neděle
17. ledna 2021
svátek slaví Drahoslav

Instituce a kulturní zařízení

Kultura v časech pandemie / Martin Dytrt, Chrudimská beseda

CHRUDIM: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra? Nedojde v příštím roce ke krácení finančních prostředků na tradiční akce, jako je festival loutkového divadla Loutkářská Chrudim? Zeptali jsme se Martina Dytrta, ředitele Chrudimské besedy, městského kulturního střediska.

Autor článku: 
Irena Koušková

Zřejmě nejvýznamnější akce ve městě, kterou pořádáte, je tradiční Loutkářská Chrudim, letos 69. ročník festivalu loutkového divadla. Jak jste si poradili s omezeními doby pandemie a vládními nařízeními kvůli šíření koronaviru? Museli jste měnit program? Nebáli jste se, že diváci ztratí o akci zájem?

Štěstěna nám přála a termín Loutkářské Chrudimi na počátku letních prázdnin byl obdobím, kdy platila mírnější opatření. U představení na vnitřních scénách jsme zvyšovali frekvenci úklidu a dezinfikování, ale počet diváků jsme omezovat nemuseli. Venkovní akce a večerní koncerty korekci vyžadovaly, ale v konečném důsledku byl těmito opatřeními zasažen pouze jeden koncert, na který se kvůli omezení počtu diváků nedostalo cca 100 zájemců.

Co se týče obav z nezájmu diváků, byl to jen hodně hluboko uložený strašák. A už předprodej, kdy se ještě před zahájením festivalu velká část představení vyprodala, nás přesvědčil.

 

Řadu akcí jste ale museli jako městské kulturní středisko úplně zrušit nebo výrazně omezit. Vnímáte coby pořadatelé rozdíl mezi první a druhou vlnou pandemie?

Velký rozdíl to není, ať v první či druhé vlně jsme museli programy a průběhy akcí přizpůsobovat nebo řešit náhradní termíny. Některé jsme i zrušili. V druhé vlně bylo logisticky a časově náročnější včas a přehledně informovat veřejnost o změnách a možnostech vrácení vstupného. Pro řadu z nás je to neobvyklá situace a provést vše výborně na první dobrou by bylo sice skvělé, ale v reálném množství dílčích úkonů a jejich návazností nepravděpodobné. Při zpětném pohledu můžu konstatovat, že až na drobné nesrovnalosti jsme situaci zvládli se ctí.

 

Povedlo se vám během pandemie nastartovat něco nového, co se setkalo se zájmem Chrudimáků?

Je těžké zhodnotit úspěšnost nových „akcí“, když je nemáte s čím porovnat. Jaký počet sledovaní on-line přenosu je úspěchem, když doposud máme jen čísla z reálných akcí? Bude vždy záležet na úhlu pohledu. Většina dění se přesunula do virtuálního světa, a my jsme této možnosti využili a zveřejňujeme na našich stránkách odkazy na on-line kulturní akce nejen z ČR, aby případný návštěvník nemusel ztrácet čas jejich vyhledáváním. Spustili jsme předvánoční kvíz o kultuře v Chrudimi a zároveň menší naučný blok Kulturní střípky, kde publikujeme zajímavosti z historie i současnosti chrudimského kulturního dění. A vůbec nejviditelnějším počinem v tomto předvánočním čase je adventní kalendář v oknech muzea, kdy stejně jako děti otvírají postupně jednotlivá políčka, tak my rozsvěcíme jedno okno s číslem dne a 24. prosince nám bude zářit celá budova.

 

Nemáte obavy z budoucnosti? Je možné, že kvůli daňovému balíčku budou městské rozpočty zkráceny a v důsledku toho zbyde i méně financí pro Loutkářskou Chrudim?

