Středočeský kraj

Mezi nejoblíbenější vánoční pohádku patří Anděl Páně režiséra Jiřího Stracha, kterému učarovaly interiéry hradu Český Šternberk. V pohádce tak můžeme vidět kuchyni, pavlače i komůrku služebné Dorotky, která si tajně myslí na knížete. Napříč celým příběhem se objevuje i další středočeský hrad, Křivoklát. Jeho nádvoří se v pohádce promění v tržiště a vstup do sklepení v šatlavu, ve kterém se ocitne Dorotka i kníže sám. 

Málokdo o vánočních svátcích vynechá pohádku S čerty nejsou žerty. V hlavní roli se objevil vodní mlýn Střehom v Českém ráji. Chalupu Petra Máchala, která vůbec neztratila na svém půvabu, najdete v této středočeské obci. Jako kulisa příběhu Petra a čerta Vraníka posloužil také zámek a park v Průhonicích.  

„Po generace oblíbená pohádka Princezna se zlatou hvězdou nebude chybět v televizním programu ani letos. Přestože byla většina scén natočena ve filmových ateliérech, pro venkovní záběry si filmaři vybrali středníČechy. Nádvoří zámku Průhonice tvůrci přeměnili na zámek, na který přijíždí král Kazisvět VI. Princezna Lada převlečená v myším kožíšku raději uprchne na zámek prince Radovana, který v pohádce ztvárnil hrad Kokořín,” upřesňuje Martina Kuncová ze Střední Čechy filmová kancelář, která pomáhá filmovým štábům například s komunikací se samosprávou nebo s vyhledáváním vhodných filmových lokalit.  

Hrady a zámky v hlavní roli 

Mezi hrady a zámky středních Čech, které se nejčastěji objevují v pohádkách, patří hrad Točník, Křivoklát, zámek Žleby, Kačina nebo Dobříš. Právě na zámku Dobříš a v přilehlém anglickém parku se odehrála část děje další známé pohádky – Princezna ze mlejna. O princezny nemá nouzi ani hrad Točník, který poznáte v pohádkách Princezna zakletá v čase nebo Korunní princ.  

Jedna z novějších pohádek z roku 2020 – O vánoční hvězdě, zavede diváky na zámky Kačina a Žleby. Druhý jmenovaný je velkolepým romantickým sídlem, který obklopuje anglický park a obora a natáčely se tu i další pohádky jako Nejkrásnější hádanka nebo Tři bratři. Zámek Konopiště nedaleko Benešova se zas objevil v pohádce Jak se budí princezny.  

Lidová architektura v pohádce 

„Pohádkám propůjčují kulisy také středočeské skanzeny. Lidová architektura, která odkazuje na historii osídlení našeho venkova, přilákala i režiséra Ivo Macharáčka pro natáčení pohádky plné písniček – Tajemství staré bambitky. Chalupu hrnčíře a loupežníka Karaby najdete ve skanzenu v Kouřimi. Naopak skanzen Přerov nad Labem propůjčil prostor tržišti, kam jde jeho dcera hrnce prodávat,” dodává Martina Kuncová další příklady pohádkových lokalit. Ostatně do středních Čech se filmaři vrátili i při natáčení pokračování Tajemství staré bambitky 2, kdy vedle skanzenu Kouřim využili také interiéry i okolí zámku Mníšek pod Brdy.  

Ve filmových záběrech poznáte přerovský skanzen také v pohádkové komedii Zakleté pírko nebo v pohádce Z pekla štěstí. Mezi další vánoční pohádky, které se natáčely ve středních Čechách, zařaďte letos i nezapomenutelnou Nesmrtelnou tetu, pohádku Jak si nevzít princeznu nebo Čertí brko.  

„Střední Čechy lákají filmaře celá desetiletí. Je to právě jejich rozmanitost, která je do regionu tolik přitahuje. Starobylé hrady, zámky i tvrze, historická centra měst nebo krásná příroda vytvořily kulisy pro více jak dvě stovky filmů a seriálů. Nejenom filmoví nadšenci, ale i běžní návštěvníci vyhledávají místa, která se objevila na plátně. Filmy a pohádky letošních Vánoc tak mohou inspirovat diváky k návštěvě míst, která jsou spojená s jejich oblíbenými příběhy,“ uzavírá Martina Kuncová. 

