Instituce a kulturní zařízení

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, přislíbil, že na tento rok 2024 připraví pokračování. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.

 

Anketa Místní kultury – Geisslers Hofcomoedianten

Nezávislý divadelní soubor, který ve své tvorbě propojuje staré tradice s živým, současným divadlem. K barokní inspiraci přistupuje s autorskou svobodou, mísí původní s novým, vzletné s přízemním, činohru, zpěvohru, loutkohru i tanec. (Zdroj: https://vilastvanice.cz/geisslers-hofcomoedianten)

 

V jakém kraji ČR působíte?

Sídlíme v Praze, ovšem vyrážíme na zájezdy po celé ČR.
 

Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?

Propagaci mám na starosti já, tedy jen jeden člověk. Když se něco děje, zapojuje se samozřejmě celý organizačně-produkční tým.

 

V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok

1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000 –1 mil. 4) 1 mil. a více.

Rozmezí první, tedy nejnižší.

 

Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?

Nejvíc v propagaci využíváme on-line nástroje, máme vlastní web, sociální sítě, posíláme newslettery; mimo internet pravidelně rozesíláme tiskové zprávy, využíváme přímou propagaci v prostorách divadla a okolí.

 

Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?

Naším brandem je současné divadlo na barokním půdorysu, které zároveň baví a poučí – tím jsme a chceme, aby nás tak vnímali fanoušci. Tímto specifickým zaměřením se odlišujeme přirozeně od konkurence. Složitější je v našem případě určení „ideálního diváka“, cílová skupina není jasně daná věkem, geograficky a jejich zájem lze také popsat spíš zeširoka – nejsou to žádní nudní intelektuálové, rádi se baví, ale zároveň je pro ně důležité poselství, rádi se vzdělají a mnohdy už také mají vlastní solidní znalosti tématu. Nemusí to nutně být ani klasický divadelní divák, spíš člověk „se zájmem o věc“.

 

Good Practictices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?

Obecně nám takto každoročně fungují VILOmeniny – víkendový festival divadla pro děti. Jeho výhodou je určitě jasně daná cílová skupina, zároveň je to jednorázová a současně pravidelná událost – diváci už s ní mohou počítat, znají ji, na druhou stranu se základna nevyčerpá tak rychle, jako u pravidelných repríz.

 

Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?

V posledních letech jsme z finančních důvodů větší kampaň neměli, v případě kampaně na sociálních sítích (k turné inscenace Pudl a pudr) jsme si dělali vyhodnocení po skončení kampaně – dobře zafungovala pro samotné sociální sítě (nárust sledujících, více interakcí), hůř pak pro vlastní prodeje vstupenek na představení.

 

Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?

Ano, budujeme si mailing list (diváci, partneři, instituce).

 

Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?

Využíváme hodně intenzivně, nejvíce Facebook z hlediska pravidelné propagace jednotlivých představení a informování o novinkách (prakticky každý den), Instagram na informování o novinkách v repertoáru (menší intenzita než FB) i pravidelnou komunikaci přes stories.

 

Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?

Zatím ne, ale hodně stojíme o partnerství s Českým rozhlasem. Momentálně s nimi máme jen specifickou spolupráci s Rádiem Junior, které je partnerem inscenace Alchymisti. V minulosti jsme domluvili mediální partnerství pro akce, např. Antická Štvanice s Divadelními novinami.

 

Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?

Ano, chystáme akce k začátku sezóny, premiérám, derniérám a dalším událostem. Ty jsou pro všechny zájemce, navíc se ještě snažíme pravidelně přinést něco pro členy našeho mecenášského klubu. Zájem povětšinou je (máme celkem věrné, i když nikterak obrovské publikum), spíše než růst nebo pokles se nám objevují výkyvy podle druhu akce, dne, ročního období, náhody…

 

Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…

Myslím, že se nám zmíněnými akcemi a pravidelným informováním o novinkách podařilo vytvořit a udržet skupinu blízkých fanoušků, kteří Geisslery sledují, pravidelně se vracejí, nenechají si ujít premiéry a na představení přijdou klidně i opakovaně, když je to spojené třeba právě s nějakou akcí/novým místem apod.

