čtvrtek
28. března 2024
svátek slaví Soňa

Instituce a kulturní zařízení

Po 23 letech rekonstrukcí je unikátní světecká jízdárna přístupná veřejnosti i turistům. Před lety jí hrozila demolice.

TACHOV: Týden před začátkem nové turistické sezóny se slavnostně otevřela tachovská národní kulturní památka – jízdárna Světce, která bude sloužit jako turistický cíl i dějiště kulturních a společenských akcí. Její záchrana stála přibližně 100 milionů korun. Poslední fázi postupných rekonstrukcí, které trvaly 23 let, dokončilo město také s pomocí bezmála 58 milionů z evropských peněz.

21.03.2024
Autor článku: 
Pavel Růžička

Novorománská a novorenesanční jízdárna, která vznikla z popudu generála Windischgrätze před 162 lety, nyní návštěvníkům zpřístupnila všechny své prostory a atraktivní prohlídkový okruh se tak stává nejnovějším lákadlem v právě startující turistické sezóně.      

„Město Tachov vlastní objekt jízdárny od roku 1991. Před rokem 1989 ale byla v tak havarijním stavu, že se zcela vážně uvažovalo o její demolici. Díky iniciativě tehdejšího vedení města ji Ministerstvo kultury zařadilo do Programu záchrany architektonického dědictví a od roku 2000 se postupně opravovala až do dnešní podoby,“ říká starosta Tachova, Petr Vrána.

Podstatná část rekonstrukcí se uskutečnila do roku 2008. Podařilo se staticky zajistit konstrukce objektu, zastřešit ho novou krytinou a prostory stavebně obnovit. Objekt ovšem stále nesplňoval technické a hygienické normy ani požadavky na požární bezpečnost, aby se mohl naplno využívat.

Od roku 2021 se realizovaly stavební práce, které zahrnovaly rozšíření prostor pro technické zázemí v suterénu, elektroinstalace, vzduchotechniku, osvětlení a elektronické zabezpečení, dva nové výtahy pro bezbariérový přístup do všech pater, vytápění včetně zemních vrtů, požární zabezpečení a opravu fasády. Postupně se také pracovalo na restaurování maleb a dřevěných kazet v podhledu krovu v hlavním sále. V hlavním sále a několika dalších místnostech se položily nové podlahy.

V rámci projektu, který se z většiny financoval z evropských peněz prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) vznikly také zázemí pro návštěvníky a personál, výstavní prostory a relaxační a odpočinkový prostor. „Bez finanční podpory ze strany IROP by se tato finální fáze spojená s plným zpřístupněním památky veřejnosti realizovala velmi pomalu a trvala by dalších několik desítek let. Nedošlo by tak ke komplexnímu řešení a jízdárnu bychom z bezpečnostních důvodů nemohli veřejnosti zpřístupnit,“ dodává starosta Vrána.

I nadále se v jízdárně počítá s pořádáním kulturních akcí, koncertů, svateb, a především s pravidelným návštěvnickým provozem a komentovanými prohlídkami. „Pro návštěvníky jsme připravili novou expozici bylinkářství a Českého lesa, a dále expozice historického dobového oblečení, koňských stájí s informačními panely, kovárnu, byt kováře, expozici železářství, kočárovou chodbu a expozici obytných místností pro šlechtu a její návštěvy,“ vypočítává zdejší kastelán Pavel Voltr.

Město Tachov tak vytvořilo originální multifunkční společenské a kulturní centrum a zároveň velmi atraktivní turistický cíl.

„Kulturní památky jsou jen jednou z mnoha oblastí, které EU prostřednictvím IROP finančně podporuje. V Plzeňském kraji získalo podporu z tohoto programu přesahující jednu miliardu korun už 21 projektů. Vždycky nás těší, když podpora, kterou doporučujeme a administrujeme, pomáhá zachránit unikátní historické skvosty a zároveň ještě podpoří zájem turistů o tento náš krásný region,“ uzavírá Magda Sýkorová, ředitelka plzeňské pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky, které projekty IROP kompletně zastřešuje.

 

O jízdárně Světce

Jízdárna byla postavena v letech 1857-62 v novorománském a novorenesančním slohu podle plánů architekta Haberzettla. 60 metrů dlouhá a 26 metrů vysoká budova s originálním dispozičním řešením, kdy všechny potřebné místnosti pro koně i návštěvníky byly umístěny pod jednou střechou, je ukázkou unikátní kombinace šlechtické aristokratické budovy s představou moderní průmyslové architektury.  Nacházela se tu kovárna, sklady, uhelna, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje (shoz přímo na vozy). V patrech byly umístěny lóže, ochozy a obytné pokoje s toaletami. Ve 20. století se jízdárna využívala k různým účelům, ale bez údržby a oprav rychle chátrala. V roce 1981 ji Ministerstvo kultury vyňalo z památkové ochrany a před rokem 1989 byla v havarijním stavu. Postupná záchrana a rekonstrukce probíhaly od roku 2000 až do současnosti.

 

Festival Jeden svět byl zahájen: ocenění Homo Homini obdržela ázerbájdžánská redakce Abzas Media. Cenu předala režisérka Agnieszka Holland

PRAHA: V podvečer 19. března proběhlo v Pražské křižovatce slavnostní zahájení 26. ročníku festivalu Jeden svět. Jeho součástí bylo tradičně i předávání lidskoprávního ocenění Homo Homini, jehož letošním laureátem je ázerbájdžánský protikorupční server Abzas Media. Cenu za novináře a novinářky, které tamní režim uvěznil, převzala z rukou režisérky Agnieszky Holland nová šéfredaktorka Leyla Mustafayeva. Festival, který pořádá organizace Člověk v tísni, letos proběhne v rekordních 48 městech po celé České republice od 20. března do 21. dubna 2024. Nabídne desítky filmů o lidských právech, debatní program s hosty a hostkami z celého světa i krátké filmy pro děti. V Praze se Jeden svět uskuteční od 20. března do 28. března 2024. Kompletní program je dostupný na www.jedensvet.cz/program.

od 20.03.2024 do 28.03.2024
Autor článku: 
Eva Müllerová/ika

Na úvod slavnostního večera promluvila režisérka Agnieszka Holland, která ve svém projevu hovořila mimo jiné o stavu lidských práv ve světě kolem nás. „Na jedné straně kolébka svobody a solidarity, demokracie a lidských práv. Na druhé straně těch nejhorších zločinů proti lidstvu. Festivaly jako Jeden svět plní ohromnou roli. Jsou důležitou platformou poznání a empatie,“ pronesla režisérka. 

