Památky

<p>PŘÍBOR: Dny evropského dědictví (EHD – European Heritage Days) jsou významnou celoevropskou kulturně poznávací, společenskou a výchovnou akcí. Letos se uskuteční ve dnech 11. – 19. září 2010. Opět se otevřou stovky historických objektů v celé České republice, která se tak tradičně připojuje k evropskému svátku památek. Nejsou to jen hrady a zámky, nebo kostely, muzea a skanzeny. Je to také celá řada historických staveb, které dodnes slouží svému účelu, nebo naopak v dnešní době našly nové uplatnění. Mnohé z těchto objektů bývají běžně pro návštěvníky uzavřené a otevírají se jen výjimečně.</p> <p>Téma: Duše památek<br />
Hostitel NZ EHD a spolupořadatel: město Příbor<br />
Národní zahájení proběhne ve dnech 10. – 12. září 2010</p> <p>Cílem akce je hledání cest ke kořenům naší, evropské i světové civilizace. Proto jsou v rámci EHD pořádány nejrůznější doprovodné akce – přednášky, koncerty, městské slavnosti, ale i soutěže a další kulturní programy.<br />
Jednotlivé země nebo i města vyhlašují svá národní témata, jejichž prostřednictvím obracejí pozornost organizátorů i návštěvníků na různorodé fenomény přírodního a kulturního dědictví. Hledání identity jedince žijícího v 21. století, ve stále více se globalizujícím světě – to je to, čemu EHD přispívají, a proto se těší stále vzrůstající oblibě a většímu zájmu. </p> <p>Průvodní text předsedy SHS ČMS k EHD.<br />
Nositel tradice lidových řemesel roku 2010 – nově navržení />
Zde najdete on-line katalog s památkami, které se k akci připojily. </p> <p>TISKOVÁ KONFERENCE v Praze – 2. září 2010 – 10.00 hodin – Ministerstvo kultury – podrobnosti v příloze.<br />
Připojen je i program.</p>

<p>PRAHA: Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) si za svou poměrně krátkou existenci stihla připsat některé významné úspěchy.</p> <p>Hlavním cílem a nepochybnou doménou Asociace se stal záměr sjednocovat občanská sdružení, která spojuje snaha o ochranu a rozvoj hmotného i nehmotného kulturního dědictví ČR. Jak se lze dozvědět z webových stránek Asociace, mnoho sdružení se v regionech setkává s arogancí a neochotou tamějších úřadů, a občanským iniciativám chybí právní i jiné odborné poradenství. A právě to je schopna ASORKD poskytnout.<br />
U jejího založení stáli dokumentarista a režisér Pavel P. Reis, který se dlouhodobě věnuje problematice ojedinělého souboru bývalých lázní Kyselka, a který jako první upozornil širokou veřejnost na jejich současný tristní stav. Dále Martin J. Kadrman, předseda Nádraží nedáme! o.s. bojujícího za zachování historické nádražní budovy v Ústí nad Orlicí a čembalista a restaurátor hudebních nástrojů Petr Štefl. Právní servis zajišťuje Petr Kužvart, známý svým bojem proti developerskému projektu mrakodrapů na pankrácké pláni v Praze. Další aktivní osobou je Libuše Hrubá, která se snaží před demolicí zachránit barokní stavbu ve Stránčicích u Prahy. Ve výčtu nesmí chybět ani tesař, restaurátor a autor středověkého jeřábu na Pražském hradě, Petr Růžička. Externí poradenství pokytuje pro ASORKD přední český kunsthistorik a rektor Akademie výtvarných umění v Praze prof. Jiří T. Kotalík.</p> <p>Bezpochyby nejvýrazněji se z aktivit Asociace zapsal do povědomí občanů boj za záchranu Karlova mostu. Petice, která vznikla za účelem zastavení necitlivých oprav na jednom z našich nejvýznamnějších monumentů, podepsalo 43 tisíc lidí. V současné době je tolik diskutovaná rekonstrukce zastavena a její poslední fáze odložena na neurčito. Na zahájení poslední etapy plánované opravy kamenného pláště mostu včetně kleneb a pilířů, se vlastník, tedy hlavní města Praha, zavázal pečlivě připravit. V tomto místě nelze nezmínit webové stránky, které se na internetu objevily pod téměř stejným názvem jako ty, jež provozuje ASORKD. Podstatně se však od nich liší svým obsahem. Jejich tvůrce Bohuslav Hatina