V poslední době se nám pěkně podařilo napojit se s představením Tři ženy a zamilovaný lovec, které je inspirované Petrem Brandlem, na Národní galerii. Využili jsme spolupráci u příležitosti brandlovské výstavy k získání nových diváků a rozšíření povědomí o Geisslerech (což může znít jako něco, pro co jsme nemuseli nic moc udělat, ale ve skutečnosti bylo navázání vztahů během na dlouhou trať.). Pro představu: natočili jsme krátký trailer, všechny příspěvky připravili na míru tak, aby fungovaly i na sítích galerie, navíc jsme navázali na dřívější spolupráci s kurátorkou Andreou Steckerovou, na předchozí hraní v prostorách galerie atd. Nejdéle trvalo vůbec proniknout do struktury velké organizace a najít někoho, s kým můžeme promo představení řešit. Díky tomu nás Národní galerie propagovala na svých sociálních sítích (to je přeci jen jiný dosah, než ty naše divadelní), webu a hlavně se o představení zmiňovaly lektorky na komentovaných prohlídkách. To asi mělo úplně největší účinek, některá představení byla vyprodaná během pár dnů. Tak teď už jen, aby se nově získaní diváci udrželi. (smajlík)

www.geisslers.cz

 

 

„Podle výzkumu HarperCollins Publishers je jednoznačně potvrzeno, že „čtení pro radost je největším ukazatelem budoucího úspěchu dítěte“. Dámeknihu.cz je původně projekt webové platformy umožňující vytváření dárkových poukázek na knihy, za kterým stojí profesní sdružení knihkupců a nakladatelů, tedy Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Jedním z naších hlavních dlouhodobých cílů je podpora dětského čtenářství. Do Broumova a Meziměstí jedeme za dětmi slavit Světový den knihy a autorských práv i proto, že v těchto velkých městech bohužel nejsou knihkupectví. Naštěstí učitelky na těchto základních školách důležitost knih a dětského čtení nepodceňují. Vezeme tedy knížky z Prahy za nimi a doufáme, že udělají radost,“ uvedla ředitelka SČKN Marcela Turečková.

Divadlo Čučka nebylo zvoleno náhodou. Tvoří ho tvůrčí dvojice složená z knihovnice Edity Vaníčkové Makosové a spisovatele Marka Tomana. „Spojuje nás zkušenost se stovkami knižních dílen, autorských čtení, literárních diskusí a vycházek, veletrhů i malotrhů a knižních křtů. A především to, že máme rádi knihy a bereme je vážně, čtenáře jakbysmet. Další oblíbená téma: podpora četby,“ uvádějí. Jejich divadélko vychází z dramatizací knih pro děti Marka Tomana.

Program akcí Dáme knihu dětem

Meziměstí

8:00 představení Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse, poctivého piráta ve službách madam L. (divadlo Čučka)

9:00 Knižní seminář: Rozbalování dárků a překvapení

Broumov

10:30 představení Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse, poctivého piráta ve službách madam L. (divadlo Čučka)

11:30 Knižní seminář: Rozbalování dárků a překvapení

 

Více o inscenaci Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse

Hoch z dobré rodiny se dostane na loď pirátského kapitána, který ho nutí plnit zapeklité úkoly. Jinak mu půjde o život. Pomůže mu někdo? Hra o vzájemné solidaritě i významu vzdělání. Navzdory tématu hra pro kluky i holky.

Pro děti od 9 let, 45 minut

Podle stejnojmenné knihy, vydalo nakl. Baobab s ilustracemi Magdaleny Rutové (2019), oceněno Zlatou stuhou 2020

Projektem dárkové knižní poukázky Dámeknihu.cz Svaz českých knihkupců a nakladatelů připomíná, že čtení je atraktivní způsob trávení volného času a knihy jsou dárkem, který vždycky potěší. Pestrý výběr hotových poukázek na knihy s volitelnou hodnotou je na www.dameknihu.cz rozšířen o možnost kreativní tvorby poukázky s vlastním textem i obrázkem. Dárkovou knižní poukázku je možné zakoupit a věnovat v elektronické verzi nebo ji lze v papírovém provedení a třeba i v dárkovém balení nechat obdarovanému doručit až domů. Poukázku je možné uplatnit v partnerských knihkupectvích po celé České republice 12 měsíců od zakoupení.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) je profesní organizace knihkupců a nakladatelů, jejímž cílem je hájit společné zájmy nakladatelů, distributorů knih a knihkupců. SČKN vydává čtrnáctideník Knižní novinky
s bibliografickou přílohou, která je nejúplnějším a nejrozsáhlejším soupisem tohoto druhu v ČR. Svaz je také pořadatelem mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy a uděluje literární Cenu Jiřího Ortena. Každý rok také publikuje Zprávu o českém knižním trhu a vydává katalog Nejlepší knihy dětem.

