Středočeský kraj

Muzeum zve i na 2. ročník Pochodu Alice Garrigue Masarykové. Ten vede z Prahy do Lán a uskuteční se o víkendu 4. a 5. května. „Pochod připomíná odkaz mimořádné osobnosti Alice Masarykové, dcery našeho prvního prezidenta a zakladatelky Československého červeného kříže. Od jejího narození uplyne letos už 145 let,“ připomíná Magdalena Elznicová Mikesková, ředitelka Muzea T. G. M. Rakovník, pod které spadá řada muzeí a objektů ve Středočeském kraji.

Nález zlatých mincí představuje pro muzeum další významnou akvizici do tamních sbírek. „Odborný posudek Národního muzea potvrdil, že se jedná o soubor unikátních bójských ražeb z našeho území z konce střední doby laténské. Jde o zcela první archeologicky dokumentovaný depot – tedy o hromadný, záměrně uložený soubor – těchto mincí u nás. Jejich kulturně historická hodnota je i proto nevyčíslitelná,“ uvádí ředitelka Elznicová Mikesková.

Nález pokladu při procházce v lese

„Na první keltskou minci narazil účastník jedné z našich muzejních přednášek. S detektorem kovů se šel projít do lesa, kde našel první z dvanácti zlatých statérů. Nález nám hned oznámil, takže jsme místo odborně prozkoumali a zabezpečili,“ potvrzuje Kateřina Blažková, archeoložka a zástupce ředitelky pro muzeum a výstavní síně Rakovník.

„S amatérskými hledači kovů i zájemci o historii a archeologii jsme v kontaktu už skoro 20 let. Snažíme se je motivovat a vzdělávat, takže spolupráce s mnoha z nich funguje příkladně,“ vysvětluje Blažková a pokračuje: „Mince jsou v hodnotě jednoho, třetiny a osminy statéru. Ta nejmenší, v hodnotě čtyřiadvacetiny statéru, má pouhé 4 milimetry v průměru a jde o skutečný unikát. Její ražba totiž dosud nemá známé srovnání. Na líci má patrně páva a krásný ptačí motiv je i na rubu. Mince jsou navíc perfektně zachovalé, což naznačuje, že možná nebyly nikdy v oběhu.“

Poutavý příběh vystavených šperků

Blažková připomíná i poutavý příběh „královských“ šperků z 5.-6. století našeho letopočtu, které lupiči odcizili pravěkému velmoži a na které muzeum upozornila dvojice amatérských hledačů v roce 2020. „Záhadu zlatých šperků popisuje stejnojmenná výstava. V rámci její derniéry chystáme 21. června i poslední komentovanou prohlídku,“ zve do Muzea T. G. M. Rakovník Kateřina Blažková. Instituce láká zájemce o archeologii i na jarní cyklus populárně naučných přednášek. V rámci Archeologického léta nabídne také oblíbené vycházky po zajímavých archeologických lokalitách.

Oba nedávné objevy ­– honosné zlaté šperky vykládané drahokamy i nejnovější nález zlatých mincí – podle archeoložky Blažkové naznačují, že Rakovnickem vedly koridory, po nichž už v pravěku a pak i ve středověku cestovali příslušníci tehdejších elit.

Květnový pochod Alice G. Masarykové

Muzeum T. G. M. Rakovník se chystá i na další významnou událost: Pochod Alice Garrigue Masarykové. „Alice G. Masaryková je stále nedoceněnou osobností, která udělala velmi mnoho pro Československý červený kříž i celou Československou republiku. Stále ale stojí ve stínu svého otce prezidenta T. G. Masaryka. Mnoho lidí si ji také plete s její matkou Charlottou,“ vysvětluje ředitelka muzea Magdalena Elznicová Mikesková. A dodává, že letos v květnu si vedle 145 let od narození této významné ženy připomeneme i 105. výročí založení Československého červeného kříže.

Devětatřicet kilometrů dlouhý pochod je naplánovaný jako dvoudenní. „Účastníci ale nemusí jít celou trasu a třeba rodiče s dětmi mohou absolvovat jenom část,“ zdůrazňuje ředitelka muzea, které akci spolupořádá. „Začínat budeme 4. května v 9.30 v Praze v Loretánské ulici u domu, ve kterém Alice Garrigue Masaryková žila. První etapa povede do Unhoště, kde bude možné i přenocovat v zázemí unhošťské TJ Sokol. Druhá etapa pochodu začne v 9.30 u TJ Sokol v Unhošti a povede do Lán,“ popisuje Elznicová Mikesková.

V prostoru u lánského rybníka Pánovka – na trase naučné stezky, která vede od lánské Lesní správy – bude v neděli 5. května odpoledne připraven Rodinný den a v Muzeu Alice G. Masarykové a Českého Červeného kříže budou po celou neděli probíhat kostýmované prohlídky. Vstup bude pro všechny zdarma a celý prostor muzea přizpůsobíme tak, aby jej návštěvníci mohli projít buď sami, nebo s průvodcem,“ uvádí ředitelka Muzea T. G. M. Rakovník.