Více o aktivitách Střední Čechy filmová kancelář a dalších snímcích, natáčených v destinaci najdete zde. 

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

„Předání příběhu, který Bachovo oratorium vypráví, je pro mě prioritou. Vždy se snažím soustředit na sílu textu, aniž by se ztratil krásný zvuk, který orchestr dokáže vytvořit. Budeme hrát na moderní nástroje, používat zvuk moderního orchestru, ale snažím se zachovat historického ducha Bachovy hudby tím, že respektuji její rétoriku. Kladu důraz na artikulaci a frázování. Také upravím posazení orchestru; ve Smetanově síni – jedné z nejkrásnějších budov ve stylu art deco na světě – by to mělo znít úžasně!“ říká dirigent Jac van Steen, který má k Bachovu dílu velmi blízko, neboť působil jako hudební ředitel Bachova sboru v městě Nijmegen a jako šéfdirigent Staatskapelle ve Výmaru, kde mezi jeho předchůdci byl samotný Johann Sebastian Bach.

Monumentální dílo obsahuje šest kantát určených pro jednotlivé vánoční svátky. FOK zahraje první tři kantáty, které pojednávají o narození Ježíše Krista. Provedení proběhne v německém originále. Program doplní Händelovo Concerto grosso op. 6 č. 7. „Nechtěl jsem hrát části, které jsou určeny k provádění po Novém roce. Hledal jsem hudbu, kterou lze hrát společně s Bachem a která je vhodná pro velký koncertní sál. U Händela víme, že měl rád, když se hrálo ve větším obsazení,“ dodává Jac van Steen.

Jac van Steen patří k nejúspěšnějším holandským dirigentům současnosti. Navázal spolupráci s významnými orchestry v Holandsku, Německu, Švýcarsku a Velké Británii. Postupně zastával funkci šéfdirigenta Norimberského symfonického orchestru, hudebního ředitele Neues Berliner Kammerorchester, hudebního ředitele Národního divadla ve Výmaru, šéfdirigenta výmarské Staatskapelle a orchestru Musikkollegium Winterthur, generálního hudebního ředitele Filharmonie Dortmund nebo hlavního hostujícího dirigenta BBC National Orchestra of Wales. Od sezóny 2014/15 zastává funkci hlavního hostujícího dirigenta v Belfastu.

Koncert se koná pod záštitou J. E. Daana Feddo Huisingy, velvyslance Nizozemského království v ČR.

Před koncertem 14. 12. se od 18:15 uskuteční setkání s umělci v salónku Cukrárna Obecního domu.

„Vánoční oratorium je jedním z nejvýznamnějších Bachových duchovních děl a symbol vánočních svátků v anglosaských zemích, podobně jako v Čechách Rybova mše. Toto velkolepé vokálně instrumentální dílo, v němž se střídají orchestrální, sborové a sólové části, tvoří cyklus šesti kantát, které jsou určeny pro různé vánoční svátky. Z toho důvodu i pro svou délku se většinou neprovádí celé. Z téměř tříhodinového kompletu uvedeme první tři kantáty. Provedení bude řídit Jac van Steen, dirigent srostlý nejen s FOK, ale jako bývalý hudební ředitel Nijmegen Bach Choir i s hudbou Johanna Sebastiana Bacha.“

VÁNOČNÍ ORATORIUM

13. a 14. prosince 2023 od 19:30, Obecní dům

JOHANN SEBASTIAN BACH

Vánoční oratorium BWV 248

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL

Concerto grosso op. 6 č. 7

Rachel HARNISCH | soprán

Marta FONTANALS-SIMMONS | alt

Maximilian SCHMITT | tenor

André MORSCH | bas

ČESKÝ FILHARMONICKÝ SBOR BRNO

Petr FIALA | sbormistr

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Jac van STEEN | dirigent

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/vanocni-oratorium

První den byl ve znamení kontemplativního textu francouzského autora Sylviana Tessona V sibiřských lesích. Autobiografické vyprávění poustevníka, který, jak sám říká: „Opustil hrobku města a šest měsíců žil v chrámu tajgy. Šest měsíců jako celý život.“ Scénické čtení s Hanou Frankovou v hlavní roli bylo studií samoty, přírody a střetnutí odlišných kultur. Zajímavá byla i scénografie využívající diváky usazené v „ringu“ znázorňujícím čtyři světové strany.

