Cestovní ruch

Kromě prohlídek zámku bude program zahrnovat i pochodové defilé souboru mažoretek před slavnostním otevření brány zámku a jejich vystoupení na zámeckém nádvoří.

Pro návštěvníky připravujeme panelovou výstavu o historii a výzdobě zámecké kaple, bude se promítat videopásmo o poslední dolnobeřkovské lobkowiczké princezně

Leopoldině Dobrzenské z Lobkowicz, proběhne prezentace lobkowiczkého rodokmenu genealoga a šéfredaktora magazínu Historická šlechta.cz Jana Drocára.

Následuje zádušní mše za Leopoldinu Dobrzenskou z Lobkowicz (1926-2021) v zámecké kapli.

Zámecké odpoledne vyvrcholí koncertem renomovaného Pražského kytarového kvarteta ve velkém salonu zámku, na který naváže slavnostní udílení čestných ocenění Beřkovický patriot.

Programem provede rozhlasová publicistka a moderátorka Daniela Brůhová.

K dispozici bude stánek s publikacemi, suvenýry a občerstvením.

Bude možné se projít v zámeckém parku, kde je dětské hřiště s houpačkami, skluzavkami a prolézačkami pro vaše nejmenší ratolesti.

Vstup zdarma.

Program EHD 2023 pokračuje i v neděli 17. září 2023 v místním víceúčelovém kulturním prostoru Salon Bondy 0039.

Pohodové vzpomínkové odpoledne dokonale naplňuje ústřední motto letošních EHD, a sice Život v památkách.

Vystoupí potomci některých majitelů a nájemců této bývalé zemědělské usedlosti, prohlédnete si i výstavu fotografií a dokumentů.

Zpěvem a hrou na akordeon akci doprovodí Jaroslava Kopecká.

Moderátorem vzpomínkového posezení bude dr. Milan Kinkor.

Občerstvení, prodej publikací a suvenýrů.

Vstup zdarma.

V obci je restaurace Na Knížecí s venkovní zahradou s výhledem na Labe, můžete se projít u řeky po Labské cyklostezce a navštívit i místní kavárnu a cukrárnu JK Kafé.

https://www.facebook.com/lobkowiczovedolnoberkovsti/

www.lobkowiczovedolnoberkovsti.cz

Předposlední festivalový koncert nazvaný NEvážná klasika si dal za úkol otevřít svět klasické hudby široké veřejnosti včetně dětí. Průvodce večera Jan Budař svým vtipem a hereckým uměním propojil slavné i méně známé žertovné skladby klasického repertoáru, jako je árie Olympie Les Oiseaux dans la Charmille z Hoffmanových povídek Jaquese Offenbacha, Kočičí duet Giacchina Rossiniho či Vjezd gladiátorů a trombonový Žabák Julia Fučíka. Laškovných sopránových sól se zhostily Martina Masaryková a Monika Jägerová, které také ukázaly svůj mimořádný komediální talent. Publikum přijalo koncert a jeho humorné i edukační pojetí s nadšením. Po tomto úspěchu není překvapením, že festival plánuje zachovat podobný formát pořadu i v dalších letech.

32. ročník festivalu korunoval závěrečný koncert Slavné operní sbory a Carmina Burana. Protože jeho přípravu i průběh zásadně ovlivnilo nepříznivé počasí a koncert nebylo možné přesunout do vnitřních prostor (kvůli vysokému počtu účinkujících i diváků), byli organizátoři nuceni ke zkrácení plánovaného programu. „Třebaže dodržujeme nejvyšší standardy konstrukce, podium bylo dostatečně velké a zajistili jsme maximální protidešťovou ochranu, boční ochranné sítě byly po vytrvalém dešti prosáklé vodou a při každém dalším poryvu větru či deště se tato voda dostávala na pódium. Ohrožovala tak zejména citlivé smyčcové nástroje. Také kvůli tomu musela být dokonce zrušena odpolední generální zkouška, její průběh totiž počasí naprosto znemožnilo. Toto riziko jsme se snažili, a neradi, minimalizovat zkrácením večerního koncertu. Ačkoli nakonec pršet přestalo, situace se mohla kdykoli opět změnit a způsobit tak rozsáhlé škody a náhlý konec celé produkce,“ vysvětluje rozhodnutí Filip Zoubek, technický produkční festivalu.

