdy považována za prapůvod betlémů, ale spíše přispěla k rozvoji vánočních her a snad i tradici živých betlémů.

Avšak betlémy ve smyslu souboru figur, dovolujících scénické uspořádání a případně obměnu figur podle církevního kalendáře, se zrodily až koncem 15. století. Nejprve byly stavěny výhradně v sakrálních interiérech. Teprve v 2. polovině 16. století začaly pronikat do šlechtických kruhů, později i do zámožných měšťanských vrstev.

Do vývoje betlémů citelně zasáhly koncem 18. století osvícenské reformy Josefa II., které podstatně ovlivnily církevní sféru, mimo jiné došlo i na omezení stavění betlémů v kostelech (zákaz platil v letech 1782–1804). Toto opatření výrazně přispělo k rozvoji lidového betlémářství, neboť prostému člověku zmizela působivá podívaná duchovního obsahu, avšak sdělovaná srozumitelnými prostředky. K procesu zlidovění by nepochybně došlo i bez zásahu státu do církevní oblasti, ale probíhal by pozvolněji a po delší časové období. Svou roli však sehrály i důvody ekonomické, neboť řada profesí pracujících pro církev ztratila v souvislosti s josefinskými reformami podstatnou část zakázek a byla nucena hledat další zdroje obživy. Ve stejném období zároveň docházelo k vzestupu bohatších (selských) vrstev na venkově, které postupně přejímaly některé hodnoty vyhrazené do té doby pouze pro vyšší společenské prostředí.

Pro tvůrce lidových betlémů bylo příznačné obohacení základního tématu Narození o rázovité figurky ve stylizovaných dobových oděvech, jež přinášejí Ježíškovi dary, právě tak jako zachycení nejrůznějších zaměstnání, činností a řemesel, které se zvláště v některých oblastech rozvinuly do košatých žánrových scén.

Výstava Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy se koná od 10. listopadu do 25. února 2024. K výstavě byl vydán rozsáhlý katalog, který si můžete zakoupit na pokladně muzea. KUBEČKOVÁ, Ivana. Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Roztoky 2022.

Komentované prohlídky výstavy s její autorkou PhDr. Ivanou Kubečkovou:

neděle 3. prosince od 14 hod.

neděle 10. prosince od 10 hod.

neděle 17. prosince od 11 hod.

sobota 30. prosince od 14 hod

www.muzeum-roztoky.cz

Tradiční průvod Martínků bude mít tři zastávky a vyrazí v 10.15 hodin od zámku Zlín. Letos čeká návštěvníky už od 9 hodin tematická svatomartinská dílnička. V 10 hodin pak vystoupí malí Martínci, žáci tanečního, hudebního a literárně-dramatického oboru ZUŠ Zlín. Poté se svatý Martin na bílém koni přivítá s lidem a vyrazí s průvodem na náměstí Míru. V družině tentokrát nebude chybět ani spolek šermu, tance a divadla Nuntius Regis, Zlínská šermířská společnost nebo spolek Von Macenau.

„O konkurz na svatého Martina, který průvod vede, je vždy velký zájem. Tento rok usedne na koně jedenáctiletý žák literárně-dramatického oboru Jan Juráš,” popisuje ředitelka Základní umělecké školy Zlín Martina Hniličková. Za jezdcem půjde průvod Martínků, žáků ZUŠ, který je v této dětské podobě zcela ojedinělý.

Na náměstí Míru přivítá průvod sám primátor Jiří Korec, kterému svatý Martin předá víno a husu a tím společně slavnostně zahájí Svatomartinské hody. Kořeny této tradice připomene divadelní vystoupení Svatý Martin a žebrák, které režisérsky zpracoval Jakub Janíček a dospělého Svatého Martina ztvární Adam Kořán z Městského divadla Zlín. Pojetí příběhu však bude upraveno na míru městu Zlín. Z náměstí se pak průvod vydá ke Klubu 204.

Vzhledem k tomu, že jde již o jednadvacátý ročník, zažili organizátoři za tuto dobu řadu zajímavých momentů. „Důležité je sehnat koně, který se nebojí provozu ve městě. Roky jsme tak jezdili na hodném hnědákovi, protože bílých koní je nedostatek,” přibližuje Hniličková. „Vždy se trochu obáváme, zda klisna něco nevyvede. Má problém s nastoupením do vozíku a jednou jsme program málem nestihli, protože se jí nechtělo, a to ani za pamlsek,” usmívá se organizátorka. Klisna Fibi, kterou opět zapůjčila její majitelka Zuzana Šindlářová, už má ovšem s tímto průvodem zkušenost. Letos právě na ni svatý Martin usedne podeváté.