Z rukou Agnieszky Holland cenu Homo Homini převzala šéfredaktorka Leyla Mustafayeva. Po jejím projevu věnovaném stavu svobody médií v Ázerbájdžánu i činnosti redakce Abzas Media moderátorka Linda Bartošová přečetla dopis, který z vězení napsal jeden ze zatčených členů redakce, Ulvi Hasanli, své malé dceři.

Ázerbájdžánský server Abzas Media ocenění Homo Homini obdržel za investigativní zpravodajství zaměřené na rozkrývání korupce. Mustafayeva cenu převzala za novináře a novinářky, včetně spoluzakladatele redakce Ulviho Hasanliho nebo šéfredaktorky Sevinj Vagifgizi, které režim uvěznil.

Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni už od roku 1994 lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů.

Po předávání následovalo vystoupení ázerbájdžánského rappera Jamala Aliho a promítání filmu Pozemské verše režisérské dvojice Ali Asgari a Alireza Khatami.

Zahajovací projekce pro veřejnost proběhla ve středu 20. března v pražském kině Lucerna. Divačky a diváci mohli zhlédnout oscarový dokument 20 dní v Mariupolu režiséra Mstyslava Černova, který ukáže nejen zákulisí válečné žurnalistiky, ale i osudy obyčejných lidí ve válce. Po projekci proběhla debata s očitou svědkyní válečných hrůz z Mariupolu. Pozvání do diskuze přijala také ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii Nadiia Ivanova. Moderuje René Kočík.

Festival Jeden svět kromě Prahy nyní odstartuje i v dalších městech po celém Česku. Divačky a diváci se mohou těšit na tradiční soutěžní sekce (Mezinárodní soutěž, Česká soutěž, Máte právo vědět nebo Soutěž imerzních filmů) a nabídne i 7 nesoutěžních kategorií, které filmy podle tématu sdruží do sekcí Identity, Vrstvy moci, Blízký východ, Ekosystémy, Hledání svobody, Hrany dospívání a Komunity. Nově se v nich objeví i hrané filmy s lidskoprávní tematikou.

O ocenění porot budou usilovat zahraniční i české snímky. Z tuzemských filmařů a filmařek na festivalu představí svůj film například režisérka Dagmar Smržová (Tělo v mé hlavě), Apolena Rychlíková (Hranice Evropy) nebo režisér Robert Kirchhoff (Všichni lidé budou bratři). Na festival filmy tradičně doprovodí i mnoho zahraničních hostů a hostek. Bude mezi nimi například režisérka filmu Šamanův příběh, v němž se jakutský šaman vydal na osm tisíc kilometrů dlouhou cestu do Moskvy, aby sesadil Vladimíra Putina, nebo režisér Ibráhím Naš'at, který na festivalu představí svůj dokument Základna Hollywoodgate, který natáčel v nitru Tálibánu.

V rámci doprovodného programu Jeden svět kromě debat s hosty a hostkami z celého světa nabídne například masterclass Agnieszky Holland, která proběhla 20. 3. v 18:00 v Městské knihovně.

 

PRAKTICKÉ INFORMACE

● Předprodej vstupenek probíhá v síti GoOut. V infostánku v Lucerně si je diváci a divačky mohou koupit od 19. března, na pokladnách kin pak od 20. března. Jednotná cena vstupenek je 130 Kč.

● Držitelé průkazů ZTP, ZTP/P a diváci nad 65 let mají zlevněné vstupné na veškeré projekce o 50 %.

● U držitelů průkazu ZTP/P má jejich doprovod vstup zdarma.

● Během celého festivalu budou otevřeny tři infostánky – jeden v pasáži Lucerna, druhý ve foyer Městské knihovny v Praze a třetí na pokladně Kina Pilotů. Zde získáte veškeré potřebné informace o festivalu. Můžete zde také zakoupit festivalový merch. Ten bude dostupný i v e-shopu Jednoho světa.

● I letos nabízíme přímý prodej lístků v infostáncích. Divák si zde může koupit vstupenky do jakéhokoli kina na jakékoli představení. Následně vstupenky dostane vytištěné.

● I letos bude možné zakoupit v síti GoOut balíčky vstupenek. V nabídce jsou tři typy balíčků. První obsahuje 3 vstupenky a stojí 350 Kč, další 5 vstupenek za 550 Kč nebo balíček 10 vstupenek + 2 filmů na Jednom světě online za 1100 Kč.

● Informace o přístupnosti kin i festivalového programu jsou dostupné na www.jedensvet.cz/pristupnost. Na webu festivalu v sekci Program je také možné vyhledávat v nabídce projekcí podle jejich přístupnosti.

Podrobnosti o festivalu a materiály ke stažení najdete na webu www.jedensvet.cz

Letošní festivalovou znělku si můžete přehrát na tomto odkazu.

PETR SPÁLENÝ slaví jubileum speciální kompilací 80 / Největší hity & duety

ČR: Když se řekne Petr Spálený, vybaví se člověku sugestivní hlas, netuctové písně a v neposlední řadě neobyčejně obyčejný muž. Muž, který se nevyžívá v okázalých gestech ani slovech, a i přes veleúspěšnou kariéru lemovanou desítkami, ne-li stovkami hitů s velkým H zůstává sympaticky civilní a přirozený. A právě takový pohled na zpěváka, skladatele, kytaristu a bubeníka s typickým knírem nabízí i nová kompilace 80 / Největší hity & duety, sestavená k nadcházejícímu Spáleného jubileu (22. 3.) diskžokejem, hudebním publicistou, textařem, rozhlasovým dramaturgem a moderátorem Milošem Skalkou. Podívejte se na video teaser: https://youtu.be/RuqxfTD_H14

Autor článku: 
Lukáš Kadeřábek

„Vzhledem k tomu, že Petrovi Spálenému už vyšla řádka nejrůznějších kompilací, nechtěl jsem na tomto výběru k jeho kulatému životnímu jubileu donekonečna opakovat nahrávky, které jsou k mání prakticky na všech dosavadních výběrovkách. Ale zase, na druhé straně, bez prvních pěti skladeb této kompilace – stejně jako bez Andělů – by v Petrově profilu přece jenom něco citelně chybělo. A posluchači by proto mohli mít oprávněný pocit, že je někdo (v tomto případě já) o něco ošidil. Tolik na vysvětlenou ke konečné sestavě nahrávek, která nezapomíná ani na ‚manželské duety‘,“ komentuje svůj výběr Skalka v obsáhlém sleevenote, jejž najdeme společně s dobovými fotografiemi v bookletu fyzické verze nové kompilace.  