Další na programu bylo divadelní představení Poslední večeře dramatika Pavla Trtílka. Černá groteska rozehrávající náhodou propletené osudy žen, které spojila tragická nehoda, během níž jim padající lešení zabilo muže. Hra byla oceněna v roce 2004 druhým místem v soutěži Ceny Alfreda Radoka. Divadelní koncert osmi žen byl skvělým završením prvního festivalového dne.

Sváteční druhý den začal opět scénickým čtením, tentokráte z textu D. R. Shermana Chlapec a delfín. Příběh o odloženém chlapci, zraněném rybáři, první lásce či podivuhodném přátelství chlapce a delfína. Živý doprovod cajonu a kytary a mladí herci spolu s divadelními profesionály, to byla podívaná herecká i hudební.

Posledním představením sedmého ročníku Festivalu Divadla Dagmar byla Ohnivá noc, dramatizace stejnojmenné knihy Klementa Bachořáka plné tajemných pověstí z Moravy, mistrovské herecké dílo dvojice Hana Franková a Magdaléna Hniličková. Pradávné příběhy, krev, láska i zrada. Hladící i agresivní zvuk sopránových fléten, jako jediného hudebního doprovodu, linoucího se opuštěným lágrem.

Sedmý ročník Festivalu Divadla Dagmar nabídl návštěvníkům širokou škálu divadelních zážitků, od kontemplativních scénických čtení po dramatické divadelní představení. Tento festival opět ukázal, jak může divadlo oživit historické prostory, jako je Památník Vojna. Festival byl finančně podpořen městem Příbram a vznikl ve spolupráci s Hornickým muzeem Příbram.

Felix Mendelssohn Bartholdy a Johann Sebastian Bach k sobě neodmyslitelně patří; romantický skladatel se zasloužil o znovuobjevení díla barokního velikána a hluboce se jím inspiroval. „Bachovo dílo je natolik geniální a nadčasové, že přímo vybízí ke spojení s romantickými, moderními i soudobými autory v rámci jednoho programu. Bach ve velké části svých děl pracuje s duchovní tematikou. I ve skladbách, ke kterým není vyloženě zpíván duchovní text, můžeme cítit spiritualitu,“ říká varhanice Katta. S duchovní tematikou pracuje také Felix Mendelssohn Bartholdy, jehož 5. symfonie je oslavou protestantské víry.  „Podstatná věc je, že Bach byl ve své době interpretem, který na koncertech hrál sám sebe, byl autentický. Pro mě je autenticita velmi důležitá,“ dodává umělkyně, která je svá až do morku kostí.

Katta je známá tím, že na varhany hraje výhradně bosa, skládá vlastní skladby, jež překračují žánr klasické hudby a v nichž také zpívá. Nechala si vyrobit vlastní elektronické varhany, se kterými cestuje a hraje recitály po celém světě. Její koncerty jsou nabité energií a vzrušením. Jako klasická varhanice a cembalistka na sebe upozornila při koncertech s orchestry, jako jsou Anima Eterna, Zürcher Kammerorchester nebo Royal Flemish Philharmonic.

Skladatelka Jana Vöröšová ke své skladbě Pražský kapr uvádí, že celou skladbu provází „pocit bohatosti, košatosti a mnohovrstevnatosti. Také je spojena s představou neustálých změn a vývoje v duchu slov režiséra Davida Lynche, že svět je spíš nekonečný, než konečný. Od statického začátku přes pohyb a neustálé proměny dojde v závěrečné větě až k hypnotickému stavu. V něm se objeví drobné melodie, které se na uzlových bodech potkávají, aby se od sebe hned oddálily.“

