Děti a mládež

Sametová revoluce patří bezesporu k vrcholným okamžikům v československých dějinách 20. století. Byla součástí širšího demokratizačního hnutí v zemích východního bloku, které vedlo k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě a k rozpadu Sovětského svazu. Výročí třiceti let od těchto dramatických událostí je možností připomenout si tuto dobu politické a společenské turbulence, hektické práce i zjitřených emocí.

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve spolupráci s městem Uherské Hradiště připravilo výstavu Sametová revoluce v Uherském Hradišti, jejíž vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 14. listopadu 2019 ve velkém sále hlavní budovy Slováckého muzea. Je určena nejen těm, kteří listopadové a prosincové události roku 1989 sami prožili, ale především těm, kteří je mohou znát pouze z vyprávění svých rodičů a prarodičů. „Výstava prostřednictvím časové osy nejprve připomene první protirežimní vystoupení v roce 1988 (svíčkovou demonstraci v Bratislavě nebo vůbec první povolenou demonstraci na Škroupově náměstí v Praze) a postupně všechny významné události roku 1989 – od Palachova týdne v lednu přes zveřejnění petice Několik vět v červnu, zásah na Národní třídě 17. listopadu až po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky 29. prosince,“ představil Pavel Portl, historik Slováckého muzea, svou autorskou výstavu.

Kromě základních faktů o revoluci v republice a jaké události jí předcházely, se Portl hlavně zaměřuje na dění v Uherském Hradišti. „Ve videozáznamech budou vzpomínat pamětníci a tehdejší protagonisté listopadových a prosincových událostí – například mluvčí uherskohradišťského Občanského fóra Igor Stránský a Jan Gogola, programový šéf klubu UHáčko ve Starém Městě Michal Stránský, a také Ladislav Šupka, první polistopadový starosta Uherského Hradiště. Jejich vzpomínky doplní fotografie Jakuba Jekla a Ladislava Chvalkovského, kteří svými objektivy zdokumentovali průběh generální stávky na Masarykově náměstí 27. listopadu nebo akci Vánoce s fórem, uskutečněnou 20. prosince,“ doplňuje Portl, přičemž přiznává, že jejich snímky jsou nejen jedinečným dokumentem dění, ale i tehdejší atmosféry radosti a naděje, která vyzařuje z obličejů lidí demonstrujících za svobodu.   

Epilog výstavy bude věnován prvním svobodným polistopadovým volbám, což byl jeden ze dvou hlavních požadavků demonstrantů, spolu s vypuštěním ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti. Parlamentní volby se konaly v červnu 1990, avšak pozornost bude soustředěna především na komunální volby v listopadu a jejich výsledek v Uherském Hradišti.

Současně s výstavou vydá město Uherské Hradiště publikaci o sametové revoluci. Připravil ji taktéž historik Slováckého muzea Pavel Portl ve spolupráci s pamětníky a protagonisty listopadových událostí. Vedle textů bude více než stostránková kniha obsahovat především dobové fotografie, z nichž většina dosud nebyla publikována, a také dokumenty (letáky s hesly, plakáty, vtipy) z fondu Slováckého muzea, které v té době pracovníci muzea doslova sbírali na ulicích.

Cílovou skupinou informační akce, mající za cíl propagovat aktivity sbírkotvorných institucí v oblasti muzejní prezentace formou výstav, publikací, vzpomínkových slavností, přednášek, seminářů, workshopů, komponovaných pořadů apod., jsou zejména školy základního a středního stupně a sféra neziskových organizací, zabývajících se volnočasovými aktivitami dětí a mládeže.

V roce 2019 si připomínáme události spojené se sametovou revolucí a rozsáhlé změny, které s sebou před třiceti lety přinesla. Do letošního ročníku kampaně Muzea a 20. století se zapojilo na 60 institucí s více než 70 projekty.