Ta čítá celkem 23 písní a kromě hitovek tzv. na první dobrou mezi nimi najdeme i ty méně známé, ale pro Spáleného i jeho kariéru neméně důležité. Specialitou jsou pak v názvu kompilace zmíněné duety, a to ať už s jubilantovou manželkou Miluškou Voborníkovou (Mně se zdá, Bílá vila, Smrt a dívka a Baby nejsem dáma), Danem Bártou (Já ho jen od vidění znám) nebo s jedním ze zásadních textařů (nejen) Spáleného písní Zdeňkem Rytířem (Dítě Štěstěny a Absolutní žena).

Ač Spálený s muzikou začínal jako bubeník v různých amatérských dixielandových a rokenrolových souborech, start jeho vskutku profesionální hudební kariéry se počal rokem 1967, kdy získal angažmá v Divadle Apollo.

„To byl klíčový okamžik. Doslova všechno se zprofesionalizovalo, protože jsme se dostali pod křídla Státního divadelního studia. Z úplné divočiny to najednou dostalo pevný řád. Šlo nejen o divadlo, ale také o zájezdy po republice nebo o zkušebnu, kterou jsme měli v Redutě, kde jsme chystali a pilovali nové věci. Ušili nám tehdy také fialová saka, vzpomíná se smíchem Spálený na dobu, kdy také vydal svůj první česky zpívaný velký hit Plakalo bejby, kterým ne náhodou začíná i narozeninová kompilace. Sám březnový oslavenec k němu dodává: „Ohlas na můj česky zpívaný singlový debut byl natolik příznivý, že bylo jasné, kudy povede příští cesta.“

Jak ukázal čas i množství skvělých písní, zvolená cesta byla (a je) více než správná. Ze jména Petr Spálený se během ní stala zcela unikátní značka vymykající se obvyklým žánrovým či stylovým ukotvením. Prim v celé jeho kariéře (i na právě vydané kompilaci) hrají písně samy o sobě. Někdy převzaté, ale především původní, k tomu trocha vzpomínkového bigbítu, spousta kvalitního melodického popu či špetka country inspirací. To vše pak sjednoceno důvěryhodným basbarytonem sympatického chlápka s neodolatelným knírem, s nímž kromě nové výběrovky můžete slavit i osobně na koncertech, kterých i přes jeho požehnaný věk rozhodně není pomálu (kompletní výčet najdete zde).

  www.supraphon.cz

  www.supraphon.com

  www.supraphonline.cz

  www.youtube.com/supraphon

  www.facebook.com/supraphon

Děti malují obrázky do nově připravované cyklomapy Nymbursko dětem

NYMBURSKO: Seznamte se s oblastí, která je podepsaná tvorbou Bohumila Hrabala. Kde slunečné borové lesy, čistá jezera a klidná hladina řeky Labe pohladí vaši duši. Aby pro vás toulky touto oblastí byly příjemnější a jednodušší, již brzy se vám představí nová cyklomapa Nymbursko dětem, která se postará o zábavu nejen vašich malých ratolestí, ale i vás samotných.

Autor článku: 
Martina Hošková

,,Ručně malované mapy vyrábíme už 20 let. Podařilo se nám vyrobit originální mapová díla pro každý jeden český region. V druhých vydáních těchto map jsme chtěli oslovit především ty, kterým se malované mapy líbí nejvíc. A to jsou děti. Proto v každém regionu spolupracujeme s uměleckými školami a dáváme prostor malým malířům, aby se mohli realizovat a následně vidět své malby v hotovém díle. Mottem této edice je Mapy tvořené dětmi, pro děti,“ přibližuje jeden z autorů myšlenky Milan Paprčka.

Nymbursko si zamilujete díky své pestrosti, jež přináší zábavu a tipy k výletům pro děti i dospělé. ,,Město Nymburk se může pyšnit především svou královskou historií, kterou připomínají například hradby, které měly ochraňovat město. Plavbou na výletní lodi vás z Nymburku dopraví do sousedních Poděbrad a dokonce i na soutok Labe s Cidlinou. Nedaleké Poděbrady okouzlí svým klidným lázeňským tempem. Pokud se podíváme na okolní přírodu, tak zjistíme, že se zde nacházejí krásné přírodní parky a památky, jako například filmové Kersko, kraj spisovatele Bohumila Hrabala. Při procházce březovým hájem na vás dýchne nostalgie doby filmu Slavnosti sněženek a rozhlížíte se kolem, kdy na vás vyběhne divočák,“ vypráví s úsměvem Martina Ondrášková, která projekt zastřešuje.

Navštívit na Nymbursku můžete zábavní park Mirakulum v Milovicích, který nabízí bezpočet atrakcí pro celou rodinu. V historické vesnici v Ostré se můžete osobně seznámit se středověkými řemesly a na vlastní kůži zažít, jaké to bylo žít a pracovat v dobách našich předků. Toto místo je naplněno příjemnými vůněmi mýdla, bylinek a tradičních pochoutek, které vám umožní ponořit se do atmosféry středověku. Dalšími tipy k výletům je Labyrintárium a zámek v Loučni. Zahradní labyrinty si získaly velkou popularitu, avšak pouze zde objevíte absolutní raritu, která nemá obdoby v celé Evropě. Jedná se o jedenáct zahradních labyrintů a bludišť, které jsou součástí parku zámeckého areálu. Zakončit výlet, cykloturistiku anebo procházku můžete ochutnáním piva v Postřižinském pivovaru v Nymburku,“ vypráví Martina Ondrášková.

Ať už si vyberete jakoukoliv část, kterou zde navštívíte, společně s nově připravovanou cyklomapou si užijete originálního cestování. ,,Mapa je tvořena spoluautorstvím dětí z uměleckých a základních škol, které celému dílu dodávají pestrost a barevnost. Představují něco, co by ony samy uvítaly na rodinných výletech, něco co by jim dodalo radost a potřebnou zábavu. Skládaná mapa je ideálním společníkem, který se vejde i do malého batůžku, a na kterého se můžete spolehnout za jakékoliv situace,“ uzavírá Martina Ondrášková.

