Lidová kultura

„Podporujeme řemesla a řemeslníky v našem regionu. Vytvořili jsme například mapu, která zájemce vede po řemeslech v Královéhradeckém kraji. Naším cílem je nejen zvýšit povědomí o činnosti jednotlivých řemeslníků, kteří udržují mnohdy téměř zaniklé umění našich předků stále živé. A to platí i pro ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, které má za cíl nejen ocenit, ale i podpořit řemeslníka v jeho práci. Letos jsme také zdvojnásobili finanční odměnu na 10 tisíc korun za zisk ocenění,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Cenu Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje uděluje Rada Královéhradeckého kraje za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury, a to tvůrcům v oborech tradičních lidových řemesel a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Letos odborná porota vybrala a krajští radní schválili Martina Mádleho a Michala Rudolfa.

Podkrkonošské košíkaření

Martin Mádle se zaměřuje na výrobu předmětů určených převážně k hospodářskému užití, které jsou pevné a bytelné. Jedná se zejména o koše (houbáky, bramboráky, česáky, koše na dřevo), nůše, ale také různé tácy a misky. Díky jeho práci tak pokračuje tradice krkonošského a podkrkonošského košíkaření, které pro pletení používá proutí z takzvaných babek, tedy palic vrb.

Pruty nejsou na rozdíl od proutí pěstovaného na polích úplně stejné, takže dá práci je seřezat. S přípravou pomáhá Martinovi nejen manželka Hana, ale i dcery Anna a Lucie. Košíky a další pletené výrobky prodává čerstvý nositel ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby v provozovně Proutěný ateliér ve Dvoře Králové nad Labem. Prodejna slouží zároveň jako dílna, návštěvníci tak mohou vidět výrobu napřímo.   

Splétání pletiv (košíkářství) se obecně pokládá za jednu z nejstarších výrobních činností. V 19. století patřilo k vyspělým řemeslům. Košíkáři se mohli v oboru vyučit i být členem cechů. Původně se využívalo divoce rostoucí proutí, s rozvojem košíkářství se začalo s pěstováním vlastního proutí na vrbovištích (prutníky). Pro vlastní spotřebu nebo pro formu domácké práce se používalo proutí neloupané, které stačilo před pletením zvláčnit máčením. Z loupaného proutí se zhotovovaly předměty náročnější na techniku a estetickou úroveň. Pletly se nákupní košíky, tašky, demižony, cestovní koše, misky, dětské kočárky, hračky.

Štípané holubičky

Michal Rudolf se vyučil řezbářem, poté pracoval jako umělecký řezbář a restaurátor v Ateliéru pro práce chrámové v Červeném Kostelci. Od roku 2008 se samostatně věnuje řezbářství s důrazem na udržování tradic a lidového řemesla. Specializuje se na výrobu štípaných holubiček, a kromě nich vyrábí také perníkové formy, vyřezává betlémy či sakrální motivy.

V České Skalici vede Michal Rudolf individuální kurzy řezbářství. Při folklorních a řemeslných akcích předvádí výrobu a zájemcům předává znalosti o řemesle formou interaktivního workshopu. Od roku 2017 se aktivně účastní folklorních akcí v oblasti východních Čech, ale také v polském příhraničí. V soukromém životě navazuje na rodinnou tradici hudebníků a udržování lidových nástrojů a písní.

Štípané holubičky patří k velmi starým zvykoslovným předmětům s vysokou řemeslnou a estetickou úrovní zpracování, původ ale není zcela jasný. Někteří je považují za symbol Ducha svatého a zhmotnění boží ochrany, jiní naopak odkazují na předkřesťanský původ. V místnosti se zavěšovaly nad stolem, v okně nebo nad kolébkou. Jejich výroba byla v minulosti hodně rozšířená nejen na Moravě, ale i v celé řadě dalších lokalit.      