Nevím, zda obavy. Je to spíše jistota, že rozhodně nedojde k navýšení finančních prostředků na kulturu obecně. Už nyní víme, že jsou pozastaveny nebo zrušeny některé dotační tituly, které jsme při financování našich akcí využívali. I z naší strany bude muset dojít k redukci počtu nebo rozsahu akcí, abychom mohli udržet minimálně na stávající úrovni ty tradiční, jako je Loutkářská Chrudim, Letní barokní scéna, Dožínky, Vánoční trhy a další. A protože Loutkářská Chrudim bude v nadcházejícím roce slavit 70 let, směřujeme a upravujeme veškeré plány tak, aby festival oslavil své kulatiny se ctí a grácií tomu odpovídající.

Zároveň musím poděkovat městu Chrudim, že při řešení rozpočtu na rok 2021 nedošlo ke krácení finančních prostředků Chrudimské besedy oproti roku 2020.

 

Vizitka

Martin Dytrt - původní profesí sociální pracovník a zároveň tanečník, trenér, porotce a choreograf. V roce 2008 založil MD dance studio Chrudim. Je několikanásobným mistrem a vicemistrem ČR plesových choreografií, parketových tanečních kompozic, contemporary a show dance. Dlouhodobě je členem prezidia Czech Dance Organization, největší taneční organizace v ČR, a profesionálním členem Svazu učitelů tance. Od roku 2019 ve funkci ředitele Chrudimské besedy, městského kulturního střediska.

Co si psali do knih naši dědové a babičky? Nahlédněte do databáze PROVENIO!

ZLÍN, ČR: Knihovna Muzea jihovýchodní Moravy nabízí řadu zajímavých exemplářů, a to nejen pokud jde o knihy samotné, ale i pokud jde o to, co je v nich připsáno rukou bývalých majitelů. Pokud byste se chtěli podívat, co si psali do knih naši dědové a babičky, případně jakým způsobem si knihy označovali jako svůj majetek, pak určitě nahlédněte do databáze PROVENIO https://www.provenio.net/.

Autor článku: 
Silvie Lečíková/ika

Tato datová základna vlastníků historických a moderních knižních sbírek a provenienčních záznamů v knihách, vedená Knihovnou Národního muzea, má za úkol virtuálně rekonstruovat knihovny různých zajímavých osobností a připomínat je pomocí jejich vlastnických označení knih, případně poznámkami či věnováními, která se v jejich knihách zachovala.

Jak řekla Mgr. Veronika Balajková, knihovnice muzea: „Díky spolupráci, kterou naše muzejní knihovna v letošním roce s Proveniem navázala, si i příznivci Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně mohou v této databázi prohlédnout řadu přípisků, věnování, Exlibris či se více dozvědět o knihách,  jež jsou uloženy v  knihovně a sbírkových fondech muzea, a udělat si tak představu o knihovnách a knihovničkách významných regionálních osobností.“

V Proveniu se tak můžete více dozvědět o knihách vlastněných Karlem Pavlištíkem, Jiřím Hanzelkou, Miroslavem Zikmundem, Bedřichem Koutným, Janem Havlasou, Eduardem Ingrišem, Dominikem Čiperou, Františkem Bartošem, Luborem Tokošem, Josefem Čižmářem, Ludvíkem Kunzem, Josefem Kolajou a muzejními spolky v Napajedlech, Vizovicích, Luhačovicích a ve Zlíně. Srdečná věnování Thora Heyerdahla Eduardu Ingrišovi, či Miroslava Zikmunda nebo Lubora Tokoše Karlu Pavlištíkovi dojmou i dnes.

Pro milovníky starých tisků je zde k vidění několik regionálních unikátů, jako je například Biblí česká vytištěná v roce 1771,  s poznámkou na titulní straně: „Knjha tato prinaležj Obcy Lipske…“ (dnešní obec Lípa), nebo Kancionál zlínských varhaníků sepisovaný v letech 1843 – 1927 varhaníky od svatého Filipa a Jakuba. Zcela unikátní je Holanův kancionál Capella Regia Musicalis vydaný v roce 1693 v Praze, který podle poznámek nechal v roce 1773 znovu svázat varhaník z kostela na Malenisku u Provodova Baltazar Rafael Walerian a postupně jej doplnil řadou dalších písní.