Jana Vöröšová studovala skladbu na Hudební fakultě AMU v Praze ve třídě prof. Václava Riedlbaucha. Absolvovala roční stáž na Královské konzervatoři v Bruselu a tříměsíční pobyt pod záštitou skladatelské asociace La Sacem v Paříži. Spolupracuje s orchestrem Berg, Duncan Institutem, sdružením Roztoč, Nederlands Blazers Ensemble, NANOHACH aj. Byla též členkou Pražského katedrálního sboru. Její skladby byly provedeny na festivalech například v České republice, Itálii, Francii a v Rakousku. V roce 2018 se stala vítězkou skladatelské soutěže České filharmonie a v roce 2019 zvítězila v soutěži Pražského jara.

„Advent je jedinečné období, kdy se potkávají domácí rituály s nádhernou hudbou. Rukou společnou pak směřujeme k vánoční naději. Tentokrát budeme zejména v něžných rukou ženských. Jana Vöröšová se pustí s FOK, v rámci další pražské premiéry, do Pražského kapra a dalších předvánočních zvyků, Katta zase na místní skvostné varhany provede Bachův koncert sestavený z varhanních čísel dvou rozjímavých kantát. Mužský svět zastoupí šéfdirigent Tomáš Brauner a Felix Mendelssohn Bartholdy, jehož Reformační symfonie vrcholí Bachovým oblíbeným hymnem „Hrad přepevný jest Pán Bůh náš“. Do dětského světa – tolik křehkého, a proto zázračného – přinese naději UNICEF.“

ADVENTNÍ KONCERT PRO UNICEF

6. a 7. prosince 2023, Obecní dům

JANA VÖRÖŠOVÁ

Pražský kapr (světová premiéra)

JOHANN SEBASTIAN BACH

Koncert pro varhany a orchestr BWV 35&156

FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY

Symfonie č. 5 d moll op. 107 „Reformační“

KATTA | varhany

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Tomáš BRAUNER | dirigent

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/adventni-koncert-pro-unicef

Bohatý program bude připraven jako už tradičně na zámku Loučeň. Magické období adventu zde zahájí už 17. listopadu speciálními prohlídkami. V komnatách se objeví více než dvacítka nazdobených vánočních stromečků. Na sobotu 25. listopadu zámek připravuje křest největšího adventního věnce v Česku. Na tradiční trhy pod názvem Královský advent zve návštěvníky druhý a třetí adventní víkend hrad Křivoklát. Zámek Konopiště zase vyzdobí na neděli 4. prosince interiér vánočními dekoracemi stejně jako za časů arcivévody Františka Ferdinanda d´Este.

V neděli 10. prosince proběhnou adventní trhy na zámku Kačina a netradiční advent zažijete v Galerii Středočeského kraje (GASK), která pořádá v sobotu 3. prosince design market doplněný o program s vybranými tvůrci českého designu a výtvarného umění. Utéct předvánočnímu shonu můžete na zámku Mcely. Během pobytu nasajete vánoční atmosféru ochutnávkou tradičního cukroví, hudbou, která zazní na nedělní snídani a v případě příznivé sněhové nadílky, je možné objevovat krásy okolí jízdou na saních tažených koňmi.

„Blíží se období adventu a Vánoc, a všem, kteří chtějí prožít tuto kouzelnou dobu v autentickém a pohádkovém prostředí, nabízejí střední Čechy nespočet zážitků. Do vánoční nálady je zaručeně dostanou středočeské vánoční jarmarky, výstavy betlémů, koncerty nebo speciální vánoční prohlídky na hradech a zámcích,“ řekl Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Betlémy, zvyky a tradice

Každoročně patří k adventnímu času výstavy betlémů. Výstavu připravují na zámku v Hořovicích, v Mělníku budou k vidění unikátní vyřezávané a ručně malované betlémy z let 1840–1940. Na Karlštejně najdete největší loutkový betlém v Česku – Karlštejnský královský betlém. Originální betlémy je možné obdivovat v muzeu dolu Řimbaba. Vystavují zde betlémy v provedení dřevořezby nebo přírodní. Příkladem může být betlém z keramiky, chlebové skřídky nebo gumiček. Betlémy nabídne také skanzen Březové Hory, který je součástí Hornického muzea Příbram. Vánoce, tradice a zvyky připomene rovněž dochovaná hornická chalupa, která je součástí muzea.