FOK o Velikonocích uvede Janovy pašije ve scénickém zpracování Matěje Formana

PRAHA: Ze spolupráce FOK s režisérem Matějem Formanem vzešlo scénické zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha se souborem Musica Florea Marka Štryncla. Po úspěchu loňské premiéry se letos v kostele sv. Šimona a Judy konají hned tři reprízy, a to na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. V roli Ježíše se představí Jaromír Nosek a Evangelistu bude zpívat Jaroslav Březina.

od 28.03.2024 do 30.03.2024
Autor článku: 
FOK /jal

Podobně jako ve Formanově zpracování Rybovy České mše vánoční, i v tomto představení je použita kombinace dřevěných loutek s kostýmovanými pěvci. Velkou dřevěnou loutku Ježíše Krista vytvořil výtvarník Josef Sodomka. Malovanou scénu na průsvitném plátnu doplňuje intimní atmosféra zadní části kostelní lodi sv. Šimona a Judy. „Scénický prostor jsem rozehrál pod kůrem s varhanami a symbolicky jsem využil malovaný triptych obrazů s krajinou kolem Jeruzaléma. Scénografii jsem rozdělil na chrámový prostor, symbolickou lokalitu Getsemanské zahrady a Golgoty,“ upřesňuje Matěj Forman.

„Pašije jsou jeden ohromný dramatický příběh, ať to člověk bere historicky nebo nějakou formou vnitřního prožitku. Připadá mi velice pravdivé ono pojetí křesťanství, kdy se příběh prožívá každý rok a podstata prožitku není v tom připomenout si něco, co tu bylo kdysi, ale zkusit ho prožít ve své současné situaci, věku, zkrátka jej nechat projít svým životem teď a tady. Je to vepsané i v hudbě, Bach příběh nijak nezkrátil ani neprodloužil,“ říká Matěj Forman.

Posluchači nejspíše znají Bachovo dílo v německém originále, nicméně pro hlubší proniknutí do příběhu se Matěj Forman rozhodl použít český překlad muzikologa Mirko Očadlíka. „I když mne mnozí z umělců upozorňovali, že se jedná o Bachovo ikonické dílo, stále jsem v počátcích příprav našemu týmu připomínal, že od zasvěcených znalců hudby vím, že český překlad existuje,“ vysvětluje Matěj Forman a dodává, že dramaturg FOK Martin Rudovský ho po usilovném pátrání v archivech skutečně nalezl.

Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského

„Pro Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha není třeba dlouhého úvodu. Těžko si představit Velikonoce bez nich. Jeho hudbu si nespletete s žádnou jinou. Poslouchat ji je jako vracet se do krajiny, která je našemu srdci známá a blízká. Krystalická hudební čistota a nekonečný proud harmonií na pozadí dramatického textu spolu vytváří okamžiky, ve kterých se nám všem tají dech. Letos se tedy společně vrátíme do míst, která známe, ale zkusíme se na ně podívat jinýma očima. Scénické zpracování režiséra Matěje Formana nám nabídne další rozměr fantastické krajiny Bachovy hudby a pozve nás hlouběji do dramatu velikonočního příběhu.“

 

Program

BACH – JANOVY PAŠIJE

28. března 2024 od 19:30 Zelený čtvrtek

29. března 2024 od 19:30 Velký pátek

30. března 2024 od 17:30 Bílá sobota

kostel sv. Šimona a Judy

 

JOHANN SEBASTIAN BACH

Janovy pašije BWV 245

 

Jaromír NOSEK | Ježíš

Jaroslav BŘEZINA | Evangelista

MUSICA FLOREA

Marek ŠTRYNCL | dirigent

DIVADLO BRATŘÍ FORMANŮ

Matěj FORMAN | režie, scéna

 

Vstupenky

https://www.fok.cz/cs/janovy-pasije

Kde domov můj? Premiéra druhého dílu jevištního podcastu 5:59 na scéně

PRAHA: Vršovická kulturní křižovatka ve spolupráci se serverem Seznam Zprávy uvádí další díl experimentu 5:59 na scéně, který kombinuje žurnalistiku a živé umění. Jevištní formát stejnojmenného podcastu vzniká pod moderátorskou supervizí hvězdy českého podcastového nebe Lenky Kabrhelové a jejího dvorního sound designéra Martina Hůly. V této jedinečné události ožívají příběhy za doprovodu videa a hudby. Druhý díl 5:59 na scéně bude mít premiéru 20. a 22. března ve Vzletu a zastřeší ho otázka, kterou všichni dobře známe: Kde domov můj?  

 

20.03.2024
Autor článku: 
Lucie Kecová/ika

V čem bude druhý díl jiný okomentovala dramaturgyně Marta Ljubková: „Čekají nás nové příběhy, nová témata a druhého vydání se chopil nový režisér, takže celé je to úplně nové. Naopak nás čeká 'stará' Lenka Kabrhelová, 'starý' Martin Hůla a 'stará' chuť vyprávět příběhy. Nehledáme závratná divadelní kouzla, ale prohlubujeme svoje zkušenosti s formátem jevištního podcastu. Improvizujeme a necháváme se víc vést slovem, ne nutně obrazem, jak jsme na to v divadle zvyklí.”  

Kromě Martina Hůly si novinářka Lenka Kabrhelová pozvala nové hosty, kteří budou vyprávět své příběhy. Režie koprodukčního projektu Petra Prokopa z Divadla Vosto5 a Vzletu se tentokrát zhostí režisér Štěpán Gajdoš. Ten ve své autorské tvorbě zkoumá nová média například formou interaktivního audiowalku nebo zapojením umělé inteligence v site specific inscenacích. Co přivedlo tvůrčí tým k leitmotivu druhého dílu jevištního podcastu, doplňuje Marta Ljubková: „Kde domov můj? Na téhle písničce je skvělé všechno – její původ, slova anebo současné společenské využití. V prvním díle jsme zkoumali veřejný prostor, tentokrát se díváme na to, co je doma, ale taky, co pro koho tohle 'doma' znamená. Něco jiného pro námezdního dělníka v Indii, něco jiného pro světoběžníka Friče v minulém století a něco úplně jiného pro kořistníka v Lánské oboře.”  

A právě investigativní novinář z redakce Seznam Zpráv Lukáš Valášek divákům představí svá zjištění v kauze Lánské obory a jejich hlavních protagonistů. Valášek za odhalení podezřelých zakázek v Lánech získal v roce 2021 Novinářskou cenu, podílí se na rozkrývání čínského vlivu v Česku nebo odhalování prokremelských obchodníků se strachem. Indolog a politolog z Filozofického ústavu Akademie věd Jiří Krejčík vezme návštěvníky na jízdu po nádražích napříč Indií. Spisovatelka Yvonna Fričová nám ve fotografiích představí osud českého etnografa, cestovatele a novináře Alberto Vojtěcha Friče, který svou první cestu do Brazílie podnikl již v roce 1901. Spanilou jízdu zlaté busty prvního československého prezidenta vlakem odvypráví režisér a dramaturg Divadla Na zábradlí Petr Erbes. 