Oficiální web: www.dameknihu.cz

Facebook: www.facebook.com/dameknihucz

 
Lucie Tučková (1981), vedoucí Česko-francouzského kulturního centra Petrkov
Romanistka, věnuje se dlouhodobě česko-francouzským kulturním vztahům. Je mimo jiné autorkou monografie Suzanne Renaud/Petrkov 13 (Praha: Paseka, 2013). O tvorbě Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové napsala řadu odborných studií, uspořádala několik výstav a spolupracovala na rozhlasových pořadech.

„Jsem ráda, že návštěvníkům můžeme opět nabídnout oblíbené komentované prohlídky autobusem. Během přibližně dvouhodinové projížďky Zlínem se její účastníci seznámí s baťovskou architekturou, významnými osobnostmi, budovami a také s historií města Zlína prostřednictvím poutavého vyprávění kurátora Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně,“ uvedla  Lucie Pluhařová, ředitelka 14|15 Baťova institutu, příspěvkové organizace.

Odborný výklad kurátora je u vybraných objektů i během jízdy v autobuse. Prohlídka začíná v továrním areálu u krajského kulturně vzdělávacího centra 14|15 BAŤŮV INSTITUT a během ní účastníci uvidí obytné čtvrtě Zálešná a Podvesná, Věžové a Morýsovy domy. Autobus následně pokračuje jízdou přes Obeciny, kolem současné Malé scény ke Kolektivnímu domu a Vile Jana Antonína Bati, kde je poslední komentovaná zastávka. Prohlídková trasa je zakončena jízdou přes náměstí Práce s Památníkem Tomáše Bati, Obchodním domem a Gahurovým prospektem. Celá projížďka končí opět u 14|15 BAŤOVA INSTITUTU.

Vstupenky je možné zakoupit online či na recepci 14|15 BAŤOVA INSTITUTU. Počet míst v autobusu je omezený, proto by zájemci neměli váhat s jejich koupí. Další komentovaná prohlídka se uskuteční 28. května v 17 hodin.

Již tradiční projekt videomappingová projekce Zlín uprostřed světa vznikl před lety na základě spolupráce 14|15 BAŤOVA INSTITUTU a Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Návštěvníkům se nabízí světelná show a studentům je umožněno vyzkoušet si získané dovednosti v praxi na technickém zařízení 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, které není běžně dostupné. Letošní 6. ročník studentských prací s podtitulem „Zlín historický, inspirující i motivující" nabídne nové soutěžní studentské projekce. Tato akce se koná za každého počasí a vstup na ni je zdarma.

Více informací na www.14-15.cz.

Krajskými vítězi soutěže o titul Historické město roku 2023 byly vedle hlavního vítěze ještě Praha 1, Prachatice, Lomnice, Cheb, Moravské Budějovice, Jičín, Jablonec nad Nisou, Opava, Šternberk, Chrudim, Horažďovice, Kolín, Žatec a Uherské Hradiště. Cenu ministra pro místní rozvoj a odměnu 100 000,- korun obdržela města Jablonec nad Nisou a Moravské Budějovice.

Slavnostního ceremoniálu se za Ministerstvo kultury zúčastnil vrchní ředitel sekce kulturního dědictví Vlastislav Ouroda, který poděkoval všem zúčastněným za obětavou a vytrvalou práci na poli památkové péče a připomněl, že finanční Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je druhým nejdéle fungujícím programem Ministerstva kultury v této oblasti, a jedná se o program velmi úspěšný. „Dnešní setkání je pokračováním již velmi úctyhodné tradice, jejímž cílem je zviditelnit obětavou a nesmírně prospěšnou práci mnoha lidí v celé České republice, kteří péči o naše kulturní dědictví považují za své poslání, či alespoň za velmi důležitou součást života společnosti. Pro budoucnost památek v naší zemi je dlouhodobě zásadní dobrá spolupráce lidí, kteří si jejich hodnoty uvědomují, ať již sedí na radnicích, v zastupitelstvech, pracují v institucích památkové péče, či fyzicky zachraňují památky jako kvalifikovaní stavaři a restaurátoři,“  uvedl ve svém projevu vrchní ředitel sekce kulturního dědictví MK Vlastislav Ouroda.