Osobnost Alice G. Masarykové připomíná také cyklus přednášek a představení věnovaný silným a emancipovaným ženám. „Přednášky pořádáme v muzeu nesoucího její jméno až do podzimu 2024. Návštěvníci tu mají příležitost poznávat příběhy o odvaze, úspěchu, charitě, módě, ale i lásce,“ uzavírá Elznicová Mikesková.

www.muzeumtgm.cz

www.muzeumtgm.cz/muzeum-rakovnik/

Víte, že…

… významnou část nálezů na Rakovnicku, které se už v roce 1943 proslavilo překrásně zpracovanou opukovou hlavou Kelta, jejíž replika je nyní vystavena v Muzeu Nové Strašecí, zachycuje publikace Královské šperky ze Mšece a Řevničova?

Kniha se uchází o cenu Gloria musealis a také o cenu za popularizaci archeologie Zlatý mamut. Verze knihy v angličtině byla záhy rozebrána a nachází se v knihovnách mnoha světových muzeí i galerií. Publikace je navržena také na cenu European Book Price a v letošním roce bude k dispozici její dotisk.

… po celé trase Pochodu Alice Garrigue Masarykové budou moci účastníci navštívit různá zajímavá místa?

Patří k nim třeba poutní kostel Panny Marie Vítězné poblíž dějiště bitvy na Bílé hoře, litovecké rybníky, klášter Hájek nebo prvorepublikový bunkr A-4/51/A-200Y. „Na stanovištích rozmístěných po celé trase účastníci dozvědí třeba i jak pomáhat druhým v případě úrazu či nevolnosti, seznámí se s dárcovstvím krve i jak je krev důležitá a nahlédnou i do historie ošetřování a historie Červeného kříže,“ říká Magdalena Elznicová Mikesková.

… pod Muzeum T. G. M. Rakovník, příspěvkovou organizaci Středočeského kraje, patří řada dalších muzeí a objektů?

Vedle Muzea Rakovník jde o Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, Muzeum Nové Strašecí, Vlastivědné muzeum v Jesenici, Památník Joachima Barranda Skryje, Galerii Samson Cafeé Rakovník, Památník Jaroslava Fraňka Nezabudice, Muzeum Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech a Vysokou a Pražskou bránu Rakovník.

Petra Ernyei vyrůstala v hudebním prostředí, v osmnácti letech uskutečnila své první zahraniční angažmá v USA na jazzovém festivalu v Kalifornii, Sacramento. Její pěvecká cesta byla doposud jazzová (Originální Pražský Synkopický Orchestr, Pražský swingový orchestr, Petra Ernyei Quartet). Zásadní bylo setkání s potomky výjimečné osobnosti a přeživší holocaustu Doris Grozdanovičové. Petra byla oslovena, aby zazpívala na jejím pohřbu židovské písně a právě tam se zrodila myšlenka zabývat se židovskou hudbou více.

S programem Písně židovských autorů vystoupila Ernyeiová v synagogách po České republice v rámci projektu 10 hvězd. V červnu 2023 zazpívala na hudebním festivalu v Židovském centru ve Vancouveru v Kanadě. Roku 2020 vydala album To jsem já  věnované židovským autorům. Ve vVile Volman ji doprovodí špičkoví hudebníci - kytarista Adam Tvrdý, basista Petr Dvorský a akordeonista Aliaksandr Yasinski. V programu zazní i nová skladba, inspirovaná básněmi Ilse Weberové, komponovaná přímo pro festival Věčná naděje.

Ilse Weber byla básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice (11. 1. 1903 - 6. 10. 1944). S manželem a mladším synem byla roku 1942 odvlečena do Terezína, kde se starala o děti jako ošetřovatelka. Willi Weber byl roku 1944 zařazen do transportu do Osvětimi a Ilse Weber se synem šli dobrovolně s ním. Weber válku přežil, ale jeho žena a synek byli v říjnu 1944 zavražděni v plynové komoře.

Podzimní část festivalu zahájí v polovině září projekt Poslední terezínský trumpetista v podání dánského uskupení The Prince of Denmark Air Force Band. Půjde o hudebně-literární program přinášející příběh Paula Sandforta, mladého trumpetisty, který byl nucen část života pobývat v ghettu Terezín. Zazní hudba Hanse Krásy, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Anderse Koppola či Jacoba Gadeho.

V listopadu, ve spolupráci s projektem Kultura v srdci Prahy, uvede Věčná naděje komponovaný pořad klavírní hudby a mluveného slova věnovaný 100. výročí narození Franze Kafky. Pětivětý klavírní cyklus českého skladatele Petra Ebena Dopisy Mileně je psán na motivy Kafkových dopisů české spisovatelce a novinářce Mileně Jesenské. Program bude zahrnovat četbu dopisů a klavírní skladby Petra Ebena, doplněné skladbami českých autorů 20. století v podání přední klavíristky Terezie Fialové.