Průvod pořádá ZUŠ Zlín, letos opět s podporou Živého Zlína ve spolupráci se statutárním městem Zlín. Více o průvodu na www.kulturazlin.cz. Informace o programu na náměstí na www.svatomartinskehody.cz.

Krušnohorská krajka

Krušnohorská krajka je představena Miroslavou Brůnovou z Oblastního muzea v Chomutově.

Krušnohorské krajkářství má v regionu silné historické zázemí. Tradiční lidové řemeslo v současné době ožívá díky nespočtu spolků a osobností, které na území Ústeckého kraje tvoří. V regionu působí jediné uskupení krajkářek, které se ve své tvorbě věnují krajce šité i paličkované. Krušnohorská krajka patří mezi rozpracované návrhy k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.

Poslechněte si podcast. 

Krušnohorská hračka

Krušnohorská hračka je představena Mgr. Jiřím Šlajsnou z Oblastního muzea Mostě.

Tradiční výrobu krušnohorské hračky dnes představuje firma NBW s.r.o. v Nové Vsi v Horách na Mostecku. Navazují na původní výrobu soustružených dřevěných hraček. Tradiční dřevěná hračka z Krušných hor má dlouhodobou tradici, v minulosti se často na výrobě hraček podílela celá rodina. Krušnohorská hračka byla zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje v roce 2017.

Poslechněte si podcast.

Mariánská poutní tradice

Mariánskou poutní tradici Ústeckého kraje představuje ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D. z Oblastního muzea v Lounech

Poutní tradice k místům spojeným s Pannou Marií je duchovním svátkem s bohatou historií a živou současností. Řadí se mezi význačné nemateriální statky s přesahem do mnoha rovin společenského, náboženského, sociálního a kulturního života obyvatel nejen v Ústeckém kraji, ale v celé České republice a také za hranicemi v Německu. Mariánská poutní tradice Ústeckého kraje patří mezi rozpracované návrhy k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.

Poslechněte si podcast.

Šluknovské betlémařství

Šluknovské betlémářství představuje Mgr. Josef Rybánský z Oblastního muzea v Děčíně / Muzea v Rumburku.

Betlemářství na Šluknovsku má silné historické zázemí. Tradice vychází z lidové zbožnosti a rozvinula se zásluhou řemeslné zdatnosti místních tvůrců. Tato kombinace dala vzniknout betlémům různých typů, z nichž nejčastější byly betlémy řezané stavěcí, betlémy mechanické a ručně malované papírové betlémy. Šluknovské betlémářství bylo zapsáno v roce 2015 do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.

Poslechněte si podcast.

Velikonoční jízda v Mikulášovicích

Velikonoční jízda v Mikulášovicích je představena Mgr. Josefem Rybánským z Oblastního muzea v Děčíně / Muzea v Rumburku.

Jedná se o tradici, která byla obnovena r. 2000 v Mikulášovicích panem Romanem Klingerem, který je pravnuk posledního starosty spolku velikonočních jezdců z Mikulášovic. Jízda se koná vždy o velikonoční neděli na Zmrtvýchvstání Páně. Tradice velikonočních jezdců, hudebníků a zpěváků na Šluknovsku i na Děčínsku byla v minulosti významnou událostí. Velikonoční jízda v Mikulášovicích byla zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje v roce 2016.

Poslechněte si podcast.

Krušnohorské betlémářství

Krušnohorské betlémářství představuje Mgr. Jan Hirsch z Oblastního muzea v Chomutově

Tvorba betlémů má v Krušných horách tradici, která sahá až do 17. století. Jejich stavění v kostelích bylo projevem silné lidové zbožnosti. V současné době v rámci Ústeckého kraje působí volné sdružení řezbářů-betlémářů, kteří navazují na historickou tradici krušnohorských jesliček. Nejvíce jich působí na Chomutovsku a Mostecku. Krušnohorské betlémářství bylo zapsáno v roce 2015 do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.