Obnova měst s městskou památkovou rezervací nebo městskou památkovou zónou doznala za období fungování Programu regenerace (MPR a MPZ) obrovských změn. Tyto změny se neprojevují pouze ve vizuálním dojmu při návštěvě historických center, ale také na úrovni společenské a ekonomické. Za dobu své existence, tedy od roku 1993, vložil stát prostřednictvím tohoto programu do obnovy kulturních památek na území městských památkových rezervací a městských památkových zón přes 6,003 mld. Kč a podílel se tak na obnově více než 19 100 kulturních památek. Cena provedeného díla přesáhla 15,3 mld. Kč. 

Soutěž pořádá na základě Statutu udílení Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón společně Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón.

www.mkcr.cz

https://www.facebook.com/ministerstvokulturycr

https://twitter.com/minkultury?lang=cs

 

 

Diváci se mohou těšit nejen na netradiční propojení dvou uměleckých těles, ale také na svérázný humor, jazykovou hravost a vtip, se kterým autor zároveň zcela jasně odsuzuje totalitní praktiky, které zbavují člověka osobnosti a pevných postojů.

„Hru pre spoločný projekt Městského divadla a Filharmonie som hľadal v podstate od momentu, kedy som do Zlína prišiel pracovať. Ale nechcel som ísť cestou melodrámy. Premýšľali sme nad rôznymi projektami, no až keď som narazil na hru Toma Stopparda Every Good Boy Deserves Favour (EGBDF), hneď som pocítil, že je pre nás ako stvorená. A keď som následne zistil, že táto unikátna hra doteraz ešte nebola v Českej republike uvedená, všetko bolo jasné. Veď, kde inde by mala táto hra svetoznámeho zlínskeho rodáka mať českú premiéru, ak nie práve u nás v Zlíne?“ přibližuje vznik projektu umělecký šéf Městského divadla Zlín a režisér inscenace Patrik Lančarič. 

André Previn jako hlavní dirigent Londýnského symfonického orchestru Stopparda v roce 1974 vyzval, aby napsal něco pro kompletní orchestr. „Hra obvykle, a je to tak nejlepší, vychází z touhy autora psát o nějaké konkrétní věci. Forma hry pak vyplývá z požadavků tématu hry. Tentokrát jsem se přistihl, že se snažím, aby téma vycházelo z požadavků formy,“ říká Tom Stoppard.

S Previnem se brzy dohodl, že vznikne divadelní hra, kterou lze realizovat pouze se symfonickým orchestrem. Není známo, že by se před nimi někdo o něco podobného pokusil. Touto hrou v roce 1977 vyjádřil k osudu své rodné země: věnoval ji Vladimiru Bukovskému, jenž otevřeně pojmenovával zneužívání psychiatrie sovětskou mocí, a Viktoru Fajnbergovi, který se 25. srpna 1968 účastnil demonstrace na Rudém náměstí proti okupaci Československa.

Stoppard ve své hře umístil dva muže do psychiatrické léčebny. Skutečného pacienta, schizofrenika, jemuž v hlavě zní orchestr, a muže, který je do ústavu umístěn násilně pro své politické postoje.

“Tato základní situace je pro Stopparda prostředkem ke střídání vážného s komickým, dramatického s niterným a umožňuje mu rozehrávání mnoha témat: kdo je ve skutečnosti blázen? Ti uvnitř, nebo ti tam venku? Je šílenstvím vytrvat ve svém přesvědčení? Probouzí orchestr naši imaginaci, nebo je metaforou totalitní moci? V současné politické situaci se stala hra výsostně až mrazivě aktuální,”  říká dramaturg inscenace Vladimír Fekar.

Sílu výpovědi Stoppard s Previnem dokázali vměstnat do 70 minut intenzivního a nekonvenčního hudebně divadelního tvaru, který nemá ve světě obdoby.