„Mám rád, když se díky projektům, na kterých spolupracuji, setkám s novými zajímavými lidmi. V tomhle případě je to ještě umocněno tím, že hosté pochází jak z divadelního, tak novinářského, literárního nebo vědeckého prostředí. Baví mě, když se divadlo prolíná do jiných médií. Nemluvím jen o kombinaci s podcastem, ale také filmem, protože pracujeme mimo jiné s principem živého snímání. A myslím, že se to prolínání netýká jenom formátu samotného, ale prosakuje až do hlediště, kde se v jeden večer může setkat jak skupina divadelních nadšenců, tak vášnivých fanoušků podcastů,” uzavírá režisér Štěpán Gajdoš.  

5:59 na scéně je zážitek s přesahem, který u nás nemá obdoby. Nenechte si ujít druhý díl 'oživlého časopisu', v němž jednotlivé články dostávají scénickou podobu. Dokonalou žánrovou a mediální fúzi si můžete vychutnat 20. a 22. března ve vršovickém Vzletu.   

Vstupenky na 5:59 na scéně II koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.


Vzlet – kulturní centrum otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.  

Současné české drama v Divadle X10

PRAHA: V režii uměleckého šéfa Ondřeje Štefaňáka proběhne 22. 3. v Divadle X10 premiéra původní české hry Filoktétés. Last Minute. Antický příběh o zapomenutém hrdinovi se zázračným lukem je aktualizován a převeden do sebevědomé současné verze. Autorem hry je dramaturg a kmenový autor X10 Ondřej Novotný. Ve vyrovnaných partech se představí úzký okruh herců a hereček Divadla X10: Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař a Václav Marhold. Šestice herců a hereček zpřítomňuje na jevišti tři hlavní postavy hry, představuje jejich různé podoby a aspekty. Stejný princip využil Ondřej Štefaňák v předchozí úspěšné inscenaci Destrukce.

22.03.2024
19:30
Autor článku: 
Barbora Koláčková

Filoktétův příběh je v českém prostředí téměř neznámý. Když se Filoktétés plavil do trojské války, byl svými spolubojovníky vyložen na ostrově Lémnos kvůli zapáchající a bolestivé ráně na noze. Po deseti letech se pro něj však Odysseus společně s Achilleovým synem Neoptolemem vrací, protože podle věštby nezvítězí nad Trójou, dokud nezískají na svou stranu zrazeného Filoktéta i s jeho zázračným lukem. Ve verzi Divadla X10 je zobrazen svět sužovaný nejrůznějšími druhy krizí, ekologickými i válečnými, kde se hledají rychlá a účinná řešení. Lež a manipulace jsou považovány za legitimní politický prostředek, jistoty se hroutí, prognózy budoucnosti vypadají katastrofálně. Vyostřuje se střet mezi nadějnou, idealistickou i naivní mladou generací a pragmatickými konzervativními postupy a názory patriarchálních politických špiček.

„Antika je pro nás inspirativní především propojením intimní a společenské sféry, vědomím prostupnosti mezi osobním a politickým, a také tématem zodpovědnosti za svoji rodinu, stát i svět, jehož jsme součástí. Naše špatná rozhodnutí budou pronásledovat ještě naše vnuky a vnučky.“ říká dramatik a dramaturg X10 Ondřej Novotný.

Antické inspirační zdroje se v Divadle X10 objevily už v roce 2018, kdy byla uvedena hra Ondřeje Novotného Teritorium, která získala 2. místo v dramatické soutěži agentury Aura-Pont a v rámci ankety Ceny divadelní kritiky byla označena za jednu z pěti nejlepších inscenovaných českých her v roce 2018. V roce 2022 pak následovala hra Gorgó česko-rakouského básníka, překladatele a filologa Ondřeje Cikána.

Inscenace vzniká v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno.

FILOKTÉTÉS. LAST MINUTE

ONDŘEJ NOVOTNÝ

Šílená expedice. Podle Sofokla.

 

REŽIE, SCÉNA Ondřej Štefaňák

DRAMATURGIE Lenka Havlíková, Ondřej Novotný

HUDBA Kryštof Blabla

KOSTÝMY Matilda Tlolková

HRAJÍ Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Václav Marhold

 

PREMIÉRA 22. 3. 2024

 

„Popel a prach. Vlast. Jarní květy na rodných pláních. Podvod. Psychopati. Stát a rodina. Porod. Pojištění. Krematorium. Hrdinové…"

Ostrov Lémnos je výjimečnou zážitkovou destinací. Klimatizace, Sex on theBeach, All Inclusive. Kdysi slavný hrdina Filoktétés zde celou věčnost přežívá jen díky svému zázračnému luku, kterým loví zvěř. Sám. Rána na jeho noze bolí, hnisá a zapáchá. Právě kvůli tomuto zranění ho na ostrově kdysi vysadili jeho přátelé a spolubojovníci vedeni lstivým Odysseem, když se plavili vyplenit Tróju. Mělo to být rychlé vítězství, teď ale jeden po druhém umírají ve válce, do které vlastně nikdo nechtěl. Zvítězit mohou jen díky Filokétovi a jeho zázračné zbrani, a tak se po deseti letech vrací zpět na Lémnos. Ostrov plný ohně a zdechlin. Dokáže mladý hrdina Neoptolemos získat Filoktéta na svou stranu a zároveň si zachovat morální integritu a hodnotovou orientaci své generace? Nebo jen pasivně přijme mocenské strategie starého patriarchálního světa? Osud celé civilizace spočívá v rukou zmrzačeného šílence.