Letošní festivalový ročník vyvrcholí koncertem významného smyčcového kvarteta Fama Quartet a skladeb terezínských autorů v konotaci s českou poválečnou avantgardou, spolu s v pořadí 2.skladbou skladatelské soutěže. Vstupenky na festival zakoupíte v prodejní síti GoOut.

Vedle Japonska se o své zkušenosti a možné výklady Hrabalových děl podělí literární vědci a badatelé z Polska, Německa nebo Francie. Společně s tuzemskými odborníky jejich příspěvky spojuje důraz na neidyličnost tvorby Bohumila Hrabala. Program rovněž nabídne řadu úhlů pohledu: od lingvistiky, přes antropologii, religionistiku, literární topografii a uměleckou historii až třeba po filozofii.

„Pokud přijmeme výklad, že filozofie podněcuje k myšlení, otevře se nám bezpočet filozofických vrstev Hrabalových textů. Stále naléhavěji se ukazuje, jak důležitá je pro jejich uchopení a pochopení koncentrace a poměrně rozsáhlé znalosti,“ vysvětluje za organizační výbor Jakub Češka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který je garantem programu konference. Ten je cíleně poskládaná interdisciplinárně a tak, aby setkání skrze odborné příspěvky zaujalo odborné publikum, ale obohatilo a inspirovalo i studenty nebo laické návštěvníky, včetně studentů a pedagogů středních škol.

Více informací a registrační formulář na www.hrabal-nymburk.cz. O kvalitě sestaveného programu svědčí i to, že kapacita nymburského Kina Sokol se rychle zaplňuje.

Podle organizátorů konference je reflexe čtenářů i znalců Hrabalových textů z Japonska příznačná: jejich zkušenost a přístup ke spisovatelovým pracím rozšiřuje hranice vnímání a interpretace raných i všeobecně známých děl. A tím může být velmi obohacující také pro české, potažmo středoevropské zasvěcené i „začínající“ čtenáře Hrabalových děl. Jeho – na konferenci v několika příspěvcích reflektované – intelektuální fundament a široké znalosti historické i dobové literatury, hudby, filozofie nebo výtvarného umění i po 27 letech po jeho smrti nadále ovlivňují a inspirují publikum po celém světě.

V případě Japonska nebyl úspěch Abeho, velkého znalce české literatury a kultury, překladu Obsluhoval jsem anglického krále vyjádřen jen zájmem o další Hrabalova díla. Otevřel k tamním čtenářům dveře řadě dalších českých titulů. „V době covidu slavil velký úspěch Abeho překlad Čapkovy Bílé nemoci. Z aktuálních českých autorů překládá například romány Bianky Bellové, přeložil též rozsáhlý román japanoložky Anny Cimy o japonsko-českém potýkání se s příznačným názvem Probudím se na Šibuji,“ vypočítává Jakub Čéška.

Jiné, neotřelé, a přitom hluboce zasvěcené výklady Hrabalových románů, novel, povídek i poezie nabídnou odborníci a znalci jeho prací z několika prestižních univerzit nebo vědeckých pracovišť. Zejména ty literárně-teoretické spojuje důraz na koncentraci a pozornost vnímání textů ze strany čtenáře. „Například díky přednášejícím z Polska může vyniknout reflexe společné kultury a historie střední Evropy. Polští a maďarští čtenáři právě tento kontext Hrabalova díla velmi citlivě vnímají“, přibližuje další z programových motivů konference člen jejího organizačního výboru Marek Ďurčanský z Ústavu dějin a archivu Univerzity Karlovy. Toto pracoviště je vedle Fakulty humanitních studií a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy spolu s Městskou knihovnou Nymburk hlavním pořadatelem konference.

Ostatně, to, jaká díla Bohumila Hrabala a v jakých jazycích vyšla a nadále vycházejí, bude předmětem samostatného příspěvku zástupkyň Moravské zemské knihovny v Brně. Doloží, že Hrabal patří vedle Karla Čapka, Jaroslava Haška, Václava Havla a Milana Kundery k nejhojněji překládaným a vydávaným českým autorům.

„Proč se tak děje a proč se daří Hrabalovým překladům získávat stále nové a mladé publikum, budeme zkoumat hned v několika příspěvcích. Náš cíl bude naplněný, pokud se podaří posunout a rozšířit odborný výzkum jeho literárních děl. Získat nové čtenáře knih Bohumila Hrabala a těm stávajícím nabídnout nečekané souvislosti a pozice, z nichž je možné k jeho textům přistupovat,“ uzavírá Jan Červinka, ředitel pořádající Městské knihovny Nymburk.

V květnu pořádáme následující tématicky dny:

• 1. květen se u muzejní hospůdky od 13 hodin bude stavět tradiční májka. To se ve skanzenu dělá zásadně ručně tzn. bez pomoci techniky. Ozdobený strom přiveze koňské spřežení na místo a kmen se pak mužskou silou staví. Pro potěšení návštěvníků bude vyhrávat dechovka z Nabburgu a kdo bude mít chuť, může si dopřát první májový taneček. Děti mohou následně vyrábět ve výtvarné dílničce motýlky z přírodních materiálů.
• 5. května pozveme všechny milovníky zahrádkaření na Jarní trh s pestrým sortimentem sazeniček, květin a nejrůznějších zahradních dekorací. Bude se zde konat kurz roubování, burza přebytků ze zahrádek a pro děti máme na programu vyrábění dárků pro maminky.
• 9. května se bude konat Divadelní den a ve skanzenu se představí hned několik souborů z Horní Falce. V kulise muzejních staveb uvidíte ukázky scének z nových repertoárů. Od hranic s ČR ze Schönsee to budou hry o pašerácích, z Oberviechtachu o legendárním Dr. Eisenbarthovi a z Neunburgu o husitských válkách.
• 19. května je mezinárodní Den muzeí. Pozveme návštěvníky na expedici do přírody a následně do našeho hostince s pivnicí pod širým nebem. Zdejší pivo a  speciality rozhodně stojí za to ochutnat!
•  20. května máme v Bavorsku svátek a navíc je Den mlýnů. Ve skanzenu je několik mlýnů na vodní pohon. Proto budou k dispozici naši průvodci, kteří podají informace v němčině o využití vodní energie v minulosti a o jejich výhodách a perspektivách v dnešní době.

Kromě těchto tématických dnů se budou v květnu konat také různé kurzy jako je mýdlovaření, kurz plstění, kovářský workshop, výtvarná dílna na mozaiky anebo oblíbený kurz sekání trávy kosou. Na kurzy se z důvodu omezeného počtu míst musí zájemci příhlásit. Ceny a podmínky jsou uvedené na našich webových stránkách.

Provoz: každý den od 9.00 – 18.00 h. (kromě pondělí – pokud není svátek)

Muzejní vstupenka dle ceníku

Parkovací místa jsou k dispozici zdarma

Veškeré informace o programu a provozu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

V sobotu 20. dubna 2024 v 17:00 nabídnou Koněpruské jeskyně další uvedení dramatizovaného autorské čtení básnické sbírky Mater speciosa básníka Jeana-Gaspard Páleníčka (Revolver Revue, 2022). Podle autora půjde o „pomyslný sestup do vlastního nitra vinoucí se po celém návštěvnickém okruhu jeskyní“ (cca 650 metrů). Společně s autorem se ho účastní spisovatel a překladatel sbírky Ivan Matoušek, držitel ceny Magnesia litera.

Jednotlivé díly cyklu probíhají vždy po dvou měsících v sobotu odpoledne. „Jeskyně při nich neslouží toliko jako netradiční kulisa, ale jako v pravém smyslu chrámy postavené přírodou: každá akce má tak vazbu na specifické prostředí jeskyní a vytváří setkání, které v návštěvnících probouzí širší vnímání souvislostí a rozvíjí jejich vztah ke druhým, k přírodě, k místní historii Středočeského kraje a k našemu kulturnímu dědictví obecně,“ říká Páleniček.

V 15. června a 24. srpna uvede cyklus V JESKYNI divadelní představení Ursonate (1932) podle textu německého výtvarníka a básníka Kurta Schwitterse (1887-1948) v podání performerů Jaromíra Typlta a Pavla Novotného – ve spojení s přednáškou o formách slovní, mimoslovní či podprahové komunikace. Na podzim pak uvede projekci filmu Krev básníka (1932) francouzského básníka a režiséra Jeana Cocteaua s nově vytvořenou živou hudbou multiinstrumentalisty a skladatele Jiřího Slavíka.

Dramaturgii experimentálního projektu svěřily Koněpruské jeskyně česko-francouzskému spisovateli a kurátorovi Jeanu-Gaspardu Páleníčkovi, který má bohatou zkušenost v dané oblasti. Páleníček, který nově sídlí v nedalekém Berouně, byl přes dvacet činný mimo jiné jako dramaturg a herec ve Francii a v Japonsku, mimo jiné v Českém centru V Paříži. V současné době působí také jako dramaturg a vedoucí Oddělení prezentace sbírek pražského Muzea literatury Památníku národního písemnictví.

Cyklus V JESKYNI pořádají Správa jeskyní České republiky - Koněpruské jeskyně s Domem přírody Českého krasu ve spolupráci s kulturním časopisem Revolver Revue, jehož historie sahá až do začátku osmdesátých let a tehdejšího prostředí samizdatu.

„V nádherném kraji Českého krasu tak vzniká nová kulturní platforma pro setkávání místních i příchozích aktérů nejen kreativních odvětví, s účastí předních českých a mezinárodních tvůrců a osobností i pro zvelebení lokálního kulturního, historického a komunitního bohatství,“ dodává Páleníček.

www.caves.cz

facebook.com/jeskyneCR

instagram.com/jeskyneCR

youtube.com/c/jeskynevCR

„Skladbu Kinah jsem začal komponovat v roce 2015, kdy bylo výročí 100 let od narození mého otce. Později jsem přidal také vzpomínku na matku a s tím přišel nápad použít část Brahmsova Dvojkoncertu,“ říká Leonard Slatkin. Jeho otec Felix Slatkin byl houslista a dirigent a matka, Eleanor Aller, byla první violoncellistkou ve Warner Brothers Studio Orchestra. Společně nastudovali Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello, ale na koncert nikdy nedošlo, neboť jeho otec noc před koncertem náhle zemřel ve věku pouhých 47 let. „Posluchači uslyší sólové housle a violoncello hrát části témat z tohoto díla, ale ta témata nikdy nezaznějí celá na připomínku toho, že moji rodiče nikdy neměli možnost tento koncert spolu veřejně provést,“ dodává.

O Karlu Husovi, jehož Hudbu pro Prahu 1968 si Leonard Slatkin bez váhání pro tento koncert vybral mezi všemi českými díly jako poctu Roku české hudby, Leonard Slatkin řekl: „Je to pro mě velmi významný skladatel. Měl jsem tu čest se setkat i s dalšími jeho díly, některá jsem dokonce nahrál. Doufám, že je brzy objeví i další dirigenti a začnou se víc hrát. Ta hudba si to rozhodně zaslouží!“

Stěžejním bodem programu koncertu je však Gershwinův Američan v Paříži. Roku 1926 navštívil Gershwin Paříž s úmyslem zdokonalit se v kompozici u Maurice Ravela. Ravel prý řekl: „Jste prvotřídní Gershwin! Proč byste měl být druhořadým Ravelem?“ Gershwin s Ravelem se od té doby navštěvovali a Gershwin zpracoval své dojmy z Paříže v symfonické básni Američan v Paříži. V časopise Musical America vysvětlil svůj záměr: „Mým cílem je vylíčit dojmy amerického návštěvníka v Paříži, když se prochází městem, poslouchá různé zvuky ulice a vstřebává francouzskou atmosféru.“ Ve skladbě jsou slyšet ohlasy francouzského impresionismu i blues, stylově je rozkročena mezi dvěma světadíly. Je určena pro obsazení standardního symfonického orchestru, doplněného o celestu, saxofony a klaksony, které si Gershwin pro premiéru z Paříže přivezl.

Leonard Slatkin si jako sólistku koncertu vybral rusko-americkou klavíristku Olgu Kern, se kterou spolupracuje už asi patnáct let. „V Rachmaninovově Rapsodii jsme absolutními partnery. Myslím, že Rapsodie je jednou z nejdokonalejších klavírních skladeb, které kdy byly napsány. Není na ní nic, co by bylo potřeba měnit. Olga ji hraje naprosto neuvěřitelně. Pro každou variaci najde jiný zvuk a jiný styl; krásný a zpěvný tam, kde je to potřeba, a vysoce virtuózní tam, kde je to vhodné.“

„Leonard Slatkin je hudební legenda: skladatel a držitel hned několika cen Grammy a šéfdirigent skvělých orchestrů BBC Symphony Orchestra nebo Detroit Symphony Orchestra. Pro Prahu si připravil program vpravdě osobní. Tím nejintimnějším dílem je jistě Kinah, hebrejsky Elegie, kterou věnuje svým rodičům. Jako americký světoběžník se také cítí spřízněn s Gershwinovým Američanem v Paříži. Ze všech českých skladeb, k poctě Roku české hudby, si vybral sugestivní Hudbu pro Prahu 1968 českého Američana Karla Husy a ze všech sólistů světa si vybral klavíristku Olgu Kern, která pochází z hudebnické rodiny s přímými vazbami k Rachmaninovovi.“

AMERIČAN V PAŘÍŽI

24. a 25. dubna 2024 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům

KAREL HUSA Hudba pro Prahu 1968

SERGEJ RACHMANINOV Rapsodie na Paganiniho téma op. 43

LEONARD SLATKIN Kinah (česká premiéra)

GEORGE GERSHWIN Američan v Paříži

Olga KERN | klavír

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Leonard SLATKIN | dirigent

Před čtvrtečním koncertem se od 18:15 hodin koná setkání s umělci v salonku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský. Koncert se koná pod záštitou Velvyslanectví USA v Praze a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/american-v-parizi

V České republice působí zhruba 3.500 amatérských divadel. „České amatérské divadlo je světový unikát. V žádné jiné zemi na světě neexistuje v přepočtu na obyvatele tolik amatérských divadel. V každé obci České republiky se amatérské divadlo hraje, nebo někdy v minulosti hrálo,“ říká dramaturgyně festivalu Simona Bezoušková z NIPOS. V programu festivalu Jen si trochu písknout se objeví 20 inscenací od 15 amatérských divadelních souborů.

Tomáš Bílek, produkční festivalu, prozradil, že „festival odstartuje divadelním průvodem, který vyrazí od Divadla A. Dvořáka a dojde až k radnici města. Na jeho začátku i konci se diváci mohou těšit na představení Orbis pictus v podání Geisslers Hofcomoedianten, kteří ač jsou momentálně profesionálové, z amatérského divadla vzešli.“

Autorem nápadu uspořádat pouliční festival amatérského divadla Středočeského kraje je ředitel Divadla A. Dvořáka Příbram, Petr Bednář, který chtěl, jak sám říká, „oživit veřejný prostor a využít bohatou nabídku historicky zajímavých budov a lokalit pro divadelní představení a podpořit amatérské divadelníky Středočeského kraje.“

Festival Jen si trochu písknout vzniká za finanční podpory Středočeského kraje a města Příbram a získal záštitu hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové a starosty města Příbram Mgr. Jana Konvalinky.

Více informací naleznete na www.piskfest.cz

Díky rozsáhlému souboru osobní a pracovní korespondence, který přešel v 80. letech minulého století do sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, i nedávno získané akvizici zahrnující část knihovny a rodinné fotografie překladatele bylo možné připravit projekt umožňující nahlédnout nejen do soukromého Zaorálkova života, ale připomenout i jeho kooperaci s řadou důležitých nakladatelů. Překladatele pojilo úzké pracovní pouto zejména s pražským vydavatelem Rudolfem Škeříkem a intenzivně spolupracoval se staroříšským Dobrým dílem Josefa Floriana. A právě Florianovy dopisy adresované překladateli jsou cenným zdrojem informací o aktivitách obou mužů, o pracovních záležitostech a jejich intenzivním vztahu k umění a literatuře.  

Základem výstavy jsou převážně knihy, bibliofilie, snímky a pracovní dokumenty, jež muzeum v minulosti získalo od rodiny překladatele, její součástí jsou navíc i práce umělců (F. Koblihy, J. Čapka, G. Rouaulta, W. Wessela, O. Coestera, J. Konůpka, M. Floriana nebo J. Váchala a V. Silovského) ze sbírek instituce nebo zapůjčené z uměleckých souborů Památníku národního písemnictví/Muzea literatury, Muzea umění Olomouc a Alšovy jihočeské galerie. Projekt tak poukazuje nejen na nebývalou úroveň literárních děl, které Zaorálek přiblížil českému čtenáři, ale i na kvalitní produkci dobových nakladatelství, která dbala jak o výběr nejlepší evropské literatury, tak o vysokou úroveň tisku i výtvarného zpracování knih.

Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví/Muzeem literatury navíc instituce připravila k vydání publikaci Vzpomínky na překladatele Jaroslava Zaorálka – původní a poznámkami doplněný rukopis překladatelovy ženy Hedy, který napsala v 50. letech minulého století. Jeho vydání je završením snahy připomenout důležitou, ale v současnosti téměř zapomenutou postavu pohybující se v neviditelných vrstvách české literární kultury.

V zajetí překladu. Jaroslav Zaorálek a jeho nakladatelé
Místo konání: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
Termín: 12. 4. – 31. 7. 2024
Kurátorka: Lucie Váchová

Otevírací doba
Středa – neděle 10 – 18 hodin
www.muzeum-roztoky.cz  
 

Letošní výročí narození Leoše Janáčka oslavuje v rámci Roku české hudby i soubor Musica Florea, jehož repertoár dnes zahrnuje díla od renesance až po romantismus. V novém programu představí skladatelovu ranou tvorbu. Leoš Janáček se již od svých 11 let učil generálbasu a kontrapunktu a seznámil se s barokní a renesanční kompoziční technikou. Tu vtělil zejména do drobných liturgických vokálních skladeb na latinské texty nebo do několika polyfonních skladeb, které byly teprve nedávno objeveny. Jisté nenápadné novátorství v těchto raných kompozicích nese punc doby, kdy v hudbě přecházela renesance do baroka. Baroko přineslo důraz na emoce a stalo se dobou objevování nových výrazových prostředků a forem.

„Je zřejmé, že liturgické skladby sotva dvacetiletého Leoše Janáčka vznikly jako samostatné, nad rámec školních povinností a osnov. Často se opírají o gregoriánský nápěv a v několika případech se k pěveckým hlasům přidávají varhany, které však mají jen podpůrný charakter,“ vysvětluje dirigent Marek Štryncl. „Proto si dovolíme doprovod obohatit smyčcovou instrumentací, aniž bychom cokoli přidali nebo ubrali na kompozičním záměru autora.“

Program bude doplněn díly autorů z počátků italského hudebního baroka i ze staršího období. Jak posluchači sami poznají, Janáčkovy rané skladby jsou podobného charakteru, což svědčí o jeho vysokém citu pro kompoziční styl, který jej zaujal, jako kdyby propast staletí mezi nimi vůbec neexistovala. Vedle Janáčka tak zazní Giovanni Gabrielli, Alessandro Grandi, Gregorio Allegri, Giovanni Battista Bovicelli nebo Giovanni Valentini. Soubor Musica Florea vystoupí v komorním složení a spolu s ním hostující sólisté: Barbora Kabátková a Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).

Barokní emocionalita je nadčasová

Jedenáctiletému Leoši Janáčkovi byl učitelem vynikající sbormistr a skladatel Pavel Křížkovský ve fundaci augustiniánského kláštera Králové na Starém Brně (v letech 1865–1869). Znalost generálbasu a kontrapunktu zprostředkovaly Janáčkovi styk s barokní a renesanční kompoziční technikou. Drobná díla, která vytvořil pod dojmem těchto znalostí, respektují palestrinovský styl, který byl prosazován a pěstován v rámci tzv. ceciliánské reformy církevní hudby.

„S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že hudební baroko bylo ve své počáteční fázi (kolem roku 1600) italskou revolucí,“ říká Marek Štryncl. „Revolucí slova. Emocionální náboj slov si měl podřídit hudební složku. Snaha o vyjádření extrémních emocí vedla k objevování nových výrazových prostředků a hudebních forem, což přispělo ke vzniku nových hudebních nástrojů. Téměř všechny nástroje dnešního symfonického orchestru mají svůj původ v době barokní. Část koncertu věnujeme těm autorům, u kterých se dá předpokládat, že se jejich skladby staly ʾobětíʿ zmíněné revoluce.“

Hudební překvapení pro posluchače

Záměrně jsou do programu zařazeny skladby starší předbarokní formy – falsobordony G. Allegriho a G. B. Bovicelliho. Zejména tyto skladby budou hudebníci interpretovat v „novém stylu“ raně barokních kompozičních a výrazových experimentů, o kterých víme, že byly hojně užívány. A to nejen v nově napsaných skladbách, ale i ve starších duchovních dílech, která původně s tímto novým stylem neměla nic společného. Nápadná jistě bude improvizační technika tzv. diminucí.

Jednoduše řečeno, jedná se o většinou rychlé ozdobné skupiny not (passaggi) menšího i překvapivě většího rozsahu, které „zahušťovaly“ a propojovaly různé intervaly delších not. Překvapující mohou být poněkud archaicky znějící ornamenty a experimenty nepřipravených disonancí a držených prodlev, které jako by nerespektovaly harmonická a kontrapunktická pravidla. Je zřejmé, že se i tehdy dospělo ke klastrově disonantním souzvukům, které nám budou někdy připomínat kompozice 20. století. Podkladem pro techniku diminucí a specifických ozdob byly Marku Štrynclovi Breve et facile maniera d’essercitarsi (Rome 1593) G. L. Confortiho z roku 1593 a Regole Passaggi di musica (1594), odkud pochází Falsobordone Magnificat, který Bovicelli poskládal z autorů Gabucciho a Giovanelliho a přidal k němu příklad bohatě ozdobeného prvního hlasu.

Janáčkovy skladby inspirované raným barokem a často ještě starším gregoriánským nápěvem využívají v několika případech varhany. Marek Štryncl pro doprovod těchto skladeb zvolil smyčcovou instrumentaci, stejně tak pro Fugu A dur pro klavír, kterou Janáček napsal během svého studia v Lipsku roku 1879/1880, a která opět svědčí o pozoruhodné barokní inspiraci autora.

Musica Florea koncert uvádí v rámci celoročního programu Musica Florea Bohemia 2024. Přehled koncertů najdete na webových stránkách souboru. Lístky na všechny koncerty cyklu jsou již v prodeji v síti GoOut.cz.

Musica Florea: Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka

10. dubna 2024 19:00 ǀ Brno, Sál Milosrdných bratří, Vídeňská 228/7

Vstupenky v síti GoOut.cz

19. dubna 2024 19:30 ǀ Praha, Šternberský palác (Národní galerie), Hradčanské nám. 15

Vstupenky v síti GoOut.cz

20. dubna 2024 19:00 ǀ Nymburk, evangelický kostel, B. Smetany 613

Vstupenky v síti GoOut.cz

Účinkuje: Musica Florea, a sólisté, dirigent: Marek Štryncl

Soprán: Barbora Kabátková, Stanislava Mihalcová, alt: Daniela Čermáková, tenor: Hasan El Dunia, bas: Jaromír Nosek

Program:

Leoš Janáček (1854–1928): Introitus In nomine Iesu

Giovanni Gabrielli (1554–1612): Canzon à 5

Leoš Janáček: Suscepimus Deus, Regnum mundi

Alessandro Grandi (1586–1630): Sonata SOPRA DEUS MISERATUR NOSTRI

Gregorio Allegri (1582–1652): Falsobordone – Miserere

Giovanni Valentini (1582–1649): Sonata à 5

Leoš Janáček: Exaudi Deus

Leoš Janáček: Fuga A dur

Leoš Janáček: Exurge Domine, Communio – Fidelis servus

Marco Uccellini (1603–1680): Sinfonia decima nona à 4

Giovanni Battista Bovicelli (1550–1594) / Gabucci, Giovanelli: Falsobordone – Magnificat

Koncerty jsou pořádány za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR
města Brna, městské části Brno-střed, Jihomoravského kraje
města Nymburk, Středočeského kraje
Magistrátu hl. m. Prahy, městské části Praha 1
a dalších partnerů.

www.musicaflorea.cz | Facebook  

 „S písňovým cyklem Dřevěný Kristus jsem se poprvé setkal při studiích na pražské HAMU. Tehdy mi ho přinesl můj profesor zpěvu Ivan Kusnjer, který ho sám právě studoval pro provedení se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Díky tomu, že jsem měl již několikrát to štěstí toto dílo zpívat a prožít, cítím se s ním stále silněji vnitřně spjat. Je to zcela výjimečné dílo, kde se geniálním způsobem snoubí duchovní text básníka Kamila Bednáře s hudbou Jana Hanuše. V písních se odráží II. světová válka, jejíž hrůzy se propsaly do výrazu a stylu hudby. Dnešní optikou nelze pominout fakt, že toto téma je opět bohužel velice aktuální,“ říká basista Pavel Švingr.

Klavírista Zdeněk Klauda přirovnává písňový cyklus Dřevěný Kristus Jana Hanuše ve svém charakteru i významu ke Dvořákovým Biblickým písním. „Na rozdíl od Dvořáka však tato skladba promlouvá moderním jazykem, a to jak hudebně, tak literárně. I já se s tímto dílem setkávám jako klavírista a posléze jako dirigent prakticky po celou dobu svého profesionálního působení. S Pavlem Švingrem jsme tento cyklus znovu nastudovali a nahráli v rámci nešťastného covidového období, kdy jsme v Národním divadle nemohli hrát pro publikum.“

„K takto duchovně laděnému dílu nelze dramaturgicky přiřadit nic jiného než dílo inspirované Biblí. My jsme sáhli po Čtyřech vážných zpěvech Johannesa Brahmse, psaných na starozákonní texty. Jedná se sice ‚jen‘ o čtyři písně, ale hudební i obsahové bohatství, které je v nich ukryté, představuje jeden z ‚Mount Everestů‘ basového repertoáru. Těším se tedy na tuto náročnou a dobrodružnou společnou duchovní pouť, kde tato dvě zásadní díla doplní ještě Preludium a fuga es moll z prvního dílu Dobře temperového klavíru Johanna Sebastiana Bacha,“ dodává Zdeněk Klauda.

Na začátku koncertu se koná přednáška kurátorky Národní galerie Moniky Švec Sybolové k promítanému obrazu Bohuslava Reynka s názvem Snímání z kříže z roku 1960. Národní galerie poskytuje návštěvníkům koncertů Obrazy a hudba, kteří se prokáží zakoupenou vstupenkou, 50% slevu na vstupném do stálé expozice, v níž je vystaveno umělecké dílo, které je předmětem doprovodné přednášky.

Koncert se koná za podpory Nadace Fr. A. Urbánka.

„Basista Pavel Švingr, sólista opery Národního divadla, ovládne svým hlasem tento převážně duchovně laděný koncert, ve kterém splyne hudba Jana Hanuše s texty Kamila Bednáře a s obrazem Bohuslava Reynka. Cyklus Dřevěný Kristus vznikl v roce 1957 na samizdatem vydané básně a na své provedení čekal dlouhá léta. Klavírista a dirigent Zdeněk Klauda bude mít nejen důležitou roli citlivě doprovodit zpěv Hanušova a Brahmsova písňového cyklu, ale také se sám představí jako sólista. Vybral k tomu Bachův meditativní kus z Dobře temperovaného klavíru, který dokonale dramaturgicky doplní písňový program.“

PAVEL ŠVINGR & ZDENĚK KLAUDA

18. dubna 2024 od 19:30, klášter sv. Anežky České

JOHANNES BRAHMS

Čtyři vážné písně, cyklus písní op. 121

JOHANN SEBASTIAN BACH

Preludium a fuga es moll z 1. dílu Dobře temperovaného klavíru

JAN HANUŠ

Dřevěný Kristus, cyklus písní op. 40

Pavel ŠVINGR | bas

Zdeněk KLAUDA | klavír

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/svingr-klauda