Poslechněte si podcast.

www.muzeum-teplice.cz

V první vesnici, která původně pochází z oblasti Stiftland, na hranici s Chebskem, vznikne malé tržiště s vybraným zbožím. Místní spolky, farmáři, řemeslníci a umělci z regionu i ze sousedních Čech se postarají o pestrý sortiment. Zahradnický spolek bude vázat adventní dekorace a věnce. Zastoupené budou výrobky ze dřeva, košíkářské zboží i keramika. Pořídíte zde originály šité, pletené i plstěné a kdo již hledá vánoční dárky, určitě zde něco hezkého najde: voňavé svíčky, skleněné ozdoby, zdobené medové perníčky, přírodní mýdla a nejrůznější delikatesy. Občerstvení samozřejmě také nesmí chybět a vůně cukroví, svařeného vína a grilovaných dobrot pozve návštěvníky k příjemnému zakončení dne.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Skanzen se rozkládá ve venkovské části města Nabburg na 30 hektarech plochy a na návštěvu si naplánujte nejlépe celé odpoledne. Příjezd po dálnicích A 93 směrem na Mnichov nebo po A6 směr Norimberk, po sjezdu je cesta vyznačena tabulkami „Freilandmuseum“. Adresa pro navigaci: 92507 Nabburg, Neuath 200

Vstup do skazenu s muzejní vstupenkou, parkování je zdarma.

Turné je určeno k podpoře financování projektu „Šuhajky“, který si klade za cíl dokumentovat a vzájemně prezentovat tradiční kulturní dědictví České republiky v zahraničí. V rámci přednášky můžete podpořit projekt a získat menší předměty tradiční lidové výroby, jako jsou velikonoční kraslice, výrobky z kukuřičného šustí nebo zdobené technikou modrotisku, keramiku či publikace věnované lidové hudbě a folklóru Čech, Moravy a Slezska.

CANARIAS ORIGIN je vzdělávací projekt, který využívá kultury a hudby jako interkulturního mostu, aby se Kanárské ostrovy dostaly do povědomí z bližšího kulturního pohledu rezidenta, a jež podporuje motivaci ke studiu španělštiny a hispánských studií. Iniciativa spolupracuje s muzei, knihovnami, univerzitami, školami a hudebními ústavy.

ŠUHAJKY PROJECT je vzdělávací a kulturní projekt tradičního i klasického žánru, který ve Španělsku více než 5 let podporuje a propaguje českou kulturu a hudbu. Projekt byl již prezentován nejen na souostroví ale i v Národním národopisném muzeu v Madridu. Kromě českých koncertů a přednášek se realizují i srazy bilingvních i nových rodin většinou za doprovodu nějaké kulturně-výchovné aktivity.

MONIKA SRNCOVÁ (Soprano, hudebnice a umělecká ředitelka)
Umělkyně s 20letou mezinárodní kariérou se narodila v bývalém Československu, kde se vždy zajímala o hudbu a kulturu. V roce 1998 absolvovala ZUŠ v Brně, kde byla členkou a sólistkou několika skupin věnujících se duchovní a lidové hudbě. Od svého příchodu do Španělska před 19 lety tvoří divadelní představení pro divadla a hotely se specializací na tanec a akrobacii s ohněm. Její vystoupení ji zavedlo do zemí jako Tunisko, Indie, Egypt nebo Anglie. Na Tenerife absolvovala studium v oboru housle a viola pod vedením Branimira Hristova a Macareny Pesutic na Vysoké konzervatoři v Santa Cruz de Tenerife. Kromě toho studovala operní zpěv u kanárské sopranistky Carmen Acosta. Zúčastnila se mistrovských kurzů mimo jiné u Nancy Fabiola Herrera, Martha Matheu (Liceum), Ricardo Estrada a Raquel Lojendio. Jako sólistka vystupovala v Madridském etnografickém muzeu, Národním muzeu v Praze, Muzeu Casa Abaco, Divadlu Timanfaya, Tenerife Royal Casino, Mapfre Guanarteme Foundation, La Laguna Paraninfo nebo Infanta Leonor Theatre. Byla členkou několika skupin na festivalech jako Xeroxen (Kulturní centrum El Tanque), Zarzuela Festival (Guimerá Theatre), Fimucité Festival (Guimerá Theatre), Contemporary Ensemble (spolupráce s Tenerife Symphony Orchestra) a v hudebních cyklech komorní hudby v místech, jako je Národním muzeum výtvarných umění Tenerife nebo divadlo Infanta Leonor.

© Monika Srncová, Projekt Šuhajky a Canarias Origin, Santa Cruz de Tenerife, Španělsko, telefon: +34 690 307 313

Vstupné 70,- Kč

www.muzeum-teplice.cz

V česku jedinečný projekt s názvem Krásná práce již několik let navrací punc tradičním řemeslům a lidovému umění, které s citem a respektem ke kultuře minulosti přenáší do současnosti. Každoročně připravuje také přehlídku, která se letos bude věnovat tématu oděvu, oděvnímu doplňku a šperku. Design celé expozice se ujaly Natalie Costantinová a Aneta Honzová, které pro ni zužitkovaly impozantních 90 balíků slámy.