Muzikanti ze zdejšího regionu představí mnohostrannost těchto nástrojů. Vyhrávat se bude v kulise historických muzejních budov a kdo bude mít chuť, může si také zatančit. Kromě hudební produkce se dozvíte zajímavá fakta o štýrských harmonikách. Odborníci přitom vysvětlí jak funguje hraní zpaměti a budou referovat o nauce jednotlivých hmatů. Hudební dům Wittl z Parsbergu přiveze několik exemplářů k prohlédnutí a ukáže, jaká technika se v těchto nástrojích skrývá.

Akce začíná v 11 hodin a workshopy se budou konat od 13-14 hodin. Zhruba od 14 až do 16,30 se bude na různých místech a na nádvořích selských dvorů vyhrávat. Kdo si dá v muzejní hospůdce svačinu, může si poslechnout Vöichtacher Rucksackmusik, která zde bude od 13-17 hodin pro potěšení hostů hrát.

Prozatím se přihlásilo více než 40 harmonikářů a pokud bude mít někdo další zájem přinést svou heligonku a zahrát, může se zapojit a je srdečně vítán!

Pro návštěvníky s vlastním nástrojem je pak vstup zdarma. Účast na workshopech je rovněž zdarma.

Návštěvníci platí muzejní vstupenku a dostatek parkovacích míst je k dispozici.

www.freilandmuseum-oberpfalz.de

https://www.divadlolisen.cz/festival-ctvrtstoleti-divadla-lisen/

Divadlo Líšeň se zrodilo v Brně-Líšni na sklonku minulého století jako nezávislý profesionální soubor. Kromě účinkování v Líšni divadlo hraje v centru Brna, v současné době nejvíc v Klubu Leitnerka. Divadlo také procestovalo skrz naskrz celou republiku, hrálo v šestnácti zemích Evropy a nashromáždilo řadu ocenění z mezinárodních festivalů.

Za čtvrtstoletí uvedlo přes dva tisíce vlastních představení, dílen a besed. Dalších několik set uměleckých produkcí – divadelních, hudebních, výtvarných divadlo pozvalo a uvedlo v rámci festivalů, které pořádá od roku 1999. Uskutečnilo řadu vzdělávacích projektů, od svého vzniku jezdí za znevýhodněným publikem do ústavu, nemocnic apod.

Zaměřuje se také na lidskoprávní a politická témata. Z této dramaturgické linie vznikly nejen festivaly inscenace a festivaly zaměřené na témata hýbající naší společností, ale také tříletý projekt podpořený Fondy EHP Provokující divadlo. Dlouhodobě spolupracuje s romskými tanečníky a muzikanty. Divadelní tvorba Divadla Líšeň vznikající ve spolupráci s Romy byla zařazena do mezinárodní sbírky RomArchiv, která dokumentuje romské aktivity zejména v uměleckých oborech. Divadlo Líšeň v RomArchiv

Divadlo Líšeň v Líšni

Divadlo Líšeň funguje díky zázemí na Ondráčkově ulici – v bývalé hospodě U Hejlů, pronajaté od MČ Líšeň. Sem bychom Vás rádi během festivalových dnů také pozvali, ukázali prostory, kde zkoušíme a pracujeme, a nabídli Vám zde loutkový workshop a výstavu mapující pětadvacet let naší existence. Uvidíte historické fotky, dokumenty, které o naší tvorbě natočila Česká televize, videa a loutky z inscenací i nejnovější projekt Provokující divadlo.

V Líšni divadlo svoje působení zahájilo na konci devadesátých let „záchranou Dělňáku“, určeného tehdy k demolici. Kvůli jeho zviditelnění vznikl festival, který se v dalších ročnících rozrůstal o významné české i zahraniční hosty, a kromě Dělňáku Líšeň zabydlel i další krásná a důležitá místa v Líšni – zámecký park, nejstarší Dělnický dům na Šimáčkově ulici, Mariánské údolí, Kostelíček, prostory zrušené knihovny a v posledních letech nejvíce zahradu bývalé Orlovny, která se stala se svými starými lipami dalším místem zachráněným pro radost Líšňaček a Líšňáků (přispěla k tomu řada občanských aktivit, včetně festivalu Za záchranu zahrady Orlovny).