Jak slavili Vánoce naši předci, zjistíte během speciálních prohlídek skanzenů ve Vysokém Chlumci, Kouřimi nebo na Hamousově statku ve Zbečně. Skanzen v Přerově nad Labem nabídne v interiérech všech devíti chalup scény ze života našich prababiček, připomínající starobylé zvyky v čase adventu a v období od vánočních svátků až do Tří králů.

Hudební Vánoce a vytrubování

Nedílnou součástí Vánoc je zpívání koled. Ve středních Čechách budou k poslechu hned na několika místech. Druhou adventní neděli proběhne koncert vánočních melodií v areálu zámku Liteň. Nejznámější Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazní 10. prosince v Císařském paláci na hradě Karlštejn. Těšit se na české vánoční koledy mohou také návštěvníci prostor expozice Muzea Hořovicka na Starém zámku. Ve středu 13. prosince se zde budou zpívat známé melodie s komorním sborem Základní umělecké školy Josefa Slavíka.

O netradiční zážitek v podobě vánočního troubení a zpívání se postará oblíbená poberounská kapela Třehusk. Její koledy můžete slyšet na několika místech ve středních Čechách. V neděli 17. prosince zahraje na nádvoří hradu Karlštejn a v pátek 22. prosince v Tochovicích na návsi. Nezapomenutelné bude Štědrovečerní vytrubování v Zadní Třebani.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

„Když jsme obdrželi pozvání zahrát koncert v Praze v rámci Staré hudby FOK, byli jsme nadšení, protože je to už dlouhých osm let, co jsme měli možnost se jako ansámbl Radio Antiqua v Praze představit. Tehdy jsme hráli krátký program s hudbou italského barokního skladatele a hobojisty Giovanni Benedetta Plattiho. Tentokrát přivezeme hned tři jeho triové sonáty v neobvyklých kombinacích nástrojů – housle, violoncello nebo fagot a basso continuo z Plattiho období působení ve Wiesentheidu. Na programu budou také další skladatelé první poloviny 18. století, jako například Telemann, Schaffrath a český Reichenauer, kteří působili ve středoevropských centrech kulturního života se zřejmým italským vlivem. Velmi se na koncert, publikum a historickou Prahu těšíme,“ říká Petr Hamouz, violoncellista souboru.

Soubor Radio Antiqua byl založen s vizí objevování méně známého barokního repertoáru. Pro své jedinečné obsazení hledá výstřední díla, která kombinuje s díly oblíbených autorů. Aby dostál svému názvu, soustřeďuje soubor pozornost na aktivní komunikaci s publikem a na tvorbu unikátního zvuku. Soubor získal prestižní ceny na festivalech v Göttingenu a Utrechtu. Za obě CD, která natočil, sklidil uznání a respekt odborné kritiky. Právě část druhého CD zazní i na koncertě v kostele sv. Šimona a Judy, a sice tři triové sonáty Giovanni Benedetta Plattiho.

Koncert se koná pod záštitou J. E. Daana Feddo Huisingy, velvyslance Nizozemského království v ČR.

„Nápadité jméno – Radio Antiqua – nese špičkový ansámbl založený v Haagu v roce 2012. Ovšem v touze po dokonalém provádění barokních skvostů se v jednom souboru setkali Argentinka, dva Brazilci, Ital a… k naší hrdosti Čech, violoncellista Petr Hamouz. Podobně pestrý je i jejich repertoár. Vedle Telemanna věnují svou pozornost dalším pozoruhodným mistrům, jakými jsou Giovanni Benedetto Platti nebo Christoph Schaffrath. A samozřejmě nemůže chybět ani české jméno, rodák z Bíliny, Antonín Reichenauer. Teď už se můžeme jen těšit na český debut vyznavačů barokní komorní hudby, kteří jsou ověnčeni cenami za nahrávky a nadšenými kritikami z prestižních festivalů.“