Většina diváků se deštěm nenechala odradit a ten předpovědi navzdory nakonec chvíli před začátkem koncertu ustal. Po úvodní árii židů Va Pensiero z opery Giuseppa Verdiho Nabucco se k Českému filharmonickému sboru Brno a Filharmonii Bohuslava Martinů pod vedením Daniela Raiskina přidali sólisté Adriana Kučerová, Anthony Gregory a Boris Prýgl a společně festival zakončili monumentální kantátou Carla Orffa Carmina Burana. Její úvodní a závěrečná sloka O Fortuna – tedy Ó štěstěno se nesla nad početnými diváky v promočené, avšak jako zázrakem již nadále nemoknoucí Pivovarské zahradě, obzvláště vítězně a vděčně.

Po závěrečném koncertu prozradili pořadatelé termín 33. ročníku Festivalu, který připadne na 12. července – 3. srpna 2023. Pořadatelé zatím neprozradili konkrétní dramaturgický záměr ani interprety 33. ročníku festivalu, plánují ale pokračovat v nastavených trendech, lokálních spolupracích a započatém vývoji festivalu.

„Nepochybně budeme díky konceptu Smetana200 a Roku české hudby akcentovat českou tvorbu ještě více než v jiných letech. 200 let od narození oslaví také rodák z nedalekého Lince – rakouský skladatel Anton Bruckner. Se Smetanou jsou tedy přímí současníci a naše teritoriální výhoda tak vybízí, abychom ukázali jejich dílo zase v jiném kontextu – možná lehce Rakousko-Uherském a díky tomu upevnili započatou přeshraniční spolupráci a podpořili tak produkce české hudby i za hranicemi naší republiky,“ přibližuje plány na rok 2024 Gabriela Rachidi, ředitelka Festivalu. „Chceme pokračovat v trendu, kterým se profilujeme v posledních letech, a prolínat v našich produkcích různé formy umění – klasickou hudbu spojit s tancem, baletem, herectvím. Tomu napomáhají i novinky letošního roku, které chceme nadále rozvíjet, jako na příklad mistrovské baletní kurzy s tanečníkem a choreografem Jiřím Bubeníčkem,“ pokračuje Rachidi.

„Chceme, aby návštěvníci zapomněli na ostych z klasické hudby a proměnili ho s námi ve zvědavost. Nadále rozšiřujeme spolupráci s lokálními umělci a subjekty z kulturně-sociální sféry. Ideální prostor nám k tomu dává doprovodný program ve Festivalové zóně, který se stal nedílnou součástí festivalu, a nově také akce organizované během celého roku. Chceme, aby klasická hudba byla přístupná a dostupná každému. Postupně ukazujeme, že Festival Krumlov nemusí být jen koncerty, jen v létě, v krásných historických sálech nebo pouze v Českém Krumlově,“ nastiňuje festivalové plány do dalších let Marie Rydlová, tisková mluvčí festivalu.

K takovým “mladým” alejím patří třeba už dvě “Aleje našich dětí “ v obci Hatín a Stajka, v okresu Jindřichův Hradec. V roce 2022 se tu zrodil nápad vysadit alej, kterou chtěli rodiče věnovat svým dětem – z 240 obyvatel obce totiž bylo 18 dětí do 5 let. Pro tento účel byla vybrána stará polní cesta pod Hatínem a každý strom byl pojmenován podle jednoho z dětí. Kromě samotné aleje vznikla také kronika, kde má každé dítě a strom jeden list. Na něm jsou fotografie ze sázení a přání dítěti a stromu od rodičů, nebo příbuzných.  Alej se stala mezi místními obyvateli rychle velmi populární, a brzo se začaly objevovat i přání starších dětí, které chtěly mít také svůj strom. Zastupitelstvo obce Hatín proto rozhodlo, že ve výsadbě „Aleje našich dětí” budou pokračovat a nabídnou stromy také ostatním dětem v obci, ve věku do 15 let. Pro jejich výsadbu hatínská komunita vybrala zanedbanou ovocnou alej u vesnice Stajka, která je součástí obce Hatín. Na jaře 2023 byly staré polámané stromy odstraněny a zbývající stromy odborně prořezány a na podzim 2023 budou na volná místa v aleji vysazeny nové ovocné stromy.

Podobnou alej vytvořil spolek Zelený Vyškov ve městě Vyškov na podzim roku 2019. Zde se na sázení podílela veřejnost a další neziskové subjekty a bylo vysazeno 25 ovocných stromů. Ovocná alej lemuje cyklostezku a poskytuje kolemjdoucím nádherný výhled na hrad Buchlov. Mezi stromy této alej najdeme i málo vídané druhy ovoce, jako jsou mišpule nebo moruše, což z ní činí ještě atraktivnější místo pro procházky.

Pokud znáte alej s podobným příběhem z vašeho okolí, neváhejte ji také do soutěže nominovat. Je k tomu potřeba vyplnit jednoduchý nominační formulář na webové stránce alejroku.cz. Zájemci o nominaci budou vyzváni k přiložení jedné až tří fotografií aleje, označení GPS umístění a dodání krátkého textu o nominované aleji. Text může pojednávat o historii aleje, jejím významu pro místní komunitu, nebo se zaměřit na osobní vztah nominujícího k aleji.

Do ankety Alej roku 2023, kterou spolek Arnika pořádá již po třinácté, lidé nominují i vzrostlé aleje, které jsou pro ně pojítkem s historií jejich bydliště, jako je třeba Rytířská cesta – Alej pod Hořínkovou hájenkou . O tu se stará místní ČSOP. Krásná, javorová cesta nabízí úchvatný pohled na hrad Buchlov a má své kořeny na počátku 20. století. Tehdejší páni hradu z rodu Berchtoldů nechali vysázet širší cestu pro koňské povozy a užší pěšinku pro pěší.

Mezi nominovanými však najdete i aleje, které po staletí dotvářely genia loci a dnes jim hrozí vykácení. Právě pro aleje, ve kterých byla v minulosti z finančních či jiných důvodů zanedbána údržba, připravila Arnika spolu s firmou Groown v rámci speciální cenu – ošetření kořenovou injektáží v hodnotě 30 000 korun.

Alej roku probíhá podle harmonogramu, který naleznete na webové stránce alejroku.cz. Kromě ocenění hlavní vítězky (aleje s největším počtem hlasů) jsou vyhlašováni vítězové v jednotlivých krajích. V rámci ankety probíhá také fotosoutěž, ve které se hodnotí tři nejkrásnější fotografie alejí. První fotografie, kterou zájemce nahraje, se zapojuje do fotosoutěže. Patroni a patronky ankety potom vybírají nejlepší fotografie.

Cílem ankety Alej roku je přitáhnout zájem lidí k alejím a stromořadím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Vzrostlé stromy jsou důležitou součástí našeho prostředí přinášejí užitek přírodě i lidem. Nám pomáhají např. tím, že omezují hluk ze silnice nebo odnos zeminy z polí. Řidičům usnadňují orientaci v noci nebo za deště. Naše země je protkána tisíci kilometrů silnic, silniček, polních cest a většinu z nich lemují stromořadí. V součtu už to má značný pozitivní vliv na přírodu. Stromy jsou domovem desítek někdy i stovek druhů živočichů. Někteří z nich je využívají při migraci mezi vhodnými biotopy nebo jako loviště. Zapojením do ankety nám pomáháte šířit povědomí o významu alejí a stromořadí v české krajině. Hledejte s námi nejkrásnější vznosná stromořadí, upozorněte na ty, kterým hrozí zánik, a představte nám mladé aleje, které jste sami nebo společně vysadili.

Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

Generálním sponzorem ankety je AuditDaně CZ. 

www.arnika.org

Návštěvnost středních Čech se v průběhu prvního pololetí meziměsíčně zvyšovala, a to od minima v lednu (54,9 tis. hostů) po maximum v červnu (137,6 tis. hostů). „Střední Čechy mají jednoznačně co nabídnout. Těší mě, že to potvrzují i poslední čísla návštěvnosti. Ve spolupráci s partnery budeme nadále pracovat na tom, aby náš kraj patřil mezi zajímavé lokality, kam nejen zahraniční, ale i tuzemští návštěvníci míří,“ uvedl Václav Švenda, radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Středočeského kraje.”

Počet hostů i přenocování se vrátil nad úroveň dosahovanou v předcovidovém období. „Oproti lednu až červnu roku 2019 to bylo o 9,9 % více. V prvních šesti měsících vzrostl letos počet hostů v ubytovacích zařízeních meziročně o 20,6 % a počet přenocování o 17,8 %. V posledním případě se jednalo o třetí nejvyšší meziroční nárůst mezi kraji,“ upřesnil Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Posílení zimní a jarní sezóny

První čtvrtletí patřilo z hlediska turismu ve středních Čechách vždy k nejslabším z celého roku. Vyšší návštěvnost v zimní sezóně se projevila v letošním roce, kdy region zaznamenal rekordní návštěvnost za posledních 12 let. Tento trend pokračoval i v jarní sezóně. Meziročně se letos na jaře ubytovalo o 10,3 % hostů více, což bylo zároveň nejvíce od roku 2012. Meziročně se zvýšil i celkový počet přenocování, a to o 9,6 %. Průměrná délka pobytu jednoho hosta ve středních Čechách představovala ve druhém čtvrtletí 2,13 nocí.

Hostů přijíždějících ze zahraničí přijelo na jaře o 21,7 tis. více než v loňském roce, což představuje 37,7 % meziroční nárůst. Na návštěvnosti se ze 78 % podíleli domácí hosté, kterých se ubytovalo o 4,3 % více než ve stejném období předchozího roku. Nejvíce zahraničních hostů přijelo tradičně z Německa, Slovenska a Polska. Tvořili 55 % ze všech zahraničních hostů. Na dalších místech se umístili hosté z Rakouska a Ukrajiny.

Středočeská centrála cestovního ruchu dlouhodobě cílí na tuzemské a zahraniční návštěvníky. „V průběhu června jsme představili turistické cíle a aktivity v rámci Víkendové Snídaně na TV Nova. Prezentace středních Čech se objevila v průběhu jara a léta na Slovensku a v Polsku, a to formou inzerce, reklamy na slovenských autobusech nebo digitální reklamy na letišti ve Varšavě. Na podzim plánujeme dílčí kampaň v metru, příměstských vlacích mezi Prahou a Středočeským krajem nebo ve vlacích SC Pendolino. V září bude o středních Čechách slyšet také na rádiu Blaník. V rámci letošních press tripů kraj navíc vítá novináře z 15 zemí světa,“ dodal Jakub Kulhánek.

Pozn. Data o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení pocházejí z plošného šetření ČSÚ a nezahrnují účastníky cestovního ruchu, kteří se ubytovali jinde než v hromadném ubytovacím zařízení. Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

Samostatné publikace, četné stati o odborné literatuře, mnoho článků a množství přednášek vytvořil za svůj život nedávno zesnulý, z mnoha akcí známý člen a předseda Vlastivědného spolku Českolipska. Obsáhlost jeho práce potvrzují nejen vědecko-historická díla, ale také četné populární stati i přednášky a organizace odborných historických seminářů. Nejen že zajišťoval akce pro historiky, ale působil také při organizování společenských akcí. Seznamoval i s historií Horní Lužice v oblasti Německa a Polska. Pořádal i poznávací zájezdy do těchto oblastí. Ve vědecké práci přinášel popularizaci české, německé i polské historie. Jako dlouholetý občan České Lípy se věnoval především historii svého města.

K uctění jeho památky byla letos v červenci uskutečněna venkovní výstava, kterou uspořádalo město Česká Lípa prostřednictvím Regionálního turistického informačního centra Česká Lípa ve spolupráci s Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě, Vlastivědným spolkem Českolipska a grafikem a fotografem Rudolfem Živcem. Dílo koncipované na 38 panelech vychází z knihy Ladislava Smejkala Česká Lípa krok za krokem.

Několik otázek k výstavě nám zodpověděla koordinátorka celého projektu, Mgr. Květa Menclová, vedoucí RTIC:

Kdy a kde se zrodil nápad využít knihu Ladislava Smejkala k vytvoření výstavy?

S informačním centrem pořádáme již počtvrté výstavu v ulicích města. Snažíme se pravidelně střídat výstavy výtvarné s výstavami historickými, které přinášejí informace o historii našeho města, mapují architekturu, osudy českolipských obyvatel ve 20. století a nyní ukazují srovnávací pohledy na naše město, jak se postupem času a dějinnými událostmi měnilo a proměňovalo.

Nápad na výstavu srovnávacích pohledů a pohlednic na naše město se začal realizovat v zimě letošního roku po rozhovoru s panem Jiřím Kratochvílem, naším kolegou z městského úřadu, který je zároveň historikem a velkým sběratelem historických pohlednic, a který vede webové stránky www.bohmischeleipa.cz. Upozornil mě na fakt, že v roce 2008 byla v Maštálkově síni organizována muzeem srovnávací výstava, na které spolupracoval s panem Ladislavem Smejkalem. Po navázání spolupráce s muzeem jsme dospěli k závěru, že použijeme výlučně texty pana Smejkala shrnuté v knize Česká Lípa krok za krokem. Pojmenování výstavy po knize vychází také z muzea, je to nápad Tomáše Cidliny a Jaroslavy Vondrové. Oba zmínění pracovníci muzea dohledali v jimi dostupných archivech články a texty pana Smejkala a společně i s panem Kratochvílem a grafikem Rudolfem Živcem jsme dále dohledávali další fotografie. Mezitím jsme si s panem Živcem prošli s fotoaparátem město a na jednotlivých zastaveních jsme se snažili vyfotografovat detail, který propojuje minulou a současnou Lípu. Detail, který často míjíme bez povšimnutí. Detail, který tu s námi žije a je tradiční součástí města.

Mohou obrazy s historickými fotografiemi města otevřít pohled na významnou část dějin severních Čech?

Hlavní naší snahou je informovat a předat informace o dějinách a osudech města. Česká Lípa prožila dramatické zejména 20. století. Původní obyvatelé města a jejich potomci zde až na výjimky nežijí a novodobá historie se zde začala psát po odsunu německých obyvatel, poválečném doosídlování Čechy a zejména po zahájení těžby v nedalekých uranových dolech. Maloměsto vyrostlo, počet obyvatel stoupl, vystavěly se panelové domy a začalo se bourat historické jádro města. Jen štěstím Česká Lípa nepřišla o víc. Právě zpřetrhané tradice a přerušená kontinuita obyvatel tvoří dnes jeden z problémů v pochopení města a ve vytváření vztahu k němu. Věříme však, že nyní i v České Lípě nastává doba přijetí, funguje zde mnoho institucí i jednotlivců, kteří Lípou žijí a ona žije a bude žít díky nim.

Jak je výstava přijímána občany města Česká Lípa v různých věkových kategoriích? A jak reagují turisté?

Prozatím máme samé hezké odezvy. Výstava se místním lidem i turistům líbí, přicházejí do informačního centra pro mapku se všemi zastaveními. Když se rozhlédnete po náměstí, téměř vždy u výstavy někdo stojí, prohlíží si krásné koláže a čte texty.

Může být výstava inspirací pro uskutečnění nejen odborných, ale i vlasteneckých výletů?

Výstava může být minimálně inspirací pro komentované prohlídky v České Lípě, které plánujeme nabídnout školním kolektivům od září do konce října.

Ladislav Smejkal byl velice známý historik, myslíte si, že by bylo vhodné představit jeho dílo formou této výstavy i mimo Českou Lípu, případně i v sousedních (partnerských) městech?

Pokud by se nám podařilo výstavu kvalitně přeložit, zredukovat počet panelů a zastavení, je v rámci nějaké další spolupráce určitě možnost prezentovat Českou Lípu. Osobně si však myslím, že v partnerských městech by se více měla propagovat současná tvář našeho města, která může být pozvánkou k návštěvě a podporou cestovního ruchu.

Je zřejmé, že výlet do historie České Lípy zaujme svým rozsahem vedle historiků i obyčejného občana a běžného turistu při poznávání severu Čech. Z celkového počtu třiceti osmi panelů, z toho deseti na náměstí a ostatních v přilehlých ulicích, si můžeme přečíst o minulosti města mnoho zajímavého, co možná mnozí pamětníci neznají a ostatní by se jinak nedozvěděli.

Podnázev “dílna“ pro mikulovské občany zdomácněl stejně jako čtyřtýdenní formát tvůrčího pobytu výtvarníků v ateliérech mikulovského zámku a nově také v nedaleké budově „Hasičky“. Mikulovské výtvarné sympozium za dobu své třicetileté existence potvrdilo, že je svým formátem zcela výjimečné v kontextu celé České republiky a stalo se pevným bodem na mapě tradičních zásadních událostí ve světě výtvarného umění.

„Již 30 let budí Mikulovské výtvarné sympozium “dílna“ v našem městě emoce, víří diskuse, fenomenálně oživuje město, a to je dobře. Je to známka zdravé společnosti, která si uvědomuje své hodnoty, která se rozvíjí, která je živá. Bez umění by Mikulov nebyl, čím je dnes. Určitě by byl zábavným místem s památkovou rezervací v překrásné barokní krajině, ale stačilo by nám to? Dílna letos slaví pomyslné 30. narozeniny. Stojí na prahu nové dekády a já bych ji přála, aby jedinečnost a krása celého projektu i nadále rezonovala daleko za hranicemi našeho města.“ uvedla místostarostka Petra Korlaar, do jejíž gesce akce spadá.

VYSTAVUJÍCÍ UMĚLCI

Pozvání k tvorbě na jubilejní třicátý ročník přijali umělci, kteří stáli u samotného zrodu této výjimečné akce – členové skupiny Tvrdohlaví. Pod kurátorským vedením Jaroslava Róny a teoretičky Barbory Půtové se do ateliérů na mikulovském zámku vrátili: František Skála, Petr Nikl, Stefan Milkov, Zdeněk Lhotský a jejich zahraniční host Laco Teren. Tradičně výčet jmen doplnil i zástupce z řad studentů v roli technického asistenta Michael Jan Bublík, který je studentem ateliéru Socha 1 pražské Akademie výtvarných umění.

„30. jubilejní ročník Mikulovského výtvarného sympozia “dílna“ se nesl ve jménu tvůrčích aktivit bývalých členů umělecké skupiny Tvrdohlaví. V Mikulově se sice s odstupem několika desetiletí nesetkalo celé uskupení, to však nezabránilo plnému prosazení svobody, nezávislosti a pracovního nasazení. Setkání po letech právě na tomto sympoziu, kde byli někteří z členů Tvrdohlavých zejména v 90. letech opakovaně zastoupeni, může evokovat „kolo pohybu“. Opětovné setkání implikuje myšlenku věčného návratu, tvoření a opakování.“ komentovala výběr umělců teoretička jubilejního ročníku Barbora Půtová.

UMĚLECKÁ SBÍRKA

Sympozium dalo za vznik umělecké sbírce, která je majetkem města Mikulova, a která je svým rozsahem – co se týká počtu umělců a děl, a také svojí kvalitou, mimořádná i ve srovnání se sbírkotvornými státními institucemi a předčí i mnohé regionální. I letos sbírku doplní díla, která vznikla v rámci sympozia a umělci je darují městu Mikulovu do jeho sbírky.

Depozitář sbírky je umístěn v prostorách zdejšího muzea na mikulovském zámku a význam této sbírky dokazuje i množství výpůjček uměleckých děl výstavy v renomovaných galerijních institucích napříč republikou. Mikulovská městská umělecká sbírka poskytuje ojedinělou reprezentaci města Mikulova v českém i mezinárodním kontextu stejně jako sympozium samotné, které zásadně obohacuje duch města, které se pro většinu pojí s vinařstvím nebo cyklistikou.

MVS / Mikulovské výtvarné sympozium “dílna“

Mikulovské výtvarné sympozium “dílna“ se pořádá každoročně již od roku 1994. Hlavní aktivity tohoto projektu – setkání umělců, jejich umělecká tvorba a realizace doprovodných programů pro veřejnost – probíhají během čtyř týdnů v období hlavních letních prázdnin. Účastníky sympozia jsou umělci, které navrhuje kurátor z řad umělců předchozích ročníků a návrh koncepce ve výsledku schvaluje Poradní sbor sympozia.

Sympozium každoročně rozšiřují doprovodné programy pro širokou veřejnost – kromě menších výstav jsou to autorská čtení, rodinné výtvarné dílny, hudební vystoupení, divadelní představení ad. Doprovodné programy “dílny“ se již tradičně staly součástí kulturních kalendářů regionu. Mikulovské výtvarné sympozium za dobu své existence potvrdilo, že je zcela výjimečné v kontextu celé České republiky a stalo se pevným bodem na mapě tradičních zásadních událostí ve světě výtvarného umění.

Výstava všech uměleckých děl, která vznikla v rámci 30. ročníku Mikulovského výtvarného sympozia “dílna“ jsou k vidění v prostorách mikulovského zámku až do 26. 11. 2023. Celkem v rámci dílny vzniklo 55 děl, vystaveno je jich 53.

Město Mikulov a Regionální muzeum v Mikulově děkují všem, kteří se zasloužili o průběh letošního jubilejního sympozia.

www.artmikulov.cz