Během svého mnohaletého působení rozvíjelo Divadlo Líšeň spolupráci s místními umělci, spolky a organizacemi, což jej inspirovalo k založení spolku Líšeň sobě a také k další (navazující) řadě Festivalů Líšeň sobě, které se konají od roku 2010 doposud. Kromě místní tvorby nabízejí Festivaly Líšeň sobě kvalitní nekomerční produkci z celé republiky. Proto se také festival Čtvrtstoletí letos propojuje s programem Festivalu Líšeň sobě.

Kromě pořádání festivalů v Líšni, spoluzakládání spolků a zachraňování malebných míst a budov Divadlo Líšeň spoluobnovilo tradici Líšeňských ostatků (nápad obnovit starobylou slavnost vzešel od Josefa Trávníčka z Národopisného souboru Líšňáci).

Z původně komorní akce se Líšeňské ostatky rozvinuly ve vyhlášenou celolíšeňskou veselici s více než sto účinkujícími z několika místních uměleckých souborů i z řad veřejnosti a návštěvností čítající na tisíce diváků z Líšně i celého Brna.

Líšní je také inspirovaný pes v logu divadla. Průpovídce "tady chcípl pes", kterou jsme v dobách počátků divadla často slýchávali od líšeňských sousedů, jsme se rozhodli čelit psem živým, který opět aktivní dění do obce navrátí. Také jej na festivalu rozhodně nepřehlédnete!

PROGRAM

11/8 pátek: DEN ANTONÍNA MALONĚ A JEHO LOUTEK

Dvorková scéna Divadla Líšeň, Obecká 13

17.00  výstava loutek A. Maloně – workshop s loutkami pro malé i velké
19.30  Divadlo Líšeň: Žabáci (Sny starého dědka) – loutková groteska o samotě, snech a přátelství
20.30  Hrát si dovoleno – filmový dokument Petra Barana o A. Maloňovi

Píseň na dobrou noc

18/8 pátek: SETKÁNÍ S LOUTKAMI V ZAHRADĚ

Dvorková scéna Divadla Líšeň, Obecká 13 a Kostelíček

17.00  výstava loutek A. Maloně
19.00  Ensemble Opera Diversa: Manželské miniopery (Kostelíček / Festival Líšeň sobě)
20.30  Divadlo Líšeň: Andělé z lesa – scénická poezie, koncert s loutkami

25/8 pátek: OSLAVA ČTVRTSTOLETÍ na Dvorkové scéně

Dvorková scéna Divadla Líšeň, Obecká 13

18.30  Float – irský folk-punk v akustické sestavě
19.30  Hanka Voříšková: Přesýpání  –  2 kg pšenice, 1 mísa a 18 minut poezie
20.00  Buchty a loutky: Punch and Judy – maňásková groteska
20.30  Zoja Mikotová a Tonda Novotný: Čekání na…….  – nonverbální představení s prvky pantomimy
20.30  Radim Babák – akordeonový hard core chanson

26/8 sobota: DEN S DIVADLEM LÍŠEŇ – osobní setkání s lidmi i loutkami

Sál bývalé hospody u Hejlů, Ondráčkova 20

14.00 – 18.00  představení zázemí Divadla Líšeň, workshop s loutkami, výstava Čtvrtstoletí Divadla Líšeň

V případě nepříznivého počasí sledujte informace na www.divadlolisen.cz

Za finanční podpory statutárního města Brna a Městské části Brno-Líšeň.

Akce se koná v rámci projektu Provokující divadlo podpořeného Fondy EHP 2014-2021.

Slavnosti zahájíme jako obvykle ve 13.30 u pamětní desky Vincence Sochy, která se nachází na budově obecního úřadu. Průvodem se přesuneme spolu se všemi účinkujícími do areálu u školy, kde bude probíhat zbytek programu. V pořadu „Vítám tě, vodičko čistá“ se představí dětské soubory Valášek, Malá Ostravica, Malý Grunik, Malá Ondřejnica, Holúbek a Ondrášek. Následuje pořad dospělých souborů „Umíš-li mluvit, umíš i zpívat, umíš-li chodit, umíš i tančit“, ve kterém vystoupí soubory Pilky a Pustkova CM, Valašský vojvoda, Ostravica, Grunik, Barunka, Břeclavan a Šmykňa. Muzikantský pořad „U Kurečky Na Mytě“ je věnován lidové vypravěčce a básnířce Františce Pituchové. Účinkují v něm Pustkova a Kotkova cimbálová muzika, Marián Friedl a další zpěváci a muzikanti. Večerní pořad bude patřit souborům Břeclavan a Šmykňa, které představí tance a písně z jiných moravských, ale i slovenských regionů.