Především příběhy listopadových dní roku 1989 představují muzea a galerie v daných regionech nejčastěji výstavami autentických fotografií či filmových záběrů, doplněných informacemi z dobového tisku. Jako doprovodné programy pořádají koncerty, přednášky a diskuze s pamětníky, historiky i ekonomy. Připomínají si také každodenní život v době normalizace. Zajímavým způsobem prezentace minulého období je předčítání textů z knih zakázaných autorů nebo připomenutí příhraniční spolupráce disidentů ze zemí bývalého Východního bloku. Některé instituce se primárně zaměřily na tu část populace, která zná předlistopadovou éru již pouze zprostředkovaně. Ve spolupráci s místními školami tak například ukázaly pohled žáků na přelomové události formou záznamu vzpomínek jejich rodičů a prarodičů.

Informace o cyklu Muzea a 20. století a přehled všech přihlášených projektů do mediální kampaně „Muzea a rok 1989: 30 let od sametové revoluce“ jsou zveřejněny na http://www.muzea20stoleti.cz.

Muzea a galerie si pro své návštěvníky připravily pestrou škálu témat a aktivit! Neváhejte a pojďte s námi, muzejníky, společně slavit a připomínat si události nedávné doby, vzdělávat se či se jen tak potěšit v rámci zajímavých akcí!

Více informací na http://www.muzea20stoleti.cz

http://www.cz-museums.cz

Do soutěže letos postoupilo celkem 210 animovaných filmů z mnoha zemí celé Evropy, a letos prvně i několik filmů z Kanady, USA, Argentiny, nebo třeba Indie a Číny.

Soutěžní snímky, natočené dětmi a mládeží do 26 let, budou uváděny v blocích a vstup na ně je zdarma. Ty nejlepší obdrží ceny nazvané Animánička. O jejich udělení rozhodne mezinárodní porota ve složení: 

Lucie Sunková (CZ) -animátorka, režisérka, výtvarnice

Luděk Horký (CZ) – režisér, dramaturg a pedagog, nyní vede Centrum dramaturgie dětské tvorby v České televizi

Hrvoje Selec (HR) – lektor a ředitel festivalu VaFi a RaFi v Chorvatsku.

Jedním z hostů Animánie bude autor Čtyřlístku Jaroslav Němeček

Rodiny s dětmi jistě potěší uvedení letošní novinky Velké dobrodružství Čtyřlístku za účasti režiséra Michala Žabky, ilustrátora Jaroslava Němečka, otce oblíbených komiksových postaviček Fifinky, Myšpulína, Bobíka a Pindi a Lucie Němečkové, dlouholeté spoluautorky scénářů. „Po skončení sobotní odpolední projekce filmu bude následovat setkání s tvůrci, kteří budou připraveni zodpovědět případně otázky z publika“ zve ředitel festivalu Animánie Jan Příhoda. Dalším lákadlem bude uvedení filmového triptychu Trojhlas, jehož mladí tvůrci povedou také animační workshop.

Workshopy

Animátorská polepšovna, Plavba do neznáma, Metamorfóza nebo Animované příběhy – to jsou jen některé z názvů letošních animátorských workshopů. „Jsme velmi rádi, že se nám podařilo získat vynikající osobnosti, například kreslířku a autorku románů Lucii Lomovou, která s účastníky Plavby do neznáma propluje komiksovým vyprávěním a naučí je, jak z obrázků skládat příběh,“ říká ředitel Festivalu Animánie Jan Příhoda. V jednom z dílů Animátorské polepšovny se zájemci inspirují uměním Karla Zemana a vyzkoušejí si jeho způsob práce s iluzí. Chorvatští lektoři Ana Sever a Hrvoje Selec budou v rámci workshopu Metamorfóza oživovat různé materiály, které si účastníci sami přinesou.  Jak těžké je rozhýbat loutku motýla si vyzkoušejí účastníci workshopu Trojhlas. Motýl bude skutečnou loutkou z povídky Noctuelle, jedné ze tří částí filmu Trojhlas, a dílnu povede autor snímku Martin Pertlíček, student FDU ZČU. Filmová novinka Trojhlas je složená ze tří úspěšných studentských animovaných snímků, kromě povídky Noctuelle je to Betonová džungle autorky Marie Urbánkové (UMPRUM) a studentským Oscarem oceněný film Dcera autorky Darii Kashcheevy (FAMU). Festival Animánie uvede Trojhlas v sobotu večer za účasti Martina Pertlíčka.