RADIO ANTIQUA

21. listopadu od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy

GEORG PHILIPP TELEMANN

Triová sonáta pro housle, fagot a basso continuo B dur

GIOVANNI BENEDETTO PLATTI

Triová sonáta pro housle, violoncello a basso continuo D dur

Triová sonáta pro housle, violoncello a basso continuo e moll

Triová sonáta pro housle, fagot a basso continuo d moll

ANTONÍN REICHENAUER

Koncert pro housle, fagot, violoncello a basso continuo g moll

CHRISTOPH SCHAFFRATH

Duet pro fagot a cembalo g moll

RADIO ANTIQUA

Elise DUPONT | housle

Isabel FAVILLA | fagot & flétny

Petr HAMOUZ | violoncello

Giulio QUIRICI | theorba

Claudio RIBEIRO | cembalo

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/radio-antiqua

Čtvrtek 16. listopadu

19.00 hodin V sibiřských lesích Scénické čtení z knihy francouzského spisovatele a cestovatele Sylvaina Tessona. Čte Hana Franková.

20.00 hodin Poslední večeře Černá groteska současného českého dramatika Pavla Trtílka pro osm žen. Děj se odehrává v hale staré dámy, která se svou služebnou každoročně pořádá večeři pro šestici osamělých žen při příležitosti výročí tragické nehody, kdy padající lešení usmrtilo jejich manžely. Hra byla oceněna 2. místem v soutěži Ceny Alfréda Radoka v roce 2004.

Pátek 17. listopadu

19.00 hodin Chlapec a delfín Scénické čtení z knihy D. R. Shermana o podivuhodném přátelství. V hlavních rolích Jan Hnilička a Jaroslav Skopec.

20.00 hodin Ohnivá noc Moravskoslezské pověsti ze stejnojmenné knihy Klementa Bochořáka. Vyprávějí Hana Franková a Magdaléna Hniličková.

Rezervace na představení je nutná na e-mailu: bilekt@centrum.cz. Festival byl finančně podpořen městem Příbram.

Divadlo Dagmar je otevřené společenství profesionálních umělců, které vede pedagožka DAMU, režisérka a herečka Hana Franková, ta byla za svou celoživotní práci oceněna Cenou ministerstva kultury. Představení Divadla Dagmar patří k jedněm z nejvíce oceňovaných na přehlídkách mladých a experimentálních divadel. Poetika tohoto divadelního souboru je nevtíravá a rozhodně se jedná o představení, která je možno označit nálepkou „Pro náročného diváka“.

K vidění toho bude ale samozřejmě mnohem víc. Do výstavy byla také zařazena část mimořádné sbírky pražského sběratele Ing. Františka Karase (1941 - 2020), kterou se v minulém roce podařilo muzeu získat. Jedná se pravděpodobně o největší sbírku papírových tištěných betlémů v ČR, obsahující přes 700 položek stavěcích betlémů vyřezaných z tištěných archů.

Představeny jsou betlémy stavěcí, skříňkové, kompaktní, mechanické, rozkládací, ale také betlémové archy. Samotná sbírka v sobě zahrnuje artefakty od jesliček z několika významných betlémářských center (Ústí nad Orlicí, Příbram, Králíky, Podkrkonoší), přes hlavní typy tištěných betlémů napříč 20. stoletím, až po ukázky individuální autorské produkce z posledních 30 let.

K vánoční tradici části křesťanského světa patří stavění jesliček jako výraz osobního vztahu člověka k biblickému příběhu Kristova narození. S Vánocemi je kromě jejich náboženského a duchovního rozměru spojena řada vnějších znaků, které měly v různých obdobích různou podobu a důležitost. Kromě obřadních pokrmů a zvykoslovných úkonů k těm nejvýraznějším patřilo stavění betlémů, jež bylo starším zvykem než dnešní symbol Vánoc – ozdobený stromeček, který do Čech pronikl z Německa začátkem 19. století.