Na vedlejším pódiu za školou budou během odpoledne a večera vyhrávat muziky zúčastněných souborů.

V neděli 27. srpna v 9:00 hod se uskuteční v místní kapli mše svatá obětovaná za Vincence Sochu a po jejím skončení krátké shromáždění s položením kytice u pamětní desky V. Sochy.

Pořadateli akce jsou Klub žen,z.s. a Svaz měst a obcí povodí Ondřejnice ve spolupráci s Obcí Lhotka za finanční podpory Moravskoslezského kraje.

Přijďte strávit příjemný den na sklonku prázdnin k nám do Lhotky, potěšit se krásou lidových písní a tanců nejen z našeho regionu, pochutnat si na nejrůznějších dobrotách, zazpívat si a zatančit při večerní zábavě nebo jen tak si popovídat s přáteli, kterých na „Sochovkách“ potkáte určitě mnoho. Těšíme se na vás.

Pro návštěvníky festivalu bude k dispozici zdarma také speciální autobus:

13:00 Frýdlant n. O., žel.st. – Metylovice, kostel – Palkovice, Tomis – Lhotka

13:45 Kozlovice (OÚ) – Lhotka

22:00 Lhotka - Frýdlant n. O.,žel.st. - Frýdek-Místek, Slezan 03 - Palkovice, Tomis

23:00 Lhotka – Kozlovice

https://sochovky.webnode.cz

https://www.facebook.com/sochovky

Na náměstí v Laa an der Thaya se opět představí místní farmáři, přímí prodejci, restaurace a vystavovatelé spolu s bohatým hudebním programem. Mezi kapelami, které vás potěší, budou WIR 4, Die Edlseer a živý program ORF Radio 4/4 s úžasnými hostujícími hvězdami. Těšit se můžete také na skupinu Project Band a samozřejmě spoustu regionální dechovky. Slavnosti přinášejí tradičně bohatý program pro celou rodinu. Můžete se těšit na různé výstavy, jako jsou historické traktory, regionální potraviny, kočáry a muzeum piva. Dále si užijete vyhlášené regionální občerstvení, ochutnávky a prodej regionálních produktů, a trhy s místními tradičními výrobky. Pro děti bude připravený zábavný doprovodný program a taneční vystoupení. Ti, kteří se zajímají o historii, budou moci pod vedením průvodce prohlédnout historickou část Laa a navštívit cibulové pole taxíkem. Navíc bude k dispozici zdarma autobusový výlet s prohlídkou vesnice Loosdorf. Takže si přijďte užít tradiční Cibulové slavnosti s pestrou nabídkou akcí pro všechny věkové kategorie a prožijte nezapomenutelné chvíle s celou rodinou.

Vedle hlavního večerního hudebního programu na náměstí v Laa bude vrcholem oslav, které nesou své jméno "Zwiebelfest" (Cibulové slavnosti), sobotní soutěž v loupání cibule od 14.00 hodin. Celý region je znám nejen díky vínu, ale také díky pěstování cibule. Nedělní program slavností pak doplní od 15.00 hodin populární „Cibulový štafetový běh“. Vstup na Cibulové slavnosti je zdarma. Kompletní program “Cibulových slavností 2023” v češtině najdete ke stažení na adrese: www.zwiebelfest.at nebo se můžete informovat telefonicky na čísle +43 (0) 2522 2501 – 603.