Workshopy se budou odehrávat v prostorách Moving Station, většina jich je volně přístupných, na vybrané je třeba registrace, případně vstupné 50 Kč.

„Festival je hlavně setkáním, setkáním dětí a dospělých nad animovaným filmem. Mnoho projekcí je proto volně přístupných, aby měli mladí tvůrci možnost seznámit se s tvorbou svých kolegů," dodal Jan Příhoda.

Program i další informace najdete na www.animanie.cz nebo na Facebookové stránce Animánie.

ÚSTÍ NAD LABEM: Návrat k pravěkým prakořenům. Zábavný dětský program plný her a soutěží ve společnosti lidí a zvířat doby kamenné. Společně si něco vytvoříme, budeme se bát, protáhneme těla a také potrápíme hlavičky.

Linda Aronson, autorka scenáristických knih, z nichž čerpají filmoví profesionálové i akademici na celém světě, spolupracovnice oscarové režisérky Jane Campion nebo třeba oscarové producentky Jane Scott, umožnila v uplynulých dnech zlínským studentům zážitek, na který zcela jistě nezapomenou. V průběhu dvoudenního bloku workshopů jim předala několik strategií, jak při tvorbě scénáře nepodlehnout panice, nezablokovat se a zachovat si schopnost vyvíjet příběh. Důležité tipy mladí tvůrci dostali také k tématu paralelního vyprávění.

Proč dorazila Linda Aronson právě do Zlína? „Proč ne?“, směje se. „Před několika lety jsem byla v Praze, líbilo se mi tam, a tak jsem si řekla, že by mohlo být zajímavé přijet se podívat také na to, jak vypadá Zlín – další místo, kde se vzdělávají budoucí filmaři,“ říká Aronson, která současně dodává: „Zdejší studenti jsou nesmírně šikovní a velmi talentovaní. Jen by se měli méně stydět. Když se osmělili, chytře se ptali, výborně fabulovali, byli živí a empatičtí. Dala jsem jim těžké úkoly a oni je skvěle zvládli.“

Pro univerzitu je návštěva světové expertky významným momentem. „Jsme nesmírně pyšní, že se workshopy Lindy Aronson podařilo díky velké pomoci vedení UTB uskutečnit,“ popisuje vedoucí ateliéru Audiovizuální tvorba Irena Kocí. „Pro naše studenty to byla jedinečná šance osobně potkat scenáristickou ikonu, autorku scenáristické bible Scénář pro 21. století. Pro ateliér pak návštěva Lindy Aronson znamená potvrzení našeho místa na mapě filmového světa. Přítomnost tak věhlasného člověka vyjadřuje to, že Zlín stojí za návštěvu,“ uzavírá Kocí.

Kromě Zlína stihla Linda Aronson navštívit také Velehrad a Modrou. Správa Arcibiskupského zámku v Kroměříži jí pak umožnila, aby se navzdory ukončení turistické sezóny podívala na zdejší expozici a prošla si sály, v nichž Miloš Forman natáčel oscarového Amadea. Na všechna místa si Linda Aronson odnáší dle svých slov hřejivé vzpomínky. Samotný Zlín hodnotí jako velmi zajímavé místo, plné zahrad a parků. Město logicky a přehledně uspořádané, a přitom prorostlé přírodou.