označuje členy ASORKD za škůdce stavby, kteří na opravu reagují „v agresivním a zoufalém stylu“ a používají nejrůznější PR triky, aby na veřejnost zapůsobili a přesvědčili ji, že dochází k poškozování památky. Z pochopitelných důvodů se členové Asociace blíže podívali na to, kdo stojí za iniciativou, která jejich činnost zpochybňuje. Podařilo se jim zjistit, že webové stránky Bohuslava Hatiny hostí společnost IGNUM s.r.o., na jejichž serveru naleznete mimo jiné také stránky Pavla Béma. Ve svém boji za záchranu cenných památek a kulturních hodnot, a ve styku s mnohými úřady se ostatně již setkali s lecčíms. Nenechali se však odradit.</p> <p>S několika otázkami jsem se obrátila na viceprezidenta a jednoho ze zakladatelů Asociace Martina J. Kadrmana: </p> <p>Jak vznikla idea na založení Asociace, a kdo byl jejím iniciátorem?<br />
V polovině roku 2009 jsem se náhodou seznámil s dokumentaristou Pavlem P. Reisem, který na akci podpořené ministerstvem kultury přebíral ocenění za svoji synopsi o zdevastovaném areálu Lázní Kyselka. Sám jsem obdržel cenu za záchranu historické budovy nádraží v Ústí nad Orlicí (Sdružení uspělo ve snaze prosadit zapsání nádražní budovy do seznamu kulturních památek – poznámka redakce). Vyměnili jsme si kontakty, ale ani jeden z nás nenalezl čas k setkání nad kávou. Po několika měsících nás cesty osudu opět svedly – necitlivou opravu Karlova mostu nešlo přejít mlčením. Na ustavující schůzi ASORKD v září roku 2009 jsme se všichni shodli na stejných zkušenostech – aroganci a nezájmu úředníků. Začali jsme společně tříbit své názory a zjišťovat, že boj za památky lze vést i jinak, než nic neřešícími kulatými stoly.</p> <p>V kterých místech České republiky působíte?<br />
Sídlo máme v Praze, ale kauzy řešíme na základě závažnosti, nikoli dle územní působnosti.</p> <p>Kolik občanských sdružení v současné době Asociace sjednocuje?<br />
V současné době se jedná o pět sdružení. Nečerpáme granty ani dotace, takže pro Asociaci pracujeme až po skončení zaměstnání.</p> <p>Jakým způsobem pomáhá Asociace těmto sdružením?<br />
Poradenstvím, což znamená vytyčením strategie pro dosažení kýženého výsledku – tedy záchrany památky. Mám-li více odhalit roušku tajemství, jedná se o konkrétní rady, jakými nástroji zmobilizovat veřejnost, jak v pozitivním slova smyslu vyvinout tlak na příslušné orgány atd. Většina sdružení nemá tušení, na jakých principech úřady fungují, a potom rok nebo dva stráví obíháním dveří jednoho úřadu. Snažíme se je toho ušetřit.</p> <p>Jak získáváte prostředky na vaši činnost?<br />
Náklady na naši činnost nejsou velké. Úřadujeme každý ze svého domu a samozřejmě bez nároku na sebemenší plat. Hradit je třeba poštovné a další režijní výlohy, které však nyní pokryjeme prostředky z našeho transparentního účtu, který jsme v rámci petice Za záchranu Karlova mostu zřídili. Bavíme se tady ale o desetikorunách. Hodně lidí překvapí, že umíme udělat „za málo peněz hodně muziky“. Netěší to však některé stavební firmy či státní úředníky. Ti by nás nejraději viděli zaháčkované v grantech. I z toho důvodu jsme již na ustavující schůzi zamítli možnost čerpání finančních prostředků z veřejných zdrojů.</p> <p>Existujete zatím poměrně krátkou dobu, můžete však již nyní jmenovat některé vaše úspěchy?<br />
Všichni jsme se plně angažovali v projektu Zachraňte Karlův most. Ten považujeme za úspěšný. Dalšímu sdružení pomáháme v záchraně barokního domu ve Strančicích, který má ustoupit bytové výstavbě. V nejbližší době chystáme také vystoupení s dalšími kauzami v oblasti památkové péče.</p> <p>Jaká je nyní situace v případě Karlova mostu?<br />
