Lidová kultura

<p>SEDLČANY: Vzácná návštěva zavítá v sobotu 7. února do sedlčanského Kulturního domu Josefa Suka. Spojené soubory členů sokolských souborů – Divadla z Pyšel a z Lázní Toušeň, Formani ze Slatiňan a Pěvecký sbor Gaudium Praha při 1. LF UK zde od 17 hodin uvedou Prodanou nevěstu.</p> <p>Inscenace Prodaná nevěsta se zrodila v sokolském divadelním souboru SDOL Pyšely, který tehdy vedl Bohumil Gondík. Cílem bylo uvést tuto první českou komickou operu jako lidovou hru se zpěvy a tanci u příležitosti Všesokolského sletu v roce 2012, jelikož už při předchozím sletu tento soubor s velkým úspěchem uvedl muzikál Malované na skle.<br />
„Tentokrát se ovšem jednalo o projekt podstatně větší, proto pan Gondík, který se stal režisérem inscenace, požádal o spolupráci další tři sokolská tělesa, s nimiž se ve své funkci vzdělavatele České obce sokolské při různých příležitostech setkal,“ vysvětlil Milan Špale, člen sboru Gaudium Praha a účastník inscenace Prodaná nevěsta.<br />
Jedná se o národopisný soubor Formani ze Slatiňan, který nacvičil taneční čísla za doprovodu vlastního malého orchestru a jehož členové také zpívají ve sboru. Dále je to Smíšený pěvecký sbor Gaudium Praha 1. lékařské fakulty UK v Praze a Sokola Královské Vinohrady, jeho členové posílili sbor a obsadili některé sólové role. Třetím tělesem je Divadelní soubor TJ Sokol Lázně Toušeň, který se mimo jiné zaměřuje na pohybové divadlo a v inscenaci se zhostil výstupu komediantů.<br />
„Každý soubor sám o sobě má za sebou stovky samostatných vystoupení, ale Prodaná nevěsta je jejich prvním společným projektem. Společné zkoušky byly pochopitelně časově velmi náročné, jelikož každý ze souborů je z jiného místa a každý z nich má dost nabitý vlastní program včetně zájezdů do zahraničí,“ poznamenal Milan Špale.<br />
Premiéru měla tato inscenace v prosinci 2010 a dosud má na svém kontě přes 40 repríz. Většina představení je vyprodána a divácké ohlasy, stejně jako v médiích, byly vždy velmi příznivé.<br />
Na letošní rok jsou plánovány derniéry, protože zúčastněné soubory připravují další programy.</p>

<p>BEROUN: Na výstavě Muzea Českého krasu – Svět mechanické hudby – si můžete prohlédnout stroje, které ovlivnily zábavu nejširších vrstev společnosti, zněly v domácnostech i na veřejných místech.</p> <p>Výstava potrvá do 12. 4. 2015 a již nyní ji navštívilo množství návštěvníků. Nejvíce obdivu vzbuzují strojky, které si mohou v expozici v pohybu prohlédnout i poslechnout. Děti si nejvíce oblíbily orchestrion, který se ránou ze strany rozezvučí.<br />
Kromě běžných exponátů, mezi které jednoznačně patří píšťalové flašinety nebo hospodské polyfony, stojí na výstavě za vidění i některé mimořádné exponáty – třeba zvonkohry v hodinách z poloviny 18. století, polodřevěné píšťalové hodiny s pohyblivou kapelou nebo švýcarská hrací skříň se zvonky, bubínkem a činely.<br />
Mechanismus je u všech typů velice podobný. Na nosném médiu v podobě válce, plechové desky nebo skládaného kartonu je ve formě hřebíčků, proražených zubů nebo otvorů zaznamenána skladba, která se přehraje přes snímací zařízení. To pak umělo cinkat do zvonků, drnkat do vyladěného ocelového hřebene či strun, ovládat klapky u píšťal… zkrátka hrát na rozličné nástroje na které si jen vzpomenete.<br />
Exkluzivní ukázkou spojení technického i hudebního umění jsou ohromné orchestriony napodobující celou kapelu. Stávaly se vybavením hostinců nebo tančíren a mohly svým majitelům i nějaký ten krejcar vydělat. Bohatě vybavené skříně měly však i stinné stránky. Často byly porouchané, bylo nutné je ladit a ošetřovat jemné mechanismy. Se zavedením „hudebného“ musel hostinský začít platit poplatek za provoz i do státní pokladny. Doprovodná přednáška Ing. Antonína Švejdy se uskuteční 11. 2. od 17:00.<br />
Od 2. poloviny 19. století si zasloužené uznání získaly hřebíčkové hrací strojky, které byly vyráběny po tisících a montovány do širokého spektra předmětů. Majetnější měšťané se tak mohli závistivým sousedům pochlubit nejen hracími hodinami, obrazy a fotoalby, ale i třeba hrací židlí, hrací toaletní soupravou, hracím šitím, šicím strojem nebo hracím kolovrátkem na předení a hrací plastikou s motivem Ukřižování. Běžné i nevšední typy bude mít příležitost poznat při povídání Mgr. Patrika Pařízka 25. 2. od 17:30.<br />
Součástí výstavy je i interaktivní panel plný audio i vedeozáznamů hracích strojků. Děti jistě zaujme dětský průvodce nebo herna, kde se mohou některé hrací strojky vyzkoušet.</p> <p>O výrobě a veřejné produkci hudebních automatů v českých zemích v 19. a 20. století bude v Muzeu Českého krasu 11. 2. od 17:00 hovořit Ing. Antonín Švejda z Národního technického muzea v Praze. </p> <p> Následující povídání 25. 2. od 17:30 bude společně s Mgr. Patrikem Pařízkem exkurzí do světa hřebíčkových hracích strojků.</p> <p>Webové stránky muzea: http://muzeum-beroun.cz/automatofony</p>

<p>OLOMOUCKÝ KRAJ: Vodoléčba a Vincenz Priessnitz jsou na návrh hejtmanství v Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Priessnitzův odkaz se tak stal prvním nemateriálním historickým statkem Olomouckého kraje.</p> <p>„Vodoléčba, lázeňství, Jeseníky a Vincenz Priessnitz jsou navzájem propojené pojmy již bezmála 200 let. Olomoucký kraj se k těmto tradicím hlásí a váží si odkazu svých velkých rodáků,“ uvedl hejtman Jiří Rozbořil.<br />
Nominaci na zápis tradičních léčebných procedur a odkaz jesenického rodáka posuzovali historici, etnologové a Národní rada pro tradiční lidovou kulturu. Na jejich doporučení zápis 19. prosince 2014 schválil ministr kultury Daniel Herman. Oficiálně tak potvrdil kulturněhistorickou hodnotu Priessnitzova odkazu.</p> <p>Více v přiložené tiskové zprávě </p> <p>Kamila Navrátilová<br />
Odbor tajemníka hejtmana<br />
Tiskové oddělení<br />
vedoucí oddělení</p> <p>Jeremenkova 40a<br />
77911 Olomouc<br />
Česká republika<br />
Tel.: +420 585 508 880<br />
k.navratilova@kr-olomoucky.cz<br />
www.kr-olomoucky.cz</p>

<p>ŠLUKNOV: Od 30. ledna mají návštěvníci šluknovského zámku možnost zhlédnout část ojedinělé kolekce historických dřevěných hodin z jižního Německa i Čech. Kromě běžně známých typů jistě zaujmou i hodiny se zvonkohrami, píšťalovým strojem nebo figurálními automaty.</p> <p>Návštěvníci mohou vidět přes 40 exponátů dřevěných kolečkových hodin zhotovených hodináři z regionu jižního Německa i Čech od poloviny 18. do konce 19. století.</p> <p>Sbírka Miloše Klikara seznámí návštěvníky se závěsnými a skříňovými hodinami, s hracími píšťalovými mechanismy, tanečními figurkami, skleněnými zvonky a ciferníky s lidovým dekorem. Koncepce výstavy Hodiny ze Schwarzwaldu ukáže nejprve běžnou hodinářskou produkci 2. poloviny 19. století. Zvláště zajímavé jsou „mrkačky“, tedy ciferníky s portréty doplněné o mechanismus pohybu očí spojený s kyvadlem.</p> <p>Významnou částí výstavy jsou hodiny s pohyby (automaty). Vedle hodin se zvoníky a ševcem spravujícím boty upoutají jistě i kukačky. Nejstarší z nich, typické svou velkou malovanou kukačkou, jsou z období kolem roku 1730. Výstavu doplňují hodiny hrací se skleněnými i kovovými zvonky a píšťalovými mechanismy, jejichž hru si zde budete moci i poslechnout.</p> <p>Jak přiblížil sběratel Miloš Klikar, celodřevěné hodiny vznikly ve druhé polovině 17. století v oblasti Schwarzwaldu v jihozápadní části Německa. Původně měli jednou ručičkou, základem bylo celodřevěné soukolí a vodorovně uložené vahadlo (lihýř) umístěné v horní části jednoduché dřevěné konstrukce. </p> <p>Výroba těchto hodin se velmi brzo rozvinula ve specializovanou řemeslnou výrobu, protože tato oblast Německa poskytovala levnou pracovní sílu a levné dřevo.</p> <p>Doprovodný program k výstavě vznikl za spolupráce s Muzeem Českého krasu v Berouně, kde se výstava konala v roce 2013.</p> <p>Další informace: http://patrikparizek.com/?p=67</p>