http://www.muzeum-zlin.cz

AI: Když robot píše hru. Švandovo divadlo uvede unikátní projekt k výročí premiéry R.U.R. Karla Čapka

PRAHA, ČR: Přestože Švandovo divadlo patří k těm pražským scénám, které se rozhodly otevřít nejdřív v březnu 2021, hned na úvod příštího roku tu pro diváky připravují jednu velmi zajímavou novinku. V den stoletého výročí premiéry hry R.U.R. Karla Čapka, 25. ledna 2021, uvedou u Švandů unikátní inscenaci pod názvem AI: Když robot píše hru. Text sestavený z dialogů vygenerovaných umělou inteligencí vypráví o radostech a strastech každodenního života z pohledu robota. Premiéra projektu zasvěceného pokroku a fascinujícím technologiím se uskuteční online prostřednictvím živého přenosu na sociálních sítích divadla. Součástí inscenace bude i debata s odborníky. Ti se spolu s divadelníky pokusí zodpovědět na otázku, zda robot zvládne napsat divadelní hru.

25.01.2021
Autor článku: 
Magdalena Bičíková

„Projekt vznikl ve spolupráci Švandova divadla, Matematicko-fyzikální fakulty UK a DAMU.  Cílem bylo prozkoumat, jak se vlastně umělá inteligence chová i nakolik je schopná vytvořit použitelný divadelní text. Já sám jsem byl k téhle představě nejdřív spíše skeptický, ještě víc jsem byl ale zvědavý, co nakonec z počítače vypadne,“ říká Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla, který inscenaci zároveň režíruje.

Počítač pod dohledem týmu informatiků v čele s počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou z MFF UK tak zhruba od května letošního roku generoval obrazy ze života hlavního hrdiny – robota čelícího každodenním radostem a strastem. „Uvidíme, jak robot pojímá základní lidské otázky jako je narození, umírání, hledání lásky, ale třeba i práce během koronavirové krize,“ prozrazuje Hrbek. Text vznikal v angličtině, do češtiny jej převáděl strojový překlad. Výsledkem byl soubor dialogů, které ve Švandově divadle seřadili tak, aby vyprávěly ucelený příběh putování robota lidskou společností. Ten může připomenout futuristickou verzi Malého prince.

 

Strasti autora-začátečníka

Podle dramaturga Davida Košťáka, který spolu s informatiky na celý proces dohlížel, lidé nejprve zadali počítači základní parametry: kdo, kde a s kým mluví a přidali dvě úvodní repliky. Ty pak počítačový autor dál rozvíjel. Coby dramatik-začátečník, navíc neživý, se ale bez lidské pomoci neobešel. „Občas prohodil ženské a mužské postavy nebo na něčem ulpěl, takže dialog ztratil smysl. Oříškem, který zatím s obtížemi louská, je také podtext – fakt, že nejde jen o to, co v divadelní hře postava říká, ale co tím ve skutečnosti myslí,“ vypočítává Košťák. „Na rozdíl od někdy svéhlavých živých autorů ale stačilo počítači ukázat místo, kde ztratil nit, a on začal od příslušného bodu hned vytvářet text nově,“ vtipkuje dramaturg.

 

A jestli jednou chytrý software zcela nahradí živého dramatika? „Zatím to tak nevypadá, ale v budoucnosti by třeba mohl fungovat jako jeden z nástrojů, které má autor k dispozici,“ uzavírá David Košťák.

 

www.svandovodivadlo.cz

 

Víte, že… 

S nápadem oslavit stoleté výročí premiéry Čapkovy hry novou hrou napsanou pomocí chytrého software přišel v roce 2019 inovátor Tomáš Studeník? Jeho myšlenky se ujal tým informatiků z Matfyzu vedený počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou. Ten už od střední školy vystupuje na internetu pod přezdívkou R.U.R.

Rosův tým využil na projekt jazykový model GPT2 vyvinutý konsorciem OpenAI? Spoluzakladatelem konsorcia byl i vizionář a podnikatel Elon Musk.