Nejde o první spolupráci divadla a filharmonie. Zlíňané si jistě vybaví úspěšný společný projekt z roku 2006, kdy obě umělecká tělesa oslavila své šedesátiny společným uvedením hudebního dramatu Smrt Hippodamie v režii J. A Pitínského. Inscenace tehdy sklidila nebývalý ohlas. Ať už šlo o ocenění odbornou veřejností v podobě nominace Heleny Čermákové na Cenu Thálie nebo umístění mezi kandidáty na Cenu Alfréda Radoka. Hra bodovala také u diváků, kteří ji ocenili v anketě Aplaus.  Tento mimořádný počin před lety překročil hranice regionu i Česka.

“Velmi si vážím nabídky nastudovat a dirigovat tento mimořádný projekt, na kterém se podílí dvě významné kulturní instituce města Zlína. Se zlínskou filharmonií vystupuji pravidelně více jak 15 let, s činoherním souborem MDZ budu mít čest spolupracovat vůbec poprvé. Kombinace orchestru a činoherního divadla slibuje vzácné propojení. Při přípravách tohoto ojedinělého hudebního dramatu je důležitá intenzivní spolupráce s panem režisérem, herci i orchestrem, jehož členové zastávají jednu z hlavních postav příběhu. I když se jako dirigent často setkávám s žánrovými přesahy, toto propojení bude pro mě nové a neprobádané,” říká dirigent Jakub Klecker.

 

Tom Stoppard — André Previn

EGBDF

Kdo se naladí na správnou notu

speciální projekt Městského divadla Zlín a Filharmonie Bohuslava Martinů

dirigent — Jakub Klecker

režie — Patrik Lančarič

překlad — Zuzana Josková

dramaturgie — Vladimír Fekar

hudba — André Previn

scéna — Michal Syrový

kostýmy — Michaela Semotánová

pohybová spolupráce — Hana Achilles

 

Osoby a obsazení

Alexandr — Zdeněk Lambor

Ivanov — Pavel Vacek

Doktor — Rostislav Marek

Učitelka — Eva Daňková

Plukovník KGB — Jan Leflík

Saša (Alexandrův syn) — Metoděj Návrat, j. h.

orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů

 

česká premiéra — 24. 4. 2024 | Kongresové centrum Zlín

— 11. 5. 2024 | Velký sál MDZ

divadlozlin.cz

„Během loňského podzimu jsem s touhle partou projel Jižní Ameriku a společně jsme hlásali slam. Myšlenka přivézt tyhle světové slamery na šňůru do domoviny na sebe nedala dlouho čekat, dali jsme kalendáře dohromady a vyšel nám z toho přelom jarních měsíců,“ popisuje přípravu turné český slamer a organizátor Anatol Svahilec.

Světovou soupisku podpoří v každém městě jiná parta tuzemských performerů, složená nejen z finalistů a finalistek, ale také nových tváří. Například na pražském klání vystoupí vicemistr z roku 2022 Vašek z Aše, improvizátor Honza Dibitanzl a autorka slovních hříček a vítězka Femislamu Tali. Všechny zapojené performery jednotlivých zastávek můžete nalézt na facebookových událostech. Moderaci všech sedmi večerů zajistí právě Anatol Svahilec.

Zahraniční slameři budou své texty přednášet ve svých mateřských jazycích a jejich performance bude doplněna o české titulky. “Tento formát je naprosto běžný například na mezinárodních událostech, jako je třeba Mistrovství Evropy. Čeští diváci a divačky už mohli několikrát tyto performance zažít, běžně bývají součástí letních festivalů nebo kratších turné, ale prozatím se nám nikdy nepodařilo přivézt do sedmi měst performery ze tří kontinentů najednou,” uvádí Svahilec.

Yuri Miki se podílela na organizaci největšího festivalu poezie v Japonsku a současně je také ředitelkou tamní národní organizace slam poetry. Společně se Simonem Savoginim, Ignaciem Perinim a Anatolem Svahilcem absolvovali během loňského října několik vystoupení v Latinské Americe. Právě během měsíčního cestování si navzájem nejen předávali zkušenosti, ale především vymýšleli možnosti další spolupráce.

A právě přítomnost tří zahraničních umělců posune každý večer do jiné dimenze. “Vlastně to nebude jen všichni proti všem, ale zároveň česká scéna versus ta světová. A o vítězi samozřejmě nerozhodne nikdo jiný než diváci,” dodává Svahilec, který se zahraniční trojkou absolvuje nejen jednotlivé exhibice, ale také je provede českými městy.

O slam poetry 

Žánr vznikl v polovině 80. let 20. století v USA a rychle se rozšířil po celém světě. Je definován jako performativní žánr přednesu autorské poezie a svým formátem osciluje mezi uměleckými obory dramatické recitace, storytellingu a stand-upu. V současnosti se v Česku pořádají pravidelné exhibice ve všech krajských a dalších zhruba 30 městech. Každý rok probíhá také mistrovství republiky za účasti bezmála tisíce diváků. Žánr bývá zastupován na největších kulturních festivalech (Colours of Ostrava, MFF Karlovy Vary, Letní filmová škola, Banát a další). Scénu tvoří zhruba stovka aktivních tvůrců působících po celé zemi.

Vstupenky v předprodeji

Praha: https://bit.ly/3UmGUqp
Plzeň: https://bit.ly/3U3SaGM
Brno: https://bit.ly/3Q46Apd
Vstupenky na ostatní exhibice budou v prodeji na místě.

Přehled všech událostí

23. dubna 19:30 / Praha, Rock Café

24. dubna 20:00 / Plzeň, Anděl Music Bar

26. dubna 18:00 / Liberec, Krajská vědecká knihovna

28. dubna 19:00 / Tábor, Divadlo O. Nedbala

29. dubna 19:00 / Brno, Káznice

30. dubna 20:00 / Olomouc, Červený kostel VKOL

3. května 19:00 / Uherské Hradiště, Café Portál

Petra Ernyei vyrůstala v hudebním prostředí, v osmnácti letech uskutečnila své první zahraniční angažmá v USA na jazzovém festivalu v Kalifornii, Sacramento. Její pěvecká cesta byla doposud jazzová (Originální Pražský Synkopický Orchestr, Pražský swingový orchestr, Petra Ernyei Quartet). Zásadní bylo setkání s potomky výjimečné osobnosti a přeživší holocaustu Doris Grozdanovičové. Petra byla oslovena, aby zazpívala na jejím pohřbu židovské písně a právě tam se zrodila myšlenka zabývat se židovskou hudbou více.

S programem Písně židovských autorů vystoupila Ernyeiová v synagogách po České republice v rámci projektu 10 hvězd. V červnu 2023 zazpívala na hudebním festivalu v Židovském centru ve Vancouveru v Kanadě. Roku 2020 vydala album To jsem já  věnované židovským autorům. Ve vVile Volman ji doprovodí špičkoví hudebníci - kytarista Adam Tvrdý, basista Petr Dvorský a akordeonista Aliaksandr Yasinski. V programu zazní i nová skladba, inspirovaná básněmi Ilse Weberové, komponovaná přímo pro festival Věčná naděje.

Ilse Weber byla básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice (11. 1. 1903 - 6. 10. 1944). S manželem a mladším synem byla roku 1942 odvlečena do Terezína, kde se starala o děti jako ošetřovatelka. Willi Weber byl roku 1944 zařazen do transportu do Osvětimi a Ilse Weber se synem šli dobrovolně s ním. Weber válku přežil, ale jeho žena a synek byli v říjnu 1944 zavražděni v plynové komoře.

Podzimní část festivalu zahájí v polovině září projekt Poslední terezínský trumpetista v podání dánského uskupení The Prince of Denmark Air Force Band. Půjde o hudebně-literární program přinášející příběh Paula Sandforta, mladého trumpetisty, který byl nucen část života pobývat v ghettu Terezín. Zazní hudba Hanse Krásy, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Anderse Koppola či Jacoba Gadeho.

V listopadu, ve spolupráci s projektem Kultura v srdci Prahy, uvede Věčná naděje komponovaný pořad klavírní hudby a mluveného slova věnovaný 100. výročí narození Franze Kafky. Pětivětý klavírní cyklus českého skladatele Petra Ebena Dopisy Mileně je psán na motivy Kafkových dopisů české spisovatelce a novinářce Mileně Jesenské. Program bude zahrnovat četbu dopisů a klavírní skladby Petra Ebena, doplněné skladbami českých autorů 20. století v podání přední klavíristky Terezie Fialové.