Výstava od 4. do 26. listopadu v pražské Galerii 1 představí více než 40 unikátních exponátů. Pro přehlídku Krásné práce letos vzniklo speciálních patnáct děl, na jejichž výrobě se podíleli mistři tradičních řemesel ve spolupráci s designery.

Designérka Veronika Jiroušková vytvořila ve spolupráci se špičkovými brašnáři z Chrudimi  set městských kšiltovek vyšívaných rybí šupinou a kožených kšiltovek vybíjených kovem, které odkazují k tradičním koženým mužským krojovým doplňkům. Martin Kohout pro Krásnou práci navrhl černé šaty, které pomalovala malérečka tradičních lidových ornamentů. Módní designéři Alice Klouzková a Pavel Ivančic vystaví oděvy z modrotisku s moderními vzory. Kateřina Plamitzerová vytvořila pro výstavu šaty doplněné ručně paličkovaným límcem, který sama již několik měsíců paličkuje. Návštěvníci se pokochají kabáty z ručně plstěné vlny od Terezie Rozálie Kladošové nebo bomberem z horňácké činovati od mladé módní značky AFKA. Módní návrhářka Klára Nademlýnská připravila šaty s reinterpretací tradiční lidové výšivky a Zlata Lamrová zase lněnou košili se svými typickými „vyšívanými skicami“.

K vidění budou také unikátní šperky studentů Atelieru Ladislava Sutnara z Plzně. Šperky jsou vytvořené z koření a perníku pečeného dle tradiční receptury, štukové šperky zase vznikly ve spolupráci s uměleckými štukatéry. Obdivovat bude možné také šperky využívající starou techniku podmalby na sklo nebo půvabné šperky z perleti.

Galerijní prostory tentokrát doplní také původní originální řemeslné kousky jako tradiční pastýřská gubaňa z ovčí vlny, šaty utkané z kopřivového vlákna, tradiční domácí obuv z králičího sukna, klobouk ušitý z choroše, tradiční valašská pasekářská košile a další raritní rukodělné výrobky.

Pro návštěvníky, kteří by se chtěli zapojit a naučit se něco nového, budou připraveny v průběhu výstavy workshopy. Zájemci si budou moci výrobit píšťaly s panem Kašpaříkem, který přijede z Beskyd naučit především děti vyřezat si píšťalku, která skutečně ladí a hraje. Profesionální malérečka povede workshop ručně malovaného tradičního ornamentu na látku a Ivana Langrová ukáže, jak na plstění figurek z ovčího rouna.

Výstavu Krásná práce zahájí 3. listopadu vernisáž, která zve na pestrý program.  jejíž součástí bude módní přehlídka různých forem modrotisku pojatá stylem umělecké performance skupiny Die Früchte. Na zahajovacím večeru živě zahraje a zazpívá Monika Načeva, která pro tuto příležitost připravuje speciální skladbu inspirovanou folklorem.

Adresa: Galerie 1, Štěpánská 47, Praha 1

Otevírací doba: PO–⁠PÁ: 9:00–⁠18:00, SO–⁠NE (včetně svátků): 10:00–⁠18:00

Vstupné: 100 Kč, děti do 15 let a senioři nad 65 let zdarma

Projekt Krásná práce navazuje na obchodní firmu Krásná jizba organizace Družstevní práce a později Ústředí lidové a umělecké výroby z předlistopadových let. Název Krásná práce je složeninou názvů těchto dvou zakladatelských institucí – původního nakladatelství Družstevní práce a sítě prodejen Krásná jizba, které se věnovaly dostupnému, ale řemeslně i designově kvalitnímu produktu, už za první republiky.

Krásná práce dnes představuje řemesla a lidové umění v nových souvislostech. Staré zapomenuté techniky vrací s hlubokým respektem do přítomnosti. Zakladatelka projektu Klára Hegerová usiluje o to, aby se české rukodělné výrobky staly vzorem pro nový životní styl. Obnovuje hodnoty návratu k přírodě, potřebu vlastního zakotvení, pocit hrdosti na naše tradice s důstojností, která jim náleží. Projekt předkládá alternativu k pojetí dnešního interiéru a oděvní kultury a nabízí určitý nadhled ve vztahu k původní lidové tvorbě.

Klára Hegerová absolvovala obor Grafický design na Fakultě užitého umění a designu v Ústí nad Labem a získala Fulbrightovo stipendium, se kterým odjela studovat na School of Visual Arts v New Yorku. Po návratu vystudovala obor Dějiny a teorie designu na pražské UMPRUM. V současnosti se v rámci doktorandského studia věnuje historii československého korporátního designu. Pracuje jako grafická designérka na volné noze a vede tým Krásné práce.