Dokončuje se etapa opravy mostovky a kamenného zábradlí, navazující oprava kamenného pláště, kleneb a oblouků se odložila do doby, kdy bude majitel – hlavní město Praha – schopný provádět zásahy citlivě a s ohledem na kulturní význam stavby. Tato etapa by se měla zahájit do dvou let, původní termín představoval však červen letošního roku.</p> <p>Najdou se tací, kteří aktivity Asociace zpochybňují a snaží se je napadat. Jak to vnímáte?<br />
Každá akce vyvolá reakci. Praha začala ničit Karlův most, a my jsme se za něj postavili. Reakcí jsou placené PR články formou inzerce v novinách i paralelní internetové stránky. Každý, kdo si takový článek přečte či navštíví „osvětové“ stránky, je mu jasné, o co jde. Neznepokojuje nás to.</p> <p>Pražskému magistrátu byla udělena pokuta za dosavadní postup při opravě. Jak ten se k tomuto rozhodnutí staví?<br />
Magistrát veškerá pochybení odmítá. Proti rozhodnutí plzeňského krajského úřadu se odvolal. (Viz související článek – poznámka redakce)</p> <p>Co vy osobně vnímáte jako nejvýraznější problém v naší společnosti? Na jakou překážku v kauzách nejčastěji narážíte?<br />
Obrovským problémem je apatie a odevzdanost lidí. Vládnoucí „elita“ na to spoléhá a prosazuje projekty, které by se ve vyspělé občanské společnosti nikdy nemohly dočkat realizace. Když už se někdo ozve, je mu sděleno, že je pozdě, někdy je dokonce veřejně zesměšňován jako potížista nebo obviněn, že jedná v zájmu skrytých skupin. Většina lidí tento tlak neustojí a svou snahu vzdá.<br />
Na mnoha úřadech vládne budovatelský syndrom. Jedná se o paralelu s výstavbou socialismu. Tehdy se prosazovaly tzv. pokrokové projekty a ve jménu rozvoje a modernizace se ničily úžasné památky. Mohu zde vzpomenout nešťastnou a zbytečnou demolici novorenesanční budovy železniční stanice Praha – Těšnov, která patřila k nejkrásnějším nádražním stavbám střední Evropy. S podobným přístupem se setkáváme i dnes. V obci, ze které pocházím, otloukl majitel na cihlu před deseti lety opravenou fasádu novorenesanční stavby mateřské školy. A to jen proto, aby mohl získat krajem přidělovanou dotaci na zateplení mateřských školek. Ve výsledku se na polystyren nalepily prefabrikáty napodobující nadokenní římsy. Na rekuperační jednotku (vysvětlení pod článkem – poznámka redakce) již peníze nezbyly, proto se nyní ve více jak stoletém objektu tvoří plísně.<br />
Mám-li jednoduše pojmenovat problémy, s kterými se v našich kauzách setkáváme, jedná se jednoznačně o aroganci mocných, hledání nejjednodušších řešení, osobní selhání politiků a úředníků, obava o ztrátu zaměstnání či grantů, což vede k akceptování rozhodnutí, která by úředník či odborník nikdy nepodepsal. V neposlední řadě se jedná o již zmiňovaný nezájem veřejnosti. Ta se mnohdy probouzí pozdě a má-li se v kauze dosáhnout úspěchu, volí se velmi agresivní a tvrdá kampaň za záchranu objektu či zastavení prací.</p> <p>Děkuji za odpovědi,<br />
Kateřina Vedralová</p> <p>Další podrobnosti o ASORKD se dozvíte na jejich webových stránkách www.zachrante-karluv-most.cz</p> <p>Rekuperace je děj probíhající tak, že teplý odpadní vzduch z budovy není bez užitku odveden pryč z domu, ale v takzvaném tepelném výměníku předá většinu své tepelné energie čerstvému vzduchu, který proudí zvenku. V dnešní době se o tomto ději hovoří často v souvislosti s tzv. pasivními domy.</p> <p>P.S. A ještě než jsme stačili článek zveřejnit, vydalo ministerstvo kultury v pátek 27. 8. 2010 tiskovou zprávu, která oznamuje že:<br /> Ministr kultury MUDr. Jiří Besser vydal dne 26. 8. 2010 rozhodnutí, kterým zamítl rozklad společnosti České dráhy, a.s. a potvrdil rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 5. 5. 2010, kterým byla budova železniční stanice Ústí nad Orlicí prohlášena za kulturní památku.<br /> Ministerstvo kultury vedlo v uplynulých letech správní řízení, ve kterém prokázalo, že nádražní budova má nesporné památkové hodnoty, a to i přes nesouhlas vlastníka objektu společnosti České dráhy, a.s.<br />