Původní česká hra kmenového autora Divadla X10 je suverénní verzí méně známé Sofoklovy tragédie. Představuje svět zasažený nejrůznějšími druhy krizí, které vyústí v dlouhodobý a ubíjející válečný konflikt. Všichni si přejí jeho konec a návrat k normálnímu životu. Jakou podobu má však tento konec mít a co je nebo není tzv. normální? Střet pragmatismu a idealismu, konflikt mezi generací naivních synů a slavných otců vyvstává s aktuální naléhavostí. Co když je sláva otců vylhaná? Zachrání nás vlastní solární panel a sandály z kokosu? Co se stane, až opustíme Lémnos?

www.divadlox10.cz

Facebook Divadla X10

Instagram Divadla X10

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Proč bychom si netančili 2024

ČR: Celý letošní rok se nese ve znamení 200. výročí narození Bedřicha Smetany (2. 3. 1824–12. 5. 1884). Při té příležitosti se sluší připomenout, že jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů nebyl jen zakladatelem české národní hudby, ale také vyhlášeným tanečníkem a mnoho tanečních prvků se vyskytuje i v jeho díle. Proto se pod hlavičkou projektu Smetana200 kromě řady hudebních akcí koná též mimořádná celostátní soutěž, určená neprofesionálním tanečníkům ve věku od 6 do 26 let. Iniciátory celého projektu jsou choreografka a taneční pedagožka, zakladatelka konzervatoře Duncan centre, paní Eva Blažíčková a Aleš Březina, hudební skladatel a muzikolog, ředitel Institutu Bohuslava Martinů, autor koncertní, divadelní a filmové hudby a v neposlední řadě kreativní ředitel projektu Rok české hudby.

11.05.2024
16:00
Autor článku: 
Irena Koušková

Proč bychom si netančili je název celostátní soutěže pro neprofesionální skupiny současného tance, jejímž pořádáním bylo pověřeno Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), jako jedné z akcí Roku české hudby. Byla obdobná taneční soutěž součástí oslav Smetana 100 už v roce 1924? Proč si myslíte, že je třeba moderní tanec do široké programové nabídky primárně hudebního projektu také zahrnout? A proč takto odspoda, od základů amatérského tanečního umění? 

Eva Blažíčková: Tanec a hudba mají organický vztah. Proto a s vědomím toho, mohou oba obory mnoho získávat a je potřeba to stále připomínat. Podle některých teorií dokonce hudba z tance vznikla – z rytmických podnětů člověka přejala rytmický tvar i stavbu.

Ve dvacátých letech minulého století byl ale současný tanec v plenkách, pro podobnou soutěž ještě nenastal čas. Jen díky tanečním velikánům z přelomu devatenáctého a dvacátého století v čele s Isadorou Duncan, přesvědčenou o vnitřní síle tance, známe cesty, po kterých se současný tanec na celém světě může ubírat. Tanec v sobě skrývá magickou sílu, která kultivuje a harmonizuje člověka. Proč to tedy nenabídnout právě mladým lidem?

Aleš Březina: Pokud vím, podobná akce nejenže nebyla součástí oslav stého výročí narození Bedřicha Smetany, ale vlastně se dosud neuskutečnila vůbec nikdy. Je to až překvapivé, když se vezme celková tanečnost mnohých Smetanových skladeb, jeho vášnivý zájem o polku, pro niž chtěl podle svých slov udělat tolik, co Chopin pro mazurku (a podle mého soudu se mu to povedlo). Projekt Smetana 200, respektive Rok české hudby 2024, je sice opravdu většinově zaměřen na hudební produkce, ale obsahuje i řadu aktivit, jež hudbu přesahují – připomenu zejména hraný film České televize s Václavem Neužilem v hlavní roli, který má být premiérově uveden na podzim 2024, sborník z mezinárodní muzikologické konference Smetana a evropská opera, která se uskutečnila v červnu 2023 v Litomyšli a kniha vyjde letos na podzim v plně anglické verzi v německém nakladatelství vědecké literatury Königshausen und Neumann. Již o mnoho měsíců dříve ale vydá svou netrpělivě očekávanou popularizační monografii B. Smetany přední český spisovatel a historik Pavel Kosatík. A jedna krásná publikace dokonce již vyšla, je jí nádherně ilustrovaná monografie Bedřicha Smetany od Veroniky Bílkové. V Čechách i v zahraničí se uskuteční řada výstav, zaměřených nejen na osobnost a dílo Bedřicha Smetany, ale také třeba na historické kostýmy z dávných nastudování jeho oper. A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho, takže ano, jde primárně o hudební akci, ale nechceme, aby se zaměřila jen na milovníky a návštěvníky koncertů klasické hudby. Smetana je totiž svou hudbou i jejími tématy bytostně prorostlý do DNA české společnosti a byla by škoda tuto významnou část jeho aktivit opomenout.

 

Polka je pro Bedřicha Smetanu podobně typickou kompoziční formou jako polonéza a mazurka pro Chopina nebo valčík pro rodinu Straussů. Umělecká stylizace polky provází skladatele již od jeho kompozičních začátků a vrací se k ní i ve své zralé tvorbě. A právě vlastní choreografie v rozsahu 4–6 minut na polky Bedřicha Smetany v jejich původní nebo v jakékoliv klasické i neklasické autorské úpravě se stala předmětem soutěže. Překvapilo vás, že se do ní přihlásilo 101 choreografií? Jaká ze Smetanových polek se stala nejčastější inspirací k tanečním kreacím mladých tanečníků? Převažují mezi nimi žáci a soubory ze ZUŠ?

Eva Blažíčková: Je velmi potěšující, že se do soutěže přihlásilo tak velké množství choreografií. Ukazuje to, že současným tancem se zabývá čím dál více mladých lidí a nejen v základních uměleckých školách, ale i v různých tanečních studiích a souborech. Viděli jsme dokonce i práce dvou uskupení, která se kvůli naší soutěži vytvořila a nevedla si vůbec špatně. Hudba Bedřicha Smetany zazněla v nejrůznějších úpravách i v původních verzích a stejně tomu bylo u nejoblíbenější, tedy nejčastěji zvolené Jiřinkové polky. Celkově se na seznamu ze 101 choreografií objevila 22krát!

Hodně zajímavé bylo (na základě informace z NIPOS), že téměř polovina soutěžících se v běžných pravidelných přehlídkách neobjevuje. Pokud to znamená, že výzva s konkrétním zadáním motivuje, je důležité to vědět a pracovat s tím. 

Aleš Březina: Pro mne bylo největším překvapením, jak mnoho ze soutěžících si vybralo Smetanovy polky v jejich původní podobě, tedy v žádné moderní coververzi, ať již vlastní, nebo převzaté – to jsem opravdu nečekal.

 

S projekty, které se snaží dostat současný tanec do širšího obecnějšího povědomí kulturně zainteresované veřejnosti, máte své bohaté zkušenosti. Narážím např. na taneční představení Kytice na hudbu Bohuslava Martinů s texty F. Sušila a K. J. Erbena v choreografii a režii Evy Blažíčkové, které se uskutečnilo na Malostranském hřbitově v roce 2014, nebo na představení Špalíček, spojující současný tanec s živou orchestrální tvorbou a sborovou interpretací, které vyvrcholilo představením v Kongresovém centru Praha k 50. výročí úmrtí skladatele B. Martinů. Byly pro vás přímou inspirací i pro tento projekt Proč bychom si netančili?