Více než třicetiletá zkušenost s tvorbou dramat pro divadlo, rozhlas, televizi i film, v posledních letech obohacená o psaní PC her a filmů pro virtuální realitu, činí z Lindy Aronson výjimečnou autorku. Šíře jejího záběru je tvořena bohatým spektrem médií, pro něž tvoří scénáře, ale také působí u mnoha projektů coby dramaturg. Zároveň je autorkou mnoha publikací, některé její novely byly přeloženy a znají je čtenáři v Německu, Francii, Číně, Japonsku, Itálii a ve Švédsku. Největší věhlas mezi filmaři ovšem získala publikacemi o psaní scénářů, v nichž sdílí svoje bohaté zkušenosti tvůrce i mentora. Její kniha Scénář 21. století je žádaná ke čtení na filmových školách po celém světě. Pro BBC zajišťuje vzdělávání scenáristů a dramaturgů a organizuje „Drama Writers Festival“.

Čtyřdenní kulturní program reflektuje cestu ke svobodě prostřednictvím umělecké tvorby. Neziskové organizace Johan a PaaMo zde nabídnou výstavu, tanec, divadlo, hudbu, film, diskuse i architektonické prohlídky, přičemž vyvrcholením bude v neděli 17. listopadu odstranění pěticípé hvězdy ze střechy budovy v umělecké režii Michala Cabana.

„Program reprezentuje tvorbu a postoje těch, kteří podstatnou část svého života žijí v demokratických poměrech. Nechceme jen vzpomínat a plácat se hrdinsky po ramenou, ale stimulovat živou současnou tvorbu a tvořivost,“ uvedl Roman Černík, ředitel centra Johan.
 

Program začíná ve čtvrtek 14. listopadu v 18 hodin vernisáží výstavy, prezentující díla například Matěje Skalického (analogová fotografie), Klaudie Hlavaté (malba), Nikoly Emmy Ryšavé (socha – objekt), Jakuba Čúzyho (mechanický objekt) či Černého berana (grafika/performance). Filmové projekce ukáží tvorbu plzeňských filmařů i snímky z festivalů Jeden svět a Ekofilm. Divadelní žánr zastoupí návštěva z Polska, legendární soubor Wegajty, taneční potom Pulsar s představením Generace X. V 1. nadzemním podlaží bude situován malý bar, kde se uskuteční koncerty Cermarqua či Doroty Barové (Tara Fuki).

Kapacita pro vstup do budovy, potažmo na celý program Zúročení, je omezena, proto je doporučena rezervace či nákup vstupenek předem. Pro vstup do budovy bude třeba na místě podepsat prohlášení o tom, že účastník prohlídky vstupuje na vlastní nebezpečí, a uvést osobní údaje. Vstup je pouze pro dospělé osoby.

Více informací na stránkách http://zuroceni.eu/ a https://www.plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/plzen-si-udalosti-listopadu-1989-pripomene-projektem-cesta-svobody.aspx

„Papír bude úplně všude. Nejdůležitější ze všech, především pro modeláře, je výstava Papírové království Richarda V., která je poctou architektu Richardu Vyškovskému. Návštěvníci zde najdou průřez jeho tvorbou. Další výstava bude zaměřená na další modely z proslulého časopisu ABC. Modely je možné potkávat i na chodbách Sladovny. Papírových modelů tu máme kolem sedmi set. Na papír bude zaměřená také Laboratoř, která otevře výtvarnou kartonovou dílnu s příhodným názvem Všude papír. Je zde možné z papírových krabic tvořit, stavět hrady, a to, co nakonec vznikne, sami nevíme. Výsledek totiž závisí na samotných návštěvnících. Témata budeme v čase proměňovat a budeme pracovat také s projekcí a s dalšími iluzemi,“ říká ředitel Sladovny Adam Langer.

Další výstava, která se v úterý v písecké Sladovně otevřela, pochází z plzeňského DEPA2015 a jmenuje se Za barokem. „Výstava byla uvedena v Plzni v loňském roce. My jsme z ní vyšli a přetvořili její obsah pro prostor a potřeby Sladovny. Návštěvníci se ocitnou na barokní ulici a budou tak moci tuto dobu zažít na vlastní kůži a vyzkoušet si v jednotlivých domech hned několik povolání. Poznají, jak například pracoval barokní architekt, malíř, alchymista a hudebník. Součástí jsou také audiovizuální prvky i virtuální realita,“ vysvětluje Adam Langer. Tato výstava vznikla díky přeshraničnímu projektu č. 153 podpořeného z programu EÚS Barokní region Čechy Bavorsko.