Podnět na prohlášení nádraží za kulturní památku podal na Ministerstvo kultury v roce 2007 Ing. Martin J. Kadrman, jeden ze zakladatelů ASORKD</p> <p>Celá TZ

<p>DĚČÍN: Probíhající oprava jižního křídla děčínského zámku přináší další informace o jeho minulosti. Například nově odkryté pozůstatky starších vývojových etap či druhotně použité architektonické součásti.</p> <p>„Během poslední přestavby zámku na konci 18. století došlo k poměrně razantní proměně celého objektu,“ vysvětluje Mgr. David Otáhal, který stavební výzkum zámku provádí, a pokračuje: „Současný průzkum zachytil přesně půdorys původního pozdně gotického paláce ve hmotě dnešního jižního křídla zámku. Ukázalo se také, že zdi byly z tloušťky dva metry odtesány z vnitřní strany na zhruba polovinu. Tím sice tehdejší majitelé získali více obytné plochy, ovšem za cenu nenávratného zničení všech předchozích stavebních fází. Naděje, že se podaří někdy odhalit alespoň zlomek renesančních fresek, tak vzala definitivně za své.“<br />
Při archeologickém výzkumu v jihovýchodním nároží se naopak podařilo objevit fragmenty původního středověkého hradu, konkrétně interiér gotického paláce.<br />
Asi nejpřekvapivějším zjištěním je, že část vnější obvodové zdi byla v minulosti založena na poměrně nestabilní konstrukci, vzniklé zřejmě destrukcí starší stavební etapy. Nelze proto vyloučit, že i to hrálo roli při zřícení zdiva na jaře 1996.<br /> Další napjatě očekávané archeologické nálezy by mohly přinést právě zahájené práce na hlavním nádvoří.</p>

<p>BŘEZNICE: K malebnému renesančnímu zámečku se váže příběh lásky a tajného sňatku mezi Filipínou Welserovou a Ferdinandem Tyrolským. Za krásnou Filipínou se vypravte na zámek Bžeznice.</p> <p>Filipína Welserová pocházela z bohatého patricijského rodu z Augšpurku a s druhorozeným synem českého krále a císaře zemí rakouských Ferdinanda I., arciknížetem rakouským, Ferdinandem se seznámila v roce 1547. Z tohoto setkání vznikl osudový milostný vztah, který se navzdory historické době a všem protivenstvím, zapsal do historie jako jedno z nejšťastnějších a nejnaplněnějších manželství habsburského rodu. </p> <p>Traduje se, že Filipína byla nejen velice krásná, ale také moudrá. Okolí si ale pokaždé brzy získala právě díky své dobromyslnosti a šlechetnosti. Byla známa svým kuchařským uměním a údajně ani starost o domácnost nepřenechávala služebnictvu. Pro své přátele často sama připravovala pohoštění a své recepty si zaznamenávala do sešitu, který se nám zachoval dodnes. Díky tomu si můžeme vytvořit představu o stravování na konci 16. století. Kromě vaření se Filipína vyznala také v léčivých bylinkách. Pro léčivé masti i dobrou radu si k ní chodili lidé z celého okolí a laskavá paní Filipína vždy ochotně pomáhala.</p> <p>Pokud se na zámek Březnice vypravíte, prohlídky vám přiblíží příběh Filipíny a Ferdinanda a jejich tajné lásky. Na stránkách www.zivalegenda.cz si pak můžete ověřit, co jste si z návštěvy zapamatovali a třeba i vyhrát večeři s Františkem Ferdinandem d´Este na Konopišti.</p>

ALBRECHTICE: Dnes se začínají sjíždět dobrovolníci z Česka, Německa, Rakouska a Egypta, aby společně opravili historický horský hřbitov. Jubilejní 5. ročník tábora dobrovolníků, kteří pracují na záchraně romantického horského hřbitůvku v České Vsi na Krnovsku (místní část Města Albrechtice), bude mít pestré složení. Vedle českých mládežníků i dobrovolnic v důchodovém věku, které se zúčastňují každý rok, přijede také Michael Maringer (39) z rakouského ministerstva životního prostředí a Egypťanka Mayada Elhissy (25), která říká: //„Letos jsem se provdala za krásného českého muže. Ráda bych lépe poznala Českou republiku i její obyvatele,“//. Před pouhými několika dny se tato Egypťanka přestěhovala z Alexandrie do moravského Přerova. Spolkový úředník Maringer se vyznal: //„Moje matka se narodila na Šumavě, odkud byla po válce vyhnána. Rád bych lépe poznal zemi, o které jsem tolik slyšel, ale kterou tak málo znám.