Eva Blažíčková: Ano i ne. Co se týká propojení tance a hudby tak ano, ale v soutěži Proč bychom si netančili jde i o něco jiného. Tady soutěží děti a mladí lidé, kteří se uměním už v nějaké formě dlouhodobě a pravidelně zabývají, zatímco v projektu Špalíček Bohuslava Martinů jsme chtěli dokázat, že umění nezbytně nutně patří do vzdělávacího procesu, a že je obrovská chyba, že tomu tak není. Myslím tím umění v co největší šíři, protože každý žák je nadán pro něco jiného, ale působení umění na jeho osobnost by ho nemělo v průběhu školní docházky minout. Myslím tím uměleckou tvorbu, praktické konání, ne teoretické výklady nebo interpretaci umění. V tom je obrovský rozdíl – zarecitovat báseň, nebo napsat báseň, poslouchat vsedě v lavici hudbu s výkladem, nebo hudbu zatančit. Doufali jsme, že lidé, kteří nesou odpovědnost za program vzdělávání, si všimnou proměny, jíž děti v průběhu projektu Špalíček prošly, protože ta proměna byla obrovská. Děti, které se nikdy předtím s ničím takovým nesetkaly, měly příležitost usilovně pracovat na závažné věci a prožít naplno veliký úspěch. Byly šťastné a krásné.

Aleš Březina: Do jisté míry ano, a sice v tom, že jsem si přál po letech opět spolupracovat s Evou Blažíčkovou, ústřední osobností moderního tance a nesmírně inspirativní a příjemnou bytostí.

 

Zaujalo mě, že mezi podmínkami k přijetí do soutěže stojí, že je vypsána pro neprofesionální tanečníky současného tance, tudíž nebyla určena pro folklorní soubory. Co vás k tomu vedlo?

Eva Blažíčková: Důvodem naší soutěže bylo zjistit, jak se s takto konkrétním zadáním vyrovnají pedagogové a choreografové, kteří dlouhodobě s mladými lidmi pracují a něžně připomenout, že takzvaná vážná hudba má v sobě nesmírnou hodnotu, na niž ke své škodě zapomínají. Naše soutěž ukázala, že to byl z mnoha důvodů velmi dobrý nápad. Polka, jako taneční tvar, sice je původně folklorní tanec, ale polky Bedřicha Smetany představují vysoce stylizovanou hudbou, kterou může scénické zpracování s případným dalším zpracováním hudebním ještě dál posouvat. Při rozhovorech s choreografy jsme se ale dozvěděli, že někdy se děti i bránily jakýmkoliv úpravám Smetanovy hudby, chtěly tančit „čistého Smetanu“.

Aleš Březina: Folklor je krásná disciplína, ale nás s Evou vždy fascinoval ještě více soudobý výrazový tanec a taneční divadlo, tedy disciplíny, založené na úplně jiných základech. Nechtěli jsme žádné muzeum.

 

Sedm krajských postupových kol bylo realizováno na celkem šesti místech v republice (Jihlava, 2x Praha, Zašová, Hronov, Ostrava, Litomyšl). Finalisté krajských kol byli vyhlášeni 2. 3. – v den 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Kdo byl osloven k práci v porotě? Kdy se dozvíme absolutního vítěze soutěže a co ho následně čeká?

Eva Blažíčková: Mezinárodní porota zasedala vždy v šestičlenném složení. I když se v některých případech museli jednotliví členové vystřídat, vždy byl přítomen také hudební skladatel a divadelník. Oslovili jsme odborníky z oblasti tance, kteří sice mají české kořeny, ale buď v zahraničí dlouhodobě pracují, nebo mají v tanečním oboru zahraniční zkušenost a nejsou nijak provázáni se zdejšími přehlídkami. Potřebovali jsme co nejobjektivnější názor. Oslovena byla Eva Taverna, Markéta Perroud, Sára Koluchová. Za skladatele byl přizván Martin Smolka, z divadelní oblasti Lenka Lázňovská, já jsem byla jmenována garantkou soutěže a také její členkou. Plné obsazení poroty včetně profesních životopisů je zveřejněno na webu Smetana200. Společnost to velmi rozmanitá i co do věkového rozložení.

Při závěrečném rozhodování o postupu do finále byli přítomni všichni členové poroty, tedy i ti, kteří pracovali nárazově v rolích „zástupců“. Tato celkem desetičlenná porota rozhodne také o absolutním vítězi soutěže.

Soutěž Proč bychom si netančili vyvrcholí 11. května 2024 veřejnosti přístupným finále v pražském divadle ARCHA+. Součástí tohoto odpoledního představení, jež začne v 16 hod., bude koncert hudebních skladatelů, kteří pro soutěž připravili úpravy některých polek Bedřicha Smetany. Závěrem představení vyhlásíme absolutního vítěze soutěže.

Je v plánu, že vítěz bude pozván prezentovat svou práci také na oficiálních oslavách v Litomyšli, na přehlídce Tanec, tanec v Jablonci nad Nisou, v Kutné Hoře, na festivalu ZUŠ Open a dočká se také profilového pořadu na ČT art. Již se ale rýsuje mnoho dalších příležitostí, protože vidět dvanáct vybraných finalistů v jednom bloku pro nás byl výjimečně silný zážitek. 

 

Celkem desetičlenná porota rozhodla, že finalisty jsou:

Tereza Burešová s dílem KÓTA 370,5

Adéla Ernekerová s dílem VIA NIVIS

Monika Golianová s dílem ŠVITOŘENÍ

Lenka Halašová a Jaruška Kubinová s dílem SPOLU

Tereza Herynková s dílem JSOUCNO

Alena Hofmannová s dílem JEDEN PRAMÍNEK VLASŮ

Simona Mikešová s dílem JIŘINKY

Štěpán Nlasa Mfuta s dílem VSTŘÍC PROUDEM SE ŽEŇ

Markéta Pucová s dílem PÍP

Jana Trubačíková s dílem SPOLU

Jana Trubačíková s dílem PROTI

Markéta Vančurová s dílem PINKO, LINKO

 

Veřejnosti přístupný Koncert finalistů se slavnostním vyhlášením absolutního vítěze soutěže Proč bychom si netančili 2024 se uskuteční v předvečer zahájení Pražského jara, v sobotu 11. května v 16:00 hod. v pražském divadle ARCHA+.

 

https://www.nipos.cz/proc-bychom-si-netancili-2024/

https://www.duncancentre.cz/proc-bychom-si-netancili-2024/

https://www.rokceskehudby.cz/tanecni-soutez

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Velikonoční trh v broumovském klášteře nabídne i tvořivé dílny

BROUMOV: V sobotu 23. března se v areálu broumovského kláštera uskuteční Velikonoční trh. Tradiční akce spojená s prodejem regionálních produktů, velikonočních dekorací, pomlázek a bohatého občerstvení se bude konat od 8:30 do 13 hodin. Vstup je zdarma, pořádá Vzdělávací a kulturní centrum Broumov.

23.03.2024
08:30 - 13:00
Autor článku: 
Kateřina Ostradecká

Trh obvykle nabízí prodej výrobků více než padesáti regionálních výrobců a místních firem. Letos nebude chybět keramika, koření, kosmetika, bylinkové čaje, svíčky, masné výrobky, dětské oblečení, vína či sýry. Jeden ze stánků bude nabízet také tvoření pro děti: malování podle čísel.

„O hudební doprovod trhu se letos postarají dvě kapely: Náchodský muzikálně náladový spolek Klapeto se svými staropražskými písničkami, který svým názvem odkazuje na slavnou pražskou kapelu Šlapeto. Druhou kapelou bude The Craic, která se zaměřuje na keltskou hudbu. Hudební doprovod trhu spoluorganizuje Město Broumov,“ uvedla za pořadatele Anna Iljašenková ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov.

Součástí doprovodného programu bude také tvořivá Velikonoční dílna, která se bude konat od 10 do 12 hodin v prostorách Maiwaldovy akademie v broumovském klášteře (na místě bude značeno). Vstupné 50 Kč, vhodné pro děti od 5 let. Rezervace: ma@klasterbroumov.cz; telefon: 734 443 165. Dílnu mohou pro své děti využít i rodiče, kteří se přijdou podívat na promítání dokumentu Namasté Himálaj, které se bude konat od 10 hodin v Opatských sálech kláštera ve spolupráci s festivalem Jeden svět Police nad Metují.

 

Běháním půlmaratonu sbírá peníze pro trénink lidí s hendikepem

PRAHA: Talent manažerka a facilitátorka Katka z Prahy chce získat 200 tisíc korun pro lidi s postižením tak, že v dubnu poběží v Praze půlmaraton na jejich počest. Snaží se tak zviditelnit kavárnu, která svým tréninkovým programem pomáhá hendikepovaným zapojit se do běžného života.

06.04.2024
Autor článku: 
Katka Kučerová

Katka do tréninkové TA KAVÁRNY chodí tak dlouho, až se rozhodla do podpory tohoto centra aktivně zapojit. I přesto, že běhání nepatřilo mezi její koníčky, začala trénovat tak, aby byla schopná uběhnout půlmaraton. Charitativním během chce nejen zvýšit povědomí o speciální kavárně na pražském Vyšehradě, ale zároveň vybrat částku, díky které se tréninku budou moct zúčastnit další lidé s postižením. Těm TA KAVÁRNA pomáhá více se osamostatnit a lépe se zapojit do života.

 

Půlmaraton jako výzva

37letá rodačka z Prahy si k narozeninám v loňském roce nadělila závazek uběhnout svůj první půlmaraton. Když začala s tréninkem, zrodila se v ní také touha pomoci tím někomu dalšímu. Když viděla, s jakými překážkami se každý den potýkají hendikepovaní zaměstnanci její oblíbené kavárny, volba byla jasná. „Do Ta Kavárny chodím pravidelně a lepší flat white mi nikde nepřipraví. Je to moje srdcovka a lokální místo setkávání s přáteli, navíc s vyšším smyslem. Na vlastní oči vidím, jak lidé s postižením pod vedením zkušených trenérů rostou,“ vysvětluje Katka.

 

Sbírka na speciální školení

Poté, co Katka zjistila, jak velkou částku je potřeba pro vyškolení jednoho z nich, rozhodla se tyto peníze vybrat vlastním přičiněním. Na portálu Donio založila finanční sbírku s názvem Půlmaraton pro TA KAVÁRNU, kterou zároveň propaguje svou aktivní účastí na známé sportovní události - 6. dubna poběží v Praze Sportissimo půlmaraton. Bude to jejích prvních oficiálně zaběhnutých 21 kilometrů centrem Prahy.

Velkou naději na dosažení cílové částky jí dodala firma projectYOU, se kterou se dohodla na prvním a velmi štědrém příspěvku 20.000 Kč. Stejně jako TA KAVÁRNA pomáhá hendikepovaným se vstupem na běžný pracovní trh, projectYOU pomáhá studentům připravit se na svou vlastní kariéru, a to skrze gamifikované workshopy a zážitkové učení.

 

Kavárna na trénování

TA KAVÁRNA na pražském Vyšehradě je jedním z projektů neziskové organizace Borůvka Praha o.p.s. Už téměř 16 let tu funguje tréninkový program, jehož hlavním cílem je poskytnout lidem s postižením možnost získat základní pracovní návyky a díky tomu se pak lépe uplatnit na běžném trhu práce.

„Na jednoho klienta v tréninkovém programu, do kterého kromě jeho platu spadá také podpora trenérů nebo pracovní konzultantky, která klientovi pomáhá s hledáním následného zaměstnání, kde by se nejlépe uplatnil, je potřeba každý rok částka 200 000 korun. Větší část nákladů se sice Borůvce daří pokrýt díky podpoře magistrátu, úřadu práce a evropských fondů, ale to nestačí na všechno. Zbylé finance závisí na individuální finanční pomoci dárců – ať už jednotlivců nebo firem. Proto jsme za současnou iniciativu Katky opravdu vděční,“ říká Lenka Nádvorníková, ředitelka neziskové organizace Borůvka Praha o.p.s.

Každý rok se tréninkového programu účastní přibližně deset lidí s postižením, se kterým se narodili, nebo ho získali vinou úrazu či vážné nemoci. Minimálně půlka z nich se hned po absolvování tréninku dokáže zapojit do pracovního procesu a stát se tak plnohodnotnými členy společnosti.

Přispět můžete i vy! Váš příspěvek pomůže dalšímu člověku s postižením zapojit se do běžného života.

Více na: https://www.donio.cz/pulmaraton-za-smysluplny-zivot-pro-lidi-s-hendikepem

 

Borůvka Praha o.p.s

www.boruvkapraha.cz

www.facebook.com/boruvkapraha

 

TA KAVÁRNA

www.takavarna.cz

www.facebook.com/takavarna

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení