Plzeňský spolek k světu. před deseti lety založil architekt Jakub Mareš s partou podobně naladěných lidí s cílem využití veřejného prostoru na pozadí pořádání netradičních kulturních akcí. „Vytvořili jsme ojedinělou produkční skupinu z řad mladých umělců, architektů a studentů vysokých škol. Od počátku spolek slouží rozvoji profesionální umělecké kreativity, podporuje neobvyklé tvůrčí počiny a přibližuje současné umělecké trendy širší veřejnosti. Poskytuje tak prostor pro vznik nových tvůrčích projektů v jednotlivých oblastech kulturního urbanismu a živého umění,“ uvedl Mareš. „Za dobu trvání k světu. prošlo našimi řadami přes 150 lidí, převážně dobrovolníků. Mnoho bývalých členů našlo uplatnění v dalších kulturních organizacích regionálního i celorepublikového významu. Jsme rádi, že naše organizace fungujeme do jisté míry jako kreativní inkubátor, který dokáže rozvinout potenciál lidí i projektů a přispět k jejich osamostatnění,“ dodal Mareš, pro kterého je s jeho týmem důležité, aby místa, jež oživí, byla využívána a lidé v nich trávili svůj.
PROJEKTY k světu.
„Hlavní motivací pro fungování spolku k světu. je kultivace veřejného prostoru, která je zase motivací pro pořádání festivalu Náplavka k světu. Téma oživování náplavek v Plzni uchopil spolek jako jeden z prvních,“ uvedl Mareš. Náplavka je nejviditelnějším a pravděpodobně největším projektem k světu. Díky multižánrovému festivalu, který se letos uskutečnil už podesáté, se proměnila část města přímo v centru Plzně. Festival se několik let konal na březích řeky Radbuzy, přesunul se na břeh řeky Mže a svým jubilejním desátým ročníkem, který se konal v květnu a červnu 2022, tyto břehy pomyslně propojil. Není náhoda, že se letos festival konal právě na soutoku Mže a Radbuzy. „Okolí soutoku se brzy promění a jeho kultivace by měla přispět k propojení úplně prvního říčního břehu, který jsme před deseti lety oživili, což je náplavka na Radbuze, a náplavky na Mži, kde jsme byli z hlediska plánování přítomní posledních 5 let,“ řekl Mareš. „Přes Radbuzu by během několika let měla vést lávka až do pivovaru Proud, který sídlí v budově bývalé elektrárny pivovaru. Právě tenhle úžasný prostor, kde vzniká kulturní sál pro stovky lidí, byl dějištěm našeho jubilejního vydání inspirativního večera PechaKucha Night, kam přijeli i zakladatelé tohoto celosvětového formátu. Nikam jinam osobně nepřijeli,“ prozradil Mareš.
Právě plzeňské večery PechaKucha Night Plzeň jsou dalším projektem spolku, který přitahuje pozornost inspirace chtivého publika již deset let. Historicky první [peča kuča] se konala v Domě hudby 30. května 2012 a tehdy na ní vystoupili architekti, designéři, grafici a umělci, kteří se ve svém tvůrčím spektru protínají s Plzní. První z řady inspirativních večerů začínal tehdy stejně jako dnes ve 20:20 hodin a byl ve formátu 20 x 20, tedy 20 obrázků, přičemž na každý má prezentující jen 20 vteřin. Formát zůstal stejný, prezentující se mění, byť jsou to vždy ty nejzajímavější osobnosti z řad designérů, architektů, umělců, byznysmenů, ale také lidí, kteří svými projekty mění města, lidské osudy nebo jinak pomáhají a zlepšují svět kolem sebe. Některé osobnosti se do Plzně rády vracejí, třeba Vladimír 518, který má svými projekty nakročeno do tolika sfér, že má stále co předat. Večery PechaKucha Night se konají v celé řadě českých měst, a v Plzni se ale vždy konají na jiném architektonicky zajímavém místě. „Je vidět, že původní zakladatelé spolku byli architekti. V tuto chvíli v něm působí lidé různých profesí a zájmů, jedno nás ale spojuje, chceme Plzeňanům představit co nejzajímavější škálu osobností v neotřelém formátu, který nenudí. Jedním z milníků pro nás bylo, když nás na sklonku našich 10 let na plzeňské scéně oslovil Plzeňský kraj s nápadem na uspořádání tematického večera, který by region ukázal jako kraj s velkým potenciálem v oblasti výzkumu a inovací. To se nám podařilo 11. listopadu v Pavlovově pavilonu, který nám ještě před jeho prodejem zapůjčila Univerzita Karlova,“ prozradila hlavní organizátorka PechaKucha Night Plzeň Kateřina Minářová, která finišuje přípravy na letošní poslední [peča kuča].
Už 40. vydání [peča kuča] se uskuteční v pátek 16. prosince a ponese se v duchu oslav tohoto výročí. „Tahle „peča“ bude kapku nostalgická, kapku vánoční a hodně inspirativní, jak je pro večery Pecha Kucha Night obvyklé. Konat se bude v legendárním plzeňském klubu Divadlo pod lampou, jehož renomé dalece přesahuje hranice města, okresu i kraje,“ prozradila Minářová.
Díky PechaKucha Night Plzeň se mohli lidé během deseti let podívat do těchto prostor: Světovar, Městské lázně (bazén a později i střecha objektu), Sokolovna ve Štruncových sadech, Kino Elektra, Papírna Plzeň, Korandův sbor, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Kino Hvězda, areál bývalého OBI na Borských polích, Divadlo J. K. Tyla – Velké divadlo a později i Nová scéna, DEPO2015, Klotzova cihelna, Centrální výrobna jídel v Korandově ulici, elektroústředna v areálu Plzeňského Prazdroje a Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje, Škoda Plzeň - protiatomový kryt, Špejchar Pod Všemi Svatými, Českobratrský kostel Mistra Jana Husa, Věznice Bory, bývalý obchodní dům Prior, bývalý autosalon Carimex, Měšťanská beseda, kulturní dům JAS, Farnost Evangelické církve metodistické v Husově ulici, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU, Krajský soud v Plzni, Vodojem Homolka, Ústav šlechtičen v Chříči, Loosův interiér – byt Krausových, a Stará synagoga v Plzni. Některé večery se konaly open-air, v době covidové se jedna [peča kuča] odehrála online.
Na čem dalším spolek k světu. pracuje a co všechny má na triku? „Některé projekty spolku fungují dodnes, jiné je třeba transformovat (koloběžky k světu.), na ostatní s láskou vzpomínáme. Třeba na Parking day. Plzeň se stala v roce 2013 prvním městem v České republice, které se do tohoto jednodenního happeningu zapojilo. Skvělá byla také kavárna na střeše Kina Elektra, která už bohužel nefunguje. Průlomové byly také Kontejnery k světu, které byly plzeňské veřejnosti poprvé představeny na akci Cigistock v roce 2009, kdy na plzeňském náměstí vyrostla galerie ze skladových kontejnerů, která vyvolala spoustu emocí. Na jaře 2013 bylo po celé Plzni rozmístěno padesát kontejnerů, naplněných různorodým site-specific programem, který byl přímo zacílený na danou lokalitu a její okolí (kavárny, knihovna, půjčovna koloběžek, galerie aj.). Projekt fungoval až do roku 2015, kdy byl posunutý ještě o kus dál“, prozradil zakladatel spolku a také architekt Jakub Mareš, který také vede úspěšnou architektonickou kancelář k světu.
ATELIÉR k světu.
Zakládajícími členy spolku k světu. byli architekti ze stejnojmenné architektonické kanceláře, která stojí za mnoha projekty nejen v Plzni a okolí. Kancelář realizuje různorodé projekty, plzeňská veřejnost ji zná zejména jako autory interiérů mnoha oblíbených zdejších podniků, jako je restaurace La Chica/ Casa Mexicana, bistro Arnies, kavárna Šálek a špunt na Náplavce, Schovaná kavárna nebo Kafé Smetanka. Právě za rekonstrukci bývalých veřejných záchodků na kavárnu Smetanka v parku na Homolce letos ateliér k světu. obdržel dvě ceny v rámci vyhlášení soutěže Stavba roku Plzeňského kraje 2021, získal cenu poroty i cenu veřejnosti. Ateliér momentálně pracuje také na své první mezinárodní spolupráci, na návrhu nové podoby kanceláří v polské Vratislavi i na plánu města Plzně na revitalizaci centrálního nábřeží Mže, jejíž zpracování bude realizovat.
Více informací na webu spolku k světu. a na jeho FB profilu.