Betlémy jsou chápány jako zpravidla prostorové zobrazení narození Ježíše Krista, případně i dalších událostí vztahujících se k jeho životu, často doplněné malebnými doprovodnými scénami. Vytvořené mohou být z různých materiálů a různými technikami. Svoje kořeny mají betlémy v Itálii, kde se rozvíjely na církevní půdě. Inspirací pro jejich vznik byla sama vyobrazení Narození Páně, Madony s dítětem a Klanění. Nejstarší známé sochařské zpracování scény Klanění Tří králů vytvořil v roce 1288 italský sochař a architekt Arnolfo di Cambio pro baziliku Santa Maria Maggiore v Římě. Přímý impuls pro vznik betlémů nejspíš představovaly pozdně gotické jesličkové skříně a jesličkové oltáře s reliéfně provedeným Narozením nebo Klaněním. K dalším zdrojům mohly náležet středověké antifony (biblické verše zpívané nebo recitované střídanými hlasy během liturgie) a vánoční mystéria provozovaná řádovými bratry, jež postupně nabyla podoby chrámových divadelních her.

Vývoj betlémů bývá také spojován se sv. Františkem z Assisi. V roce 1223 uspořádal jáhen František u obce Greccio ve středoitalském regionu Umbrie při půlnoční mši sloužené pod širým nebem živý obraz, kdy k vystlaným jeslím byla přivázána skutečná zvířata – vůl s oslem. Tato událost bývá někdy považována za prapůvod betlémů, ale spíše přispěla k rozvoji vánočních her a snad i tradici živých betlémů.

Avšak betlémy ve smyslu souboru figur, dovolujících scénické uspořádání a případně obměnu figur podle církevního kalendáře, se zrodily až koncem 15. století. Nejprve byly stavěny výhradně v sakrálních interiérech. Teprve v 2. polovině 16. století začaly pronikat do šlechtických kruhů, později i do zámožných měšťanských vrstev.

Do vývoje betlémů citelně zasáhly koncem 18. století osvícenské reformy Josefa II., které podstatně ovlivnily církevní sféru, mimo jiné došlo i na omezení stavění betlémů v kostelech (zákaz platil v letech 1782–1804). Toto opatření výrazně přispělo k rozvoji lidového betlémářství, neboť prostému člověku zmizela působivá podívaná duchovního obsahu, avšak sdělovaná srozumitelnými prostředky. K procesu zlidovění by nepochybně došlo i bez zásahu státu do církevní oblasti, ale probíhal by pozvolněji a po delší časové období. Svou roli však sehrály i důvody ekonomické, neboť řada profesí pracujících pro církev ztratila v souvislosti s josefinskými reformami podstatnou část zakázek a byla nucena hledat další zdroje obživy. Ve stejném období zároveň docházelo k vzestupu bohatších (selských) vrstev na venkově, které postupně přejímaly některé hodnoty vyhrazené do té doby pouze pro vyšší společenské prostředí.

Pro tvůrce lidových betlémů bylo příznačné obohacení základního tématu Narození o rázovité figurky ve stylizovaných dobových oděvech, jež přinášejí Ježíškovi dary, právě tak jako zachycení nejrůznějších zaměstnání, činností a řemesel, které se zvláště v některých oblastech rozvinuly do košatých žánrových scén.

Výstava Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy se koná od 10. listopadu do 25. února 2024. K výstavě byl vydán rozsáhlý katalog, který si můžete zakoupit na pokladně muzea. KUBEČKOVÁ, Ivana. Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Roztoky 2022.

Komentované prohlídky výstavy s její autorkou PhDr. Ivanou Kubečkovou:

neděle 3. prosince od 14 hod.

neděle 10. prosince od 10 hod.

neděle 17. prosince od 11 hod.

sobota 30. prosince od 14 hod

www.muzeum-roztoky.cz

Bennewitzovo kvarteto oslaví v sezóně 2023/2024 své 25. výročí. „Na koncertě s Martinem Kasíkem navážeme na naši dlouhodobou spolupráci. Vystupovali jsme společně jak v České republice, tak i v zahraničí. Martin je klavírista velkého gesta a nebojí se výrazové hloubky, což jsou přednosti, které se právě v Šostakovičově klavírním kvintetu dokonale zúročí. Moc nás těší, že tento působivý opus zazní v jedinečném prostoru kostela svatých Šimona a Judy. Je to místo, které člověka ohromí bez ohledu na to, po kolikáté do něj vstupuje. A což teprve, když se zaplní všeobjímající nádhernou hudbou,“ uvedl Štěpán Ježek, houslista Bennewitzova kvarteta.

Kvarteto od roku 1998 nese jméno houslisty a ředitele hudební konzervatoře v Praze Antonína Bennewitze, který se významně zasloužil o vznik české houslové školy. Po vítězství ve dvou prestižních soutěžích – Osaka Chamber Music and Festa 2005 a Prémio Paolo Borciani, Itálie 2008 – si rychle získali uznání kritiky. V tuzemsku získala čtveřice hudebníků cenu Classic Prague Award za nejlepší komorní výkon roku 2019.

„Na programu koncertu 14. listopadu jsou tři veledíla, každé dokonale reprezentuje dobu, ve které vzniklo – Haydn vyváženost rozumu a citu klasicismu, Chopin opojení i rozervanost romantismu a Šostakovič rozpor mezi socialistickým programem nadšení z budování světlých zítřků a temnou realitou brutálního režimu. Doufám, že budeme posluchačům dobrými průvodci těmito dějinnými okamžiky,“ dodal klavírista Martin Kasík, který patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Kritika i veřejnost oceňuje jeho tvořivý, poetický přístup k interpretaci, kterým zachycuje náladu okamžiku, duchovní přesah a mimořádnou bohatost a proměnlivost nálad.

„Současná smyčcová kvarteta svá vystoupení občas obohacují o exkluzivní hosty. I proto, že zajímavá díla komorního repertoáru překračují standardní kvartetní obsazení, což je přesně případ Šostakovičova klavírního kvintetu, jakési komorní symfonie. Tedy přesně hudba pro Bennewitzovo kvarteto a Martina Kasíka. Tito špičkoví umělci se ale předvedou i v „tom svém“, Martin Kasík v Chopinových scherzech a kvarteto v Haydnovi, samotném zakladateli žánru. Mimochodem tento kvartet G dur má přízvisko „Jak se máte?“ Všichni interpreti se vynasnaží, aby po koncertě mohli všichni posluchači odpovědět, že dobře!“

MARTIN KASÍK & BENNEWITZOVO KVARTETO

14. listopadu 2023 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy

FRYDERYK CHOPIN

Scherzo č. 1 h moll op. 20

Scherzo č. 2 b moll op. 31

JOSEPH HAYDN

Smyčcový kvartet G dur op. 33 č. 5

DMITRIJ ŠOSTAKOVIČ

Klavírní kvintet g moll op. 57

Martin KASÍK | klavír

BENNEWITZOVO KVARTETO

Jakub FIŠER | 1. housle

Štěpán JEŽEK | 2. housle

Jiří PINKAS | viola

Štěpán DOLEŽAL | violoncello

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/kasik-bennewitzovo-kvarteto

V první vesnici, která původně pochází z oblasti Stiftland, na hranici s Chebskem, vznikne malé tržiště s vybraným zbožím. Místní spolky, farmáři, řemeslníci a umělci z regionu i ze sousedních Čech se postarají o pestrý sortiment. Zahradnický spolek bude vázat adventní dekorace a věnce. Zastoupené budou výrobky ze dřeva, košíkářské zboží i keramika. Pořídíte zde originály šité, pletené i plstěné a kdo již hledá vánoční dárky, určitě zde něco hezkého najde: voňavé svíčky, skleněné ozdoby, zdobené medové perníčky, přírodní mýdla a nejrůznější delikatesy. Občerstvení samozřejmě také nesmí chybět a vůně cukroví, svařeného vína a grilovaných dobrot pozve návštěvníky k příjemnému zakončení dne.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Skanzen se rozkládá ve venkovské části města Nabburg na 30 hektarech plochy a na návštěvu si naplánujte nejlépe celé odpoledne. Příjezd po dálnicích A 93 směrem na Mnichov nebo po A6 směr Norimberk, po sjezdu je cesta vyznačena tabulkami „Freilandmuseum“. Adresa pro navigaci: 92507 Nabburg, Neuath 200

Vstup do skazenu s muzejní vstupenkou, parkování je zdarma.