Autoři projektu předpokládají, že v průběhu příštího roku by se systém mohl zdokonalit natolik, aby místo sledu scének vygeneroval skutečnou celovečerní hru?

 

 

 

Souboj ženské síly a mužské velkorysosti. Minisérie Božena přiblíží život nejslavnější české spisovatelky

ČR: Černovláska se zelenýma očima a pronikavou inteligencí dokázala vždy uhranout muže a zneklidnit ženy. Nekonvenčnost ji dělala nepřijatelnou. Ctižádostivost nesnesitelnou. Otevřenost zranitelnou. Talent, inteligence a vášeň oslňující. Skutečný příběh nejslavnější české spisovatelky ve čtyřech televizních filmech. Autorku knih Babička, Divá Bára nebo V zámku a podzámčí si zahrály Anna Kameníková a Aňa Geislerová, jejího muže Jana Němce ztvárnil Jan Hájek. První díl minisérie Božena uvede ČT1 v neděli 3. ledna od 20:10 hodin.

03.01.2021
20:10
Autor článku: 
Karolína Blinková

„Česká televize se důležitým osobnostem naší historie i kultury věnuje dlouhodobě, napříč všemi svými programy i žánry – od dokumentů, přes seriály až po velké výpravné filmy, jakými jsou třeba Jan Hus nebo Marie Terezie. Nyní přicházíme s novým počinem – čtyřdílnou minisérií Božena, která se věnuje Boženě Němcové, spisovatelce, jež je mnohým z nás známa především z čítanek skrze povinnou četbu. Jejím životem se ale dosud tvůrci příliš nezabývali. Tuto mezeru jsme se rozhodli vyplnit a ukázat ji nejen jako spisovatelku, ale především osobnost, která prošla devatenáctým stoletím jako hrdá a emancipovaná žena, a která se zasloužila o proměnu povahy našeho jazyka i národní identity,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a kreativní producent Michal Reitler, v jehož tvůrčí skupině Božena vznikla, jej doplňuje: „Jak se vůbec dostala holka bez věna z podzámčí, čtoucí výhradně německou literaturu k češtině a později mezi hlavní tahouny emancipace češtiny a českého národa? Kde se vzalo křestní jméno Božena? Kdy, jak, a především proč začala psát? Za jakých okolností vznikl ten její slavný obraz, co visí ve školách? Co předcházelo napsání Babičky? To všechno bylo ve skutečnosti mnohem šťavnatější, než jaký je obraz Boženy mezi lidmi.“

Sedmnáctiletá Bára je odbojná, dychtivá a svobodomyslná. Raději čte, než peče. Navíc přitahuje zájem mužů. Rodiče už ji nezvládají, a tak se hledá ženich, který by si ji vzal. Nejlepší partií je o patnáct let starší úředník pod penzí Josef Němec. Mladičká, nespoutaná dívka jej uhranula. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Píše se rok 1837 a dvě protichůdné povahy vstupují do společného života. Otázkou je, co by bylo, kdyby nepotkala svého muže. Trpěla s ním, ale kdyby si Barbora nevzala Josefa Němce, nikdy by se nestala Boženou Němcovou. To on ji přivedl k češtině a češství a dovedl ji do společnosti. Přestože spolu zažili nešťastná léta, byl jeho vliv na ni zásadní,“ zamýšlí se Aňa Geislerová, představitelka hlavní role, nad manželstvím Boženy a Josefa Němcových.

Nikdo, kdo s ní přišel do styku, k ní nemohl zaujmout neutrální postoj. Byla středem pozornosti a od života chtěla všechno. Nekonvenční v myšlení, v tvorbě i ve vztazích. Věřila ve svou výjimečnost, vnímala své vlohy, považovala si jich a očekávala, že za ně bude náležitě oceněna. „Boženu chápu jako velmi společenskou osobnost, která se cítila dobře mezi elitou. Myslím, že měla tendenci romantizovat si svět. Byla divoká a snažila se být celý život sama sebou, což se zezačátku dařilo líp než později, kdy často byla v křížku se zákonem,“ vysvětluje herečka Anna Kameníková, rovněž představitelka Boženy. A Aňa Geislerová ji doplňuje: „Sama se považuji za člověka, který Boženu dlouho vnímal jako malebný obrázek, stoický portrét, který se mi spojoval s Babičkou, a to ještě navíc tou filmovou, kterou všichni milujeme s Libuškou Šafránkovou v roli Barunky. Měla jsem z ní pocit takové uhlazenosti. Tématem minisérie je snaha o poznání Boženy v její co nejreálnější podobě. Možná to pro někoho bude náraz.“