Vyhlášená kvalita cibule z oblasti Laa

Vysoká kvalita cibule pěstované v regionu Laa je dnes již všeobecně známá a uznávaná. Pěstování cibule zde má již více než 80letou tradici. Tato typická plodina Weinviertelu se pěstuje na více než 300 hektarech a prodává se a zpracovává po celém Rakousku a vyváží se také do sousedních zemí. Hlavním důvodem vysoké kvality cibule z oblasti Laa jsou specifické půdní podmínky v regionu Land um Laa. Černá písčitá půda je pro pěstování cibule velmi vhodná. Co je zajímavé, je že oblast Land um Laa nevyužívá umělé zavlažování, ale spoléhá na přirozené srážky. Díky tomu roste cibule pomaleji, což má za následek pevnější, jemně vláknitou a mnohem trvanlivější cibuli. Mírné klima v regionu přispívá dalším faktorem, který podporuje úspěšný růst cibule.

Další informace na www.landumlaa.at, www.therme-laa.at/cs a www.zwiebelfest.at

Bejvávalo na Šumavě - příroda a lidé

Autor: Lucie Oudová

Žánr: povídky

Počet stran: 112

Rozměry: 145 x 205 mm

Vazba: vázaná s laminovaným potahem

ISBN: 978-80-7691-098-0

Datum vydání: 12. 6. 2023

Cena: 279 Kč

Pointa.cz | Bejvávalo na Šumavě - příroda a lidé

Anotace

Žili na Šumavě a Šumavou. Hory a kopce byly jejich domovem a husté lesy živobytím. Příroda byla všude kolem nich a vyprávěla příběhy. Příběhy o tom, co kdysi bejvávalo na Šumavě. Čím byla tato krajina výjimečná, jaké přírodní skvosty ukrývala nebo proč je hluboko v zemi pot i krev Šumaváků. Bylo toho tolik, co jim chtěla říct, a tak je poprosila, aby se v klidu posadili a vyslechli si vyprávění z míst, kde lišky dávají dobrou noc.

O čem v knize autorka píše

Kniha přináší zajímavé poznatky o propojenosti člověka s přírodou. Naťukává téma úrody, počasí, horského podnebí a křehkosti rostlinné a živočišné říše.

Pro koho je kniha určena

Pro všechny příznivce Šumavy.

Proč knihu napsala

Autorka má pocit, že se v této dynamické době odkláníme od přírody. Ráda bych čtenářům připomněla časy, kdy ještě příroda byla součástí našich životů.

O autorce

Narodila se na Šumavě a žije Šumavou. Má tuto krajinu hluboko ve svém srdci, proto není divu, že o ní stále píše. V současné době pracuje na pozici sociálního pracovníka, je tedy neustále v kontaktu s lidmi. Zajímá se o jejich osudy a snaží se jim pomoci. Volný čas pak tráví se svými dětmi na Šumavě – toulají se po lesích a zapadlých koutech této krajiny a sbírají vyprávění o neobyčejných lidech. Ty pak sepisuje do příběhů, aby mohla výjimečné odkazy pamětníků předávat dalším generacím. V roce 2020 vyšla její první kniha s názvem Dary Pošumaví, která byla určená především pro rodiny s dětmi. Dva roky poté Bejvávalo na Šumavě – smutno i veselo a nyní by ráda čtenářům představila novinku, která navazuje na druhou knihu, a sice Bejvávalo na Šumavě – příroda a lidé.

O Pointě:

Pointa je online nakladatelská služba, která autorům pomáhá sestavit knižní tým a zafinancovat vydání knihy s pomocí crowdfundingu. Následně je provede celým procesem, zajistí tisk a distribuci a pomůže s propagací.

●    pointa.cz                    

●    facebook.com/Pointa.cz                    

●    instagram.com/pointa.cz                   

●    blog.pointa.cz

ATLAS CHUTÍ ČECH, MORAVY A SLEZSKA – Regionální kuchařka, druhé vydání

Petra Tajovský Pospěchová

Poznejte chuťový místopis Čech, Moravy a Slezska:

13 kapitol podle tuzemských etnografických regionů včetně představení základních surovin

135 receptů na polévky, hlavní jídla i sladké, pokrmy všední i sváteční

40 tipů na výlety do přírody i za gastronomickými zážitky včetně map

13 stále živých regionálních tradic z Valašska, Slovácka, Brna, Haná, Slezska, Podkrkonoší, Horácka, Polabí, Prahy, Jižní Čechy, Šumavy, Chodska a Sudet.

Před deseti lety, v prvním vydání, to byla kniha receptů a kulinárně-národopisných vyprávění o třinácti nejvýraznějších tuzemských etnografických regionech. Nyní je rozšířena o 40 tipů na výlety krajinné i gastronomické, o mapu ke každé kapitole a taky o 13 živých folklorních tradic. Přibylo i fotografií a taky receptů: v knize teď najdete předpisy na 135 pokrmů všeho druhu. Atlas chutí je průvodcem nejen kuchyní, ale taky krajinami, odkud recepty pocházejí, a jejich zvyky.

O knize řekly:

Mám vážně ráda, když můžu někam jet a poznávat národopisné rysy toho místa – jít krajinou, zpívat lidové písně, zkoumat kroje, které se zde nosívaly, jíst místní jídlo. Jedeme do Valašských Klobuk na jarmek? Ó, jak se těším na tu jejich kyselicu! Přestup v Uherském Brodě? Bezva, tam mají v nádražním stánku vlčnovské vdolečky! Jsme v Horšovském Týně? Bez chodského koláče nejedu dom.

Jaká je to radost, listovat Petřinou Regionální kuchařkou, která voní už od pohledu. Libuju si, když si nejenom připomenu známé hity lidové kuchyně, ale poznávám další, méně profláklé, a dočítám se zajímavé okolnosti utváření typického jídelníčku regionu. Jídla se mi pak vybarvují v péči tetiček z dob minulých. K chuťovým výletům po naší vlasti jsou skvělým bonusem tipy na turistiku, zvyky a slavnosti.

Anežka Konečná-Heinzlová, muzikantka, labužnice, redaktorka folklorních pořadů ČRo Brno

Atlas chutí Petry Pospěchové je ojedinělé dílo, které vás motivuje zkoumat gastronomické krásy různých koutů naší země, aniž by vás zahltilo přílišnou podrobností – přehledně, vkusně a radostně představuje podstatné speciality. Ať už se jedná o klasiky, jako je valašský kontrabáš nebo kyselica, či chodskou kuclíkovou polévku a krkonošskou semencovou kaši, určitě si najdete něco, co jste dosud neznali a teď nutně potřebujete uvařit. Těší mě i bonusové tipy na výlety, protože úplně nejlepší je nechat se pohostit originálem či nakoupit surovinu přímo v místě vzniku!

Juliana „Maškrtnica“ Fischerová, pekařka, blogerka, redaktorka podcastu Ve vlastní šťávě

Knihu vydalo nakladatelství Smart Press, www.smartpress.cz.

K dostání na https://www.smartpress.cz/atlas-chuti-regionalni-kucharka.

Obchodní informace: Formát: 172 x 240 mm, pevná vazba, barevné provedení, 320 stran, MOC: 699 Kč

Národopisná expozice na Bělišti bude otevřena v sobotu a v neděli v čase od 9. do 17. hodiny. Komentované prohlídky budou letos zaměřeny na dvě expoziční místnosti, ve kterých bude mít průvodce cca 20-ti minutové vyprávění. Oba dny v 11.00 začne ve světnici domácího tkalce povídání na téma „Domácnost našich prababiček“ a v 16 hodin povídání v místnosti s cechovními předměty na téma „Řemeslnické cechy“. Rodiny s dětmi v domě mohou při hře Život na Bělišti pátrat po nápisu na záklopovém prkně ve štítu roubenky.

V sobotu od 10. do 17. hodiny budou moci návštěvníci obdivovat zručnost a znalosti dvou regionálních řemeslnic. Majitelka rodinné firmy Stefany ze Bzí, Štěpánka Kurfiřtová předvede a povypráví o historii ručního broušení kozákovských kamenů. Zájemci si práci na brusu mohou sami vyzkoušet. Hana Kristelová ze Semil se zabývá zpracováním a přírodním barvením vlny a hedvábí a ráda návštěvníkům povypráví o své cestě k udržování starodávného barvířského řemesla. Odpoledne od 14 hodiny před domem sehraje H.A.D. - Hodkovické amatérské divadlo – představení pro celou rodinu „Láska od Mohelky“. Je napsáno podle pověsti z Podještědí a pojednává o osudu mlynářovi dcerky Dorotky, která se zamiluje do Vojtěcha, adjunkta z polesí na Javorníku. Láska je opětovaná a milenci chystají svatbu. Ale jak už to tak v životě bývá, nic není jen růžové. Ve mlýně se totiž objevuje jeřmanický rychtář, který zatouží po Dorotčině ruce a nehodlá se jí jen tak vzdát. A aby toho nebylo málo, tak se do děje přimíchává i samotné zlo. Dokáže nad ním láska zvítězit?

Pár kroků od Běliště se nachází Minimuzeum skleněných betlémů, které bude možné navštívit v sobotu v čase od 10. do 17. hodiny. Milovníci skla a bižuterie zde budou mít příležitost vyrobit si vlastní šperk v korálkové dílně nebo si zakoupit výrobek firmy Kortan v prodejně minimuzea.

V neděli se o celodenní zábavu postará Semínko země z.s., zastoupené PaedDr. Lenkou Hřibovou. „Dětství a hrátky století zpátky“ bude vhodné především pro rodiny s dětmi, ale s nostalgií mohou zavzpomínat i návštěvníci dříve narození. Louka před domem se promění na několik stanovišť s různými hrami a kutěním – chůze na chůdech, honění obruče, praní na valše, mletí obilí v ručním mlýnku, přebírání semínek, výroba lodičky z kůry či skřítka z klacíku, povídání o knížkách našich babiček. Každou celou hodinu od 9.00 do 14.00 sehraje Lenka Hřibová krátké divadélko (O kůzlátkách, O Smolíčkovi, O veliké řepě). A připraví také fotovýstavku „Víme, s čím si hrajeme?“ na téma rizik interiérového dětství a s inspirací, jak umožnit i dětem v technickém, betonovém a virtuálním 21. století kontakt s přírodním prostředím.

Otevírací doba objektu: sobota a neděle : 9–17 hod.

http: www.muzeumzb.cz

Jak začal příběh spolku Levínská keramika a kdo všechno do něj patří? Čím si vás Levín přitáhl? 

Spolek Levínská keramika byl založen v roce 2021 třemi keramičkami působícími v Levíně, Alicí Tomáškovou, Alenou Šumovou a Magdalénou Brožovou. Do Levína nás přivála několikasetletá hrnčířská tradice a genius loci tohoto výjimečného místa. Navázaly jsme na nepřerušenou tradici výroby keramiky pořádáním sympozií. První jsme uspořádaly v roce 2013.

Je zajímavé, že ve spolku jsou jen ženy – keramičky. Čím to je?

Nevíme, zda je to náhoda, nebo osud, ale takhle se to sešlo. Samozřejmě hrnčířům mužského pohlaví se nebráníme, naopak, přivítáme každého nadšeného keramika.

Můžete představit způsob vlastní tvorby, tvůrčí proces? Předpokládám, že každá z vás má svůj osobitý styl a cestu. 

Každá z nás má jiný projev a styl, používá jinou technologii výpalu a vyrábí jiný druh zboží. Je to užitková keramika, umělecká keramika, čajová keramika, skulptury a další druhy. Pokračujeme v levínské tradici vypalování keramiky dřevem, ale nebráníme se ani výpalům v elektrické peci. Levín nám přináší spousty inspirace, proto je naše keramika pestrá a různorodá.

Kdo vás podporuje, s kým spolupracujete, jaká je současná komunita spojená s keramickým řemeslem v Čechách?

Máme velkou podporu od obecního úřadu i Ústeckého kraje, pomáhá nám také ICUK − Inovační centrum Ústeckého kraje. Městys Levín je členem Asociace evropských keramických měst, od které čerpáme podporu, pomoc a inspiraci. Co se týče české hrnčířské komunity, spolupracujeme s řadou hrnčířů, hlavně s těmi, co se zabývají podobně jako my technologií výpalu dřevem. Setkáváme se, sdílíme, pomáháme si, spolupracujeme a bavíme se.

Máte vazby i na zahraničí?

Ano, letos jsme na akci Dobrý den, keramiko!, která byla v Levíně v květnu, pozvali ke spolupráci kolegy ze Slovenska – ti na náměstí vypalovali koksovou pec. Během sympozií se sekáváme s partnery z Německa, Kanady; v Levíně pobýval a tvořil i keramik z Číny.

Dá se v dnešní době keramikou „uživit“ nebo máte i jiná zaměstnání?

Keramikou se samozřejmě uživit dá, zaleží na nastavení a životní situaci každého. Prvořadé ale pro nás není zbohatnout. Máme svůj životní styl a tomu odpovídající priority. To, co vytváříme, nám přináší hluboký smysl, uspokojení a naplnění, svobodu. Na druhé straně to s sebou nese finanční nejistotu a práci, která nemá stálou pracovní dobu, ani dovolenou. Dvě z nás dělají keramiku na plný úvazek, jedna jako vedlejší činnost při zaměstnání.

Jak své aktivity a keramiku kromě akcí propagujete? Využíváte pro prodej internet, kamenné obchody, galerie? 

Propagaci děláme hlavně přes internet, sociální sítě, web, email, informační centra, kam dáváme letáčky. Zviditelňujeme se také na trzích a jarmarcích, kam jezdíme. Největší propagace pro nás je přes spokojené zákazníky, kteří se k nám opakovaně vracejí a dál nás doporučují svým známým. Samozřejmě prodáváme i přes internet, ale především je to přímo z našich dílen, kam zákazníci rádi přicházejí. Mohou u nás nahlédnout pod pokličku tvorby, prohlédnout si ateliéry, vidět pece a proces výroby. Velice oblíbené jsou Dny otevřených dílen, kdy si lze řemeslo i vyzkoušet.

V průběhu roku pořádáte akce a jarmarky. Kdo na ně nejčastěji jezdí?

Jsou to především lidé z blízkého okolí, kteří naše akce navštěvují již opakovaně. Přijíždějí ovšem i návštěvníci z daleka, a to nejen za keramikou, hrnčířskou historií, ale i krásami Levína. Často nás poctí návštěvou i turisté z Německa. Jarmarky pořádáme od roku 2014 a za tu dobu se naše akce staly, dalo by se říct, tradicí. Nejbližší událostí bude 12. 8. 2023 keramický jarmark. Věříme, že přijedou zase noví zájemci, kteří ještě na žádné akci nebyli.

Podílíte se ve svém oboru na vzdělávání a předávání znalostí dalším lidem? Dětem, dospělým…

Každoročně pořádáme akci Dobrý den, keramiko! Při ní si může široká veřejnost vyzkoušet práci s hlínou. Kdo projeví větší zájem o řemeslo, může si individuálně domluvit lekce keramiky. Spolupracujeme i s učni ze Střední odborné školy řemesel v Praze.

Protože rozhovor je pro Místní kulturu, zastavíme se ještě u místa samotného. Máte zpětné vazby od návštěvníků a návštěvnic, že díky vám objevili Levín, zajímavé místo v Českém středohoří, na které se budou rádi vracet?

Máme řadu nadšených ohlasů a reakcí nejen na naše akce a keramiku, ale i na samotný Levín, který objevuje díky hrnčířskému řemeslu stále víc a víc lidí. Vzbuzuje údiv, že tak nádherné místo s bohatou historií bylo donedávna tak málo známé a navštěvované. Lidé, kteří sem přijdou, vnímají Levín jako opravdovou perlu Českého středohoří s neskutečným geniem loci. Kdo jednou přijel, rád se opakovaně vrací a stále nachází něco nového.

Nejbližší akce Levínské keramiky:

12. 8. Keramický jarmark

16. 9. Levíno

9. 12. Adventní jarmark

Více na levinskakeramika.cz