Poslední projekt, který se návštěvníkům představil, je divadelní projekt Volní jako ptáci. To je určené především dětem od devíti do patnácti let, ale i pro dospělé a vychází ze zkušenosti s divadelním představením Děti Lví srdce. V tomto vystoupení si zahrají také sami diváci. „Dětem stojícím na prahu důležitého životního prahu nabízíme divadlo jako formu poznání sebe sama, svých blízkých, jako nástroje sebevyjádření, sdílení a katarze. Tento projekt hledá – skrz divadlo – cestu navázání dialogu s touto věkovou skupinou. Dává jim hlas a moc divadelních kouzel, technik, aby s nimi děti prozkoumaly, projevily a přijaly, kým jsou a kým mohou být. Dává jim zažít krásu a smysl, který samy mohou tvořit, důstojný, inspirativní prostor pro prožití vlastní integrity a důvěru. Myšlenkově se opírá o epos perského básníka Attára, Ptačí sněm, který vypráví metaforicky o cestě ke zralé správě společnosti skrz cestu osobní individuace, která je sdílená,“ popisuje autorka Tereza Dobiášová.

Všechny výstavy budou ve Sladovně do poloviny března, tedy do konce jarních prázdnin.

Poezie je jedním z nejkrásnějších projevů svobody slova. Proto i letos, ve výročním roce 30 let od listopadu 1989 pořádají Památník Ležáky a Památník Lidice Ležácké veršování, a to ke dni Válečných veteránů. Památník Lidice si letošní výroční rok připomínal cyklem Hovory o svobodě, ve kterém se probírala různá témata se svobodou a totalitou. Svoboda slova je nejbytostnějším znakem svobody. Poezie, básně a veškeré veršování je zase nejčistším projevem svobody slova. Zrušení cenzury v roce 1989 i válečné veterány si připomeneme 7. listopadu v Památníku Ležáky. Jednodenní soutěž proběhne ve čtvrtek 7. 11. 2019 od 9.00 registrací soutěžících v muzeu Památníku Ležáky. Soutěž bude probíhat ve třech recitačních blocích, které budou doplněny o profesionální přednesy herců, kteří i letos zasednou v odborné porotě.

Památník Lidice, příspěvková organizace MK ČR, a Památník Ležáky spadající pod Památník Lidice, pořádají od roku 2013 celostátní přehlídku dětských recitátorů, která se koná u příležitosti uctění Dne válečných veteránů. Cílem recitační přehlídky je setkání v přátelské atmosféře, poznání práce ostatních a připomenutí si historických souvislostí spojených s místem konání. V letošním ročníku v odborné porotě zasedne herečka Marie Málková a Dana Černá. Dále herec Petr Burian a v neposlední řadě pedagožka MgA. Klára Litterová. Věříme, že je důležité si připomínat historické souvislosti spojené s místem konání. Přehlídka je určena dětem a mládeži do 15 let a je otevřena také pro veřejnost.
Ve všech kategoriích si soutěžící mohou vybrat libovolný text/báseň, kterou budou recitovat, a to na libovolné téma, v libovolném rozsahu a od libovolného autora – rozhodně je vítaná tvorba vlastní. V rámci cyklu Hovory o svobodě, neboť si připomínáme 30 let od sametové revoluce, si účastníci mohli vybírat příspěvky také z této milníkové periody.

Všichni přihlášení obdrží potvrzení o přijetí přihlášky. Soutěžící budou hodnoceni ve třech kategoriích:
1. – 3. ročník
4. – 6. ročník
7. – 9. ročník
V závěru přehlídky obdrží účastníci Pamětní list a věcný dar. Vítězové ze všech tří kategorií obdrží diplomy a ceny pro vítěze. Porota má možnost udělit také speciální cenu, a sice „Cenu poroty“, a to v každé kategorii.

Zdroj:

www.lidice-memorial.cz

www.lezaky-memorial.cz