Řada bonusových materiálů k minisérii bude dostupná i na webu ČT. Prostřednictvím mapy bude možné si projít životem spisovatelky nebo nahlédnout do zákulisí natáčení. Videa z Boženy vhodná jako doplněk školní výuky budou, spolu s pracovními listy, také součástí webu ČT edu.

 

scénář: Hana Wlodarczyková, Martina Komárková // režie: Lenka Wimmerová // kamera: Richard Řeřicha // architekt: Petr Kunc // kostýmní výtvarnice: Katarína Štrbová Bieliková // výkonný producent: Matěj Stehlík // kreativní producent: Michal Reitler // hrají: Aňa Geislerová, Anna Kameníková, Jan Hájek, Vladimír Javorský, Lucie Žáčková, Jan Plouhar, Veronika Freimanová, Martin Myšička, Jan Budař, Kryštof Hádek a další

 

Galerie žádají o výjimku v rámci 4. stupně PES, jinak hrozí bojkotem vládních nařízení

ČR: Zástupci galerií a kulturních institucí v otevřeném dopise žádají vládu, aby galeriím udělila výjimku v rámci 4. stupně protiepidemiologických opatření (PES). Ve výzvě zároveň uvádějí, že již v pondělí některé galerie signalizovaly, že chtějí zůstat otevřené pro návštěvníky i v pátek, kdy dojde dle nařízení vlády ke zpřísnění epidemiologických opatření. Dopis adresovaný ministrům kultury a zdravotnictví podepsalo už kolem 40 představitelů galerií, kulturních institucí a jednotlivců. Provozy galerií podle signatářů výzvy nepřispívají k šíření nákazy nemoci covid-19.

Autor článku: 
Nikola Zwrtková

40 galerií a kulturních institucí v otevřeném dopise žádá vládu, aby jim udělila výjimku v rámci přechodu do 4. stupně v rámci protiepidemického systému (PES). Dopis je adresovaný ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi a ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému. Iniciátoři dopisu v něm argumentují tím, že galerie se od jiných kulturních institucí zásadně liší, a nemají tak vliv na šíření nákazy nemoci covid-19.

Mezi signatáři jsou například pražské galerie Kunsthalle Praha, Trafo Gallery, The Chemistry Gallery, Galerie Václava Špály nebo Adolf Loos Apartment and Gallery na pražském Mánesu. Dalšími podepsanými institucemi jsou galerie v Českých Budějovicích, Humpolci, Prachaticích, Olomouci, Plzni, Ostravě a v dalších českých městech. „Jsme hluboce přesvědčeni, že uzavření galerií žádným způsobem nesnižuje riziko nákazy virem Covid-19 a nepřispívá ke zlepšení epidemiologické situace. V jeden okamžik se nacházejí v galeriích zpravidla pouze jednotky osob, tudíž zde nedochází k hromadnému shlukování velkého počtu lidí na malém prostoru po delší dobu,“ uvádějí signatáři v otevřeném dopise. Galerie v něm rovněž garantují striktní dodržování všech hygienických opatření, jako jsou roušky, dezinfekce, rozestupy i maximální počet návštěvníků.

Galerijní instituce se podle signatářů dopisu zásadně liší od ostatních kulturních institucí.
„S nadsázkou se nebojíme říct, že jestli se chcete vyhnout nákaze, přijďte do galerie. Návštěva umělecké galerie je z virologického hlediska nepochybně mnohonásobně bezpečnější aktivitou než například brouzdání po obchodním centru,“ říká jeden z mluvčích výzvy Jan Kudrna z olomoucké galerie Telegraph a dodává, že signatáři jsou otevřeni dalším diskuzím se zástupci vládního kabinetu. Místo úplného uzavření provozů navrhují ještě striktnější omezení počtu návštěvníků ve vztahu k ploše galerie tak, aby byl přenos nákazy prakticky vyloučen – například jeden návštěvník na 30 m2 plochy galerie.