“// **Lutherský hřbitov v České Vsi** byl založen místními německojazyčnými protestanty v roce 1857. Dnes se jedná o nejlépe dochovanou hmotnou památku na sudetoněmecké evangelíky ve východních Jeseníkách, mnohé protestantské kostely a hřbitovy totiž byly zcela zničeny v době komunismu. Měla tím být vymazána památka na původní sudetoněmecké obyvatelstvo. Až ironicky působí přejmenovávání místních názvů. Například Česká Ves své nové jméno obdržela až v 80. letech 20. století. Do té doby se jmenovala Nová Ves, německy Neudörfel. Jiří Riezner (33), historický geograf z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a autor projektu obnovy hřbitova, upřesňuje, že síly dobrovolníků se letos soustředí na dokončení oprav márnice: //„S použitím tradičních technik a pod odborným dohledem pokryjeme střechu břidlicovou krytinou. Druhá fáze renovace márnice by nebyla možná bez finanční podpory Nadace OKD, která náš projekt vybrala do svého grantového programu Pro budoucnost.“// Další informace podají: - o projektu: Jiří Riezner 776-216-749, j.riezner@post.cz - spojení na místě v průběhu konání: Pavel Kuča 737-880-936, 722-510-104, pavel.kuca@centrum.cz Partner: Nadace OKD - http://www.nadaceokd.cz Vlastník hřbitova: Hnutí DUHA Jeseníky - http://jeseniky.ecn.cz

<p>ÚSTÍ NAD LABEM: Hrad Střekov je od nepaměti symbolem města Ústí nad Labem. Od konce 17. století chátral, ale pozornosti se mu znovu dostalo v 19. století s vlnou romantismu.</p> <p>Sloužil jako inpirace např. Karlu Hynku Máchovi nebo Johannu Wolfgangu Goethovi. Nadšený jím byl i Richard Wagner, který Střekov navštívil v roce 1842. Hudebník byl údajně hradem okouzlen natolik, že ho inspiroval k napsání slavné opery Tannhäuser.<br />
Minulý rok hrad navštívilo 27 143 zájemců. „Letošní červenec je v návštěvnosti srovnatelný s předchozími sezonami, a to i přes vedra a deště, které byly,“ řekl kastelán hradu. Připustil však, že celkově je návštěvnost přeci jenom o něco nižší než v dřívějších sezonách. „Nelze však hovořit o velkém propadu,“ dodal kastelán s tím, že odhadem se počet návštěvníků snížil o 10 %. Důvodem je podle něj současná ekonomická situace.<br />
Ubylo i cizinců, kterým hrad nabízí k zapůjčení tištěné průvodce v 11 textových mutacích; kromě anglických a německých např. v italštině, holandštině, španělštině nebo ruštině.<br /> Hrad Střekov se snaží více návštěvníků nalákat na různé „akce“http://www.hradstrekov.cz/media/pages/akce.html. V letošním roce se konal již druhý ročník Střekovského hudebního léta, a zájem o koncerty byl podle kastelána vyšší než v prvním ročníku. Program zde připravují také pro děti v podobě Nedělních královských pohádek, které mohly být realizovány díky velkorysému finančnímu daru manželů Kateřiny a Martina KRÁLOVSKÝCH.<br />
V jedné z uplynulých sezon se snažili zaměstnanci hradu „vylepšit návštěvnické skóre“ také tím, že památku zpřístupnili pro veřejnost i v pondělí, nakonec se však vrátili k zaběhané praxi, a zavřená zůstává v tento den i hradní restaurace.<br />
Přitáhnout další zájemce může tajemná a legendami opředená historie hradu. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1319. V té době chtěl český král Jan Lucemburský, aby na skále vznikla strážní stanice. Se stavbou začal na pokyny krále, ale na vlastní náklady, pražský měšťan Pešek z Veitmile. Stavba byla natolik nákladná, že postavil pouze Velké stavení a po pouhém roce jej prodal Vartenberkům. Po nich se tu vystřídala celá řada majitelů.<br />
Od roku 1563 až do roku 1953 patřil hrad Lobkowiczům, kterým byl v roce 1992 vrácen v restituci. (Od roku 1953 do roku 1992 byla nemovitost ve vlastnictví státu.) Ač v soukromém vlastnictví, je zřícenina hradu, kterou spravuje společnost L. E. Holdings s.r.o., i nadále běžně přístupná veřejnosti.</p>