Letošní festivalový ročník vyvrcholí koncertem významného smyčcového kvarteta Fama Quartet a skladeb terezínských autorů v konotaci s českou poválečnou avantgardou, spolu s v pořadí 2.skladbou skladatelské soutěže. Vstupenky na festival zakoupíte v prodejní síti GoOut.

Vedle Japonska se o své zkušenosti a možné výklady Hrabalových děl podělí literární vědci a badatelé z Polska, Německa nebo Francie. Společně s tuzemskými odborníky jejich příspěvky spojuje důraz na neidyličnost tvorby Bohumila Hrabala. Program rovněž nabídne řadu úhlů pohledu: od lingvistiky, přes antropologii, religionistiku, literární topografii a uměleckou historii až třeba po filozofii.

„Pokud přijmeme výklad, že filozofie podněcuje k myšlení, otevře se nám bezpočet filozofických vrstev Hrabalových textů. Stále naléhavěji se ukazuje, jak důležitá je pro jejich uchopení a pochopení koncentrace a poměrně rozsáhlé znalosti,“ vysvětluje za organizační výbor Jakub Češka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který je garantem programu konference. Ten je cíleně poskládaná interdisciplinárně a tak, aby setkání skrze odborné příspěvky zaujalo odborné publikum, ale obohatilo a inspirovalo i studenty nebo laické návštěvníky, včetně studentů a pedagogů středních škol.

 

Více informací a registrační formulář na www.hrabal-nymburk.cz. O kvalitě sestaveného programu svědčí i to, že kapacita nymburského Kina Sokol se rychle zaplňuje.

Podle organizátorů konference je reflexe čtenářů i znalců Hrabalových textů z Japonska příznačná: jejich zkušenost a přístup ke spisovatelovým pracím rozšiřuje hranice vnímání a interpretace raných i všeobecně známých děl. A tím může být velmi obohacující také pro české, potažmo středoevropské zasvěcené i „začínající“ čtenáře Hrabalových děl. Jeho – na konferenci v několika příspěvcích reflektované – intelektuální fundament a široké znalosti historické i dobové literatury, hudby, filozofie nebo výtvarného umění i po 27 letech po jeho smrti nadále ovlivňují a inspirují publikum po celém světě.

V případě Japonska nebyl úspěch Abeho, velkého znalce české literatury a kultury, překladu Obsluhoval jsem anglického krále vyjádřen jen zájmem o další Hrabalova díla. Otevřel k tamním čtenářům dveře řadě dalších českých titulů. „V době covidu slavil velký úspěch Abeho překlad Čapkovy Bílé nemoci. Z aktuálních českých autorů překládá například romány Bianky Bellové, přeložil též rozsáhlý román japanoložky Anny Cimy o japonsko-českém potýkání se s příznačným názvem Probudím se na Šibuji,“ vypočítává Jakub Čéška.

Jiné, neotřelé, a přitom hluboce zasvěcené výklady Hrabalových románů, novel, povídek i poezie nabídnou odborníci a znalci jeho prací z několika prestižních univerzit nebo vědeckých pracovišť. Zejména ty literárně-teoretické spojuje důraz na koncentraci a pozornost vnímání textů ze strany čtenáře. „Například díky přednášejícím z Polska může vyniknout reflexe společné kultury a historie střední Evropy. Polští a maďarští čtenáři právě tento kontext Hrabalova díla velmi citlivě vnímají“, přibližuje další z programových motivů konference člen jejího organizačního výboru Marek Ďurčanský z Ústavu dějin a archivu Univerzity Karlovy. Toto pracoviště je vedle Fakulty humanitních studií a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy spolu s Městskou knihovnou Nymburk hlavním pořadatelem konference.

Ostatně, to, jaká díla Bohumila Hrabala a v jakých jazycích vyšla a nadále vycházejí, bude předmětem samostatného příspěvku zástupkyň Moravské zemské knihovny v Brně. Doloží, že Hrabal patří vedle Karla Čapka, Jaroslava Haška, Václava Havla a Milana Kundery k nejhojněji překládaným a vydávaným českým autorům.

„Proč se tak děje a proč se daří Hrabalovým překladům získávat stále nové a mladé publikum, budeme zkoumat hned v několika příspěvcích. Náš cíl bude naplněný, pokud se podaří posunout a rozšířit odborný výzkum jeho literárních děl. Získat nové čtenáře knih Bohumila Hrabala a těm stávajícím nabídnout nečekané souvislosti a pozice, z nichž je možné k jeho textům přistupovat,“ uzavírá Jan Červinka, ředitel pořádající Městské knihovny Nymburk.

 

Všem příznivcům kreativity a inovací dobře známý festival Maker Faire Prague se letos koná již v květnu, a to o víkendu 11. a 12. 5. 2024. Do Křižíkových pavilonů na Výstaviště Praha opět zavítají rodiny s dětmi, technologičtí nadšenci i profesionální inovátoři v byznysu i vzdělávání. Jednodenní a dvoudenní vstupenky jsou k dostání v síti Goout už teď za zvýhodněnou cenu.

 

Festival pro radost z tvoření i byznysovou inspiraci

„Letos počítáme nejméně se 130 expozicemi a hlavní body festivalu se už jasně rýsují – kromě rozšířeného programu pro rodiny s dětmi si na své přijdou i ti, kteří hledají inovace a trendy v byznysu a vzdělávání,“ říká koordinátor Maker Faire Prague Vojtěch Kolařík z organizace Make More a dodává: „Chystáme opět mnoho workshopů v oblasti digitální výroby, elektroniky a 3D tisku, expozice českých aerospace projektů, mezi dalšími například divadelní představení s kinetickými objekty nizozemské skupiny Abacus Theather nebo superfinále Robosoutěže ČVUT. Užít si budete moct jak vědecké projekty, tak třeba stavění mostu ze špaget.“

 

Výzva pro vystavovatele končí 21. dubna – neváhejte přihlásit svůj projekt!

Princip festivalu Maker Faire spočítá v prolínání expozic individuálních makerů, vzdělávacích institucí i firem – vystavovat přitom může každý, kdo má nějakou inovaci či kreativní projekt ke sdílení. Organizátoři proto pravidelně vyhlašují tzv. Call for makers, výzvu, do které se můžete přihlásit, pokud chcete své téma v rámci festivalu prezentovat. „Letos se výzva uzavírá 21. dubna a my bychom rádi povzbudili všechny, kdo mají chuť a vlastní projekt, ať se neváhají přihlásit a ukázat jej ostatním – i kdyby snad ještě nebylo všechno dotažené. Chyba je totiž součástí kreativního procesu!“ uzavírá Vojtěch Kolařík. Mimo Prahu se festivaly Maker Faire konají v dalších 11 městech po celé České republice, na stránce www.makerfaire.cz se tedy lze přihlásit i na další jarní i podzimní termíny.

Partnery letošního Maker Faire Prague jsou LEGO, PRUSA Research, Výstaviště Praha, Maker Market, STMicroelectronics, Škoda Auto, Laska Kit a Praha 7. Vstupenky jsou k dostání v předprodeji v síti Goout, výzvu Call for makers pro vystavovatele najdete zde.

 

O festivalu Maker Faire 

Maker Faire je festival plný workshopů, interaktivních aktivit, a především nadšených a zvídavých lidí. Téměř vše si na něm lze vyzkoušet na vlastní kůži a mnohé se dá také vyrobit. Své projekty a prototypy zde prezentují tzv. makeři. Festival propojuje nadšence a odborníky, ale zároveň slibuje chytrou zábavu pro celé rodiny – kombinuje v sobě moderní technologie, tradiční řemesla, vědu a design. Tento festival je součástí celosvětové sítě Maker Faires původem z USA, který se po premiéře v Praze v roce 2018 začal konat v dalších menších městech po celé republice. Organizátoři vždy kladou důraz na místní tvůrce (makery), firmy a startupy. Pro festival připravují program, který zabaví celou rodinu, ale díky své pestrosti zaujme také odborníky a profesionály. Festivaly Maker Faire Česká republika organizuje Make More s.r.o. Mimo festivaly se věnují také tématice otevřených dílen, organizaci konference fab2025.cz a vzdělávání v oblasti STEM.

Web: makerfaire.cz

Facebook: facebook.com/MakerFaireCZ 

FB Events:facebook.com/MakerFaireCZ/events 

Instagram: instagram.com/makerfaire.cz/ 

Twitter: twitter.com/MakerFaireCZ 

Tik Tok: tiktok.com/@postavtesi