Otevřený dopis je reakcí na nově avizovaná opatření, která v České republice mají začít platit od pátku 18. prosince, a to v rámci přechodu země do 4. stupně protiepidemického systému (PES). Pokud ministři výzvu kulturních institucí nevyslyší, jsou některé galerie připraveny v krajním případě ponechat prostory pro návštěvníky otevřené i přes nově zavedená opatření.„Domníváme se však, že není důvod situaci zbytečně vyhrocovat a radikalizovat, lepší je hledat ve vzájemném dialogu řešení, které umožní galerijním institucím i nadále provoz, třeba jen v omezeném režimu. Na diskusi a dialog jsme připraveni, vyzýváme k němu i Vás,“ uzavírají signatáři.

 

Vyjádření ministra kultury Lubomíra Zaorálka k zpřísňujícím se opatřením pro oblast kultury

PRAHA, ČR: Na včerejší vládě (14. 12.) jsem prosazoval, aby muzea a galerie zůstaly otevřené i po pátečním přesunu země do stupně 4 – stejně jako například obchody, protože jsou schopny velmi dobře regulovat tok lidí a dodržovat přísná hygienická pravidla (např. 1 zákazník na m2). Přesto jsem byl po velmi dlouhé diskusi přehlasován. Obrátil jsem se proto na hlavní hygieničku ČR J. Rážovou s tím, že včerejší rozhodnutí vlády zavřít muzea a galerie ohrožuje i mezinárodně mimořádně cenné expozice, které vznikaly s obrovskými finančními náklady a jsou v naší zemi v dohledné době neopakovatelné. S hlavní hygieničkou jsme se domluvili alespoň na možnosti výjimky pro takové akce, které jsou spojeny s unikátními zahraničními zápůjčkami, jako je třeba výstava Sluneční králové v Národním muzeu či Rembrandt: Portrét člověka v Národní galerii v Paláci Kinských v Praze. Tyto akce bude tak i nadále možné po tomto pátku navštívit, ale návštěvníci musí počítat se speciálními přísnějšími hygienickými podmínkami (detaily k těmto podmínkám budou co nejdříve zveřejněny na webových stránkách Národního muzea a Národní galerie).


 

Autor článku: 
MK ČR

Je nutné také zdůraznit, že soukromé galerie, které se zabývají nejen vystavováním, ale i prodejem uměleckých děl, budou i po 18. 12. fungovat ve stejném režimu jako např. maloobchody.

Včera jsme si na vládě rovněž potvrdili pokračování dotačního programu Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu COVID – Kultura i po Novém roce. Vedle stávajících profesí (OSVČ) a firem podnikajících v kultuře, chceme pomoc rozšířit o další oblasti, kterých se budou týkat pokračující proticovidová omezení.

"Pan Muzeum" - Karlovy Vary zvou na výstavu pod širým nebem

KARLOVY VARY: Muzeum Karlovy Vary připravilo výstavu "Pan Muzeum" k sedmdesátinám PhDr. Stanislava Burachoviče, který je s Muzeem Karlovy Vary natolik spjat, že se jeho jméno stalo pro instituci takřka synonymem.

od 12.12.2020 do 28.02.2021
Autor článku: 
Romana Borusíková/ika

Stanislav Burachovič byl v muzeu zaměstnán od roku 1976 jako odborný pracovník, historik, až do konce roku 2017. Pracoval na desítkách úspěšných výstav a knih a napsal nepočítaně odborných i popularizačních článků. Vždy ochotně a zapáleně sděloval informace o Karlových Varech a celém jeho rodném kraji všem, kdo chtěli naslouchat. Zasloužil se také o vznik tradičního Historického semináře Karla Nejdla.
Muzeum Karlovy Vary chce Stanislavu Burachovičovi při příležitosti jeho 70. narozenin formou výstavy alespoň symbolicky veřejně poděkovat. Návštěvníky výstavy nečeká výčet všech oslavencových nehynoucích zásluh, Standu muzeum představuje očima jeho přátel a spolupracovníků.

Výstava ve spolupráci s Lázeňskými lesy Karlovy Vary je netradičně instalována pod širým nebem na Svatém Linhartu, kde ji lze zhlédnout do 28. února 2021.

http://kvmuz.cz/vystava/871-pan-muzeum

14|15 BAŤŮV INSTITUT po roce opět nabídne přehlídku prací nominovaných do prestižní soutěže České komory architektů

ZLÍN: Od pondělí 14. prosince bude ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU k vidění výstava, která návštěvníky seznámí s 27 soutěžními pracemi nominovanými na Českou cenu za architekturu. Tu pořádá Česká komora architektů. Hlavní cenu letošního 5. ročníku získali Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti za rekonstrukci a dostavbu sídla firmy Lasvit v Novém Boru. Oceněna byla i řada dalších inspirativních projektů, které si mohou návštěvníci prohlédnout.

od 14.12.2020 do 31.01.2021
Autor článku: 
Petra Štrofová

„Také v letošním roce se zájemci mohou těšit na fotografickou přehlídku autorských děl nominovaných v této známé architektonické soutěži, která má nejvyšší renomé ve svém oboru. Výstava bude volně přístupná ve foyer knihovny v 15. budově a doporučujeme její návštěvu všem, kteří v tomto vánočním čase plánují navštívit 14|15 BAŤŮV INSTITUT.“, řekla Petra Kubíková, ředitelka 14|15 Baťova institutu, p.o.

O tuto cenu se v letošním roce ucházelo celkem 191 děl dokončených v posledních pěti letech. Česká cena za architekturu je uznávanou soutěžní přehlídkou, kterou vyhlašuje Česká komora architektů, jakožto nejvyšší stavovská profesní organizace. Záměrem a cílem soutěže je propagace kvalitních architektonických projektů směrem k odborné i laické veřejnosti.

Výstavu lze navštívit ve foyer 2. podlaží budovy 15 až do 31. ledna 2021. Více informací na www.14-15.cz.

Festival m3 / Umění v prostoru 2020 zakončuje videem, katalogem a chystá ročník další

PRAHA: Festival m3 / Umění v prostoru sice na konci září skončil, u nás ve studiu však stále doznívá. Spolupráce s Prahou 10, kurátory Marcelem Fišerem a Pavlem Vančátem a všemi letošními umělci nám letos dovolila vytvořit několikaměsíční urbanistickou slast, ve které se potkávalo moderní umění spolu s komunistickou architekturou a životem na sídlišti Vlasta v pražských Vršovicích. Teď už nastává definitivní rozloučení s letošním ročníkem, který nesl téma Vrstvy historie, a spolu s loučením přichází tři dobré zprávy!

Autor článku: 
TZ/ika

Zaprvé jsme m3 festival po celou jeho dobu poctivě dokumentovali – od instalací, přes zahajovací vernisáže v CAMPu a na Sídlišti Vlasta, až po finální jednotlivá díla. Ve spolupráci s celým realizačním týmem i umělci vzniklo pod rukama Viktora Karbana video, které mapuje nejen díla a aktivity, ale snad i příjemnost a celkovou symbiózu letošního ročníku m3. Video ke shlédnutí najdete na našem Facebooku nebo na YouTube kanálu festivalu.

Druhou zprávou je, že máme katalog! V rámci festivalu jsme vytvořili publikaci, která celý festival shrnuje. Informativní, inspirativní a zajímavé texty kurátora Pavla Vančáta doplňuje hromada krásných fotografií Jana Rasche. Katalog je určen každému, koho zajímá architektura, umění, veřejný prostor a práce s ním nebo kdo je jednoduše pražský – či rovnou vršovický – “srdcař”. Prodejní cena katalogu je 190 Kč a můžete si ho snadno objednat přes náš Facebook, Instagram nebo na e-mailu info@bubec.cz. Vyzvednout jej lze v Národní galerii, DOXu, CAMPu, v galerii a knihkupectví Xao nebo přímo u nás v Řeporyjích ve Studiu Bubec, případně vám jej rádi zašleme poštou.

Poslední radostnou informací je, že již aktivně pracujeme na Festivalu m3 / Umění v prostoru 2021! Příští rok budou umělci tvořit instalace ve veřejném prostoru na téma Diagnóza města. Ambicí nastávajícího ročníku je vytvoření instalací, které jsou založené na dlouhodobé a úzké znalosti pozitivních i negativních aspektů města Prahy. Díla budou zohledňovat její fyzické (dopravní, ekologické, hygienické), neurologické (politické, korupční, správní), sociální (ekonomické) i psychické (kulturní identita) problémy. Lokacemi Festivalu m3 / Umění v prostoru pro rok 2021 jsou Praha 6 a Praha 7.

www.bubec.cz

www.festivalm3.cz

 

 

 
 
 
 
 

Vznikl nový web Sochařské Brno

BRNO: Sochy, památníky, pamětní desky, reliéfy a další objekty drobné architektury jsou v Brně hojně zastoupeny. Pro jejich přehlednost byl nyní spuštěn web www.socharske.brno.cz, který umožní lidem orientaci v těchto objektech či v sochařských soutěžích a projektech pořádaných městem. 

Autor článku: 
Kateřina Gardoňová

Zmapovat historické i moderní sochy a další objekty drobné architektury si dali za cíl pracovníci Odboru kultury a oddělení GIS Odboru městské informatiky Magistrátu města Brna, kteří stojí za novými webovými stránkami Sochařské Brno (www.socharske.brno.cz ). Název je inspirován stejnojmennou knihou Sochařské Brno 1989–2019, kterou loni vydala Masarykova univerzita.

Aktuálně eviduje GISová mapa na webu okolo 700 objektů zhruba od 18. století až po současnost, kde jsou zahrnuty i realizace v rámci projektu Sochy pro Brno. Pokud by lidé náhodou narazili na objekt, který není v mapě zahrnut, ať se neváhají ozvat a pracovníci Odboru kultury jej do registru zařadí,“ vyzval radní pro oblast kultury Marek Fišer

V mapě je možné objekty filtrovat podle typu, městských částí či autora. Lze najít i určitou oblast památkové rezervace, památkově chráněnou sochu nebo si některá díla prohlédnout ve 3D. 

Web nabízí také informace pro umělce. „Dozvědí se o sochařských soutěžích a jak se do nich přihlásit, najdou zde zadávací podmínky či složení hodnoticí komise. Je to tedy další krok nejen k přehlednosti, ale také k transparentnosti celého procesu,“ upozornil Marek Fišer

Sochařské realizace vznikají v Brně také v rámci projektu Sochy pro Brno. Podnět k jejich vytvoření dává odborná veřejnost, instituce nebo politická reprezentace s cílem připomenout význačné osobnosti, dějinné události a významná výročí. Do budoucna jsou schváleny tyto realizace:

  • bl. Marie Restituta Kafková, park Marie Restituty v Husovicích
  • Gregor Johann Mendel, Mendlovo náměstí
  • Eliška Rejčka, Mendlovo náměstí
  • Kurt Friedrich Gödel, Pekařská ulice
  • Jan Gajdoš, park Slovanské náměstí
  • Fridrich Wannieck, areál Vaňkovka
  • Bohuslav Fuchs, nároží České a Veselé ulice

Po stávajících realizacích projektu Sochy pro Brno je možné se online projít na www.brno.cz/socharske-stezky . Do budoucna se chystají ještě další online stezky.

Mimo tento projekt vznikl v Brně například památník 1., 2. a 3. odboje na Rooseveltově ulici, multifunkční hodinový stroj na náměstí Svobody, socha Spravedlnosti či jezdecká socha na Moravském náměstí.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení